1
Ahoj hraničářům a hraničářkám do všech koutů naší země! Jak jste si již všimli, od vydání prvního čísla uplynula dlouhá doba - celý rok. Na sbírání informací a sepisování článku je potřeba dostatek času, ale myslím, že se nám společná práce opět vydařila. Máme před sebou nové číslo s novým, podle mého zcela subjektivního pohledu mnohem krásnějším a přehlednějším stylem a nové rubriky. V Dubových listech je nyní více fotek, obrázků a krátkých útvarů, zato méně návodů. Přesto, nebo právě proto se domnívám, že se Vám budou líbit. Stejně tak, jako věřím v další čísla tohoto časopisu a jeho, byť třeba nepravidelnou budoucnost, věřím i v jeho smysl. Mimochodem, fotografie vedle tohoto textu má připomínat atmosféru letošního sněmu, kde také vznikla. Doufáme, že jste si ho užili a stejně jako my se těšíte na další, který už nyní začínáme připravovat. Nu, také že se máte na co těšit, zejména co se týče zvyšování fyzické zdatnosti, odvahy a schopnosti řešit problémy. Děkuji Vám všem, kteří jste se podíleli na jeho zpracovávání. Jmenovitě je to především Val se svou zajímavou první částí cyklu o bylinkách, Katie za kreslené obrázky a především zpracování a darování života Vousáči Haltovi a nakonec autorovi Soumraku hraničářů, jenž si nepřeje být jmenován. Díky Vám všem Týna
Obsah Kryptografie ...................................................................................................................................................................... 2 Šifrování ............................................................................................................................................................................ 4 Bylinky ............................................................................................................................................................................... 6 Cukoviny ............................................................................................................................................................................ 8 Soutěž................................................................................................................................................................................ 9 Soumrak hraničářů .......................................................................................................................................................... 10 Hraničářská ..................................................................................................................................................................... 12
1
Kryptografie V prvním čísle Dubových listů jsme si kryptografii rozdělili na substituci a transpozici. Ztrácíte se v pojmech? Nejspíš je čas si ve všem udělat trochu jasno. Vztahy mezi pojmy, se kterými jsme se již dříve seznámili, nebo seznámíme, znázorňuje obrázek dole. Pro vysvětlení dodávám, že zkratka "Nev." vlevo dole znamená neviditelná písma a slovo "První" zastupuje steganografickou metodu, při níž se používá jen první písmeno v každé větě (případně jiném předem dohodnutém rozestupu). Shrnutí Jaký je rozdíl mezi substitucí a transpozicí? Při transpozici si písmena zachovají svou identitu, ale změní pozici, zatímco při substituci si zachovají pozici, ale změní identitu. Vítězství substituce Po dlouhá staletí byla právě substituční kryptografie jasnou volbou při šifrování jakéhokoliv textu. Proto se dnes podíváme na pokračování substitučních šifer a poté se vrhneme na kódy.
Vylepšování substitučních šifer Vylepšování bylo po dlouhá století jedinou překážkou schopných kryptoanalytikům. Jak se dá taková monoalfabetická substituční šifra vylepšit? Prvním způsobem je použití nomenklátorů, což jsou znaky pro celá slova, která znesnadňují frekvenční analýzu. Dalšími způsoby je použití nul (znaků, které nic neznamenají). Jednou z možných úprav je také homofonní šifra, která každé písmeno otevřeného textu nahrazuje jedním (náhodně zvoleným) z řady symbolů, jejichž počet je úměrný frekvenci písmene. Pokud tedy máme písmeno o, které je v českém textu zastoupeno 9%, nahradíme jej jedním z devíti různých symbolů (například e, s, t, 34, 87, A4, .-, :), +). Každý z těchto symbolů je stále písmeno o, jenže nyní už není v textu zastoupeno 9%, ale jen přibližně 1%. Vítězství nad frekvenční analýzou (o tomto způsobu dešifrování si povíme v jednom z dalších čísel)? Ne tak docela. Musíme si uvědomit, že tento druh kryptoanalýzy nepracuje jen se statistickým výskytem jednotlivých písmen, ale také bigramů a trigramů (skupiny dvou a tří písmen) slov. Zjednodušeně řečeno, frekvenční analýzu nezajímá, jak se daný znak tváří - jestli je to kolečko, nebo čtvereček, ale jakou má hodnotu, tedy jak často se v textu vyskytuje. Podle výskytu mu pak přiřazuje opravdový význam (konkrétní
2
písmeno). Ale jak už jsem říkala, analýza nemusí být použita jen k číslům, která vyjadřují procento zastoupení daného znaku, ale také procento výskytu bigramů a trigramů, tedy dvou či tří za sebou jdoucích písmen a také pravděpodobností, s jakou se konkrétní písmeno objeví vedle jiného konkrétního písmene. Šifra Marie Stuartovny O této šifře jsme si povídali v minulém výcviku (září 2017) byla ukázkou, jak nebezpečná může být příliš slabá šifra. Marii Stuartovnu stála tato chyba život. Obecná substituce Vybereme si slovo, které bude naším klíčem, například „hraničář“. V klíči nejdříve škrtneme opakující se písmena, vyjde nám tedy „hranic“. Napíšeme pod sebe otevřenou a šifrovou abecedu s tím, že na začátek šifrové abecedy napíšeme klíč a písmena v něm obsažená už neopakujeme. Zní to sice složitě, ale v praxi se jedná o velmi jednoduchý postup: Jak je zřejmé z obrázku na další straně úplně dole, tato šifra má mnohé nevýhody, především vyžaduje klíč, který obsahuje písmena z konce abecedy, jinak se závěr abecedy otevřené a šifrové neliší. Kdybychom přesto chtěli zašifrovat slovo „pláštěnka“ pomocí našeho klíče „hranic“ vyjde nám „ojhstilgh“.
Slovníček pojmů Otevřený text / abeceda původní zpráva/abeceda Kryptoanalytický útok luštění, pokus o dešifrování textu bez znalosti klíče Symetrický kryptografie používá stejný klíč k šifrování a dešifrování Asymetrická kryptografie používá jiný klíč pro šifrování i dešifrování
ASCII je zkratka pro American Standard Code for Information Interchang (americký standardní kód pro výměnu informací). Jedná se o tabulku kódovaných znaků ve výpočetní technice, ale lze ji využít i jinak (například v kombinaci s tabulkou XOR tvoří jedinou nerozluštitelnou šifru). ASCII jednoduše slouží pro převod abecedy (i jiných znaků, jako jsou lomítko, vykřičník, mezerník a podobné) do decimální a hexadecimální soustavy. Na obrázku
Kódy Dnes se budeme zabývat novou skupinou. Kódy se od výše zmíněných metod zásadně liší, proto nepatří pod nadpis kryptografie, ale mají samostatnou kategorii. Nesnaží se komunikaci utajit, pouze ji převádějí do jiné podoby. Často jsou všeobecně známé (Braillovo písmo, Morseova abeceda, ASCII), ale používané jen určitou skupinou lidí. Morseovka je kódem, v němž je každému písmenku v abecedě přiřazen určitý počet teček, nebo čárek, nebo obou dohromady. Počet teček a čárek záleží na tom, jak často se konkrétní písmenko používá v angličtině. Jen tak pro zajímavost, morseovka je vlastně převodem abecedy do binární soustavy. Určitě víte, že všeobecně používaná je desítková soustava, tedy číslice 1 - 9. Když chcete napsat vyšší číslo, musíte jej už skládat ze dvou a více číslic. A proč se soustava nejmenuje devítková? Protože nesmíme zapomínat, že nula je právě desátým znakem.
uprostřed můžete vidět tu část ASCII tabulky, která se zabývá převodem decimální a hexadecimální soustavy do čísel. Celá tabulka začíná (Dec) od 0 a končí číslem 127. Později bylo přidáno dalších 127 čísel a s nimi souvisejících znaků, ty už však nejsou jednotné. Když si najdete celou tabulku, zjistíte, že každý znak se dá napsat jen pomocí stisknutí klávesy Alt + daného čísla. Schválně si to zkuste :)
3
Semafor Na rozdíl od Morseovky je každý znak (rozuměj signál) roven jednomu písmenku. Morseovka, jak víme, používá dva znaky - tečku a čárku, ale semafor nahrazuje každý znak, tedy písmena, číslo, někdy i samostatná sdělení (například znak pro "omyl/chyba"). Člověk vysílající tento kód používá dvě vlajky, jednu v levé a druhou v pravé ruce. Pozorovatel tohle mávání převádí do abecedy podle výšky, do které je vlajka zvednuta a také jestli jde o vlajku v levé, nebo pravé ruce. Například písmo "D" odvysíláte tím způsobem, že dáte pravou ruku nahoru nad hlavu a levou svěsíte dolů podél těla. Dorozumívací signály podobné semaforu byly vytvořeny a používány už koncem 17. století. O sto let později se systém sjednotil a zejména menším plavidlům sloužil až do nedávné doby Semafor se nepoužíval jen v námořní dopravě, ale inspirovali se jím například silničáři a železničáři, horolezci, policisté... V Alpách se používají dva signály vycházející ze semaforu, kterými se helikoptéra na dálku domlouvá s horolezci, zda potřebují pomoct, či nikoliv. Další kódy Kódů je samozřejmě mnoho, možná vás ale překvapí, když zde uvedu čárový kód. Jeho vynálezce, jistý Američan jménem Norman Woodland jej prý vymyslel na pláži, když přemýšlel o principu morseovky. Většina čárových kódů je však omezena jen na číslice a znak pro start a stop. Mnohem větší objem dat zvládne zakódovat QR kód.
Šifrování 1. Šifra Haha! Dnes jsem vymyslel úžasný systém převodu písmen na čísla. Velmi mne baví si s ním hrát! To by byla legrace, kdyby byl jednou vážně k něčemu užitečný!
63 68 63 65 73 2D 6C 69 5. Šifra Hihi! Dnes konečně vyrážím na svou velkolepou cestu kolem světa. Jako první mám v úmyslu navštívit Českomoravské království. Doma jsem sestře nechal pohlednice, ať ví, kam mi má posílat poštovní holuby. Jen jsem jí nenapsal názvy památek, které chci navštívit. Hehe, já jí dám, spamovat!
„Halte? Co je to?“ Hraničář na svého učně pohlédl, jako by zvažoval, zda má vůbec odpovídat. Po dlouhé chvíli nakonec dospěl k závěru, že by se mu jeho mladá hlava plná nápadů mohla hodit. „Crowley nedávno ve sklepeních hradu Araluenu objevil dávno zapomenutou skrýš. Podle rukopisu odhadl, že se jedná o listiny napsané samotným králem Herbertem. Vzpomínáš si, jak jsme si o něm nedávno povídali?“ „Ano, Halte. Byl to...“ odmlčel se a předstíral, že si urovnává myšlenky, „...král.“ Podíval se na svého učitele s nadějí, že už by to mohlo stačit. Halt jen kýval hlavou, ať pokračuje. „Vládl před... sto padesáti lety.“ V té chvíli si vzpomněl na nedávný rozhovor. „Ano, za jeho vlády byl založen hraničářský sbor. Sjednotil všech padesát lén, díky tomu se mu někdy říká otec moderního Araluenu.“ „Jsem rád, že sis nakonec vzpomněl.“ zamračil se na něj. Stříbrný lístek na krku se mu přitom, skoro výsměšně, zakýval. „A co to tedy je?“ „Zdá se, že Herbert společně s prvními hraničáři sepsal jakási pravidla a poučení, kterými se má hraničář řídit. Protože to byl vtipálek, zašifroval je. Crowley ty šifry poslal pár starším hraničářům, aby mu s tím poradili.“ „A vy jste jedním z těch, kteří to mají přečíst?“ Skočil mu Will do řeči. V hlase mu zaznívala úcta, ale snažil se tvářit, jako že je to zcela samozřejmé. Konec konců byl učněm u legendárního hraničáře už nějaký pátek. „Přesně tak. Ale mám pocit, že Crowley už všechna přečetl. Zdá se, že je to stejný vtipálek a udělal si z Herbertových spisů taktické cvičení. Asi má pocit, že se nudíme. Tak či tak, po vyřešení šifer budeme mít možnost přečíst jedno z pravidel.“
4
2. Šifra Ho hó! Dnes jsem v jednom starém chrámu Iroského království objevil toto podivné písmo. Miluju záhady!
4. Šifra Milý Ježíšku, Vánoce už jsou skoro za dveřmi a já musím obstarat výstroj pro svůj nově vzniklý hraničářský sbor. Nemohl bys mi s tím trochu pomoci? Pod stromečkem bych moc rád našel:
3. Šifra Ta krása! Nacházím se nyní v království Podhimalájském a zrovna dnes se mi velmi zalíbily hvězdy na zdejší obloze. Nechal jsem si tedy od svého malíře zhotovit kopii nočního nebe. Ale nemohu si pomoci, zdá se, že s tím obrazem není něco v pořádku.
1 pláštěnku 8 stejnokrojů 2 pouzdra na nože 1 sponu na plášť 1 toulec 3 stříbrné dubové listy (jeden všední, druhý slavnostní a třetí na výstavku) 2 meče (nejlépe jedenapůlruční) 3 neděravé boty (vždycky mi je dáváš už s dírou nebo se žralokem) 2 šípy 1 mapu pro tajné účely Předem Ti děkuji Tvůj hodný král Herbert
6. Šifra Jaký? Který? Čí? Neustále nad něčím přemýšlím. Myslím, že odpovědi najdu buď ve víně, nebo v písni. Nechám si zavolat kejklíře, ten mne na cestách vždy rozveselí!
Rešení z minulého čísla: 1) Znáš 2) Jméno 3) Nejznámějšího 4) Českého 5) Hraničáře?
youtube.com/watch?v=03lVa8lvTEc
7. Šifra Dnes mne napadly náměty na několik divadelních
Odpověď: Vtipné je, že otázka se neptá jak to jméno zní, ale zda jej zná luštitel. Brala bych proto i stručné odpovědi typu ano/ne. Přesto se většina úspěšných luštitelů pokusila přijít na řešení. Ptali se, hledali, vyzvídali, až na to přišli. Ano, odpovědí bylo skutečně jméno
her. Kdybych jen věděl, který mám rozpracovat dříve, chichi! O třech Novolunařích Sedmero hraničářů Čtyři z Araluenu a pes
Jan Sladký Kozina
Šest medvědů s Horácem Alibaba a osm Skandijců
Hraničáři, _ _ _ _ _ - _ _ Rešení
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _, _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _. 5
Bylinky část první - masti
Tento článek je zaměřen především na výrobu a postup výroby či uchovávání. Není zaměřen na znalosti bylinek ani na všechny jejich vlastností. (výčet základních účinků najdete u jednotlivých mastí) Každá mast se dá vyrobit z mnoha bylinek. Většinou se skládá z více jak jedné, ač někdy jsou i výjimky. Nejčastější a nejznámější je konopná nebo měsíčková. Měsíček lékařský je celkem snadno k sehnání, to se ale o konopí říct nedá. Veřejně dostupné a prodávané masti jsou z technického konopí, které se od konopí setého (jež je nelegální) liší tím, že neobsahuje tak moc drogy, ze které se dělá marihuana. Jenže právě tato látka pomáhá hojení. Tyto masti jsou daleko méně učinné, než by byly z konopí setého. - mimochodem, je legální pěstovat jednu až dvě rostlinky konopí setého na jednu osobu, ale nesmí se sušit, může sloužit pouze jako dekorativní rostlina. (ne, že by policie obcházela domy a zkoumala to, ale pšš…!) Jenže podobně účinné masti se dají vytvořit i z mnoha jiných rostlin, které najdete volně rostoucí, nebo je pěstujete na zahrádce. Můj osobní favorit je kombinace máty peprné, meduňky lékařské, heřmánku pravého, jitrocele kopinatého a přesličky rolní. Samozřejmě je i spoustu jiných kombinací. Podotýkám ještě, že tyto masti nenahrazují dezinfekci (pouze v krajním případě) a mohou (je-li v nich bordel) způsobit sekundární zánět, proto se neaplikují do otevřených ran!
6
Heřmánkovo-jitrocelová
Měsíčková mast
250g vepřového sádla nebo čisté kosmetické vazelíny ½ hrsti meduňky ½ máty 2 středně vzrostlé přesličky rolní 1 hrst jitrocele kopinatého 1 hrst květů heřmánku (nejlépe čerstvého, ale sušený jde taky)
2 hrsti květů měsíčku lékařského 250g vepřového sádla nebo čisté kosmetické vazelíny (ne aby někoho napadlo použít vazelínu na promazávání pantů u dveří) Bylinky si vložíme do kastrolku, nebo do mističky. Sádlo nebo vazelínu rozpustíme na plamenu, ale tak aby nezačalo vřít a prskat. Když je celé rozpuštěné zalijeme jím nachystané bylinky. Necháme jeden až dva dny uležet. Ne déle, jinak by se mohlo stát, že to chytne plíseň. Poté znovu rozehřejeme a přecedíme do nachystané skleničky nebo uzavíratelné nádoby. Znovu zdůrazňuji, že by to nemělo vřít ani prskat, mohlo by to zničit ony prospěšné látky, které potřebujeme. Lze tomu předejít postupným odléváním rozpuštěné masti. Takže počkat až se část rozpustí, přecedit přes sítko do skleničky, znovu dát rozpouštět, odlít...atd. Uchováváme v lednici. Lze najít i recepty, kdy se bylinky chvilku vaří v rozpuštěném sádle hned na začátku, ale protože dle mého je můj postup více bezpečný (co se ochraně látek týče) a skoro stejně účinný. Měsíček lékařský je protizánětlivý a antibiotický, pomáhá urychlovat hojení a mírní záněty ran či otoky. Pomáhá i při rozpraskané kůži a omrzlinách.
Tento recept jsem vymýšlela sama a zatím se mi velmi dobře osvědčil. Jedná se o celkem silnou mast, takže není potřeba potírat místo nějakou extra tlustou dávkou. Veškeré bylinky pomeleme ve hmoždíři nebo nasekáme na drobnější kousky. (heřmánek můžeme z obojího vynechat) a dáme do misky. Rozpustíme sádlo, tak aby nevřelo ani neprskalo, a poté jím bylinky zalijeme. Necháme den až dva odstát (nenecháme zplesnivět) a poté rozpustíme a přecedíme do skleničky. Dáváme si pozor, aby při znovu rozpouštění se nezačaly bylinky smažit. Znovu lze použít techniky rozpustím, trochu odleji, rozpustím, odleji...atd. Uchováváme v lednici. Heřmánek - napomáhá hojení, je protizánětlivý s antibiotickými účinky, funguje na popáleniny a otoky nebo mírná zanícení. jitrocel - tiší trochu bolest, funguje jako dezinfekce a urychluje hojení. meduňka - má zklidňující a uvolňující účinky. máta - znecitlivuje a chladí (ačkoliv v masti pomáhá jen trochu od bolesti) přeslička - pomáhá a urychluje hojení. celkově se mast hodí na odřeniny, popáleniny, otoky nebo na hojící se rány (ne otevřené, u koho zjistím, že by si to patlal otevřené rány, schytá ode mne pár facek), na popraskanou kůži nebo vyrážku. (pozor na alergiky, těm by to mohlo akorát přitížit.
7
Cukoviny Fotopříběh vznikal na sněmu v Rešicích. Možná působí poněkud cynicky a demotivačně, ale můžeme vás ujistit, že naším záměrem nebylo odrazovat vás od lezení po stromech. Naopak! Berte jej spíše jako připomenutí, že i ze stromů se padá a život není věčný. Ale hlavní ponaučení je jasné: Nikdy nenoste zemřelého druha hraničáře v pláštěnce. Jde to vážně špatně!
1) Michal 2) Jirka 3) Katie 4) Petr 5) Zuzka 6) Will P.
7) Týna 8) Norbert 9) Vojta 10) Val 11) Horác 12) Jane
13) Vodoměrka 14) Jestřáb 15) Ela 16) Jan 17) Will Z.
My před pár stránkami o vlku a vlk v časopise. Nebo, v tomto případě, QR kód. Jak jsme si říkali v rubrice Kryptografie, do takového kódu se vejde hodně informací. Ale proč dávám obrázek až nyní? Nu, to asi zůstane tajemstvím... Přesně do té chvíle, dokud mu nepřijdete na kloub.
8
Soutěž Vyhlašujeme (foto)soutěž, jejímž tématem je dub, nebo duby. Nakonec jsme se rozhodli neomezovat se jen na fotografie, ale umožnit vám, abyste posílali jakoukoliv vlastní tvorbu na toto téma. Tedy obrázky, komixy, povídky, případně, byť se toho trochu obáváme, i své básně. Jen vás žádáme, nesnažte se napodobit Willovy básně! Neboť jeho jazyk není maličko květnatý, ale kvete jako blázen!
Po stéblech stéká rosa ohniště chladné je no, je tu vážně kosa a káva - poslední naděje.
Na nebi se rojí červánky až celý obzor hoří posloucháš skřivánky jak symfonie tvoří.
Tichý zvuk zachytíš, Rozespalé oči hledí mezi lípy když nebezpečí ucítíš, popadneš luk a šípy.
Hvězdy nad hlavou jasně září, a člověk se jen dívá jak kouzelně se tváří, když oheň zase dohořívá.
Nemusíš se ptát, jde o další zkoušku opět, chceš-li se hraničářem stát, pak musíš nyní uspět.
Stmívá se, listí šumí jako by se chtělo ptát vždyť ne každý to umí, na tvrdý zemi spát.
Víš, co se na tebe chystá a tak když končí den už znáš svého místa: bronzový list je v dlani polapen
1# Vousáč Halt
9
a konec sveta
Soumrak hraničářů Stručný obsah Uběhl již rok od převratu zvaného Výbuch. Hraničáři, kteří přežili první den, sledovali hrůzy, jaké se děly po celé zemi a poslouchaly o dalších ztrátách ve svých řadách. Každou chvíli zajali Černí někoho ze sboru a další členové uzavřeného, přátelského společenství umírali při pokusech o jejich záchranu. Nakonec se zdá, že už zbývají jen oni dva. S hraničářem se seznamujeme ve chvíli, kdy mu hlídka Černých zničí auto. Dá se říci, že kromě zbraní šlo o jeho poslední majtek, neboť dům a všechny jeho věci uvnitř spálili Černí hned první den převratu. Bylo jim jasné, že pokud je někdo, kdo je může ohrozit, jsou to nepochybně hraničáři. On se však musí co nejdříve dostat k jejich základně v samém srdci Libavé, kde je jeho úkolem zničit komplex bunkrů tvořících jednu ze základen. Když dorazí k prvnímu strážnímu stanovišti, podle dvou mrtvých vojáků a jejich malých ranek na krku, které zřejmě způsobily vrhací nože zjišťuje, že už tady byla. Ale vůbec se mu nezamlouvá představa, že na něj nepočkala. Brzy už stojí před samotnou základnou a zdálky je jasné, že i s tímto vojákem si poradila. Otázkou zůstává, co je za vchodem do vojenského komplexu? Jaké jim hrozí nebezpečí? Mohou splnit úkol v pouhém počtu dvou hraničářů? _______________________________________________________________________________________________
Jedno povstání, jeden hraničář V tu chvíli se z nitra základny ozvala série výstřelů z pistole, ke které se postupně přidávaly další zbraně. Bylo možno zaslechnout vše od pistolí až po štěkavé dávky ze samopalů. Postupně jednotlivé zbraně utichaly, až střílela jen pistole, která celou půtku začala, avšak nakonec zmlkla i ta. Na celou základnu se najednou snesl příkrov tíživého ticha. Bohužel vydrželo jen pár okamžiků a přerušila jej krátká dávka z těžkého kulometu, která zazněla o něco tlumeněji, než by očekával od takové zbraně. Odhadoval, že je skrytá někde uvnitř krytu. Zmocnil se ho špatný pocit a sejmul z ramene svou brokovnici. Hned nato se vydal rychlým krokem směrem, odkud se výstřely ozývaly a postupně stále prodlužoval krok, až se přistihl, že běží. Prve chtěl zpomalit, ale došel k závěru, že tím by stejně ničemu nepomohl, a tak běžel, dokud nedorazil na velké obdélníkové prostranství mezi dvěma velkými betonovými stavbami. Prve si už z dálky všiml vysílače na střeše pravé z nich, ale když doběhl blíže k budově vlevo, spatřil na zemi tři mrtvé vojáky a jednoho, kterému k smrti už mnoho nezbývalo, takže mu stejně nemohl nic prozradit. Když ale prohlédl mrtvé, všiml si, že na zemi je ještě jedna velká krvavá skvrna, od níž se táhla rozmazaná klikatá čára do nitra budovy. Špatný pocit, který mu hlodal v hlavě, zesílil a hraničář se vydal po stopě vedoucí do temných útrob vojenské dílny a skladu. Na chodbách sice svítila namodralá nouzová světla, ale jejich poblikávání viditelnost spíše zhoršovalo. Ale k jednomu přece jen byla. V jejich svitu vypadala krvavá stopa na podlaze i otisky rukou na zdi o něco zlověstněji, než venku na světle. Postupoval celkem rychle, přece jen, stopa byla i v tak špatném světle dost zřetelná. Zarazil se až před otevřenými pancéřovými dveřmi, do kterých vedla. Místnost za nimi byla tmavá a poslední lampa z chodby osvětlovala jen prvních pár metrů podlahy, na níž byla velká kaluž krve, takže netušil, co má očekávat dál. Pro jistotu si připravil brokovnici. Cvaknutí pojistky a drsná rybina předpažbí mu v tu chvíli dodaly klid. Pomalu vstoupil dovnitř a rukou hned začal pátrat po vypínači. Štvalo ho, že vůbec nic nevidí. Přitom zakopl o něco v kaluži na zemi. Sehnul se a sevřel v ruce dobře známý tvar. Nikdo jiný ze sboru neměl takový luk. Když nahmatal volnou tětivu, došlo mu, co se přihodilo a zhrozil se. Nestihl už ale nic udělat, protože se ozvalo zapraskání zářivky na
10
stropě. Naštěstí si toho všiml rychle, takže stihl zavřít oči, aby nebyl oslněn prudkým nárůstem světla v temné místnosti. Poté, co rozevřel víčka, viděl konečně, kde se nachází. Byl v jedné z autodílen útvaru a podle siluety landroveru pod plachtou mu došlo, i ve které z nich se nacházel. Až potom zaregistroval povědomou postavu zhroucenou na židli v rohu místnosti. Chtěl se k ní rozběhnout, ale zarazil ho panovačný hlas ozývající se ze stínu za židlí. "Ani nápad. Hezky stůj tam, kde jsi nebo ji to bude bolet ještě víc." Teprve teď si všiml, že zraněná má rukáv a bok kazajky prosáklý krví, která stékala po nohách židle na podlahu, kde tvořila další kaluž. Původce hlasu poté konečně vystoupil ze stínu a hraničář si jej mohl prohlédnout. Podle uniformy poznal, že se jedná o velitele základny, ale víc vyčíst nemohl. Příliš jej zaměstnávaly úvahy týkající se jeho rukou. V jedné držel klasického makarova a mířil jím na dívčinu hlavu, zatímco prsty druhé měl vražené v krvácející ráně na paži a nutil tak hraničářku k nehybnému sedu. Rychle odhadl, kolik krve mohla ztratit a došlo mu, že když ji co nejdříve neošetří, upadne do šoku, velitel škubne rukou a s největší pravděpodobností vystřelí, což by byl konec. Z přemýšlení jej opět vytrhl hlas důstojníka: "Tak, hezky polož všechny své věci na zem a zbraně támhle na ten ponk u zdi." přikázal mu a bradou pokynul směrem ke stolu s nářadím, na který měl odložit svou pušku a kuši. Věděl, že mu nezbývá nic jiného, než poslechnout, a tak spustil na zem svou krosnu a několika kroky překonal vzdálenost k ponku. Zběžným pohledem přelétl hromadu nářadí na stole, ale nezaregistroval nic, co by mu mohlo pomoci. Rozepjal přezku, která držela jeho kuši a položil ji na stůl. Když odkládal i brokovnici, prsty nahmatal dřevěnou, léty používání ohlazenou rukojeť. "Teď, nebo nikdy." zašeptal hlas v hlavě. " Hmm...Stejně vás zabije oba..." doplnil po pár vteřinách ticha. "Mysleli jste si, že na celá kasárna stačíte jen dva, co?" otázal se velitel samolibě a stiskl její paži ještě silněji. Očividně i přes ztrátu krve cítila bolest, neboť se celá zachvěla a nebýt toho, že ji držel tak pevně, určitě by se ze židle sesula na podlahu pokrytou špínou, mourem a motorovým olejem. Rozhodl se rychle. Stejně neměl jinou možnost. Jeho prsty pevně sevřely mastnou násadu a otočil se směrem k veliteli. Pomalu šel, stále na něj otočen a v hlavě mu vířil uragán myšlenek. Přemýšlel, ale věděl, že ať jej napadne cokoliv, nic lepšího nevymyslí a opět se vrátí k tomuto scénáři. Po třech rozvážných krocích se mírně natočil a těsně před tím, než se jeho noha dotkla země, pravá ruka opsala spodní oblouk a vrhla improvizovanou zbraň. Téměř ve stejnou chvíli se ozvalo tupé mlasknutí a Černý se složil na podlahu s rukojetí pilníku trčící z čela těsně pod kšiltem brigadýrky. Rozběhl se k hraničářce, ale v půli cesty zaslechl křik a hlasité rozkazy. Pokoušel se lokalizovat jejich zdroj, ale podařilo se mu určit jen to, že vychází z dlouhé chodby, kterou přišel. Velitel pravděpodobně vyslal nouzový signál během některého z okamžiků, kdy jej nemohl sledovat. Podle intenzity hlasu odhadoval, že už nemá moc času a rychle začal pátrat po velkém kole, které mělo dveře ovládat.
11
Hraničářská
Můj plášť má barvu hnědou,
mnoho cest
a dlouhé míle
ke svým snům. Znám lesní
stín
jdu divočinou
čekají!
a
po ta jí,
Jsem hraničář
zvěře krok,
zelené
a
mé
nemám dům,
boty
prošly už
kam vracel bych se
stromy po celý rok, ty dobře znám.
Však přece rád mám jednu zem, tam malý národ přebývá, jejíž jméno zní Araluen, kde v polích se slunce usmívá.
Můj plášť má barvu hnědou, jdu divočinou potají, mé boty prošly už mnoho cest a dlouhé míle čekají!
Jsem hraničář a nemám dům, kam vracel bych se ke svým snům. Znám lesní stín a zvěře krok, Jsem hraničář a nemám dům, kam vracel bych se ke svým snům. Znám ptáků křik a slunce svit, sám vyberu si, kam jen jít.
zelené stromy po celý rok, ty dobře znám.
12
V tomto čísle je několik zjevných a pár skrytých úkolů a námětů k různým činnostem. Když budete chtít, můžete jejich řešení poslat na sborový mail (sborhranicaru@seznam.cz), nebo na Facebook. Ať už bude vaším cílem pár bodů navíc, nebo jen vědomí, že jste vše vyřešili správně. 1) Šifrování - řešení (poučení krále Herberta) 2) Bylinky - jména všech rostlin z obrázků na první straně článku 3) Křížovka 4) Co skrývá QR kód? 5) Soutěž na téma dub
1 2
3 4
5
6
7 8
13