11. ANETA & THE SOUL UNCLES #pop #soul #funky

2/ Chápu to tak, že to bude oproti jiným koncertům trochu netradiční, lehce komornější nastavení, navíc s živými nástroji. To může možná evokovat i jiné žánry, než je rap. Jak jsi na tom vlastně ty s jinými žánry? Posloucháš je? Inspirují tě? Baví tě třeba hard core nebo punk rock?

Já mám tu výhodu, že se můj repertoár dá krásně převíst do akustický formy. Díky zpívanejm refrénům, kytarovejm nebo klavírním samplům nejsem limitovanej a můžu tý hudbě dát s kapelou přidanou hodnotu. Díky tomu, že poslouchám převážně soul, folk, indie rock, mě motivuje dát mejm věcem podobnej kabát. Co se týče punku nebo hardcoru – od střední školy se pohybuju v týhle komunitě lidí, takže mi je ten žánr blízkej. Navíc s kapelou Skywalker jsme jeli v roce 2014 společnou tour.

3/ Singly z tvých desek mají silné klipy, obaly alb silné vizuály. Jak moc je pro tebe tato složka důležitá? A máš už třeba v hlavě záblesky konkrétních obrazů, když song píšeš?

Vizuál je pro mě velmi důležitá součást hudby. Tvoří mojí identitu a dávám si na tom záležet. Občas hledám novou muziku na vinylech i tak, že si vybírám podle coverů. Je to taková loterie a zároveň studie, co se na tebe pak doma z beden vyvalí. Hodněkrát se mi stalo, že když píšu song, tak už přemejšlim nad grafikou nebo klipem a snažim se ty obrazy přizpůsobit vizuálním představám, který nosim v hlavě.

4/ Paulie Garand často vystupuje s hosty a hosté se objevují i na nahrávkách. Featuring je v rapu poměrně častá disciplína a spousta lidí ji bere jako něco naprosto automatického. Já to ale vnímám tak, že než někoho oslovíš, musíš si být dost jistý tím, že mu důvěřuješ, protože mu částečně svěřuješ svůj track. Vnímáš to podobně? A jak se ty sám naopak cítíš v pozici hosta?

Baví mě spolupracovat s lidma na scéně, i mimo ní. Někdy tím vzdáš danému člověku respekt, jindy ho tam prostě slyšíš a zkusíš ho oslovit, i když se neznáte, nebo je z jinýho žánru. Mám rád tyhle kulturní propojky a nechávám jim volnou ruku, protože mě baví jejich tvorba. Jinak bych je neoslovoval. Já sám jsem dost vybíravej a často odmítám. Naopak když mě osloví někdo, kdo je pro mě persona, nebo jsem sám jeho fanoušek, beru to jako obrovskou poctu a výzvu.

5/ Co tě jako první napadne, když se řekne Brno?

Z pozice cestovatele D1 (hahaha) a z pozice intepreta skvělý lidi a skvělý koncerty. Brno jako město mám velmi rád. Imponuje mi jeho atmosféra. Těšim se do Kabinetu, protože to bude moje premiéra.

“VŽDYCKY SE VRACÍM TAM, KDE SKŘÍPE BANJO”

ROZHOVOR SE PETROU

Petra Šťastná je interiérová a produktová designérka působící v Brně pod značkou Atepe. V interiérové tvorbě ráda vychází z toho, co daný prostor nabízí. Minimalistické linie staví do kontrastu s výraznými barevnými kombinacemi. Nemalou roli v jejich návrzích hraje také udržitelnost.

(otázky kladl Roman)

1/ Petro, co tě na tvé práci nejvíc baví?

Těžko vytyčit moment, který mám na průběhu své práce nejvíc ráda. Jedna věc je přijít s nějakým konceptem, což je vždycky zábava, a ta druhá dotáhnout realizaci do zdárného cíle. Při realizaci pak začne opravdový dobrodružství a to mě asi baví nejvíc. S každým projektem člověk získá nový zkušenosti, spolupracovníky, kamarády… a to je prostě super.

2/ Jaký je tvůj vztah ke Kabinetu Múz? Jsou nějaký zajímavý momenty, který jsi tu zažila?

Kabinet je srdcovka. O to větší radost mám, když se můžu podílet na jeho redesignu. Líbí se mi všestrannost Kabinetu. Člověk tak nenavrhuje jen bar, ale koncertní místo, restauraci, obchod s vinyly i prostor pro výstavy. Letos je to deset let, co navštěvuji Kabinet. Z toho první tři si moc nepamatuji. A zrovna v těch prvních třech letech se podle mě odehrávaly ty nejzajímavější momenty. Jednou jsem tu dokonce vystavovala svoje obrazy. To bylo fajn.

3/ Co tě inspirovalo při tvorbě vizuálu pro KM?

Na začátek bych ráda zmínila, že jsem se snažila zachovat co nejvíce stávajících prvků a svým způsobem nechat vyniknout ty, které jsou na prostoru Kabinetu výjimečný a dominantní, jako například kamenné podlahy, květinové stěny s kapradím, modré okenní rámy. Největší inspirací pro tvarosloví některého vybavení byl klenutý prostor mezi restaurací a sálem. Oblouk klenby jsem se snažila obkreslit do osvětlení, stolů a některých dalších detailů. Uvědomuji si, že Kabinet navštěvují lidé různých hudebních stylů, a co hudební styl, to jiný vkus. Chtěla jsem, aby se tato rozdílnost v prostoru zrcadlila. Proto chromové doplňky. (A taky trochu proto, že je miluju…) Ráda bych zmínila materiál, který mě nejvíc těší. Recyklovaný plast zvolený pro stolové desky vytvořilo studio Nahaku a společnost Solea. Jedná se o odpad z lisování plastů s příměsí modrých víček z vypotřebovaných sprejů. Výsledný efekt nedbale dokonalý, a to mi prostě na Kabinet sedí.

4/ Dokázala bys čtenářům přiblížit, jaká hudba tě poslední dobou baví nejvíc?

Této otázce se dost často záměrně vyhýbám. Můj hudební vkus už přestal být jakkoli uchopitelnej. Asi bych to shrnula do experimentálně laděné elektronické hudby. Ale ta nepokryje vše. Ráda sleduji novinky ať už v oblasti mainstreamové hudby, či té alternativní. A asi jen těžko bych utajila fakt, že ať už mě zrovna baví cokoli, vždycky se vracím tam, kde skřípe banjo...