Městský dům na Vítězném náměstí v Dejvicích Jiří Kacíř: diplomová práce vedoucí práce: Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D. FA ČVUT, zimní semestr 2015
obsah
1
a. úvod
c. návrhová část
pár slov o projektu
koncept
zadání
průvodní zpráva
prohlášení
širší vztahy 1:2000
situace 1:500
b. analytická část
konstrukce - modul 1:400
geneze podkovy Vítězného náměstí
půdorysy 1:250
dejvický urbanismus Antonína Engela
řezy 1:250
vývoj dejvické koncepce
pohledy 1:250
analýza parteru Vítězného náměstí
detail fasády
co se chystá na Vítězném náměstí
dřevobetonová konstrukce
historická podoba Vítězného náměstí
energetický koncept budovy
historické mapy a plány Dejvic
perspektivy
územní plán hl. města Prahy - grafická část 1:2500
územní plán hl. města Prahy - textová část
d. závěr
analýza urbanistického kontextu 1:5000
konzultanti
analýza stavebního pozemku
zdroje
panoramatické fotografie Vítězného náměstí
poděkování
historický vývoj administrativy do 19. století
typologie administrativních prostor 20. století
kanceláře ve 20. století - fotografie
bílé límečky ve 20. vs 21. století
kanceláře ve 21. století - fotografie
dřevobetonové konstrukce - reference
2
a. Ăşvod
pár slov o projektu
3 Městský dům na Vítězném náměstí v Dejvicích Navrhovaný dům by měl přispět k dotvoření urbanistické kompozice Vítězného náměstí, které je dodnes z velké části nedostavěno. Skládá se ze tří částí - hlavního obloukového objektu a dvou menších rovných, které dostavují přilehlý blok. Budova má především administrativní funkci, ale v parteru jsou plochy komerční. Právě parter by měl přispět k oživení veřejného prostoru. Neboť Vítězné náměstí příliš jako náměstí neslouží. Monumentálnímu prostoru dominuje doprava a život chodce se odehrává jen po jeho nekonečném obvodu. Městský tedy znamená oživující veřejný prostor. Koncepce parteru zpřístupnila veřejnosti i vnitroblok, který má fungovat jako místo odpočinku a klidu, protiklad prostoru před budovou. Městský znamená také flexibilní. Administrativní prostory lze různě rozdělovat a spojovat dle aktuální poptávky. Všechny tři části budovy mají v nadzemních podlažích samostatné nosné konstrukce, což by v budoucnosti mělo umožnit jejich rozdělení a samostatný provoz, pokud to bude potřeba. Díky tomu by neměl být problém například přestavět postranní objekty na bytové domy. Této flexibilitě napomáhají i neutrální fasády umožňující různé funkční využití objektů. Městský znamená polyfunkční. Hlavní oblouková část budovy má 8 nadzemních a 3 podzemní podlaží. Její hmota respektuje původní urbanistický návrh architekta Engela - zachovává výšku převýšeného parteru a výšku hlavní římsy jaká je u budov okolních. Celková výška odpovídá budově Generálního štábu, jejíž umístění je v kontextu náměstí zrcadlově symetrické. Obloukové stavby měly být vyšší než ty rovné, neboť na jejich rozhraní, tj. v rozích podkovy jsou ty obloukové ustoupeny dozadu. Z pohledu chodce se tak vyšší budovy jeví stejně vysoké jako ty v pravoúhlé části náměstí. Obchodní plochy jsou umístěny v prvních dvou nadzemních podlažích. Nad nimi se nachází 6 podlaží administrativních, poslední dvě jsou ustupující. Vedlejší rovné části budovy mají 5 nadzemních podlaží, přičemž komerční parter je v přízemí, zbytek jsou plochy administrativní. Rovné střechy objektů jsou přístupné všem zaměstnancům a budou sloužit k relaxaci. Pod celou budovou a části vnitrobloku jsou 3 podlaží podzemního parkoviště určeného pro zaměstnance i pro veřejnost. Administrativní prostory jsou velmi flexibilní. V rámci jednoho podlaží lze budovu rozdělit až na 5 částí, díky čtyřem komunikačním jádrům. Typologie reflektuje současné trendy kancelářských prostorů, kdy je kladen velký důraz na kvalitu pracovního prostředí a větší svobodu zaměstnanců. V současnosti se nejvíce uplatňuje forma open space, který se oproti dřívějším zvyklostem zmenšuje. Zásadní jsou doplňkové prostory, kam může zaměstnanec uniknout z velkoprostorové kanceláře. V navrhované budově to jsou poměrně velké kuchyňky s možností posezení, dělitelné zasedací místnosti, posezení v prostorách recepce u komunikačních jader, střešní terasy, kavárna se studovnou v patře a také vnitroblok. K open spacu zpravidla patří buňkové kanceláře pro management firem. Někteří zaměstnavatelé vyžadují tradiční buňkové kanceláře pro všechny své zaměstnance. Zpracovány jsou obě varianty dispozic - buňky i otevřený prostor. Podlaží půjdou upravit dle přání nájemníka. Budova má být šetrná k životnímu prostředí. Současným trendem je poptávka firem po progresivních administrativních prostorech, které šetří přírodu i výdaje na provoz. Stavba má proto navrženou kompozitní dřevobetonovou konstrukci, ve které se oproti železobetonovým monolitům nahrazuje velká část betonu obnovitelným dřevem. Toto řešení se začíná ve větší míře uplatňovat především v německy mluvících a skandinávských zemích a představuje budoucnost uplatnění dřeva v konstrukci velkých staveb. Například ve Vídni se má na jaře 2016 začít stavět první dřevěný mrakodrap (projekt HoHo, 84m). Navrhované řešení je tímto projektem inspirováno. Je pouze otázkou času, kdy dřevobetonové konstrukce začnou pronikat i k nám do České republiky. Nechť je návrh jednou z prvních vlaštovek.
zadání
4
prohlášení
5
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Bc. Jiří Kacíř AR 2015/2016, ZS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) MĚSTSKÝ DŮM NA VÍTĚZNÉM NÁMĚSTÍ V DEJVICÍCH (AJ) URBAN BUILDING ON VICTORY SQUARE IN DEJVICE JAZYK PRÁCE: ČEŠTINA Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D.
Vedoucí práce:
Ústav: 15128
Oponent práce: Klíčová slova (česká):
Dejvice, komerční parter, administrativa, dřevobetonová konstrukce
Anotace (česká):
Navrhovaná budova zastavuje obloukovou parcelu na Vítězném náměstí, uzavírá městský blok a přispívá k dotvoření původní urbanistické koncepce místa. V parteru budovy se nachází komerční prostory, jeho koncepce zpřístupňuje veřejnosti i vnitroblok. Ve vyšších podlažích jsou kancelářské prostory. Konstrukce budovy je navržena jako kompozitní dřevobetonová.
Anotace (anglická):
The proposed building is located at the curved part of Victory Square. It closes an urban block and contributes to the completion of the original urban composition. At the ground floor there are commercial spaces. The courtyard is opened for public as well. The upper floors offer office space. The construction of the building is designed as a wood-concrete composite.
Prohlášení autora
Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne 15. ledna 2016
podpis autora-diplomanta
Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD.
6
b. analytickรก ฤ รกst
geneze podkovy Vítězného náměstí
7
fáze I_ původní koncepce Bubenče měla pravoúhlou šachovnicovou kompozici, zasahovala i do území Dejvic a v době vypsání soutěže na návrh urbanismu Dejvic byla již částečně realizována
fáze II_ Antonín Engel ve svém návrhu chtěl vytvořit kompozici bodově symetrickou - radiální, kruhovou, zároveň však musel respektovat již část realizované Bubenečské zástavby
fáze III_ propojením pravoúhlé a radiální kompozice, propojením tvaru kruhu a čtverce vzniká dejvická podkova, která je osově symetrická
fáze IV_ prostor hlavního náměstí Dejvic je protnut čtyřmi kompozičními osami, které symbolizují budoucí ulice vedoucí na náměstí
fáze V_ jako první jsou ve dvacátých a třicátých letech realizovány pravoúhlé budovy ohraničující náměstí, které měly sloužit jako běžné městské domy
fáze VI_ roku 1937 je dokončen první obloukový segment, které jsou určeny pro budovy reprezentativní, konkrétně nové budovy Generálního štábu, do současnosti (2015) se již další segmenty nedostavěly
fáze VII_ dostavění dalšího obloukového segmentu mezi ulicemi Verdunská a Jugoslávských partyzánů, tato parcela je zrcadlově symetrická k budově Generálního štábu
fáze VIII_ dokončení “Kulaťáku” uzavřením jeho hlavního obloukové průčelí výstavbou budovy v místě vstupu do kampusu ČVUT
dejvický urbanismus Antonína Engela
8
dejvická podkova Území dejvického symbolu - „Kulaťáku“ bylo ještě před sto lety prakticky nezastavěnou venkovskou krajinou na rozhraní obcí Dejvice a Bubeneč. Roku 1920 vyhrál architekt Antonín Engel urbanistickou soutěž na řešení severozápadního sektoru velké Prahy. V té době už existoval šachovnicový regulační plán Bubenče, který byl z části již zastavěn. Avšak architekt Engel, žák Otty Wagnera, chtěl realizovat spíše koncepci radiálního náměstí s paprskovitými ulicemi vedoucími ke středu. S tímto rozporem se vypořádal návrhem podkovy, která sice není středově symetrická, je ale symetrická alespoň zrcadlově a zakomponovává do sebe ortogonální část Bubenče. Umístil ji na místo rozcestí tří cest zvané Na Růžku, které bylo poměrně rovinaté a lehce se svažovalo směrem na severovýchod. Podkova je protnuta čtyřmi radiálně vedoucími osami, přičemž osy ve východozápadním a severojižním směru jsou dopravní, zbylé dvě osy jsou kompoziční. Náměstí je tak rozděleno do 8 segmentů, 4 mají rovné průčelí a 4 obloukové. V rovných segmentech měly stát běžné městské činžovní domy, segmenty obloukové byly určeny pro veřejné reprezentativní budovy. Zatímco pravoúhlá část náměstí je kompletní, z obloukových byl realizován pouze krajní západní segment s budovou Generálního štábu. Zrcadlově symetrický segment pro budovu radnice zůstal nezastavěn, stejně tak původně hlavní dominanta náměstí - vstup do kampusu vysokých škol.
kompoziční principy Vítězného náměstí - Na podkladu polohopisného plánu z roku 1938 jsou naznačeny kompoziční osy, 8 plánovaných bloků náměstí je obehnáno po vnější straně systémem ulic - bulvárů tvořících šestihran. Modře je vyznačen rastr původního bubenečského regulačního plánu
Antonín Engel (1879 - 1958) Narodil se v Poděbradech a vystudoval v Praze na České technice Architekturu a pozemní stavitelství u profesora Jana Kouly. Jeho kariéru ovlivnil zásadním způsobem studijní pobyt na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Otty Wagnera (1905 - 1908). Za projekt ideální úpravy Letné tehdy získal Římskou cenu. Od roku 1909 má svůj vlastní ateliér, v roce 1922 se stává profesorem na ČVUT, později zde působí i jako rektor. Byl členem státní regulační komise pro Prahu a okolí. Ve 20. letech se zaměřuje na urbanismus Velké Prahy a začíná práci na svých nejvýznamnějších dílech - urbanismu Dejvic a Podolské vodárně. Jeho tvorba se řadí k neoklasicismu, typická je pro něj monumentalita. polohopisný plán z roku 1910 - Území budoucího Vítězného náměstí a jeho okolí, na rozhraní obcí Dejvice a Bubeneč. Do území Bubenče je zakreslen šachovnicový regulační plán, který je částečně především u nádraží Bruska (nyní Praha - Dejvice) realizován. Plocha budoucího náměstí se nachází na rozcestí tří směrů - na sever, západ a jihovýchod. U rozcestí stála škola a hostinec.
vybraná díla: - Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech - Vodárna a filtrační stanice v Praze-Podolí - Budova generálního štábu, Vítězné náměstí - Generální projekt regulace Dejvic a Bubenče
vývoj dejvické koncepce
9
Rozsáhlá a náročná urbanistická realizace Dejvic se neuskutečnila v jedné etapě. Nejvíce tím byl poznamenán právě symbol - Vítězné náměstí, které zůstalo nedokončeno. Sám architekt Engel si uvědomoval nebezpečí přerušení výstavby kvůli hospodářské krizi v 30. letech 20 století. Proto vydal svou urbanistickou koncepci v brožuře roku 1939 pod názvem Náměstí Vítězství v Praze-Dejvicích. Nejvíce utrpělo náměstí nepostavením vstupní budovy do kampusu vysokých škol, jejíž průčelí mělo být hlavní dominantou. Budovy kampusu se sice stavět začaly, ale zezadu od levé části univerzitní třídy. Dokončení náměstí zabránila také Druhá světová válka a pravděpodobně i změna estetického cítění a funkčních požadavků po jejím skončení. Po válce se sice uvažovalo o dostavění volného prostoru v duchu socialistického realismu s věžovou dominantou uprostřed, výsledkem je naštěstí pouze hotel Internacionál v Podbabě.
dostavba areálu vysokých škol Engelova koncepce se zásadně změnila po architektonické soutěži na dostavbu areálu vysokých škol v roce 1957. Vítězný projekt Františka Čermáka a Gustava Paula navrhoval kolem Technické ulice místo Engelových bloků hřebínkovou zástavbu. Také pro Vítězné náměstí byl navržen jiný typ a uspořádání budov. Tento plán nebyl realizován celý, postavily se však budovy po pravé straně technické ulice. Také výstavba Fakulty stavební a architektury v letech 1964 - 1970 narušila původní koncepci, protože budovy neplní funkci osově symetrické pohledové dominanty.
dostavba náměstí a areálu vysokých škol podle projektu F. Čermáka a G. Paula (1957)
90. léta a zásady regulace V roce 1990 - 91 byla vypsána mezinárodní „Urbanisticko-dopravní soutěž na dostavbu Vítězného náměstí, kteoru pořádala městská část Praha 6. Soutěž vyhráli architekti Luboš Pata a Václav Frydecký s projektem „Vítězné náměstí a úřednická kolonie“. Tento projekt ovlivnil vývoj v následujících dvou dekádách, městská část z něj vychází dodnes. Na základě studie byly v roce 1995 schváleny zásady regulace vydané Útvarem rozvoje Hlavního města Prahy (SURM 05/1995), které byly v roce 1999 pro oblast Vítězného náměstí aktualizovány. Došlo sice k jejich projednání, nikoliv však schválení jako závazného dokumentu. Zásady regulace tedy existují a mají být i součástí připravovaného Metropolitního plánu, ale nejsou právně vymahatelné ani závazné. Jedinou vymahatelnou regulací je tedy územní plán.
hodnocení současného stavu Dejvice jsou bezpochyby kvalitní městskou částí se spoustou veřejných prostranství, širokými vzdušnými ulicemi a dostatkem prostoru pro městskou zeleň. Jejich urbanistický koncept je velmi silný a dobře čitelný, lze mu však vyčíst jistou autonomii na zbytku Prahy, která je dobře viditelná především na hranicích zástavby (např. ulice Hradčanská). Vítězné náměstí - „Kulaťák“ - je silným symbolem, se kterým se místní dobře identifikují. Tento prostor však příliš jako náměstí nefunguje, neboť v jeho centru je vytížená dopravní křižovatka. Děje se odehrávají pouze po nekonečně dlouhém, téměř kilometrovém obvodu „náměstí“, a to zdaleka ne všude. Engelova koncepce musí být bezpochyby dostavěna. Otázkou zůstává míra respektování a následování původního návrhu. V dnešní době není reálné, aby v obloukových segmentech vyrostla například monumentální budova radnice. Také vysoké školy nepotřebují rozlehlé pozemky pro realizaci vstupního areálu do kampusu. Mnohem reálněji se jeví realizace polyfunkčních budov se živým parterem, který by náměstí oživil. Ať už budou realizované budovy důsledně respektovat Engelův návrh, či se ho budou snažit pozměnit, vždy to bude lepší varianta, než náměstí nedokončené.
zásady regulace - Vítězné náměstí - aktualizace, ÚRM HLMP 1999
analýza parteru Vítězného náměstí
( - Generální štáb Armády ČR - )
10
( - nově navrhovaná polyfunkční budova - )
| - hotel s kongresovým centrem - | uzavřený parter
| - polyfunkční budova - | ( - obloukový segment zástavby - )
( - polyfunkční areál vstupu do kampusu - ) | - budovy s komerčním parterem a bydlením - | aktivní parter
| - rovný segment zástavby - |
Vítězné náměstí má pro chodce nepřístupný střed, obehnaný silnou automobilovou dopravou, díky čemuž nikdy jako klasické náměstí fungovat nebude. Veškerá aktivita probíhá při okrajích. Podkova má obvod 900 m.
V současnosti je skutečně aktivní komerční parter v rovné části průčelí náměstí (severovýchodní strana). Na severozápadě je parter uzavřený, na jihovýchodě je parter ještě docela aktivní.
Zástavbou druhého kruhového segmentu Vítězného náměstí lze v tomto místě očekávat stejnou aktivitu, jako u sousedního rovného jihovýchodního segmentu.
Zástavbou hlavní kruhové části náměstí a jeho uzavřením lze očekávat značně zvýšenou aktivitu v parteru nové budovy, mimo jiné díky výstupu z metra. To by mělo podpořit i sousední parcelu na jihovýchodě.
co se chystá na Vítězném náměstí
11
CIIRC Budova Českého institutu robotiky a informatiky vzniká přestavbou budovy technické menzy ČVUT. Nová desetipodlažní věž se stane dominantou Dejvic. Předpokládaný termín dokončení stavby je duben 2016. DEJVICE CENTER Komplex budov by měl vyrůst na pozemcích patřících VŠCHT a ČVUT, kde měly být dle Engelsova plánu budovy vysokých škol. Navrhovaný areál obsahuje především obchodní a administrativní plochy, a také budovy rektorátů zmíněných vysokých škol. Projekt patří společnosti Sekyra Group, v současnosti na něj není vydáno žádné povolení, není ani známa předpokládaná doba realizace.
historická podoba Vítězného náměstí
12
1
2
5
4
7
3
6
8
9
1 - oblast okolí Vítězného náměstí ještě před zastavěním; 2 - model návrhu Antonína Engela; 3 - letecká fotografie rozestavěného náměstí, rovné segmenty podkovy jsou z velké části hotovy; 4 - podoba centrálního monumentu a vstupní brány do kampusu vysokých škol dle Antonína Engela; 5 - původně jezdily tramvaje po obvodu náměstí; 6 - návrh na vstup do kampusu manželů Machoninových z roku 1954 v duchu socialistického realismu; 7 - budova Bajkal (dnes hotel s kongresovým centrem) byla vůbec první postavenou budovou Vítězného náměstí; 8 - od roku 1942 projížděly tramvaje středem; 9 - socha V. I. Lenina umístěná v 50. letech do severovýchodní části;
historické mapy a plány Dejvic
13
historická mapa Prahy z 19. století 1:20000 Na mapě je patrná křižovatka cest tří směrů v místě dnešního Vítězného náměstí.
Mapa On-Line
regulační plán zvaný „zelený tisk“ z roku 1924 1:5000 Vítězné náměstí dostalo tvar podkovy se čtyřmi rovnými a čtyřmi obloukovými segmenty. uprostřed náměstí je stále vidět křižovatka cest a u ní hostinec a škola.
www.geoportalpraha.cz, © Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, stránka vytvořena: 12.1.2016 17:43:01
územní plán hl. města Prahy - grafická část 1:2500
14
územní plán hl. města Prahy - textová část
15
Pozemek 1104/1 se nachází na Praze 6 - Dejvicích a spadá do katastrálního území Bubeneč. Jeho celková plocha je 4126 m2 a leží ve výšce 220 metrů nad mořem. Dle platného územního plánu hlavního města Prahy spadá do polyfunkčního území - smíšená plocha městského jádra (SMJ) se směrným kódem míry využití území “I”. Součástí využití pozemku je také funkční plocha Veřejného vybavení (VV) o rozloze menší než 2500 m2 v rámci plochy SMJ. Pozemek se nachází v území se zákazem výškových staveb a také v území městské památkové zóny s názvem Bubeneč - Dejvice - Horní Holešovice (viz vyhláška 10/1993). Ze severní strany je pozemek lemován polyfunkční plochou - všeobecně obytná plocha (OV), kde se nachází otevřený obytný blok, kterému chybí dostavět právě segment tvořící hranu Vítězného náměstí. Na Jihovýchodě přiléhá k pozemku plocha všeobecně smíšená (SV), na které stojí blok tvořící jeden z rovných segmentů náměstí. Na jihozápadní okraj navazuje plocha zeleně městské a krajinné (ZMK). Tato plocha tvoří jeden z předprostorů před jednotlivými budovami na náměstí. Stejně jako ostatní předprostory je plocha zatravněná a prakticky bez využití. Ze strany západní přiléhá k pozemku plocha vybrané komunikační sítě, kde se nachází komunikace mající jeden pruh v severním směru a dva pruhy ve směru jižním, přičemž jeden je vyhrazen pro autobusy, kola a taxi. Mezi oběma směry je umístěn tramvajový pás se dvěma kolejemi. SMJ - plocha smíšeného městského jádra Území sloužící pro kombinaci funkcí včetně bydlení, které jsou soustředěné do centrálních částí města a center městských čtvrtí. Pro centrální část města je stanoven směrný minimální podíl bydlení. Funkční využití: Stavby pro bydlení, byty v nebytových domech, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 15 000 m2 prodejní plochy, zařízení veřejného stravování, ubytovací zařízení, stavby pro administrativu, školy, školská, vysokoškolská a ostatní vzdělávací zařízení, mimoškolní zařízení pro děti a mládež, sportovní, kulturní, zábavní, církevní zařízení, zařízení zdravotnická a sociální péče, stavby pro veřejnou správu, nerušící služby1, zařízení a plochy pro provoz PID. VV – Veřejné vybavení Plochy sloužící pro umístění zařízení a areálu veškerého veřejného vybavení města, tj. zejména pro školství a vzdělávání, pro zdravotnictví a sociální péči, veřejnou správu města, záchranný bezpečnostní systém a pro zabezpečení budoucích potřeb veřejného vybavení všeho druhu. Při umisťování veřejného vybavení na plochy VV musí být přednostně zohledněny základní potřeby obytných celku z oblasti školství, zdravotnictví a sociální péče s přihlédnutím k optimální dostupnosti zařízení. Funkce související s vymezeným funkčním využitím a pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí nelze umístit v převažujícím podílu celkové kapacity. Funkční využití: Školy a školská zařízení, mimoškolní zařízení pro děti a mládež, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče, hygienické stanice, zařízení záchranného bezpečnostního systému, městské úřady, krematoria a obřadní síně, vysokoškolská zařízení, ostatní veřejné vybavení všeho druhu. Sportovní zařízení, zařízení veřejného stravování, kulturní zařízení, kostely a modlitebny, služby (to vše související s vymezeným funkčním využitím). Služební byty a ubytovací zařízení, která jsou součástí zařízení veřejného vybavení (pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí).
výřez z ÚP_ pozemek 1:1000 I - kód míry využití území Stanovuje maximální míru využití území: Směrná část: Koeficient podlažních ploch (KPP) = 2,6 Koeficient zeleně (KZ) = 0,30 Informativní část: Koeficient zastavěné plochy (KZP) = 0,37 Podlažnost: 7 Území se zákazem výškových staveb Výšková stavba je taková stavba, která svou výškou překračuje výškovou hladinu dané lokality. Území se zákazem výškových staveb je stanoveno v optickém kontaktu s Pražskou památkovou rezervací a slouží k ochraně výrazných kulturních hodnot struktury historické zástavby hlavního města Prahy a dochovaného panoramatu jádra města.
analýza urbanistického kontextu 1:5000
16
dopravní osa
kompoziční osa
areál kampusu
Bubeneč
d Pražský hra
Veleslavín
urbánní blok Bubeneč
Veleslavín
d Pražský hra
Podbaba
Podbaba
tramvaj
solitérní dům
plochy zeleně
analýza stavebního pozemku
17
Pozemek je součástí bloku domů a nachází se v kruhové části náměstí na jeho severním okraji. Hlavní fasáda je orientována směrem na jih. Střední odklon fasády od jižního směru je 20 stupňů, na okrajích pak 5 a 35 stupňů. Celková plocha pozemku je 4126 m2. Přesná poloha: 50°06´06´´ severní šířky 14°23´45´´ východní délky 220 metrů nad mořem sever
Meridiánová konvergence Katastrální mapy jsou zobrazovány v systému S-JTSK (systém jednotné trigonometrické sítě katastrální). Tento systém ve své podstatě neumožňuje přesnou orientaci mapy na sever. V ČR jsou všechny mapy mírně odkloněny severem na východ dle zeměpisné délky území od 4,5° (Ostrava) po 8,5° (Plzeň). Při zanedbání této odchylky katastrální mapy dochází zvláště u energeticky efektivních budov k nepřesným výpočtům a koncepčním úvahám o jejich návrhu. V Praze je odchylka přibližně 8°. Výpočet: a - meridiánová konvergence; l - zeměpisná délka a = (24°50´ - l)/1,34 = (24°50´ - 14°23´45´´)/1,34 = 10°26´15´´/1,34 = = 7°47´20´´ = 7,789°
“sever” na katastrální mapě
skutečný sever
jih
2
4126 m
panoramatické fotografie Vítězného náměstí
panorama 360° s jižním směrem uprostřed
panorama 360° se stavební parcelou uprostřed
parcela a blízké okolí ze středu náměstí
18
historický vývoj administrativy do 19. století starověk Jako jedny z prvních administrativních pracovníků lze považovat egyptské písaře. Ze starověku známé také místnosti pro přepisování dokumentů - skriptoria, což byly předchůdce konferenčních místností. Vznikalo velké množství správních dokumentů, které bylo potřeba archivovat, přirozeně tak vznikly archivační prostory. Texty byly nejprve uchovávány na hliněných destičkách, později na papyru (ze slova „papuyo“ - patřící králi). Výroba papyru byla královským monopolem. Papyrus byl dále nahrazen pergamenem, což byl kus kůže (vynalezen ve městě Pergamon). Až do počátku 13. století se z něj dělaly i knihy, poté byl nahrazen papírem, který sem dorazil z Číny. Svazkem se rozuměl svazek více listů papíru. Svázáním do pevných desek vznikla kniha. S demokratizací starověké společnosti vznikají první samostatné administrativní budovy. V Římě to byla budova radnice (sloužila i jednání senátu) a samostatné budovy archivů.
středověk Středověký mnich byl duchovním otcem rané kanceláře. Mniši sepisovali a opisovali knihy v místnosti skriptoriu, což je vlastně předchůdce „open space“ halových kanceláří. Funkcí prvních bank plní křesťanské chrámy, kde si věřící uchovávali své cennosti. Církev zakázala půjčovat peníze za úplatek, proto se této činnosti věnovali pouze židé. Velký rozvoj bank pak přišel až s počátkem průmyslové revoluce. Kancelář se ve středověku vyvíjí, k mnichovi přibývá ještě notář, což byla ve středověku vážená osoba. Plnil funkci úředníka, právníka, státního zástupce i obchodníka. Kancelář měl ve svém bytě, vznikly tak první privátní kanceláře. Kvůli problémům s archivací si notáři nechávají vyrábět vlastní nábytek - skříně, kartotéky, knihovny. Královští úředníci byly šikovnými notáři a byli také královou pravou rukou. Ve středověku nabývá na významu papír, ve 14. století vznikají také první cenné papíry. Roku 1445 je Johannesem Gutenbergem vynalezen knihtisk. Ve 14. století vznikají první radnice. Městská práva se prosazují postupně, proto známe první radnice až z období gotiky. Město mělo vždy jednu radnici. Původní Prahu tvořilo Staré město, Nové město, Hradčany a Malá strana, přičemž každé z nich mělo radnici svou. Ta stála vždy na náměstí a její součástí byl také městský archiv k uchovávání dokumentů.
novověk Začíná objevením Ameriky. Společnost přechází od středověkého zemědělství k ekonomickému kapitalismu. Rozvíjí se osobní svoboda a svobodná občanská společnost. Postupně se oslabuje moc církve. Mocenská centra se propojují a tím se urychluje vývoj společnosti. V průmyslovém období se výroba mění z manufakturní na tovární. Postupně se ruší nevolnictví, dochází k racionalizaci práce. Bohatí majitelé žijí v luxusu, zatímco chudí dělníci bydlí v otřesných podmínkách. Vznikají proto levicové směry komunismus a socialismus. Postupně upadají některá církevní dogmata, vyvíjí se kapitalismus. První administrativní budovy vznikají ve druhé polovině 19. století. Jedná se o poslední článek ve vývoji od starověkého písaře po dnešní administrativní budovy. První budovy se podobají činžovním bytovým domům, pouze bez koupelny a kuchyně. Koncem 18. století vznikají také první banky. Na konstrukci továren se používá ocel, vzniká rámový skeletový systém. Vynalezen je také výtah. Během průmyslové revoluce se těžiště vývoje kancelářských prostor přesouvá do USA, které jsou v té době nejdynamičtěji rostoucí. Vznikají první komerční kancelářské budovy v průmyslových městech na severu USA. Vynález telefonu a telegrafu umožnil situovat kanceláře daleko od výroby. V budovách se uplatňuje umělé osvětlení, dochází ke standardizaci papíru (formát A4) a vynálezu psacího stroje. Předprůmyslová kancelář byla organizována podle mezilidských vztahů a měla domácí atmosféru, kdežto v období průmyslu přibylo mimo jiné díky psacímu stroji více kanceláří, ty se také zvětšují do plochy. Za psacími stroji sedí především ženy - písařky. Muži se uplatňují ve vedoucích funkcích (a v továrnách).
19
typologie administrativních prostor 20. století
20
první kanceláře V předmoderní éře byly podniky velmi malé a nebylo rozlišení mezi vlastnictvím podniku a managementem. Proto byla kancelář zpravidla součástí domu majitele. V pozdním 19. století dochází k oddělení managementu a k růstu podílu duševní práce. Proto se spojuje více takovýchto kanceláří dohromady a vznikají první administrativní budovy. taylorismus Velké open space prostory s řadami standardizovaných stolů připomínajícími továrny byly hlavním trendem v USA na počátku 20. století. Tento typ uspořádání vděcí svému názvu především ekonomu Fredericku Taylorovi a jeho práci Principy vědeckého managementu. Věřilo se, že specializace pracovníku na jednotlivé činnosti povede k vyšší efektivitě. Nebylo potřeba příliš vzdělaných pracovníků, statut i mzda pracovníků v administrativě značně upadá. Dokumenty byly po vzoru práce v továrně předávány od stolu ke stolu, řídící pracovník seděl vepředu v buňce. Byl zde velký hluk z psacích strojů.
první kanceláře
taylorismus (poč. 20. stol)
americký korporát (1950+)
bürolandschaft (1958)
akční kanceláře (1968)
boxová farma (1970+)
buňkové kanceláře
neformální kanceláře
americký korporát Vedoucí pracovníci jsou umístěni v prosklených kancelářích po stranách hlavní haly. Řadoví zaměstnanci sedí v open space. Díky vyšší efektivitě se mění podíl mezi managementem a řadovými úředníky, přibývá vedoucích pracovníků. Je zde přísná hierarchizace. Budovy se zvětšují, v USA vzniká mnoho mrakodrapů. Díky rozvoji vzduchotechniky a umělého osvětlení se realizují hluboké dispozice. Požadavky v Evropě na přirozené osvětlení jsou mnohem přísnější, mimo jiné proto se zde mrakodrapy prakticky nestaví. bürolandschaft Kancelářská krajina (německy Bürolandschaft) vznikla v německém Mannheimu. Zdánlivě chaotická organizace velkého open space měla za úkol podpořit komunikaci a efektivitu toku práce. Snížila se také hierarchizace pracovníků. Uspořádání stolů bylo dáno důkladným studiem toku práce a komunikačních vzorců. Dochází k oddělení interiéru od exteriéru. akční kanceláře Byly to kanceláře s modulárním nábytkem a geometrickým uspořádáním. Jednalo se o americkou odpověď na evropský organický bürolandschaft. Vycházely také z důrazu na optimalizaci toku práci a zlepšení komunikace na pracovišti. Jednotliví pracovníci zde měli částečné soukromí a prostor pro individualizaci svého pracovního místa. Jednalo se o předzvěst boxových kanceláří. boxová farma Toto uspořádání se vyvinulo z modulárních akčních kanceláří, avšak bylo značně méně noblesní. V 70. letech rychle narůstal počet administrativních pracovníků a bylo je potřeba vtěsnat do omezeného prostoru. Odpovědí byly boxy, částečně oddělující jednotlivé pracovníky (horní hrana boxů byla přibližně ve výšce očí) s minimálními plošnými nároky. V boxových farmách často pracovali lidé, kteří se v hiearchii nacházeli mezi managementem s vlastní kanceláří a běžnými pracovníky v open space prostoru. buňkové kanceláře Buňkové kanceláře byly převládajícím uspořádáním kancelářského prostoru v Evropě v 2. polovině 20 století. Každý pracovník měl svou minimální samostatnou místnost s pracovním stolem, díky čemuž nebyl rušen. Nevýhodou těchto prostor je především omezená komunikace na pracovišti a nepřehledná dispozice budovy. Prostor vůbec nepodporuje týmovou práci.
kanceláře ve 20. století - fotografie
21
bílé límečky ve 20. vs 21. století
pracovní doba (fixní vs flexibilní)
22
prácovní místo (jedno vs kdekoli)
práce (jednotlivec vs tým)
struktura (hiearchie vs dehierarchizace)
média (tištěná vs elektronická)
20. století
21. století
trendy ve 20. století
trendy ve 21. století
současná typologie
Pojmem bílý límeček (white-collar worker) se označuje pracovník vykonávající nemanuální činnosti, typicky pracovník v administrativě. Pojem se zrodil na počátku 20. století, kdy začalo prudce přibývat lidí pracujících v kancelářích, formálně oblečených do „bílých límečků“. Pro 20. století je charakteristická silná hierarchie ve struktuře podniku, která umožňovala spíše pomalý kariérní růst a silnou kontrolu podřízených. Pracovní doba byla pevně daná, lidé poměrně jasně oddělovali čas trávený v práci a svůj volný čas. Také pracovní místo bylo zpravidla fixní, člověk byl fyzicky vázán na své místo v kanceláři a svůj stůl, neboť zde měl potřebné dokumenty a svůj psací stroj či počítač, který se zatím moc nevyužívá k online komunikaci. Papír jako médium pro přenos a uchování informací dominuje 20. století. Charakter práce byl spíše monotónní (tuto generalizaci je samozřejmě potřeba brát s nadhledem), jednotliví pracovníci se především v první polovině 20. století specializovali na konkrétní úkony. Díky tomu byli méně flexibilní ke změnám pracovních pozic. Preferována byla spíše individuální práce před týmovou.
V 21. století rapidně klesá podíl monotónní práce, tu nahrazuje počítačový software a vyšší efektivita činností. Hlavní roli v rychle se měnícím globálním světe přebírají inovace. Trh se stává pružnějším a flexibilním, úspěšné firmy se snadno mění v neúspěšné a naopak. „Inovate or die“. Firmy se snaží nabírat ty nejlepší jedince, podporuje se rozvoj individuality. Mění se struktura řízení, opouští se od přílišné hiearchizace, firemní kultura se zjednodušuje, stává se méně formální a umožňuje rychlejší povýšení schopných lidí. Velký důraz se klade na spokojenost zaměstnanců, kvůli lepším výsledkům práce a konkurenčním boji o kvalitní zaměstnance. Moderní počítačové technologie umožňují pracovat prakticky odkudkoliv, pracovník není fyzicky vázán na konkrétní místo. Rozmáhá se „home office“, práce z domova. Dalším zajímavým trendem je flexibilní pracovní místo v kanceláři. Pracovník nemá svůj stůl, ale každý den sedí jinde. Své věci si po skončení práce sbalí do malé krabice a uschová bokem. Další den ráno začíná nový boj o nejlepší pracovní místo, motivující zaměstnance chodit do práce včas a zabraňující monotónnosti dní. Díky těmto trendům nemusí mít firma kapacitu pracovních míst pro všechny své zaměstnance. Práce se začíná prolínat s volným časem a pracovní doba se stává flexibilní. Podle výzkumů jsou lidé s volnou pracovní dobou a flexibilním pracovním místem výrazně spokojenější, zároveň jsou ochotni věnovat práci více času. Archiv, typická místnost pro administrativu ve 20. století, nahrazuje počítačová serverovna s velkokapacitním online úložištěm. Lidé jsou vedeni ke kreativitě, neboť kreativní a inovativní firmy bývají těmi nejúspěšnějšími. „Think different“. Týmová práce podporuje vznik nových neotřelých nápadů a komunikaci uvnitř týmu. Kolegové mají šanci se lépe poznat a přijmout svou zodpovědnost na svěřeném úkolu, jsou i lépe motivování k dobrému výkonu. Bílý límeček můžete klidně nechat doma, hlavně inovujte a tvořte.
Pro současnou typologii kancelářských prostor je typické zavržení buňkových kanceláří pro běžné pracovníky. Nejčastěji se uplatňuje open space, který poskytuje velkou hustotu a flexibilitu pracovních míst. Mezi lidmi však není moc populární, především kvůli velkému hluku a nedostatku soukromí. Pomalu se upouští od halových kanceláří pro stovky lidí, realizují se spíše kanceláře pro skupiny okolo 20ti lidí, s důrazem na kvalitní akustiku prostoru. Zásadní jsou doplňkové oddělené pracovní místnosti, kde se může jednotlivec či tým lépe koncentrovat. Management firem mívá své samostatné uzavřené kanceláře. Další snahou je pracovní prostředí polidštit a vytvořit z něj místo pro hraní, kde mohou pracovníci trávit i volný čas. Kvalitní administrativa má vícero zákoutí, kam se může zaměstnanec schovat před okolním shonem a pracovat odtud. Největší firmy mají svá fitcentra a podobné služby, pracovní kavárnu mají i menší podniky.
kanceláře ve 21. století - fotografie
23
dřevobetonové konstrukce - reference
24
Hoho - 84m, 24 podlaží, Vídeň, Rakousko Hoho - „Holz-Hochhaus“ - dřevěný mrakodrap. Historicky první dřevěný mrakodrap se začne stavět na jaře 2016 ve Vídni, stavba již má veškerá povolení. Budova má dřevobetonovou konstrukci. Ztužující jádra jsou železobetonová, průvlaky také. Svislé nosné konstrukce tvoří dřevěné lepené sloupy a CLT panely. Stropní desky jsou kompozitem železobetonu a dřeva (CLT panel se spřaží s relativně tenkou železobetonovou deskou. Konstrukce dosáhla při zkoušce požární odolnosti 105 minut.
LifeCycle Tower - 27m, 8 podlaží, Dornbirn, Rakousko Administrativní budovy LifeCycle Tower má 8 nadzemních podlaží a nachází se v Rakouském Dornbirnu. Její konstrukci ztužuje monolitické železobetonové jádro. Obvodové stěny jsou tvořeny z CLT panelů a k nim připojenýchdřevěných sloupů. Stropní desky mají rozměry 8,1 x 2,7m a tvoří je dřevěné nosníky spřažené s tenkou železobetonovou deskou. Budova je postavena v pasivním standardu mohla být díky prefabrikaci realizována ve velmi krátkém čase - po zhotovení monolitického jádra trvalo sestavení celé hrubé prefabrikované stavby 8 dní.
25
26
c. nรกvrhovรก ฤ รกst
koncept
27
celková výška
pasáž
římsa
jíd
parter
prostor Vítězného náměstí Budova svou hmotou respektuje původní urbanistickou koncepci místa a přispívá k jejímu dotvoření. Hlavní objekt tvoří obloukový segment náměstí, dva objekty vedlejší uzavírají městský blok.
a
kav árn a
lobb y
eln
Generální štáb
respektování okolních výšek Stavba má své hlavní výškové linie shodné s budovou Generálního štábu, která je zrcadlově symetrická v kontextu náměstí. Je to celková výška objektu, výška hlavní římsy a převýšeného parteru typického pro budovy na náměstí.
živý parter Komerční parter budovy se otevírá do veřejného prostoru. Na rohu vybíhá kavárna svým posezením do prostoru vznikajícího v rohu „dejvické podkovy“. Klidný vnitroblok je zpřístupněn veřejnosti nepřímo přes zahrádku jídelny a skrz lobby budovy, a také přímo pasáží vedoucí z ulice Jugoslávských partyzánů.
flexibilní administrativní podlaží Jednotlivá administrativní podlaží lze díky čtyřem komunikačním jádrům rozdělit až na pět samostatných částí. V budově tak může sídlit jedná velká firma či i desítky menších podniků. Vedlejší objekty mají samostatné svislé nosné konstrukce.
dřevobetonová nosná konstrukce Kompozitní konstrukce, ve které je oproti klasickému monolitu nahrazena velká část obnovitelným dřevem. Tyto konstrukce představují budoucnost uplatnění dřeva na velkých budovách. Možnost prefabrikace urychluje a zlevňuje výstavbu.
tzb
terasy
obchody
kanceláře
obchody
dřevo
kanceláře
parkování
rozdělení funkcí Komerční parter se v hlavním objektu nachází v 1NP a 2NP, v objektech vedlejších je komerce pouze v přízemí. Vyšší podlaží jsou určena pro administrativu. Budova má podzemní parkování o třech podlažích. Střešní terasy jsou přístupné zaměstnancům.
průvodní zpráva architektura Dům se skládá ze tří objektů. Hlavní oblouková část kopíruje křivku podkovy Vítězného náměstí. Má celkem 8 nadzemních podlaží a její horizontální dělení respektuje původní návrh architekta Engela. Byla dodržena celková výška budovy, výška hlavní římsy a výška převýšeného parteru typického pro náměstí. Poslední dvě podlaží jsou ustupující, přičemž ze strany náměstí a z boku ustupují dvakrát, z vnitrobloku pouze jednou nad 6NP. Hlavní objekt zasahuje nad chodník v ulici Jugoslávských partyzánů a vytváří tak krytý průchod v celé šířce chodníku a výšce komerčního parteru, tj. 1NP a 2NP. Vedlejší objekty - křídla budovy - mají 5 nadzemních podlaží a uzavírají nedokončený městský blok. Nad střechu těchto objektů vybíhají komunikační jádra, které zpřístupňují střešní terasy. Střechy všech objektů jsou rovné a zpřístupněné zaměstnancům pracujícím v budově. Všechny tři objekty mají samostatné svislé nosné konstrukce, což do budoucna umožňuje jejich rozdělení na jednotlivé celky. Díky tomu by mělo být možné například přestavět křídla budovy na bytové domy. Této flexibilitě napomáhají také neutrálně řešené fasády budovy. Protože pokud by byla fasáda například celoprosklená, byty by za ní mohly být jen těžko. Fasády komerčních parterů jsou z většiny prosklené. V otevřeném prostoru vynikají dřevěné sloupy nosné konstrukce budovy. Podlaží administrativy jsou opláštěny sklocemetovými deskami. Hlavní objekt má vždy v šířce jednoho modulu tři fixní zasklení, mezi nimi jsou umístěny sloupky s větracími klapkami. Vedlejší objekty mají šikmá ostění a otvíravá okna. Ustupující podlaží jsou obložena cortenovým plechem. Otvory mají také šikmá ostění, součástí zasklení jsou otevíratelná křídla umožňující přímý přístup na venkovní terasu. V interiérech administrativních prostor jsou patrné dřevěné stropní CLT panely obložené akustickým roštem. Jsou rytmizovány částečně vystupujícími železobetonovými průvlaky. Nosné lepené sloupy a železobetonová jádra jsou ponechána v pohledové kvalitě. Důležitým tématem bylo také vypořádání se s výškovým rozdílem na stavebním pozemku, který je mezi hranou náměstí a vnitroblokem téměř dva metry. Terén ve vnitrobloku bude navýšen o 60 cm tak, aby se vyrovnal střechám podzemních garáží na sousedních pozemcích. O dalších 135 cm je snížena podlaha vedlejších objektů vůči hlavnímu. Díky tomu navazuje pasáž do vnitrobloku přímo na terén a všechny vstupy z ulice jsou bezbariérové.
28 dispozice V 1NP a 2NP hlavního objektu se nachází pronajímatelné komerční plochy, kavárna a vstupní lobby. Veškeré prostory v parteru i administrativních podlažích jsou přístupny bezbariérově. Lobby je převýšené přes obě podlaží a směrem do vnitrobloku sestupuje níže, čímž vyrovnává výškový rozdíl mezi uličním profilem a vnitroblokem. Schodiště v celé šíři vstupního prostoru má na straně umístěnou rampu pro vozíčkáře. Kavárna a všechny obchodní plochy mají k dispozici obě podlaží, v každém provozu je schodiště. Druhé nadzemní podlaží kavárny slouží jako studovna přístupná pouze registrovaným členům. Bezbariérová přístupnost 2NP komerčních prostor je v západní polovině objektu zajištěna návštěvnickým výtahem, který vede z 3PP až do 2NP. Ve východní části je pouze jedna obchodní plocha a zmiňovaná studovna. Vozíčkář se zde dostane za doprovodu obsluhy zaměstnaneckým výtahem. Vedlejší objekty mají obchodní plochy pouze v 1NP. Oba objekty mají samostatné vstupy. Ve východním objektu je umístěna jídelna, která slouží zaměstnancům i veřejnosti. Jídelna má venkovní posezení ve vnitrobloku. Kuchyň se nachází v 1PP, provozy jsou propojeny výtahy dvěma výtahy - „čistým“ na jídlo, „špinavým“ na nádobí a schodištěm pro zaměstnance. Západní objekt zpřístupňuje vnitroblok skrz pasáž lemovanou obchody. U dispozic administrativních prostor byl kladen velký důraz ne flexibilitu. Díky čtyřem komunikačním jádrům lze podlaží rozdělit až na 5 částí. Budova tak může sloužit celá jedné velké firmě, nebo i desítkám menších podniků. Jsou zpracovány dvě varianty půdorysů - open space a varianta buňkových kanceláří. Prostor lze variabilně zařídit dle přání nájemníka. Dispozice poskytují dostatek únikových prostorů, kam může zaměstnanec odejít ze svého stálého pracovního místa. To je v souladu se současným trendem zpříjemňování pracovního prostředí a dávání zaměstnancům více svobody. V návrhu jsou to především velké kuchyňky, dělitelné zasedací místnosti, malé pracovní kouty u komunikačních jader, prostory v okolí recepcí, střešní terasy, kavárna a vnitroblok. Důležité jsou také průchozí šatny, které fungují jako spojující krčky mezi kancelářskými prostory. V některých firmách se začíná rozmáhat koncept flexibilního pracovního místa, kdy zaměstnanec nemá svůj stálý stůl, ale každý den se může usadit jinam. Má stálou pouze menší krabici s věcmi, kterou si každý den bere s sebou. Tento koncept by u návrhu šel uplatnit, přihrádky na krabice zaměstnanců by byly umístěny v šatnách. Budova má 3 podzemní podlaží parkování. V doplňkových prostorách jsou umístěna zařízení TZB, servrovny, sklady, úklidové komory a další servisní prostory. Do garáží se vjíždí rampou z ulice Jugoslávských partizánů, výjezd ústí do ulice Verdunská, čímž se dopravní zátěž rozloží do dvou míst. Parkoviště je určeno zaměstnancům i veřejnosti, protože v součanosti slouží celá parcela jako parkovací plocha a bývá plně vytížena. Z podzemí jsou přístupná přes turnikety všechna komunikační jádra. Pro nezaměstnance je určen návštěvnický výtah. Odpad je skladován v 1PP v prostoru pod výjezdovou rampou. Jeho vývoz je zajištěn plošinou vyjíždějící šikmo do chodníku v ulici Verdunská, hned vedle výjezdu z garáží.
průvodní zpráva
29
konstrukce
bilance ploch
Dům má v nadzemních podlažích kompozitní skeletovou dřevobetonovou konstrukci. Podzemní podlaží jsou z monolitického železobetonu. Hlavní objekt má dvě jádra, vedlejší objekty mají vždy jedno. Všechna jádra jsou také monolitická a zajišťují prostorovou tuhost celku. Dřevobetonová konstrukce je prefabrikovaná, což zrychluje, zlevňuje a zpřesňuje výstavbu celého domu. Stropní desky se skládají ze 180 mm tlustého CLT panelu, na kterém je 120 mm tlustá železobetonová deska. Z hlediska únosnosti je zásadní jejich kvalitní spřažení a spolupůsobení obou materiálů. Desky jsou uloženy na příčných železobetonových průvlacích. Z hlediska stability jsou zásadní mohutné nadokenní průvlaky zajišťující dostatečnou tuhost stavby po obvodu. Svislé sloupy jsou dřevěné lepené, základní rozměr je 500 x 500 mm. Sloupy v převýšeném parteru hlavního objektu měří v půdoryse 800 x 800 mm. Modulová osnova je v rámci celku relativně nepravidelná. Hlavní objekt má radiální síť se středem uprostřed Vítězného náměstí. Vedlejší budovy a podzemní garáže mají síť ortogonální. Typické rozpony se pohybují kolem osmi metrů.
celková podlahová plocha:
26 410 m2
podlahová plocha nadzemních podlaží: podlahová plocha podzemních podlaží:
14 580 m2 11 830 m2
plocha administrativních podlaží: obchodní plochy:
11 340 m2 1 600 m2
počet oddělitelných bloků kancelářských prostor:
30
počet parkovacích míst:
181 + 9 míst pro invalidy
Železobetonová jádra slouží jako chráněné únikové cesty a lze z nich vyběhnout do uličního prostoru. Dřevobetonová konstrukce v současnosti nemůže splnit české požární normy. Ačkoliv se v Evropě staví již poměrně velké množství vysokých budov ze dřeva, česká legislativa tyto konstrukce zatím ve větším měřítku neumožňuje. Zatímco v nedaleké Vídni se na jaře 2016 začne stavět historicky první dřevěný mrakodrap - projekt HoHo s 24 podlažími, české požární normy by pro navrhovanou budovu povolily pouze podlaží 3. Detailněji je otázka požární bezpečnosti popsána v části „dřevobetonová konstrukce“. Aby budova splnila platnou legislativu, musela by být konstrukce železobetonová. Návrh by to nijak nepozměnilo, rozměry konstrukčních prvků by byly prakticky totožné. Ostatní aspekty požární ochrany, jako je např. mezní délka požárních úseků, jsou dodrženy, dřevobetonová konstrukce nevyhoví pouze na počet nadzemních podlaží. energetická koncepce Budova získává teplo pro vytápění a ohřev teplé vody z tepelných čerpadel typu země-voda. Čerpadla lze v reverzním chodu využít i pro mírné chlazení konstrukce. Větrání bude zajištěno řízeně vzduchotechnikou s rekuperací a přirozeně otevíratelnými okny a větracími klapkami. Na střeše budovy v prostoru pro TZB budou umístěny fotovoltaické panely, systém bude ostrovní s akumulátory. Okenní otvory budou stíněny venkovními textilními roletami, jejichž ovládání zajistí inteligentní systém. Dešťová voda bude uchovávána v zásobníku v podzemních podlažích a dále využívána jako šedá voda ke splachování a zalévání zeleně ve vnitrobloku. Inteligentní ovládání větracích otvorů umožní spolu s akumulační schopností objektu jeho noční předchlazování v létě. Rozvody TZB budou vedeny pod instalačními podlahami. Bylo počítáno s celkovou výškou instalační podlahy 550 mm. Svislé šachty pro rozvody TZB jsou součástí železobetonových jader.
širší vztahy_1:2000
30
S
situace_1:500
31
oplocení na hranici pozemku
vjezd do garáží
pasáž
vý
jez d
zg ar áž
í
hlav
ní vs tup
S
konstrukce - modul_1:400
32
radiální síť hlavního objektu (1:1000)
ortogonální síť vedlejších objektů (1:1000)
ortogonální síť podzemních garáží (1:1000)
- osy nosných sloupů a stěn -
osy železobetonových průvlaků v nadzemních podlažích (1:1000)
S
půdorys 2PP_1:250 (totožný pro 3PP)
-2.01 -2.02 -2.03 -2.04 -2.05 -2.06 -2.07 -2.08 -2.09
33
podzemní parkoviště sklad sklady, TZB sprchy, WC motocykly sklady, TZB sklady, TZB sklady sklady, TZB -2.02
-2.01
-2.03
63 stání + 3 invalidé
-2.09
-2.05 -2.08 -2.07
-2.04
-7,900 -2.06
0m 2m 4m 6m 8m 10m S
půdorys 1PP_1:250
-1.01 -1.02 -1.03 -1.04 -1.05 -1.06 -1.07 -1.08 -1.09 -1.10 -1.11 -1.12 -1.13
34
podzemní parkoviště sklad úklidová komora sprchy, WC kolárna sklady, TZB sklady, TZB úklidová komora sklady, TZB úklidová komora úklidová komora kontejnery kuchyně pro jídelnu
-1.02 -1.03
-1.01
-1.12
55 stání + 3 invalidé -1.13
-1.09
-1.05 -1.08
-1.07
-1.10
-4,900
-1.11
-1.04
-1.06
0m 2m 4m 6m 8m 10m S
půdorys 1NP_1:250
35
1.09
1.10 -1,350
-1,350 1.08 1.11 1.12 -1,350 -1,350
1.01
0,000
1.02
1.07
0,000 1.06
1.03 1.04
1.05
1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06
vstupní lobby WC WC personál kavárna obchodní plocha obchodní plocha
1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12
obchodní plocha obchodní plocha obchodní plocha recepce jídelna recepce
0,000
0m 2m 4m 6m 8m 10m S
půdorys 2NP_1:250
36
2.13 2.12
2.11
+2,750
2.10 2.03
-1,350
2.09
+2,750
2.08
+3,300 -1,350 2.02
2.07 0,000 2.01 2.06
2.05
2.04 +3,300
2.01 2.02 2.03 2.04 2.05 2.06 2.07
obchodní plocha obchodní plocha obchodní plocha obchodní plocha kavárna - studovna WC kancelářská plocha
2.08 2.09 2.10 2.11 2.12 2.13
zasedací místnost WC kuchyňka kancelářská plocha WC kuchyňka
0m 2m 4m 6m 8m 10m S
půdorys 3NP_1:250_varianta open space (totožný pro 4NP, 5NP)
37
3.27 3.28
3.26
+6,850
3.02
3.25
3.03 3.04
3.01 +6,850 3.05 3.06
3.24
3.07
3.09 3.10
3.11
3.23 3.12 +6,850
3.13
3.22
3.14 3.08
3.15
3.16
3.21
3.20 3.19
3.18
3.01 3.02 3.03 3.04 3.05 3.06 3.07 3.08 3.09 3.10
kancelářská plocha kuchyňka šatna zasedací místnost pracovní kout recepce kancelářská plocha kancelářská plocha WC šatna
3.11 3.12 3.13 3.14 3.15 3.16 3.17 3.18 3.19 3.20
zasedací místnost kuchyňka zasedací místnost šatna WC recepce kancelářská plocha pracovní kout zasedací místnost šatna
3.21 3.22 3.23 3.24 3.25 3.26 3.27 3.28
kuchyňka kancelářská plocha zasedací místnost WC kuchyňka kancelářská plocha kuchyňka WC
3.17
0m 2m 4m 6m 8m 10m S
půdorys 3NP_1:250_varianta buňkové kanceláře (totožný pro 4NP, 5NP)
38
3.27 3.28
3.26
+6,850
3.02
3.25
3.03 3.04
3.01 +6,850 3.05 3.06
3.24
3.07
3.09 3.10
3.11
3.23 3.12 +6,850
3.13
3.22
3.14 3.08
3.15
3.21
3.16
3.20 3.19
3.18
3.01 3.02 3.03 3.04 3.05 3.06 3.07 3.08 3.09 3.10
kancelářská plocha kuchyňka šatna zasedací místnost pracovní kout recepce kancelářská plocha kancelářská plocha WC šatna
3.11 3.12 3.13 3.14 3.15 3.16 3.17 3.18 3.19 3.20
zasedací místnost kuchyňka zasedací místnost šatna WC recepce kancelářská plocha pracovní kout zasedací místnost šatna
3.21 3.22 3.23 3.24 3.25 3.26 3.27 3.28
kuchyňka kancelářská plocha zasedací místnost WC kuchyňka kancelářská plocha kuchyňka WC
3.17
0m 2m 4m 6m 8m 10m S
půdorys 6NP_1:250
39
6.25
+19,150
6.24
6.23 6.03
6.04
+19,150
6.02
6.01 +19,150 6.05 6.06 6.07
6.09 6.10
6.11
6.12 6.22
6.13 6.14 6.08
6.15
6.20 6.16
6.19
6.21
6.18
6.01 6.02 6.03 6.04 6.05 6.06 6.07 6.08 6.09 6.10
kancelářská plocha kuchyňka šatna zasedací místnost pracovní kout recepce kancelářská plocha kancelářská plocha WC šatna
6.11 6.12 6.13 6.14 6.15 6.16 6.17 6.18 6.19 6.20
zasedací místnost kuchyňka zasedací místnost šatna WC recepce kancelářská plocha pracovní kout zasedací místnost šatna
6.21 6.22 6.23 6.24 6.25
kuchyňka střešní terasa kuchyňka střešní terasa kuchyňka
6.17
0m 2m 4m 6m 8m 10m S
půdorys 7NP_1:250
40
7.16 7.01 7.02
+23,250 7.03
7.04
7.06 7.07
7.08
+23,250 7.09 7.10 7.11
7.05
7.12
7.13
7.15
7.01 7.02 7.03 7.04 7.05 7.06 7.07 7.08
kancelářská plocha pracovní kout recepce kancelářská plocha kancelářská plocha WC šatna zasedací místnost
7.09 7.10 7.11 7.12 7.13 7.14 7.15 7.16
kuchyňka zasedací místnost šatna WC recepce kancelářská plocha pracovní kout střešní terasa
7.14
0m 2m 4m 6m 8m 10m S
půdorys 8NP_1:250
41
8.01 8.02
8.03
8.06
8.04
8.07
+27,050 8.08 8.14
8.05
8.09 8.10
8.12 8.11
8.13
+27,050
8.01 8.02 8.03 8.04 8.05 8.06 8.07
kancelářská plocha recepce WC kancelářská plocha kancelářská plocha šatna zasedací místnost
8.08 8.09 8.10 8.11 8.12 8.13 8.14
kuchyňka zasedací místnost šatna WC recepce kancelářská plocha střešní terasa
0m 2m 4m 6m 8m 10m S
řez příčný I_1:250
42
8NP 7NP 6NP 5NP 4NP 3NP 2NP vnitroblok
1NP 1PP 2PP 3PP
řez příčný II_1:250
43
8NP 7NP 6NP 5NP 4NP 3NP 2NP 1NP 1PP 2PP 3PP
pohled východní_1:250
44
pohled jižní_1:250
45
pohled západní_1:250
46
pohled severnĂ_1:250
47
detail fasรกdy_1:25
48
dřevobetonová konstrukce lepené dřevěné sloupy Nosné sloupy jsou z lepeného dřeva, jsou naddimenzovány tak, aby odolávaly po stanovenou dobu účinkům požáru. Při požáru dřevo postupně odhořívá a tím se zmenšuje jejich účinný průřez. Zuhelnatělá vrstva zároveň zpomaluje další odhořívání. Dřevo lépe odolává extrémně vysokým teplotám než železobeton, ve kterém se při velmi silném žáru roztéká výztuž a konstrukce následně kolabuje. V projektu jsou navrženy čtvercové sloupy 500 x 500 mm, v parteru hlavního objektu 800 x 800 mm. Podobné rozměry nosných prvků má i vídeňský dřevěný mrakodrap - projekt Hoho. Jeho konstrukce dosáhla při zkoušce požární odolnosti 105 minut. železobetonová jádra Monolitická železobetonová jádra vybíhají z 3PP a zajišťují prostorovou tuhost celku. V návrhu jsou dohromady 4. Slouží zároveň jako chráněné únikové cesty z objektu. Jsou v nich umístěny výtahy, schodiště a instalační šachty. železobetonové průvlaky Jsou uloženy v příčných směrech a po obvodu budovy. Průvlaky z železobetonu jsou bezpečnější variantou dřevobetonové konstrukce, „odvážnější“ návrhy používají i průvlaky dřevěné. Příčné průvlaky mají tvar T a vnější rozměry 500 x 550 mm. Nadokenní průvlaky jsou zásadní z hlediska tuhosti a také stability při požáru, mají tvar L a vnější rozměry 700 x 800 mm. protipožární pěnivý nátěr Všechny dřevěné prvky jsou natřeny hmotou, která v případě požáru zpění, zpomaluje hoření materiálu a zvyšuje tak požární odolnost konstrukce.
49 dřevobetonové stropní desky Kompozitní desky se skládají ze 180 mm tlustého CLT panelu, na který je připevněna 120 mm tlustá železobetonová deska. Zjednodušeně lze říci, že dřevo působí v tahu a beton v tlaku. Pro stabilitu konstrukce (hlavně v případě požáru) je zásadní kvalitní spřažení obou vrstev. Používají se různé metody, např. plechy vybíhající z CLT panelu, které se následně zalijí do betonové desky. Nejkvalitnější spřažení poskytuje celoplošné lepení dílců. Konstrukci je potřeba prefabrikovat, což však zvyšuje její přesnost a zásadně zkracuje dobu výstavby přímo na staveništi, tím také náklady spojené s výstavbou. systém sprinklerů Používá se naddimenzovaný systém vysokotlakých sprinklerů. Ty díky vysokému tlaku rozprašují hasící vodu v jemnou „mlhu“, která díky svému velkému povrchu hasí požár než větší kapky vody. akustické dřevěné lamely CLT stropní panely jsou ze spodní strany obloženy malými dřevěnými lamelami, které výrazně zlepšují akustiku prostoru, což je především u open space kanceláří zásadní téma. instalační podlaha Aby zůstaly CLT panely pohledové, je navržena instalační podlaha. Zdvojená podlaha se v kancelářských prostorách dělá standardně kvůli rozvodům elektřiny k pracovním místům, odpadá zde tedy nutnost zřizovat i podhled. Na konstrukci je vymezeno 550 mm (vzdálenost mezi stropní deskou a nášlapnou vrstvou). V panelech je potřeba nechat připravené otvory pro prostupy instalací, například ke stropnímu osvětlení.
energetický koncept budovy
50
vytápění sousedních domů tepelné přebytky typické pro administrativní budovy (především ze serverovny a PC) jsou využívány k vytápění sousedních domů v bloku; tento koncept lze uplatnit pouze v případě větší servrovny (např. pokud bude v objektu sídlit velká IT firma)
přirozené a nucené větrání budova je větrána nuceným větráním s rekuperací a také přirozeně - v postranních objektech otevíravými okny, v hlavní budově větracími klapkami ve sloupcích mezi fixním zasklením; otevírání servopohony umožňí automatické noční předchlazování konstrukce
inteligentní fasáda ovládá stínící rolety a reguluje tak solární zisky a množství denního světla v interiéru; ovládá otevírání větracích otvorů; příměsí oxidu titaničitého do sklocementové směsi fasádních desek lze docílit fotokatalitického efektu - samočistící fasáda pak čistí i okolní vzduch
ostrovní fotovoltaický systém fotovoltaické panely na střeše vyrábí elektřinu pro provoz budovy a přebytky jsou ukládány do akumulátorů; ostrovní systém omezuje závislost na veřejné síti a nestabilní české legislativě; cena akumulátorů se v posledních měsících rapidně snížila (především díky bateriím Tesla Powerpack)
tepelná čerpadla čerpadla typu země - voda k vytápění budovy a ohřevu teplé vody; reverzní chod čerpadel umožňuje chlazení budovy
IQ 149 akumulace dešťové vody podzemní zásobník umožňuje uchovávat dešťovou vodu a znovu ji využívat jako šedou vodu v budově na splachování WC, či zavlažování zeleně ve vnitrobloku
vnitřní akumulační konstrukce zlepšují tepelnou stabilitu; jsou to především železobetonová jádra, průvlaky a části stropních desek; také dřevo pojme velké množství energie, pouze jej nedokáže uchovat tak dlouho jako beton; pro zlepšení akumulace lze aplikovat materiály s fázovou změnou skupenství (tzv. PCMs)
perspektiva
51
perspektiva
52
perspektiva
53
perspektiva
54
55
56
d. zรกvฤ r
57
vedoucí práce: Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D. konzultanti: doc. Ing. arch. akad. arch. Lukáš Liesler doc. Ing. arch. Eduard Schleger Ing. Pavel Nechanický - statika Ing. Daniela Bošová, Ph.D. - požární bezpečnost Ing. Jan Žemlička - TZB poznámka: Část materiálů v analytické části projektu byla vypracována v rámci diplomního semináře. zdroje: vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty http://www.hoho-wien.at http://surface.syr.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1200&context=architecture_tpreps poděkování: Rád bych poděkoval především vedoucímu práce panu Daliboru Hlaváčkovi ze cenné rady, připomínky a trpělivost při konzultacích. Dále děkuji své rodině a přátelům za podporu během celého studia a během práce na diplomním projektu.
Jiří Kacíř +420 721 770 760 kacir.jiri@gmail.com