12
wIll rychle z a hnul z a roh . s t r a ch ho
svrběl v zátylku a hnal ho dopředu. Mohlo jich za ním být ještě asi patnáct. Další chodbu přeletěl v několika vteřinách a na křižovatce zahnul doprava. Bylo to stejně jedno. Jeho pronásledovatelé jsou nejlepšími atlety ze školy. Nemůže jim utéct. Uviděl skříňku, která byla použitá jako hrob. Někdo na ni vyryl rozmáchlými písmeny RIP. Odpočívej v pokoji. Lepicí páska, kterou byla skříňka zapečetěná, byla odtržená a vzduchem se šířil smrtelný puch. Zprudka ji otevřel. Dívalo se na něj tlející tělo. Ruce mělo protažené popruhy starého modrého batohu, zavěšeného na háčku na kabát. Willovi se ze zápachu zvedl žaludek. Hlučná tlupa krvelačně naladěných Borců se rychle blížila k rohu. Zacpal si nos, zakryl ústa, nacpal se do skříňky a zavřel za sebou dveře. 126
Samotari_cz.indd 126
04.03.13 12:59
Uslyšel, jak Borci probíhají kolem něj. Zavadil rukou o suché svraštělé maso. Přestal napětím dýchat. Borci spolu mluvili, ale přes dveře jim nerozuměl. Něco ho tlačilo do zad. Mohl to být loket. Nebo zlomené žebro. Slyšel, jak Borci na chodbě otevírají jednu skříňku po druhé. Potřeboval se nadechnout. Blízko něj bouchaly dveře dalších skříněk. Will opatrně vydechl a nabral do plic trochu vzduchu. Potlačil zvratky, které se mu draly do úst, a hrdlo mu sevřel nepříjemně kyselý pocit. Měl pocit, jako by vdechl smrt. Uslyšel, jak někdo otevřel skříňku těsně vedle něj a zas ji zabouchl. Připravil se na útok. Ale jeho skříňka se neotevřela. Další zvuky už neslyšel. Jsou pryč? Už nedokázal déle zadržovat dech. Deset vteřin, možná to vydrží ještě deset dalších vteřin. Když napočítal do pěti, pokoušely se o něj mdloby. Po sedmi vteřinách rozrazil dveře a padl na kolena na podlahu. Podíval se do chodbu a čekal, že pohlédne do tváří rozzuřených Borců. Nebyl tam nikdo. Will se zasmál. Sám bez cizí pomoci překazil Samovi jeho velkolepé divadlo a zachránil bratra. Jakmile uslyšel z rozhlasu hlášení o Davidově popravě, už se nedokázal schovávat pod tribunou v tělocvičně. Kdo byli ti lidé, co odnesli Davida? Vypadali jako Odpadlíci, ale nikdy předtím neviděl, aby vystupovali takhle jednotně a statečně. A kam Davida odnesli? Will si byl naprosto jistý, že David se o sebe dokáže postarat, hlavní je, že unikl Borcům. Musí se vrátit do výtahu 127
Samotari_cz.indd 127
04.03.13 12:59
za Lucy. Nemohl se dočkat, až jí bude vyprávět všechno, co zažil. Hořel vzrušením, když znovu prožíval svůj velký okamžik a pohyboval rty, jak si nacvičoval, co jí řekne. Chodbou zahlaholily rozjařené hlasy a smích. Will se vrhl do nejbližší schodišťové šachty a přitiskl se ke zdi. Viděl odsud naprosto zřetelně skupinku holek od Freaků. Byly nalíčené maskarou z rozetřeného popele a měly podobné modré sestřihy. Vracely se domů z tržiště. „V životě jsem neviděla něco tak hustýho.“ „Jako dobrýho?“ „Určitě. Jsem zamilovaná.“ Will se uculil a naladil se, že uslyší o svém hrdinském činu. „David je fakt dobrej, co?“ Cože? Willův úsměv rychle splaskl. „Divíš se, že mě ta šňůra, kterou měl kolem krku, rozhicovala? Měla jsem chuť na něj vlézt –“ „Ty jsi ale fakt ujetá!“ Holky se rozesmály. „Říká se, že si to celý takhle naplánoval. Jako že se nechal chytit, aby Borci vypadali jako blbci.“ Will znechuceně ohrnul ret. „Týjo. To se mu teda povedlo.“ „To je celej on. Znám ho z dřívějška. Je prostě geniální.“ Jak můžou o Davidovi říkat, že je geniální? Naplánoval velký kulový. Holky zamířily ke schodišťové šachtě. Will měl dost času, aby vyběhl po schodech nahoru a zmizel, ale neudělal to. 128
Samotari_cz.indd 128
04.03.13 12:59
Vrazil ruce do kapes, opřel se o zeď ve schodišťové šachtě a zaujal působivou pózu. Ty holky se pominou, až uvidí kluka, který Davidovi zachránil život. Dívky vešly dovnitř. Samolibě se na ně usmál. „Něco se děje?“ „Fuj... Odpadlík,“ prohlásila první. Druhá holka táhla kamarádky za sebou vzhůru po schodech. Musely si dělat legraci. Copak nemají oči? „Davidovi o něco jde. Myslím tím, že je to fakt dobrej kluk,“ pronesla třetí, když už byly na schodech. „To teda je,“ ozvala se kamarádka. „Je to hotovej anděl, jak se stará o malýho bráchu, kterej je samej problém. Je to tak smutný.“ „Sama jsi smutná!“ zakřičel za ní Will. Holky mu ukázaly vztyčený prostředníček a zmizely na dalším schodišti. Neskutečný, pomyslel si Will. Freakové jsou debilové. Vrátil se zpátky do chodby a zamířil domů. Za deset minut stál u výtahu. Vklouzl do rozvodny a prolezl větrací šachtou. Sestoupil po několika příčlích žebříku a skočil do tmy, neboť přesně věděl, kam došlápne. Bum, zaduněl mu kov pod nohama. Zvuk zůstal nehybně viset ve vzduchu. V kabině se nesvítilo. Chytil se z obou stran otvoru nahoře a strčil dovnitř hlavu. Nikdo tam nebyl. Will se zas vytáhl nahoru a posadil se na střechu výtahu. Snažil se uhodnout, kam Lucy zmizela. Začínal si dělat starost i o Davida. Možná se všechno nevyvíjí tak hladce, jak si představoval. 129
Samotari_cz.indd 129
04.03.13 12:59