Pardubice se v říjnu 2018 stanou hlavním městem světového folkloru
2
NestĂĄvĂĄ se pĹ™ĂliĹĄ Ä?asto, aby do Pardubic zavĂtali najednou lidĂŠ z dvaceti zemĂ svÄ›ta, nebo aby bÄ›hem PardubickĂ˝ch slavnostĂ Ä?i VelkĂŠ pardubickĂŠ pĹ™edvedly svĂŠ tradiÄ?nĂ taneÄ?nĂ umÄ›nĂ dÄ›ti z Argentiny, BolĂvie, Kostariky, Mexika, Chile, BrazĂlie, Panamy, Kolumbie, Peru Ä?i Paraguaye. Ale v Ĺ™Ăjnu 2018 by prĂĄvÄ› k takovĂŠto konstelaci mÄ›lo dojĂt. PardubickĂ˝ DÄ›tskĂ˝ folklornĂ soubor PernĂÄ?ek vybojoval v roce 2015 v ArgentinÄ› na mezinĂĄrodnĂm folklornĂm festivalu DÄ›ti svÄ›ta tanÄ?Ă pro mĂr (Dancing for the World’s Peace) poĹ™adatelstvĂ tohoto festivalu v roce 2018 pro Pardubice. Festival funguje od roku 2001 a v poĹ™adatelstvĂ se pravidelnÄ› stĹ™ĂdajĂ JiĹžnĂ Amerika a Evropa. KromÄ› souborĹŻ z deseti jmenovanĂ˝ch jihoamerickĂ˝ch zemĂ by mÄ›lo dorazit takĂŠ deset taneÄ?nĂch pĂĄrĹŻ z evropskĂ˝ch zemĂ - z Francie, Bulharska, Slovenska, Polska,
Å.G\Ì VH ]QiPH YÌG\FN\ QDMGHP H ]SĪVRE MDN VH VSROX GRPOXYLW DE\ Q HE\OD YiOND ´
Srbska, Rumunska, Ruska, Belgie, Finska a pochopitelnÄ› z ÄŒeska. TradiÄ?nĂ tance z dvaceti zemĂ svÄ›ta by mohli divĂĄci vidÄ›t nejen v PardubicĂch, ale takĂŠ v dalĹĄĂch mÄ›stech PardubickĂŠho a KrĂĄlovĂŠhradeckĂŠho kraje, zĂĄjem je takĂŠ o praĹžskĂŠ okĂŠnko svÄ›tovĂŠho folkloru. PoÄ?ĂtĂĄ se nejen s vystoupenĂmi pro ĹĄirokou veĹ™ejnost, ale takĂŠ s vĂ˝chovnĂ˝mi koncerty pro ĹĄkolĂĄky. DFS PernĂÄ?ek mĂĄ bohatĂŠ zkuĹĄenosti s pořådĂĄnĂm mezinĂĄrodnĂch folklornĂch pĹ™ehlĂdek dĂky spolupořådĂĄnĂ jiĹž
Å3ĢHGVWDYtP VL OLGL MDN VH VHMGRX D YäLFKQL VH QD VHEH XVPtYDMt ´
\ E\ WDG PtU D R U ô S Q t G Ā i Å7DQ PRF Ì VNRUR ´ N D W QHE\O\ D ERPE\ YiON\
Hlavním cílem souboru je obnovovat již zaniklé tradice. Cesta za poznáním toho, „jak žily naše prabáby“, začíná bádáním v kronikách, sbírkách a encyklopediích, kde nacházíme písně, tance i popisy dnes již zapomenutých rituálů i s jejich hlubšími významy, vzhled tradičních oděvů, vzhled užívaných obřadních masek, techniku rukodělné výroby materiálů i věcí. Následně vyrábí kroje, masky a rekvizity a postupně připravuje soubor celovečerních pořadů „Výroční cyklus na Pardubicku“, které obsahují uceleně a zajímavě zpracované informace o životě našich předků. Celovečerní programy (O Velikonocích, Vánocích, posvícení, atd.) úspěšně uvádí i ve formě koncertů nejen pro ZŠ a MŠ, ale i pro širokou veřejnost. Perníček je ve folklorním světě oceňován nejen za systematické mapování zvyků našich předků, ale také za netradiční pojetí, nepostrádající mnohdy humor a nadsázku, jímž se liší od jiných souborů. V roce 2013 získal asi nejprestižnější české folklorní ocenění „Laureát Strážnice“,
osmnácti ročníků festivalu Tradice Evropy. Organizátoři se na něm musí postarat o 160 lidí z nejrůznějších zemí Evropy a dvakrát již na přehlídku zavítal i početný taneční soubor z Indie. Perníček svým pořádáním přehlídky Děti světa tančí pro mír rozhodně nedělá krok do neznáma. Jeho někdejší vedoucí Blanka Slouková kromě toho, že byla u zrodu většiny východočeských folklorních souborů, byla také u většiny ročníků festivalu, zná jeho specifika i specifika účastnických zemí. Dětský folklorní soubor Perníček vznikl právě díky Blance Sloukové v roce 1986 na tanečním oboru Základní umělecké školy Havlíčkova 925, Pardubice a pod jejími křídly působí dodnes. Za léta svého působení souborem prošlo již více než 1100 dětí. Dnes v něm hraje, tančí a zpívá na 140 dětí ve věku od 4 do 18 let. Tanečníci - „předškoláci“ vystupují pod vlastním názvem „Marcipánek“ a hudební doprovod zajišťuje dětská lidová muzika.
4
kultury a Ä?eskĂ˝ch obyÄ?ejĹŻ, ĂşÄ?astnil se profesionĂĄlnĂch workshopĹŻ a vyuÄ?oval Ä?eskĂŠ lidovĂŠ tance. SvĂĄ vystoupenĂ zaměřil takĂŠ na tradice, umÄ›nĂ a zvyky z okolĂ Pardubic. V roce 2016 se festival konal ve Francii, o rok pozdÄ›ji se odehrĂĄl v dalekĂŠm Mexiku a nynĂ uĹž budou kroky svÄ›tovĂ˝ch taneÄ?nĂkĹŻ směřovat do Pardubic.
v tĂŠmĹže roce ho porota oznaÄ?ila za „Topku“ CelostĂĄtnĂ pĹ™ehlĂdky dÄ›tskĂ˝ch folklornĂch souborĹŻ. V roce 2014 ĹĄpiÄ?kovÄ› reprezentoval ÄŒeskou republiku na ĹĄesti mezinĂĄrodnĂch folklornĂch festivalech. V roce 2015 se v ArgentinÄ› ĂşÄ?astnil festivalu DÄ›ti svÄ›ta tanÄ?Ă pro mĂr, kde pĹ™edvĂĄdÄ›l jihoamerickĂŠmu publiku jeviĹĄtnĂ ukĂĄzky tradiÄ?nĂ lidovĂŠ
U \ XER R V Qt H WRÌ DQLĀ p DKU P SUR GREU ] D X t ä R 1 Ē ] Å ´ VH W SĢLYH MtGOR FN\ PDYp \ G YÌ ]DMt D
Å1ĒNWHUp FL]t WDQ HĀQLFH WR PDMt IDMQ SURWRÌH QRVt MHQ NUiWNp VXNôQN\ EH] VSRG QLĀN\ DNRUiW PDMt QĒMDNp WUHQôUN \ ´
5
Historie festivalu
6
DÄ›ti svÄ›ta tanÄ?Ă: 2002 Francie
taneÄ?nĂci: soubor PernĂÄ?ek DelegĂĄt za ÄŒR: Blanka SloukovĂĄ
2003 Argentina
taneÄ?nĂci: soubor PernĂÄ?ek
QL LFK L Y ä G R V H MVP G\ QLN XG ´ iOL N Å+U KURPD MH RG GR NGR HäLO QHĢ
DelegĂĄt za ÄŒR: Blanka SloukovĂĄ
2004 ÄŒR
taneÄ?nĂci: soubor PernĂÄ?ek, soubor Radost DelegĂĄt za ÄŒR: Blanka SloukovĂĄ, Jitka VĂtkovĂĄ
2005 Kolumbie
taneÄ?nĂci: soubor Radost DelegĂĄt za ÄŒR: Blanka SloukovĂĄ
2006 Belgie
taneÄ?nĂci: soubor Radost DelegĂĄt za ÄŒR: Blanka SloukovĂĄ
GOHO\ QiV E\ Å.G\Ì X YäHKR VL GR ,QGN\ DUL ´ V\SDO\ N
DÄ›ti svÄ›ta tanÄ?Ă pro mĂr: 2007 Mexiko
taneÄ?nĂci: soubor PernĂÄ?ek DelegĂĄt za ÄŒR: Blanka SloukovĂĄ
2008 Bulharsko
taneÄ?nĂci: soubor PernĂÄ?ek DelegĂĄt za ÄŒR: Blanka SloukovĂĄ
2009 Venezuela
taneÄ?nĂci: soubor Radost
Å6 H] D QiP EX t UR] GHP PH XP H V ĒW ´ L
VH
DelegĂĄt za ÄŒR: Jitka VĂtkovĂĄ
2010 Slovensko
taneÄ?nĂci: soubor Radost DelegĂĄt za ÄŒR: Jitka VĂtkovĂĄ, Blanka SloukovĂĄ
2011 Kostarika
taneÄ?nĂci: soubor PernĂÄ?ek DelegĂĄt za ÄŒR: Blanka SloukovĂĄ
2012 Polsko
taneÄ?nĂci: soubor PernĂÄ?ek DelegĂĄt za ÄŒR: Blanka SloukovĂĄ
2013 Bolivie
ÄŒR nebyla zastoupena
2014 Srbsko
taneÄ?nĂci: soubor PernĂÄ?ek DelegĂĄt za ÄŒR: Radim ZajĂÄ?ek
2015 Argentina
taneÄ?nĂci: soubor PernĂÄ?ek DelegĂĄt za ÄŒR: Blanka SloukovĂĄ, Pavel UhlĂĹ™
2016 Francie
taneÄ?nĂci: soubor Radost DelegĂĄt za ÄŒR: Jitka VĂtkovĂĄ, Blanka SloukovĂĄ, Pavel UhlĂĹ™
2017 Mexiko
ÄŒR nebyla zastoupena
7
„Måm råd výzvy a toto je jedna z nich�
Pavel UhlĂĹ™ Prezident festivalu AÄ?koliv festival DÄ›ti svÄ›ta tanÄ?Ă pro mĂr probÄ›hne aĹž v Ĺ™Ăjnu 2018, on jiĹž na nÄ›m pracuje od roku 2015. Ĺ˜editel festivalu Pavel UhlĂĹ™ totiĹž tehdy zaÄ?al vyjednĂĄvat v ArgentinÄ› na setkĂĄnĂ manaĹžerĹŻ a vedoucĂch nĂĄrodnĂch delegacĂ poĹ™adatelstvĂ pro Pardubice na rok 2018. To byl vĹĄak teprve zaÄ?ĂĄtek. KdyĹž byla akce MÄ›stu pernĂku pĹ™iklepnuta, zaÄ?al mu kolotoÄ? schĹŻzek, na nichĹž musĂ zajistit, aby bylo na dva tĂ˝dny nĂĄleĹžitÄ› postarĂĄno o vĹĄechny delegace z dvaceti stĂĄtĹŻ svÄ›ta vÄ?etnÄ› dopravy, ubytovĂĄnĂ, stravy a volnoÄ?asovĂ˝ch aktivit. „NejvÄ›tĹĄĂ riziko je v zabezpeÄ?enĂ finanÄ?nĂch prostĹ™edkĹŻ, neboĹĽ se bavĂme o rozpoÄ?tu v řådu jednotek miliĂłnĹŻ korun,“ Ĺ™ĂkĂĄ Pavel UhlĂĹ™, zĂĄroveĹˆ vĹĄak uĹž plĂĄnuje, jak by mohl pĹ™ehlĂdku spojit s charitativnĂ sbĂrkou na handicapovanĂŠ dÄ›ti.
MH ô NUR Mt MLQ MLQDN D P L t QF Å&L]L ODV\ POXY HQt ´ O MLQô Y MLQDN RSi X D MVR
L HĀQtF X WDQ DN VH R G M L P W Ì SĢ Å.G\ QD SyGLX ]iĢt ´ \ R] Q U L ] L Ē OQ ] F P ~S WR WD
Å1ĒNWHĢt FL] LQFL Y\SDGDMt Y N URML MDNR ] MLQô SODQH W\ ´
Jak se podařilo dojednat pořadatelství celosvětového festivalu Děti světa tančí pro mír 2018? Čím jste zaujali? Co rozhodlo? Coby národní delegace České republiky jsme se účastnili přehlídky Děti světa tančí pro mír v roce 2015 v Argentině. Během čtrnácti dnů nabitého programu festivalu byla naplánována porada manažerů a vedoucích národních delegací. S Blankou Sloukovou jsme se dohodli, že se pokusíme získat pořadatelství pro rok 2018, o němž se zde mělo rozhodovat. Nebylo to jednoduché, neboť zájem měly i další evropské státy. Ale i díky předvedenému výkonu tanečníků naší delegace a vynikající prezentaci České republiky během festivalu se nám podařilo ostatní členy přesvědčit.
si vzali velké sousto? To ukáže až samotný festival. Je výhodou, že bývalá dlouholetá vedoucí Perníčku Blanka Slouková zná všechny tyto folklórní země a jejich specifika? Blanka Slouková – to je osobnost světového významu. Mám s Blankou možnost spolupracovat a osobně jsem se přesvědčil o tom, jak je ve světě folkloru vnímána a jak velkému respektu a uznání se těší. Je velkým přínosem, že Blanka během svého životního poslání, kterým je právě folklor, měla možnost při různých akcích navázat přátelství a kontakty se soubory z jiných států. A znalost a povědomí o jednotlivých mezinárodních souborech je neocenitelným přínosem pro pořadatelství našeho festivalu.
Nevzali jste si moc velké sousto – deset tanečních párů z Evropy, deset tanečních párů z Jižní Ameriky, jejich doprovod? Mám rád výzvy a toto je jedna z nich. Největší riziko je v zabezpečení finančních prostředků, neboť se bavíme o rozpočtu v řádu jednotek miliónů korun. O všechny delegace z dvaceti států se musíme postarat, a to včetně dopravy, ubytování, stravy a volnočasových aktivit. Samozřejmě další náklady budou spojeny s organizačními, technickými, mediálními a propagačními činnostmi. A jestli jsme
Jakou příležitost vidíte v této události pro Pardubicko? V první řadě je to možnost prezentovat Pardubice a Pardubický kraj minimálně v rámci dvaceti států, které se zúčastní našeho festivalu. Pořadatelství takového rozsahu je velmi prestižní záležitostí a je v ostatních zúčastněných státech velmi pozitivně vnímáno. Jedná se o příležitost, jak prostřednictvím informačních materiálů dát světu vědět o krásách České republiky, Pardubického kraje a samotných
9
Pardubic. Nejvýznamnější však bude osobní zkušenost samotných účastníků festivalu, kteří pak budou po návratu do svých zemí referovat nejen o přehlídce, ale i o navštívených místech. Této příležitosti jsme si vědomi a nechceme nic podcenit, protože je to šance na zvýšení zájmu zahraničních turistů právě o náš kraj. Akce by mohla vzhledem k termínu příjemně a netradičně zpestřit Pardubické městské slavnosti i samotnou Velkou pardubickou. Co všechno se v tomto ohledu chystá? Měli bychom být součástí zahajovacího večera, během kterého by se uskutečnilo veřejné vystoupení s workshopem v Tyršových sadech nebo na nádvoří pardubického zámku. Během samotné Velké pardubické by se mělo konat několik bloků programu s ukázkami tradic, zvyků a národních tanců jednotlivých národních delegací. Kam všude by měla přehlídka zavítat? Srdcem světového folkloru by se měly stát Pardubice. Přehlídka ale bude pro-
bíhat i v dalších městech Pardubického kraje. Počítáme také s návštěvou Prahy, kde jednáme o možné organizaci části programu. Festival Děti světa tančí pro mír má mít i charitativní rozměr. O co půjde? Chtěl bych posunout vnímání festivalu i směrem k pomoci dětem, kterým v životě nepřálo štěstí. Organizační tým rozvíjí myšlenku, že bychom v rámci festivalu uspořádali jedno benefiční vystoupení, na které bychom chtěli pozvat všechny naše obchodní partnery i podporovatele, představitele samosprávy, zákonodárce a širokou veřejnost. Na tento program by bylo dobrovolné vstupné a na konci vystoupení každé národní delegace by proběhla dražba zajímavého předmětu, který dotyčný taneční pár ze své země přiveze. Takto získanou částku bychom věnovali nějakému handicapovanému dítěti. Pokud by se jednalo o vyšší obnos, byl by rozdělen mezi více příjemců. Jednotlivé národní delegace chceme seznámit s naším úmyslem a najít u nich pochopení a podporu. Zkrátka bych byl rád, aby měl festival podtext „děti dětem“.
10
YDO VWL æH H I R W t GQ SUR iUR ätP OXFL ´ Q L H] WĒ Ft N ] D P N\ Å1 æG\F RX KH Y G VH ĢLMH S
Å3ĢHGVWD YtP VL SR KURPDGĒ VSRXVWX GĒWt UĪ] QôFK NXOWXU ´
11
„Folklor spojuje národy, tlumočníky nepotřebuje”
Blanka Slouková a Jitka Vítková Zakladatelky folklorního života v Pardubicích Pardubický dětský folklorní soubor Perníček zúročí pořádáním přehlídky Děti světa tančí pro mír 2018 své letité zkušenosti s účastí na této přehlídce, s jeho pořádáním společně se souborem Radost v roce 2004 v Pardubicích i s každoroční spoluorganizací mezinárodní folklorní přehlídky Tradice Evropy. „Každý ročník ukázal účastníkům kulturní a přírodní krásy a zajímavosti hostitelské země, každý ročník měl i vysokou společenskou úroveň. Všechny ročníky se odehrávaly za velkého ohlasu médií i vládních představitelů,“ vzpomínají dlouholeté účastnice a spoluorganizátorky festivalu Blanka Slouková z DFS Perníček a její sestra Jitka Vítková z folklorního souboru Radost.
12
ProÄ? se tĂŠto pĹ™ehlĂdky ĂşÄ?astnĂ prĂĄvÄ› evropskĂŠ a jihoamerickĂŠ stĂĄty? ProtoĹže zakladateli byli lidĂŠ z Francie a Kolumbie. Jak bohatĂŠ zkuĹĄenosti majĂ pardubickĂŠ soubory s ĂşÄ?astĂ na celosvÄ›tovĂŠm festivalu DÄ›ti svÄ›ta tanÄ?Ă pro mĂr? KromÄ› BolĂvie v roce 2013 a Mexika 2017 se zĂşÄ?astnily ĂşplnÄ› vĹĄech roÄ?nĂkĹŻ festivalu. Jak vzpomĂnĂĄte na minulĂŠ roÄ?nĂky pĹ™ehlĂdky? KterĂ˝ vĂĄm nejvĂce utkvÄ›l v pamÄ›ti? NedĂĄ se Ĺ™Ăci, Ĺže nÄ›kterĂ˝ roÄ?nĂk byl lepĹĄĂ nebo naopak slabĹĄĂ, protoĹže kaĹždĂ˝ mÄ›l svĂĄ zajĂmavĂĄ specifika, kaĹždĂ˝ ukĂĄzal ĂşÄ?astnĂkĹŻm kulturnĂ a pĹ™ĂrodnĂ krĂĄsy
Ă…1
D P E H]L GR \FK Q QiUR V GQ H GR HYHU MUDG t IH + V R Ē ROO MLÌQ ML M WLYD H \ O QD ZRR t $IU OD + GX L N DYD QH \ ER M ´
a zajĂmavosti hostitelskĂŠ zemÄ› a kaĹždĂ˝ roÄ?nĂk mÄ›l i vysokou spoleÄ?enskou ĂşroveĹˆ ve formÄ› setkĂĄnĂ s vlĂĄdnĂmi pĹ™edstaviteli. VĹĄechny roÄ?nĂky se odehrĂĄvaly za velkĂŠho ohlasu mĂŠdiĂ, vÄ?etnÄ› stĂĄtnĂch televizĂ. ZĂĄĹžitkem pro dÄ›ti byly i ĹživĂŠ rozhovory v televizi vÄ?etnÄ› ukĂĄzek tancĹŻ jednotlivĂ˝ch zemĂ. JakĂŠ je renomĂŠ pardubickĂ˝ch folklornĂch souborĹŻ PernĂÄ?ek a Radost na mezinĂĄrodnĂ scĂŠnÄ›? RenomĂŠ dÄ›tskĂ˝ch pardubickĂ˝ch souborĹŻ v zahraniÄ?Ă je velkĂŠ. Oba soubory patřà jiĹž Ĺ™adu let k Ä?eskĂŠ folklornĂ ĹĄpiÄ?ce a po dobu svĂŠho pĹŻsobenĂ navĹĄtĂvily mnoho festivalĹŻ v nejrĹŻznÄ›jĹĄĂch zemĂch svÄ›ta. ÄŒeskou republiku reprezentovaly
Ē O Q S t ~ Qp DM SD L P YUR HP DQ ( K LĀ HÌ QR ´ U Q P t H P MH Ē ĒMä RD UR RGQ YQ K L N K H Å- LQô R] EDU 5 M
13
X ĀtP DO DQ HVWLY WDP W D I ÌH iG Å5 RUQtP URWR ´ O S ON Āt DSQô L U IR QD KUDQ Qt W D R QH ] Y W
H H æ OX M L D Y L LG VW Yp O HUp D IH ät Q ]Qp QR WD NW RUX S H O O Ī M YĒ Å1H ]Qiä U RXWĪ V N IRON SR FK N ND H ´ V Ģ i X O ô OW OLäQ MXMH t NX ] RG Q\ VSR UDGLĀQ K W F YäH MHMLFK D
\ " RXERU QLĀQt V N MH D U K D D Å= tP VL M 9\EDY iPH D MDN Y i Y iWHOH ´ XE\WR RYp SĢ Q H P i ]tVNiY
14
v Maroku, Brazílii, Turecku, Japonsku, Španělsku, Anglii, Francii, Nizozemsku, ve Finsku, Estonsku, Lotyšsku Maďarsku, Itálii, Chorvatsku, Slovinsku, na Kypru v Rusku či Bělorusku. Do Pardubic zavítají taneční páry z deseti evropských a deseti jihoamerických zemí. Na co se může publikum těšit? Můžete jihoamerický folklor stručně představit? Je úplně jiný než náš. Pro diváky je velice zajímavý nejen temperamentním tanečním projevem, pestrými kroji či srdečným prožitkem, ale i tanečním ztvárněním obřadů a zvyků, které bývají mnohdy pro naše diváky velkým překvapením. Jak si v těchto zemích považují folkloru a tradic? Pro nás je přístup jihoamerických zemí, ale i třeba zemí jižní Evropy, k jejich folklornímu dědictví velkým vzorem. Odkazy minulosti, tradice, písně a tance se vyučují na všech stupních škol včetně vysokých a je tak budována silná národní hrdost a úcta k předkům a vlastní zemi. U nás bohužel tato výuka chybí, tudíž si mnozí své kořeny neuvědomují a pletou si národní hrdost s nacionalismem. Co je hlavním smyslem akce? Základem festivalu je představit účastníkům i publiku kulturu jednotlivých zemí.
Při koncertech se vytvoří atmosféra vzájemného pochopení, protože tance i písně mohou promlouvat přímo do duší diváků a není k tomu třeba žádného tlumočení. Lidé si porozumí a uvědomí si, jak je důležité tuto příležitost budoucím pokolením dávat, a že je to možné pouze v mírové atmosféře, prosté jakýchkoliv předsudků. Děti navazují přátelství, která trvají dlouho do budoucna prostřednictvím písemné komunikace. Tato přátelství jsou motivací pro intenzivnější výuku cizích jazyků a touhu blíže a hlouběji poznávat odlišné kultury a chápat je. Vidíte v pořádání festivalu i příležitost pro Pardubicko a Pardubický kraj – ukázat se, dát o sobě vědět do světa? Je to příležitost, kterou bychom si neměli nechat utéci pod prsty. Chtěli bychom ukázat naší veřejnosti, jak si jinde váží svých kořenů, ale hlavně předvést naši republiku, náš kraj a naše město všem hostům v tak pěkném světle, aby na pobyt u nás nezapomněli a dokázali o něm vyprávět i ve svých zemích, kde má folklor velikou sledovanost v médiích. Většina cizinců zná naši republiku povrchně, nebo ji nezná vůbec. Myslím, že máme co nabídnout. Nejen Praha, ale i náš kraj má mnoho míst, která svým půvabem berou lidem dech a nedají jim zapomenout. A konečně chceme pozvat diváky z Pardubicka, aby si tuto přehlídku rozhodně nenechali ujít.
15
„Energie, spontĂĄnnost a bezbĹ™ehĂĄ radost jihoamerickĂ˝ch taneÄ?nĂkĹŻ je nesdÄ›litelnĂĄ. MusĂ se to zaĹžĂtâ€?
ZdenÄ›k Seidl Ĺ˜editel ZUĹ HavlĂÄ?kova Ĺ˜editel pardubickĂŠ ZĂĄkladnĂ umÄ›leckĂŠ ĹĄkoly HavlĂÄ?kova MgA. ZdenÄ›k Seidl jiĹž zaĹžil jeden „pardubickĂ˝â€œ roÄ?nĂk evropsko-jihoamerickĂŠho festivalu „DÄ›ti svÄ›ta tanÄ?Ă“. Bylo to v roce 2004, kdy pĹ™ehlĂdka poprvĂŠ zavĂtala do ÄŒeskĂŠ republiky a dĂky tehdejĹĄĂm vedoucĂm pardubickĂ˝ch dÄ›tskĂ˝ch souborĹŻ Blance SloukovĂŠ a Jitce VĂtkovĂŠ probÄ›hla prĂĄvÄ› ve MÄ›stÄ› pernĂku. UĹž tehdy ho fascinovalo temperamentnĂ a radostnĂŠ pojetĂ jihoamerickĂŠho folkloru. „Jak je moĹžnĂŠ, Ĺže dÄ›ti ze zemĂ, kde ĹživotnĂ ĂşroveĹˆ, alespoĹˆ z naĹĄeho konzumnĂho pohledu, nenĂ tak vysokĂĄ jako v naĹĄĂ zemi, se dokĂĄĹžou tak bezbĹ™eze radovat ze Ĺživota?“ Ĺ™ĂkĂĄ v rozhovoru Ĺ™editel „HavlĂÄ?kovky“.
R P W i Y i N G \ Ì Q Ì R H L P ô DO GQt Å/LG H GLYQ ]LQiUR VL H tP G SĢLM HNQH P HGVWDY VH Ģ YDO SĢ RÌFH ´ U WL IHV MHGQR
Å3ĢHGVW SRKURP DYtP VL DGĒ VSR XVWX GĒWt UĪ ]QôFK N XOWXU ´
16
Å3ĢHGVWDYtP VL ORXNX SOQRX N\WHN D QD Qt WDQĀt ÿHFK D )UDQFRX] ´
Festival Děti světa tančí pro mír bude mít velký význam pro kulturu, služby i cestovní ruch města i kraje. Jaký význam bude mít pro samotnou ZUŠku? Minimálně pocit hrdosti, že naše děti byly již devětkrát jediným reprezentantem naší vlasti na této velkolepé oslavě světového folkloru. Vy jste jako dlouholetý ředitel ZUŠ absolvoval mnohé hudební zahraniční výjezdy. Jaký přínos v tomto mezinárodním setkávání dětí spatřujete? Má to jednak obecný přínos - poznávání jiných kultur, životních stylů a úrovní a celkové rozšíření obzorů. Děti si ale také vyzkouší, jak jsou na tom s jazykovými znalostmi, jsou nuceni se pohybovat v různorodých kolektivech, což je nutí se přizpůsobovat a nemyslet pouze na sebe. Těšíte se na jihoamerický temperament, který „vtrhne“ na půdu ZUŠ i na Pardubické slavnosti? Již jsem tuto atmosféru mohl „ochutnat“ při posledním setkání u nás v Pardubicích v roce 2004. Barevnost kostýmů, míra energie, spontánnost… to vše je nepřenositelné a je třeba se to zažít na vlastní oči. Člověk se pak musí ptát: Jak je možné, že děti ze zemí, kde životní úroveň, alespoň z našeho konzumního pohledu, není tak vysoká jako v naší zemi, se dokážou tak bezbřeze radovat ze života?
Pravidelně zahajujete MFF Tradice Evropy, který pořádá Perníček Prověřila podle vás dostatečně tato každoroční akce organizátorské kvality souboru? Právě návštěvy zahraničních akcí podobného typu mne utvrdily v tom, že organizování je v České republice obecně na vysoké úrovni. V případě Perníčku je vše umocněno obrovskými zkušenostmi, ale i mírou lásky, kterou tito nadšenci do své činnosti investují. Co pro ZUŠ znamená osobnost východočeské folkloristky Blanky Sloukové, která má tak trochu prsty i v získání pořadatelství festivalu Děti světa pro rok 2018 a jež byla s Perníčkem na většině předešlých ročníků, ať již v Evropě či Jižní Americe? Dnes už naše bývalá kolegyně - Blanka Slouková - by si mohla spokojeně užívat důchodu, vnoučat a podobně. To však tato „matka“ Perníčku samozřejmě nemůže vydržet a stále našemu souboru nezištně pomáhá. Všude v republice, ale i v zahraničí, vnímám, jakého respektu si tato dáma za desetiletí strávená s folklorem vydobyla. Přejme jí tedy hodně zdraví, aby mohla ještě dlouho blahodárně ovlivňovat svoje „folklorní pacienty“! Co byste popřál mezinárodnímu festivalu Děti světa 2018? Aby nás všichni účinkující alespoň na chvíli unesli z víru běžných, či dokonce vážných starostí tohoto světa!
17
„S pořádáním mezinárodní přehlídky máme bohaté zkušenosti. Po Indech nás už nic nepřekvapí”
Lenka Šťastná Vedoucí Perníčku Folklorní soubor Perníček již sedmnáctkrát spolupořádal úspěšný mezinárodní festival Tradice Evropy, takže se rozhodně nezalekl organizování velké přehlídky Děti světa tančí pro mír s až dvaceti účastnickými zeměmi. „Jsme zvyklí na speciální diety, náboženské rituály i omezení, různé požadavky na zázemí v rámci koncertů, strach z domácích mazlíčků v ubytovávajících rodinách, ale vše se nakonec podaří sladit,“ shrnuje nabyté zkušenosti vedoucí DFS Perníček MgA. Lenka Šťastná.
JakĂŠ PernĂÄ?ek nasbĂral zkuĹĄenosti s pořådĂĄnĂm mezinĂĄrodnĂch festivalĹŻ dĂky TradicĂm Evropy? OrganizaÄ?nĂ zkuĹĄenosti jsou opravdu bohatĂŠ, vĹždyĹĽ pĹ™ipravujeme jiĹž 18. roÄ?nĂk Tradic Evropy! Na kaĹždĂŠm z nich je osm dÄ›tskĂ˝ch folklornĂch souborĹŻ ze zahraniÄ?Ă, coĹž je zhruba 160 hostĹŻ, kterĂŠ musĂme ubytovat, stravovat, zajistit jim prostory pro koncerty a divĂĄky, vymyslet i pÄ›knĂ˝ program pro volnĂ˝ Ä?as a co je nejhorťà – vĹĄe za minimĂĄlnĂ moĹžnĂŠ nĂĄklady. Nedostatek penÄ›z vynahrazujeme vstĹ™ĂcnĂ˝m pĹ™ijetĂm a rodinnou pĂŠÄ?Ă o ĂşÄ?astnĂky. DĹŻkazem jejich spokojenosti je, Ĺže se naĹĄi hostĂŠ na festival rĂĄdi vracĂ a cĂtĂ se u nĂĄs komfortnÄ›. Festival DÄ›ti svÄ›ta tanÄ?Ă pro mĂr bude jeĹĄtÄ› vÄ›tĹĄĂ oĹ™ĂĹĄek – postarat se budete muset o hosty z dvacĂtky rĹŻznĂ˝ch zemĂ. VyztuĹžili jste nÄ›jak svĹŻj organizaÄ?nĂ tĂ˝m? Ano. PĹ™i běŞnĂŠm chodu souboru bychom jen stěŞà zvlĂĄdli celou pĹ™Ăpravu a realizaci sami. Proto jsme oslovili Ing. Pavla UhlĂĹ™e z AFK Sport s ŞådostĂ o spoluprĂĄci na zajiĹĄtÄ›nĂ organizaÄ?nĂ a finanÄ?nĂ Ä?ĂĄsti festivalu. My budeme zajiĹĄĹĽovat to, Ä?emu
rozumĂme nejlĂŠpe, tedy umÄ›leckou sloĹžku pĹ™ehlĂdky. Co je hlavnĂm cĂlem festivalu? HlavnĂm mottem je „dÄ›ti dÄ›temâ€?. Na koncertech chceme ukĂĄzat nejen taneÄ?nĂ pĂĄry z rĹŻznĂ˝ch koutĹŻ svÄ›ta, ale ĹĄkolĂĄkĹŻm na pĹ™edstavenĂch pĹ™edvĂŠst, co nĂĄs spojuje a Ä?Ăm se naopak liĹĄĂme. DĂĄt jim nĂĄhled na to, co vĹĄechno se dĂĄ z nĂĄrodnĂch tancĹŻ vyÄ?Ăst. LidovĂ˝ tanec je kniha, kterou pomĹŻĹžeme naĹĄim divĂĄkĹŻm Ä?Ăst. Jak sladit dvacĂtku rĹŻznĂ˝ch zvykĹŻ, obyÄ?ejĹŻ, jazyků‌? A nebo vĂĄs po opakovanĂŠm hoĹĄtÄ›nĂ poÄ?etnĂŠho indickĂŠho souboru jiĹž nic nepĹ™ekvapĂ? Jsme zvyklĂ na speciĂĄlnĂ diety, nĂĄboĹženskĂŠ rituĂĄly i omezenĂ, rĹŻznĂŠ poĹžadavky na zĂĄzemĂ v rĂĄmci koncertĹŻ, strach z domĂĄcĂch mazlĂÄ?kĹŻ v ubytovĂĄvajĂcĂch rodinĂĄch, ale vĹĄe se nakonec podařà sladit. TradiÄ?nĂm problĂŠmem bĂ˝vĂĄ Ä?as. RannĂ rituĂĄly trvajĂ kaĹždĂŠmu nĂĄrodu jinou dobu, a kdyĹž se podařà pĹ™ijet na prvnĂ koncert vÄ?as, „bouchĂĄme ĹĄampĂĄĹˆo“! Je tĹ™eba mĂt flexibilnĂ pĹ™Ăstup a snahu najĂt Ĺ™eĹĄenĂ. NezbytnĂŠ je takĂŠ umÄ›nĂ improvizace, a tu jsme si tedy za ta lĂŠta uĹž osvojili.
Å.G\Ì VH ĢHNQH F L]t IRONOR VRXERU UQt WDN VL SĢ HGVWDYtP ,QG\ MD N ]H VHE H XGĒODOL S\UDPLG X Y SRGR EĒ VORQD ´
Ă….G\ĂŚ POXYt DQJOLFN\ GRU R]XPtP VH L V ĂżtÄœDQH P ´
19
Jak může děti z Perníčku obohatit spoluúčinkování s tanečníky z tolika zemí světa? Setkání s dětmi z různých koutů světa je zajímavou zkušeností pro každého. Učitelé cizích jazyků by zajásali, kdyby viděli děti, jak se dorozumívají. Jsou neuvěřitelně vynalézavé. Kde dojdou slovíčka, pomůže pantomima a popřípadě slovník v mobilu. Ta praxe je k nezaplacení. A na jevišti? Navzájem se podporují a fandí si. Učí se od sebe to, co je zaujme, a trochu se i předvádí, kdo je lepší. Děti se naučí mnohé o různém stylu života a kultuře napříč světadíly, nepřekvapí je pak jinakost. Kde jinde mohou zažít něco podobného? Nachystáte s dětmi na festival něco speciálního? Připravujeme s dětmi píseň, která následně prokomponuje celý galaprogram. Děti si nastudují informace o našich hostech, zajímavosti o souborech i zemích, ze kterých pocházejí. Následně o tom samy složí text na naši známou lidovou píseň. Předem se tak něco dozví o našich hostech a přivítají je, jak se patří. Co unikátního nabízejí mezinárodní folklorní scéně české děti z Pardubic? V našich tradičních tancích se citlivě skloubil dvoudobý temperament s třídobou noblesou a něhou. V choreografiích děti nenutíme tančit jako malí dospělí, ale tance uzpůsobujeme dětskému
věku. Jsou hravé, milé, temperamentní i něžné. I díky tomu jsou divácky velmi úspěšné. Co obecně nabízí český folklor světu? Podívejme se do historie – co již český folklor světu dal? V dobách národního obrození jsme vzali taneční krok, který se tančil na venkovských tancovačkách, dali mu nový název „polka“ a představili ho světu. Na českém jevišti měla polka premiéru roku 1938 v baletu Zlatá sekera. Pak bylo nutné představit nový tanec Paříži, Královské akademii tance. Dnes se tančí v celé západní Evropě. Cítíte ve festivalu Děti světa tančí pro mír i příležitost pro Pardubicko a Pardubický kraj ukázat se, poslat do dvaceti zemí světa informaci: „Je to tu super, přijeďte zas?“ Pardubice jsou světem více vnímány jako město sportu, hokej, Velká pardubická, Zlatá přilba… Kultura zde bohužel není považována za středobod zájmu, a přitom vysíláme do světa velké hudební a umělecké talenty. Podhoubí je tu velice úrodné: dvě ZUŠ, konzervatoř, komorní filharmonie, Východočeské divadlo, dětské folklorní soubory Perníček, Marcipánek, Radost a Holoubek, dospělé folklorní soubory Lipka a Baldrián, mnoho dalších muzik, sborů, tanečních skupin. Proč neukázat světu, že nejen sport je naší doménou, ale i kultura je u nás na špičce? Otevřeme oči a buďme hrdí na to, co nám to tu roste.
20
Å=DKUD QLĀQt ~ ĀDVWQtF PĒOL MH L E ]GLW QD IHVWLY \ DE\FKR DO\ P V L V QLP XGUæRY L DOL GRE Up Y]W DK\ ´
21
OSOBNÍ ZÁŠTITY Proč jste se rozhodli udělit záštitu festivalu Děti světa tančí pro mír? Ráda podporuji akce, jejichž cílem je ukázat to dobré z nás. Navíc jsem původním povoláním učitelka. Stále mě baví být ve společnosti dětí a občas se dívat na svět tak trochu i jejich očima. (Miluše Horská, místopředsedkyně Senátu)
Vždy rád podpořím aktivity, které dávají smysl a pomáhají například rozšířit povědomí o našem regionu. Rád také zaští-
tím aktivity, které vedou k vzájemnému poznávání různých kultur a lidí z různých částí světa. Tímto příkladem je pro mne právě akce Děti světa tančí pro mír, a proto má záměr uspořádat v roce 2018 festival v našem kraji moji plnou podporu. Věřím, že nejsem sám, kdo tuto akci vnímá jako možnost pozitivní prezentace regionu. (Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje)
Miluše Horská
Martin Netolický
Martin Charvát
Jakub Rychtecký
22
tradic v podĂĄnĂ tÄ›ch nejlepĹĄĂch dÄ›tskĂ˝ch souborĹŻ. ZvlĂĄĹĄtÄ› v dneĹĄnĂ dobÄ› je nutnĂŠ neopomĂjet vlastnĂ koĹ™eny, hodnoty a kulturnĂ tradice, ale musĂme bĂ˝t takĂŠ schopni poznĂĄvat odliĹĄnosti a nÄ›co se od sebe vzĂĄjemnÄ› pĹ™iuÄ?it. VěřĂm, Ĺže v rĂĄmci festivalu vzniknou přåtelstvĂ, kterĂĄ pĹ™etrvajĂ po celĂ˝ Ĺživot. NesmĂrnÄ› se takĂŠ těťĂm na temperamentnĂ a emocemi nabitĂ˝ jihoamerickĂ˝ folklor.
Tuto akci povaĹžuji za vĂ˝znamnou, pĹ™Ănosnou a pro region dĹŻleĹžitou. NabĂzĂ se nĂĄm moĹžnost, jak o krĂĄsĂĄch a zajĂmavostech naĹĄeho mÄ›sta i regionu dĂĄt vÄ›dÄ›t do celĂŠho svÄ›ta. (Martin CharvĂĄt, primĂĄtor Pardubic)
Je pro mÄ› velkou ctĂ udÄ›lit zĂĄĹĄtitu tĂŠto akci, neboĹĽ vĹĄe nejdĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ se skrĂ˝vĂĄ v samotnĂŠm nĂĄzvu pĹ™ehlĂdky „DÄ›ti svÄ›ta tanÄ?Ă pro mĂr“. Naprosto mÄ› nadchla myĹĄlenka spojenĂ folkloru a nĂĄrodnĂch
Å&L D FL] ]t ]HPĒ MLQD LQFL Y\S Y\SDGi N P DGDM MLQD N D t QHÌ M P\ t IRXV\ WDN\ ~S WP PDM O QĒ t ML DYä D FK Qô YODV\ t SOHĨ RYiQ MD] t ´ \N
(Jakub Rychtecký, nåměstek primåtora)
Ă…6
H
] ] ND NRQ DKU PD WD DQ Ui NW LĀQ Gt XM P X tPL SĢ D S KR HV DN VW ) V \ DF QL VH HE P RR L N ´
PH Å.G\Ì ]LQ iUR VH E O Y ]RS tP Ì GQt IH tÌt DNR H VL V YDW PX WLYDO V DQ JOLĀ tP WLQ X ´
Zeptali jsme se 1. Proč je podle vás důležité dbát o tradice svého národa či regionu a vést k tomu již malé děti? 2. Kdybyste měli čistě teoreticky vystoupit na folklorním festivalu, vybrali byste si zpěv, tanec či hudební nástroj? Miluše Horská, místopředsedkyně Senátu: 1. Když se národ chová macešsky ke svým tradicím a zapomíná na svou historii, většinou na to dříve nebo později doplatí. A pokud už od útlého věku budeme našim dětem zdůrazňovat, že je třeba pečovat o nesmírné bohatství, které jsme dostali do vínku od našich předků, jsme na dobré cestě vychovat z nich slušné a poctivé lidi se srdcem na správném místě. 2. Jako ředitelce Základní a Praktické školy SVÍTÁNÍ, která pečuje o lidi s různými hendikepy, se mi čas od času stane, že mě některý z našich tří souborů aktivně zapojí do svého vystoupení. Taneční soubor Amare, muzikoterapeutický soubor Mlima Jua a soubor břišních tanečnic Lamia`h předvádí své umění na mnoha společenských, kulturních i sportovních akcích. Kdyby mě vyzvaly,
abych je někde zezadu „jistila”, moc ráda bych to pro ně udělala. Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje: 1. Jsem přesvědčený, že povědomí o tradicích národa by mělo patřit mezi základní okruh znalostí každého z nás. Tím, že si připomínáme národní, ale i regionální tradice, se hlásíme ke své historii a předáváme ji dalším generacím. Bylo by velmi smutné, kdybychom nepečovali o tradice, které neodmyslitelně patří k našemu národu. Jsem moc rád, že stále mezi námi existují rodiny, které své potomky vedou k zájmu o naši historii, ale také lidé, jejichž činnost napomáhá k rozvoji těchto znalostí. Předávání tradic z generace na generaci považuji za velmi důležité. 2. V minulosti jsem hrával ochotnické divadlo, což již bohužel nyní vzhledem
24
k několikahodinovým zkouškám dvakrát týdně není možné. Vybral bych si ale zcela jistě zpěv, protože jsem v České Třebové docházel do pěveckého sboru a hudba mě i nadále velice baví a zajímá. Martin Charvát, primátor Pardubic: 1. Protože síla a sebevědomí národa vychází z jeho historie, z kořenů, z jeho kultury a tradic. Tradice jsou zhmotněné hodnoty, které dědíme z generace na generaci. Bez nich bychom byli jako stromy bez kořenů. Když máme silné kořeny, může naše koruna vyrůst a vykvést do krásy. 2. Opravdu ale velmi teoreticky. Zřejmě bych si vybral tanec. Tomu jsem se v mládí chvíli aktivně věnoval, i když šlo o moderní taneční styl.
Jakub Rychtecký, náměstek primátora: 1. Kdo pořádně nezná své kořeny, nemůže nikdy porozumět sám sobě. Bez ukotvené kulturní identity nemůže dobře fungovat ani společnost. Někdy mám pocit, že někteří lidé se na svět dívají tak, že co není nové, tak je a priori špatné. Ženou se pak za každou cenu téměř ve všech oblastech života za něčím, co je tzv. trendy nebo moderní. Často bez respektu k tradicím. A to není dobře. V tom vidím rizika pro další generace. Tradice je třeba vnímat jako průvodce životem, ne jako brzdu nebo vězení. 2. Pevně věřím, že tato varianta nenastane, mnohem více mně sedí role diváka. Volil bych tanec, neboť mazurku, polku nebo valčík bych jako správně vychovaný gentleman snad obstojně zvládnul.
25
Významní partneři festivalu
12. ročník světového folklorního festivalu Děti světa tančí pro mír 2018, který se uskuteční v termínu 9. - 23. října 2018 v Pardubicích a Pardubickém kraji, bude po dobu 14 dní hostit celkem 20 národních delegací z celého světa. Samotná realizace festivalu je nejen organizačně složitá, ale zejména pak i finančně velmi náročná, a neobešla by se bez finanční či materiálové podpory našich partnerů. Rádi bychom poděkovali za důvěru, jež nám svou finanční podporou projevilo Statutární město Pardubice a Krajský úřad Pardubického kraje. Významně se tak podílejí na úspěšné realizaci festivalu. Zásadní podpory se nám také dostává od Základní umělecké školy v Havlíčkově ulici v Pardubicích. Také jí děkujeme za důvěru a podporu.
26
X VH ] WRKR t Å=H ]DĀiWN p SURVWĢHG OD KODYD QRY VX ĀD ĀORYĒNX WRĀL R RJUDP PiO QiURĀQô SU \FKOH MVPH 5 U\ Lp DU E MD]\NRYp ]iMHPQĒ GRGQHV VL Y VH RWUNDOL D P ´ Qi QL ]H QDUR SĢHMHPH N
Partneři festivalu
RĂĄdi bychom podÄ›kovali takĂŠ partnerĹŻm festivalu, kteřà se rozhodli finanÄ?nÄ›, materiĂĄlovÄ› Ä?i jinĂ˝mi sluĹžbami podpoĹ™it festival DÄ›ti svÄ›ta tanÄ?Ă pro mĂr 2018. Jejich podpora je pro nĂĄs velkĂ˝m zĂĄvazkem nejen vĹŻÄ?i nim samotnĂ˝m, ale i vĹŻÄ?i nĂĄrodnĂm delegacĂm a veĹ™ejnosti.
mediĂĄlnĂ partner festivalu DÄ›ti svÄ›ta tanÄ?Ă pro mĂru 2018
27
Venezuela
Srbsko
Slovensko
Rusko
Rumunsko
Polsko
Peru
Paraguay
Panama
Mexiko
Maďarsko
Kostarika
Kolumbie
Chile
Francie
Finsko
České republika
Bulharsko
Brazílie
Bolívie
Bělorusko
Belgie
Argentina