PĚVCI na zahradě a v parku
PTAČÍ HLASY pomocí QR kódu Hlasy našich pěvců – pomocí QR kódu V této bohatě ilustrované publikaci najdete na stranách 34 až 205 detailní charakteristiky celkem osmdesáti osmi nejběžnějších druhů zpěvných ptáků střední Evropy. Na začátku každého představovaného druhu se nachází QR kód, s jehož pomocí si můžete na svém smartphonu nebo tabletu poslechnout charakteristický zpěv nebo volání jeho jednotlivých zástupců. A takhle na to:
Ptačí zpěv Rozmanitost ptačího světa kolem nás si samozřejmě můžete v pohodlí užívat prostřednictvím audio záznamů. Díky nim se u jednotlivých zobrazených druhů naučíte poznávat i jejich zpěv či volání. Ať už to bude doma, nebo na cestách, přejeme vám hodně zábavy a radosti při této individuální exkurzi do světa ptáků.
> J estliže ve svém mobilu nebo tabletu ještě nemáte aplikaci na skenování QR kódů, lze ji bezplatně stáhnout v každém App Store.
V následujícím přehledu je sled jednotlivých zvukových záznamů a stránky s profily uvedených ptačích druhů.
> Z volte pak zobrazení této aplikace a naskenujte QR kód z knihy, potom si ptačí hlas můžete přehrát.
Ciferník na straně 33 představuje deset aktérů ranního ptačího chóru. Jednotlivé druhy se pravidelně v určitou hodinu budí a ozývají charakteristickými hlasy, které postupně splývají v jedinečný ptačí budíček.
>N askenujte si QR kód vpravo nahoře, abyste mohli zobrazit stránku s přehledem veškerých audiodat.
Přehled zvukových záznamů poř. č.
stránka
1 (1) 1 (2)
33 33
ranní chór v 4.00 hod. ranní chór v 4.10 hod.
rehek zahradní červenka obecná
ptačí druh
poř. č. stránka 2 3
36 38
skřivan polní chocholouš obecný
ptačí druh Alauda arvensis Galerida cristata
1 (3)
33
ranní chór v 4.15 hod.
kos černý
4
40
jiřička obecná
Delichon urbica
1 (4)
33
ranní chór v 4.20 hod.
střízlík obecný
5
44
vlaštovka obecná
Hirundo rustica
1 (5)
33
ranní chór v 4.30 hod.
kukačka obecná
6
48
břehule říční
Riparia riparia
1 (6)
33
ranní chór v 4.40 hod.
sýkora koňadra
7
49
budníček menší
Phylloscopus collybita
1 (7)
33
ranní chór v 4.50 hod.
budníček menší
8
50
budníček větší
Phylloscopus trochilus
1 (8)
33
ranní chór v 5.00 hod.
pěnkava obecná
9
52
mlynařík dlouhoocasý
Aeghithalos caudatus
1 (9)
33
ranní chór v 5.20 hod.
vrabec domácí
10
55
cvrčilka slavíková
Locustella luscinioides
1 (10)
33
ranní chór v 5.40 hod.
špaček obecný
11
56
cvrčilka zelená
Locustella naevia
poř. č. stránka
ptačí druh
poř. č. stránka
ptačí druh
12 13
57 58
rákosník velký rákosník obecný
Acrocephalus arundinaceus Acrocephalus scirpaceus
51 52
134 136
rehek zahradní bramborníček černohlavý
Phoenicurus phoenicurus Saxicola rubicola
14
60
sedmihlásek hajní
Hippolais icterina
53
137
pěvuška modrá
Prunella modularis
15
62
sedmihlásek šedý
Hippolais pallida
54
138
konipas bílý
Motacilla alba
16
63
pěnice černohlavá
Sylvia atricapilla
55
140
konipas horský
Motacilla cinerea
17
65
pěnice slavíková
Sylvia borin
56
141
konipas luční
Motacilla flava
18
66
pěnice pokřovní
Sylvia curruca
57
143
linduška luční
Anthus pratensis
19
67
pěnice vlašská
Sylvia nisoria
58
144
pěnkavák sněžný
Montifringilla nivalis
20
68
sýkořice vousatá
Panurus biarmicus
59
145
vrabec domácí
Passer domesticus
21
72
sýkora modřinka
Parus caeruleus
60
150
vrabec pokřovní
Passer hispaniolensis
22
76
sýkora parukářka
Lophophanes cristatus
61
151
vrabec polní
Passer montanus
23
78
sýkora koňadra
Parus major
62
153
čečetka zimní
Acanthis flammea
24
86
sýkora uhelníček
Parus ater
63
154
stehlík obecný
Carduelis carduelis
25
88
sýkora lužní
Parus montanus
64
158
zvonohlík citrónový
Serinus citrinella
26
89
sýkora babka
Parus palustris
65
159
zvonek zelený
Carduelis chloris
27
90
moudivláček lužní
Remiz pendulinus
66
162
dlask tlustozobý
Coccothraustes coccothraustes
28
92
králíček ohnivý
Regulus ignicapilla
67
164
pěnkava obecná
Fringilla coelebs
29
93
králíček obecný
Regulus regulus
68
166
pěnkava jikavec
Fringilla montifringilla
30
94
střízlík obecný
Troglodytes troglodytes
69
167
konopka obecná
Carduelis cannabina
31
96
brhlík lesní
Sitta europaea
70
169
křivka obecná
Loxia curvirostra
32
98
zedníček skalní
Tichodroma muraria
71
170
hýl obecný
Pyrrhula pyrrhula
33
99
šoupálek krátkoprstý
Certhia brachydactyla
72
172
zvonohlík zahradní
Serinus serinus
34
101
brkoslav severní
Bombycilla garrulus
73
173
čížek lesní
Carduelis spinus
35
105
špaček obecný
Sturnus vulgaris
74
174
strnad luční
Emberiza calandra
36
108
skorec vodní
Cinclus cinclus
75
175
strnad viničný
Emberiza cia
37
110
drozd cvrčala
Turdus iliacus
76
176
strnad obecný
Emberiza citrinella
38
111
kos černý
Turdus merula
77
177
strnad zahradní
Emberiza hortulana
39
114
drozd zpěvný
Turdus philomelos
78
178
strnad rákosní
Emberiza schoeniclus
40
115
drozd kvíčala
Turdus pilaris
79
179
sněhule severní
Plectrophenax nivalis
41
117
drozd brávník
Turdus viscivorus
80
180
ťuhýk obecný
Lanius collurio
42
118
červenka obecná
Erithacus rubecula
81
183
ťuhýk šedý
Lanius excubitor
43
122
lejsek černohlavý
Ficedula hypoleuca
82
184
žluva hajní
Oriolus oriolus
44
123
slavík tmavý
Luscinia luscinia
83
186
krkavec velký
Corvux corax
45
124
slavík obecný
Luscinia megarhynchos
84
190
vrána černá
Corvux corone
46
126
slavík modráček
Luscinia svecica
85
194
havran polní
Corvus frugilegus
47
128
skalník zpěvný
Monticola saxatilis
86
196
kavka obecná
Corvus monedula
48
129
lejsek šedý
Muscicapa striata
87
198
sojka obecná
Garrulus glandarius
49
130
bělořit šedý
Oenanthe oenanthe
88
202
ořešník kropenatý
Nucifraga caryocatactes
50
132
rehek domácí
Phoenicurus ochruros
89
204
straka obecná
Pica pica
OBSAH
Pěvci v nebezpečí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Cílená pomoc pro maličké . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Stolečku, prostři se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Pomoc při budování hnízda . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 > Návod na výrobu kombi budky > Zvláštní podpory pro hnízdění
Zahrady přitažlivé pro ptáky . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Usedlíci a cestovatelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Od země vysoko do korun . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Probouzení přírodou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 > Ciferník ranních ptačích hlasů
PORTRÉTY PĚVCŮ Skřivanovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
Brkoslavovití . . . . . . . . . . . . . . . . . 101
Vlaštovkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
Špačkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
> Základ pro hnízdo jiřičky
Skorcovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Drozdovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
Budníčkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Lejskovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118
Mlynaříkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
Pěvuškovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
Cvrčilkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
Konipasovití . . . . . . . . . . . . . . . . . 138
Rákosníkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
Vrabcovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144
Pěnicovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Sýkořicovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Sýkorovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 > Výroba budky pro sýkorky
> Společná hnízdní budka pro vrabce Pěnkavovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Strnadovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 Calcariidae . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179
Moudivláčkovití . . . . . . . . . . . . . . . . 90
Ťuhýkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180
Králíčkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
Žluvovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184
Střízlíkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
Krkavcovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186
Brhlíkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Zedníčkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Šoupálkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206
PĚVCI V NEBEZPEČÍ Když se koná mistrovství světa ve fotbalu, všimne si této události nespočet lidí. Představuje sportovní vyvrcholení, které lidé horečně sledují a hodně o něm diskutují. Naproti tomu si málokdy povšimnou změn, které nastávají více nebo méně plíživě a každodenně, přestože jejich rozsah přináší z hlediska delšího časového období mnohem dramatičtější výsledky než zmiňované mistrovství světa ve fotbalu. Z toho vyplývá, že si sotva někdo všiml, že v posledních dvaceti letech ve střední Evropě zaznamenáváme trvalý pokles počtu hnízdících ptačích párů. Přitom tato čísla nečiní pouhé stovky
nebo tisíce hnízdících párů, ale dokonce miliony. V posledním desetiletí klesá toto číslo každoročně o víc než milion – každý rok je sem zahrnuto několik set tisíc zpěvných ptáků. Kde dnes ještě spatříte obrovská hejna vrabců? Kde je spousta těch špačků, kteří si dříve vykračovali po čerstvě pokosených loukách a hledali tam potravu? Kde je ještě možné, tak jako před nějakými padesáti lety, pozorovat všude nad zemědělskými plochami prozpěvující skřivany polní? Podobně to vypadá se stavem chocholoušů – ještě před pár desítkami let tito ptáci patřili k pravidelným navštěvovatelům krmítek v zimním období. Tyto a mnohé další druhy pěvců
Špaček obecný patří celosvětově k nejběžnějším pěvcům. V posledních desetiletích však u nás jeho stavy rapidně klesají.
H
jsou stále vzácnější. Některé dokonce natolik, že je spousta lidí ještě nikdy ani neviděla.
Pestře zbarvení exotičtí pěvci – odshora dolů: leskoptev nádherná (Lamprotornis superbus), snovač zlatý (Ploceus subaureus) a motýlek granátový (Uraeginthus granatina)
G
Příčina tohoto závažného úbytku tkví v tom, že lidé v posledních sto letech stále víc používají chemická hnojiva, přípravky na ochranu rostlin a insekticidy, aby na polních, lesních a zahradních plochách zvyšovali výnosy. Navíc se přidává neustále narůstající snižování podílu luk, pastvin a neobdělávané, ladem ležící půdy; tato půda je obdělávána, aby se na ní mohla pěstovat řepka a kukuřice. Sotva se přitom zohledňuje, jaké z toho plynou důsledky pro svět ptáků, hmyzu a dalších skupin zvířat. Těmito zásahy do přírody se navíc zmenšuje počet rostlin, které poskytují potravu pro hmyz. Značná část tohoto hmyzu je dál hlavním zdrojem potravy pro mnohé druhy zpěvného ptactva. A to ještě není všechno, poněvadž krajinou stále chudší na struktury ztrácí velká část zpěvného ptactva svá hnízdiště. Patří sem například druhy, které žijí a hnízdí v rákosinách u vodních ploch, nebo v křovinách a houští.
Co udělat pro všechny zpěvné ptáky V řádu pěvců (Passeriformes), zahrnujícím kolem 5700 druhů,
tvoří zpěvné druhy s přibližným počtem 4000 druhů zdaleka nejobsáhlejší podřád (zpěvní, Passeri). Jedná se převážně o menší ptáky, jejichž délka od špičky zobáku po konec ocásku je menší než 20 cm. Obrem v této společnosti drobečků je i v Evropě domácí krkavec velký, měřící výrazně víc než 60 cm. Je pochopitelné, že většina lidí pomáhá v první řadě domácím (míněno místním, u nás žijícím) pěvcům a také se angažuje pro jejich zachování. Ovšem přesto by při veškeré angažovanosti nemělo převažovat hledisko pomoci pouze ve vlastní zahradě nebo krmítku. Stejně důležitá jako místní ochranná opatření jsou i ochranné projekty s „rozšířenou působností“, uskutečňované v sousedních zemích nebo v jiných světadílech. To, že se lidé žijící třeba v Evropě zasadí o to, aby se omezovalo mýcení pozemků v Africe, pomáhá přímo mnohým našim tažným ptákům, kteří na tomto kontinentě tráví zimní měsíce, a zároveň pěvcům, kteří tam žijí stále. Patří k nim mezi jinými nádherně zbarvené druhy na snímcích dole: snovač zlatý, leskoptev nádherná nebo motýlek granátový.
PĚVCI V NEBEZPEČÍ
7
CÍLENÁ POMOC PRO MALIČKÉ Jak už jsme zmínili na začátku, existuje souvislost mezi trendem snižování stavu mnoha druhů ptactva a ničením hmyzu, ale i různých plžů (slimáků a hlemýžďů). Nepochybně se u mnohých z nich jedná o škůdce, s nimiž se vypořádáváme biocidy. Ovšem mnoho těchto prostředků k ničení škůdců nefunguje selektivně, ba naopak zničí i užitečné druhy, například včely medonosné a slunéčka sedmitečná. Nejsou to však jenom zemědělci a lesníci, kdo při ničení škůdců používají nechvalně proslulé chemické zbraně. K takovému radikálnímu zásahu bohužel sahají i leckteří majitelé zahrad, přestože existují kvalitní alternativy, z nichž některé hned představíme.
Zakrývání košťálové zeleniny Nikdo samozřejmě netouží po tom, aby se jeho pracně vypěstované košťáloviny staly hodovní tabulí pro zdánlivě nenasytné
8
CÍLENÁ POMOC PRO MALIČKÉ
housenky běláska zelného. Stojí však za rozmyšlení, jestli je skutečně nutné preventivně ošetřovat rostliny proti housenkám běláska „chemií“. Stejného, ne-li lepšího, účinku lze dosáhnout zakrýváním rostlin jemnou sítí proti hmyzu. Má totiž ještě další pozitiva – nehrozí, že pak budete konzumovat zeleninu se zbytky chemických látek na ochranu rostlin, které rostlina přijímá kořeny z půdy. Kromě toho se při použití takové ochranné sítě nezahubí užitečný hmyz a jiní drobní živočichové.
Slunéčka sedmitečná
požírají různé škůdce, například mšice.
F Včely v roli opylovačů
jsou nenahraditelné.
H Zakrývání košťálovin
ochrannou sítí
G Aksamitníky se osvědčily jako dobré lákadlo plžů.
E Výluh z kopřiv se používá k boji proti mšicím.
Žraví plži
Obtížné mšice
Další možnost, jak ochránit rostlinky salátů a jiné zeleniny tentokrát před žravými plži, ať s ulitou (hlemýždi, páskovkami), nebo bez ní (plzáky, slimáky a slimáčky), spočívá v tom, že záhon obklopíte rostlinami, které je lákají. Výborně se například osvědčily aksamitníky (běžně zvané afrikány, Tagetes). Pro plže
Místo používání chemikálií se proti mšicím výborně osvědčil výluh z kopřiv. Tento prostředek je nejen naprosto neškodný pro jiné druhy hmyzu, ale kapky, které dopadnou na zem, jsou zároveň kvalitním hnojivem.
totiž představují neodolatelnou pochoutku, takže ostatní rostliny téměř ignorují. Stejně jako má mince dvě strany, má i boj pomocí zahradních rostlin nevýhodu, poněvadž těmito rostlinami plže vlastně vykrmujete. Ovšem máte tak zároveň šance tyto nevítané hosty z aksamitníků sesbírat a zneškodnit.
K přípravě 30 litrů výluhu je potřeba asi 4–5 kg čerstvých kopřiv. Ty je potřeba nastřihat zahradnickými nůžkami a dát do větší nádoby, například prázdného sudu na dešťovou vodu nebo do čisté vaničky na maltu. Pak přilít vodu a směs nechat stát tři až pět dní na slunečném, teplém místě. Během této doby se utvoří nepříjemně zapáchající zkvašený výluh (zákvas, jícha), z něhož před postřikem nebo pokropením je třeba ještě odstranit kousky kopřiv. Nejjednodušší je napnout přes prázdné vědro kus jutoviny jako filtr a přes ni výluh přecedit. K postřiku se pak hodí běžný tlakový postřikovač.
CÍLENÁ POMOC PRO MALIČKÉ
9
ZVLÁŠTNÍ PODPORY pro hnízdění Řadě druhů, které svá hnízda nestavějí v dutinách, můžete poskytnout pomoc jak v zahradě, tak ve volné přírodě. V takové „vychytávce“ si pak sami vybudují stabilní hnízdo, které také musí být dostatečně chráněné proti pohledům.
Podpěrka pro hnízdo Jednou takovou možností je podpěrka v podobě trojnožky. Začátkem dubna svažte provázkem nebo drátem několik olistěných větví keře ve výši asi 1–2 m nad zemí, takže vznikne
> Nejprve přitáhněte několik větví k sobě, aby se navzájem překřížily.
jakýsi trychtýř. Při svazování je nutné dbát na to, aby úvazek větve neškrtil a mohla volně proudit míza, jinak by brzo odumřelo listí. A nechráněné hnízdo není pro žádné ptáky vhodné. Aby se větve mohly po opuštění hnízda znovu narovnat, je dobré v pozdním létě svázané větve opět uvolnit a před další sezonou hnízdění utvořit novou podpěru opodál.
Svazek větví Další pomoc pro stavbu hnízda představuje svazek
> Pak je v místě křížení svažte provázkem nebo drátem.
několika větví jehličnanů v délce 50–70 cm. Dobře se osvědčily větve borovice, protože z nich opadává jehličí mnohem pomaleji než například ze smrkových nebo jedlových. Větve vespod svažte jako kytici a pak je na horním a dolním konci upevněte pomocí měkkého drátu nebo rybářského vlasce na kmen stromu ve výšce asi 1,5–1,8 m nad zemí. Přitom je nutné dbát na to, aby mezi kmenem a větvemi vznikl volný prostor asi o velikosti dezertního talířku, kde si ptáci sami vybudují hnízdo.
> S vazek větví jehličnanu přidržte u kmene.
> Pak jej připevněte drátem nebo motouzem.
Kapsa pro hnízdo Další konstrukcí je kapsa pro hnízdění. Nejlépe se dá vytvořit z mladých, asi 1–1,5 m dlouhých prutů vrby nebo lísky. Připravené pruty přivažte špičkami dolů na nějaký kmen ve výšce asi 1–1,2 m. Potom je ohněte nahoru až do výše upevnění a znovu přivažte, takže vznikne jakási kapsa pro následnou stavbu hnízda. Mezi pruty ještě vpleťte nebo zasuňte několik větviček z borovice; tím bude hnízdo zamaskováno před pohledem z okolí. Aby si hnízdní pomůcku brzo vybrali nějací zájemci, neměli
>O hebné mladé pruty připevněte na kmen silnějšími konci nahoru.
byste ji umísťovat na návětrnou stranu kmene. Kromě toho je také dobré, aby strom s kapsou nebo alespoň samotná kapsa byly kryté okolními keři, které poskytnou další ochranu proti nežádoucím pohledům.
Hromada roští Příroda si na jaře dává někdy načas, než se na stromech a keřích začne objevovat první listí. Za takových podmínek jsou někteří časně hnízdící ptáci vděčni, když se v zahradě nachází velká hromada roští, která ještě zbyla po podzimní nebo zimní prořezávce ovocných stromů, a rádi ji zvolí pro vybudo-
>V isící spodní konce ohněte směrem nahoru.
vání náhradního hnízdiště. Je pochopitelné, že takovou hromadu bude možné odstranit, teprve až ptáčata budou schopná z hnízda vyletět. Pozitivní vedlejší stránka takového náhradního hnízdiště je, že může také sloužit jako úkryt a útočiště pro malé ptáky. Přes veškerou změť větví a větviček se totiž dokážou pohybovat rychle a šikovně a jsou tak ve výhodě jak proti kočkám a kunám, tak větším dravým ptákům. Ti se buď do roští vůbec dostat nemohou, nebo se v něm pohybují velmi pomalu.
> Vzniklou kapsu důkladně přivažte ke kmeni.
> Nakonec ještě vpleťte nebo zasuňte několik větviček borovice.
CVRČILKA ZELENÁ Uvidět tohoto ptáka, který žije skrytě, je poměrně obtížné. Většinou OCHRANA jen vnímáte zpěv Cvrčilky zelené budují hnízda na zemi a hnízdí samečka. Pokud v období od května do pose ho přece jen čátku července. V této době podaří zahlédby se neměly žnout, spánout, nejlépe sat ani jinak obdělávat vlhké louky. ho identifikujete podle úzkého zobáku. Snažte se nesplést si ho podle opeření se samičkou vrabce a stejně velké cvrčilky říční (Locustella fluviatilis), která má na hrudi skvrny. Na podzim tito ptáci odlétají do severní Afriky nebo jihozápadní Asie.
H Sameček cvrčilky
zelené při zpěvu v období toku
56
CVRČILKOVITÍ
LATINSKÝ NÁZEV Locustella naevia ČELEĎ cvrčilkovití (Locustellidae) ROZŠÍŘENÍ západní a střední Evropa až po jihozápadní Sibiř ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ vlhké louky s vysokou travou a četnými skupinami keřů, bahnité zóny kolem stojatých vod DÉLKA 12,5–13 cm POTRAVA pavouci, hmyz a jeho larvy HNÍZDĚNÍ 1×, řidčeji 2× ročně SNŮŠKA 5–6 vajec
RÁKOSNÍK VELKÝ LATINSKÝ NÁZEV Acrocephalus arundinaceus ČELEĎ rákosníkovití (Acrocephalidae) ROZŠÍŘENÍ značné části Evropy, severozápadní Afrika a východní Asie
Rákosník velký je tažný pták, přezimuje daleko, až v tropické Africe. Je sice výrazně větší než rákosník obecný, ale jinak jsou oba druhy navzájem velice podobné. Týká se to i zpěvu, i když rákosník velký má silnější hlas.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ rákosnaté vodní tůně kolem stojatých vod DÉLKA 19 cm POTRAVA pavouci, hmyz, plži, malí obojživelníci, bobule HNÍZDĚNÍ 1× ročně SNŮŠKA 4–6 vajec
OCHRANA Stavy rákosníka velkého se už po desetiletí rapidně snižují. Příčinou je neustálá eutro fizace vod i narůstající zanášení rákosových porostů bahnem. Tito ptáci jsou navíc při hnízdění velice citliví na rušení při provozování vodních sportů i bezohlednost lidí na procházkách.
RÁKOSNÍKOVITÍ
57
RÁKOSNÍK OBECNÝ LATINSKÝ NÁZEV Acrocephalus scirpaceus ČELEĎ rákosníkovití (Acrocephalidae) ROZŠÍŘENÍ velké části Evropy po severní Afriku a Mongolsko ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ husté porosty rákosí a ostřic, pobřežní křoviny u stojatých vod, řek a bažin DÉLKA 12,5 cm POTRAVA pavouci, hmyz a jeho larvy, plži HNÍZDĚNÍ 1× ročně SNŮŠKA 4–5 vajec
Rákosník obecný je svým štíhlým tělem dobře uzpůsobený k životu mezi často hustými stébly rákosí. Obejme stéblo prsty a šplhá nahoru a dolů. Vzdálenost k dalšímu stéblu obyčejně přehopká.
G Rákosník obecný
při krmení mláďat
HOSTITEL KUKAČKY Rákosník obecný je často uváděn jako typický příklad hostitele kukačky, tedy pták, do jehož hnízda klade kukačka svá vejce. Odpovídá to realitě, ovšem seznam potenciálních hostitelů kukaččího vejce zahrnuje ještě asi sto dalších pěvců, například pěnici vlašskou, rehka zahradního a konipasa bílého. Na rozdíl od rákosníka zpěvného (Acrocephalus palustris), který výrazně větší kukaččí vejce ze svého hnízda skoro vždy vyhodí, rákosník obecný se takovým chováním téměř nikdy neprojevuje. Místo toho oba rodiče o mládě kukačky obětavě pečují, a přitom zanedbávají vlastní mláďata.
Zimu tráví rákosníci obecní v tropické Africe, odkud se do svých hnízdišť vracejí koncem OCHRANA dubna. Ještě před sto lety V době hnízdění nehnízdili rákosníci velcí ve rákosníka obecného, Skandinávii, ale už několik tedy mezi počátkem května a polovinou června, by se na desítek let se stále častěji obhospodařovaných rybník hnízdění vracejí do Finska cích nemělo sklízet rákosí a Dánska. ani ptáky jinak rušit.
RÁKOSNÍKOVITÍ
59
SEDMIHLÁSEK HAJNÍ Sedmihlásci jsou výborní zpěváci a mistrně napodobují zpěv jiných ptačích druhů. Ani sedmihlásek hajní není výjimkou. Ke zpěvu si tento čiperný ptáček, který je zdánlivě neustále v letu, vybírá koruny vyšších stromů. Vzhledem se podobá budníčkovi vět-
šímu. Je ovšem větší a jeho hlava vypadá mohutněji. Určení druhu často ztěžuje to, že během léta výrazně zesvětluje sedmihláskovo opeření na hrdle, hrudi i břichu. Zimní měsíce tráví sedmihlásek v tropické a jižní Africe, odkud se pak vrací koncem dubna.
H Sedmihlásek
švitořivý
LATINSKÝ NÁZEV Hippolais icterina ČELEĎ rákosníkovití (Acrocephalidae) ROZŠÍŘENÍ střední Evropa a některé oblasti Skandinávie až po západní Sibiř ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ parky, houštiny mezi poli, zahrady, hřbitovy, lužní a listnaté lesy DÉLKA 13 cm POTRAVA hmyz a jeho larvy, pavouci, plži, bobule HNÍZDĚNÍ 1× ročně, zřídka 2× ročně SNŮŠKA 4–6 vajec
POZOROVÁNÍ Ještě obtížnější, než rozeznat sedmihláska hajního od budníčka, je odlišit ho od sedmihláska švitořivého (Hippolais polyglotta). Sedmihlásek švitořivý byl původně rozšířen v severní Africe a v západní a jižní Evropě, ale už po několik let toto území rozšiřuje východním a severním směrem. V některých místech proto dochází k překrývání pobytu obou druhů. Přesto je možné je s jistotou identifikovat, neboť sedmihlásek hajní má křídla lemovaná žlutě, ale sedmihlásek švitořivý nikoli.
SEDMIHLÁSEK ŠEDÝ K původní oblasti rozšíření sedmihláska šedého Evropa nepatří, ovšem v posledních letech se tam často objevuje jako zbloudilec nebo průkopník hnízdění. Tito středoevropští
pionýři v osídlování totiž téměř bez výjimky přezimují v tropické Africe.
OCHRANA Sedmihlásek šedý si rád staví hnízdo v trnitém křoví. Když se v zahradě usídlí párek sedmihlásků, neměly by se v červnu střihat keře ani živé ploty. Sedmihláska by to v hnízdění rušilo.
LATINSKÝ NÁZEV Hippolais pallida ČELEĎ rákosníkovití (Acrocephalidae) ROZŠÍŘENÍ jižní Evropa až po Afriku a centrální Asii ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ parky, ovocné sady, zahrady, skupiny stromů v suché krajině DÉLKA 13 cm POTRAVA malí pavouci, hmyz a jeho larvy HNÍZDĚNÍ ve střední Evropě 1× ročně, na jihu často 2× SNŮŠKA 3–4 vajec
PĚNICE ČERNOHLAVÁ
G Sameček pěnice černohlavé
má černou čepičku, samička (vpravo) zase červenohnědou.
Pohlaví se u pěnice černohlavé rozlišuje snadno. Samičky mají na hlavě červenohnědé peří, samečci zase černé, a protože tento znak připomíná mnišskou tonzuru, říká se mu v Německu pěnice mnišská (Mönchgrasmücke). Latinské označení Sylvia (silva = les) se naproti tomu vztahuje k nejběžnějšímu životnímu prostředí tohoto ptáka. S lesem je spojeno i ženské křestní jméno Silvie (též Sylvie); v překladu znamená žena z lesa či lesní žínka. Druhové jméno atricapilla pak v latině znamená černá hlavička.
OCHRANA Pěnice černohlavá vede samotářský život. Ráda se zdržuje v biotopech se silným podrostem dřevin, který poskytuje dostatek možností pro úkryt a schovávačky. Obzvlášť se jí líbí podrosty s kobercovým porostem břečťanu. Chcete-li tedy zahradu uspořádat přirozeně, podobně jako v přírodě, je potřeba tento aspekt osázení respektovat. Pak se pro pěnici černohlavou zahrada může stát potenciálním hnízdištěm.
PĚNICOVITÍ
63
OŘEŠNÍK KROPENATÝ Také ořešník si na podzim vytváří zásobárny na zimu. Ukládá do nich hlavně semena borovice limby a lískové oříšky. Zobákem nejprve vyklove díru do země, pak do ní z volete vyvrhne nashromážděná semena a zase je přikryje zeminou. Je až s podivem, že ořešníci své zásobárny ze 75–85 procent znovu
POZOROVÁNÍ Ořešníci se podobají špačkům, jsou však podstatně větší a výrazněji kropenatí. Občas se objeví i v zimní zahradě, kde hledají potravu. Kdo by je chtěl pozorovat častěji, měl by jako lákadlo zavěsit na strom pár sáčků s oříšky.
najdou i pod sněhovou pokrývkou. Podle čeho se ořešníci orientují, je dosud záhada. Čas od času se v Česku objeví invaze ořešníků z východní Evropy a Sibiře, a ptáci zde přezimují. Ve většině případů se potom vracejí na svá domovská území.
LATINSKÝ NÁZEV Nucifraga caryocatactes ČELEĎ krkavcovití (Corvidae) ROZŠÍŘENÍ části střední Evropy, jižní Skandinávie, východ Evropy po Kamčatku a Japonsko ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ jehličnaté lesy s velkým podílem smrků a/nebo borovice limby DÉLKA 28–32 cm POTRAVA obojživelníci, plazi, hmyz a jeho larvy, semena, bobule, ovoce HNÍZDĚNÍ 1× ročně SNŮŠKA 3–4 vajec
STRAKA OBECNÁ
LATINSKÝ NÁZEV Pica pica ČELEĎ krkavcovití (Corvidae) ROZŠÍŘENÍ téměř celá Evropa, Malá Asie, velké části Asie po Kamčatku a Čínu ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ sídliště, parky, aleje, ovocné sady, ojedinělé skupiny stromů DÉLKA 45 cm POTRAVA ptačí vejce a holátka, kuřata, malí savci, hmyz, červi, ovoce, semena, odpadky (také z odpadkových košů na ulici) HNÍZDĚNÍ 1× ročně SNŮŠKA 4–8 vajec
204
KRKAVCOVITÍ
Straka je velice opatrný pták, ale také zlodějíček. Dokáže sebrat kořist dokonce sovám a dravým ptákům. Stračí párePOZOROVÁNÍ Kdo by chtěl straky naček většinou preferuje lákat například kousky masa týmovou práci. Jeden na vzdálenost kratší než 15 m, z nich sovu nebo drabude potřebovat velkou dávku trpělivosti. K pozorování se může vého ptáka odlákává, třeba posadit na lavičku a zbytečně zatímco ten druhý se dál nehýbat. Beztak může trvat krade. Při hrozícím dost dlouho, než se nedůvěřiví ptáci odváží přijít si pro nebezpečí, což potravu. může třeba být jestřáb v letu za kořistí, začnou straky pronikavě křičet.
Mimoto se nezřídka spojí s ostatními krkavcovitými ptáky a dravce atakují. Kvůli zlodějským zvykům nemá straka u mnoha lidí nejlepší jméno. Nebylo tomu tak vždy. Například v severské mytologii byla straka poslem bohů a oblíbenkyní vždy spravedlivé bohyně smrti Hel. Vysoce ji také oceňovaly některé indiánské kmeny, protože v ní spatřovali ducha přátelsky smýšlejícího s lidmi.
KRKAVCOVITÍ
205
REJSTŘÍK A Acanthis flammea 153 Acrocephalidae 57–62 Acrocephalus arundinaceus 57 Acrocephalus palustris 59 Acrocephalus scirpaceus 58 Aegithalidae 52–54 Aegithalos caudatus 52 Alauda arvensis 36 Alaudidae 36–39 Anthus pratensis 143 Anthus trivialis 143 B bělořit šedý 130 Bombycilla garrulus 101 Bombycillidae 101–104 bramborníček černohlavý 136 brávník 117 brhlík lesní 96 brhlíkovití 96–97 brkoslav severní 101 brkoslavovití 101–104 břehule říční 48 budníček menší 49 budníček větší 50 budníčkovití 49–51 C Calcariidae 179 Carduelis cannabina 167 Carduelis carduelis 154 Carduelis chloris 159 Carduelis spinus 173 Certhia brachydactyla 99 Certhia familiaris 100 Certhiidae 99–100 Cinclidae 108–109 Cinclus cinclus 108 Coccothraustes coccothraustes 162 Corvidae 186–205 Corvus corax 186 Corvus cornix 190 Corvus corone 190 Corvus frugilegus 194 Corvus monedula 196 cvrčilka říční 56 cvrčilka slavíková 55 cvrčilka zelená 56 cvrčilkovití 55–56
206
REJSTŘÍK
Č čečetka zimní 153 červenka obecná 118 čížek lesní 173 D Delichon urbica 40 dlask tlustozobý 162 drozd brávník 117 drozd cvrčala 110 drozd kvíčala 115 drozd zpěvný 114 drozdovití 110–117 E Emberiza calandra 174 Emberiza cia 175 Emberiza citrinella 176 Emberiza hortulana 177 Emberiza schoeniclus 178 Emberizidae 174–178 Erithacus rubecula 118 F Ficedula hypoleuca 122 Fringilla coelebs 164 Fringilla montifringilla 166 Fringillidae 153–173 G Galerida cristata 38 Garrulus glandarius 198 H havran polní 194 Hippolais icterina 60 Hippolais pallida 62 Hippolais polyglotta 61 Hirundo rustica 44 Hirundinidae 40–48 hýl obecný 170 CH chocholouš obecný 38 J jikavec 166 jiřička obecná 40 K kavka obecná 196 konipas bílý 138 konipas bílý anglický 138 konipas bílý evropský 138 konipas horský 140 konipas luční 141
konipasovití 138–143 konopka obecná 167 kos černý 111 králíček obecný 93 králíček ohnivý 92 králíčkovití 92–93 krkavcovití 186–205 krkavec velký 186 křivka obecná 169 křivka velká 169 kvíčala obecná 115 L Laniidae 180–183 Lanius collurio 180 Lanius excubitor 183 lejsek bělokrký 122 lejsek černohlavý 122 lejsek šedý 129 lejskovití 118–136 linduška lesní 143 linduška luční 143 Locustella fluviatilis 56 Locustella luscinioides 55 Locustella naevia 56 Locustellidae 55–56 Lophophanes cristatus 76 Loxia curvirostra 169 Loxia pytyopsittacus 169 Lullula arborea 36 Luscinia luscinia 123 Luscinia megarhynchos 124 Luscinia svecica 126 Luscinia svecica cyanecula 126 Luscinia svecica svecica 126 M mlynařík dlouhoocasý 52 mlynaříkovití 52–54 modráček středoevropský 126 modráček tundrový 126 Monticola saxatilis 128 Montifringilla nivalis 144 Motacilla alba 138 Motacilla cinerea 140 Motacilla flava 141 Motacillidae 138–143 moudivláček lužní 90 moudivláčkovití 90–91
Muscicapa striata 129 Muscicapidae 118–136 N Nucifraga caryocatactes 202 O Oenanthe oenanthe 130 Oriolidae 184–185 Oriolus oriolus 184 ořešník kropenatý 202 P Panuridae 68–69 Panurus biarmicus 68 Paridae 72–89 Parus ater 86 Parus caeruleus 72 Parus major 78 Parus montanus 88 Parus palustris 89 Passer domesticus 145 Passer hispaniolensis 150 Passer montanus 151 Passeridae 144–152 pěnice černohlavá 63 pěnice pokřovní 66 pěnice slavíková 65 pěnice vlašská 67 pěnicovití 63–67 pěnkava jikavec 166 pěnkava obecná 164 pěnkavák sněžný 144 pěnkavovití 153–173 pěvuška modrá 137 pěvuškovití 137 Phoenicurus ochruros 132 Phoenicurus phoenicurus 134 Phylloscopidae 49–51 Phylloscopus collybita 49 Phylloscopus trochilus 50 Pica pica 204 Plectrophenax nivalis 179 Prunella modularis 137 Prunellidae 137 Pyrrhula pyrrhula 170 R rákosník obecný 58 rákosník velký 57 rákosník zpěvný 59 rákosníkovití 57–62
Regulidae 92–93 Regulus ignicapilla 92 Regulus regulus 93 rehek domácí 132 rehek zahradní 134 Remiz pendulinus 90 Remizidae 90–91 Riparia riparia 48 S Saxicola rubicola 136 sedmihlásek hajní 60 sedmihlásek šedý 62 sedmihlásek švitořivý 61 Serinus citrinella 158 Serinus serinus 172 Sitta europaea 96 Sittidae 96–97 skalník zpěvný 128 skorcovití 108–109 skorec vodní 108 skřivan lesní 36 skřivan polní 36 skřivanovití 36–39 slavík modráček 126 slavík modráček středoevropský 126 slavík modráček tundrový 126 slavík obecný 124 slavík tmavý 123 sněhule severní 179 sojka obecná 198 stehlík obecný 154 straka obecná 204 strnad luční 174 strnad obecný 176 strnad rákosní 178 strnad viničný 175 strnad zahradní 177 strnadovití 174–178 střízlík obecný 94 střízlíkovití 94–95 Sturnidae 105–107 Sturnus vulgaris 105 sýkora babka 89 sýkora koňadra 78 sýkora lužní 88 sýkora modřinka 72 sýkora parukářka 76
sýkora uhelníček 86 sýkorovití 72–89 sýkořice vousatá 68 sýkořicovití 68–69 Sylvia atricapilla 63 Sylvia borin 65 Sylvia curruca 66 Sylvia nisoria 67 Sylviidae 63–67 Š šoupálek dlouhoprstý 100 šoupálek krátkoprstý 99 šoupálkovití 99–100 špaček obecný 105 špačkovití 105–107 T Tichodroma muraria 98 Tichodromadidae 98 Troglodytes troglodytes 94 Troglodytidae 94–95 ťuhýk obecný 180 ťuhýk šedý 183 ťuhýkovití 180–183 Turdidae 110–117 Turdus iliacus 110 Turdus merula 111 Turdus philomelos 114 Turdus pilaris 115 Turdus viscivorus 117 V vlaštovka obecná 44 vlaštovkovití 40–48 vrabcovití 144–152 vrabec domácí 145 vrabec pokřovní 150 vrabec polní 151 vrána černá 190 vrána obecná 190 vrána šedá 190 Z zedníček skalní 98 zedníčkovití 98 zvonek zelený 159 zvonohlík citrónový 158 zvonohlík zahradní 172 Ž žluva hajní 184 žluvovití 184–185
REJSTŘÍK
207
VYOBRAZENÍ FOTOGRAFIE Ellen Ababou, Artern: strany 17 (6), 18 (3), 43 (3 vpravo), 147 (4) Hans-Werner Bastian, Brühl: S. 84 (10), 85 Fotolia.com: strany 1 (© popovj2), 4 nahoře (© kart31), 4 dole (© Victor Tyakht), 5 nahoře (© Erni), 6 (©Alexander Ozerov), 8 nahoře vlevo (© Daniel Prudek), 8 nahoře vpravo (© Henrik Larsson), 9 nahoře (© roteruebe), 9 dole (© fotoliaanjak), 10 nahoře (© Björn Wylezich), 10 dole (© Floki), 11 nahoře (© Jürgen Hust), 11 dole (© Fotoschlick), 12 nahoře (© Stefanie), 12 uprostřed nahoře (© bennytrapp), 12 uprostřed dole (© nata777_7), 12 dole (© coco194), 13 nahoře (© kuhbohne15), 13 dole (© Pereginskaya), 14 nahoře (© Ingo Bartussek), 14 dole (© M. Schuppich), 15 nahoře (© Xaver Klaussner), 16 dole vpravo (© zmijak), 19 nahoře (© RioPa- tuca Images), 20 dole (© RioPatuca Images), 23 (© Christine Kuchem), 24 dole (©Kalle Kolodziej), 25 nahoře (© Pascale Gueret), 27 (© Phimak), 28 nahoře (© Gert Hilbink), 28 dole (© Sergey Ryzhkov), 29 (© Tatiana), 30 nahoře (© John Smith), 30 uprostřed nahoře (© Dzmitry), 30 M. dole (© LinieLux), 30 dole (© M. Schuppich), 31 nahoře (© Soru Epotok), 31 M. (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 31 dole (© Wim), 32 vlevo (© fotomaster), 32 vpravo (© Joa- chim Neumann), 33 hlavní obrázek (© Erni), 33 a (© Morten), 33 b (© gerwbosma), 33 c (© die_maya), 33 d (© Erni), 33 e (© kwasny221), 33 f (© popovj2), 33 g (© JuergenL), 33 h (© drakuliren), 33 i (© AlekseyKarpenko), 33 k (© sid221), 34/35 (© Ingo Bartussek), 36 dole (© fotoparus), 36/37 (© markmedcalf ), 37 nahoře (© ASakoulis), 38 (© dule964), 39 (© dule964), 40/41 (© abiwarner), 41 vpravo (© Gar- mon), 42 (© PIXATERRA), 43 vlevo (© Erni), 44 (© mirkograul), 45 nahoře vlevo + nahoře vpravo (© sid221), 45 dole (© Eric Isselée), 46/47 (© regulus56), 48 (© gabisteffen), 49 nahoře (© imageBROKER), 49 dole (© JuergenL), 50 (© Jesus), 51 nahoře (© fotoparus), 51 dole (© Michael Schroeder), 52 (© Tatiana), 53 (© Ingo Bartussek), 54 (© YK), 55 nahoře (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 55 dole (© fotoparus), 56 vlevo (© NickVorobey.com), 56 vpravo (© Erni), 57 nahoře (© Erni), 57 dole (© fotoparus), 58 (© sid221), 59 nahoře (© Erni), 59 dole (© imageBROKER), 60 vlevo (© sid221), 60 vpravo (© juancarlos1969), 61 nahoře (© fotoparus), 61 dole (© NickVorobey.com), 62 (© imageBROKER), 63 nahoře (© sid221), 63 dole (© fotomaster), 64 (© Bernd Wolter), 65 (© fotoparus), 66 nahoře (© dule964), 66 dole (© NickVorobey.com), 67 (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 68 nahoře (© han- nurama), 68/69 (© motivjaegerin1), 70 (© hannurama), 71 (© hannurama), 72 (© Bernd Wolter), 73 nahoře (© stefan), 73 dole (©Ingo Bartus- sek), 74/75 (© Ingo Bartussek), 76 (© JuhaSa), 77 (© JuergenL), 78 (© Alexander Potapov), 79 (© Karlos Lomsky), 80/81 (© fotoparus), 82 nahoře (© Soru Epotok), 82 dole (© popovj2), 86 (© lucaar), 86/87 (© Sergey Ryzhkov), 87 dole (© Sergey Ryzhkov), 88 (© Karin Jähne), 89 (© gallas), 90 (© bereta), 91 vpravo (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 91 dole vlevo (© riksons), 92 (© Alexander Erdbeer), 93 vlevo (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 93 vpravo (© purplequeue), 94 (© Heinz Waldukat), 95 nahoře (© Erni), 95 dole (© Michal), 96 nahoře (© Sergey Ryzhkov), 96 dole (© YK), 97 (© OAPhotography), 98 (© bereta), 99 (© PIXATERRA), 100 (© Bernd Wolter), 101 (© hannurama), 102/103 (© NickVorobey.com), 104 (© creativenature.nl), 105 (© sid221), 106 (© hfox), 107 nahoře (© Klaus Brauner), 107 dole (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 108 (© holg- man1), 109 (© ondrejprosicky), 110 nahoře + dole (© Erni), 111 nahoře (© YK), 111 dole (© fotomaster), 112 (© die_maya), 113 (© janny2), 114 nahoře (© Erni), 114 dole (© fotomaster), 115 (© drakuliren), 116 (© Erni), 117 (© Erni), 118/119 (© kart31), 119 (© gerwbosma), 120/121 (©motivjaegerin1), 122 vlevo (© bearacreative), 122 vpravo (© fotonaturali), 123 nahoře (© fotoparus), 123 dole (© AlekseyKarpenko), 124 (© bearacreative), 125 (© Aleksey Zakharov), 126 nahoře (© fotoparus), 126 dole (© Sergey Ryzhkov), 127 (© Vitaly Ilyasov), 128 nahoře + dole (© Jesus), 129 (© fotoparus), 130 (© Sergey Ryzhkov), 131 (© Sergey Ryzhkov), 132 (© losonsky), 133 nahoře (© Erni), 133 dole (© Sergey Ryzhkov), 134 (© Morten), 135 (© ihorhvozdetskiy), 136 nahoře (© Zacarias da Mata), 136 dole (© Jesus), 137 (© scooperdigi- tal), 138 (© Morten), 139 nahoře (© Polarpx), 139 dole (© fotomaster), 140 nahoře (© Karin Jähne), 140 dole (© markmedcalf ), 141 (© fotoparus), 142 nahoře (© Vitaly Ilyasov), 142 dole (© fotoparus), 143 nahoře (© abiwarner), 143 dole (© schaef ), 144 (© lucaar), 145 nahoře (© AlekseyKarpenko),145 dole (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 146 nahoře (© AlekseyKarpenko), 146 dole vlevo (© Eric Isselée), 146 dole vpravo (© ihelg), 148/149 (© NickVorobey. com), 150 nahoře (© Fotoeventis), 150 dole (© Erni), 151 nahoře (© Narupon), 151 dole (© Pabkov), 152 vlevo (© Heiner Witthake), 152 vpravo (© PIXATERRA), 153 (© NickVorobey.com), 154 dole (© bearacreative), 155 (© Risto), 156/157 (© dejuna), 158 (© Parato), 159 (© manuel),160/161 (© dejuna), 161 nahoře (© Simonas), 162/163 (© Tatiana), 163 nahoře (© fsanchex), 164 (© drakuliren), 165 nahoře (© Heiner Witthake), 165 dole (© YK), 166 nahoře (© drakuliren), 166 dole (© fotomaster), 167 nahoře (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 167 dole (© juancarlos1969), 168 nahoře (© Patryk Kosmider), 168 dole (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 169 (© Alexander Erdbeer), 170 (© PIXATERRA), 171 nahoře (© PIXA- TERRA), 171 dole (© roblan), 172 nahoře (© PIXATERRA), 172 dole (© sid221), 173 nahoře (© Jesus), 173 dole (© fotomaster), 174 nahoře (© Tatiana), 174 dole (© Victor Tyakht), 175 (© etnonature), 176 nahoře (© sid221), 176 dole (© fotomaster), 177 nahoře (© Erni), 177 dole (© fotomaster), 178 vlevo (© PIXATERRA), 178 vpravo (© Erni), 179 (© Montipaiton), 180 vlevo (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 180/181 (© fotoparus), 182 (© mirko- graul), 183 (© Geza Farkas), 184 nahoře (© YK), 184 dole (© Wim), 185 (© fotomaster), 186 (© Sergey Ryzhkov), 187 nahoře (© Sergey Ryzhkov), 187 dole (© BGSmith), 188/189 (© NickVorobey.com), 190 nahoře (© sid221), 190 dole (© tanyaden), 191 nahoře (© Maciej Olszewski), 191 dole (© Eric Isselée), 192/193 (© abiwarner), 194 nahoře+dole (© Eric Isselée), 195 (© Maciej Olszewski), 196 (© Maciej Olszewski), 197 nahoře (© Risto), 197 dole (© Eric Isselée), 198 (© Javier Castro), 199 nahoře (© Sergey Ryzhkov), 199 M. (© artworks-photo), 199 dole (© Tatiana), 200/201 (© Tatiana), 202 nahoře (© Fexel), 202 dole (© pisotckii), 203 (© Montipaiton), 204 (© abiwarner), 205 nahoře (© Sergio Martínez), 205 dole (© Eric Isselée) Axel Gutjahr, Stadtroda: strany 7 (3), 8 dole, 15 dole, 21 (4), 22 (4), 24 nahoře, 25 dole, 26 dole, 91 M. vlevo MEV Verlag GmbH, Augsburg: strana 33 j Ina Müller, Renthendorf: strana 26 nahoře vpravo + uprostřed
ILUSTRACE A USPOŘÁDÁNÍ Fotolia.com: Zettelabriss (© picsfive) / Sonja Heller, Menden: strana 16 nahoře / Benno Müller, Renthendorf: strany 16 uprostřed + dole vlevo, 19 dole, 20 nahoře, 26 nahoře vlevo, 100 dole vpravo / Malcolm Powell, Bergisch-Gladbach: strana 83 / Wikimedia Commons:strana 154 vpravo nahoře (Ursula Wulfert, Werbeteam Wulfert Coswig), vpravo dole (https://rekos.psp.cz/)
Alex Gutjahr SINGVÖGEL ERLEBEN UND SCHÜTZEN Copyright © Naumann & Göbel Verlagsgesellschaft mbH All rights reserved Translation © 2019 by Milada Burianová ISBN 978-80-7617-341-5 Z německého originálu Singvögel erleben und schützen, vydaného nakladatelstvím Naumann & Göbel Verlagsgesellschaft mbH Eugen, přeložila Milada Burianová Redigovala Jana Horáčková Obálku zhotovil Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 208
208
VYOBRAZENÍ
Vydala Euromedia Group, a. s. , v edici Esence, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 454. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Vytištěno v Polsku Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.knizniklub.cz a www.booktook.cz