PES
Ádám Miklósi THE DOG. A NATURAL HISTORY Copyright © 2018 Quarto Publishing plc First published in the UK in 2018 by Ivy Press All rights reserved Translation © 2019 by Kateřina Teodosijevová ISBN 978-80-7617-343-9
Ádám Miklósi a kol. PES Z anglického originálu The Dog, A Natural History, vydaného Ivy Press, Quarto Publishing Ltd, v Londýně v roce 2018, přeložila Kateřina Teodosijevová Redigovala Renáta Tetřevová Obálku zhotovilo TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 224 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 509. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk Čína Vydání první www.euromedia.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz.
PES Á D Á M MIKLÓ SI, TA M Á S FA R AG Ó , C L AU D I A F U G AZZAOVÁ, M Á RTA G Á C SI OV Á , E N I KÖ K U BINYIOVÁ, PÉ T E R PO N G R Á C Z a J Ó Z SEF TO PÁL
Obsah S 6
Kdo je pes K A PI TO L A 1
Evoluce a přirozené prostředí
Počátky moderních plemen
14 16 18 20 24 28 32
Volně žijící psi: tuláci, venkovští psi, páriové
34
Odkud psi pocházejí Proč psovití přežili Nejbližší příbuzní psa Úsvit vlků První kontakty s člověkem Kdo je předkem psa?
K A PI TO L A 2
Anatomie a biologie Pes jako savec a masožravec Kostra a pohyb Srst a pokožka Příjem potravy Fyziologie psů Jak psi vidí Jak psi slyší Jak psi cítí a jak vnímají chuť Genom Zděděné vlastnosti
PES_004-011.indd 4
40 42 46 50 52 54 56 58 62 64
K A PI TO L A 3
Chování a smečka 70 Hierarchie a kooperace 74 Přátelství a agrese 76 Teritoriální chování 80 Námluvy a krytí 82 Vývoj 84 Štěňata a první měsíce života 86 Socializace 90 Hravé chování u psů 92 Starý pes 96 Komunikace mezi člověkem a psem 98 Vizuální signály 102 Akustická komunikace 106 Olfaktorické signály 110 Sociální chování psovitých
K A PI TO L A 4
Pocity, myšlení a osobnost Jak psi myslí Pochopení a poznávání fyzického světa Pochopení a poznání společnosti Osobnost psa
114 118 122 128
27/03/19 20:37
KAPI TOL A 5
K A PI TO L A 6
Psi a lidé
Plemena psů
Psi v kultuře
134
Moderní plemena a chov
174
Citové pouto k člověku
138 142 144
Moderní chov
176 178 182
148 150 154 156
Přílohy
Psi jako hlídači, lovci a pastevci Pes jako asistent Pes jako společník ve městě a v bytě Současný trénink psů Přínos psa pro lidské zdraví Psi v útulcích Malformace ve vzhledu a tvaru Malformace v chování Mýty a omyly Vědecké studie Budoucnost psů
PES_004-011.indd 5
158 160 164 166 168
Kříženci a voříšci Seznam plemen
Literatura Autoři publikace Rejstřík Poděkování
216 219 220 224
27/03/19 20:37
Kdo je pes S
P
ro některé z nás jsou psi kolegy, kteří nám pomáhají při práci; pro jiné stále představují vlky, pozůstatky nefalšované divočiny. Městský člověk je často bere jako náročné děti vyžadující péči a lásku. Je mnoho způsobů, jakým se lidé staví k těmto chlupatým, čtyřnohým stvořením. A není divu, že občas tápeme, když přijde na roli, kterou psi v naší společnosti hrají, vzhledem k různorodosti psích plemen, tvarů těla, barev srsti a jejich kombinacím, s nimiž se setkáváme. V této knize bychom vám psa rádi představili jednak jako zvíře s unikátní evoluční historií a zároveň jako nejlepšího přítele člověka. Úkol, který jsme si dali, není nijak jednoduchý. Musíme naplnit mnoho očekávání. Zdá se, že každý, a dokonce i ten, kdo psa nikdy nevlastnil, je v této oblasti odborník. A co teprve ty miriády úžasných a dojemných příběhů a historek, jež ovlivňují naši objektivitu. Jak vůbec objektivizovat jedinečný vztah mezi člověkem a psem, zvlášť ten konkrétní, který máme k našim domácím mazlíčkům, s nimiž sdílíme zahrady, byty a nezřídka i postele? Každý majitel psa má samozřejmě naprosté právo projevit city vůči svému čtyřnohému společníkovi, oslovovanému „miláčku“ nebo „zlato“, ale i vědec přece může vyslovit svůj názor, že? Psy je třeba respektovat jako svébytný druh s vlastním osudem a dovolit jim, aby byli tím, čím se stali: tedy psi. Přesto přistupovat ke psu jako k příteli je zřejmě nejlepší způsob, jak vztah mezi člověkem a psem pojmout. Pouto mezi přáteli je silné, stále však dovoluje každému ze zúčastněných vést nezávislý život tak, jak to vnější podmínky dovolí. Přátelé si navzájem pomáhají, ale poskytují si i svobodu. Tráví spolu čas jen proto, že je těší přítomnost toho druhého, a respektují rozdílnost svých osobností. Vpravo Sdílet spolu různé aktivity přispívá ke zdraví a pohodě psa i jeho majitele.
6
K DO J E P E S
PES_004-011.indd 6
27/03/19 20:37
PES_004-011.indd 7
27/03/19 20:37
VYSOCE VA RIABILNÍ DRUH
Psovití patří k nejpozoruhodnějším skupinám savců na naší planetě. Objevují se a zase mizí na velkém jevišti vývoje, jak v čase, tak prostoru. Na počátku dvacátého prvního století se na většině míst severní polokoule vlci nacházeli na pokraji vyhynutí. V současné době se však vracejí do mnoha lokalit napříč celou Evropou, a dokonce se tak děje i ve Spojených státech. Nic se však neopakuje do puntíku stejně – evoluce kráčí nepřetržitě vpřed. Tito moderní vlci vzešli z křížení mezi kojoty a volně žijícími psy a pravděpodobně představují nový směr psovitých šelem. V Evropě neviděli lovci šakala obecného již celé jedno století, během posledních deseti let se však šakali začali vracet do svých původních teritorií, a dokonce obsadili i nová. Některé zahlédli na severu Evropy blízko Baltského moře. Existence psů a jejich variabilita je jedním z mimořádných důkazů evoluce. Když Charles Darwin uváděl příklady evoluce, často odkazoval na domácí zvířata, především na psy. Protože však vývoj neustále pokračuje, nemůžeme si myslet, že psi v dnešní podobě s námi budou navěky. Nová doba a nové podmínky nevyhnutelně přinesou nová stvoření, a ani psi se těmto změnám nevyhnou. Přestože lidstvo všeobecně považuje psy za přátele, v mnoha situacích se stále snaží mít navrch. V tomhle ohledu dokážeme být pěkně otravní. Jedním z takových případů je chov psů. Reprodukce je pro evoluci druhů klíčová a jakákoli chyba může mít z dlouhodobého hlediska fatální důsledky. Zvlášť chov čistokrevných psů, kteří v srdcích mnoha lidí zaujímají mimořádné místo, by si zasloužil přehodnocení. Plemenům nepřinášejí užitek ani
PES_004-011.indd 8
Dole I přes domestikovanost nám psi připomínají své divoké příbuzné.
27/03/19 20:37
nezodpovědné kastrace, ani krytí jen několika vybranými šampiony. Naopak vede k fatálně redukované populační základně, vzestupu příbuzenskému křížení a v konečném důsledku k nárůstu fyzických malformací, chorob a psychických problémů. Mnoho z nás žije ve městech a psi představují naše spojení s přírodou. Z toho důvodu bychom měli udělat vše pro to, abychom je udrželi zdravé a nabídli jim ten nejlepší život, během nějž budou moci naplnit celý svůj biologický potenciál. Psy bychom si měli pořizovat jako společníky jen tehdy, pokud na ně máme čas a chceme jim kromě členství v naší rodině nebo jiné lidské komunitě umožnit být i svobodnou bytostí. V tomto smyslu by psi skutečně měli být bráni jako „vlci ve městech“ – bez ohledu na jejich velikost, na to, zda rádi štěkají, nebo se volně toulají. Dopřejme psům práci, protože o to stojí. Lidé pracují rádi nebo neradi, ale psi jsou jiní. Byli vyšlechtěni k tomu, aby pracovali se svými pány a podíleli se na jejich činnostech. Výzkumy ukázaly, že psi chtějí pracovat kvůli své lásce k lidem, sociální zpětné vazbě a pro pocit, že jsou součástí rodiny. Stejně jako genetické předpoklady, které mají třeba pracovní plemena, nám tato tendence může značně usnadnit trénink. A naopak, dobře vycvičený pes, který byl vybrán pro své předpoklady, si interakci s člověkem užívá. Psi považují práci spíš za jistý druh sociálního chování než za tvrdou dřinu. Na oplátku jim lidé dávají najevo své vřelé city. Musíme si však dát pozor, abychom nepožadovali příliš; psi si zaslouží zůstat psy.
PES_004-011.indd 9
27/03/19 20:37
10
K DO J E P E S
PES_004-011.indd 10
27/03/19 20:37
O KNIZE Dole Psi, zejména ti, kteří žijí ve městech, potřebují ke kvalitnímu životu dostatek pohybu.
V této knize bychom chtěli psy představit z mnoha různých perspektiv. Jsou potomky již vyhynulých, vlkům podobných psovitých šelem a se svými divokými příbuznými sdílí mnoho znaků. Zároveň prožili velmi dlouho dobu po boku lidí. Početné generace psů se staly svědky toho, jak se lidská společnost změnila za posledních 3000–4000 let. Přestože se náš vzájemný vztah stal v mnoha ohledech intimnější – psi stále zůstali psy, v tom dobrém slova smyslu. Proto bychom se o nich měli dozvědět co nejvíc: jak vidí, slyší, cítí, jak se chovají k sobě navzájem a jak reagují na člověka, kolik sofistikovaných komunikačních signálů používají. Majitelé psů by si měli být vědomi duševních schopností svých společníků, aby jim zajistili dostatek mentálního zaměstnání a udrželi jejich mozek aktivní. Díky tomu zůstane život psa kvalitní i ve vyšším věku, neboť u psů, kteří mají více zkušeností a ovládají více dovedností, se ve stáří projevuje výrazně menší pokles myšlenkových schopností. Stejně zásadní je znát podrobně vývoj, jímž prochází štěně, protože právě v tomto období může chovatel a majitel psa nejvíce ovlivnit jeho budoucí charakter. Na rozdíl od lidí, kteří dospívají kolem osmnáctého roku, přichází tento okamžik u psů mnohem dříve, již v jednom roce, případně do dvou let věku. Co mladý pes spontánně pochopí po několika pokusech, může si u dospělého jedince vyžádat mnohem delší dobu. Štěňata se učí od okamžiku, kdy se narodí, a co se naučí brzy, to si pamatují po celý život. A co budoucnost psů? Naše společnost se mění přímo raketovou rychlostí. Ačkoli pro nás mají psi naprosto jedinečný význam, musí čelit novým konkurentům. Televize, internet a mobilní telefony dávají lidem, zejména mladým, pocit, že jsou součástí komunity, a na rozvoj přátelství mezi člověkem a psem zbývá stéle méně času. V industrializovaných zemích populace psů coby domácích mazlíčků stagnuje, nebo dokonce klesá – je to snad znamení úpadku tohoto vzácného vztahu? Kdo však dokáže předvídat, co přijde? Člověk má nicméně odpovědnost za živá stvoření kolem sebe. Budoucnost psů závisí na jejich behaviorální flexibilitě, schopnosti přizpůsobit se novým potřebám lidí v moderní společnosti. Nové role, jež se psům nabízejí, představují výzvu pro psy i jejich trenéry. Přitom si však musíme dát záležet na tom, aby byly uspokojeny rovněž potřeby psů – jen tak nás budou svou přítomností těšit i v příštích staletích. Doufáme, že tato kniha, obsahující některé z nejnovějších výsledků výzkumů, vám jako čtenářům pomůže lépe pochopit vašeho čtyřnohého přítele, anebo vám dodá odvahu najít si konečně svého psího parťáka a sdílet s ním život. KD O JE PES
PES_004-011.indd 11
11
27/03/19 20:37
Pes_038-067.indd 38
27/03/19 20:46
KAPITOLA 2
Anatomie a biologie
Pes_038-067.indd 39
27/03/19 20:46
Pes jako savec a masožravec S I po desítkách tisíc let domestikace a přes selektivní chov vedoucí ke vzniku široké škály tvarů, barev a funkcí si psi stále zachovávají všechny charakteristiky savců a potomků masožravců. „Praví“ savci se vyvinuli v pozdní juře z určitého typu plazů, který se vyznačoval některými novými anatomickými a funkčními rysy. V období střední jury se tito první savci postupně dále dělili. Větve Eutheria (placentálové) a Metatheria (Marsupials – vačnatci) po velkém vymírání na přelomu křídy a paleogénu zažili obrovský rozmach a vyplnili mezery vzniklé po vyhnutí archosaurů. To vedlo k vývoji nejvýznamnějších současných skupin savců, včetně masožravců, který začal před více než 60 miliony let. 7. Mazové žlázy produkují kožní maz, hydrofobní látku, která zajišťuje voděodolnost a promaštění pokožky a srsti. Slouží také jako prevence dehydratace skrze pokožku a podporuje izolaci vůči vnějšímu teplu. Pot vylučovaný potními žlázami hraje nezastupitelnou roli v termoregulaci, kdy ochlazuje tělo a brání tím přehřátí organismu. Potní žlázy se u psů nacházejí pouze na polštářcích tlapek a čenichu, a tak k regulaci tělesné teploty v horku musí využít zrychleného dýchání s otevřenou tlamou.
40
1. Srst se začala vyvíjet hned od počátku evoluce savců. Nepřispívá jen k termoregulaci, ale hraje svou roli také v komunikaci, chrání povrch těla a pomáhá zvířeti skrýt se v porostu (kamufláž). Srst psů během domestikace prošla velkými změnami. Rozlišují se různé druhy srsti, které jsou charakterizovány různě dlouhými fázemi růstu, péčí, kterou vyžadují, a intenzitou línání. Barevná škála srsti je u moderních psů, na rozdíl od vlků, velmi široká.
6. Savci jsou endotermní živočichové, což znamená, že mají stálou tělesnou teplotu. Normální tělesná teplota psa je 38,3 – 39,2 °C (normální tělesná teplota u člověka je 37 °C).
ANAT OMI E A B IO L O G IE
Pes_038-067.indd 40
27/03/19 20:46
2. U savců se vyvinula specifická struktura středního ucha, kde tři drobné kůstky (kladívko, kovadlinka a třmínek) spojují membránu bubínku s vnitřním uchem. Kladívko a kovadlinka vznikly přeměnou z kostí tvořících součást spodní čelisti předchůdců savců. Zapojením těchto tří kůstek do přenosu zvuku zvyšuje rozsah sluchu savců. Rozsah sluchu se u psů pohybuje od 30 – 40 Hz do 44,000 Hz. 3. Během vývoje přišli savci o dva typy čípků rozlišujících barvu. V důsledku toho je jejich vidění dichromatické − vnímají pouze červené a modré světlo.
4. Savci mají od ostatních živočichů odlišnou strukturu čelistí, jejichž kosti nesou zuby. Chrup se mění pouze jednou za život, když mléčné zuby nahrazují zuby permanentní (trvalé). Dospělí psi mají 42 zubů, přičemž 22 z nich se nachází ve spodní čelisti. Mléčný chrup se u štěněte prořezává kolem dvacátého dne života a přetrvává až do pátého či šestého měsíce (podle příslušnosti ke konkrétnímu plemeni).
5. Mléčné žlázy jsou speciálním typem potních žláz, které produkují mléko, výživný sekret bohatý na tuky, cukry a bílkoviny, určený ke krmení mláďat. Tyto žlázy najdeme u obou pohlaví, jsou však aktivní pouze u samic během poslední fáze březosti a v období laktace. Jejich vývoj a funkci kontrolují samičí pohlavní hormony včetně estrogenu a prolaktinu. Mléko fen je bohaté především na tuky a bílkoviny, na rozdíl od lidského však obsahuje méně cukrů.
Nahoře Existuje sedm klíčových znaků, jimiž se zhruba 6000 žijících druhů savců odlišuje od ostatních živočichů.
PES JA KO SAVEC A MA SO ŽRAVEC
Pes_038-067.indd 41
41
27/03/19 20:46
Pes_068-111.indd 68
27/03/19 20:49
KAPITOLA 3
Chování a smečka
Pes_068-111.indd 69
27/03/19 20:49
Sociální chování psovitých S Vysoce společenské chování a život v rodinných skupinách je typickým znakem psovitých šelem. Základní téma je přitom stále stejné – rozdíl je pouze v počtu členů dané smečky. I psi žijící s lidmi dědí sociální zvyky svých divokých příbuzných, zároveň se ale musí seznámit se svébytnými sociálními interakcemi a naučit se jednat v různých situacích. Je to obzvlášť důležité pro psy žijící jako členové rodiny.
ORGANIZACE RODINY
vlastní teritorium v oblasti, které je dávno rozdělené mezi stávající smečky, potřebují projevit značnou dávku odvahy i zkušenosti. Nikoho také jistě nepřekvapí, že jen málo z nich uspěje. U psů žijících v lidské společnosti takové chování nepozorujeme – většina z nich nejeví tendence opustit rodinu svého pána. Volně žijící psi odházejí od původní rodiny v různém věku – někteří dříve, jiní později –, ale bývají také snadněji přijímáni do jiných smeček.
Dole Podobně jako ostatní druhy šakalů tvoří i šakal čabrakový menší rodinné skupiny.
Typickou vlčí smečku tvoří dvě až tři generace, smečky šakalů a kojotů jsou obvykle menší. Momentální organizace smečky závisí na mnoha faktorech a např. u vlků není výjimkou, když se jednotlivé rodiny spojí a vytvoří větší smečku o 20–30 jedincích. Genetický vztah mezi členy je pojistkou klidu a míru uvnitř smečky, neboť její úspěch závisí jak na rodičích, tak na přežití mláďat. Proto také nejstarší samec, který je otcem mladších členů smečky, má blízko k vůdci, jímž je nejzkušenější vlk, a který také nejčastěji rozhoduje. Jeho zájmy se ovšem obvykle kryjí se zájmy smečky. Ve věku dvou až tří let opouštějí mladí vlci smečku, aby si založili vlastní. Vzhledem k tomu, že si musí najít
70
C HOVÁNÍ A S M E Č K A
Pes_068-111.indd 70
27/03/19 20:49
STRATEGIE SAMCŮ A SAMIC Sociální interakce ve smečce nabírají na obrátkách, když vedoucí samice, matka, přichází do říje. Z pozorování ve volné přírodě vyplývá, že většina dvoření se omezuje pouze na vedoucí pár. Během období páření se alfa vlk snaží předcházet jakýmkoli sexuálním interakcím mezi dospívajícími samci a svou partnerkou a všeobecně se chová agresivně vůči jiným samcům. Naproti tomu vůdčí samice vykazuje známky mírné agrese vůči ostatním samicím po celý rok. U volně žijících psů široká škála sexuálního chování a pářicích zvyků nepodporuje vznik a udržování takto specifických rolí a ani domácí psi nejsou nuceni používat takové strategie k tomu, aby si vyhledali partnera.
HARMONIZACE VZTAHŮ
LOVÍCÍ SMEČKA Lov je základní aktivitou všech psovitých šelem, avšak nejkomplexnější lovecké strategie zahrnující spolupráci velkého počtu jedinců byly pozorovány u vlků žijících na severu Kanady a Aljašky. Je pravděpodobné, že velikost smečky vlků souvisí s velikostí jejich kořisti. Pokud loví losy nebo pižmoně, sdružují se do větších smeček, na ulovení menší kořisti postačí méně jedinců. Lov neznamená pouze nalezení kořisti a její skolení. Vlci musí rovněž velice dobře znát své často rozsáhlé teritorium – kdy a kde se kořist pohybuje – a být schopní zorganizovat lov na vzdálenost 20–65 km. Vědci často pozorovali, jak si jednotliví vlci zkrátili cestu, aby lovené zvíře překvapili, nebo dokonce přepadli ze zálohy. Volně žijící psi loví ve skupinách málokdy – k získání potravy v blízkosti lidských obydlí jim postačí podstatně jednodušší taktika.
Dole Agresivní výstupy jsou uvnitř smečky běžné, vždy však po nich následuje usmíření.
Pro sociální skupinu psovitých šelem je soudržnost velice důležitá. V některých případech nelze soubojům ani při nejlepší vůli zabránit a nastolení míru mezi bývalými soupeři je pak o to důležitější. Pozorování a různé studie potvrdily, že po agresivních střetech dochází jak ve vlčí smečce, tak v rodinné skupině k usmiřování. Po souboji začne vítěz i poražený dávat najevo snahu o smír. Iniciují tělesný kontakt a vzájemně se olizují. Usmíření zajistí, že členové smečky budou i nadále ochotní spolupracovat jak v případě obrany teritoria, tak během lovu.
SO CI Á LN Í CH O VÁ N Í PSO VI TÝCH
Pes_068-111.indd 71
71
27/03/19 20:49
Pes_112-131.indd 112
27/03/19 20:58
KAPITOLA 4
Pocity, myšlení a osobnost
Pes_112-131.indd 113
27/03/19 20:58
Jak psi myslí S Navzdory faktu, že většina z nás má dobrou představu, jak „myšlení“ funguje, definovat tento termín z vědeckého hlediska a přizpůsobit ho obdobným procesům u zvířat není právě snadné. Myšlení obecně se popisuje jako komplexní mentální (kognitivní) proces, který v sobě spojuje kombinaci a organizaci několika – geneticky ovlivněných nebo naučených – konceptů, představ či vjemů (tzv. mentální reprezentace) v zájmu dosažení cíle. Koncept myšlení je tedy ve své podstatě těsně spojený s konceptem řešení problémů. Myšlení umožňuje psovi předjímat události v okolí, což významně zvyšuje jeho šance na přežití.
Pes_112-131.indd 114
VÝVOJ POZNÁVACÍCH SCHOPNOSTÍ PSŮ Poznávací schopnosti psů formuje jak fyzické, tak sociální prostředí. Co se toho druhého týká, představuje pes unikátní případ, protože jeho sociální prostředí tvoří ostatní psi, a zároveň i lidé. Následkem toho je, že kognitivní procesy psů (coby jednoho z druhů rodu psovitých) byly adaptovány na život a lov ve smečce, domestikace způsobila vývoj dovedností podporujících spolupráci s lidmi. Zatímco první z jmenovaných vedlo k vývoji takových dovedností, jako je výpočet budoucího pohybu druhů a synchronizace aktivit s ostatními členy
Dole Podobně jako jeho nejbližší příbuzný, vlk obecný, i mezi kognitivní schopnosti psa patří ty, jež ho adaptují na život ve smečce.
27/03/19 20:58
smečky, druhé zmíněné vedlo k rozvoji schopnosti interpretovat si komunikační signály člověka. Mimořádné sociální nadání dovoluje psům překonat vlastní kognitivní omezení tím, že se učí od ostatních. Psi se velmi špatně vypořádávají se situací, která vyžaduje, aby se vzdálili od potravy, kterou sice vidí, ale je pro ně v daný okamžik nedosažitelná (například pokud musí oběhnout plot, aby se k potravě dostal), protože jejich předkem je stepní masožravec, pro kterého odejít od kořisti znamenalo neefektivní řešení zásadního problému. Důležité ovšem je, že pes velmi rychle pochopí, co má udělat, pokud mu jiný pes nebo člověk ukáže řešení jeho nesnází s plotem, který musí obejít.
JAK RŮZNÁ PLEMENA ŘEŠÍ PROBLÉMY Kromě obecného výběru lidského prostředí jsou při posuzování schopností psů řešit problémy vysoce relevantní rozdíly uvnitř druhu. Důvodem toho je skutečnost, že různá plemena byla šlechtěna k tomu, aby člověku asistovala při různých činnostech, a plemena byla tudíž tradičně rozdělována podle problémů, jež byla schopná řešit nejlépe (například lov nebo pasení stád). Psi, kteří byli vybráni k práci, jež vyžaduje neustálou spolupráci s člověkem (jako jsou třeba pastevecká plemena), umí mnohem lépe číst komunikační signály lidí. Tito psi například snáze pochopí ukazovací gesto, jímž člověk označí místo, kde se nachází skrytý předmět, než psi patřící k plemenům, která obvykle řeší úkoly samostatně, což jsou třeba lovečtí psi. Důležité ovšem je, že tu samou
schopnost ovlivňují i morfologické rozdíly mezi plemeny. Konkrétně plemena psů s krátkou lebkou (brachycefalická), jako jsou boxeři, bývají v těchto situacích úspěšnější než plemena s dlouhou hlavou (dolichocefalická), jako jsou greyhoundi, protože pozice očí jim umožňuje lépe se soustředit na objekt před sebou a neruší je dění v okolí.
Dole Jednou z vysoce variabilních charakteristik plemen psů je tvar jejich lebky. Výzkumy přinesly důkaz, že se vizuální komunikační dovednosti brachycefalických a dolichocefalických plemen liší.
Brachycefalická lebka Oči směřující dopředu umožňují lépe vnímat gesta
Dolichocefalická lebka
Pozice očí vhodná pro lepší rozhled po okolí
JA K PSI MYSLÍ
Pes_112-131.indd 115
115
27/03/19 20:58
PES_132-171.indd 132
27/03/19 21:01
KAPITOLA 5
Psi a lidé
PES_132-171.indd 133
27/03/19 21:01
Psi v kultuře S V současné době a ve většině společnosti tvoří psi nedílnou součást kulturního prostředí i myšlení lidí. Excelují jako hlavní postavy v oblíbených televizních seriálech i filmech. Jedinci stejně jako celé komunity vydávají astronomické obnosy na to, aby se život psů zlepšil, což se dotýká vzdělání, veterinární péče i pojištění. Žijeme podle všeho ve společnosti orientované na psy, kde dominují pozitivní aspekty vlastnictví psů a většina lidí má ke psům kladný vztah.
Nahoře Antičtí Římané si cenili černých psů, které využívali ke střežení domovů a majetku, neboť byli přesvědčeni, že právě taková zvířata nejlépe zastraší případného vetřelce.
OTISKY PSÍCH TLAPEK NAPŘÍČ LIDSKOU KULTUROU Psi se stali oblíbeným námětem jeskynních kreseb již v době vzniku prvních takových děl. Pradávné kresby staré tisícovky let pro nás mají obrovský význam. Pomáhají nám zjistit, nejen jak psi tehdy vypadali, ale také to, jaký byl vlastně tehdy vztah mezi psy a lidmi. Psi se rovněž objevují na nástěnných
Vpravo Blízký vztah mezi psem a jeho majitelem často zobrazovali různí umělci. Movití klienti se rádi nechávali malovat se svými psíky.
134
P S I A L I DÉ
PES_132-171.indd 134
27/03/19 21:01
malbách v antickém Římě a později na plátnech středověkých malířů, což nám poskytuje jedinečný přehled nejrůznějších plemen, která existovala před několika staletími. Tyto obrazy představují báječný zdroj informací pro chovatele a veterinární lékaře, kteří se zajímají o historické pozadí dnešních populárních plemen. Staré malby a kresby psů fungují jako zajímavá „okna do minulosti“ - dovolují nám nahlédnout do života našich předků a zjistit, jakou roli v nich tehdy psi hráli. Tyto obrazy, na nichž se setkáváme se psy, často zachycují výjevy z lovů a vypovídají tak o důležitosti psů pro oblíbenou zábavu a sport pěstovaný v aristokratických kruzích. Podobizny bohatých členů vyšší společnosti nezajistily nesmrtelnost pouze zobrazeným osobám, ale i jejich psům, s nimiž se tito lidé nechávali s oblibou portrétovat – ať již šlo o drobné psíky trávící život na klínech svých paniček nebo milované společníky. Tyto obrazy dokládají, že již tehdy existovala zvířata, jejichž úkolem nebylo nic víc, než být domácím mazlíčkem.
TVAROVÁNI TECHNOLOGIÍ A TVAROVÁNÍ KULTURY Lov je jednou z oblastí lidské kultury, kterou psi významně ovlivnili – a naopak, díky výběru lovců vznikla nejpočetnější skupina plemen pracovních psů, včetně chrtů, honičů, teriérů a jezevčíků, retrívrů, setrů a pointerů. Společně s vývojem zbraní a tréninkem koní se psi z velké části podíleli na stále rafinovanějších metodách lovu, které uvedli do praxe naši předkové. Různá
plemena loveckých psů jsou skvělým příkladem, jak funguje selekce aplikovaná na lovecké vlohy a povahu. Tehdejší chovatelé vybírali po staletí do plemenitby psy s určitými, pozorně zhodnocenými vlastnostmi původních šelem. Zatímco chrti byli selektováni především pro svůj skvělý zrak, rychlost a vytrvalost a schopnost skolit kořist, u ohařů, jako je třeba pointer, to byla jejich schopnost vystavit zvěř a tím ji lovci ukázat.
Nahoře Během
tisíciletí vytvořili talentovaní chovatelé bezpočet typů psů, na které můžeme nahlížet jako na vysoce specializované „nástroje“, díky nimž jejich pánové dokázali skolit jakoukoli kořist.
PSI V KU LTUŘE
PES_132-171.indd 135
135
27/03/19 21:01
Pes_172-213.indd 172
27/03/19 21:05
KAPITOLA 6
Plemena psů
Pes_172-213.indd 173
27/03/19 21:05
Jen málokdo dokáže odolat roztomilosti štěněte, ať jde o křížence (vlevo) nebo čistokrevného psa (francouzský buldoček, dole).
Vlevo a dole
Moderní plemena a chov S Všichni majitelé psů své mazlíčky milují, někteří z nich však určité psy milují mnohem víc – ty čistokrevné. Velká část milovníků psů křížence (voříšky, podvraťáky apod.) považuje za méněcenné. Existuje však druhá skupina nadšenců, jejichž srdce planou právě pro tyhle psí vyvržence, zachraňují je a pomáhají jim, kdekoli a kdykoli. Existence voříšků a péče o ně je stejně důležitá jako chov čistokrevných plemen. Geneticky různorodý materiál, který kříženci představují, představuje záchranu psů ovlivněných blízkou příbuzenskou plemenitbou.
CHOVATELSKÉ KLUBY Chovatelské kluby a místní chovatelské organizace jsou strážci osudu „čistokrevných“ plemen psů. V mnoha zemích přebírají zodpovědnost za dodržování pravidel a směrnic chovu čistokrevných psů kynologické organizace. Výsledkem jejich snahy je však často použití geneticky blízce příbuzných jedinců v chovu. Bohužel mnoho těchto organizací lpí výhradně na výstavním exteriéru, přestože některé dnešní standardy se soustředí více na vzhled než na fyzické a psychické zdraví.
174
Některé kynologické organizace však odvádějí dobrou práci – to jsou ty, které uznávají, že se musí snažit o welfare psů všeobecně, bez ohledu na to, zda jsou čistokrevní nebo ne. Chovatelské kluby mohou pomoci tím, že budou podporovat vývoj testů DNA, které dokážou odhalit určitá genetická onemocnění, schválí fyzické a behaviorální screeningy pro psy, jež mají být zařazeni do chovu, a budou chovatele vést k selektivnímu chovu a precizní dokumentaci rodokmenů. Vlevo Anglický buldok je výsledkem extrémní selekce. Tvar jeho hlavy mu způsobuje problémy s dýcháním i při přijímání potravy. Některé chovatelské organizace se snaží o nápravu pomocí křížení.
P L E ME NA P S Ů
Pes_172-213.indd 174
27/03/19 21:05
CHOV A LEGISLATIVA Držení a chov psů byl a je regulován různými zákony, v každé zemi jinými. Nejznámějšími a také nejdiskutovanějšími jsou zákazy držení a/nebo chovu některých plemen Ve většině případů takový zákaz přišel po nějakém závažném incidentu, kdy pes napadl a vážně zranil nebo zabil člověka – dospělého či dítě –, a zákonodárci se pak přiklonili k názoru, že zákaz plemene tyto případy eliminuje. Ve většině zemí se zákaz týká tzv. bojových plemen (jako je pitbul) a velkých plemen typu mastifa (což je třeba argentinská doga). Ačkoli jedinci těchto plemen mají jistě na svědomí události, při nichž došlo ke zranění či smrti člověka, ve skutečnosti mnohem častěji člověka napadnou a pokoušou příslušníci běžnějších plemen. Přesto je třeba říci, že zákaz těchto plemen vedl k všeobecnému poklesu případů pokousání psem.
ODPOVĚDNOST VLASTNÍKA Hnutí za odpovědné vlastnictví psů se snaží přesvědčit majitele psů o výhodách kastrace. Hlavní argument, který používají, zní, že psů je hodně (především kříženců a volně žijících psů) a tímto způsobem lze zabránit narození nechtěných štěňat. Poukazují rovněž na to, že díky kastraci je možné psa ochránit před některými druhy rakoviny. Musíme však vědět, že zrovna tak důležité je mít k dispozici dostatečný počet jedinců vhodných pro chov v reprodukčním věku, aby mohla vzniknout nová generace. Pokud je populace příliš malá, pak rostoucí počet případů inbreedingu v chovu vede
k degeneraci plemene a výskytu geneticky podmíněných chorob. Právě proto by chovatelské organizace spolu s chovateli a majiteli psů měli vypracovat strategii, která by zajistila genetickou rozmanitost v populaci zdravých psů.
Nahoře Síla a vrozené sklony k lovu a obraně majetku z argentinské dogy udělaly psa nevhodného pro držení v malých bytech.
MO D ERN Í PLEMEN A A CHOV
Pes_172-213.indd 175
175
27/03/19 21:05
Labradorský retrívr VÝŠKA 54–57 cm
VZRUŠIVOST vysoká
PŮVODNÍ POSLÁNÍ vodní
UČENLIVOST vysoká
pes, retrívr
POTŘEBA ZAMĚSTNÁNÍ
vysoká; dlouhé procházky, sport, výcvik ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY
dysplazie kyčelního/ loketního kloubu, různé druhy rakoviny
POTŘEBA PÉČE nízká VZTAH KE ZVÍŘATŮM
výborný VZTAH K DĚTEM výborný OCHRANÁŘSKÝ málo PRO ZAČÁTEČNÍKY ano
Profil V posledních letech se tenhle téměř dokonalý rodinný pes stal nejpopulárnějším plemenem na světě. V minulosti byli labradoři využíváni k práci na rybářských člunech na ostrově Newfoundland, kde pomáhali při vytahování sítí z vody a přinášení kachen. Typickými rysy tohoto dobře stavěného a vyváženého psa jsou hustá, voděodolná srst, „vydří“ ocas, který je u kořene silnější, a neuvěřitelné plavecké schopnosti. Srst může být černá, žlutá nebo čokoládová Jaký je Spojení vstřícnosti se sportovním nadáním z tohoto dobromyslného a univerzálního plemene dělá dokonalého partnera pro aktivního majitele. Labradoři jsou přátelští a velmi aktivní a nekonečně milují vodu. Rádi pracují a jejich instinkty mohou využít také záchranáři při hledání pohřešovaných po zemětřesení či jiných katastrofách, a osvědčili se také jako asistenční psi. V prvním roce života jsou doslova neunavitelní a svého majitele během procházek s oblibou za sebou vláčejí na vodítku, skáčou na lidi a občas někoho dokonce povalí na zem.
ZEMĚ PŮVODU Velká Británie
198
P L E ME NA P S Ů
Pes_172-213.indd 198
27/03/19 21:06
Bernský salašnický pes VÝŠKA 60–70 cm
VZRUŠIVOST střední/vysoká
PŮVODNÍ POSLÁNÍ
UČENLIVOST střední
pastevecký pes POTŘEBA ZAMĚSTNÁNÍ
střední; několik kratších procházek denně ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY
dysplazie, artritida, rakovina, torze žaludku, entropium, progresivní retinální atrofie sítnice
POTŘEBA PÉČE střední/ vysoká; časté kartáčování (hojné línání) VZTAH KE ZVÍŘATŮM
výborný VZTAH K DĚTEM výborný OCHRANÁŘSKÝ málo PRO ZAČÁTEČNÍKY ano
Profil Tento robustní pes měl za úkol pást dobytek, tahat vozíky a hlídat farmy ve Švýcarsku. Dnes již nebývá využíván ke svému původnímu účelu, zato se díky své atraktivitě a dobré povaze stal výborným domácím mazlíčkem. Srdce svým fanouškům ukradl medvědím vzhledem a bohatou tříbarevnou srstí se symetrickými bílými znaky na krku a hrudi. Bohužel kvůli častým zdravotním komplikacím patří ke psům s nejkratší dobou života. Jaký je Jako mnoho dalších velkých plemen i bernský salašnický pes dospívá pozdě; zůstává mu však na dlouhou dobu štěněcí chování. Aby ze štěňat vyrostli sebevědomí a vyrovnaní dospělí, je třeba dbát na socializaci a včas je začít seznamovat s různými lidmi a novými situacemi. Pak jsou tito psi klidní, přátelští i k cizím lidem (ačkoli někteří se k cizincům chovají spíše chladněji) bez sklonů k agresivitě.
ZEMĚ PŮVODU Švýcarsko
PLEMEN A PSŮ
Pes_172-213.indd 199
199
27/03/19 21:06
Maďarský krátkosrstý ohař – Vižla VÝŠKA 54–60 cm
VZRUŠIVOST vysoká
PŮVODNÍ POSLÁNÍ lovecký
UČENLIVOST vysoká
pes
POTŘEBA ZAMĚSTNÁNÍ
vysoká; dlouhé procházky, sport, výcvik ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY
alergie, dysplazie kyčelního kloubu, epilepsie
POTŘEBA PÉČE nízká; zastřihování drápků VZTAH KE ZVÍŘATŮM dobrý VZTAH K DĚTEM dobrý OCHRANÁŘSKÝ málo PRO ZAČÁTEČNÍKY docela dobrý
Profil Elegantní a atletický univerzální lovecký pes podobný pointerovi je známý svým skvělým čichem. Uznány jsou různé odstíny žemlové barvy. Kromě populárního krátkosrstého typu existuje vzácná a robustnější varianta (uznaná jako samostatné plemeno), které bylo vytvořeno křížením s německým drátosrstým ohařem – maďarský drátosrstý ohař. V zemích, kde není kupírování ocasu psů zakázáno zákonem, se maďarským ohařům ocasy zkracují na jednu třetinu délky, aby se předešlo zraněním při lovu. Jaký je Díky své přizpůsobivosti a pohodové povaze je maďarský ohař milujícím společníkem aktivní rodiny, která mu zajistí tolik pohybu a pozornosti, kolik potřebuje. Blízký vztah s pánem je pro ně naprosto zásadní. Umí dát najevo své pocity a často se projevují různými zvuky, což je pro ně typické. Jsou to jemní a inteligentní psi, snadno vycvičitelní díky své citlivé povaze – ačkoli někdy jsou až příliš nesmělí.
ZEMĚ PŮVODU Maďarsko
200
P L E ME NA P S Ů
Pes_172-213.indd 200
27/03/19 21:06
Anglický špringršpaněl VÝŠKA kolem 51 cm
UČENLIVOST vysoká
PŮVODNÍ POSLÁNÍ lovecký
POTŘEBA PÉČE střední;
pes
POTŘEBA ZAMĚSTNÁNÍ
střední; dlouhé procházky, výcvik ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY
dysplazie kyčelního kloubu, potíže se zrakem VZRUŠIVOST vysoká
kartáčování jednou týdně, čištění uší VZTAH KE ZVÍŘATŮM dobrý VZTAH K DĚTEM výborný OCHRANÁŘSKÝ málo PRO ZAČÁTEČNÍKY ano
Profil Špringršpanělé jsou starobylé plemeno, vyšlechtěné pro lov s chrty nebo loveckými dravci a při nahánění zvěře do sítí. Anglický špringršpaněl má menšího a méně aktivního bratrance, velššpringršpaněla. V posledních dekádách se chov anglického špringršpaněla rozdělil na dvě linie: pracovní a výstavní, která je také vhodná jako pes do rodiny. Obě linie se od sebe na první pohled zřetelně liší. Hustá, voděodolná srst může být černobílá nebo hnědobílá, případně s pálením. V současnosti pozorujeme u některých psů tohoto plemene nevyrovnané chování a záchvaty agresivity související s chybami v chovu. Jaký je Aktivní rodiny najdou ve špringršpanělovi perfektního kamaráda s okouzlujícím charakterem, rozesmátým výrazem a bez přestání mávajícím ocasem. Tito psi jsou plní energie, milují dlouhé procházky a túry, potřebují však kromě těla zaměstnat i hlavu. Trpívají separační úzkostí.
ZEMĚ PŮVODU Velká Británie
PLEMEN A PSŮ
Pes_172-213.indd 201
201
27/03/19 21:06
Rejstřík S A abnormality 158–9 abnormální chování 160–3 Aboriginci 26, 31, 37, 142 agrese 76, 129 abnormální 163 dominantní 77 funkce 77 chov 78–9 jako komunikace 76 obrana potravy 78 proti člověku 77 syndrom 163 teritoriální 80 vrtění ocasem 79 alergické reakce 47, 51, 171 americký stafordšírský teriér 197 Amundsen, Roald 142 anglický špringršpaněl 79, 201 asistenční psi 144–7 pro autisty 146 pro lidi omezené v pohybu 146 pro neslyšící 145–6 vodicí psi pro nevidomé 144–5 australský ovčák 203
B basenji 32, 45, 64 belgický ovčák 205 bernský salašnický pes 199 bezsrstá plemena 67 bígl 96, 178, 196 blecha 49 border kolie 97, 177, 213
220
border teriér 97, 195 boxer 43, 158, 209 bránění potravy 78 buldok 43, 84, 158, 192
C Canidae 14–19 Canis 14–19, 30 cval 45
domestikace 24–5, 28, 31, 75, 100 drátovitá srst 66 druhy 30 dvojčata 63 dvoření 82–3
E emocionální stav 103 evoluce 8, 14–17
Č
F
čelist 41, 50, 158 čich 58–61 pachové značky 80–1 čivava 186
feromony 110–11 fobie z hlasitých zvuků 161, 181 francouzský buldoček 158, 174, 182 Fuller, John 84 fyzické abnormality 158–9 fyziologie 52–3
D Darwin, Charles 8 dědičnost 64–7 dělení se o potravu 73 délka života 96–7 designoví psi 178–9 děti 105, 149, 155 dieta 50–1 geny 63 rané vtištění chuti 61 vnímání chuti 61 výhradní masožravci 14, 16, 17 dingo 26, 35, 37, 142 dlouhá srst 66 DNA 28, 29, 31, 32, 63, 179 doba ledová 15, 17, 21 domácnost s několika psy 73
G genom 29, 62–3 geny chování 64 barvy srsti 64, 65 typy srsti 66–7
H hierarchie 74–5 Hippokratés 128 homeostáza 52, 53 hravé chování 92 funkce hry 92 hravé signály 93 partneři 94
REJSTŘÍK
Pes_214-224.indd 220
27/03/19 21:08
předmět hry 94 přetahování 92 skutečnost vs. hra 94 soutěžní hry 92, 94 hybrid 19, 30–1, 178–81 hybridizace 30–1 hypoalergenní srst 47
Ch chod 45 chov 8–9, 174 abnormality 158–9 agrese 78–9 funkce psů 33 chovatelské organizace 174 zákony 78, 175 chůze 45
J Jack Russell teriér 183 jazyk 43 jeskynní malby 26, 134, 137 jezevčík 43, 159, 184 jorkšírský teriér 84, 187 jura 40
K Kavalír King Charles španěl 32, 191 klíště 49 klus 45 kmen Turkana 27 knírač malý 185 kognitivní schopnosti 114–17 pokles 97 kojot 8, 18, 19, 28, 70 kokršpaněl 64, 84, 89, 207 kolonizace 15
komunikace 98–101 akustická 106–9 evoluce 98–9, 100–1 lidská řeč 100 signály 98–100 viz také vizuální signály; vokalizace kooperace 74–5 koprofágie 162 kopulace 83 kortizol 53 kostra 42–5 kresby 134–5 jeskynní umění 26, 134, 137 krmení viz dieta kříženci 30–1, 174, 178–81 kudrnatá srst 66 kyčel 43
L labradorský retrívr 79, 198 lebka 43, 115 abnormality 158 zrak 54 licence 169 loket 44 lovečtí psi 135, 176 lovící smečky 71 lurcher 178–9
M maďarský ohař krátkosrstý 200 manipulace s předměty 121 masožravci 40–1 městští psi 148–9 Miacis 14 mimochod 45 mléčné žlázy 41 mateřský feromon 111 mops 54, 158, 189 myšlení 114–17
N navázání vztahu 141 německá doga 84, 211 německý ovčák 31, 78, 84, 89, 210
O ocas 44 kupírování 44 vrtění ocasem 79 odhalení rakoviny 59 odpovědný přístup majitele 175 olfaktorické signály 110–11 organizace rodiny 70 osobnost 128–31 osobnost majitele 131 temperament 130 ovčáčtí psi 177 oxytocin 155
P paedomorfóza 32 pachové značky 80–1 paleocén 14 paměť 116–17 paraziti 49 páriové 35, 36–7, 50, 51, 137 viz také volně žijící psi páření 71, 82–3 paspárek 44 Pavlov, Ivan 128 Peary, Robert 142 pleistocén 15, 17, 18, 20 pliocén 20 pohyb 45 pokožka 48–9 abnormality 159 REJSTŘ ÍK
Pes_214-224.indd 221
221
27/03/19 21:08
polidšťování 169 potrava výhradních masožravců 14, 16, 17 potřeba energie 52–3 pracovní psi 9, 34, 142–7, 170, 176–7 pravlk obrovský 17 prostorová orientace 119–20 předek 28–31 přelom křídy a paleogénu 40 přísloví 136 psi, kteří vycítí záchvat 147 pudl 46, 97, 202
R rané vtištění chuti 61 receptory dopaminu 64 reprodukce viz páření robotický pes 171 rodinní psi 34 rotvajler 212 rozeznávání množství 121 rozšíření psovitých 15 roztoči 49 růstové křivky 84
S samčí a samičí strategie 71 saňoví psi 142 savci 40–1 Scott, John 84 separační úzkost 140, 162–3 Shih-tzu 188 sibiřský husky 32, 206 síla kříženců 181 sledování předmětu 119 sluch 41, 56–7 služební pes 144–7 socializace 25, 90–1, 147 brzká aklimatizace 91
222
období 88–9 věk pro adopci 91 vlčata a štěňata srovnání 85 sociální chování 70–3 sociální schopnosti 127 sociální učení 122, 125 sport 170–1 srdce a krevní oběh 45, 52 srst 40, 46 barva 46, 47, 64, 65 hypoalergenní 47 chování 46 plemena bez srsti 67 typy 66–7 vzory 47 stafordšírský bulteriér 190 stálost objektu 118–19 stárnutí 96–7 starověká plemena 29, 32, 33, 135 stres 52, 53 svaly 45 syndrom nevyprovokované agresivity 163
Š šakal 8, 14, 15, 18, 19, 21, 31, 70 šakal obecný 8, 18, 19, 21, 30 šarpej 159 šeltie 208 štěkání 80, 108 nepřiměřené 160 štěňata viz vývoj
T tahání za provaz 121 technologie 117, 171 televize 121 temperament 130 teorie alfa jedince 75, 164
terapuetický pes 154 teritoriální chování 80 agrese 80 pachové značky 80–1 typy 81 vlci 81 tlapky 44, 48 tradiční společnosti 27 trénink 9, 129, 147, 150–3 viz také učení trudník 49 tuláci 34 útulky 156–7 tvar hlavy viz lebka
U učení 116, 122–7 mezidruhové 124–5 slovo 127 sociální 122, 125 uvnitř druhu 123 viz také trénink učení se slovům 127 uši 41 chirurgické úpravy 57 sluch 56–7 útulky 156–7
V vědecké výzkumy 166–7 vedení 75 vědomí sebe sama 117 věk pro adopci 91 venkovští psi 34, 35, 143 venkovští psi 35, 36, 51, 85 viz také volně žijící psi; páriové vidění viz zrak vipet 181, 194 vizuální signály 102–5
REJSTŘÍK
Pes_214-224.indd 222
27/03/19 21:08
emocionální stav 103 seznámení s cizím psem 104 ocas a uši 105 vlastnictví psů ve světě 35 vlci 8, 14, 15, 16, 18, 20–2,28 čich 60 domestikace 24–5 hierarchie 74–5 křížení 30–1 lidé 22, 24–7 lovící smečka 71 otec 87 sociální chování 70–3 teritoriálnost 81 vlci v zoo 74–5 výrazy obličeje 167 vývoj 20–1 vznik 20–2 vlk obecný 15, 16, 17, 18, 20–1, 22, 30
vlk rudohnědý 19 vnímaní chuti 61 vokalizace 106–9 člověk 109 rozdíly mezi plemeny 107 štěkání 80, 108, 160 výška 109 vývoj 107 význam 109 volně žijící psi 8, 19, 34–7, 70 páření 71, 83 viz také volně žijící psi; páriové vomeronasální orgán 61 voříšci 174, 178–81 vývoj 11, 84 citlivé období 85 heterogenní proces 84 neonatální období 86 období mládí 89 období socializace 88–9
potřeba sociálního partnera 85 přechodné období 88 růstové křivky 84 testy štěňat 165 výživa 50 vztah k lidem 138–41 vztahy uvnitř smečky 73 vzteklina 137
W West Highland White teriér 193
Z zákožka svrabová 49 zlatý retrívr 204 zlozvyky 160 zrak 41, 54–5, 158 zuby 41, 43, 50
REJSTŘ ÍK
Pes_214-224.indd 223
223
27/03/19 21:08
Poděkování S Vydavatel by rád poděkoval následujícím institucím za poskytnutí reprodukčních práv. (Vysvětlivky: L = vlevo, R = vpravo, T = nahoře, B = dole) Aeroflot: 30L, 30R. Alamy/AF Fotografie: 142TR; Blickwinkel: 73; Everett Collection: 136; franzfoto.com: 12; Heritage Image Partnership Ltd: 134B; Juniors Bildarchiv GmbH: 21, 84, 205, 207; Life on White: 183; Mark Scheuern: 174B; Susann Parker: 75R; Jose Luis Stephens: 146T; Jack Sullivan: 59; Tierfotoagentur: 33T, 105L; Joe Vogan: 19 (9). Nora Bunford: 117B. FLPA/ImageBroker: 29R. Claudia Fugazza: 152TR. Márta Gácsi: 29L, 31BL, 31BR, 47T, 56L, 99, 105C, 129TC, 139L, 139R. Getty Images/Timothy A. Clary/AFP: 169T; Corbis: 142; De Agostini: 134T; Dohlongma - HL Mak: 91B; Ronan Donovan/National Geographic: 26T; Patrick Endres/Design Pics: 8; Hulton Archive: 137R; Ixefra: 148; Michelle Kelley: 77; Isaac Lawrence/AFP: 58T; David Leswick : 91T; Joe McDonald/ Corbis Documentary: 14T; Mediaphotos: 124; Tracey Morgan/Dorling Kindersley: 212; Laurence Mouton/Canopy: 149B; Kevin Oke/All Canada Photos: 142TL; Photonica World: 179TR; Universal History Archive: 214; Vanessa Van Ryzin, Mindful Motion Photography: 161; Visuals Unlimited: 18 (3); Westend61: 144. Marc Henrie: 186, 187, 188, 191, 192, 195, 196, 198, 199, 203, 204, 206, 208, 210, 213. iStock/Eyecrave: 140TR; Huseyintuncer: 35; Nicoolay: 6, 143B; Roir88: 18 (1). The Metropolitan Museum of Art: 24TR, 24C, 24BL, 24BR, 135. Nature Picture Library/Eric Baccega: 114; Bartussek/ARCO: 37; Florian Mallers: 72; The Natural History Museum: 14B; Petra Wegner: 120, 121, 182, 201; Solvin Zankl: 146B.
224
Marie-Lan Nguyen: 32. Shutterstock/Adya: 176; Aekarin Kitayasittanart: 54TL; Africa Studio: 132, 165; Alberto Chiarle: 19 (7); alexei_tm: 78, 108L; Alexey Fursov: 160TR; Alexey Kozhemyakin: 175; Alexkatkov: 86B; Alis Leonte 10; Alzbeta: 129TL; Ammit Jack: 168; ANADMAN BVBA: 81B; Andrey Oleynik: 4B; Aneta Jungerova: 129TR; anetapics 89; Anna Hoychuk: 178C; Anton Gumen: 33B; ARENA Creative: 100T; ATSILENSE: 158BR; AustralianCamera: 26B; bbernard 127: Bildagentur Zoonar GmbH 81T; Boryana Manzurova 130; Bruno Rodrigues B Silva: 54TR; Budimir Jevtic: 140B; Charlene Bayerle: 153T; chittakom59: 82B; Choniawut: 54TC; Chris Fourle: 18 (2); Christian Mueller: 90; Cryber: 76; Csanad Kiss: 3TR, 49TL, 54CR, 115T, 200; cynoclub: 46L, 47L, 66L, 185; Dan Kosmayer: 153B; Dan Tautan: 25; Danny Iacob: 104; David Tadevosian: 157R; Daxiao Productions: 105R; Daz Stock: 178T; deepspace: 145; Degtyaryov Andrey: 179TL; dezi: 118; DGLimages: 141; Didkovska Ilona: 88L; Dmitry Pichugin: 137L; dominibrown: 116; Dora Zett: 47R, 62B, 95, 194, 202; Dorottya Mathe: 46CR; Dragos Lucian Birtoiu: 27R; Dusan Petkovic: 169B; eClick: 79B; egyjanek: 54CL; Ekaterina Brusnika: 119; elbud: 92; Eric Isselee: 2TL, 27L, 42, 46R, 80CL, 96C, 98, 101T, 129B, 131T, 131B, 158BL, 163T, 174TL, 179B, 181B, 190, 193, 211; Erik Lam 140CR; everydoghasastory: 123B; Evgeny Tomeev: 51TC; Ewais: 62T; FCSCAFEINE: 112; FiledIMAGE: 34B; Geir Olav Lyngfjell: 47CL; Gelpi: 43, 100B, 115B, 159, 209; George Lee: 108R; Golbay: 51TL; Goldution: 131L; Gonzalo Jara: 79CL; goodluz: 164; Grey Tree Studios: 158T; Grigorita Ko: 48, 85, 180T; Grisha Bruev: 44; Halfpoint: 157L; Hein Nouwens: 17L; Hurricanehank: 68; hyperborean-husky: 86T; Ivonne Wierink: 101B; Jagodka: front cover, 2, 64, 174TR; Jakkrit Orrasri: 160TC; James Kirkikis: 162; jlsphotos: 83TL, 83CL; Josef Pittner: 19 (9);
Julia Shepeleva: 177; Kaja N: 129CL; kirian: 49TR; Klaus Hertz-Ladiges: 170R; Ksenia Raykova: 126; Kukiat B: 111; Kuznetsov Alexey: 67B; larstuchel: 63R; leonardo2011: 93B; Life In Pixels: 163B; Lmfoto: 122; Lori Labrecque: 87; Luke23: 19 (6); Maria Sbytova: 151; markos86: 47CR; Melica: 60; Melle V: 149T; MF Photo: 56R; Michael Dorogovich: 74; michaelheim: 99T, 152TL; michaeljung: 152B; Mikkel Bigandt: 128; Milica Nistoran: 109; MirasWonderland: 181TL, 189; Morphart Creation: 4T, 49C; Nagel Photography: 16; Natalia Fedosova: 102; NaturesMomentsuk: 18 (5); Nikol Mansfeld: 79CR; Nikolai Tsvetkov 62 (BL); Nilkanth Sonawane: 34T; Olga; Ovcharenko: 45; Oquzum: 23; Osadchaya: Olga 7, 154; otsphoto: 38, 88R, 93T; outdoorsman: 65; PardoY: 40, 54B; Petr Schmid: 155; Photick: 110; Photology1971: 180B; Picsoftheday: 147; PixieMe: 160BL; Popova Valeriya: 71; r.classen: 3B, 58B; Ratikova: 160TL; Rebecca Ashworth: 5; Ricantimages: 66BR; Rosa Jay: 46L; RTimages: 181TR; santisuk; wonganu: 36T; Sergey Fatin: 51B; Sergiy Kuzmin: 51TR; Sigma S: 83TC, 83TR, 83CR; Simon Eeman: 70; Sirko Hartmann: 170L; SkaLd: 184; SOPRADIT: 61; SpeedKingz: 75L, 150, 160BR; Stuart G Porter: 18 (4); StudioByTheSea: 36B; studiolaska: 140TL, 140TC, 140CL; Susan Schmitz: 172, 197; TatyanaPanova: 67T; thka: 129CR; Thomas Soellner: 163C; Timodaddy: 79TL; Utekhina Anna: 107B; Vera Zinkova: 79TR, 107T; Viktor Kholosha: 79TC; Vladimir Wrangel: 14C; whitehorseexotics: 178B; WilleeCole Photography: 66TR; Zayats Svetlana: 63L; Zuzule: 82T, 117T. Science Photo Library/Patrick Llewellyn-Davies: 171; Mona Lisa Production: 166; Louise Murray: 123T; Sciepro: 53. Roman Uchytel, prehistoric-fauna.com: 17. Walters Art Museum: 33T (inset). Vydavatel se snažil zjistit nositele všech autorských práv a získat jejich souhlas se zveřejněním. Omlouvá se za případné chyby nebo opomenutí, které v příštím vydání napraví, bude-li je znát.
P ODĚ K OVÁNÍ
Pes_214-224.indd 224
27/03/19 21:08