Marnotratny syn_001 az 003_Sestava 1 1/6/16 11:32 AM StrĂĄnka 3
MarnotratnĂ˝ syn
PRODIGA L SON Copyright © 2015 by Danielle Steel All rights reserved Translation © 2015 by Daniela Klečková ISBN 978-80-249-3004-6
Marnotratný_syn.indd 2
5.1.2016 15:14:04
Mým milovaným dětem, Beatie, Trevorovi, Toddovi, Samantě, Victorii, Vanesse, Maxxovi a Zaře. I v našem světě se někdy skrývá zlo, a ačkoliv není vidět, slyšet ani cítit, stále je tu a jeho síla je mocná. Ať jste před ním vždycky chráněni. Ať jste v bezpečí před těmi, kdo by vám chtěli ublížit, a vaše životy ať prodchne jen laskavost a dobro. Protože dobro je mocnější zla. Ať vás moje láska, která je větší, než dokážu vyslovit, zahřeje ve všech temných dnech. S láskou maminka / DS
Marnotratný_syn.indd 3
5.1.2016 15:14:04
„… neboť tento tvůj bratr byl mrtev a ožil; byl ztracen a je nalezen.“ – Lukášovo evangelium 15.32
Marnotratný_syn.indd 5
5.1.2016 15:14:04
1 Peter McDowell seděl obklopený krabicemi ve své
kanceláři a za sebou měl nejhorší týden svého života. Poslední měsíc byl jako noční můra nejen pro něj, ale i pro celou Wall Street. Už pátý den brzy od rána civěl na obrazovku počítače na svém pracovním stole. Byl pátek desátého října dva tisíce osm a od pondělka ceny akcií letěly dolů. Byla to nejhorší krize na burze od dob Velké krize. Už v předchozích týdnech se objevily varovné sig nály, předznamenávající zhroucení tohoto domku z karet. Před šestadvaceti dny vyhlásili bankrot Lehman Brothers, jedna z nejstarších renomovaných investičních bank, a šokovali tím celý finanční svět. Ještě větší šok přišel, když jim vláda odmítla pomoct, přestože před šesti měsíci v podobné situaci zachránila Bear Stearns tím, že požádala o jejich převzetí bankovní dům JPMorgan Chase. Těsně před historickým prohlášením Lehman Brothers oznámila bankovní skupina Bank of America, že přebírá seriózní a zavedenou makléřskou firmu Merrill Lynch. Investiční banky a finanční instituce po celé Wall Street se otřásaly v základech a několik menších bank skončilo. Hned druhý den po tom, co Lehman Brothers vyhlásili bankrot, ztratila největší pojišťovna v zemi pětadevadesát procent svojí hodnoty a po šesti dnech úplně zmizela z akciových indexů Dow Jones. Národ se ještě nestačil vzpamatovat z alarmujících 7
Marnotratný_syn.indd 7
5.1.2016 15:14:04
zpráv, když bankrot oznámila i investiční banka Whitman Broadbank, ve které pracoval Peter McDowell a v níž kdysi zažil raketový vzestup. Peter se o tom dozvěděl před třemi dny, zatímco akciový trh stále padal dolů. Bylo toho na něj moc a musel si opřít hlavu o jednu z krabic na stole. Dnes odpoledne v šest hodin končí. Jeho pohádková kariéra i vysoce riskantní investice s pozoruhodnými výsledky, které ho proslavily, se staly minulostí. Ukládal do krabic všechno, co mu v kanceláři zůstalo. Včera večer o tom řekl manželce Alaně a synům Ryanovi a Benovi. „Co to znamená, tati?“ ptal se Ryan vystrašeně. Bylo mu teprve čtrnáct. Peter se neodvažoval začít vyjmenovávat věci, které se pro ně změní. Všechno budou muset prodat. Ve firmě nezůstal kámen na kameni. Akcie, které Peter ochotně přijímal při různých příležitostech místo prémií či platu a tvořily většinu jeho osobního majetku, se staly bezcenným cárem papíru. Dům v Hamptons patřil minulosti, stejně jako spoluvlastnění letadla, penthouse na Páté avenue, soukromé školy, kreditní karty, ferrari, se kterým se těšil o víkendech a ve kterém chlapci tak rádi jezdili, Alanin bentley a zbrusu nový rolls. To všechno byly drahé nedůležité hračky, pouhé symboly úspěchu. Horší bylo, že spolu s tím se někam vypařily i všechny jistoty a zavedený životní styl. Všechny jeho peníze a investice pohltila Whitman Broadbank a ostatní, co vlastnil, s sebou vzal krach burzy v posledních pěti dnech. Nezbylo mu prakticky nic anebo tak málo, že to nestálo za řeč. Nenapadala ho jediná oblast v jeho životě, kterou nepoznamenaly události v ekonomice, snad kromě jeho manželství a chlapců. Když to vysvětloval rodině, Alana byla dojemně zamlklá, jen ho upřeně pozorovala. Ani sám Peter úpl8
Marnotratný_syn.indd 8
5.1.2016 15:14:04
ně nechápal, co se děje. Nikdo tomu nerozuměl. Den předtím vyhlásil státní bankrot Island a uzavřel burzu, americká burza se hroutila a ostatní země po celém světě tomu jen bezmocně přihlížely. Peter konečně odtrhl oči od obrazovky, u které seděl celý týden jako přibitý. Sekretářka odešla už ráno a na chodbách vládlo nepřirozené ticho. Ostatní dělali to samé co on, ukládali si osobní věci do krabic a snášeli je dolů ze schodů. Všichni do jednoho se snažili vyrovnat s tím, že jejich kariéra předčasně končí a jejich životy čeká radikální změna. Peter se postavil a odnesl jednu z krabic ke dveřím. Neuměl si představit, co bude dál. Všichni nalevo napravo dostávali vyhazov a na každou pracovní pozici čekaly stovky překvalifikovaných kandidátů. Otřesy probíhající ve finančním sektoru zanechaly tisíce lidí bez práce a postihly i Petera. V posledních jednadvaceti letech zažil jedinečný úspěch, když v pětadvaceti rovnou z obchodní školy nastoupil hvězdnou dráhu ve Whitman Broadbank. Teď mu bylo šestačtyřicet, byl prakticky švorc a bez místa, stejně jako téměř každý, koho znal, s výjimkou pár šťastlivců, kterým se podařilo přežít smršť v posledním měsíci. Krize nějakým způsobem zasáhla každého, koho znal. Celé roky se vyhříval na výsluní, dařilo se mu, na co sáhl, ale s tím byl konec. Teď padal ke dnu spolu s ostatními. Štěstí ho opustilo. Nečekal, že jeho kariéra takhle skončí, ale nebyl všem dnům konec; nehodlal to vzdát. Byl připravený se otřepat, utáhnout si opasek a dřív nebo později se vrátit zpátky. Jen netušil, kdy to bude a jak toho dosáhne. Varoval Alanu i chlapce, že je čekají těžké časy. O víkendu dají do prodeje dům v Hamptons i byt v New Yorku, přestože ceny 9
Marnotratný_syn.indd 9
5.1.2016 15:14:04
nemovitostí už také zasáhla krize a nemine je strmý pokles. Vezme, co mu nabídnou. Jakmile prodají byt v New Yorku, vymyslí, kam se přestěhují. Bylo mu jasné, že jako rodina přežijí, jen pokud budou držet pohromadě. Nějak se touhle hrůzou protlučou a vymyslí, co dál, jakým směrem se pustí. Uvažoval o tom, že sežene místo v nějaké menší bance v okolí New Yorku a vrátí se na Wall Street, jakmile se ekonomika trochu vzpamatuje. Vyrostl v malém městečku v Massachusetts a možná bude muset zas alespoň na čas vytáhnout paty z New Yorku a začít v podobném místě úplně od nuly. Přemýšlel o tom v posledním týdnu každou noc, když nemohl spát. Nezbývalo mu nic než štos bezcenných akcií a trocha peněz v hotovosti, tak málo, že to nestálo za řeč. Trval na tom, aby Alana hned začátkem týdne propustila manželský pár, který se jim staral o byt. Nemohli si dovolit ani penny navíc. Manželé jim nic nevyčítali a tvářili se chápavě, prý se několik jejich známých ocitlo ve stejné situaci. Byli natolik předvídaví, že měli v bance likvidní úspory. Pousmál se, když si uvědomil, že jejich zaměstnanci na tom teď budou po finanční stránce líp než on sám. Přemlouval je, aby svoje peníze investovali, ale namítali, že nedůvěřují žádným bankovním ani investičním službám. Všechno měli v hotovosti. A hotovost teď byla terno. Se dvěma krabicemi v rukou sjel výtahem dolů spolu se dvěma junior partnery, z nichž jeden vypadal, že se každou chvíli zhroutí. Jako většina ostatních i on byl na mizině. Partneři a zaměstnanci, kteří se ještě před pár měsíci nacházeli na vrcholu společenského žebříčku, zažívali tvrdý pád. Peter o tom mluvil jako o „životě 10
Marnotratný_syn.indd 10
5.1.2016 15:14:04
na houpačce“. Jednu chvíli se vznášíte v oblacích, a než se nadějete, ocitnete se dole na zadku. Petera nikdy předtím nic takového nepotkalo. „Hlavu vzhůru, Marshalle,“ povzbudil kolegu. „Zas se sem vrátíme.“ „Vracím se do Ohia,“ prohlásil junior partner a zatvářil se malomyslně, „dělat k tátovi do fabriky. Měl jsem všechno v akciích Broadbank.“ Skoro všichni na tom byli stejně. Cenu ztrácely i ostatní akcie a jejich majitelé to věděli. „Jsme všichni na jedné lodi,“ pronesl Peter, který se rozhodl, že bude pozitivní, přestože v minulém týdnu také často propadal panice, hlavně v noční tmě. Ale na konci každého tunelu musí být světlo, přestože se vlak právě řítí tmou. Odmítal se dát srazit na kolena. Bylo to špatné, ale zas bude líp. V přízemí na ně Peter kývl hlavou na rozloučenou. Uložil obě krabice do kufru auta, parkujícího před domem. Bylo to volvo kombi, které používal jejich domovnický pár, když pro ně vyřizoval pochůzky. Peter plánoval, že o víkendu odveze ostatní auta do bazaru pro luxusní vozy. Trh bude zaplavený drahými bouráky, ale dobrý každý dolar, který za ně dostane. V týdnu nabídl k prodeji přes internet ferrari. Alana se rozplakala, když jí oznámil, že se bude muset vzdát bentleye. Jenže v jejich životě teď nezbylo místo na luxus. Snesl dolů další čtyři krabice, vrátil se, aby se naposledy rozhlédl po své kanceláři, a napadlo ho, jestli se někdy vrátí do tak přepychových prostor. Možná nikdy. Možná už je opravdu všemu konec, jak se všichni obávají. Ucítil, jak se mu hruď svírá hrůzou, otočil se a vyšel ven. Ještě zašel za dvěma partnery, ale všichni, 11
Marnotratný_syn.indd 11
5.1.2016 15:14:04
s kým se chtěl rozloučit, už odešli. V nadcházejících týdnech se ještě sejdou u konkurzního řízení, ovšem v daném okamžiku všichni opouštějí potápějící se loď a snaží se zachránit vlastní krk. Peter naposledy sjel výtahem dolů. Měl vysokou atletickou postavu a působil mladistvým dojmem. O víkendech hodně hrál tenis a posiloval s trenérem v tělocvičně, kterou si dal zařídit přímo v bytě, takže měl štíhlé vypracované tělo. Ve špinavě blond vlasech měl pár šedivých pramenů, které ale skoro nebyly vidět. Vypadal jako zhmotnění amerického snu. Celý život, anebo alespoň v posledních letech, vypadal jako jeden ze „zlatých chlapců“ – už z dálky z něj vyzařoval úspěch. Vždycky tomu tak však nebylo. V dětství byl známý průšvihář a všichni se k němu podle toho chovali. Mluvili o něm jako o černé ovci rodiny a dávali mu za vzor jeho dvojče, dokonalého bratra, jehož rodiče zbožňovali. Peter byl zlý sen pro každého rodiče, protože i když byl bystrý a pohledný, školou taktak prolézal a šel z maléru do maléru, míval to nahnuté kvůli chování i mizerným známkám. Nerozpoznaná dyslexie mu málem zničila dětství. Spolužáci ho měli za blbce, učitelé z něj byli tak zoufalí, že nad ním nakonec zlomili hůl, a Peter ani rodiče nechápali, co se za jeho problémy skrývá. Rodiče byli vzdělaní inteligentní lidé a i Peter vypadal jako šikovný chlapec, přestože mu všichni vyčítali, že se nesnaží a je líný, a dostával tresty za nedokončené domácí úkoly. Nechápal, proč mu písmena tancují před očima a instrukce, které dostává, mu nedávají smysl. Spolužáky, kteří se mu vysmívali, trestal pěstmi. Běžně se vracel domů s roztrženou košilí a monoklem na oku, zatímco jeho oběti dopadaly ještě 12
Marnotratný_syn.indd 12
5.1.2016 15:14:04
hůř, zvlášť v nižších třídách. Na střední škole předstíral nezájem a choval se arogantně, aby zakryl pocit selhání a neschopnosti. Zato bratr Michael byl v každém ohledu ukázkově vzorný. Nebyl pohledný jako Peter ani neměl jeho charisma. Byl menší, spíš podsaditý a zamlklý a působil bezvýrazným dojmem. Jejich matka tvrdila, že z Petera by mohla být hvězda, jen kdyby dělal úkoly a choval se slušně. Michael byl vždycky spolehlivý a zdvořilý, pečlivě se připravoval do školy a nosil domů vynikající známky. Nikdy s ním nebyly problémy. Zato Peter jim každým dalším neúspěchem rval srdce. Michael stál mlčky opodál a nenápadně upozorňoval na to, že Peter není schopný splnit, co se od něj očekává, natož se ovládat. Když se nikdo nedíval, popichoval Petera, aby ho vyprovokoval, a pokud vzácně provedl něco, co neměl, postaral se o to, aby vinu hodil na bratra. Rodiče i učitele hravě přesvědčil, že on sám je nevinný a za všechno může Peter. Než dvojčata dokončila střední školu, rodiče si kvůli Peterovi zoufali. Záchvaty vzteku, které míval v dětství, přerostly do pubertálních výlevů zuřivosti, vyvolávaných těžkou frustrací, ve které žil celých osmnáct let. Jakmile zjistil, že si nedokáže získat uznání rodičů ani nikoho jiného, přestal se snažit. Tou dobou se z něj a bratra stali úhlavní nepřátelé a Peter v něm viděl příčinu spousty problémů, se kterými se potýkal, ne-li většiny z nich. Nikdy se mu nemohl vyrovnat. Všichni žasli, když se přes to všechno dostal na vysokou školu. Na střední škole naštěstí potkal jednoho výjimečného profesora, jenž mu napsal skvělé doporučení, ve kterém upozorňoval na to, že za špatnými známkami a nevalným hodnocením se skrývá nevšedně nadaný kreativní mladý muž, 13
Marnotratný_syn.indd 13
5.1.2016 15:14:04
který jednoho dne překoná svoje problémy. Psal o něm jako o „mladíkovi, který pozdě dozrává“, což byla nejvlídnější slova, jaká kdy vůči němu někdo použil, a ujišťoval akademiky, že jestli ho přijmou, budou na něj jednoho dne hrdí. Jakmile se Peter ocitl na vysoké škole, jeho život se od základů změnil. Začal se o něj vážně zajímat profesor angličtiny, jenž vycítil, že za někdejšími špatnými známkami nevězí lenost, a poslal ho na důkladné vyšetření do vzdělávacího centra. Jako přízrak v mlze, kterého si dosud nikdo nevšiml, se vynořila pravá příčina jeho utrpení a byla pojmenována jako dyslexie. Profesor angličtiny, který ho poslal na vyšetření, se stal jeho mentorem a osobně se mu věnoval celé čtyři roky. Výsledky, kterých Peter pod jeho vedením dosáhl, byly tak pozoruhodné, že nad nimi sám žasl. Peter především toužil udělat dojem na svoje rodiče a získat si uznání, které tolik let patřilo jen bratrovi. Jenže v té době už rodiče vůči němu nebyli schopni cítit nic kromě úlevy. Michael si připadal ohrožený novými Peterovými výsledky a pohotově upozorňoval na to, že bratrův úspěch na vysoké škole jen potvrzuje, jak celé roky předtím lenošil. Když má tak dobré známky na vysoké škole, proč je nemohl mít už na střední? Rodiče si nedokázali přiznat, že mu nerozpoznanou dyslexií zničili dětství, a nezačali se k němu chovat o nic vřeleji ani nedávali najevo větší spokojenost. Pouta, která je pojila, byla navždycky zpřetrhána jeho někdejším agresivním chováním i běsy, jimž propadal. Když viděl, jak málo mu věří, rozhodl se, že bude po škole úspěšný a ukáže všem jednou provždy, jak je schopný. Najednou zahořel touhou předvést se celému světu jako „hvězda“, aby matce splnil někdejší sen. Jenže chlapeckým dnům 14
Marnotratný_syn.indd 14
5.1.2016 15:14:04
byl nenávratně konec, stejně jako nadějím, které do něj vkládala. Úspěch na obchodní škole, kam pak nastoupil, a raketový vzestup na Wall Street jeho profesory z vysoké školy vůbec nepřekvapil. Všimli si, jak je nezvykle motivovaný a jakou v sobě má jiskru. Překvapilo to jen bratra a rodiče, kteří stále jako by čekali, že se z něj každou chvíli zas stane potížista, jímž býval jako malý kluk. Peter si už jejich důvěru získat nedokázal a bylo mu jasné, že Michael jen přilévá oleje do ohně a nepřestává jim připomínat, jak moc je kdysi Peter trápil. „Lidé se nemění,“ prohodil každou chvíli, a přestože si rodiče samozřejmě přáli, aby se Peterovi dařilo dobře, v době, kdy se odstěhoval do New Yorku, nenávratně ztratil jejich důvěru a vzájemné vztahy se nacházely na bodu mrazu. Život s Michaelem byl naproti tomu tak snadný! Petera vnímali jako problém, kdežto Michael byl dokonalý syn. Peter to těžce nesl, a jakmile si uvědomil, že mu ani teď nezačali věřit, skoro přestal jezdit domů. Jako dřív vkládali naděje jen do Michaela, a mohl se jim někdo divit? Od narození byl vzorný a dělal to, co od něj očekávali, na rozdíl od bratra, který byl skoro každý den po škole a vracel se domů s poznámkou a s rozbitým nosem. Michael je utvrzoval v názoru, jaký si na Petera udělali, připomínal jim, že lidé se zas tak nemění, a rodiče na něj dali. Když bratři dospěli, Michael měl s rodiči daleko pevnější vztah a byli si mnohem bližší. Michael vystudoval medicínu, stejně jako otec, čímž se mezi nimi vytvořilo hodně pevné pouto. Po krátké kariéře anesteziologa v Bostonu se rozhodl, že bude pokračovat v otcových šlépějích. „Náš pan doktor“, jak jejich otci říkali, byl milovaný vesnický lékař, jehož 15
Marnotratný_syn.indd 15
5.1.2016 15:14:04
všichni zbožňovali. Michael se vzdal svého snu stát se anesteziologem ve velkoměstě a vrátil se domů, aby mohl pracovat s otcem, až nakonec převzal jeho praxi, začal pečovat o neduhy obyvatel městečka a lidé si ho oblíbili stejně jako starého pana doktora. Časem si v nové roli začal vést tak dobře, že si ho pacienti zamilovali snad ještě víc než otce; uměl skvěle jednat s dětmi i starými lidmi, choval se k pacientům nesmírně trpělivě a soucitně, vydával ze sebe maximum. Ve stejné době, kdy Michael nastoupil do otcovy praxe, Peter zazářil na Wall Street a domů už skoro nejezdil. Přestal doufat, že rodiče změní názor, který si na něj udělali, a bratra dávno zatratil. Co se ho Michael natrápil a kolik ošklivých chvil mu připravil, nehledě na to, jak systematicky zpracovával rodiče, aby mu přestali věřit. Nechápal, jak do toho mohl investovat tolik energie. Propast mezi Peterem a jeho rodinou byla tou dobou už tak široká, že radši přesměroval svoje úsilí jinam. Začal vydělávat peníze a pracoval na tom, aby se stal legendou na Wall Street, i když tentokrát už to nedělal kvůli nim, ale sám pro sebe. Namlouval si, že mu přestalo záležet na tom, co si o něm myslí, říkal si, že mu můžou být ukradení. Pomáhalo mu, když se choval, jako by mu byli lhostejní, a snažil se je vídat co nejmíň. Při vzácných návštěvách doma těžce nesl, když Michael předstíral, že on byl tím, komu bratr v dětství ubližoval, přestože to bylo přesně naopak. Peter odnášel všechno, i když za nic nemohl. Michael se o to postaral. Jeden z nejhorších zážitků, jaký si Peter z dětství odnesl, pocházel z doby, kdy jim bylo dvanáct. Chlapci měli dohromady psa, chlupatého křížence huskyho a zlatého retrievera. Byl skoro celý bílý, vypadal jako 16
Marnotratný_syn.indd 16
5.1.2016 15:14:04
vlk a Peter v něm měl oddaného a nerozlučného kamaráda. Jednoho léta, když jim bylo dvanáct, jeli s rodinnými přáteli stanovat k řece a vzal ho s sebou. Scout, jak mu říkali, skočil za Peterem do řeky a strhl ho proud, přestože plaval jen kousek od nich. Michael mu byl v malém nafukovacím člunu nejblíž ze všech a Peter na něj křičel, ať Scouta chytí za obojek a zastaví ho, ale Michael nechal psa proplout kolem sebe, ani k němu nenatáhl ruku. Scout se zabil, když sletěl dolů z vodopádu, přestože Peter dělal všechno pro to, aby ho dohonil. Marně. Peter šílel zármutkem, a když se vrátili domů, Michael namluvil rodičům, že pes se utopil Peterovou vinou. Peter byl tak zdeptaný, že se nezmohl na odpor, ani se nesnažil nic vysvětlovat. Stejně by mu nevěřili, naslouchali jen Michaelovi. Peter mu tohle nikdy neodpustil a pro rodiče to byl jen další škraloup v dlouhém seznamu Peterových prohřešků. Rodina truchlila pro psa celé měsíce a Peter už pak nikdy nechtěl jiného. Oba chlapci znali pravdu bez ohledu na to, co Michael rodičům namluvil. Rodiče ochotně uvěřili tomu, že Michael je svatý a Peter naopak ztělesnění všeho zla. Michael se tvářil, jak truchlí, ale Petera kvůli tomu a spoustě dalších věcí bolelo srdce celé měsíce. Po zkušenostech z dětství se Peter rozhodl, že se prosadí sám, bez cizí pomoci. A dařilo se mu to pozoruhodně, dokud se mu celý svět nezhroutil. Do té doby byl celá dvě desetiletí kapacitou ve svém oboru. Vydělával peníze, o jakých se mu dřív ani nesnilo. Matka sledovala jeho vzestup v ekonomických novinách a měla z něj radost, přestože občas nevěřila vlastním očím. Když se rodiče dočetli, jak dobře si vede, v tichosti se dohodli, že nemá smysl Peterovi odkazovat to málo, co našetřili. 17
Marnotratný_syn.indd 17
5.1.2016 15:14:04