Kůň jako partner
Pro většinu lidí je kůň skutečný přítel, který je provází životem po mnoho let. Přátelství si nelze koupit, ale vztah k vlastnímu koni je vždy něco naprosto zvláštního.
Také to znáte, ty dny, kdy máte pocit, že všechno je prostě špatně? U snídaně vám upadne toast s marmeládou – samozřejmě namazanou stranou – na právě vyprané kalhoty, potom vám nenastartuje auto, a když vám nakonec přece jen naskočí, uvíznete v zácpě. V kanceláři už netrpělivě čekají na váš příchod, protože se něco pokazilo.
Pouhé pomyšlení na to, že ještě „musíte“ do stáje, protože je potřeba koně vypohybovat, je pro vás jen dalším břemenem. Pak zajdete za roh stáje a uslyšíte hlasité, důvěrné zařehtání. Váš kůň tam stojí ve výběhu s našpicovanýma ušima a netrpělivě hrabe. Voláte: „Hej, ty blázne, nech toho!“, ale přitom se usmíváte. A pak vám do obličeje foukne horký, po ovsu vonící dech a láskyplně zabrblá. Svět je najednou zase v pořádku.
Pozdravíte svého koně, vyčistíte ho a nasedláte, sednete si a vydáte se na cestu. Rozčilovalo vás dnes něco? Zapomeňte na to! Teď záleží jen na spokojeném odfrkávání, rovnoměrném pohybu koně a společných zážitcích. Hříva se pohupuje, koňské uši se pozorně natáčejí. To je ono. Tyto chvíle se počítají! Koně, se kterým zažijete tyto momenty, nemusíte vlastnit, ale musíte si s ním vzájemně důvěřovat. Většina lidí si však dokáže vybudovat tuto blízkost jen s vlastním koněm. Ano, tyto chvilky štěstí jsou důvodem pro to, abyste se uskrovnili a mohli si koně dovolit; jsou důvodem, proč každé ráno vstáváte o hodinu dříve, abyste svého koníka ještě stihli dát do výběhu, než půjdete do práce; jsou důvodem, proč v zimě mrznete na jízdárně a v létě se tam potíte.
Prožijte
svůj sen
Myslím, že jsem během svého jezdeckého života investovala do čtyřnožců minimálně cenu malého domku – a dodnes toho nelituji. Nechybí mi ani ty dovolené, na kterých jsem kvůli koním nebyla. Zato v mém životě byli koně –Lala, Latin Lover, Robin Goodfellow a Charly Brown (který byl ale bělouš). Byla tady noc v hřebčínu, kdy jsem ve stáji klisen seděla na balíku slámy a čekala na ohřebení klisny. Okolo půl třetí ráno se hříbě narodilo – leskle černé, uši ještě přilepené k hlavě. Za dvě hodiny jsem stála před stájí, dívala se na sametově černé nebe, které bylo plné blýskajících se zlatých hvězd a byla jsem prostě šťastná.
Pamatuji si na den, kdy mi Robin, zdrženlivý, problémový Robin, ráno zaržál na pozdrav; a jak mi stará Lala položila hlavu na rameno, když jsem pro ni šla do výběhu; a jak Charly, chvastoun jeden, vzpřímil krk, podsunul zadní nohy a začal pasážovat, když jsme na vyjížďce někoho míjeli. Také si však pamatuji na letní noc, kdy měla Lala koliku. A také na to, jak jsem čtyři hodiny bděla vedle Robina, když mu kapala infuze, a jak jsem trpěla s Charlym, když stál na třech nohou a čekali jsme na veterináře. Proč vám to tady vůbec tak dopodrobna vyprávím? Ne, opravdu vám nechci brát váš sen. Chápu, že si přejete koně, a ráda bych vám pomohla s tím, aby se vám tento sen splnil. Je však nesmírně důležité (v zájmu všech – vás i vašeho budoucího čtyřnohého partnera), abyste stáli nohama na zemi a důkladně si promysleli, zda a jak do vašeho života vlastnictví koně zapadne. A samozřejmě i to, jaký kůň by pro vás byl ten nejlepší!
Věrný přítel!
Dobře plánujte
Vlastnictví koně sice není rozhodnutí na celý život, ale může se protáhnout na velmi dlouhou dobu. Proto se vyplatí nejdříve všechno důkladně promyslet.
První, co musíte pořádně promyslet ještě před koupí koně, jsou prostě peníze. Opakovaně radím různým lidem a doprovázím je při koupi koně. Byla jsem velmi udivená, když za mnou jednoho dne přišla jedna má známá a poprosila mě, abych se s ní jela podívat na dva koně, které by si ráda koupila. Věděla jsem, že nedisponuje pozemským bohatstvím, tak jsem si dovolila se jí zeptat, jak si financování vlastního koně představuje. Vysvětlila mi, že šetřila celý rok a nasbírala si na svém účtu pěknou sumu – okolo 5000 euro (asi 125 000 Kč). To přece stačí, nebo ne? Když člověk umí dobře smlouvat, může za ty peníze koupit koně dokonce i s plnou výbavou – sedlem, uzdečkou, ohlávkou i dekou.
Pak se ale nabízejí hned dvě otázky:
1. Jakého koně za takové peníze dostane?
2. Co bude dál, až si ho koupí?
Koupě koně je rozhodnutí na dlouhá léta. Je důležité si ji napřed dobře promyslet.
Správná stáj
Začněme odzadu. Jen málokterý budoucí majitel koně bydlí na statku, kde mu bude stačit jen trochu uklidit a připravit starý box k nastěhování nového koně. Pokud tedy patříte k těm šťastlivcům, kteří si mohou dovézt svého čtyřnohého kamaráda do vlastní stáje – gratuluji vám, máte splněno! První část této kapitoly nemusíte číst. Pro ostatní však platí, aby si nejdříve pořádně promysleli, jak chtějí mít svého koně ustájeného. V podstatě existují tři možnosti.
SÁM PEČOVAT O KONĚ V RÁMCI SPOLEČENSTVÍ
DALŠÍCH MAJITELŮ
Je to nejlevnější, ale časově nejnáročnější možnost: Najděte si několik podobně smýšlejících lidí a pronajměte si vhodnou pastvinu s přístřeškem – nebo aspoň s možností si tam nějaký postavit. K tomu ale potřebujete stavební povolení.
Nedělejte si, prosím, iluze: I ve společenství dalších majitelů koní, přestože budou velmi angažovaní, se musíte připravit na to, že každodenní péče o koně je dřina. Musíte krmit, napájet, vyklízet hnůj, organizovat krmení pící i jádrem, vodit koně do výběhu a zase zpět do stáje. Bude také třeba zpevnit povrch výběhu, jinak se na něm v zimě vytvoří zamrzlé bláto – a vy už rovnou můžete objednávat veterináře, protože se objeví podlomy nebo schvácení kopyt (laminitida) z přetížení.
Dobře si rozmyslete, zda se vám to vyplatí a zda máte skutečně dostatek času, abyste nejen pracovali v rámci společenství majitelů koní, ale i s radostí na svém koni jezdili!
USTÁJENÍ V RODINNÉ STÁJI
Pod pojmem „rodinná stáj“ rozumím poměrně malou stáj, obvykle vybudovanou na bývalé zemědělské usedlosti například přestavbou staré stáje pro skot. Majitelé pak nabízejí na svém statku ustájení i pro cizí koně, k tomu často i výběh či pastvinu, někdy i pískovou jízdárnu – na zbytku se lze domluvit. Jednoho ze svých koní jsem po nějakou dobu měla v takové stáji ustájeného – a oba jsme byli velmi spokojení. Platila jsem asi dvě třetiny toho, co stálo ustájení v blízké velké komerční stáji, za tu cenu jsem dostávala seno a oves pro mého vraníka, kromě toho mu vyklízeli box a podestýlali mu, vodili jej – kromě dní, kdy lilo jako z konve – na letní nebo zimní pastvinu a zase zpátky domů. O stáj, pastvinu a jízdárnu bylo velmi dobře postaráno, v okolí byla nádherná příroda s lesy a loukami, ideální pro vyjížďky. Přiznám se však: Vyjet ven v prudkém lijáku nebo v něm pracovat s koněm na otevřené jízdárně není žádné potěšení. Kdo by chtěl v ustájení trochu více luxusu nebo například i jezdeckou halu, musí sáhnout hlouběji do kapsy. Nejdříve hledat stáj, až pak kupovat koně?


Box s výběhem nabízí koni možnost kdykoli pobývat venku.
Koně potřebují výběh a společnost. Při výběru stáje se soustřeďte na to,
USTÁJENÍ V KOMERČNÍ STÁJI
Kompletní servis, box, výběh, jízdárna, lonžovací kruh, krytá hala, klubovna pro jezdce – to jsou vymoženosti, které obvykle komerční stáje nabízejí. K tomu je ještě v mnoha případech možné domluvit se na jezdeckém výcviku pro vás, ale i pro vašeho koně, což není k zahození, pokud vaši čtyřnožci potřebují ještě něco naučit. Bude se vám to také hodit, pokud jste několik dní pryč, nemocní či jste odjeli na dovolenou. Obecně platí: Čím více komfortu chcete, tím to bude dražší.
Plánování nákladů
Smlouvou na koupi koně, pořízením veškeré výbavy a stanovením měsíční částky za ustájení to ale nekončí. Mějte našetřené nějaké peníze i pro případ dalších běžných výdajů. Kopyta vašeho koně by měl pravidelně upravovat podkovář. Podkování na všechny čtyři stojí okolo 1200 Kč, bosá úprava kopyt okolo 500 Kč (plus cestovné). Tyto výdaje budete mít přibližně každých šest týdnů. I zdraví koně potřebují veterináře. Veterinář je očkuje. Odčervovat je většinou můžete sami, ale aby váš kůň zůstal zdráv, je třeba to provádět pravidelně.
aby koně měli k dispozici výběhy a směli chodit ven.
Možná budete chtít svému koni zařídit nějaké zdravotní pojištění, v každém případě je však důležitá pojistka odpovědnosti majitele za škodu způsobenou zvířetem.
Také je neustále třeba obměňovat výstroj a nechat odborníkem kontrolovat sedlo, aby koni dobře sedělo.
A to stále není vše: Myslete také na to, že váš kůň u vás má zůstat i další roky. Proto si sečtěte náklady na několik let dopředu – a až jednou bude váš kůň starší, měly by finance stačit i na ustájení ve stáji „důchodců“.
Nespěchejte
Jak dlouho jste znali svého partnera, než jste se s ním dali dohromady? I s koněm je to o dlouhodobém vztahu – a proto si dopřejte dostatek času, než jej koupíte. Neskočte hned po první nabídce, srovnávejte, klidně trochu jezděte po okolí a pojměte to třeba jako svou dovolenou! Může se vám nakonec vyplatit koupit si koně v zahraničí. Profesionální přepravce nestojí majlant – a dnes existují specializované spediční firmy, které vám zajistí vyzvednutí i doručení koně z jakéhokoli místa na světě.
Oboustranné sympatie jsou důležitým předpokladem pro úspěšný vztah člověka s koněm.
Nákup koně
Nákup koně se dnes jen zřídka potvrzuje podáním ruky, běžné je předkupní vyšetření veterinářem a sepsání smlouvy. Přes to všechno to však musí být vaše srdce, které vám řekne: To je ten pravý!
Před nákupem koně si musíte odpovědět na dvě základní otázky:
1. Jakého koně potřebuji?
2. Jakého koně chci?
A podle mě tkví „tajemství“ společného štěstí právě v souhře těchto dvou požadavků. Na základě této shody totiž vzniká skutečná harmonie – a tu si přejeme všichni.
Jak k ní však dojít? Nabízím první tip: Udělejte si náš test.
Tím získáte aspoň nějakou představu, jakým směrem se ubírat.
Druhý tip zní: Rozepište si oba dva výše zmíněné body.
Kdybych si já měla sepsat seznam, pod 1. bodem by bylo: — unese těžšího jezdce, — spolehlivý v terénu, — drezurní talent, — anglické ježdění.