Nic není nemožné. Tož tak…

HANA KUSLOVÁ

Moudrý pan Murphy formuloval zákony. Základní z nich říká: „Co se může pokazit, to se taky pokazí.“ A navazující zákon zní: „Může-li se pokazit více věcí za sebou, pokazí se v nejnevhodnějším pořadí.“

Dívajíc se na svět kolem sebe a poslouchajíc nedobrovolně zprávy, říkám si spolu s ním: „Usměj se, zítřek bude horší.“ V tomto světě nic není nemožné. Světová pandemie, válka už i v Evropě, postupné ničení jediné obyvatelné planety, kterou lidstvo zná, vydírání, zabíjení, lži, nenávist, chamtivost, závist, šikana, sobectví. My, lidé, jsme velmi vynalézaví, když jde o zlobu a špatnost. A čím je naše civilizace vyspělejší, tím vynalézavější jsme.

Na druhé straně dokážeme být ohromně solidární a pomáháme, pokud se jedná o pomoc potřebným, které postihla živelná pohroma, válka, nemoc nebo úraz. Jsme schopni věnovat pozoruhodné finanční částky, poskytnout pomoc, působit jako dobrovolníci při těžkých pracích. V tu chvíli pro nás nic není nemožné, abychom pomohli druhým. V každodenním životě to ale často nedokážeme. Je těžké být neustále bytostnými optimisty.

Firma Baťa a její vedoucí představitelé učili své spolupracovníky věřit v úspěch, posuzovat skutečnosti vždy z té lepší stránky, zdůrazňovat to dobré v životě, a hlavně v práci. Baťovská hesla, která v době rozvoje firmy zdobila nejen zeď kolem továrny, ale i okna, sloupy a transparenty, jsou toho dokladem: Mužové mluví činy! Čas a příležitost nečekají! Vědění je moc! Nadšení dává křídla!

Obtíže dělají chlapa! Moudrý se učí od každého! I nejlepší jde zlepšit! Kdo nedokončil, jako by nezačal! Odklad – nepřítel úspěchu! Buďme vítězi! Pro baťovce nemělo být nic nemožné, protože: Kolik nemožností – tolik možností! Faktem ovšem je, že náročná a spartánská výchova baťovských mladých mužů a žen vedla k tomu, že drtivá většina z těch, kteří se po druhé světové válce nevrátili do socialistického Československa, byla v cizině úspěšná. Baťovci byli zvyklí se nevzdávat a čelit těžkostem se vztyčenou hlavou, vždyť je: Budoucnost taková, jakou si ji uděláš!

V roce 1934 slavila firma Baťa čtyřicáté výročí od svého založení. A využila toho samozřejmě ve své reklamě, v níž se stávala přímo mistrem. Ve zvláštním vydání baťovského časopisu Zlín z 1. května 1934, protože první máj byl k nelibosti komunistů baťovským svátkem práce, kdy do ulic vyrážely masové průvody baťovských spolupracovníků s nádhernými alegorickými vozy, jsou celé strany věnovány budoucnosti. Firma Baťa měla čtyřicet a zajímalo ji, jak si její spolupracovníci představují její podobu a podobu města za dalších čtyřicet let. Své vize představili mnozí spolupracovníci z různých oborů, jak výrobních, tak obchodních, společenských a kulturních.

Jaká by byla firma Baťa a jaký by byl Zlín v roce 1974, kdyby se splnily představy vyobrazené v časopise Zlín? Pojďme se podívat.

Je rok 1974. Velký Zlín se rozkládá v celém údolí řeky Dřevnice od jejího ústí do Moravy až k Příluku. Je to zahradní město s dvěma sty tisíci obyvateli, kde není žádný prach, protože všechny plochy, které nejsou zahradami nebo trávníky, jsou vydlážděny nebo vyasfaltovány. Podél obou břehů Dřevnice běží celým městem široké silnice. Je vybudována železnice, spojující západ a vý- chod Československa, a Zlín je na její trati. Na silnicích nemusí být žádné závory a železniční přejezdy, protože železniční trať silnice přechází buď po nadjezdech, nebo po podjezdech. Řeka Morava je splavněna a spojuje Zlín s Dunajem, Odrou i Vislou a jejich prostřednictvím s Atlantským a Severním ledovým oceánem. Na letišti u Moravy přistávají i ta nejtěžší dopravní letadla a vzducholodě. Letiště nad Zlínem slouží místní dopravě. Průmyslové části Zlína jsou soustředěny v údolí u dopravních tepen. Obytné čtvrti se přesunuly na slunné jižní svahy. Rozlehlost města umožňuje jeho obyvatelům spojit výhody bydlení ve velkém městě s přednostmi bydlení na venkově. Díky rozvětvené elektrické, plynové a i tepelné síti má každá domácnost zavedenu elektřinu, plyn i vytápění. Díky přehradám a vybudovaným vodovodům mají všechny domy dostatek vody. V každé domácnosti je telefon. Obchodní domy dodávají veškeré potřeby až do domu. Ženy jsou zbaveny těžké práce, mohou se věnovat rodinnému životu a být oporou a rádky- němi svým mužům. Zlín spojuje Moravu a Slovensko. Mezi jeho obyvateli jsou příslušníci všech národů. Je střediskem hospodářského a kulturního života.

Obuv se vyrábí z umělé kůže, která je levnější a vzdušnější. Stejně tak jsou z umělých materiálů vyráběny punčochy a ponožky. Výroba obuvi dosáhla pět set tisíc párů denně. Dalších pět set tisíc párů vyrobí sesterské baťovské společnosti ve světě. Výroba je velmi specializovaná. Každá společnost vyrábí ty druhy obuvi, v nichž je nejlepší, a hotové výrobky proudí po celém světě na základě poptávky. Jsou vyřešeny technické a organizační problémy. Výroba je plně automatizována a provoz takřka nepřetržitý. Zároveň je ale zkrácena pracovní doba lidí pro obsluhu strojů. Mzdy se zvýšily, ale zvýšila se i kvalita výrobků, a naopak se snížila jejich cena. Vzrostla potřeba obuvi. Polovina obyvatel kupuje tři páry ročně, dalších třicet procent potřebuje sedm párů a zbylých dvacet procent dokonce patnáct párů obuvi za rok. Všechny prodejny mají vlastní dům, prodej je zjednodušen zavedením prodejních automatů. Krabice jsou opatřeny držadlem, aby je zákazníci mohli pohodlně odnést.

Konstrukce strojů je na takové úrovni, že ze standardních dílců je možné sestavit jakoukoliv kombinaci. Slévárenství se zbavilo prachu a špíny, dělníci ve vzdušných a světlých sálech jen ovládají automatizované stroje. Koželužny jsou také naprosto čisté, vybavené dokonalým zařízením k odstranění zápachu a vlhkosti, podobají se spíše chemickým laboratořím. Jeřáby a běžící pásy odstranily bývalou koželužskou dřinu.

Hospodářský rozvoj přinesl vzrůst automobilové dopravy. Ve Zlíně se vyrábí dvě stě čtyřicet tisíc kusů pneumatik denně. Na všech hlavních cestách jsou vybudovány Domy autoslužby, které poskytují řidičům vše, co potřebují. Opotřebované pneumatiky a další gumové zboží se zpracovávají na regenerát. Ten se využívá ke stavbě gumových chodníků, silnic a hřišť.

Nehospodárná výroba elektřiny je minulostí.

Nový způsob výroby umožnil využít osmdesát procent energie. Cena elektřiny se značně snížila. Místo spalovacích motorů vozidla využívají výhradně motory elektrické, napájené z lehkých, ale velmi účinných akumulátorů. Hluk a výfukové plyny z města úplně zmizely.

Elektrické stroje nahradily ruční práci v zemědělství. Zcela běžným se stalo elektrické dojení krav nebo elektrické líhně drůbeže, stejně jako ledničky či elektrické přístroje na stloukání másla. Jednotliví rolníci se stali družstevníky. Zůstali však zároveň podnikatelskými subjekty, takže mohou například svůj majetek prodat. Chov dobytka je soustředěn na specializovaných farmách. Velký rozmach zažilo ovocnářství a zelinářství. Na okrajích města vyrostly skleníkové kolonie vybavené půdními frézkami, umělým deštěm a samozřejmě elektřinou. Ovoce je pěstováno na rozsáhlých plantážích, uskladňováno ve zvláštních chladírnách a v konzervárnách zpracováno pro zimní potřebu. V lesnictví se zrodil nový druh lesníka, který nevidí les jako náhodnou směs různých stromů, ale každý strom vním á jako jedinečnou rostlinu a zároveň jako součást celku. Okolí velkého Zlína spojilo zeleň zahradního města a zeleň lesa v jediný malebný celek.

Zlínské školství vychováv á lidi svérázné, statečné, poctivé, sebevědomé a ochotné ke spolupráci a pomoci druhým. Každému učiteli je jasné, že musí dětem poskytovat příležitost, aby se mohly vyvíjet po svém, aby se směly osobitě vyjádřit slo - vem, písmem, kresbou, hlínou i dřevem. Dokonale funguje individualizace ve výchově i vzdělávání. Cizí jazyky se děti učí v anglických, německých či francouzských klubech. Stačí jim strávit ve škole od šesti do čtrnácti let asi pět tisíc hodin a pak se věnovat svým zájmům.

Zlínské zdravotnictví se více než léčení nemocí věnuje prevenci. Epidemie jsou minulostí, stejně jako tuberkulóza a křivice. Obyvatelé Zlína jsou díky pravidelným prohlídkám mnohem zdravější. Pouze rakovina a příznaky pozdního stáří jsou ještě vážnou starostí. Ale i zde jsou lékaři díky rozsáhlému výzkumu na cestě k úspěchu. Většina lékařů je již badateli a zdravotníky zítřka. Lékař již nezachraňuje před neúprosnou přírodou slabého člověka, ale chrání své pacienty před nemocemi a pomáhá jim k odolnějšímu, zdravějšímu a déle žijícímu potomstvu.

Velký Zlín imponuje světu kvalitou svého života. Desetitisíce lidí vyškolených ve Zlíně jsou rozesety po celém světě. Zlín jde v čele pokroku.

Jedno z baťovských hesel zní: Nikdo nemá tolik fantazie, kolik jí uskuteční budoucnost. Je to pravda. V roce 1974 vypadal Zlín úplně jinak, než jak si představovali jeho obyvatelé před čtyřiceti lety. Nikdo v roce 1934 netušil, že o necelých patnáct let později se moci v Československu chopí komunistická strana a vývoj se bude ubírat zcela jinou cestou.

Přemýšlím nad sny, které svěřili novinovému papíru lidé téměř před sto lety. V těch snech nic nebylo nemožné. Říkám si, jsme přece o sto let vyspělejší, měli bychom být i o sto let moudřejší.

Pojďme být každý den každý z nás a všichni společně velkorysí, přející, tolerantní, laskaví a ochotní pomáhat. Co nám brání, abychom svět změnili v lepší místo?