ÚVOD
Úvod Znovu a znovu tvrdí barevné zahrádkářské měsíčníky v regálech supermarketů a v prodejnách časopisů, že mít zahradu je velké štěstí. Tomu, kdo se potřebuje zotavit, je zahrada oázou klidu a uvolnění, lidem pracujícím v kancelářích nabízí fyzickou činnost jako protiváhu k sedavé práci, milovníkům
vzácných rostlin poskytuje plochu pro experimentování, dětem hřiště a celé rodině příležitost k pozorování přírody. Krásné záhony, působivě osázená zákoutí a rohy, sytě zelené trávníky, vonné bylinky a čerstvé křehké ovoce a zelenina probouzejí touhu po vlastním zahradním ráji.
Dřeviny, trvalky a bylinky se vysazují hlavně na jaře a na podzim.
C E S TA K „ Z E L E N É M U PA L C I “ _ 6 | 7
Zahradní koutek se sedacím nábytkem zve k uvolnění. Již teď se můžete těšit na odpočinek po práci.
Cesta k „zelenému palci“ Ale průměrný zahradník se ptá: „Jak se vlastně z mého pozemku stane taková ukázková zahrada? Proč se to tak bujně zelená a kvete jen u sousedů? To mám jen já takovou smůlu, že jsem přišel na svět bez toho příslovečného zeleného palce?“ Mít zelený palec je sice užitečné a účinné, ale nikdo se s ním nenarodil. Každý palec však může časem sytě zezelenat, stačí k tomu jen troška základních znalostí, zájmu o přírodu a pozorování všeho, co se na zahradě děje. Tato knížka vám přitom rozhodujícím způsobem pomůže. Poskytne vám základní vědomosti o tom, co je třeba, aby vaše práce na zahradě měla dobré výsledky. Přiblíží vám slovem i obrazem praktické postupy nejdůležitějších prací krok za
krokem. Popisuje se v ní roční průběh prací v okrasné zahradě, na balkonu či terase i v užitkové zahradě. Začíná v okamžiku, kdy jste si udělali plán zahrady. Proto je užitečná jak při zakládání nové zahrady podle hotového plánu, tak i při práci v zahradě již vzrostlé. Nechť se vám knížka stane věrným průvodcem po vaší zahradě. Nedávejte ji do knihovny, ale na poličku se zahradním náčiním vedle sáčků se semínky, lopatek a zahradnických rukavic. Tak ji budete mít stále po ruce a můžete ji v zahradě používat jako kuchařku. A pak poznáte, že čím bude knížka ohmatanější, tím bude váš palec zelenější a tím víc pro vás budou zahradní práce samozřejmé. Přeji vám mnoho radosti a úspěchů.
PŮDA A KOMPOST
Půda a kompost Půda je základem růstu všech rostlin v zahradě. Ať již jde o rostliny okrasné nebo užitkové, všechny mají jednu věc společnou: Svými kořeny tkvějí v půdě. Z půdy odebírají všechny rostliny vodu a živiny v ní rozpuštěné. Půda poskytuje rostlinám oporu, jsou v ní zakotveny svými kořeny. Proto bude velmi účelné, když si jí zpočátku povšimneme důkladněji.
Vývoj půdy Půda má svůj původ v holé skále. V průběhu milionů let byla skála zvětrávacími vlivy stále více rozmělňována. Nakonec z ní vznikla minerální půda. Různé půdní druhy pojmenováváme podle velikosti jejich zrn. V zásadě rozlišujeme půdy písčité, hlinité a jílovité. Mluvíme-li o zahradní půdě, míní se tím svrchní vrstva země do hloubky asi 30 cm. Často se tato vrstva nazývá též prsť. Tato úrodná vrstva půdy obsahuje kromě minerálních součástek také humus a drobné organismy. Půdní život, skládající se z rostlinných a živočišných organismů, rozkládá odumřelé části rostlin. Tytéž organismy pak spojí organické a minerální částice do stabilních struktur.
Kvalita půdy je podstatný faktor ovlivňující růst rostlin.
PŮDA A KOMPOST_8|9
Pravidelnými dávkami kompostu zvýšíte úrodnost půdy. Současně podpoříte půdní život a ten se vám za odměnu postará o stabilní drobtovitou strukturu půdy.
Půdní zralost
Kompostování
Dobrou péčí o půdu je možno – v určitém rozmezí – zvýšit půdní úrodnost. Žádoucí je dosažení takzvané „zralé půdy“. Ta se vyznačuje kyprou drobtovitou strukturou, kterou mikroskopické půdní organismy udržují ve stabilním stavu. V takové půdě probíhá optimální výměna vzduchu. Voda je zadržována do zásoby a živiny jsou rostlinám k dispozici, aniž by byly vymývány do spodiny nebo naopak poutány příliš silně. Existují různé možnosti, jak zlepšit půdu a dosáhnout drobtovité struktury. Jejich volba se má řídit půdním druhem. Pro všechny půdy je příznivé, když se jim dodává organický materiál. Nejdůležitějším zdrojem organického materiálu je kompost a mulčovací materiál. Záhony, které se na podzim po sklizni uvolní, ochrání přes zimu zelené hnojení.
Jednoduchou možností, jak zlepšit půdu, je zapravit do ní kompost. Dodáváním organického materiálu se zvýší půdní úrodnost, ať již jde o půdu těžkou nebo lehkou. Hrst kompostové půdy obsahuje miliony půdních organismů. Nelze je vidět pouhým okem, ale mají neocenitelnou hodnotu, protože mění organický materiál v živiny a zlepšují strukturu půdy. Dobrou kompostovou půdu si můžete snadno a rychle připravit sami. Než dáte na kompost zahradní odpad, rozmělněte ho. Hromadu kompostu občas přeházejte. Tím se postaráte o dobré provzdušení. V kompostu pak nebudou zahnívající místa a nebude nepříjemně páchnout. Obratem ruky tak bude váš zahradní odpad recyklován.
PŮDA A KOMPOST
Půdní rozbor Chcete-li dosáhnout žádoucí zralosti půdy, musíte napřed zjistit její skutečný stav.
Testy, které si můžete udělat sami
písčitá
hlinitá
jílovitá
Napřed zjistěte druh půdy pomocí jednoduché zkoušky v prstech nebo rozplavovací zkouškou. Obě tyto metody vám ukážou, jaký druh půdy na zahradě máte. Další důležitý aspekt úrodnosti půdy je
optimální hodnota pH, tzn. stupeň kyselosti. Hodnota pH je závislá na obsahu vápníku v půdě a má vliv na dostupnost živin a na půdní strukturu. Měla by být v mírně kyselé oblasti.
Laboratorní rozbor Další informace o své zahradní půdě, např. o obsahu živin, obdržíte, zašlete-li půdní vzorek do pedologické laboratoře. Ta vám spolu s výsledky analýzy pošle i doporučení pro správné hnojení.
Péče o půdu Pravidelné dodávání kompostu podporuje půdní život a je vhodné k zásobování všech
Jílovité, hlinité a písčité půdy se od sebe liší zrnitostí, barvou a strukturou.
PŮDNÍ ROZBOR_10|11
druhů půd živinami. Hrubou písčitou půdu můžete kromě toho zlepšit horninovou moučkou, tím zvýšíte její schopnost zadržovat vodu a živiny. Provzdušení jílovité půdy můžete optimalizovat přidáním písku.
1
Jak poznáte půdní druh 1 Lehká písčitá půda
Písčitá půda má hrubou zrnitost, zrna nahmatáme i prsty. Nedá se tvarovat a sype se mezi prsty. Rychle se zahřívá, a proto ji lze zpracovávat již časně na jaře. Je dobře provzdušená, ale má malou schopnost zadržovat vodu a živiny.
2
2 Těžká jílovitá půda
Jílovitá půda má velmi jemnou zrnitost, zrna ulpívají v rýhách na prstech a zabarvují je. Jednotlivá zrna se k sobě lepí a je možné z nich uválet válečky. Jílovité půdy se zahřívají pomalu. Jsou špatně provzdušené (hrozí zamokření). Mají vysokou schopnost zadržovat vodu a živiny. 3 Drobtovitá hlinitá půda Jeji struktura je tvořena hrubými i jemnými zrny. Částečky půdy se k sobě pojí, chceme-li z nich však vytvarovat váleček, rozdrobí se nám v prstech. Tato půda je tmavě zbarvená, protože obsahuje mnoho humusu. Její schopnost zadržovat vodu a živiny je optimální. Je silně oživená, proto se v ní organická hnojiva, kompost a mulč rychle rozkládají.
3
PŮDA A KOMPOST
1
Zjištění hodnoty pH Slabě kyselá až neutrální reakce (pH 6–7) podporuje dostupnost živin a vhodnou strukturu půdy. V tomto rozmezí hodnot pH roste převážná většina rostlin optimálně. Jen několik druhů (rašelinné rostliny) snáší trochu kyselejší půdu. Hodnotu pH své zahradní půdy si zjistěte sami jednoduchou testovací sadou, kterou dostanete ke koupi v zahradním středisku.
2
1 Testovací nádobku naplňte půdou podle návodu. Doplňte destilovanou vodou a přidejte do nádobky testovací tabletku. 2 Uzavřete nádobku a protřepejte ji. Pak ji nechte několik minut stát, aby se půda usadila. Nyní zjistěte kyselost své zahradní půdy podle zbarvení roztoku. 3 Obsah vápníku v půdě během času klesá.
3
Vápník je přijímán rostlinami, vymýván do podloží a spotřebováván kyselými dešti. Proto často zjistíte, že vaše půda je vápníkem zásobená nedostatečně. K testovací sadě jsou přiloženy tabulky, z nichž zjistíte, kolik vápníku máte do půdy dodat na jeden čtvereční metr. Vápno v potřebné dávce rozhoďte na půdu nejlépe na podzim po sklizni a mělce ho zapracujte do vrchní dvaceticentimetrové vrstvy půdy.
PŮDNÍ ROZBOR_12|13
Odběr půdy pro laboratorní rozbor
1
Obsah živin v půdě své zahrady si můžete dát zjistit v pedologické laboratoři. Rostlinám škodí jak nedostatek, tak i přebytek hlavních živin dusíku (N), fosforu (K) a draslíku (K). Výsledky průzkumů půd z posledních let ukazují, že mnohé domácí zahrady jsou živinami přezásobené. Dejte si půdu v laboratoři přezkoušet každé 3–4 roky. Standardní pedologická laboratoř vám poskytne informace o druhu půdy, hodnotě pH a obsahu fosforu, draslíku a hořčíku. 1 Nejvhodnější období pro odběr vzorků je na podzim po sklizni nebo na jaře před prvním hnojením. Na několika místech záhonu vyryjte jamku na hloubku rýče a z její stěny odrýpněte kompaktní vrstvu tlustou asi 2–3 cm. Pak z ní ruční lopatkou odstraňte tolik půdy, aby ve středu zůstal proužek široký asi 3 cm.
2
2 Několik takových proužků z různých otvorů dejte do kbelíku a pečlivě promíchejte. 3 Asi 500 g (množství odebrané zeminy –
500 g až 2 kg – se řídí rozsahem předpokládaných analýz) tohoto smíšeného vzorku dejte do sáčku. Na něj napište vodostálou tužkou svoji adresu a zamýšlený způsob využití záhonu. Sáček spolu se stručnou žádostí zabalte a pošlete do laboratoře. Ta vám za několik dní zašle výsledky analýzy a pár doporučení pro hnojení.
3
PŮDA A KOMPOST
Založení kompostu Skoro v každé zahradě se někde skrývá hromada kompostu. Často však není majiteli jasné, jak má z té „hromady odpadků“ vyrobit dobrý kompost. Jde to však snadno, potřebujete jen několik triků a „vychytávek“. Kompost zlepšuje půdu rozhodujícím způsobem, dodává jí cenné živiny a zvyšuje půdní úrodnost. Proto vaší zahradě v každém případě prospěje, když budete do půdy opakovaně dodávat zralý kompost. 1 Místo pro kompost zvolte tak, aby bylo v polostínu. Můžete založit kompostní hromadu nebo shromažďovat zahradní odpad v otevřených kompostérech, které se vyrábějí například z kovu nebo dřeva. 2 Alternativou je uzavřený rychlokompostér s dvojitými stěnami z plastu. V těchto nádobách vznikají vysoké teploty, které vedou k rychlému rozkladu biologického odpadu. Kompostér postavte vždy na holou půdu, nikoliv na kamenné dlaždice, prkna nebo něco podobného.
3 Všechen materiál, který chcete
kompostovat, napřed rozmělněte na menší kousky. To povede k rychlejšímu rozkladu. Střídejte větší a menší kousky, pečlivě míchejte suchý odpad s vlhkým. Tak nevzniknou v kompostu suchá nebo zahnívající „hnízda“. 4 Jednou až dvakrát za rok kompost
přeházejte. Z rychlokompostéru můžete kompost prostě vyjmout a pak znovu vrstvit materiál shora. Spodní vrstvy jsou často hotové k použití již po několika týdnech. 5 Chcete-li rozklad v kompostu ještě více
urychlit, přidejte do kompostéru dešťovky (žížaly). Ty pracují zvláště dobře, kompostujete-li převážně vlhké kuchyňské odpady. Žížaly nejsnáze koupíte v odborném zahradnickém obchodě. 6 Výsledkem dobrého kompostování je zralá kompostní půda. Rozmístěte ji mezi rostliny nebo ji zapravte do záhonu po sklizni.
ZALOŽENÍ KOMPOSTU_14|15
1
2
3
4
5
6