JK portfolio 2015 by Julie Kopecká

PORTFOLIO

Ăşvod

K J 2015

informace

JULIE KOPECKÁ Vzdělání 2013 - nyní 2009 - 2013

ČVUT Fakulta Architektury obor Architektura a Urbanismus Gymnázium U Libeňského zámku

Pracovní zkušenosti červen 2015 - nyní léto 2010 - nyní léto 2013, 2014

Stáž v grafickém studiu Plechárna Průvodce na hradech Točník a Žebrák Brigáda v architektonické firmě CASUA

Znalosti a dovednosti jazyky

PC program

anglický jazyk - pokročilý španělský jazyk - komunikativní úroveň německý jazyk - mírně pokročilý AutoCAD - mírně pokročilý ArchiCAD - začátečník Adobe Photoshop, InDesign, Illustrator - začátečník Google Sketchup - mírně pokročilý

Další aktivity 2014 - nyní 1999 - 2013 1999 - 2009

Členem SPA - spolek posluchačů architektury Výtvarná výchova, ZUŠ Klapkova, Praha 8 Hra na klavír, ZUŠ Klapkova, Praha 8

obsah

STARTOVNÍ BYDLENÍ VE ŠTĚTÍ bytový dům ATBS - Kohout, Tichý

MISTR A MARKÉTKA abstraktní zadání- interiér ZAN - Ullmann, Koban

MĚSTSKÉ LÁZNĚ občanská stavba ATOS - Redčenkov, Danda

CUKRÁRNA dům v řadové zástavbě ZAT - Ullmann, Koban

WORKSHOP SRBSKO 2013 revitalizace malé vesnice INICIÁLY vývoj návrhu monogramů VÝTVARNÁ ČINNOST vedlejší činnosti, zájmy, skici

městské lázně

MĚSTSKÉ LÁZNĚ občanská stavba ATOS - Redčenkov, Danda

MĚSTSKÉ LÁZNĚ lázně na Císařské louce - Smíchov Císařská louka, uměle vytvořený ostrov v jižní části Smíchova, svým umístěním u řeky Vltavy, nedaleko centra Prahy, nabízí skvělé podmínky pro odpočinek. Návrh na řešení ostrova je pojat jako veřejný prostor, se sportovním, kulturním a relaxačním vyžitím. Do celkového urbanismu Císařské louky zasazuji lázně, jejichž funkce je převážně odpočinková. URBANISMUS Celý ostrov je pomyslně rozdělen do 3 částí, které se vzájemně prolínají - sportovní (veslařský a jachtařský klub, sportovní hřiště), relaxační (prostor lázní, odpočinková místa, mola) a kulturní (kavárna, letní kino, přednášky.) Hlavní přístupovou cestou na ostrov je navrhovaná lávka ze Smíchovského nádraží. Tři nové cesty jsou rozdílného charakteru.Příjezdová k marině má charakter zpevněného nábřeží, pěší stezka podél Vltavy je doplněna o mola s odpočívadly, lavičky a přístřešky. Poslední cesta je hlavní komunikační spoj po ostrově lemující val, avšak pouze pro pěší a cyklisty. Touto cestou se návštěvník dostane do lázní, či na smíchovskou lávku. LÁZNĚ Prvotní inspirací byla historická fakta - ostrov sloužil jako sklad materiálu na výrobu dřevěných vorů, bylo zde uloženo několik set dřevěných “klád.” Prostor lázní je částečně zapuštěn do protipovodňového valu, který tvoří páteř celého ostrova. Hlavní prostor lázní vzniká spojením čtyř zmenšujících se kvádrů. Dva z nich jsou dvoupodlažní, zbylé jednopodlažní. Kompaktnost hmoty tvoří venkovní dřevěné stínící prvky, které i svým horizontálním tvarem opticky snižují a prodlužují budovu.

situace [1:3000]

situace navrhovanĂŠho domu a urbanismu [1:500]

půdorys 1NP [1:400]

podélný řez [1:400]

městské lázně

půdorys 2NP [1:400]

příčný řez [1:400]

KONCEPT Hlavním cílem bylo zachovat určitou intimitu a soukromí návštěvníka, takže posunutím každé “klády” jiným směrem vznikla soukromá místa na koncích kvádrů. Zároveň však jejich překrytím vznikl velký společný prostor uprostřed stavby. Ve středu je zachován průhled celým prostorem lázní. V každém konci kvádru se nachází bazén, výřivka, sauna, nebo kavárna. Dalším důležitým faktorem jsou výhledy. Ty, díky posunutí hmot neztrácí svůj účel a nabízí návštěvníkovi vnepřekonatelný výhled na Vyšehrad a Pražský hrad. Materiálové řešení vychází z původního návrhu jisté monumentálnosti, které je docíleno spojením betonu a dřeva.

severní pohled [1:400]

východní pohled [1:400]

městské lázně

startovní bydlení

STARTOVNÍ BYDLENÍ VE ŠTĚTÍ bytový dům ATBS - Kohout, Tichý

STARTOVNÍ BYDLENÍ bytový dům ve Štětí

Štětí, město střední velikosti s počtem zhruba 8000 obyvatel, leží nedaleko Mělníka. Jedním z hlavních problémů města je úbytek mladých lidí. Většina se stěhuje za prací a studiem do Prahy, nebo Mělníka a ve Štětí zůstávají povětšinou starší lidé. Naším cílem bylo tuto situaci změnit a oživit tak chod města a vrátit mu život. Proto jsme si zvolily, jako stavební program, bytový dům se startovními byty. Levné bydlení pro mladé a začínající rodiny s dětmi. V našem návrhu se zaměřujeme na mezilidské vztahy, kdy se snažíme vytvářet takové prostředí, kde spolu obyvatelé bytů komunikují a začleňují se tak do běžného života a chodu města. Dospěly jsme k návrhu tří hmot, které jsou propojené pavlačí. Pavlač je vnímána nejen jako komunikační prostor, ale také jako místo pro setkávání, nebo soukromý prostor. Cílem bylo vytvořit byty, které by svou velikostí odpovídaly potřebám a možnostem mladých lidí a svým umístněním napomáhaly k jejich vzájemné komunikaci. Za tímto účelem volíme půdorys do tvaru U, díky kterému vznikají polosoukromé prostory k užitku obyvatel. Dalším záměrem bylo propojit mladé s okolním světem a tak umisťujeme do jedné z hmot kavárnu, která má přilákat veřejnost a nabídnout pracovní příležitosti pro nájemníky.

půdorys 1NP [1:400]

půdorys typického podlaží [1:400]

pohled ze západu [1:400]

Z_pohled

E-17

V_pohled pohled z východu [1:400]

1:200

startovní bydlení

situace navrhovaného domu a urbanismu [1:500]

startovní bydlení

cukrárna

CUKRÁRNA dům v řadové zástavbě ZAT - Ullmann, Koban

CUKRÁRNA Zahradní město, Praha 10 - řadová zástavba

Zadáním projektu bylo nahrazení stávajícího domu v řadové zástavbě, kdy každý student měl přiřazený určitý typ budovy. Mým projektem byla cukrárna, umístěna na horu ulice v Zahradním městě na Praze 10. Hlavní myšlenkou při tvorbě konceptu bylo určité dodržení pravidelnosti okolní zástavby, zároveň i narušení rastru řadových domů a snaha být moderní. Cukrárna je umístěna na obdélníkovém půdoryse a je rozdělena trojúhelníkem, jehož motiv se opakuje i v prvním patře. Vždy odděluje dva různé prostory s jinou funkcí. V 1.NP se nachází cukrárna a zázemí pro cukráře, kdežto v 2.NP se nachází jeho byt. Rozlámaná střecha, rozdělena také na několik trojúhelníků, formuje vnitřní prostory horního patra. Její prosklené části pomáhají osvětlit místnosti, které díky řadové zástavbě nemají dostatek světla.