6 | Lidé
koumák č. 83
Medailonek
Rozhovor
Břetislav Hlavenka
Člověk je dílem přírody
Motto: Skutečnou spokojenost a zdraví může člověk naleznout jen v blahodárné přírodě. KOMA je specialista v modulární výstavbě a zaměstnává téměř dvě stovky lidí. Je zde i několik zaměstnanců, kteří jsou ve firmě od úplného začátku, jako například Břetislav Hlavenka, který už rok před založením firmy KOMA pracoval v areálu a po jejím vzniku v roce 1992 byl jedním z prvních zaměstnanců naší společnosti. Začínal ve výrobě, dále pracoval na montáži v České republice i v zahraničí a nyní zastává pozici údržbáře. Tam je nutnost mít perfektní znalost strojního zařízení, kterou pan Hlavenka, díky své bohaté zkušenosti a praxi, jednoznačně má. Břetislav Hlavenka pochází z Vizovic – Chrastěšova. Tam se narodil před 61 lety a stále tu se svou rodinou žije v rodinném domku, obklopen úžasnou přírodou. Příroda je pro něj i zdrojem neustálého elánu. S manželkou má 3 děti a v nedávné době jim přibyl nový čtyřnohý člen rodiny – štýrský brakýř (lovecký pes) jménem Bax. Pan Břetislav má spousty aktivit a svůj volný čas dokáže plně využít. Mezi jeho současné koníčky patří například myslivost, ale také sportovní střelba na asfaltové terče. V případě pasivní relaxace pan Hlavenka občas sleduje zajímavé pořady o přírodě, či si s chutí zajde s přáteli na „jedno“. Ovšem nejraději se věnuje vnučkám Rozárce a Andělce.
V KOMA MODULAR pracujete již téměř 23 let, jaké zde byly Vaše začátky? Já jsem tu nastoupil v devadesátých letech a po revoluci to tu bylo všelijaké a hlavně složité, nikdo si nebyl ničím jistý. Ale přežili jsme to. Na začátku jsem jezdil po světě po montáži – z tohoto období si vybavuji jako nejzajímavější zážitek – cestu do Ruska – to byla hodně dramatická cesta, hlavně ohledně dopravy jsme se museli poprat s hodně problémy. Před několika lety jsem měl úraz oka a tak jsem v současnosti na údržbě. A jak trávíte čas, když se vrátíte z práce? Tak to já přijdu domů do Chrastěšova – kde máme skutečně nádhernou přírodu a tady to mám celý život moc rád. Jsem tu celý život. Nedaleko chalupy máme také rybník – kde si občas zarybařím. Doma obhlídnu všechna ta zvířata, pokrmím a obstarám je. Teď už máme jen čtyři kočky, loveckého psa, slepice, ale dřív jsme měli statek se vším všudy: prasata,
krávy, berany…no prostě skoro všechno, to občas přicházeli i kamarádi pomoci. Hospodářství jsme měli opravdu veliké, byla na tom spousta práce, to jsem ještě sekal obilí ručně… Včíl už toho máme méně. Hospodářství určitě zabírá většinu Vašeho času, ale najdete si čas i na Vaše koníčky? Ale ano, v tom všem frmolu jsem byl dřív i u sokolníků, hrál jsem hokej a fotbal – to jsme měli turnaje mezi dědinami, ale to už je dávno. Nyní si občas uděláme turnaj na ping pong – a tam jsem i v poslední době porážel i mladé ogary. A ještě stíhám si občas zajít na střelbu na asfaltové terče – to se účastním i závodně. Prý je také Vaší vášní myslivectví? To tedy je. Ale člověk na to musí mít hodně času, třeba když se jde na čekanou, tak se tam stráví minimálně dvě hodiny, než se něco uloví a někdy se tam jen tak čeká a já se hlavně kochám i tou přírodou.
A jaký je Váš největší úlovek? Tak mezi můj největší úlovek patří divočák, který měl 135 kg. Dále jsem ulovil černého daňka a ten měl 100 kg. Jinak je běžné lovit škodnou… Mám doma trofeje divočáků a daňků. A letos už se těším na naháňky, tož uvidím, co ulovím, sám jsem zvědavý. Zažili jste při lovu nějakou zajímavou příhodu? Ona myslivost je celkově sama o sobě moc zajímavá. Je to o tom, být v té přírodě, souznít s ní, to je opravdu něco velmi krásného. Ale ne vždy je to takové poetické. Jednou jsme zažili takovou hodně nepříjemnou věc, kdy kamaráda napadl veliký divočák. Kamarád pak strávil tři měsíce v nemocnici, kvůli podezření ze vztekliny. Člověk nikdy neví, co se na lovu může stát, ale samozřejmě je tam i hodně legrace a to hlavně na naháňkách – to je opravdu sranda. Když jsme u těch úlovků, máte nějaký oblíbený recept na divočinu? Tak to já jsem jen lovec, na recepty je specialist-
