booklet_líc01 [Převedený]01.ai 5.3.2009 13:23:24
INDUSTRIÁLNÍ CESTA Vojtěšskou hutí /naučná stezka bývalou kladenskou hutí/
Dnes je areál bývalých kladenských železáren - Vojtěšské hutě (později Hutě Koněv) - volně přístupný. Je to území, které bylo po dobu 150 let vystavené silné průmyslové exploataci. Přesto - nebo právě proto - si areál zachoval/vytvořil svého genia loci - drsnou romantiku a jistý půvab. I díky objektům, které se v areálu dochovaly a které slávu kladenských železáren pamatují nebo se na ní přímo podílely. Jejich stav je ve většině případů neutěšený. Tiše čekají na docenění svého významu a unikátnosti - na svoji druhou šanci. á yslov Prům
Naučná stezka "Industriální cesta Vojtěšskou hutí" se snaží na problém areálu a na stav těchto objektů upozornit. Vznikla z iniciativy občanského sdružení KLADNO-KONĚV,o.s. Jedná se o stezku, která se skládá (v I.fázi) z pěti zastavení v podobě info-panelů situovaných v areálu bývalé slavné hutě. Panely obsahují informace o dochovaných či nedochovaných/virtuálních objektech, které v minulosti sehrály klíčovou roli ve vývoji a provozu huti. V areálu nejsou žádné orientační značky značící cestu k jednotlivým info-panelům. Řiďte se, prosím, touto mapou. Ta Vás dovede k jednotlivým zastavením. Více informací o historii hutě, jednotlivých technologiích, atd., naleznete na info-panelech v rámci zastavení naučné stezky. A mnohem více na: www.kladno-konev.cz
ská
Dub
C
Huť
M
ská
Y
CM
náměstí Starosty Pavla
MY
Duke
CY
lských
CMY
hrdinů
K
a
Ge n. K
lap álk a
ade Div
lní
Dělnická
pálk
a aut erh .M Jar
. Kla
Gen
legenda: vstup/vjezd do areálu zastavení naučné stezky: info-panely veřejné komunikace v areálu ostatní komunikace v areálu plocha areálu těleso vlečky infocentrum, muzeum
autor:
0
50
100
200
300
400
500m
partner projektu:
sponzoři:
ZNAČKY KLADNO s.r.o. * plexisklo * polykarbonát * zpracování plastů *
booklet_rub01 [Převedený]01.ai 16.3.2009 14:23:41
ředitelství
pece
koksovny
účel ........................................................................................................ sídlo ředitele hutí konstrukce ................................................................................................... zděný objekt rozměry ............................................ 18 x 12 m půdorysu / 2 nadzemní podlaží provoz ............................................................................................................. 1854 - ???? současný stav .......... původní členění fasády zakryto břízolitovou omítkou
účel ..........................................................................................výroba surového železa konstrukce ..................................... 1.a 2. gen. pecí - mohutná vyzdívaná kce rozměry ........................................................ výška pece 28 m (pec z roku 1899) provoz ............................................................................................................ 1855 - 1975 současný stav ........................................ nedochovaly se / od r. 1976 bourány
účel .............................................................................. výroba vysokopecního koksu konstrukce .......................................................................... monolitický železobeton rozměry ................................ 40 m výšky zavážecí věže/ 70 m výšky komínů provoz ............................................................................................................ 1944 - 1988 současný stav .......................................... dochovalé ž-b.kce několika objektů
Severozápadně od centra huti stojí za správní budovou jeden ze dvou nejstarších dochovaných objektů železáren - ředitelská vila z roku 1854. Zde sídlili první ředitelé hutě F. Belani, Schütte a Procházka. Vedení po nich převzal oblíbený J. Jakobi… Za novodobou břizolitovou omítkou zůstalo zachováno původní architektonické členění fasády. Pozornost si zaslouží dochované dveře i původní členěnní štítů a komínů. Kolem vily se nacházel menší parčík jehož součástí mohl být vzrostlý platan…
První kladenské pece vystavěli belgičtí dělníci v roce 1855. Výška pecí byla 15 respektive 17 m, průměr v rozporu (v nejširším místě šachty) měly 4,58 m. Nístěje pecí byly z belgického pískovce. U obou pecí byly trubkové ohřívače větru systému Wasseralfingen. Dvojice romantizujících vysokých pecí, propojených mosty s centrální výtahovou věží, jsou známy především z fotografií Jindřicha Eckerta. Vysoké pece č. III., IV., V. a VI. byly postaveny v průběhu druhé etapy výstavby železáren po roce 1860. Architektonické ztvárnění pecí v podobě věží s cimbuřím, inspirované italským hradním stavitelstvím, je připisováno architektu V.I. Ullmannovi. Opět měly jisté omezení v mohutné belgické konstrukci... Odpich poslední vysoké pece byl proveden 1. listopadu 1975. Tím skončila po 120 letech výroba surového železa v Kladně…
Vojtěšská huť byla založena v Kladně jen díky nálezu černého uhlí, které bylo možné koksovat. Bylo praktičtější založit huť v místě palivové základny, protože spotřeba koksu byla v železárnách největší... Provoz koksovny byl zahájen v roce 1944 a v témže roce bylo vyrobeno 198 tisíc tun koksu. Rozšíření se koksovna dočkala ještě v roce 1955, kdy byly stávající dvě baterie rozšířeny o jednu baterii s 36 komorami. V roce 1967 byla zrušena koksovací baterie č.1 a zbývající dvě přešly po zrušení vysokopecního provozu v roce 1976 na výrobu otopového koksu. Výroba byla ukončena v druhé polovině 80. let a od té doby probíhala demolice areálu. Hlavním technologickým dějem probíhajícím v provozu koksoven je tzv. suchá destilace (karbonizace) uhlí - přepalování uhelné směsi bez přístupu kyslíku (v neoxidační atmosféře). Uhelná směs je během tohoto procesu zahřívaná na teploty přes 1000 C po dobu několika hodin. Produktem byl především koks, který se v železárnách používal a dodnes používá jako prvořadé redukční činidlo ve vysokých pecích…
Vysoká pec je zařízení na výrobu surového železa. Zařízení se skládá jednak ze samotné pece, dále z ohřívačů větru a dmychadel a z aparatury pro úpravu a jímání vysokopecního plynu… o V peci dochází za teploty okolo 1600 C k redukci železné rudy. Jak vsázka klesá pecí dolů, setkává se s proudem horkého plynu, stoupá její teplota, ruda se oxiduje a vzniká roztavené surové železo a natavená struska. Obé se usazuje v "nístěji" - u dna pece. Tam je umístěn otvor pro "odpich" surového železa a otvor pro výtok strusky...
C
M
Y
Monumentální železobetonové objekty mlýnu, zásobníku a zavážecí věže koksoven, zaprášené uhelným mourem v krajině zarostlé jen travou, vzbuzují opravdu silné emoce. Areál koksoven je přístupný jen na vlastní nebezpečí...
MY
CY
CMY
K
vápenky
rudiště
účel ............................................................................................... předpalování vápence konstrukce ........................ báze, zásobníky - monolit. ž-b./věže - ocel, zdivo rozměry .......................................... 30 m výšky pecí / 10 m hloubka zásobníku provoz ............................................................................................................... 1927 - 1976 současný stav .................. z původních 5 pecí se dochovaly pouze tři pece
účel ........................ skladování žel. rudy a následný transport rudy do pecí konstrukce ................................................ monolit. ž-b. / příčný rámový systém rozměry ................................................. 187 m délky / 22 m výšky nad terénem provoz ............................................................................................................. 1949 - 1975 současný stav ................ ž-b. kce v dezolátním stavu, ocel. kce rozebrané
objekt byl v r. 2008 zapsán na seznam nem. kulturních památek
Tři věže šachtových vápenných pecí patří k nejvýraznějším symbolům industriálního Kladna. Se svou třicetimetrovou výškou se řadí k nejvyšším vápenkám v Čechách. Projekt prvních dvou pecí pochází z roku 1927. Pece č. III. a IV. byly dostavěny v roce 1929 a do konečných pěti se rozrostly v roce 1940… S myšlenkou předpalovat vápno ve vápenných pecích, ve kterých by se vytápělo hrubě čištěným vysokopecním plynem, přišel Prof. J.Šárek. Výrazně se tak snížila spotřeba koksu ve vysoké peci... Provoz vysokých pecí a na nich závislých vápenných pecí byl ukončen v roce 1976. Zbořeny byly první dvě pece, zbylé přišly o veškerou strojní technologii a jsou tedy jen torzem původních objektů. Navzdory tomu si zachovaly vysoce působivý vzhled… Vápenec je jednou ze základních surovin při výrobě surového železa ve vysoké peci. Je součástí vsázky jako struskotvorná přísada… Vápenec se k vápenkám přivážel po železnici nad betonové zásobníky umístěné podél pecí. Mobilní kolejový drtič vápenec hrubě nadrtil a vysypával do zásobníků. Pod ústím násypek se vápenec zřejmě roztřídil a vhodná frakce dále putovala k šachtě výklopníku. Ten byl nesený ocelovou příhradovou konstrukcí do výšky přes 40m. Výklopník s vápencem se pomocí vratného mechanismu vysypal do hrdla kychty pece...
Základní rudnou vsázkou pro kladenskou Vojtěšskou huť byly chamosity, jejíž rozsáhlá naleziště byla objevena v okolí Nučic (25km jihovýchodně od Kladna). Kvalita nučických rud byla velmi kolísavá a předně, obsahovala příliš mnoho fosforu, který výrazně zhoršoval kvalitu produkovaného surového železa... V prvních obdobích byly rudy zpracovávány surové, později byla část rud pražena v pražicích pecích. J. Jacobi, ředitel a vynalézavý technik, zavedl vyluhování za účelem snížení obsahu síry. Nučická ruda se namáčela v hlubokých bazénech, které stály v místech dnešních vápenných pecí. Vojtěšská huť byla schopna s takto upravenými rudami vyrábět slévárenské šedé surové železo... Objekt nového rudiště byl dokončen v roce 1949. Mohutná železobetonová stavba sloužila k ukládání železné rudy před zavážkou do vysokých pecí. Po železniční estakádě zajížděly nákladní vlaky s rudou nad bunkry, kde byly vysypány. Ve spodní části zásobníků, které se nacházejí pod úrovní železáren, se ruda podle množství sypala do připravených kruhových nádob. Odtud byly nádoby vyzvednuty výtahem a po ocelové mostní konstrukci dopraveny nad kychtu vysoké pece. Konstrukce vysokých pecí s výtahy rudiště nabízely skutečně monstrózní pohled. Ocelové mosty ještě jednou převyšovaly současnou hmotu zásobníků... V roce 1947 byly do Kladna dovezeny první vagóny sovětské rudy z dolu v Krivém Rogu po roce 1950 už tvoří většinu rudné vsázky v kladenských železárnách…
vydalo:KLADNO-KONĚV,o.s. za podpory Středočeského kraje
(c) 2009
CM
INDUSTRIÁLNÍ CESTA Vojtěšskou hutí /naučná stezka bývalou kladenskou hutí/