Jiří Kacíř
obsah
1
Curriculum vitae
2
Holešovický bulvár (2015)
3-7
Solitérní dům pro hostujícího profesora (2014)
8 - 10
Dřevěný hotel v Berlíně na Řece Sprévě (2013)
11 - 14
Minimální dům (2013)
15 - 17
Centrum volného času v Brně-Novém Lískovci (2012)
18 - 21
Výstavní stánek Fakulty stavební (2012)
22 - 23
Altán (2012)
24 - 25
Točité skleněné schodiště (2011)
26 - 27
Barvy na ulici (2011)
28 - 29
Architekti z Ústavu
30 - 31
Curriculum vitae osobní údaje: jméno a příjmení: Jiří Kacíř narozen: 14. dubna 1988 trvalá adresa: Dobratice 306, 739 51 Dobrá email: kacir.jiri@gmail.com telefon: +420 721 770 760 vzdělání: 2002 - 2008: Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek-Místek 2008 - 2009: Pozemní stavitelství, Fakulta stavební, VUT v Brně, Brno 2009 - 2013: Architektura pozemních staveb, Fakulta stavební, VUT v Brně, Brno 2013 - 2014: roční studijní pobyt Erasmus, Master Architektur, Fakultät für Architektur und Bauwesen, Hochschule Karlsruhe, Karlsruhe (DE) 2014 - 2016: Architektura a urbanismus, Fakulta architektury, ČVUT v Praze, Praha pracovní zkušenosti: 06. 2012 - 06. 2013: Vize Ateliér, s.r.o., Běhounská 2/22, 602 00 Brno náplň práce: tvorba studií pasivních domů, návrhy interiérů, 3D modely a vizualizace, příprava projektové dokumentace, grafické práce kontaktní osoba: Ing. arch. Martin Krč, Ing. Rostislav Kubíček softwarové znalosti: Autocad, Rhinoceros, SketchUp, Vray, Photoshop, InDesign, Illustrator, Artlantis, PHPP, MS Office jazyky: angličtina - C1 / vysoce pokročilý němčina - B2 / pokročilý výstavy: 06. 2012: Architekti z Ústavu, studentská výstava architektonických prací ARC Fast, Brno speciální vzdělání: 05. 2014: Navrhování pasivních a nulových domů, expertní kurz typ C, Centrum pasivního domu, Brno hobby: fotografie, cestování, cyklistika, hudba
2
Holešovický bulvár
urbanistická studie území Holešovice - Bubny v ateliéru Klokočka - Jehlík (2015)
3
Holešovický bulvár
urbanistická studie území Holešovice - Bubny v ateliéru Klokočka - Jehlík (2015) info Oblast Bubny je rozsáhlým brownfieldem v centru holešovického meandru. Místo dnes tvoří bariéru mezi dolními Holešovicemi a Letnou. Na severu je vlakové nádraží Holešovice, v jižní části bude vybudováno nové nádraží Bubny pro vlaky přijíždějící z letiště a z Kladna, což vyvolá ekonomický tlak v této oblasti. Cílem návrhu je vytvořit rozsáhlou městskou část, která se propojí se stávajícími strukturami. Spolupráce: Šimon Bierhanzl.
poloha v rámci Prahy koncept Hlavním motivem je propojování se stávajícím městem. Navrhovaný bulvár tvoří severojižní osu, na kterou jsou navěšeny významné budovy a která vnáší hiearchii do rozsáhlé sítě ulic. Charakter území se liší, zatímco na jihu jsou ulice úzké a navazují na pravidelnou okolní uliční síť, na severu jsou ulice širší, bloky zde mají předzahrádky a v ulicích je více stromů. Toto rozdělení reflektuje předpokládané ekonomické aktivity v území, sever ji klidný, jih koncentrovaný.
schéma bulváru
hlavní výkres 4
Holešovický bulvár
urbanistická studie území Holešovice - Bubny v ateliéru Klokočka - Jehlík (2015)
koncept propojování
bulvár + významné budovy
business kultura bydlení, polyfunkce vlaková nádraží místní samospráva
funkční využití 5
charakter zástavby
výstupy z metra tramvajové linky vlakové koleje
doprava hromadná
hlavní dopravní tepny cyklostezky
doprava individuální
Holešovický bulvár
urbanistická studie území Holešovice - Bubny v ateliéru Klokočka - Jehlík (2015)
ptačí perspektiva ze severu
axonometrie
bulvár a významné budovy Bulvár se táhne kolem významných budov a propojuje celé území s nábřežím Vltavy. Na Jihu na něj navazuje most pro pěší vedoucí na Štvanici a do Karlína. Důležitými novými budovami v území jsou filharmonie, nové nádraží Bubny, komerční výškové budovy a divadlo. Ze starších budov budou zachovány a přestavěny budova železničního depa, nádraží Holešovice, původní nádraží Bubny, teplárna a menší nádražní budova.
ptačí perspektiva z jihozápadu
skyline od východu a jihu 6
Holešovický bulvár
urbanistická studie území Holešovice - Bubny v ateliéru Klokočka - Jehlík (2015)
okolí hudebního klubu
mezi novým a původním nádražím Bubny 7
prostor u radnice
nové nádraží Bubny a výšková zástavba v pozadí
náměstí před nádražím Bubny
hudební klub a železnice na estakádě
Solitérní dům pro hostujícího profesora
komplexní návrh minimálního bydlení v ateliéru na Hochschule Karlsruhe (2014)
8
Solitérní dům pro hostujícího profesora
komplexní návrh minimálního bydlení v ateliéru na Hochschule Karlsruhe (2014) info Parcela se nachází na prudkém severním svahu ve městě Heidelberg na západě Německa. Místní univerzita zde potřebuje postavit dům pro ubytování hostujících profesorů a jejich doprovodu. Navrhovaný objekt má čtvercový půdorys o hraně 7m. Vzhledem k vrstevnicím je otočen o 45 stupňů tak, aby žádná fasáda nesměřovala pouze na sever a měla alespoň malé solární zisky, a zároveň byl zachován krásný výhled na řeku a město severním směrem. Dům má střešní terasu a 3 podlaží, přičemž jednotlivá podlaží fungují jako místnosti. Prostor interiéru je kontinuální bez dělících příček. K domu se přichází od jihu po schodišti usazeném v prudkém svahu. Po tomto schodišti je možné dům obejít a dostat se tak až na venkovní terasu s posezením u nejnižšího podlaží. Nebo lze naopak u vstupu do domu pokračovat po dalším schodišti na otevřenou střešní terasu.
1PP ložnice obývací prostor
1NP obývací prostor
ložnice
interiér Jelikož je dům určen maximálně pro dvě osoby, je interiér koncipován jako otevřený prostor bez možnosti uzavírat jednotlivé místnosti (= jednotlivá podlaží). Místnosti jsou uspořádány podle míry soukromí, která vzrůstá směrem dolů. Nejníže je ložnice, nad ní je hlavní obývací prostor, pracovna a střešní terasa.
2NP pracovna
situace
střešní terasa
pracovna 9
Solitérní dům pro hostujícího profesora
komplexní návrh minimálního bydlení v ateliéru na Hochschule Karlsruhe (2014)
pohled jihovýchodní
pohled jihozápadní
pohled severovýchodní
konstrukce a energetický koncept Obvodové stěny domu jsou v části ve styku se zeminou tvořeny monolitickým železobetonem a zatepleny 25 cm XPS. Stěny nad zeminou jsou z dřevěných KLH panelů a zatepleny 25 cm dřevovláknité izolace. Stropy jsou z dřevěných příhradových panelů. Fasáda je dřevěná provětrávaná s obkladem ze sibiřského modřínu. Okna mají izolační trojskla s rozdílnou propustností sluneční energie g (okna na severu propouštějí méně slunce, ale lépe izolují), otevíravé jsou pouze některé části. Na hranu obvodových stěn v úrovni střešní terasy je umístěna fotovoltaika o celkové ploše 10 m2, rovina se naklání směrem k jihu. Kompaktní vzduchotechnická jednotka s integrovaným tepelným čerpadlem zajišťuje výměnu vzduchu, získané teplo je používáno pro ohřev teplé vody a do podlahového vytápění, nedostatky pokrývá záložní elektrický zdroj. V exteriéru je v zemi zabudován zásobník na dešťovou vodu, který se umístí do výkopu vyhloubeném kvůli konstrukci obvodové stěny.
konstrukce: - lepené plnostěnné dřevěné KHL panely pro obvodové stěny - železobeton pro stěny ve styku se zeminou - dřevěné příhradové panely pro stropy
řez A-A 10
pohled severozápadní
perspektiva z boku
energie: - 10 m2 fotovoltaiky - kompaktní vzduchotechnická jednotka s rekuperací a tepelným čerpadlem - podlahové vytápění - zásobník na dešťovou vodu
řez B-B
energetický koncept
perspektiva ze svahu
Dřevěný hotel v Berlíně na řece Sprévě
projekt v ateliéru trvale udržitelné výstavby na Hochschule Karlsruhe (2013)
11
Dřevěný hotel v Berlíně na řece Sprévě
projekt v ateliéru trvale udržitelné výstavby na Hochschule Karlsruhe (2013)
1. nadzemní podlaží
info Tématem ateliérové práce byl návrh hotelu s dřevěnou nosnou konstrukcí poblíž centra Berlína na nábřeží řeky Sprévy, který bude ctít zásady trvale udržitelné výstavby. Hotel měl mít ubytovací kapacitu pro 150 lidí (50 x jednolůžkový pokoj, 50 x dvoulůžkový pokoj), restauraci, bar, konferenční prostory a školící středisko. Projekt byl připravován na architektonickou soutěž. Z důvodu složitosti požadované dokumentace (statické výpočty, výpočty energetických ztrát, stavebně technické výkresy) nebyl nakonec do soutěže odevzdán. Výsledný návrh byl v rámci ateliéru udržitelné výstavby magisterského stupně studia hodnocen vyučujícími jako třetí nejzdařilejší v konkurenci dvaceti návrhů. Součástí architektonické studie bylo také navržení energetického konceptu budovy. Spolupráce: Ayten Aydogan. Vedoucí práce: Prof. Dr. -Ing. Bernhard Lenz, Prof. Dipl. -Ing. Armin Günster, Prof. Dr. -Ing. Eberhard Möller.
koncept Cílem návrhu bylo vytvořit kompaktní a ekologicky šetrnou budovu, která bude efektivně využívat poměrně malou parcelu. Koncept tří menších těles svou relativní subtilností dobře zapadá do charakteru okolní zástavby, zároveň v budově nevznikají nevyužitá místa. Cíleně se tak vyhýbá variantě jednoho mohutného bloku s rozlehlým vnitřním atriem. Dole jsou tělesa spojena pevně v přízemí, dále průchody v úrovni 2, 5 a 6NP. Jednotlivé bloky jsou uspořádany tak, aby si nebránily ve výhledu. Pokoje jsou rozmístěny naproti sobě podél delších stran. Důraz byl kladen také na společenské místnosti, které jsou umístěny ve všech podlažích. Hotel je řešen jako bezbariérový, součásti jsou 4 pokoje pro vozíčkáře. V 1NP se nachází recepce, foyer, restaurace a fitness, v 2NP školící prostory, bar a administrativa, od 3NP do 6NP pak pokoje pro hosty. V suterénu jsou umístěny servisní prostory.
2. nadzemní podlaží
6. nadzemní podlaží (3, 4 a 5NP téměř totožná) 12
Dřevěný hotel v Berlíně na řece Sprévě
projekt v ateliéru trvale udržitelné výstavby na Hochschule Karlsruhe (2013)
severovýchodní pohled
severozápadní pohled
jihozápadní pohled fasáda Fasáda hotelu je tvořena dřevěnými lamelovými rošty, za nimi je souvislá plocha z cementotřískových desek. Fasádní rošty se mohou posouvat před prosklené části, čímž poskytuji stín a taky potřebné soukromí v hotelových pokojích. Díky těmto flexibilním prvkům se neustále mění vzhled budovy. Hlavní podélné strany jednotlivých objektů hotelu jsou natočeny tak, aby si pokoje navzájem neclonily ve výhledu. Tunelové průchody v 2NP jsou plně proskleny, průchody v 5NP a 6NP jsou zajištěny poze skleněným zábradlím, jedná se o venkovní prostor. jihovýchodní pohled 13
Dřevěný hotel v Berlíně na řece Sprévě
projekt v ateliéru trvale udržitelné výstavby na Hochschule Karlsruhe (2013)
konstrukční řešení Budova má 6 nadzemních a 1 podzemní podlaží. Nosnou konstrukci suterénu a 1NP tvoří monolitické železobetonové stěny. Železobeton je také uplatněn na konstrukci komunikačních jader tří objektů. Dále jsou od 2NP využity plnostěnné dřevěné lepené panely tloušťky 100 mm, stropy jsou tvořeny panely s nosnou konstrukcí z dřevěných roštů. Objekt je zaizolován dřevovláknitou izolaci, na fasádě jsou použity cementotřískové desky, před kterými jsou zavěšeny dřevěné rošty.
řez podélný C-C
prefabrikace Jednotlivé hotelové pokoje budou předem postaveny jako prefabrikované buňky s konstrukcí z dřevěných panelů. Již vybavené mobiliářem budou postupně vyskládány na železobetonové přízemí. Tento systém výstavby je velmi rychlý a umožňuje flexibilitu během užívání (hotel lze jednoduše zvýšit či snížit o podlaží) a také snadnou demontáž celé budovy. energetický koncept Budova je vytápěna podlahovým topením napojeným na tepelné čerpadlo. To je využito také k ohřevu teplé vody a v letních měsících k chlazení. Chladící potrubí je napojeno na přívodní potrubí vzduchotechniky. Každé podlaží má svou vzduchotechnickou jednotku s rekuperací. Střechy jsou pokryty fotovoltaickými panely. V letním období bude využíváno nočního pasivního předchlazování, chlad se bude akumulovat do železobetonových konstrukcí. Dešťová voda bude jímána do zásobníku v suterénu a bude dále využita na splachování.
řez příčný B-B
řez fasádou A-A
energetický koncept
-
prefabrikace 14
Minimální dům
pasivní soběstačný modul k bydlení, Vize Ateliér (2013)
15
Minimální dům
pasivní soběstačný modul k bydlení, Vize Ateliér (2013)
vyklopená postel, vysunutá příčka
info Investor si přál vytvořit studii minimálního domu o maximální zastavěné ploše 50m2. Velký důraz byl kladen na soběstačnost navržené stavby a flexibilitu dispozice. Dům měl být v pasivním standardu, což je vzhledem k jeho velikosti pořádná výzva. Konstrukce musí být montovaná z menších dílů, aby bylo možné stavbu realizovat i bez použití těžké techniky na odlehlých místech. Bylo počítáno s možností ostrovní stavby, která není napojena na inženýrské sítě. Projekt vznikal ve Vize Ateliér, s.r.o., pod vedením Ing. Rostislava Kubíčka a Ing. arch. Martina Krče. Investorovy požadavky se podařilo splnit, v případě realizace to bude první pasivní dům v České republice o takto malé velikosti.
půdorys konfigurace 1
půdorys konfigurace 2
pohovka, posezení
řez příčný A-A (stínění přesahem střechy)
odsunuté zasklení
dispozice Interiér je variabilní, pod sklápěcí postelí je umístěna pohovka. Noční stolky a sezení je možné vysunout od záhlaví postele do místnosti a vytvořit obývací prostor. Doprostřed obytného prostoru vybíhá mobilní příčka.
řez podélný B-B 16
Minimální dům
pasivní soběstačný modul k bydlení, Vize Ateliér (2013) konstrukce Aby bylo dosaženo pasivního standardu, byla použita vakuová izolace, která je připevněna na stěny z plných dřevěných lepených panelů. Nosná obvodová stěna dosahuje výborných parametrů součinitele prostupu tepla, a to při tloušťce pouhých 14 cm! Oproti stěně s běžnou izolací, která by měla celkovou tloušťku 500 mm, byla výrazně zvětšená podlahová plocha, což zásadně pomůže dosažení pasivního standardu. Vakuová izolace je třikrát dražší než běžně používané materiály, v tomto řešení se však jednoznačně vyplácí. Podlaha a strop jsou konstruovány z dřevěných I-nosníků a zafoukány celulózou. Objekt je založen na vrtaných ocelových patkách, pod ním je provětrávaná mezera (”crawl space”). Stěny budou vyskládány z menších panelů spojených přeplátováním, aby bylo možné objekt realizovat i bez použití těžké techniky.
perspektiva obytného prostoru
perspektiva z exteriéru
perspektiva jídelní části 17
energetický koncept Budova splňuje kvalitativní nároky kladené na pasivní dům. Bylo uvažováno s variantou ostrovní stavby bez napojení na inženýrské sítě. Elektrická energie je získávána z fotovoltaických panelů umístěných na střeše a ukládá se do akumulátoru zabudovaných v předsíni. V případě delšího období bez slunečního svitu je systém pojištěn benzínovým agregátem, umístěným v nevytápěném skladu. Pitná voda bude získávána dle místních podmínek - čištěním dešťové vody (finančně náročné), hlubinným vrtem či ze studny. Teplá voda bude ohřívána ve fototermických panelech na střeše budovy a ukládána do zásobníku, v případě potřeby je zde možnost dohřevu topnou spirálou. Vzduchotechnická jednotka s rekuperací je umístěna v předsíni s rozvody zabudovanými do podhledu. V interiéru je lihový krb s malým topným výkonem.
Centrum volného času v Brně-Novém Lískovci
komunitní centrum s kavárnou a otevřeným veřejným prostorem (2012)
18
Centrum volného času v Brně-Novém Lískovci
komunitní centrum s kavárnou a otevřeným veřejným prostorem (2012)
situace
info Cílem projektu bylo navrhnout centrum volného času uprostřed sídliště v Brně-Novém Lískovci. Navrhované komunitní centrum má sloužit všem obyvatelům z okolí k setkávání u pravidelných aktivit, od dětí až po seniory. V přízemí centra je kavárna a otevřený veřejný prostor, který je využíván k pořádání výstav, trhů, workshopů apod. V patře jsou pak prostory samotného centra. Architektonická studie vznikla v rámci ateliéru veřejných staveb a v dalším semestru byla dopracována jako bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. Ing. arch. Antonín Odvárka, Ph.D., doc. Ing. Ladislav Štěpánek, CSc.
perspektiva patra situace V půdoryse čtvercový objekt je umístěn do těžiště řešeného rekreačního území, na dno prolákliny svažující se směrem od okolní zástavby. Pohledově exponovaná střecha je proto navržená jako extensivně zelená. Přístupová komunikace vede z jihozápadu. Nově vybudované chodníky kopírují stávající vyšlapané pěšiny.
perspektiva přízemí
sídliště Kamenný vrch 19
Centrum volného času v Brně-Novém Lískovci
komunitní centrum s kavárnou a otevřeným veřejným prostorem (2012) dispozice V 1NP se nachází objekt kavárny se zázemím a další volně stojící objekt s technickou místností a sklady. Do 2NP stoupá trojramenné zalomené schodiště a také prosklený výtah. V patře jsou místnosti komunitního centra rozmístěny po obvodu kolem zeleného atria. Nachází se zde klubovna seniorů, výtvarná dílna, klubovna dětí, hudební zkušebna, víceúčelový sál, kancelář centra, knihovna a hygienické zázemí.
půdorys 2NP
perspektiva zeleného atria
půdorys 1NP
koncept Komunitní centrum je rozloženo do tří vrstev. V přízemí se nachází veřejný prostor, v patře více soukromé komunitní centrum, střecha je extenzivní zelená. Prostory jsou řazeny tak, aby všechny skupiny měly svou denní místnost a zároveň se mohly potkávat ve spojovacích článcích při společných aktivitách (např. děti se seniory ve výtvarné dílně atd.). Místnosti jsou uspořádány podle světových stran, dopoledne budou mít senioři slunce od východu, odpoledne se osluní dětské prostory, navečer pak víceúčelový sál.
20
koncept komunitního centra
Centrum volného času v Brně-Novém Lískovci
komunitní centrum s kavárnou a otevřeným veřejným prostorem (2012)
fasáda Otevřené přízemí z pohledového železobetonu kontrastuje s dřevěným uzavřeným patrem. Technická místnost je opláštěná cortenem, objekt kavárny je obložen lesklým plexisklem. Dřevěná fasáda ze sibiřského modřínu není lakována a nechá se přirozeně zestánout. Okna jsou rozmístěna nepravidelně, nejmenší jsou otevíravá.
perspektiva dětského hřiště
perspektiva kavárny
zelené atrium a střecha Ve vnitřním atriu je navezeno 60 cm zeminy a bude zde položen trávník a vysazena intenzivní zeleň (menší keře apod.). Návštěvnící centra využívají tento prostor ke společnému setkávání, relaxaci, hrám a dalším činnostem. Střecha objektu je pohledově exponována z okolních svahů a zástavby, proto zde bude vysazena extensivní zeleň (10 cm zeminy).
konstrukce Přízemí je z pohledového železobetonu, nachází se zde nosné sloupy i stěny. Stropní deska je monolitická křížem vyztužená s horními průvlaky. Objekty kavárny a technického zázemí jsou izolovány z vnitřní strany. Jeden železobetonový sloup je v pravidelném rastru nahrazen ocelovou prostorovou podporou, další nahradila ocelová konstrukce výtahu. Do patra stoupá ocelové schodiště. Svislou nosnou konstrukci 2NP tvoří na straně nádvoří ocelové sloupy, po obvodu budovy jsou to sloupy dřevěné lepené. Na ně jsou uloženy dřevěné lepené průvlaky. Mezi sloupy jsou vložené CLT dřevěné panely, které plní funkci výplně, jsou do nich osazená okna a zároveň celou stavbu zavětrovávají. Monolitická deska je izolována z vnitřní strany, dřevěné prvky jsou izolovány z vnější strany a u paty i z vnitřní. Ocelové prvky jsou vystrčeny do exteriéru. Podlaha je zdvojená, pod ní je instalační mezera.
řez budovou
konstrukční schéma - perspektiva 21
Výstavní stánek Fakulty stavební prezentace fakulty na veletrhu Gaudeamus (2012)
22
Výstavní stánek Fakulty stavební prezentace fakulty na veletrhu Gaudeamus (2012)
akustický strop s nastavitelnými svítidly
info Cílem projektu bylo navrhnout výstavní stánek Fakulty stavební VUT v Brně pro každoroční veletrh vzdělávání Gaudeamus. Stánek má atraktivní formou prezentovat potencionálním zájemcům o studium Fakultu stavební a především jednotlivé obory, které se zde vyučují. Rozměry stánku jsou omezeny typickou plochou pronajímanou na Brněnském výstavišti. V půdoryse má stánek 5 x 3 m a jeho celková výška je 2,5 m. Stavba musí být jednoduše smontovatelná. Spolupráce: Filip Sudolský, Jan Kubačka. Vedoucí práce: prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc..
koncept Informace o fakultě jsou prezetovány čtyřmi způsoby. Do hlavní podélné stěny jsou instalovány 4 otočné mechanismy, které po určitém časovém intervalu posunou navinutou plachtu a zobrazí na stěně ve vyřezaných rámech nový obsah. Stěna i obsah se tak dynamicky mění, což připoutá pozornost návštěvníků. Také je díky tomuto mechanismu možné prezentovat mnohem více informací. Na pravé stěně jsou umístěny statické rámečky, do kterých jsou vepsány nabízené studijní programy se stručnou charakteristikou. Na protější stěně je zavěšená plazmová televize, kde budou promítána propagační videa. Před televizí je umístěno posezení. Uprostřed stánku se nachází informační pult, u kterého budou podávat informace zástupci fakulty.
proměnná stěna
schéma řazení výkresů v mechanismu
půdorys + rozvinuté pohledy 23
Altán
dřevěný přístřešek pro studenty Fakulty stavební VUT (2012)
24
Altán
dřevěný přístřešek pro studenty Fakulty stavební VUT (2012) info Součástí rekonstrukce areálu Fakulty stavební VUT bude i vybudování nového altánu pro studenty školy. V současnosti chybí ve vnitřním areálu jakákoli možnost posezení. Navrhovaný altán musí mít poměrně jednoduchou konstrukci s nízkými náklady na realizaci. Bude sloužit studentům jako místo k relaxaci a vzájemnému setkávání. Půdorysné rozměry nesmí překrořit plochu 8 x 8 m. Vedoucí práce: Ing. arch. Juraj Dulenčín, Ph. D.
pohled na zastřešení
výkresy konstrukčních detailů
půdorys, řez
pohled skrz vchod
pohled
navrhovaný altán Altán je postaven jako dřevěná hráň. Má jednoduchou formu se čtvercovým půdorysem, která graduje směrem vzhůru a ústí ve formě otevřeného komínu. Altán poskytuje ochranu před sluncem a také částečně před deštěm, hranoly jsou z části v zákrytu, dovnitř by mělo proniknout pouze minimum vody. Uvnitř jsou volně rozmístěny kostky o hraně 400 mm. Ty mohou studenti využívat dle potřeby - pouze na sezení jak v interiéru tak exteriéru, mohou si z nich postavit stůl, postel apod. Konstrukce stojí na podkladní betonové desce. Altán je tvořen hranoly o průřezu 210 x 70 mm, které jsou spojeny pouze dřevěnými kolíky. Hranoly v šikmé ploše střechy se navzájem podporují tak, že pod nima není potřeba jiné nosné konstrukce. Celá konstrukce je v rozích stažena ocelovými lany.
pohled skrz otvor ve střeše 25
Točité skleněné schodiště interiér galerie architektury (2011)
26
Točité skleněné schodiště interiér galerie architektury (2011)
info Točité sklo-ocelové schodiště je součástí návrhu interiéru galerie architektury. Spojuje dvě podlaží s výstavními prostory. Svou subtilní kruhovou formou dobře zapadá do organického půdorysu galerie. Součástí projektu byl také návrh interiéru kavárny. Dominantou kavárny je červený objekt uprostřed dispozice, v němž je umístěno zázemí. Na objekt navazuje kulatý barový pult, kolem něj je rozmístěno posezení. Vedoucí práce: Ing. arch. Dušan Vostrejž.
perspektiva z boku interiér kavárny konstrukce schodiště Nosnou konstrukci schodiště tvoří ohýbaná nerezová trubka, která je jednostranně napojena na boční nerezovou schodnici. Trubka se ohýbá jak v horizontálním, tak ve vertikálním směru a nekonečně se vine od prvního stupně až po končíčí podestu. V některých místech je zpevněná nerezovými sloupky, na ně navazují terčíky nesoucí skleněné stupnice.
půdorys galerie
perspektiva shora 27
Barvy na ulici
umělecká instalace na ulici Kounicova v Brně (2011)
28
Barvy na ulici
umělecká instalace na ulici Kounicova v Brně (2011)
pohled směrem k Moravskému náměstí
info Cílem instalace bylo zlepšit veřejný prostor na ulici Kounicova před Listovými kolejemi. Ulice Kounicova se táhne z Moravského náměstí směrem na sever a představuje příjemnou ulici obklopenou 5-6ti podlažními domy. U Fakulty obrany se rozšiřuje, domy jsou dle principů funkcionalistického plánování odsunuty od cesty a vzniká zde prázdný, monumentální prostor bez lidského měřítka. Nejhorší je situace před kolejemi, místo atmosféry mládí a přátelství je zde cítit pouze chlad a odcizení. V místě chybí záchytné body. Vedoucí práce: MgA. Václav Kočí, Ph.D.
situace, velikost tabulí
pohled směrem na sever, v pozadí Listovy koleje
barevné tabule Do prostoru jsou umístěny barevné stěny ze speciálního plexiskla. Instalace má dodat místu především lidské měřítko a vnést do chladného prostoru teplo a barvu, aby se zde lidé cítili příjemněji. Objekty jsou postaveny v pravidelném rytmu, čímž místo zklidňují a na nekonečném chodníku vytváří záchytné body. Stěny mají rozměry 8 x 2,1 m a je mezi nimi rozestup 18,8 m. Jsou vyrobeny z materiálu Perspex fluorescent. Toto speciální plexisklo se rozzáří když na něj dopadá světlo. Stěny tak během dne lehce září. V noci budou nasvětleny UV lampami a budou zářit silněji. Část záře bude dopadat i na chodník a ulice se pro kolemjdoucí stane bezpečnějším místem.
kontext
29
Architekti z Ústavu
studentská výstava 3. ročníku ARC v šalině
30
Architekti z Ústavu
studentská výstava 3. ročníku ARC v šalině info Jako studenti třetího ročníku bakalářského studia Architektury pozemních staveb jsme se rozhodli uspořádat výstavu našich prací. Dlouhodobě jsme se potýkali s tím, že si nás lidé pletli s brněnskou Fakultou architektury, a proto jsme chtěli zvýšit povědomí veřejnosti o našem Ústavu na Fakultě stavební. Uspořádali jsme výstavu v jednom ze symbolů Brna - výstavu v šalině. A nazvali ji Architekti z Ústavu. Do příprav se zapojila většina studentů z ročníku a počáteční nápad se postupně rozrůstal do velké akce. Datum výstavy jsme stanovili na 6. 6. 2012. V tento den jsme objížděli Brno s bílou šalinou, ve které byla nainstalována expozice našich prací. Spolupráce: celý 3 ročník studentů architektury a mnoho dalších, má náplň práce - grafická úprava vystavovaných prací, medializace v rádicích, shánění sponzorů, samotná realizace. přípravy a propagace Hlavní propagační kampaň jsme spustili týden před výstavou. Po Brně jsme rozlepili dohromady 300 plakátů, podařilo se nám dostat reklamu do rádia (v den samotné výstavy jsme měli i živý vstup na rádiu Krokodýl), také v novinách se objevila upoutávka. A neopomenuli jsme samozřejmě ani sociální sítě, připravili jsme též propagační video na youtube (nyní přes 1500 shlédnutí). Dále jsme měli připravené nálepky, bílá trička s logem pro organizační tým, papírové modely tramvají, které se rozdávaly v šalině a propagovaly náš Ústav. K celé akci jsme si sestavili rozpočet předpokládaných nákladů a na jeho základě jsme sháněli sponzory. Podařilo se nám sehnat dostatek firem, které akci podpořily. výstava Vše probíhalo naprosto bez problémů, od rána se s náma vozila spousta lidí. Někteří nás potkali náhodně, jiní na nás už čekali, protože dříve někde spatřili náš jizdní řád. Jezdili s námi všichni od mateřské školky přes jeptišky až po seniory. Během dne jsme měli naplánované dvě delší přestávky, u zastávky Česká a na Malinovského náměstí. Zde jsme měli nachystaný i bohatý doprovodný program. Celkově se výstava velmi vydařila, v průběhu dne ji shlédla asi tisícovka lidí, což více než splnilo naše očekávání. 31
Jiří Kacíř +420 721 770 760 kacir.jiri@gmail.com