......................................................................................................
PROLOG Před třinácti lety…
„P
řed pikolou za pikolou nikdo nesmí stát, nebo nebudu hrát. Už jdu!“ Alexa odtáhla ruce z očí a rychle se obrátila. Ačkoli v lese panovalo strašidelné ticho, cítila, že jsou její kamarádky blízko. Bez váhání se rozběhla mezi vysoké borovice. Pod teniskami jí praskaly drobné větvičky a nízké keříky. Potom zaslechla tiché zachichotání a nastražila uši. Vydala se za zvukem, ale ozvěna utichla, takže se jí podařilo překvapit pouze veverku s velkým oříškem. Chladný stín ji lákal hlouběji. Letmo nakoukla do Maggiiny obvyklé skrýše, ale uvnitř objevila jen hromadu listí. Zpomalila a rozhodovala se, že se vrátí, když vtom uslyšela hlas. „Trochu stará na schovávanou, ne?“ Alexa se otočila a nasupeně se zadívala na staršího bratra své nejlepší kamarádky. „Je to legrace.“ Povýšeně se ušklíbla. Kdysi si bývali blízcí, ovšem pak se jednoho dne probudil a usoudil, že malá holka za jeho čas nestojí. Od té doby si s ní už nikdy nepovídal, nevplížil se k ní domů na čokoládové sušenky ani jí nevyprávěl košilaté vtipy. Zdálo se, že ho zajímají jen starší, hloupé a prsaté holky. No a? Odmítala za ním dolézat jako malé děcko. „Stejně bys to nepochopil. Nechceš se s námi zdržovat. Co tady vůbec děláš?“
7
JENNIFER PROBSTOVÁ
...................................................................................................... Vstal ze země a vykročil k ní. Šestnáctiletý Nick Ryan byl jako osina v zadku. Zesměšňoval ji kvůli všemu, co udělala, a tvářil se, že jelikož je o dva roky starší, má právo hrát si na boha. Měl dlouhé, svalnaté nohy. Vlasy v zajímavých odstínech od světle hnědé až po zlatou se mu vlnily kolem uší a padaly mu do čela. Jako moje cereálie k snídani, pomyslela si Alexa, směsice rýže, pšenice a kukuřice. Nejnápadnější na jeho štíhlém obličeji byl nevrle vyhrnutý spodní ret, který ji odjakživa fascinoval. Ze světle hnědých očí vyzařovala inteligence a náznak bolesti. Alexa věděla, jaké to je cítit bolest. Byla to jediná věc, která je podle jejího názoru spojovala. Nick Ryan byl kluk z bohaté rodiny, hodně uzavřený a zřejmě úplně bez kamarádů. Vždycky se divila, jak může být jeho sestra Maggie tak společenská. „Měla by sis dávat pozor, prcku, aby ses v lese neztratila.“ „Vyznám se tu líp než ty.“ Pohrdavě pokrčil rameny. „Možná jo. Měla ses narodit jako kluk.“ Okamžitě se naježila, zatnula pěsti podél boků a pohodila culíkem. „A ty jako holka. Všichni vědí, že nesnášíš, když si ušpiníš ruce, hezoune.“ Přesný zásah. Opravdu vypadal rozzlobeně. „Měla by ses naučit chovat jako normální holka.“ „Jak asi?“ „Malovat se. Vypadat hezky. Líbat kluky.“ Nikdy by neutratila své vzácné kapesné za lesk na rty. Jen málokdy si mohla dovolit něco nového, natož se líčit nebo používat parfém. „Hrubiáne,“ procedila mezi zuby. „Vsadím se, že jsi ještě nikomu pusu nedala.“ Slyšela v jeho hlase posměšný tón. Ve čtrnácti měla většina jejích kamarádek první polibky za sebou – včetně Maggie – ale
8
MANŽELSKÁ SMLOUVA
...................................................................................................... jí se při té představě zvedal žaludek. Přesto by radši umřela, než by to Nickovi přiznala. „To si piš, že dala.“ „Komu?“ „Do toho ti nic není.“ „Tak se předveN.“ Zarazila se uprostřed kroku. Vzduch prořízlo pronikavé ptačí zaštěbetání a Alexe připadlo, jako by se zastavil čas. Vystrčila bradu. „S čím?“ „Dokaž mi, že umíš líbat.“ Stáhl se jí žaludek, rozbušilo se jí srdce a zvlhly jí dlaně. Ušklíbla se. „S tebou?“ „Věděl jsem to.“ „Proč bych tě měla líbat? Nenávidím tě!“ „Tak fajn, zapomeň na to. Jen jsem chtěl vědět, jestli jsi opravdu holka. TeN aspoň vím, že nejsi.“ Jeho slova ji silně zasáhla. Vzedmuly se v ní všechny pochybnosti a nejistota, zda je jiná než ostatní. Proč se nechová jako Maggie? Proč radši kreslí a čte, než aby se zajímala o kluky? Třeba má Nick pravdu a skutečně má jako dívka nedostatky. Co když… Vykročil pryč. „Počkej!“ Na chvíli se zastavil zády k ní, jako by o její prosbě přemýšlel, a pak se pomalu obrátil. „Co je?“ Donutila se přijít blíž a stoupnout si před něj. Třásly se jí nohy a tělo jí zaplavil zvláštní pocit. Proboha, snad nezačne každou chvíli zvracet. „Umím líbat. A… dokážu ti to.“ „Fajn. Do toho.“ Povýšeně se k ní postavil bokem, jako by něco takového dělal každý den a už ho to začínalo nudit. Alexa shromáždila všechny své znalosti z filmů a sklonila hlavu. Hlavně to nezpackej. Uvolni rty. Zhluboka dýchej. Nakloň hlavu
9
JENNIFER PROBSTOVÁ
...................................................................................................... víc na stranu, abychom do sebe nenarazili nosem. Bože, co když ho praštím do brady a začne krvácet? Ne, nemysli na to. Líbání je hračka. O nic nejde. O nic nejde. O nic nejde… Na tváři ucítila slabý závan jeho teplého dechu. Zvedla hlavu a zarazila se. Potom se jejich rty setkaly. Ačkoli ten slabý dotek téměř necítila, uvědomovala si spoustu pocitů. Dotyk jeho prstů na ramenou. Jemný tlak jeho úst. Zemitou vůni lesa smíšenou se svůdným náznakem kolínské. V těch několika okamžicích jí dal vzácný dar. Srdce se jí otevřelo a žilami se prohnala podivná euforie. Její první skutečný polibek. Jak dlouho se té zkušenosti bála, vyděšená, že kluky a líbání nenávidí a že není normální? TeN konečně ví, že je zralá dívka, a už to nikdy nezpochybní. Pomalu se odtáhl a Alexa otevřela oči. Chvíli se na sebe upřeně dívali. Jejím tělem proudily mohutné, zčeřené vlny emocí, jako by se řítila po vodní skluzavce v zábavním parku a se strachem a vzrušením se držela kymácejícího se voru. Zatajila dech a čekala. Obličejem mu prolétl zvláštní výraz. Prohlížel si ji, jako by ji viděl poprvé v životě. Na jeden úžasný okamžik zahlédla v jeho zlatohnědých očích něco hlubokého – nádech zranitelnosti, o kterou se nikdy nepodělil. Pak zkřivil rty v náznaku úsměvu. Také se usmála. Cítila se v bezpečí. Věděla, že už si z ní nikdy nebude dělat legraci ani ji přehlížet. Všechno se změnilo. To, co popírala a proti čemu tak dlouho bojovala, jí najednou bezmyšlenkovitě vylétlo z úst. „Jednou si tě vezmu.“ Nepochybovala o jeho odpovědi, poněvadž věřila jejich přátelství i polibku. Důvěřovala mu celým srdcem. Čekala, že se po tom dokonalém prožitku široce usměje, řekne, že s ní souhlasí, a jejich vztah se konečně změní.
10
MANŽELSKÁ SMLOUVA
...................................................................................................... Jenže jeho obličej se najednou zastřel a chlapec, kterého políbila, zmizel. Pak se Nick zasmál. Překvapením zamrkala, protože jeho reakci nechápala, ale když se jejich pohledy opět setkaly, v hrudi se jí rozšířil chlad. „Že si mě vezmeš? Dobrej vtip, Al. Až se ožením, vezmu si pořádnou ženskou, ne dítě.“ Posměšně zavrtěl hlavou, jako by mu ta představa zajistila zábavu na několik dalších dní. Nejspíš byla důvodem k žertování pro něho i jeho kamarády. A pro skutečné přítelkyně. Stála v lese a vyděšeně ho pozorovala, protože výjimečně nedokázala dát dohromady jedinou chytrou odpověN. Pak se přestal smát a pouze se uchechtl. „Přesto nějaké schopnosti máš. Při troše cviku můžeš líbat docela dobře. Měj se, prtě.“ A odešel. Vzduchem prolétlo zachichotání. Pomalu se otočila a zahlédla v křoví jednu svou kamarádku. TeN se to dozvědí úplně všichni. V tu chvíli, na pokraji dospělosti, učinila zásadní rozhodnutí. Už nikdy nedovolí Nickovi ani žádnému jinému muži, aby ji znovu ponížil. Jediný vztah, který má cenu, je láska k rodině a přátelům. Klukům se nedá věřit a Alexa byla natolik chytrá, že nepotřebovala další lekci. Na schovávanou úplně zapomněla. Obrátila se, utekla a přitom přemýšlela o tom, co ta bolest v její hrudi znamená. Pochopitelně byla ještě moc malá, aby určila její skutečnou příčinu. Tu pochopila až o několik let později. Měla zlomené srdce.
11
......................................................................................................
KAPITOLA
P
JE D N A
otřebuje chlapa. Nejlíp se sto padesáti tisíci dolary na kontě. Alexandria Maria McKenzieová upřeně hleděla na malý ohýnek uprostřed podlahy obývacího pokoje a přemítala, jestli se úplně nezbláznila. Na kousku papíru v její ruce byly shrnuty všechny vlastnosti, jaké by měl její vysněný partner mít. Měl by být věrný. Inteligentní. Veselý. Se silným vztahem k rodině a láskou ke zvířatům. Se slušným příjmem. Většina z ingrediencí se už vařila. Jeden vlas mužského člena rodiny – nebylo těžké ho bratrovi nepozorovaně sebrat. Směs voňavých bylinek – pravděpodobně aby věděl, co je to něha. A klacík, aby… Doufala, že to neznamená, čeho se bála. S hlubokým nádechem hodila seznam do stříbrného kbelíku a dívala se, jak hoří. Připadala si jako husa, že vaří kouzlo lásky, ale nic jiného ji nenapadlo a neměla co ztratit. Jako majitelka malého knihkupectví v moderní části New Yorku na severu univerzitní čtvrti usoudila, že má právo na jisté výstřednosti. Jako třeba modlit se k matce Zemi za dokonalého muže. Když plameny povyskočily, Alexa se natáhla pro hasicí přístroj. Stoupající kouř jí připomněl spálené kůrky od pizzy vespod minitrouby, která zároveň sloužila i jako opékač topinek. Pokrčila nos, několikrát stříkla sprejem doprostřed koberce a odešla si pro sklenku červeného vína, aby to oslavila.
12
MANŽELSKÁ SMLOUVA
...................................................................................................... Matka bude muset prodat Taru. Jejich rodinný dům. Alexa uchopila lahev Cabernetu Sauvignon a přemýšlela, jaké má možnosti. Její knihkupectví bylo zatíženo hypotékou. Budoucí rozšíření o kavárnu vyžadovalo pečlivé plánování a nebyla schopná ušetřit ani deseticent. Přelétla očima viktoriánský podkrovní byt a snadno si spočítala, že nemá co prodat. Dokonce ani na eBay. Bylo jí sedmadvacet a měla by žít v elegantním kondominiu, kupovat si oblečení šité na míru a každý víkend chodit na rande. Místo toho si z místního útulku tahala domů opuštěné psy a šatník obměňovala tak, že si kupovala módní šály. Milovala slunce, byla otevřená světu a následovala hlas srdce. Bohužel nic z toho matčin dům nezachrání. Usrkla červené víno a usoudila, že s tím nic nezmůže. Nikdo neměl dost peněz a tentokrát, až přijdou věřitelé, to neskončí šUastně. Alexa není Scarlett O’Harová. A nevěří, že její zoufalý pokus připravit kouzlo lásky a přilákat tak ke svým dveřím dokonalého muže pomůže. Zazvonil zvonek. Otevřela ústa. Panebože, je to on? Pohlédla na své špinavé tepláky a ustřiženou košili a přemítala, jestli má čas se převléknout. Musela by prohrabat skříň, ale zvonek se ozval znovu, takže došla ke dveřím, zhluboka se nadechla a vzala za kliku. „To je dost, žes otevřela.“ Její naděje se zhroutily. Alexa se zadívala na svou nejlepší přítelkyni, Maggie Ryanovou, a zamračila se. „Měla jsi být muž.“ Maggie se ušklíbla a vešla dovnitř. Mávla rukou ve vzduchu, až se jí na prstech zablýskly třešňově červené nehty, a pak sebou praštila na pohovku. „Jo, klidně sni dál. Posledního chlapa, kterej s tebou šel na rande, jsi k smrti vyděsila, takže ti už žádné další nedohodím. Co se tu děje?“
13
JENNIFER PROBSTOVÁ
...................................................................................................... „Co tím chceš říct? Myslela jsem, že mě chce napadnout.“ Maggie zvedla obočí. „Naklonil se, aby ti dal pusu na dobrou noc. Ty jsi zakopla a spadla na zadek, takže si připadal jako idiot. Lidé se po schůzce líbají, Al. To je úplně normální.“ Alexa shrnula zbytky po ohníčku do tašky a zvedla kbelík. „Snědl k večeři tuny česneku a já nechtěla, aby se ke mně přibližoval.“ Maggie zvedla sklenku s vínem a notně si přihnula. Natáhla dlouhé nohy obepnuté v černé kůži a opřela si boty na vysokém podpatku o okraj otřískaného stolu. „Připomeň mi ještě jednou, proč jsi za posledních deset let s nikým nespala?“ „Jsi čarodějnice.“ „A ty zas držíš celibát.“ Alexa to vzdala a zasmála se. „Dobře, vyhrála jsi. Proč jsi mě v sobotu večer poctila svou návštěvou? Sluší ti to.“ „Díky. V jedenáct jdu s někým na skleničku. Nechceš se připojit?“ „Na tvoje rande?“ Maggie se ušklíbla a dopila víno. „Určitě budeš lepší společnost. Je hrozně nudný.“ „Tak proč s ním chodíš?“ „Dobře vypadá.“ Alexa klesla vedle ní na pohovku a povzdychla si. „Škoda že nejsem jako ty, Maggie. Proč beru všechno tak vážně?“ „A proč já neberu vážně nic?“ Maggie zkřivila rty sebepodceňujícím úsměvem a potom ukázala na kbelík. „K čemu ten oheň?“ Alexa vzdychla. „Vařila jsem kouzlo lásky. Abych, ehm… sehnala chlapa.“ Její přítelkyně zaklonila hlavu a rozesmála se. „Dobře. Co to má společného s tím kbelíkem?“
14
MANŽELSKÁ SMLOUVA
...................................................................................................... Alexe se rozhořely tváře. Tohle se s ní potáhne až do smrti. „Rozdělala jsem oheň na počest matky Země,“ zašeptala. „Panebože.“ „Vyslechni mě. Jsem zoufalá. Pořád jsem nepoznala toho pravého a objevil se další malý problém, který potřebuju vyřešit, takže jsem obě potřeby sloučila do jednoho seznamu.“ „Jakého seznamu?“ „Jedna zákaznice mi říkala, že si koupila tuhle knížku o kouzelných lektvarech, a když si sepsala seznam všech vlastností, které u muže hledá, opravdu se objevil.“ Konečně se zdálo, že to Maggie zaujalo. „Seznámila se s mužem, který měl všechno, co chtěla?“ „Jo. Musí to být konkrétní seznam, ne moc obecný, jinak vesmír zmateš a nic ti nedá. Tvrdila, že když se tím budeš řídit, objeví se ten pravý.“ Maggiiny zelené oči se zaleskly. „Ukaž mi tu knihu.“ Co jiného ženě, která hledá partnera, zvedne náladu víc než další svobodná přítelkyně? Alexa jí hodila knížečku v látkové vazbě a už si ani nepřipadala jako naprostý idiot. „Hm. Kde máš ten seznam?“ Alexa mávla ke kbelíku. „Spálila jsem ho.“ „Vím, že máš na obvyklém místě schovanou kopii. Jen klid, vezmu si ji sama.“ Její přítelkyně vykročila ke kanárkově žluté matraci a strčila pod ni ruku. Za okamžik vítězoslavně svírala seznam mezi zářivě červenými nehty a olízla si rty, jako by se chystala pustit do pikantního románu. Alexa se uvelebila na koberci a shrbila ramena. AU to ponížení začne. „Zaprvé,“ začala Maggie předčítat, „musí být fanoušek Mets.“ Alexa se připravila na výbuch smíchu. „Baseball?“ vyjekla Maggie. Zamávala papírem ve vzduchu, aby tomu dodala dramatičtější efekt. „Jak můžeš, krucinál, vybrat jako prioritu baseball? Už léta se nedostali do Světové série!
15
JENNIFER PROBSTOVÁ
...................................................................................................... V New Yorku je mnohem víc fanoušků Yankees než Mets, takže to vyřazuje většinu mužské populace.“ Alexa zatnula zuby. Proč ji všichni neustále kritizují kvůli tomu, který newyorský tým si vybrala? „Mets mají srdce a osobnost a já potřebuju chlapa, který umí držet palce slabšímu. Odmítám spát s fanouškem Yankees.“ „Jsi bez šance. Vzdávám to,“ vzdychla Maggie. „Zadruhé, miluje knihy, umění a poezii.“ Zarazila se, aby si to promyslela, a potom pokrčila rameny. „Souhlasím. Zatřetí, je zastáncem monogamie. Velmi důležitý bod. Začtvrté, chce děti.“ Zvedla hlavu. „Kolik?“ Při té myšlence se Alexa usmála. „Ráda bych tři, ale smířila bych se i se dvěma. Mám v tom seznamu specifikovat počet?“ „Ne, s tím už si matka Země poradí sama.“ Maggie pokračovala: „Zapáté, umí mluvit se ženou. Prima. Už se mi dělá nanic ze čtení knih o Marsu a Venuši. Projela jsem celou řadu a pořád tomu nerozumím. Zašesté, miluje zvířata.“ Zasténala. „To je stejné jako s Mets!“ Alexa se na koberci natočila, aby seděla obličejem k ní. „Kdyby nesnášel psy, jak bych mohla vypomáhat v útulku? A co kdyby byl třeba myslivec? Probudila bych se uprostřed noci a z krbové římsy by na mě zíral mrtvý jelen.“ „Přeháníš.“ Maggie se vrátila k seznamu. „Zasedmé, ctí morální kodex a je upřímný. To by měla být priorita, ale já nejsem fanynka Mets. Zaosmé, dobrý milenec.“ Zvedla obočí. „To bych dala hned na druhé místo, ale jsem hrdá, že se to tu vůbec objevilo. Třeba přece jen nejsi tak beznadějný případ, jak jsem si myslela.“ Alexa křečovitě polkla a žaludek se jí sevřel strachem. „Pokračuj.“ „Zadeváté, má silný vztah k rodině. To dává smysl – vybíráš si samé romantiky. Fajn, zadesáté…“
16