Osamocení básníci
Prosinec 2017 až listopad 2019
Venku je tolik osamocených básníků.
(Tak pojďme je oslavovat...)
Osamocení básníci
Osamocení básníci
Popíjejí černý kafe
Smějí se světu
Sedí a koukaj ven z okna
Napíšou další větu
Usrknou z šálku
A udělaj tečku.
Básníci
Stín, pláč, vzdor.
Staví vor.
Radost, smích.
Kniha knih.
Úsměv je odnese
Do výšin duše.
Sedí, píší
A tváří se suše.
Do rána
Usrknout čaj a jít hledat ráj, pohladit ko čku a usmát se trošku.
Do rána zůstat oddaný múzám...
Kde je ta zima
Sedí, do prázdna hledí, vzpomínaj na dny krásný a chladný, kdy byla zima a múzy s nima.
Kde je ta zima?..
Nestojí
Za zmínku ani nestojí, teď sedí někde v pokoji a sepisují svůj bídný život. Mraky smutku a skepse je opravdu lehce polapí.
Už se nedo čká
Válí se po zemi a ani netuší, že už tu nebude, až spadne další hvězda.
Chudák, tak dlouho čeká, a už se nedo čká.
Růže Osamělá
Jak střela z kuše
Jak zánik duše
Sedí tam
Ta krásná růže
Která nikdy ničí nebude
Vlasy jí vlají ve větru
Vlasy jí vlají ve větru
V hlavě vzpomínka na Petru
V o čích zůstal stesk po Martě
Ústa volají: Eliško
Polib mě aspoň maličko
Přece nekoušu
Ruce, ty touží po Evě
Ještě jednou by ji pevně
Rády chytily
Srdce rádo by Anetu
A ona ví, že ale tu
Nikdy nezíská
Tam dole prahne po Věře
Ona by ale nevěře Nikdy nekývla
Vlasy jí vlají ve větru
V hlavě vzpomínka na... Petru?
V o čích zbyl jenom žal
Krutě mlád
Umírá
Tak krutě mlád
Ty netušíš,
Že měl tě rád
On netuší,
Že ty své zalíbení skrýváš
Nevíš to
On odchází
Bez doteku lásky
Nic neschází
Všechny jeho lásky
Už mizí pryč, ty se díváš