Muka negativních lidí aneb 3 způsoby, jak nespadnout do černých děr 24.10.2015
Když jsem, ještě jako utřinos, vezl svého dědečka do nemocnice, spěchal jsem a sakroval, kdykoli mi padla červená na semaforu. Dědeček tehdy postřehl: „Vždycky si stěžuješ, když Ti padne červená. Ale nikdy se neraduješ, když máš zelenou.“ Tím mi ve 14 slovech vysvětlil rozdíl mezi pozitivním a negativním životem. Všichni negouše potkáváme. Někdy si říkáme, že bychom je raději minuli. Myslíme si totiž, že nám ubližují. Zmateně se ptáme: Proč nás napadají? Proč nás pomlouvají? Proč nás zpochybňují? Proč nás odrazují? A proč vždycky nakonec tvrdí, jak jsme jim lhostejní, a přitom nám znovu a znovu nedávají pokoj? Nevadí mi negativní lidé. Ale vadí mi, kdykoli pozitivní lidé ve svých křehcích začátcích ztrácejí energii, odvahu, chuť se posunout a zlepšit jen proto, že narazí na silně negativního člověka. Tímto článkem nechci v žádném případě vytvářet nevraživost vůči negativním lidem. Naopak chci, abychom se je pokusili pochopit, ba dokonce – promiňte, negativní lidé – využít je ve svůj prospěch. Kdo to vlastně je Negativní člověk je v zásadě nemocný člověk. Má vnitřní problém, který není schopen řešit. Oběma větám ovšem musíme správně porozumět.
Nemoc je odvozena od slov ne a moc. Negativní člověk nemá moc vyřešit problém. Neznamená to, že by mu scházelo něco, co jiní mají. On má naprosto všechno, co potřebuje k vyřešení svého problému. Jako kterýkoli jiný člověk na sobě může pracovat. Ale jeho vnitřní negace mu to prostě NEDOVOLÍ. A tím se dostáváme ke 3 prokletím negativního člověka, které musíme pochopit. 1. prokletí: Negativní člověk nemůže dělat pozitivní kroky Na začátku každého výsledku je pocit. Z pocitu se rodí myšlenka, myšlenka vede k činu a čin vytváří výsledek. Z negativního pocitu ovšem může vzejít jen negativní myšlenka. Z negativní myšlenky vyplyne negativní čin. A negativní čin vede k negativnímu výsledku. Z toho je patrné, že člověk s chronicky negativními pocity si nemá JAK pomoci. Kdyby si chtěl pomoci, znamenalo by to, že usiluje o pozitivní krok. Ale toho není s negativním myšlením schopen. Musel by o pomoc požádat o druhé. Ale i to by byl pozitivní počin. A hlavně – negativní člověk nemá k pozitivní změně vůbec důvod. Leká se jí. Pro negativního člověka existuje totiž, jako pro kohokoli jiného, jen jedna pravda. Pravda každého člověka je dána jeho životem a zkušenostmi. Pravda negativního člověka je: Jiní lidé se ke mně zachovali špatně, a mně se tedy nedaří. Jestliže se mi nedaří, mohou za to druzí. Protože tuto výchozí pravdu (negativní pocit) jeho negativní myšlení musí zpracovat jedině negativně, postupuje takto: Když já se nyní budu chovat ke svému okolí také špatně, jemu se přestane dařit. A mně bude dobře. To je velmi důležité. Negativní člověk nevidí jinou cestu k osobnímu štěstí než přes neštěstí druhých. Je jako černá díra. Bývalá hvězda zhroucená do sebe. A v tom je jeho hlavní zkáza. 2. prokletí: Negativní člověk ničí především sám sebe To, co negativního člověka deformovalo v dětství, na škole, v zaměstnání nebo v jakýchkoli jiných vztazích, začne aplikovat sám. Ostatní dusí, trápí, odrazuje, zesměšňuje, ponižuje, znehodnocuje. Věří, že když je vyvede z rovnováhy a tahu na branku, dezorientovaní spadnou do jeho černé díry. To je veškerá energie, kterou získává. Prokletí negativního člověka je ovšem to, že sám není schopen zničit pozitivního člověka. Pozitiva jsou vždy silnější než negace. Světlo jedné svíčky vždy pokoří nejtemnější tmu. I loď dokáže plout znečištěnou vodou. Pokud se kal nedostane do motoru, lodi to prakticky nevadí. Stejné je to s pozitivním člověkem. Není možné porazit člověka, který se nevzdá. Pro negativního člověka je takové zjištění samozřejmě peklo. Jeho vlastní pravda totiž přestává platit. Vede ho k ještě větší frustraci a negativitě. Stupňuje svou žlučovitost, nenávist a nepřejícnost. Protože jsme si ale řekli, že negativní činy musejí vést k negativním výsledkům, i negativní výsledky se neustále stupňují. Pokud totiž pozitivní člověk umí s cizí negativitou pozitivně pracovat, pak může negativní lidi VYUŽÍVAT k vlastnímu prospěchu. Jak? Říká se tomu vnější negativní motivace. Dovolíte osobní příklad? Jsem narozený 30. srpna. V každé třídě na škole jsem byl tedy nejmladší a nejmenší. Od první třídy mě veškeré okolí litovalo: Peťánku, tohle nedokážeš, jsi moc malý, nemáš na to. Protože mi to říkali lidé, o kterých jsem si myslel, že jim mám důvěřovat (rodiče, učitelé), považoval jsem jejich slova za pravdu. Protože jsem „na nic neměl“, o nic jsem se ani nesnažil. Nevěřil jsem, že bych mohl být v něčem platný. Byl jsem negativní. Ovšem to změnil sport. Čutal jsem dobře do meruny a spolužák mě vzal na Slavii. Fotbalového trenéra Fabanku jsem okamžitě zaujal: Ty jsi totiž nejmladší a nejmenší. Tobě určitě nikdo nevěří a každý
Tě podceňuje, viď? Stydlivě jsem přikývl a on se zaradoval: Tak to budeš náš HLAVNÍ ŽOLÍK! Myslel jsem, že jsem se přeslechl. Chápete? Já, outsider, a trumf? Postavil mě do útoku. Soupeři se ofrňovali: Pche, toho prcka si ani nebudeme hlídat, vždyť je menší než míč! A tak jsem před brankou stál úplně volný. Dostal jsem míč – a šup – dal gól. Soupeři dál ohrnovali ret: Náhoda, příště se mu to zamotá pod nohama… Na své ego, neschopné připustit si chybu, dopláceli. Gól, gól, gól. Dokud mě podceňovat nepřestali. Od té doby miluji, když mi někdo říká Hele, že tohle nedokážeš?, vím, že je to báječná příležitost, jak jeho nedůvěru a podceňování využít ve svůj prospěch. Proč se negativní člověk nemůže vymotat ze svého kruhu a jak s ním naložit? - See more at: https://www.firstclass.cz/2015/10/muka-negativnich-lidi-aneb-3-zpusoby-jaknespadnout-do-cernych-der/#sthash.kgNJIkxk.dpuf First Class Publishing a.s. Opletalova 921/6, Praha 1, PSČ 110 00 IČ: 247 13 252 DIČ: CZ24713252 - See more at: https://www.firstclass.cz/2015/10/mukanegativnich-lidi-aneb-3-zpusoby-jak-nespadnout-do-cernych-der/#sthash.kgNJIkxk.dpuf