Sborník k výročí knihovny by Masarykova veřejná knihovna Vsetín

Masarykova veøejná knihovna Vsetín 95 let od zalo ení knihovny 2. února 1921 2. února 2016

10 let od pøestìhování do nových prostor 26. záøí 2006 26. záøí 2016

Vsetín 2016

V roce 2016 si pøipomínáme ji 95 let od zalo ení mìstské veøejné knihovny a 10 let jejího pùsobení v krásné budovì umístìné v centru mìsta Vsetína. Jaká byla cesta knihovny od jejího zalo ení a k dne ku? Od 700 svazkù, které daroval vzdìlávací spolek Snaha, ulo ených v zasedací síni radnice a k dne ním 119 000 svazkùm v jedné centrální budovì a dvou poboèkách? Kulatá výroèí nejsou jen dùvodem k oslavám, ale také výzvou k ohlédnutí, k hodnocení, k zamy lení: Jsou slu by knihovny opravdu hodnotné? Pøiná ejí lidem na Vala sku, kde je ka dá vzdìlávací iniciativa velmi ádoucí, do ivota skuteènou hodnotu? Pomáhají lidem zvý it kvalitu jejich ivota? Moje pøání k tomuto výroèí je aby tomu tak skuteènì bylo: Abychom k prostoru, který mìsto pøed 10 lety poskytlo, a ke knihovnímu fondu, který je pravidelnì doplòován, dokázali my knihovníci a knihovnice doplnit pøidanou hodnotu tedy nejen informace, knihy a znalosti, ale také radost ze vzdìlání, radost ze ivota, pomáhali budovat dobré vztahy (èemu vzdìlání mù e napomoci) a spoluutváøeli dobrou atmosféru v místì, kde ijeme, tedy u nás ve Vsetínì, na Vala sku. Vìøím, ba vím, e o to se tým vsetínských knihovnic a knihovníkù upøímnì sna í. Pøeji jim, ale také v em náv tìvníkùm knihovny, aby tyto snahy byly dovedeny ke skuteèné realizaci a knihovna tak potvrzovala smysluplnost své existence. Èíst je krásné :) Va e Helena Gajdu ková øeditelka Masarykovy veøejné knihovny Vsetín

Proè se jmenujeme Masarykova veøejná knihovna Vsetín? Masarykova veøejná knihovna Vsetín byla zalo ena 2. února 1921. Usnesení k jejímu zbudování pochází z konce února 1920, kdy v rámci oslav 70. narozenin (7. bøezna) T. G. Masaryka mìstské zastupitelstvo rozhodlo otevøíti ihned Masarykovu mìstskou knihovnu, obsahující pøes 800 svazkù .

Tomáš Garrigue Masaryk * 7. 3. 1850 Hodonín + 14. 9. 1937 Lány èeský vìdec, filozof, pedagog, politik a urnalista, zakladatel novodobého èeskoslovenského státu, èeskoslovenský prezident, poslanec za Vala sko

Struèná historie knihovny 2. února 1921 byla zalo ena Masarykova veøejná knihovna ve Vsetínì. Knihovna byla provizornì umístìna v zasedací síni radnice. 1932 knihovna byla pøemístìna do domu J. Bubely na Palackého ulici 1947 Masarykova veøejná knihovna se pøestìhovala do ètyø místností v prvním poschodí klubovního domu Zbrojovky v Jiráskovì ulici 1948 pøi Masarykovì veøejné knihovnì otevøena mìstská èítárna, do ní byla poøízena v echna dùle itá periodika 1951 v tomto roce byl zaveden volný výbìr knih, nejprve nauèné literatury, pozdìji i beletrie 1957 pøestìhování knihovny do budovy na Svárovì, ale pouze do její pøízemní èásti 1965 knihovna získává 1. a 2. patro budovy na Svárovì 1966 zøízeno oddìlení pro dospívají mláde 1968 první samostatné dìtské oddìlení sídli tì Luh 1971 budování oddìlení regionální literatury pøi studovnì 1973 bylo otevøeno dìtské oddìlení v Domì slu eb na Trávníkách 1979 knihovna koneènì získává celou budovu na Svárovì 1982 bylo otevøeno nové dìtské oddìlení v Rokytnici 1991 první poèítaèe v knihovnì 1992 zalo ena zvuková knihovna 2003 úspì ný projekt Cesta knihovny k vzdìlávacímu a komunitnímu centru regionu 2006 pøestìhování Masarykovy veøejné knihovny ze Svárova na Dolní námìstí 2013 dìtské oddìlení z Trávníkù pøestìhováno na Dolní námìstí

Názvy Masarykovy veøejné knihovny Vsetín 1921 1940 Masarykova veøejná knihovna 1940 1945 Mìstská knihovna 1945 1951 Masarykova veøejná knihovna 1951 1969 Okresní lidová knihovna 1969 1990 Okresní knihovna 1991 - 2016 Masarykova veøejná knihovna Vsetín

Okresní lidová knihovna Vsetín, Jiráskova 1824, 1893, asi 1951

Okresní lidová knihovna Vsetín, Svárov 714, asi 1957 7

Masarykova veøejná knihovna Vsetín, Svárov 714, 2006

Masarykova veøejná knihovna Vsetín, Dolní námìstí 1356, 2006 8

Knihovna a její lidé Knihovna je ivý organismus, který se neustále vyvíjí a mìní. Skládá se nejenom z knih, ale pøedev ím z lidí, kteøí jsou její nedílnou souèástí. Vsetínská knihovna je veøejnou komunitní knihovnou, která napomáhá rozvoji komunity v místì svého pùsobení. Jako první si pøipomeòme velkou skupinu lidí, bez kterých by knihovna ztratila smysl své existence. A to jsou její u ivatelé, ètenáøi, registrovaní i neregistrovaní, náv tìvníci turistického informaèního centra, dìti ze v ech stupòù kol, mláde , senioøi, úèastníci vzdìlávacích akcí, kurzù, besed, pøedná ek. Díky, e k nám chodíte! Dále nesmíme zapomenout na zøizovatele knihovny, kterým je Mìsto Vsetín, bez jeho podpory se knihovna neobejde. Velký význam pro nás také mají partnerské instituce, organizace, firmy, dobrovolníci a jednotlivci, bez kterých by øada aktivit vùbec nevznikla. Vyjmenování v ech by zabralo celou stránku. Díky, e s námi spolupracujete! Na závìr zùstali knihovníci, bez jejich nad ení a zapálení pro vìc by knihovna skomírala. A u ti, kteøí pro li dobou minulou i docela nedávnou, tak také ti stávající. Souèasné knihovníky a knihovnice vám pøiblí íme prostøednictvím mini rozhovorù. Díky, e jste!

Centrální pùjèovna Centrální pùjèovna knih je obraznì øeèeno základním kamenem ka dé veøejné knihovny. Její poèátky souvisí se vznikem pravidelné èinnosti v roce 1921. Za tento dlouhý úsek pro lo toto oddìlení v emi zmìnami, které se týkaly knihovny. Od výmìny prostor, stìhování, nedobrovolného vyøazování knih, zmìn názvù a k moderní poèítaèové technice. Od øíjna 2006 sídlí ve druhém patøe budovy Masarykovy veøejné knihovny Vsetín na Dolním námìstí 1356. Pùjèovna slou í nej ir ímu okruhu u ivatelù. Ve volném výbìru zde najdete knihy zábavné i odborné, cestopisy, ivotopisy, kuchaøky, mapy, poezii, jazykové uèebnice, cizojazyèné knihy, fantasy, divadelní hry, enské romány, detektivky, stolní hry, èteèky, ánrové kuføíky. Souèástí pùjèovny je zaøízení SelfCheck, urèené k samoobslu ným výpùjèkám knih. Ve fondu knihovny se ètenáøi mohou orientovat prostøednictvím katalogu, umístìného na webových stránkách knihovny a pøístupného 24 hodin dennì. V tomto oddìlení se provádí centrální registrace nových ètenáøù. Zájemci z øad u ivatelù dostávají pravidelnì ka dý mìsíc pøehled akcí a pøedná ek poøádaných v pøíslu ném mìsíci a zpravodaj, kde se mohou seznámit s èinností knihovny. Jednotlivá oddìlení knihovny mají spoleènou databázi knihovního fondu i ètenáøù a prùkaz platí ve v ech pùjèovnách ve mìstì. Registrovaným u ivatelùm slou í v centrální pùjèovnì est pøístupových míst k veøejnému internetu. Dále mají mo nost pracovat se svým osobním úètem prostøednictvím webových stránek knihovny, kde si lze kontrolovat stav výpùjèek, prodlu ovat a rezervovat knihy. Knihy je mo no vracet v kterémkoli oddìlení knihovny. Vyu ít mù ete bibliograficko-informaèní slu bu a meziknihovní výpùjèní slu bu, jejím prostøednictvím si mù ete objednat knihy, které nejsou ve fondu vsetínské knihovny. Øadu let funguje doná ková slu ba pro zdravotnì znevýhodnìné obèany. V pùjèovnì se nejèastìji setkáte s tìmito kmenovými pracovníky: Hana Malá, Petra Románková, Jaroslav Sochora a Irma Zajíèková. Irmo, má nìjakou veselou historku z pùjèování? Veselých historek pøi pùjèování za íváme opravdu hodnì a to díky na im skvìlým, vìrným ètenáøùm. Ti nás zásobují svými zábavnými, nìkdy bohu el i smutnými historkami ze ivota. Tyto ,,storky,, jsou koøením na í skvìlé práce. To, e se nám lidé svìøují se svými pøíbìhy, je známkou toho, e nám dùvìøují a toho si velmi vá íme. 10

Jarku, jakému ánru dává pøi ètení pøednost? Ètu rád, ale s vìkem se mé preference mìní. Døíve jsem hodnì èetl sci-fi, fantasy, dobrodru nou literaturu. Nyní si více vybírám, kní ka mì musí zaujmout od prvních stránek, musí mít neotøelý dìj, a je mi jedno, jakého je ánru.

Petro, ète svým dìtem? A které kní ky? Svým dìtem ètu moc ráda, èteme pravidelnì ka dý veèer pøed spaním. Po esti letech a milionté repríze Karkulky musím øíct, e mì klasické pohádky u moc nebaví, jejich dal í opakování jsem vlo ila do rukou vzdìlávacích ústavù a vyhledávám dìtem knihy jiné. Jako kluk a holka s témìø tøíletým vìkovým rozdílem mají u naprosto odli ný vkus a proto ètu u nìjakou dobu ka dému zvlá . Ètyøletá dcera má moc ráda básnièky, momentálnì je její nejoblíbenìj í kní ka od Jiøího áèka Proè se ten kùò tolik smìje. Umíme ji u v ichni nazpamì a nìkdy mi tak z ní "pøedèítá" i ona. Kromì básnièek se jí líbí krátké pøíbìhy s jednoduchou pointou, pøedev ím o zvíøátkách a ráda ète stejné kní ky stále dokola. K jejím nejmilej ím patøí Chameleon Leon, Ajdar a Zvíøátka ze statku. Aktuálním hitem se pak stala Pomoc v horách, kniha ze série "první ètení", kterou si pùvodnì pùjèil její estiletý bratr - prvòáèek - k nácviku ètení. S ním u je ètení o poznání zábavnìj í, nemá problém ani s knihami pro dìti od 8 let a také nevy aduje neustálé omílání jedné pohádky dokola. Oba jsme se dobøe bavili u série o Doktoru Proktorovi od Joa Nesbøho, naposledy jsme pøeèetli první díl Harryho Pottera. Také má rád pøíbìhy o dinosaurech a dracích a knihy pro dìti s detektivní zápletkou. Jeho zamilovanou kní kou je kniha Rytíøi a draci, k té se vrací stále dokola a u si z ní zaèíná èist i sám. Obèas chce, abych mu místo pøíbìhu pøedèítala z nìkteré z dìtských encyklopedií, kterých máme doma nìkolik. I v tìch u si ale poslední dobou listuje spí e sám - poté, co mu pøeètu kapitolu z nìkteré kní ky. Teï právì èteme knihu Expedice Kolumbus Dinosauøi od Thomase Breziny.

Hanko, i kdy na to nevypadá , v knihovnì toho u hodnì pamatuje . Jak ses dostala ke kní kám? Èetlo se ve va í rodinì? Tatínek byl uèitelem èe tiny a mìl velkou knihovnu. Vzpomínám si, e doma recitoval ver e, a já jsem dr ela v ruce sbírku básní a kontrolovala, jestli nevynechal nìjakou sloku a napovídala mu, pokud zapomnìl. Odtud byl u jenom kousek ke ètení knih jako mé celo ivotní vá ni. Chodila jsi jako dítì do knihovny? Chodila, pøesto e ta na e lidèanská byla v naprosto nevyhovujících prostorách a výbìr titulù byl omezený. Ov em mým nejvìt ím zásobovatelem knih byl v dìtství mùj soused Michal, velký kamarád a milovník mayovek. Co tì pøivedlo ke knihovnictví? Opìt tatínek, který mnì vymluvil kolu pro zdravotní sestry a nasmìroval mé kroky na Støední knihovnickou kolu do Brna. Kdy jsi zaèala pracovat v knihovnì a jaké bylo tvoje první pracovní zaøazení? V roce 1979 pár týdnù po maturitì jsem nastoupila do Masarykovy veøejné knihovny ve Vsetínì, ka dé ráno jsem se na Svárovì pár hodin vìnovala administrativì a poté odcházela na poboèku na Ohradì, kde jsem poznávala taje té pravé knihovnièiny. Má nìjaký zajímavý zá itek se ètenáøi? Tìch je za tu dlouhou dobu hodnì a samozøejmì mám nejrad i ty úsmìvné. Tak snad jeden za v echny: Mladý kluk z uèòáku si pøi el pùjèit nìco z povinné èetby, a proto e zøejmì moc neèetl, obrátil se na mì s prosbou, jestli bych mu nena la knihu øeckých bájí, ale výhradnì od Edudanta. Chvilku jsem stála zara ená, ale mozek pracoval na plné obrátky, a ani bych ètenáøi dala cokoliv najevo, donesla jsem mu knihu Eduarda Peti ky (jedna z jeho knih se jmenuje Edudant a Francimor). Myslím, e byl spokojený. Co tì na knihovnictví baví? Poøád se mám co uèit a o to se také sna ím. Nejhor í je ustrnout a podlehnout rutinì.

Jak se knihovna zmìnila od dob, kdy jsi v knihovnì zaèínala? Radikálnì. Zdaleka to není jen místo, kde se pùjèují knihy a èasopisy. Vsetínská knihovna je toho ivým dùkazem, stala se komunitní institucí, která lidem v ech vìkových kategorií nabízí velké mno ství informací a slu eb v pøíjemném prostøedí v centru mìsta. Co ti ivot s kní kami dal a je naopak nìco, co ti vzal? Jenom dal a to nepøeberné mno ství pøíbìhù, zá itkù a emocí. Mám velice ráda filmy, ale pouze nad kní kou je moje fantazie volná a svobodná. A také setkání se ètenáøi jak dìtskými, tak dospìlými a skvìlou partu kolegyò a kolegù, co je vzácný jev a já si toho vá ím. Oslaví podle tebe vsetínská knihovna sto padesáté výroèí? Vìøím, e ano, ale zále í na mnoha okolnostech, které se tì ko dají pøedvídat. Co bys popøála knihovnì k jejím 95. narozeninám? Podle mého názoru má knihovna ve Vsetínì dobré jméno. Za v ím jsou lidé, jejich nad ení a víra v to, co dìlají. A jim to vydr í!!!

Komunitní klub, èítárna a hudební oddìlení

Zvuková knihovna pro slabozraké a nevidomé Komunitní klub je umístìn ve 3. patøe budovy knihovny na Dolním námìstí 1356. Je situován v moderním otevøeném prostoru a splòuje nároèné po adavky propojení klasických knihovnických slu eb a komunitních aktivit. Jako jeden celek, ve kterém mohou náv tìvníci studovat, èíst, poslouchat hudbu nebo jen odpoèívat, pùsobí èítárna novin a èasopisù, hudební oddìlení, zvuková knihovna a pøíjemný prostor pro mláde . Komunitní klub slou í jako místo setkávání jednotlivcù i zájmových skupin. V dopoledních hodinách slou í K klub zejména k náv tìvám kol, pro které jsou organizovány besedy a setkání s lektory na nejrùznìj í témata. Probíhají zde workshopy, spoleèná veøejná ètení, Akademický rok pro seniory, Prázdninová knihovna atd. Klub poskytuje slu by v em náv tìvníkùm a trvale se orientuje na individuální i kolektivní práci s mladými lidmi. Je zde také mo nost èíst si nebo hrát nejrùznìj í stolní spoleèenské hry, které si lze zapùjèit pøímo u výpùjèního pultu. Odpoledne slou í prostor studentùm, maminkám s dìtmi, seniorùm aj. pro jejich volnoèasové aktivity. Nedílnou souèástí je komiksový klub U Mouchy CC, který kromì pùjèování komiksù poøádá rozmanité akce pro dìti a mláde . Èítárna v dne ní podobì je souèástí K klubu. Nachází se v jeho klidovìj í èásti a s výpùjèním pultem tvoøí centrum celého komunitního prostoru. Náv tìvníci èítárny mohou vyu ít volnì pøístupných regálù, ve kterých je umístìno pøes 200 titulù periodik. Pokud nechtìjí vyu ít pøíjemného posezení v knihovnì, mohou si èasopisy pùjèit domù. U ivatelùm jsou také k dispozici internetová místa a kopírovací slu ba. Tradice hudebního oddìlení sahá do roku 1968. Øadu let bylo samostatné, poté se zaèlenilo do oddìlení pro dospívající mláde . Od roku 2006 je umístìno v prostorách K klubu a spolu s èítárnou tvoøí jeden celek. Hudební oddìlení má tøi poslechová místa, která jsou vybavena køesílky a sluchátky. Ve keré záznamy z CD nosièù byly pøehrány do MP3 formátu a jsou ulo eny v poèítaèi. Klasické CD nosièe jsou umístìny u výpùjèního pultu a ètenáøi si je mohou zdarma zapùjèit i domù. V posledních letech se nedílnou souèástí stávají i audioknihy. Seznam CD je k dispozici v pùjèovnì i na webových stránkách knihovny. Zájemci o hudební 14

literaturu mají k dispozici fond, který obsahuje nejrùznìj í druhy hudebnin, partitury a notové záznamy. Pøi pùjèování not si mohou úryvky skladeb pøehrát na klávesách pøímo v knihovnì. Zvuková knihovna pro nevidomé a slabozraké byla zalo ena v roce 1992 v prostorách klubovny dìtské pùjèovny ve Vsetínì - Trávníkách. V souèasné dobì sídlí v centrální budovì na Dolním námìstí (3. patro). Kromì výpùjèní èinnosti poøádá pro zrakovì posti ené ka doroènì cyklus besed na nejrùznìj í témata, v dy první úterý v mìsíci. Ve zvukové knihovnì je k dispozici internet a televizní lupa. Nìkolikaletá konkrétní èinnost potvrdila, e zvuková knihovna pøiná í zdravotnì handicapovaným lidem radost, nové poznatky a v neposlední øadì nové kontakty a pøátele. Pøi komunitních a vzdìlávacích aktivitách K klubu a ve zvukové knihovnì se nejèastìji setkáte s Lucií Strbaèkovou. Èasopisy a CD vám zprostøedkuje Vítìzslav Galda. Lucko, mívá pøi moderování akcí je tì nìkdy trému? Jestli ano, jak ji pøekonává ? Od mého prvního moderování (byl to Malý ples pro knihu, který knihovna kdysi dávno poøádala) ubìhlo u víc jak patnáct let, tak musím øíct, e za tu dobu jsem s trémou docela zatoèila. Zaèátky byly kru né, to se mnì tøepaly kolena i hlas, ale èasem se to zlep ilo. Základem toho, aby se mnì dobøe moderovalo, je peèlivá pøíprava scénáøe, pak si mohu dovolit i drobnou improvizaci nebo tøeba momentální výpadek pamìti. Nejlep ím publikem jsou urèitì dìti, to se mohu pøi moderování uvolnit, ertovat. Nejradìji dìlám drobné rozhovory s dìtmi, proto e dìti odpovídají upøímnì a nìkdy jsou jejich odpovìdi opravdu zábavné. Vítku, vede své dìti ke ètení a k hudbì? Svoje dìti se sna ím na tuto oblast nìjak zamìøit, ale v dne ní konkurenci mobilù a poèítaèù je to docela tì ké. Pøed spaním si èteme na pokraèování kní ky, které by si stoprocentnì nikdy nepøeèetly, co ale neznamená, e bych je do toho nutil (sice nìkdy ). Teï u nás docela frèí Jules Verne a komiksy. Na narozeniny a Vánoce mimo jiné také dostávají i kni ní dárky. Co se týká hudby, jedna dcera chodí na ZU na klavír a do sboru a dvì dal í dìti pro ly základy zobcové flétny ve kole a star í dcera základy hry na kytaru. Chtìl bych, aby si v echny v dospìlosti mohly samy zahrát pro radost. 15

Studovna a regionální oddìlení Na èítárnu navazujestudovna a regionální oddìlení. Je zde k dispozici knihovní fond zamìøený na odbornou a studijní literaturu, oborové a cizojazyèné slovníky, encyklopedie, nauèná literatura, regionální literatura aj. Knihy se pùjèují pouze prezenènì. Ve studovnì jsou pøístupné Sbírky zákonù od roku 1958, které jsou hojnì vyu ívané i v návaznosti na poskytované kopírovací slu by. Kromì studijních míst jsou zde i dvì pøístupová místa na internet. Pracovníci studovny také poskytují bibliograficko-informaèní slu by. Mezi nejvíce vyu ívané pomùcky pøi zodpovídání nejrùznìj ích dotazù patøí nové informaèní technologie. Øadí se k nim napøíklad automatizovaný systém právních informací ASPI (elektronická sbírka zákonù), který napomáhá k orientaci v otázkách práva, ANOPRESS vyhledávání v denním i regionálním tisku, ÈTK obsahuje konkrétní informace na konkrétní témata, Manuscriptorium, EBSCO, Citace PRO. Souèástí studovny je regionální oddìlení, které se systematicky buduje od roku 1971. V souèasné dobì obsahuje dokumenty (knihy, sborníky, èasopisy), které pojednávají o historii, národopisu, lidových zvycích, písních, tancích, památkách a významných událostech v regionu. Dále se týkají osobností, které mají vztah k regionu, od regionálních autorù (tj. tìch, kteøí se zde narodili, zemøeli nebo pùsobili), a vydaných na území regionu. Výbìrovì se poøizují záznamy èlánkù z regionálních periodik a vytváøí se databáze regionálních osobností. U ivatelé tak mohou najít informace zejména z oblasti kultury, místopisu, významných událostí regionu a dal í zajímavosti. Kmenovými pracovníky jsou Antonín Kováø a Jana Machalová. Tondo, na co rád vzpomíná za dobu svého pùsobení v knihovnì? Rád vzpomínám na v echny bývalé i souèasné kolegy a kolegynì, se kterými jsem se za dobu své dlouhé pùsobnosti v knihovnì setkal. Chodili jsme spoleènì na výlety, posedìli, poklábosili. Ka dému se lépe pracuje, kdy má kolem sebe lidi, na které se mù e spolehnout a s kterými je mu dobøe.

Jano, ty patøí k zástupcùm nejmlad í knihovnické generace. Jak ses dostala ke kní kám? Èetlo se ve va í rodinì? Knihy hrály v mém ivotì dùle itou roli od dìtství. Rodièe mi (pozdìji i sestøe) pravidelnì èetli pøed spaním a jít spát bez pohádky byl pro mì tehdy velký trest. Pamatuji si taky na knihovnu, která stála v dìtském pokoji. Vidìla jsem na ni, kdy jsem usínala, nebo jsem se probouzela a v dy mì lákaly obaly knih a tajemné nápisy Jakmile jsem se nauèila èíst, vrhla jsem se na nì a od té doby jsem si èetla u sama je ale koda, e u mi nikdo nepøedèítá. Chodila jsi jako dítì do knihovny? Na i vesnickou knihovnu jsem nav tìvovala odmalièka a jako svìdomitá ètenáøka jsem tam chodila pravidelnì a v dy jsem si odná ela poøádnou zásobu knih. Kdy to do lo a k bodu, e jsem nemìla co èíst, pøihlásila jsem se do knihovny ve Vsetínì. Co tì pøivedlo do knihovny a jak vzpomíná na své zaèátky v oboru? Moje cesta do knihovny nebyla pøíli klikatá. Pracovat v knihovnì byl v dy jeden z mých snù, kdy jsem pak dokonèila vysokou kolu obor knihovnictví a pøestìhovala se zpìt na Vsetín, podaøilo se mi získat zde místo, za co jsem byla nesmírnì vdìèná. No a zaèátky? Asi jsem byla klasický teoretik, který se prvnì setká s drsnou praxí. Nìkterá setkání byla a úsmìvná, doufám jen, e jsem kolegy pøíli nevyvádìla z rovnováhy. Má nìjaký zajímavý zá itek se ètenáøi? Zajímavých zá itkù mám hodnì, bohu el mi ádný neutkvìl natolik, abych jej mohla vypíchnout . Nejvíce srandy jsem si ale u ila na dìtském oddìlení, kolegynì by jistì mohly potvrdit, e zde o kuriózní pøíhody není nouze. Co tì na knihovnictví baví? Na knihovnictví mì asi nejvíc baví jeho dynamiènost a rozmanitost. Nikdy si nemohu být zcela pøesnì jistá, co budu který pracovní den dìlat. Mám samozøejmì týdenní plány, pravidelné slu by a úkoly, které se opakují, ale v e je neustále koøenìno zajímavými setkáními, akcemi, poøady, naléhavými úkoly apod. Stereotyp a nuda rozhodnì nehrozí. V tomto jedineèném povolání navíc mohu spojit dohromady svou vrozenou systematiènost s prací s lidmi, která mì taky moc baví.

Co ti ivot s kní kami dal a je naopak nìco, co ti vzal? Knihy mì neustále obohacují, ta mo nost pro ít tolik rùzných ivotù, je dech beroucí a podmanivá. Doufám jen, e mi nikdy nevezmou mo nost naplno pro ít ten mùj. Jací jsou souèasní mladí u ivatelé knihovny? Souèasní mladí lidé si mohou vybrat, kde budou trávit svùj èas a taky velmi dobøe vìdí, co chtìjí. Ve vztahu ke knihovnì jsou to tedy spí e náv tìvníci, ne pravidelní u ivatelé. A právì tito mladí náv tìvníci, kteøí tráví svùj volný èas v knihovnì a pro nì není knihovna jen zdrojem povinné èetby, jsou pro mì budoucí u ivatelé knihovny. Jak vidí budoucnost knihovnictví? V mé pøedstavì budoucnosti figuruje knihovna a její knihovníci jako zdroje informací, ke kterým budou mít pøístup v ichni bez rozdílù. S roz iøujícími se spoleèenskými nù kami má podle mì tato funkce knihovny kruciální význam. Knihovny rovnì vidím jako místa, kde budou objektivní informace nejen uchovávány, ale taky chránìny pro spoleènost se tak stanou zásadními. Oslaví podle tebe vsetínská knihovna sto padesáté výroèí? Jsem si naprosto jistá, e ANO (viz pøedcházející odpovìï). Co bys popøála knihovnì k jejím 95. narozeninám? Pøeji jí, aby zùstala sama sebou místem, kde lze získat informace, místem zábavy, zkrátka místem, kde je lidem dobøe.

Turistické informaèní centrum a poèítaèová uèebna S pøestìhováním knihovny do nových prostor se její nedílnou souèástí stalo turistické informaèní centrum (dále TIC), které zaji uje informaèní slu by jak pro turisty a náv tìvníky mìsta, tak pro obyvatele Vsetína a okolí. Hlavní slu bou je bezplatné poskytování informací o mìstì a regionu. Mezi jeho dal í èinnosti patøí také prodej vstupenek na rùzné kulturní a sportovní akce nejenom ve Vsetínì, ale i v celé ÈR a sousedních zemích, prodej upomínkových pøedmìtù, knih, turistických a cykloturistických map. TIC funguje také jako mini internetová kavárna, kde náv tìvníci mohou pou ít veøejný internet, posedìt, obèerstvit se, pøeèíst si denní tisk a dozvìdìt se spoustu zajímavostí o dìní ve mìstì a v knihovnì. Slu ba je k dispozici i neregistrovaným u ivatelùm. Mù ete zde také vracet knihy do knihovny. TIC nese znaèku Místo pøátelské rodinì . V prostorách TIC se pravidelnì uskuteèòují také akce pro veøejnost, které jsou zamìøené na rukodìlnou výrobu, vala ské tradice, zvyky a obyèeje - napø. Vala ské Vánoce nebo Vala ské Velikonoce. Prostory TIC jsou vhodné i pro realizaci výstav men ího rozsahu. Pro komunitní aktivity a výstavní èinnost je 19

vyu íván bezbariérový vstup do informaèního centra a veøejnost mù e vstoupit do kulturního a kreativního programu pøímo z chodníku . Pøes TIC je umo nìn bezbariérový pøístup i do ostatních oddìlení knihovny. Poèítaèová uèebna na galerii v prostorách TIC je vyu ívána ke vzdìlávání nezamìstnaných, maminek (rodièù) s malými dìtmi, seniorù, k aktivitám pro mláde , probíhají zde rekvalifikaèní poèítaèové kurzy, veèerní kurzy PC pro veøejnost aj. Slu by turistického a informaèního centra vám nabídne Otakar Ho ek a Radka Turpi ová. Oto, jaká zemì je tvojí srdeèní zále itostí a proè? Korsika - nabízí stále je tì nedotèenou a zelenou pøírodu, hory, krásné plá e a moøe, osobitou kulturu a historii, skvìlou kuchyni a takovou tu nespìchající usmìvavou pohodu.

Radka Radko, která místa na Vala sku náv tìvníkùm TIC nejradìji doporuèuje a proè? K mým oblíbeným místùm, které i ráda doporuèuji, patøí horský hotel Vsacký Cáb pìkná procházka z Du né na Cáb, pøípadnì na kole, krásné výhledy, malebné Cábské jezírko a jeho okolí, rozhledny Vartovna, Miloòov, Maru ka, na které ráda jezdím na kole, ale i chodím pì ky. Pro bikery Bike aréna Semetín. Nauèná stezka okolím Vsetína, která zavede pøímo k Valovì skále, Ba ova nauèná stezka a novì zrekonstruovaný vsetínský zámek s vì í, která zároveò slou í jako rozhledna.

Dìtské pùjèovny Stì ejní prioritou je pùjèování knih a èasopisù, u ivatelé dìtských pùjèoven si v ak rychle zvykli i na mo nost vyhledávat nejrùznìj í informace na internetu na poèítaèi i na tabletu. Èasto vyhledávají knihy nauèné, napøíklad pro pøípravu referátu do koly. Dìti mají zájem také o vzdìlávací a zábavné programy. Nabídka tìchto programù je v souèasné dobì u hodnì iroká - od programù pro dìti pøed kolního vìku, pøes mlad í kolní vìk a po nároènìj í programy pro nejstar í dìti. Nabídka dal ích slu eb pokraèuje pøes mo nost zahrát si rùzné deskové hry a po Holèièí párty nebo Knihovnu plnou masek po skonèení bì né pùjèovní doby. V pøíjemném prostøedí mohou dìti v odpoledních hodinách trávit èas nejen èetbou, ale také mají k dispozici rùzné skládaèky, tematické kuføíky, stolní spoleèenské hry, mohou si zde malovat èi jen tak pobýt s kamarády. Velký zájem je o poèítaèe, dìti hrají jednak hry a zejména pak vyu ívají mo nost bezplatného pøipojení k internetu. Ani bìhem prázdnin se v knihovnì neodpoèívá. Novì zavedená Prázdninová knihovna nabízí bìhem letních, ale i jarních a vánoèních prázdnin nejrùznìj í aktivity typu tvùrèích dílen, soutì í a kvízù doplnìných pøedèítáním. Dìtské pùjèovny a jejich ètenáøi se bìhem celého roku zapojují do celorepublikových dìtských knihovnických akcí jako je Noc s Andersenem, Pasování prvòáèkù, Týden knihoven, Týden ètení. Øada dìtí se zapojuje i do soutì í, které knihovna vyhla uje èi zprostøedkovává jako je napø. O poklad strýca Jurá a. Dìti nav tìvují knihovnu v dopoledních i odpoledních hodinách. Dopoledne pøicházejí do knihovny na besedy, exkurze a tzv. knihovnické lekce. Nabídka akcí pro koly, kolky i dru iny je bohatá a je mo né vybírat jednak z nabídkového seznamu na webových stránkách knihovny, po domluvì je mo né pøipravit i dal í besedy. Tyto lekce vedou dìti jak k samostatnosti pøi výbìru knih a studiu, tak slou í k doplnìní probíraného uèiva. Velký zájem je také o novì zavedené lekce informaèního vzdìlávání. Ukazuje se, e spoleèné náv tìvy v knihovnì zvy ují poèet dìtských ètenáøù.

Dìtská pùjèovna Dolní námìstí Dìtská pùjèovna Dolní námìstí vznikla po pøestìhování dìtské knihovny z Trávníkù v únoru 2013, která slou ila svým ètenáøùm ji od listopadu roku 1973. Umístìní dìtské pùjèovny na Dolní námìstí vyhovuje náv tìvníkùm nejen 21

z blízkého okolí, ale také ze sídli tì Jasenka a vesnic pøilehlých ke Vsetínu. Knihovna spolupracuje s mateøskými kolami, stejnì jako s uèiteli a dìtmi ze základních kol Trávníky, Sychrov, Turkmenská a obce Hovìzí. Kromì literárních besed si dìti pøi tìchto náv tìvách pùjèují knihy a èasopisy a spoleèná náv tìva knihovny se tøídou se pro nì stala samozøejmostí. Besedy pro dìti jsou koncipovány tak, aby rozvíjely aktivní ètenáøství. Na této pùjèovnì se na vás tì í Pavlína Panovcová a Ludmila Holbíková. Pavlo, má nìjaký zajímavý zá itek s dìtskými ètenáøi? Zajímavých zá itkù s dìtskými ètenáøi mám bìhem dne vìt inou nìkolik, ale nejvíce mì samozøejmì baví ty veselé. Poka dé si øíkám, e si je budu nìkam zapisovat, ale nakonec k tomu nedojde vìt inou Pavlína z èasových dùvodù. Mezi mé oblíbené sbìratelské kousky patøí napø. to, jak mì dìti pøi svých prvních náv tìvách v knihovnì oslovují vìt inou jako "paní uèitelko, paní knihovno nebo jsem byla jednou dokonce i paní prùvodèí . Kdy si zaèaly vìt í dìti pùjèovat povinnou èetbu, oslovila mì jedna dívka, e by chtìla knihu s názvem Cokoliv od autora, kterého nemohla ze svého papírku pøeèíst. Nakonec se z toho vyklubal Jack London a jakákoliv kniha od nìj. Mezi dìtmi se nikdy nenudím! Lidko, jaké byly tvoje zaèátky v knihovnì? Do knihovny jsem se dostala v roce 2000, kdy mi byl nabídnut rekvalifikaèní kurz s praxí v knihovnì. Osm mìsícù jsem zde byla pøes pracovní úøad a pro la jsem dùkladnì v echny oddìlení knihovny a seznamovala se Ludmila s její èinností (za tìch osm mìsícù jsem zabalila asi nejvíce knih za celé mé dosavadní pùsobení v knihovnì). Práce mì velmi bavila, a proto jsem byla ráda, kdy mi paní øeditelka nabídla stálou práci v knihovnì. Kdy jsem se v osmé tøídì rozhodovala, jakou støední kolu studovat, tak mì knihovnická kola vùbec nenapadla, i kdy jsem v dy ráda èetla (práce v knihovnì není vùbec o ètení knih, jak si mnozí myslí), ale teï vím, e kdybych se mìla rozhodovat znovu, tak neváhám a vyberu si støední knihovnickou kolu. Za estnáct let, co jsem v knihovnì, jsem pracovala v oddìlení pro dospìlé, v oddìlení pro mláde , ve studovnì a èítárnì, v hudebním oddìlení a teï jsem u druhým rokem na dìtském oddìlení.

Dìtská pùjèovna Luh V budovì bývalého Domu slu eb Vsetín Luh je v prvním patøe umístìna knihovna pro dìti, její èinnost byla zahájena 4. 11. 1969. Knihovna v Luhu spolupracuje se Z v Luhu a na Ohradì, jejich kolními dru inami a se tøemi M . V dobì poklesu zájmu o èetbu je potøeba hledat cesty, jak dìti ke knihám pøivést a o to se knihovna v Luhu sna í jak úpravou interiéru, tak pestrou nabídkou knih. Zároveò je potøeba hledat i dal í mo nosti a nabídnout kulturní a pìkné prostøedí knihovny k jiným aktivitám. V knihovnì se scházejí senioøi z místního sídli tì a pøi rùznorodých besedách tak tráví smysluplnì èas. Propojení tìchto dvou vìkových kategorií se pøímo nabízí, tak proè to nezkusit? V knihovnì se pravidelnì setkáte s Romanou Kindlovou.

Romano, je o ètení mezi dìtmi zájem? Zájem o ètení je pøedev ím u men ích dìtí. Ètení baví více dívky ne chlapce, ale samozøejmì s rostoucím vìkem nìkdy obliba ètení klesá jak u chlapcù, tak u dívek. Dìti baví èíst vtipné a zábavné knihy. U chlapcù tak pøeva ují humorné tituly jako Deník malého poseroutky, Darebák David, Velkej frajer Nate apod. Dívky naopak dávají pøednost knihám o koních, kouzlech èi upírech. Star í dìti ètou nejèastìji povinnou kolní èetbu. Hlavním dùvodem pro neètenáøství je tvrzení, e ètení dìti prostì nebaví , jeliko silnou konkurencí jsou jiné aktivity poèítaèové hry, televize, internet atd.

Dìtská pùjèovna Rokytnice Knihovna pro dìti ve Vsetínì - Rokytnici slou í dìtem z blízkých sídli ji od øíjna roku 1982 a spolupracuje se dvìma mateøskými a dvìma základními kolami. V únoru 2008 pro la knihovna celkovou rekonstrukcí interiéru, jejím zámìrem bylo vytvoøení moderního komunitního prostoru. Novì byla vytvoøena èítárna s velkým výbìrem periodik a aktualit, která nabízí pøíjemné posezení malým i velkým. Dospìlí ètenáøi oceòují mo nost zapùjèení knih a èasopisù v malé poboèce pro dospìlé. Knihovna spolupracuje s M Benátky a M Rokytnice. Pro ka dou tøídu je pøipraven cyklus knihovnických lekcí, ve kterých pøed kolní dìti poznávají knihovnu. Pro první a druhý stupeò Základní koly Integra a Základní koly Rokytnice jsou pøipraveny besedy a knihovnické lekce. Nejen dìtské ètenáøe v knihovnì uvítá Veronika Zbránková. Veroniko, vedli tì rodièe v dìtství ke ètení? Nevím, èím to bylo, ale u od mala jsem byla "knihomol". Èíst mì bavilo a nejrad i jsem byla, kdy jsme dostávali povinnou èetbu jako domácí úkol. Takové jsem plnila s nad ením. Ale mou lásku ke knihám urèitì rodièe podpoøili ètením pøed spaním, a u to byly klasické pohádky nebo Gabra a Málinka Amálie Kutinové. Radost, kterou jsem mìla z ka dého nového pøíbìhu, mì inspirovala a u jako velmi malá jsem nutila bratra, aby usínal pøi mých pohádkách. Tak e se dá øíct, e vedli tím nejlep ím mo ným zpùsobem. Podle mì je láska, nebo aspoò kladný vztah ke knihám jedna z vìcí, které opravdu stojí za to u dìtí podporovat.

Oddìlení katalogizace a akvizice Toto oddìlení patøí do zákulisí knihovny. S jeho èinností se u ivatelé setkávají pouze zprostøedkovanì v podobì ji zpracovaných knih, èasopisù, map a ostatních informaèních pramenù v pùjèovnách knihovny a záznamù na nì ve ètenáøském katalogu. Oddìlení zaji uje akvizici, evidenci, katalogizaci a revizi knihovního fondu. Úkolem akvizice je nákup a získávání knihovních dokumentù do fondu knihovny. Realizuje se rùznými zpùsoby, a je to pøímý nákup v knihkupectví, objednávky prostøednictvím internetu, osobní nabídky dealerù zastupujících rùzná nakladatelství a firmy, pøevody a dary. Doplòování fondu probíhá v úzké souèinnosti s pùjèovnami, které zprostøedkovávají po adavky ètenáøù a dávají zpìtnou vazbu o vyu itelnosti fondu. Skladbu fondu mohou ovlivnit i ètenáøi prostøednictvím rubriky Doporuète knihu k nákupu na webových stránkách knihovny. Masarykova veøejná knihovna Vsetín je univerzální veøejnou knihovnou a tomu také odpovídá skladba jejího fondu. Po adavky na úzce specializované tituly jsou vyøizovány prostøednictvím meziknihovní výpùjèní slu by a objednávány z odborných knihoven. Nemalý vliv na akvizici má limitovaný finanèní rozpoèet, v rámci nìj se sna íme vyhovìt v em ètenáøùm. Mimo evidenci novì získaných dokumentù oddìlení provádí revizi fondu a odpisy zastaralých a opotøebovaných knihovních jednotek. Oddìlení katalogizace vytváøí na v echny tyto typy knihovních dokumentù tzv. katalogizaèní záznamy, které jsou základem elektronického ètenáøského katalogu a slou í k orientaci ve fondu jak pro u ivatele, tak pro knihovníky. Záznamy se zpracovávají i pro ostatní knihovny vsetínského okresu a jsou souèástí Souborného katalogu knihoven okresu Vsetín. Záznamy se od roku 1993 zpracovávají v elektronické podobì, nyní v knihovnickém programu Verbis podle mezinárodních odborných standardù RDA, ISBD, formát MARC21. Linka zpracování pokraèuje technickými operacemi, jako je razítkování, znaèení a balení. V oddìlení pracují Dana Riedlová, Karolína vecová a Bedøich Pi ák.

Dano, jak ses dostala ke kní kám? Ke kní kám jsem mìla podle vyprávìní rodièù vøelý vztah u od nejútlej ího dìtství. Zhruba jako dvouletá jsem doèista doèista otrhala leporelo Polámal se mraveneèek tak, e na nìm nezùstalo ani jedno písmenko a ani kousek obrázku. Velký vliv na mou celo ivotní zálibu mìla teta knihovnice. V souèasné dobì si batolecí obsesi vynahrazuji vyøazováním knih z fondu knihovny. Karolíno, kdy jsi zjistila, e chce pracovat v knihovnì? Od malièka miluji kní ky a do knihovny mì to táhlo neustále, tak e ta touha tam asi byla v dycky. Poprvé jsem si to uvìdomila asi na své první praxi v knihovnì, kterou jsem absolvovala v rámci studia na vy í odborné kole knihovnické. V dal ích roènících, s praxemi v jiných knihovnách, jsem si v e jen potvrdila. Pracovat v knihovnì to byl sen. A jsem ráda, e se mi tento sen splnil, proto e dìlám práci, kterou miluju a která mne naplòuje, co je ú asné.

Béïo, co tì lákalo na práci v knihovnì?

Bedøich

U jako malý jsem rád èetl a pamatuji si, jak jsem poprvé pøi el do knihovny a zapùsobila na mì témìø magická atmosféra sálající z tisícù knih, z nich vìt inu nikdy nepøeètu. Pùsobí na mì dodnes. Tak e ke knihovnictví jsem zøejmì mìl nakroèeno u del í dobu, ani bych o tom tenkrát vìdìl. Ale to jsem si poprvé uvìdomil a na praxi o XY let pozdìji.

Støedisko regionálních knihovnických slu eb Støedisko regionálních knihovnických slu eb pøi Masarykovì veøejné knihovnì Vsetín poskytuje v rámci okresu Vsetín odborné slu by (tzv. regionální funkce) veøejným knihovnám a jejich zøizovatelùm, obecním úøadùm jednotlivých obcí. Cílem je zkvalitnìní a roz íøení knihovnických slu eb u ivatelùm a dosa ení srovnatelné úrovnì v ech knihoven v okrese Vsetín, i tìch nejmen ích. Slu by jsou poskytovány pøedev ím obecním knihovnám s dobrovolným knihovníkem. Nìkteré vybrané slu by (jako napø. vzdìlávání, poradenská èinnost) jsou poskytovány i knihovnám s profesionálním knihovníkem. Regionální funkce jsou financovány z dotace Zlínského kraje a výkonem tìchto funkcí povìøuje Masarykovu veøejnou knihovnu Vsetín Krajská knihovna Franti ka Barto e ve Zlínì. Masarykova veøejná knihovna Vsetín se ve svém regionu stará o 77 knihoven. Støedisko regionálních knihovnických slu eb bylo zalo eno v roce 1997, kdy knihovny pøe ly ze správy okresních úøadù pod mìstské a obecní úøady. Èinnost støediska je zamìøena jednak na knihovnické slu by (tj. správné zpracování knihovního fondu, dodr ování knihovního zákona, zpracování statistik, apod.) a jednak na pomoc pøi zpracování ádostí o dotace a zavádìní nových informaèních technologií. Díky úzké spolupráci s obecními úøady (tedy se zøizovateli knihoven) se podaøilo zapojit témìø v echny knihovny okresu do Projektu internetizace knihoven na zavedení internetu i do tìch nejmen ích knihoven okresu a zpøístupnit jej tak iroké veøejnosti. V souèasnosti témìø v echny knihovny na eho okresu pùjèují pøes poèítaè. Støedisko se také podílí na zaji tìní celo ivotního profesního vzdìlávání pracovníkù knihoven, metodické èinnosti a poradenství. Významnou a zøizovateli i knihovníky velmi cenìnou slu bou je poskytování tzv. výmìnných souborù knihovnám okresu Vsetín. Z dotace Zlínského kraje je vyèlenìna finanèní èástka na zakoupení knih, které mají posílit knihovní fond obecních knihoven. Støedisko regionálních slu eb tyto knihy nakoupí, rozdìlí do souborù a nìkolikrát roènì dodá do jednotlivých knihoven. Knihovnám jsou soubory zapùjèeny v dy na dobu jednoho roku. Ve støedisku pracují Vìra Pelcová a Zdenka Haplová.

Vìrko, vnímá nìjaký rozdíl mezi ètenáøi na vesnicích a ve mìstech? Rozdíl mezi ètenáøem z mìsta a z vesnice urèitì není, v ude jsou nároèní ètenáøi i ti ménì nároèní. Na men ích obcích jsou ètenáøi bohu el v nevýhodì, co se týká výbìru knih, proto e skladba a mno ství knih v malé venkovské knihovnì se nemù e nikdy rovnat knihovnímu fondu ve velkém mìstì. Ale i na malých obcích u jsou k vypùjèení pìkné aktuální a nové knihy. Je to hlavnì díky finanèní dotaci Zlínského kraje a výmìnným souborùm, které v obecních knihovnách tøikrát roènì obmìòujeme, a tak si urèitì i v té nejmen í obecní knihovnì mù e vybrat ka dý ètenáø podle svého zájmu a vkusu. Zdenko, jak myslí , e bude vypadat vsetínská knihovna za dal ích 95 let? Pøedstavuji si prosklenou budovu - hladký, èistý, hravý prostor, dobøe osvìtlený, hodnì svìtlých barev, bez regálù. Ti tìné knihy, nìkteré otevøené, v nìkolika prosklených vitrínách - jen na ukázku. Ve keré dokumenty pøístupné na dotykových displejích zabudovaných ve stìnách, stolcích a na vhodných místech i v podlahách. Mezi tím sedátka, køesílka, v nìkterých sedí personál a je k dispozici svým náv tìvníkùm. Radí, pomáhá, diskutuje. Není zde ádný centrální pult, není tøeba mít uplíky, razítka, tu ky ani papíry. U ivatelé si stahují knihy do svých médií, technologie jsou velmi jednoduché a pøístupné. Pokud si zákazník ádá ti tìný dokument, obsluha najde po adované v poèítaèi a bìhem nìkolika sekund vytiskne - klidnì i tisícistránkovou knihu. Dle po adavkù vìt ím èi men ím písmem, v barvì, která je ètenáøi pøíjemná a na papír po adované kvality. Slu by budou placené - platí se elektronicky, èipem, otiskem prstu nebo mrknutím oka. V noèních hodinách namísto ivého personálu budou slou it roboty. V noci budou slu by levnìj í, proto e lidé si budou velmi cenit pøítomnosti " ivého èlovìka". Setkání èlovìka s èlovìkem toti zùstane dùle itým snad i za 95 let. A nejen v knihovnì.

Informaèní technologie, komunitní a vzdìlávací akce pro veøejnost Masarykova veøejná knihovna Vsetín jako ka dá moderní instituce disponuje celou øadou moderních informaèních technologií, které slou í jak zamìstnancùm, tak lektorùm a pøedev ím u ivatelùm knihovny. V posledních letech jsou to zejména èteèky elektronických knih a tablety. V knihovnì je mo né si pùjèit jak èteèky, tak pøedev ím e-knihy. Tablety slou í pøi vzdìlávacích akcích a jsou k dispozici i na dìtských pùjèovnách. Tyto technologie má na starosti Michal Kováø, s kterým se setkáte i v pùjèovnách. Michale, co tì baví na práci v knihovnì? Michal

Na práci v knihovnì mì baví její rùznorodost. Pøi pùjèování kontakt se ètenáøi a knihami. Pøi pravidelných objí ïkách knihoven okresu se sna ím vyøe it co nejrychleji rùzné softwarové problémy. Øe ím problémy, které neexistují, zpùsobem, kterému nikdo nerozumí.

Nedílnou souèástí èinnosti knihovny je i projektová èinnost, díky které knihovna mù e financovat øadu aktivit. Knihovna se ka doroènì zapojuje do nejrùznìj ích grantových øízení, ve kterých je èasto úspì ná a díky tomu dochází ke zkvalitnìní slu eb u ivatelùm. Díky projektùm je umo nìn rozvoj i vzdìlávací a komunitní èinnosti knihovny. Velký podíl na úspì nosti projektù, organizaci vzdìlávání a výborné propagaci knihovny má Kateøina Jano ková. Katko, jak ovlivòuje knihovna tvùj rodinný ivot? Velmi pozitivnì, jsem odborným rodinným poradcem, co se týèe kni ních novinek. S dùvìrou se na mì obracejí lidé z mého okolí, abych jim doporuèila nìco pìkného ke ètení. Domù do na eho údolí vozím plné auto kní ek, které si rozpùjèují sousedky vedou detektivky a èervená knihovna. Man el nad tím kroutí hlavou a pøemý lí o výstavbì knihobudky. Kdy máme v knihovnì nìjakou del í akci nebo slu ební výjezd

a nejsem doma? Zavládne v eobecná radost, nebo rodinní pøíslu níci mají volný veèer, kdy se mù ou neomezenì cpát brambùrkami, pít kolu a zírat na hokej, fotbal nebo do poèítaèe. Akce pro veøejnost patøí ke knihovnì stejnì jako pùjèování knih. Jedná se o nejrùznìj í pøedná ky, besedy se známými i ménì známými spisovateli, cestovateli a dal ími osobnostmi. Organizaèní stránku tìchto akcí má na starosti vedoucí oddìlení slu eb Magda Goláòová. Magdo, jaký je tvùj nejsilnìj í zá itek s knihou? Tìch silných zá itkù bude více a jsou velmi pestré tøeba ten, kdy jsem se na vysoko kolských kolejích sna ila s nejsilnìj í knihou encyklopedickým slovníkem vyzrát na odolné krovky vába. Nebo ten, kdy se mi coby novopeèené tìhulce stala kniha na devìt mìsícù zku enou kamarádkou, která vìdìla, co èekat v radostném oèekávání. Øekla bych, e nejsilnìj ím zá itkem jsou pro mne rozhodnì knihy, které mì strhnou pøíbìhem, kdy mù u pro ívat s hrdinou jeho dobrodru ství. A tak pro mì stejnì jako kdysi v nácti letech poprvé, teï znovu a zase vítìzí Londonùv Tulák po hvìzdách. Mísí v sobì trochu dobrodru ství, podstatnì vìt í trochu fantazie a v druhém plánu dává prostor i k filosofickým úvahám. Dovolme si být tuláky ve svìtì fantazie a èerpejme z tìch poutí i v na ich reálných ivotech. Knihy nám tìch svìtù nabízejí ohromnou spoustu a mohou být cestou k opravdu silným zá itkùm, na které se nezapomíná.

Ekonomický úsek Masarykova veøejná knihovna Vsetín jako ka dá veøejná instituce má také svùj nezbytný ekonomický útvar. Jeho èinnost není v em na oèích, ale bez jeho pracovníkù by knihovna nemohla existovat. Faktury, mzdy, poji tìní, vyúètování projektù, rozpoèet, technické vybavení, to je jen malá èást toho, co mají ekonomky na starost. Nejenom o peníze a èísla se v knihovnì starají Daniela Divínová a Vìra Klodová. Danielo, jaký byl tvùj první kontakt s knihovnou? Asi nebude pøekvapením, kdy odpovím, e díky mé lásce ke knihám od mého gramotného dìtství, jsem do knihovny zaèala docházet ji v první tøídì. Tenkrát do dìtské knihovny v Luhu a naprosto jsem zbo òovala paní knihovnici Alenku Ger ovou, která mi dokázala v dy doporuèit knihu, od které jsem se prostì nedokázala odtrhnout. A prostøedí knihoven, co by aktivní ètenáøka, jsem neopustila po celé své studentské i pracovnì-produktivní období, abych pak astnou shodou náhod uspìla v roce 2005 ve výbìrovém øízení na pozici ekonomky v Masarykovì veøejné knihovnì Vsetín. A jsem tomu ráda doposud, proto e jednak mì má práce opravdu baví a navíc pro mì je ka dý èlovìk sám o sobì takovou " ivoucí knihou". Stejnì jako ka dá kniha má i ka dý èlovìk jiný obal, má i jiný pøíbìh. Jsou knihy, o které nemáme zájem, kdy jsme mladí a kdy dospíváme, zjistíme, e jsou fascinující. A stejné je to i s lidmi, pota mo s mými kolegynìmi a kolegy v knihovnì. Ka dý je jiný a ka dý je svým zpùsobem jedineèný. A v ichni do jednoho jsou pro mì studnicí pøíjemných pøekvapení a motivace. Vìrko, chodila jsi jako dítì do knihovny? Do knihovny jsem zaèala chodit u jako dítì, a to velmi ráda. Zpoèátku to bylo do Luhu, kde jsem je tì chodila se svými rodièi, ale na druhý stupeò základní koly jsem zaèala chodit na Trávníky a tam jsem pøe la i do knihovny. V knihovnì nebyl je tì ádný poèítaè ani hry, skuteènì jsme si chodili pùjèovat jen kní ky. Ráda vzpomínám na devátou tøídu a mého oblíbeného spisovatele Stanislava Rudolfa. V té dobì jsem je tì vùbec nepøemý lela, e bych mohla v knihovnì pracovat, ale stále mám pocit, e jdu do knihovny ráda. 32

Pod ekonomický úsek patøí i øidiè, údr báø, instalatér výstav a kreslíø v jednom, autor knihy Vala ský komiks, Martin Kubík. Martine, nedávno ti vy el tiskem tvùj první komiks? Má v plánu nìjaký dal í? Ano, v souèasnosti u toti zpracovávám dal í povìsti, tentokrát podle paní Heleny Mièkalové z oblasti Velkých Karlovic. Tak e doufám, e jednoho dne spatøí svìtlo svìta i pokraèování první knihy, která se zamìøila na povìsti z Hornolideèska. Do budoucna se chci zamìøit také na Ro nov, Vala ské Meziøíèí èi Vsetín. Obsáhnout celý region. Mohla by tak vzniknout pìkná kni ní série. Mù e to být cesta, jak s povìstmi a pøíbìhy z Vala ska seznámit dìtské ètenáøe, kterým kreslený pøíbìh mù e øíct víc ne klasická kniha.

Øeditelka knihovny Amerièan John C. Maxwell, odborník na vedení lidí, øekl, e vést druhé je zále itostí srdce, ne hlavy. V èele Masarykovy veøejné knihovny je ji 18 let Helena Gajdu ková. Pod jejím vedením dosáhla knihovna øady úspìchù, z nich jenom namátkou mù eme jmenovat pøestìhování knihovny do nové moderní budovy na Dolním námìstí, vyhlá ení knihovny Knihovnou roku 2014 a pøemìnu klasické knihovny v knihovnu komunitní. Heleno, jak ses dostala ke kní kám? Èetlo se ve va í rodinì? Ano, u nás se èetlo hodnì. Rodièe, zejména maminka, èetla v dycky hodnì a mì musela od kní ek tahat násilím èetla jsem ve dne v noci doma pod peøinou i ve kole pod lavicí. Chodila jsi jako dítì do knihovny? Já jsem byla takové klasické knihovnické dítì, trávila jsem tam ka dou volnou chvíli a u tehdy jsem se chtìla stát knihovnicí. Vrcholem tìstí bylo, kdy mì knihovnice v dìtské knihovnì (mo ná u tak od esté tøídy) nechala samostatnì pùjèovat. Co tì pøivedlo ke knihovnictví? Asi právì to, e se mi v knihovnì tak líbilo a nechali mì v knihovnì pomáhat: nejen e jsem pùjèovala, ale zpracovávala jsem nabídková alba anotace a obrázky dìtských knih, které jsem sama pøeèetla, zaøazovala jsem knihy. Kdy jsi zaèala pracovat v knihovnì a jaké bylo tvoje první pracovní zaøazení? V knihovnì jsem zaèala pracovat v roce 1982 a zaèala jsem hned jako vedoucí knihovnických slu eb. Myslím, e tehdej í moje éfka Alenka Zubková se mnou musela mít hodnì trpìlivosti, ne jsem získala trochu praxe, ale vycházely jsme spolu výbornì a mnoho jsem se od ní nauèila. Co tì na knihovnictví baví? V echno. Nebo skoro v echno. Netì í mì administrativa, ale naopak mì tì í to, e mohu spoleènì se svými kolegynìmi a kolegy promý let, jak knihovnu smìøovat do budoucna, jaké slu by nabízet, a vá ím si jisté míry svobody, kterou tahle práce nabízí. Je mnoho vìcí, které nemáte dopøedu nalinkovány a musíte být opravdu tvoøiví, aby byla knihovna pro veøejnost zajímavá.

Jak se knihovna zmìnila od dob, kdy jsi v knihovnì zaèínala? Nezmìnila se jen budova co je sice zmìna hodnì podstatná, ale i náplò èinnosti. Od knihovny jako pùjèovny knih jsme urazili dlouhou cestu ke knihovnì jako komunitnímu a vzdìlávacímu centru, spolupracujeme s mnoha partnery, uvìdomujeme si i sociální akcent knihovny, pøipravujeme konkrétní programy zacílené pro rùzné skupiny. Co ti ivot s kní kami dal a je naopak nìco, co ti vzal? ivot s kní kami nebo ivot s knihovnou? Kní ky jsou pro mì vìrní pøátelé, pomáhají mi utváøet si názor na svìt a ivot, a jsou také mými tì itelkami v tì kých ivotních situacích. V poslední dobì i noèní spoleèníci. Co je nejtì ího na pozici øeditelky knihovny? Asi nejtì í je urèitá samota, odstup. Mnohem radìji bych byla s ka dým kamarádka, ale pak by se øád v knihovnì udr oval o mnoho obtí nìji. Jak vidí budoucnost knihovnictví? Dobøe. Èíst se bude doufám poøád. A je u vedlej í, jestli v knihách nebo èteèkách èi chytrých telefonech. Co bys popøála knihovnì k jejím 95. narozeninám? Aby ji lidé stále vnímali jako pøátelské a dùvìryhodné místo, kde se dozvìdí nové poznatky, ale také si odpoèinou a získají pomoc, motivaci, podporu pro své studium, práci nebo kreativní èinnost. Aby byla pro lidi tøetím místem po jejich domovì a pracovi ti.

Personální obsazení na postu øeditele/ky knihovny od poèátku její pùsobnosti 1921 - 1939 Bohumil Lehký Odborný uèitel, vedoucí veøejné knihovny jako vedlej í zamìstnání 1939 - 1945 Stanislav Lakota Odborný uèitel, vedoucí veøejné knihovny jako vedlej í zamìstnání 1945 - 1970 Zdenìk Ruda Øeditel okresní knihovny, první jmenovaný profesionální knihovník 1971 - 1973 Marie Bílá 1974 Vìra Jiøièková 1975 - 1978 Vítìzslav Kratochvíl 1979 - 1990 Vlasta Hanu ová 1991 - 1998 Alena Zubková 1998 -

PhDr. Helena Gajdu ková

Stopy knihovníkù v dìjinách Vìdìli jste, kdo v echno ze známých osobností vystudoval knihovnictví nebo pracoval v nìjaké knihovnì? Namátkou vám pøedstavujeme nìkolik ijících i ne ijících knihovníkù. Kvìta Legátová, 1919 - 2012, spisovatelka, uèila na knihovnické kole Mao Ce-tung, 1893 - 1976, politik, pracoval v knihovnì Konstantin-Cyril, 827 - 869, vìrozvìst, pracoval jako knihovník Jean Senebier, 1742 - 1809, výcarský pastor, pøírodovìdec, pracoval v knihovnì Giovanni Giacomo Casanova, 1725 - 1798, spisovatel, diplomat, pracoval v knihovnì Viktorie pidlová, 1951, man elka expremiéra ÈR, vystudovala knihovnictví, pracuje jako knihovnice Laura Bush, 1946, man elka exprezidenta USA, pracovala v dìtské knihovnì Petr abach, 1951, spisovatel, vystudoval knihovnickou kolu Jaromír Nohavica, 1953, zpìvák, vystudoval knihovnickou kolu, pracoval v knihovnì Jan Antonín Pitínský, 1955, re isér, vystudoval knihovnickou kolu, pracoval v knihovnì Lenka Lanczová, 1964, spisovatelka, pracuje v knihovnì Iveta Táborská, politièka, exstarostka Vsetína, vystudovala knihovnickou kolu Jiøí Dìdeèek, 1953, spisovatel, vystudoval knihovnictví Petra Neomillnerová, 1970, spisovatelka fantazy, vystudovala knihovnickou kolu Gabriela Futová, 1971, slovenská spisovatelka, pracuje v knihovnì Per Petterson, 1952, norský spisovatel, pracoval v knihovnì

Kni ní nabídka na ka dý den v týdnu

Od pondìlí do pátku / Jana Va áková Pan Pondìlí. Klíèe od Království, kniha první / Garth Nix Pondìlí zaèíná v sobotu / Arkadij Strugackij Povídá pondìlí úterku / Jiøí Weinberger Pøivítat pondìlí / Petr Král Smutné pondìlí / Kathy Reichs Snídanì ampionù, aneb, Sbohem, modré pondìlí / Kurt Vonnegut jr. V pondìlí a ve ètvrtek / Táòa Kubátová V pondìlí v osm ráno / Jaroslav pulák Veverky z Central parku bývají v pondìlí smutné / Katherine Pancolová Zlé pondìlí / Nicci French irafa na pondìlí / Miroslav Bobek

Dìjiny budou od úterý / Pavel Landa Joná dejme tomu v úterý a jiné hry ze Semaforu / Jiøí Suchý Nádherné úterý èili Sleèna Brambùrková chodí po svìtì / Daisy Mrázková Tuèné úterý / Sandra Brown Údìsné Úterý. Klíèe od Království, kniha druhá / Garth Nix Úterní eny / Monika Peetzová V úterý bude válka / Jáchym Topol Ztracené úterý / Nicci French ádný sex, je úterý / Tracy Bloomová

Popeleèní støeda / Ethan Hawke Støeda nám chutná / Iva Procházková Sychravá Støeda. Klíèe od Království, kniha tøetí / Garth Nix karedá støeda / Otakar Chaloupka Tøi karedé støedy a sedm dal ích elegií o zlých dnech / Ota Filip

Ètvrtek odpoledne. Pùl páté / Kristien Hemmerechtsová Ètvrtky v parku / Hilary Boydová Léto bude ve ètvrtek / Jan Schmid Mu , který byl Ètvrtek / G. K. Chesterton Sir Ètvrtek. Klíèe od Království, kniha ètvrtá / Garth Nix Sladký ètvrtek / John Steinbeck Ve ètvrtek budeme dospìlí / Ilona Borská

Blázni umírají v pátek / A. Fair Èerný pátek a jiné prózy / Alexej Nikolajeviè Tolstoj Èerný pátek sedmnáctého listopadu / Jozef Leikert Do pátku bude vá ivot jiný / Kevin Leman Karneval a Velký pátek / Gudrun Pausewang Krátký pátek / Isaac Bashevis Singer Lady Pátková. Klíèe od Království, kniha pátá / Garth Nix Pátek, aneb, Lùno Pacifiku / Michel Tournier V pátek jí to øeknu / Vladimír Pøibský V pátek se koupeme / Kurt David Vra da na Velký pátek / Lee Harrisová

Historie na sobotu / Miroslav i ka Kouzelné soboty / Milo Kratochvíl Lep í Sobota. Klíèe od Království, kniha está / Garth Nix Maigret a sobotní náv tìvník; Maigret a pøípad slu ných lidí / Georges Simenon Sobota / Ian McEwan Umøel jsem v sobotu / Josef Formánek

Bláznivá nedìle a jiné povídky / Francis Scott Fitzgerald Byla jednou jedna nedìle / Jarmila Cmíralová Èerná nedìle / Thomas Harris Dobrou a je tì lep í nedìli / Franti ek Nepil Kvìtná nedìle / Kurt Vonnegut jr. Lord Nedìle. Klíèe od Království, kniha sedmá / Garth Nix Nedìle / Ján Ulièianský Nedìle jako stvoøená pro vra du / Zdena Frýbová Nedìle s havrany / Tomá Kunát Nedìle u bazénu / Sophie Kinsella Paní z nedìle / Carlo Fruttero Sedmý den nebyla nedìle / Jan Moravec Srpnová nedìle / Franti ek Hrubín tìstí pøijde v nedìli / Gudrun Mebsová Zabitá nedìle / Jiøí Køenek

Aforismy o knihovnících podle Chucka Norrise

Knihovníci umí mluvit v Braillovì písmu. Na e knihy umìjí rozbreèet i cibuli. Co uvízne v em na im ètenáøùm v hlavì? Na e kniha! Knihovnice cestou ze skladu doká e pøedbìhnout svùj vlastní stín. Knihovnice nemyslí. Ony vìdí. Knihovníci nenechávají zprávy, nechávají varování. Voda se vaøí rychleji, èím více se na ni kouká knihovnic. Kdy se øíká: "nikdo není dokonalý", øeditelka knihovny to pova uje za osobní urá ku. Knihovníci neètou knihy, jen je poøádnì zmáèknou a dostanou z nich informace, které potøebují. Ekonomka knihovny umí násobit nulou tak, aby jí vy lo nenulové èíslo a zná poslední èíslici èísla pí. Také umí poèítat do nekoneèna (na rozdíl od bo ského Chucka se jí to povedlo zatím jednou). Knihovníci neuznávají periodickou tabulku prvkù, proto e uznávají pouze prvek pøekvapení. Knihovníci nepí ou své webové stránky. Písmena se sama zformují do slov z èiré hrùzy. Pokud má knihovnice zpo dìní, èas by mìl rad i sakra zpomalit. Knihovna nemá bankovní úèet. V dy jen oznámí bance, kolik potøebuje. Knihovnice umí bìhat pro knihy tak rychle, e se cestou potkává. Knihovnice doká e udìlat druhý nálev z instantní kávy.

Masarykova veøejná knihovna Vsetín 95/10 let s vámi Zpracovala: Dana Riedlová Fotografie: Studio Petøina, Zdenìk Hartinger, archiv knihovny Vydala Masarykova veøejná knihovna Vsetín v roce 2016 Dolní námìstí 1356, 755 01 Vsetín

Vydala Masarykova veøejná knihovna Vsetín v roce 2016 Dolní námìstí 1356, 755 01 Vsetín Tel.: 575 755 141, mvk@mvk.cz www.mvk.cz Grafická úprava: exodus, grafické studio Tisk: copy centrum evro, s.r.o. ISBN 978-80-87991-03-9