I [love] Module by KOMA MODULAR

I Module

Děkujeme všem příznivcům modulární architektury, kteří v ní vidí budoucnost.

one2one © STUDIO WG3

Kolektiv autorů:

MgA. Jiří Kout Ing. Martin Hart Ing. arch. Jaroslav Sládeček Bc. Kateřina Frejlachová

I Module Historie vzniku a současné tendence modulární architektury

I (LOVE) Module Za přispění firmy KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o., ve spolupráci s art Echo s.r.o., vydalo České vysoké učení technické v Praze. ZpracovaIa Katedra architektury Fakulty stavební, Kontaktní adresa: Thákurova 7, Praha 6 Tel.: +420 224 355 031 Počet stran lI2. Vydáni 1. Kolektiv autorů: MgA. Jiří Kout, Ing. Martin Hart, Ing. arch. Jaroslav Sládeček, Bc. Kateřina Frejlachová Korektura: Mgr. Lucie Kolářová Grafická úprava, sazba: Alexandr Hudeček Odpovědný redaktor: MgA. Jiří Kout Kontakt: www.artecho.cz Fotografie na obalu: Jiří Hroník, Designová prodejna v německém Lüneburgu Žádná část této publikace nesmí být kopírována nebo rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.

ISBN: 978-80-01-05110-8 Vytištěno: První dobrá, s.r.o. adresa: Hajní 1354,198 00 Praha 9 – Kyje

Obsah

Úvod

Historie

Historie porevolučního vývoje modulární architektury v Čechách

Realizace

Modularita

Mobilita

Recyklace

Variabilita

Humanitarita

Ikona

Slovo závěrem

105

Seznam ilustrací, Doporučená literatura, autoři

106

I (LOVE) MODULE

Designová prodejna v německém Lüneburgu © Jiří Hroník Designová prodejna realizovaná firmou KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o.

Úvod

Milí čtenáři, kniha, kterou právě držíte, má zejména za cíl jednoduše potěšit. Potěšit jak milovníky modulární architektury a výstavby, tak čtenáře modularitou zatím nedotčené, kteří ji rádi poznají a zamilují si ji. „I Love Module“ vychází ve spolupráci s katedrou architektury ČVUT v Praze. Její vznik umožnila firma KOMA MODULAR CONSTRUCTION, jež jako jedna z prvních začala v České republice vyrábět obytné kontejnery a stala se za dobu své existence lídrem v oblasti modulární výstavby, přičemž se po celou dobu své činnosti věnovala popularizování modulární architektury. „I Love Module“ vychází u příležitosti 20. výročí vzniku této firmy. Věříme, že se nám v ní podaří odhalit důvody vzniku modulární výstavby a jejího neustálého rozšiřování, které postupem času přerostlo ve fenomén zvaný „modulární architektura“. Odhalíme vám tužby, stejně jako potřeby lidí, kteří chtějí v kontejneru bydlet, pracovat nebo se učit. Ukážeme vám materiálovou bohatost modulárních staveb, vyvolávající dojem budoucnosti, stejně jako navozující pocit patiny protřelé světem. Představíme ale také stavby, o nichž nebudete ani tušit, že jsou z modulů, tak jako na první pohled mnohdy nevíte, je-li dům z cihel, betonu či ze dřeva. Seznámíme vás s unikátními vlastnostmi modulární výstavby, která je mnohdy nejen krásná, ojedinělá, vzrušující a nečekaná, ale také jednoduše praktická a výhodná. Dotkneme se milníků, jež pro modulární výstavbu znamenaly výrazné změny. Provedeme vás atraktivním světem modulární architektury od jejích počátků až po současnost. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přejeme vám příjemné a inspirativní čtení. Buďte vítáni v době modulární! Kolektiv autorů

7 [Úvod]

I (LOVE) MODULE

„Nebojujte proti silám, využijte je.“ (R. Buckminster Fuller)

Historie

Je pravdou, že pokud někomu v České nebo Slovenské republice v dnešní době řeknete, že bydlíte v kontejneru, asi se na vás podívá s obavami. V USA, Německu, Británii, Japonsku nebo v Holandsku budou lidé toužící po originalitě, modernosti, zážitku a překvapení přesně vědět, oč jde. Proč tomu tak je? A jak to vlastně vzniklo? Modulární architektura je založena na třech základních principech, které vycházejí z potřeb lidí – prefabrikace, mobilita a variabilita. Chceme-li tedy odhalit skutečné zárodky a podhoubí vzniku modulární architektury, musíme se vydat po těchto historických potřebách. 9 [Historie]

Loděnice v Cape Ann První dohledaný příklad prefabrikované stavby je z roku 1624, kdy Britové přivezli do amerického města Cape Ann ve státě Massachusetts dřevěnou panelovou stavbu, kam umístili svou flotilu rybářských lodí. Byla vyrobena prefabrikací, dovezena ve složeném stavu a na místě postavena. Během svého života byla opakovaně demontována a přepravena na jiná místa, v závislosti na tom, kam se tato flotila přemisťovala. Ač loděnice pochopitelně ještě nevznikala stavebním procesem prostorové modulace, přesto ji díky jejím vlastnostem prefabrikace a mobility můžeme bez nadsázky považovat za zárodek modulární výstavby. Tento raný příklad představuje první dvě z mnoha jedinečných schopností modulárních staveb – snadnou demontovatelnost a rychlou přemístitelnost. V momentě, kdy se objevila potřeba něčeho trvalejšího a odolnějšího, než byl pouhý stan, přišla na svět geniální myšlenka prefabrikované modulární stavby.

Hausbót

Studentské ubytování na modulárním hausbótu

Realizace Pegu Projects & Engineering z roku 2004 ve městě Zwolle, Nizozemí

Na počátku 20. století nacházíme v zámoří další příklad prefabrikované stavby. Byla to stavba určená pro dočasné bydlení, která navíc disponuje jinou typickou vlastností pozdějších modulárních staveb – vlastní mobilitou. V této vlastnosti jsou v podstatě následovníkem oné mobilní loděnice ze 17.století, ovšem s tím rozdílem, že budova není vyráběna s úmyslem rozebíratelnosti, ale za účelem přemísťování vcelku. Jsou to dodnes využívané zpočátku dřevěné plovoucí domy zvané hausbóty. Z původně anglického názvu „houseboat“ by se dalo usuzovat, že se jedná zejména o plovoucí domy určené pro bydlení, přesto sloužily i k drobnému podnikání – prodeji. V současné době jsou hausbóty určeny především k dlouhodobému zakotvení, kdy se příliš nepočítá s častým přemísťováním. Nicméně tyto plovoucí domy často disponují i vlastním pohonem a lze s nimi procestovat celou řadu vodních cest. Hausbóty s vlastním pohonem jsou v současnosti velmi oblíbené v podstatě po celém světě. Z evropských zemí jsou to především Německo, Nizozemí, Francie či Velká Británie, kde dnes nacházíme i veliké plovoucí modulární stavby. Jsou to hausbóty bez vlastního pohonu, které jsou určeny jak k ubytování, tak k dalším účelům, jako například galerie, obchody či administrativa.

10 [Historie]

House-boats

Fotografie z roku 1922 zachycuje plovoucí domy v Los Angeles. Hausbóty většinou nemají vlastní pohon a v případě potřeby změny lokality musejí být přesunuty vlečnou lodí. Právě v Kalifornii se majitelé hausbótů chtěli vyhnout placení daně z pozemku. Vláda však zavedla tzv. stínovou daň, kdy se poplatek vymezuje i velikostí stínu, který v tomto případě vrhá obytná loď na dno.

Maringotky Na území dnešní České republiky byly na přelomu 19. a 20. století na rozdíl od hausbótů hojně využívány jiné mobilní domy určené k bydlení. Byly to slavné maringotky, jejichž název, který nahradil původní pojmenování „vostavák“, se u nás rozšířil především díky spisovateli Eduardu Bassovi a jeho knihám o životě v cirkusovém prostředí. Tyto dřevěné prefabrikované domy na podvozcích můžeme chápat jako zárodek prefabrikovaných mobilních staveb na území tehdejšího Rakouska-Uherska. 11 [Historie]

Maringotka

Maringotky byly typickým symbolem kočujících skupin, které místo stabilního domova upřednostňovaly nespoutaný život plný neustálých změn na cestě za obživou. Takový životní styl je na jednu stranu svobodný, na druhé straně plný nejistoty a vyžaduje jistou dávku odvahy.

Rozmach maringotek byl započat zejména v období před 1. světovou válkou v době, kdy nebyl veliký problém procestovat téměř celou Evropu. Maringotky již v 80. letech 19. století nahradily původní dvoukoláky, na kterých si dříve potulní artisté vozili své živobytí. Jejich výhody relativně komfortního mobilního bydlení v době možnosti kočovného způsobu života hojně využívali mimo cirkusy také Romové, jejichž kočovný způsob života byl ale již za Rakouska-Uherska postupně potírán. Definitivně nárok na svůj kočovný způsob života ztratili Romové díky totalitním režimům v komunistické Evropě (kterým předcházelo vyvražďování Romů za 2. světové války) a romské maringotky v jejich původním využití postupně vymizely. Maringotky byly v Československu oblíbené téměř celé 20. století, ač u úspěšných cirkusů byly postupně po vzoru Američanů nahrazeny karavany, které se poprvé objevily v USA bezprostředně po 2. světové válce. Jejich dominantní vlastnost – mobilita však zaručila oblíbenost maringotek po zbytek 20. století. Maringotky byly hojně využívány jako mobilní zázemí.

Kit Homes Prvním zástupcem prefabrikovaných domů, určených k trvalému bydlení bez předpokladu častého přemísťování byly katalogové komponentní dřevěné domy americké firmy Sears Roebuck & Co., založené roku 1908. Jednalo se o tzv. „kit homes“ (domy v kufru), jejichž jednotlivé části 12 [Historie]

byly vyrobeny v továrně a majitel si dům podle manuálu sestavil na místě sám. Návod obsahoval 75 stran a dům byl sestavován z více než třiceti tisíců dílů. Je zajímavé, že tímto způsobem na počátku 20. století firma Sears Roebuck & Co. nabídla lidem možnost koupit si relativně levně dům, který si může každý poměrně snadno postavit a získat tak skvělý pocit vlastního bydlení, zhotoveného vlastníma rukama. Jistě vás napadne, jestli současná známá švédská firma prodávající složený nábytek nacházela inspiraci právě u americké kolegyně z počátku 20. století.

Dom-Ino V Evropě můžeme jako zárodek variabilních a prefabrikovaných staveb, jež měly mít trvalý charakter, volně chápat projekt „Dom-Ino“ (z lat. Domus a Innovatio). Byl to návrh jednoho z největších architektů 20. století – Le Corbusiera (původním jménem Charles-Édouard Jeanneret). Le Corbusier byl původně švýcarský samouk, který nestudoval žádnou architektonickou školu a architekturu poznával především cestováním po Evropě v letech 1907–1914. V té době navrhl zcela prostou skeletovou konstrukci, kterou by si obyvatelé mohli podle libosti sami dokončit stavbou nenosných zdí a příček. V historii modulární architektury je tento projekt zapsán zejména díky vlastnostem prefabrikace nosné konstrukce a variabilitě při tvorbě vnitřního prostoru. Zajímavým pojítkem „Dom-Inu“ s historickými předchůdci i současnou modulární výstavbou je rozměr humanitarity, neboť projekt „Dom-Ino“ byl určen pro postižená území Flander v průběhu 1. světové války. 13 [Historie]

Sears Kit House – model 115, 1908–1914

Katalogový dům od americké firmy Sears. Nákres z katalogu, podle kterého si zákazník vybíral a rozhodoval, který typ je pro něj nejvhodnější s ohledem na jeho potřeby a finanční možnosti. Sears Kit House

Katalogový dům od americké firmy Sears. Postaven roku 1925 v Greensburgu ve státě Pennsylvánie. Najdeme jej v ulici Grant Street 133 a jde o typickou ukázku domu typu Kit house (dům v kufru), které jsou v USA oblíbeny dodnes.

„Jedinou mou školou je neustálé pozorování přírody a věcí kolem nás.“ (Le Corbusier)

Software Projekční ateliér © archiv Saab AB

Zavedení výpočetní techniky změnilo snad každý obor lidské činnosti, na který si vzpomeneme. Stejně tak změnilo nasazení počítačů i výrobu modulárních systémů.

postupně významně pronikly také do komunikace.

První vlaštovka spustila počítačové jaro

Nejzlomovějším softwarovým okamžikem pro vývoj výroby modulů je používání programů, které dovolují od začátku pracovat ve 3D a tím zdokonalit a urychlit tvorbu výrobní dokumentace. Tyto softwary již komunikují s výrobními stroji (u prefabrikace modulů např. s CNC stroji – computer numerical controlled) a tím dochází k zefektivnění a zpřesnění výrobního procesu.

První masově dostupné počítače ukázaly potenciál, který si v samotném počátku dokázal představit jen málokdo. Zlomem v architektuře bylo umožnění projektování v počítači místo na kreslicím prkně. V průběhu 90. let 20. století počítače prostřednictvím e-mailu a webových stránek

I (LOVE) MODULE

„Ten, jenž hledá pravdu, najde krásu. Ten, jenž hledá krásu, najde marnivost.“ (Moshe Safdie, autor Habitat 67)

Realizace

Modulární architektura patří mezi žhavá témata současnosti, neboť především její ekologická a zároveň i ekonomická stránka vzbuzuje čím dál větší zájem ze strany odborníků i veřejnosti. Svou originální a kontroverzní estetikou je inspirací pro mnohé architekty, od mladých průkopníků až po světově proslulé renomované ateliéry. Vydejte se nyní s námi na prohlídku několika nejzdařilejších a nejinspirativnějších příkladů.

43 [Realizace]

Téma

Environmentalita „Udržitelnost je stále důležitější. V tomto ohledu je zajímavé zmínit udržitelné stavění a vztah mezi stavbou a lokálními zdroji a materiály. S ohledem na okolí se pak stane, že místní materiály určují vzhled stavby.“ (Juri Troy)

44 [Realizace]

Pokud se v poslední době mluví o trendech ve stavebnictví, dominují těmto diskuzím jasně témata šetrných budov, trvale udržitelné architektury, či chcete-li, environmentálního stavění. Co je to ale trvale udržitelná architektura? Pokud se někdo domnívá, že synonymem šetrné budovy je dostatečná tloušťka izolace, je na omylu. Šetrná budova je taková, která je ve své šetrnosti chápána ve všech svých aspektech. Od výroby počínaje přes celý její životní cyklus až po zánik.

rudy. A to i přesto, že kov je recyklovatelný a recyklace hraje v modulární architektuře důležitou roli. Přesto jsou dřevěné domy ze své podstaty environmentálnější než domy, jejichž základní stavební materiál pochází z neobnovitelných nerostů. Zde je však nutné vzíti na zřetel širší pohled, ono komplexní světlo. Z čeho stavět, když se kvalitní dřevo v dostupné vzdálenosti nenachází? Jak se vypořádat s nutností „šetřit místem“ a postavit efektivní několikapatrovou budovu?

Je pochopitelné, že velmi záleží na použitých materiálech, které výsledná stavba obsahuje. V současné době je konečně i v české společnosti posilována touha po ekologickém způsobu života, nicméně někdy se stává, že poněkud bez rozmyslu. Například pokud někdo touží v České republice po krásné dřevostavbě z prvotřídního kanadského dřeva a je naplněn pocitem, že jeho dům bude environmentální, neboť je přeci zejména ze dřeva, bohužel se plete. Uhlíková stopa, kterou zanechal přesun dřeva z Kanady do České republiky, rozhodně nebude zanedbatelná. Je tedy nutné vidět stavbu aspirující na přídomek environmentální v komplexním světle. Může být v tomto světle environmentální stavba modulární?

Kovová modulární konstrukce sice nikdy nedosáhne oné „dřevěné obnovitelnosti“, ale navazuje na regionální nerostné bohatství. Oproti dřevěným modulům ze Severní Ameriky lze díky nosnosti modulů s kovovým rámem postavit budovu s několika podlažími. Prefabrikace modulů umožňuje vysokou efektivitu a minimální množství odpadového materiálu, který se následně třídí a recykluje. Pokud se efektivními a ekologickými postupy řídí nejen výrobci modulů, ale i jejich dodavatelé, stává se celý proces prefabrikace modulární stavby v podstatě environmentálním. V neposlední řadě je třeba míti na zřeteli co možná nejmenší přesuny materiálů, aby doprava stavebního materiálu do výrobní haly kontejnerů a výsledné moduly nezanechávaly díky dopravě výraznou uhlíkovou stopu.

Modulární architektura má předpoklady naplnit smysl environmentálnosti zejména díky své prefabrikaci, která zajišťuje efektivní nakládání s použitými materiály a vytváření přesných řešení. V České republice je modulární výstavba postavena na koncepci kovové konstrukce, která je ve srovnání se dřevem pro environmentalitu poněkud nevhodná. Je zřejmé, že dřevo, jež pochází z obnovitelného lesa, je jako stavební materiál jistě ekologičtější než těžba neobnovitelné

Ekologické modulární architektuře také hraje do karet neustálý technický vývoj, který umožňuje moduly koncipovat jako plně samostatné, osazené solárními kolektory či panely, vytápěné tepelným čerpadlem apod. Modulární architektura svojí variabilností, lehkou rozebíratelností, možností recyklace, vynikajícími tepelně-technickými vlastnostmi sedvičových stěn apod. nabízí celou řadu ekologických řešení.

Manifesto House James & Mau + Infiniski © Antonio Corcuera

46 [Realizace] · [Environmentalita]

Infiniski Manifesto House Autor: James & Mau Lokalita: Curacaví, Chile Rok: 2009

Infiniski Manifesto House má oproti klasickým zděným stavbám obrovskou výhodu – materiál na jeho stavbu je k dispozici prakticky zadarmo a je plně recyklovaný. Základem konstrukce jsou čtyři přepravní kontejnery. Exteriérová část domu je postavena z dřevěných palet. Stěny, podlahy a část fasády jsou vytvořeny z recyklovatelného materiálu, který je vyráběn podobným způsobem, jakým vzniká papír. Jedná se o speciální umělé dřevo, které na první pohled připomíná klasické papírové krabice od ovoce, na rozdíl od nich ale vyniká unikátními fyzikálními vlastnostmi.

47 [Realizace] · [Environmentalita]

ZERO HOUSE Autor: Specht Harpman Lokalita: kdekoliv na světě Rok: 2008

48 [Realizace] · [Environmentalita]

zeroHouse Specht Harpman © Specht Harpman

ZeroHouse je malý, zcela soběstačný, a přesto velmi komfortní prefabrikovaný dům. Je navržen tak, aby byl schopen generovat vlastní elektřinu díky solárním panelům umístěným na střeše. V základní výbavě domku je také kolektor na sběr dešťové vody a digestoř, která převádí organický odpad na čistý, suchý kompost. ZeroHouse je plně automatizova-

ný. Vše sledují senzory a následně reguluje centrální „mozek“ ovládaný skrze notebook. Včetně klimatu. Na dobu, kdy není zeroHouse obýván, může být uveden, stejně jako počítač, do úsporného „režimu spánku“. ZeroHouse lze umístit v podstatě kamkoliv si jeho majitel bude přát. Devízou tohoto příbytku je navíc rychlá montáž a snadná přeprava. 49 [Realizace] · [Environmentalita]

Zázemí golfového klubu Pegas Lozorno KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o © Alexandr Hudeček

50 [Realizace] · [Environmentalita]

Zázemí golfového klubu Pegas Lozorno Autor: KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o. Lokalita: Lozorno, Slovensko Rok: 2011

Pro zázemí golfového klubu byly použity tři nízkoenergetické moduly vývojové řady M3, které spojují výhody modulárních staveb s výhodami nízkoenergetických staveb. Vytápění budov z nízkoenergetických modulů M3 může být řešeno pomocí tepelných čerpadel, čímž se dociluje dalších nižších provozních nákladů. Vnitřní příčky u nízkoenergetických modulů M3 pro pronájem jsou provedeny tak, že lze rychle měnit vnitřní uspořádání prostoru. Na řadu M3 je možné použít naprosto libovolný obkladový materiál, který se připevní k nosné konstrukci přes dřevěný rošt. Zde v Lozornu byl na vnější plášť použit dřevěný obklad Thermowood z pařené borovice.

51 [Realizace] · [Environmentalita]

Téma

Humanitarita Modulární architekturu vždy formovaly potřeby lidí, které ve většině případů vycházely z jejich tíživé situace. Efektivita, rychlost, ekonomická úspornost, mobilita, dočasnost, relativní komfort. Těchto vlastností využívala nová obydlí po 2. světové válce, kdy bylo třeba reagovat na nedostatek financí, potřebu ubytovat válečné veterány či reagovat na populační změny. Dnes jsou zmíněné vlastnosti spjaty především s provizorními přístřešky, které pomáhají řešit situaci při katastrofách a stavech nouze. Specializovaným odvětvím architektury se postupně stává stavební činnost v rámci humanitární pomoci. Skoro se až příčí nazývat tuto činnost a její výsledek architekturou. Slovem, jež navzdory svému významu, stále zní poněkud vznešeně a nabubřele. Přesto, nebo spíš právě proto,

86 [Realizace]

slovo architektura v tomto spojení zdůrazňujme. Humanitární architektura. Je to vůbec možné? Lze považovat zpravidla dočasné stavby využívané z nouze za architekturu? Význam architektury vždy tkvěl především v tvorbě lidského životního prostředí. Architektura od počátku vytvářela lidský prostor, byla filozofií, kulturní hodnotou, chloubou, ale také jednoduše potřebou. Byla mnohdy „jen“ funkční. Význam slova architektura tedy nesmí být chápán jako pozlátko, povrchní design a dekor nebo drahý výmysl několika vyvolených. Architektura vždy byla a je potřebou lidstva. A potřeby se mění podle aktuální situace. Co svět světem stojí, je lidstvo sužováno katastrofami, válkami a neštěstími. Dnes a denně slyšíme o katastrofách, o ozbro-

jených konfliktech, o lidech bez přístřeší, o uprchlících. Humanitární architektura je oblastí humanitární pomoci, která mimo jiné řeší potřebu dočasného ubytování, ale také vybudování prozatímních obydlí, nemocnic, škol, skladů apod. Stejně jako v případě dalších složek humanitární pomoci, tak i u těchto staveb je alfou a omegou především rychlost, lidské odhodlání, špičková logistika a adekvátní technika. Mezi další žádoucí aspekty pochopitelně patří mobilita, adaptabilita, nízká pořizovací cena a vysoká statická odolnost při relativní nízké hmotnosti, případně recyklovatelnost těchto staveb. Právě pro tyto výše zmíněné vlastnosti nacházejí moduly a lehké rozebíratelné konstrukce své čestné místo na poli humanitární architektury. A to ať už se pod slovy humanitární pomoc ukrývá rychlá záchrana

na místě postiženém ničivou událostí (kdo rychle dává, dvakrát dává) nebo se jedná o koncepční dlouhodobou strukturovanou výpomoc v rozvojových oblastech. Potenciál využití modulů v dlouhodobých programech tkví zejména v tom, že jasná konstrukce a jednoduchá montáž již hotových modulů na místě nevyžaduje vysoce kvalifikované dělníky. Naopak umožňuje zapojení místních lidí do projektu, stmeluje komunitu a strukturovanou spoluprací vytváří hodnoty vyšší než pouze materiální. Modulární systém skvěle naplňuje ono možná zprvu zvláštně znějící spojení – humanitární architektura.

„Ve světě sítí se informace o katastrofách šíří okamžitě. Tím větší je naše odpovědnost za rychlé poskytnutí pomoci. Více než 30 milionů nevyužitých standardizovaných přepravních kontejnerů je výrazný zdroj, připravený k odeslání téměř kamkoli po vodě i po souši.” (Ingenhoven Architects)

Bydlení pro překonání následků zemětřesení Autor: Shigeru Ban Architects Lokalita: Saitama prefecture, Japonsko Rok: projekt 2011

88 [Realizace] · [Humanitarita]

11. března roku 2011 zachvátilo severovýchodní pobřeží Japonska ničivé zemětřesení. Pro tuto lokalitu byl navržen systém přechodných a rychle postavitelných modulárních obydlí. Projekt se skládá ze 188 prefabrikovaných domů, které slouží jako okamžitá pomoc pro osoby bez přístřeší. Jsou vztyčeny přímo v postižené oblasti a přizpůsobeny momentálním lokálním podmínkám. Příbytky se staví do řady, jednotlivé moduly jsou odděleny mezerami. Maximální počet pater jsou tři, z důvodů stability při

zemětřesení. Prostory v okolí budov slouží jako provizorní tržiště, knihovna nebo shromažďovací plochy. Obyvatelé provizorních domů jsou s bydlením dokonce tak spokojeni, že vznesli návrh pobývat zde déle, než byla původně stanovená životnost staveb, tedy dva roky.

89 [Realizace] · [Humanitarita]

90 [Realizace] · [Humanitarita]

take a container

insert re-usable components

transport to mission

assemble to a sustainable autarkic living box

combine for settlement

Container 1 Unit Autor: Ingenhoven Architekten Lokalita: kdekoliv na světě Rok: projekt 2011 Návrh počítá s využitím více než 30 milionů nevyužitých standardizovaných přepravních kontejnerů. Kontejnerový koncept Unit 1 splňuje dvě funkce najednou. Jednak jako klasické přepravní kontejnery dopraví na místo určení humanitární pomoc. Unit 1 kontejnery jsou ovšem také schopné po přistání zajistit okamžité přístřeší. Kontejnery

jsou vybaveny recyklovatelnými komponenty pro vytvoření dočasných obydlí, nemocnic, škol a jednotek pro výrobu elektřiny a čištění vody. Samostatné jednotky se kladou k sobě a vytvářejí podpůrné základny, polní nemocnice a provizorní obytné celky.

91 [Realizace] · [Humanitarita]

Provizorní základní škola Autor: KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o. Lokalita: L’Aquila, Itálie Rok: 2009

92 [Realizace] · [Humanitarita]

V září roku 2009 dodala KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o. školu s dvaadvaceti třídami do italského města L´Aquila, postiženého zničujícím zemětřesením. Škola byla vyrobena, dovezena do Itálie a smontována během neuvěřitelných sedmi týdnů. První kontakt se zákazníkem proběhl na konci července a 21. září, tedy v den začátku ital-

ského školního roku, škola úspěšně přívítala své žáky. Projekt prozatímních vzdělávacích prostor byl financován z italských státních prostředků, byl tedy kladen důraz na splnění všech protipožárních a hygienických požadavků, prokázání způsobilosti pro výrobu, včetně všech materiálových certifikátů.

93 [Realizace] · [Humanitarita]

I (LOVE) MODULE

„Nejsilnější není ten, kdo přežije, ani ten nejinteligentnější, ale ten, kdo se dokáže nejlépe přizpůsobit.“ (Charles Darwin)

Slovo závěrem

Věříme, že se nám v této knize podařilo odkrýt a ozřejmit zásadní skutečnosti z historie modulární architektury. Její relativně krátká, ale bohatá minulost je pro dnešní tvorbu důležitým zdrojem inspirace. Ať už to jsou nepřehlédnutelné počiny Buckminstera Fullera, fenomén Tomáše Bati nebo japonský Metabolismus, všechny tyto jednotlivé prvky společně skládají mozaiku, která jako pevný základ utvrzuje stabilní pozici modularity na jevišti celosvětových architektonických snah. Doufáme, že vybrané realizace ve vás vzbudily zájem a přesvědčení, že budoucí potenciál staveb tohoto druhu se rozvíjí čím dál větší měrou a nabízí nečekané možnosti využití. Dnes si ještě nedokážeme představit, jaké proměny vnímání estetiky staveb lidstvo čekají v příštích desetiletích. Jisté však je, že současné snahy napovídají směřování k ryzosti obyčejného materiálu, nutnosti přijetí trvale udržitelného postoje jako standardu a k co nejefektivnějšímu stavění a celkové racionalitě produkce.

105 [Závěr]

I Module

I Module Za přispění firmy KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o., ve spolupráci s art Echo s.r.o., Vydalo České vysoké učení technické v Praze. ZpracovaIa Katedra architektury Fakulty stavební, Kontaktní adresa: Thákurova 7, Praha 6 Tel.: +420 224 355 031 Počet stran lI2. Vydáni 1. Žádná část této publikace nesmí být kopírována nebo rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele. © 2012 České vysoké učení technické v Praze Všechna práva vyhrazena.

ISBN: 978-80-01-05110-8 Vytištěno: První dobrá, s.r.o. adresa: Hajní 1354,198 00 Praha 9 – Kyje