6. RICKOLUS (USA) + MAKAK AKUSTIKUS #sing-songwriter #alternative #indie #lo-fi #folk

1/ Název nové desky je inspirovaný výrokem Alberta Schweitzera, ale ten zní trochu jinak: „Jediné, co bude důležité, až odejdeme, budou stopy lásky, které tu po nás zůstanou.“ Tvoji parafrázi si vysvětluju tak, že je důležité se starat už teď, nikoli „až odejdeme”… nebo slovíčkářím? Kdybych tě neznal, řekl bych, že BANÁN JE EMO. Což sice jsi, ale nevím, jestli název jakékoliv tvojí desky měl takové… červenoknihovní konotace.

Ano, přesně tak, název desky je opravdu z toho citátu, ale modifikace vznikla spíše náhodou. Já si ho totiž zapamatoval nepřesně a přesné znění už jsem si nedohledával. Když jsem se rozhodl, že ho použiju jako název desky, byl jsem naprosto spokojenej s vlastní verzí a neměl jsem žádnou potřebu kontrolovat, jestli je to „správně”. Nakonec se mi i líbí, že je to parafráze, která skutečně míří více k tomu, jak žijeme své životy právě teď v tuhle chvíli. Když jsem dával koncept nahrávky dohromady, procházel jsem fakt těžkým životním obdobím a možná poprvé v životě jsem si plně uvědomoval, že lékem na to, co zažívám, nebo spíše zažíváme, je právě láska. Vím, že to zní trochu jako červená knihovna, abych použil tvé přirovnání, ale zároveň je to čistá pravda, což je pro mě mnohem důležitější, než jaké konotace si v tom kdo najde. Lepší název deska nemohla dostat, tím spíš, že je to v mnoha ohledech opravdu nejvíc emocionální nahrávka, na které jsem se kdy podílel, což by možná málokdo čekal.

2/ Cover udělala ilustrátorka Lucie Lučanská, která se zajímá o alchymii, hebraistiku nebo mykologii. Odkud se znáte? Přebal celou myšlenku usazuje na prdel, je to tak?

Lucie je Šamanova dlouholetá kamarádka. Dělala např. obal splitu Vont/Molly, nějaké designy Vontích triček a také Šamanův a Lady zásnubní obraz. Já jsem od začátku věděl, že bych chtěl tentokráte na obal použít nějakou kresbu nebo malbu, která nebude mít úplně jednoznačnou interpretaci, a Lucie mi do toho plánu zapadala úplně skvěle. Tohle bylo ostatně i důvodem, proč deska nevyšla na Pushteeku, i když Ivanovi jsme velmi vděčný za všechno, co pro nás udělal. Jeho grafický koncept je ale dost striktní a já už ho potřeboval opustit a udělat to tentokráte úplně jinak. Což znamenalo i trochu řekněme divně a opět jinak, než by spousta lidí od kapely jako Protijed očekávala. Lucie, stejně jako všichni ostatní na desce, taky dostala volnou ruku, poslala nám hned několik skic a na téhle byla jednoznačná kapelní shoda. Z čehož mám zpětně fakt radost, protože art to celé posouvá jinam.

3/ Zvolil jsi zajímavý koncept – čtyři songy, čtyři „hosté”, každý z nich si napsal vlastní text, vodítkem byl jen název alba. Zčásti jako bys zpíval písničku někoho jiného, zčásti vůbec. O spoluautorech jsi měl jasno hned, nebyl v plánu ještě někdo další?