ERA21 O architektuře víc! More on Architecture! #02 2015 Společně Together
130 Kč — 5,00 €
7 editorial Marcela Steinbachová 8 aktuality 10 recenze 14 detail Dům A1 v Praze-Hloubětíně. Vlastní dům architekta jako zpověď Lenka Křemenová, David Maštálka / A1Architects / A1 House in Prague-Hloubětín. The Architect’s Own House As a Confession 18 intro Společně. Komunitní bydlení v dánském Rumlepottenu Isabella De Maddalena Together. Community Living in Rumlepotten, Denmark 20 esej Doma s cizími Karolína Vránková At Home With Strangers 22 historie Skutečná participace? Architektura je příliš důležitá na to, aby byla ponechána jen architektům Lenka Kužvartová Real Participation? Architecture Is Way Too Important to Be Left Just to Architects 24 teorie Normy pro bydlení versus skutečné potřeby. Bottom-up co-housing pro udržitelné a flexibilní bydlení budoucnosti ve východní Evropě Bence Komlósi, Zsófia Glatz Housing Norms Vs Real Needs. Bottom-up Co-housing for Sustainable and Resilient Housing Future in Eastern Europe 26 psychologie Jak se to dělá. Komunitní bydlení. Skrze procesy k živé realizaci Lenka Kočí How It Works. Community Housing. Through Processes to Living Realization
28 realizace Bydlení na Sprévě Komunitní soubor Spreefeld Berlin fatkoehl architekten, BARarchitekten, Silvia Carpaneto architekten Spreefeld Berlin Coop Housing 35 rozhovor Jak byste rádi žili? Rozhovor Karolíny Vránkové s Verenou von Beckerath How Would You Like to Live? Verena von Beckerath Interviewed by Karolína Vránková 39 východiska Družstevní bytové projekty ve Švýcarsku Rebecca Omoregie / Wohnbaugenossenschaften Schweiz / Cooperative Residential Projects in Switzerland 40 realizace Dům nad vozovnou Polyfunkční objekt Kalkbreite v Curychu Pascal Müller, Samuel Thoma / Müller Sigrist Architekten / Multifunctional Object Kalkbreite in Zurich 48 zkušenosti Curyšská mozaika Zurich Mosaic 49 východiska Komunitní bytové projekty v Rakousku: pozemky a financování Robert Temel / Gemeinsam Bauen Wohnen / Community Residential Projects in Austria: Lots and Financing 50 realizace Udržitelnost ve městě Bytový dům Wohnprojekt Wien Katharina Bayer, Markus Zilker, Markus Pendlmayr / einszueins architektur / Apartment House Wohnprojekt Vienna 54 rozhovor Úsporné pohodlí. Rozhovor Marka Kuchty s Heinzem Feldmanem Economic Comfort. Heinz Feldman Interviewed by Marek Kuchta
56 projekt Participace jako alternativa Coop Coteau v Ivry-sur-Seine Alain Costes, Richard Dethyre, Elodie Bortoli / Atelier 15 / Participation As Alternative Coop Coteau, Ivry-sur-Seine 58 zkušenosti Česká vlaštovka. Bytové domy Labyrint v Hostivici u Prahy Ivo Slamják, Peter Leszay, Roman Koranda, Alena Korandová Apartment Houses Labyrint in Hostivice near Prague 59 anketa Jiný domov? The Other Home? 60 idea ProLuka. Galerie pod vršovickým nebem Čtyři dny + Start Vršovice ProLuka. Gallery Under the Open Sky of Vršovice 70 trendy 78 příloha Designové ozvěny mezinárodního veletrhu ISH 2015 Marek Kuchta Design Echoes of the ISH 2015 International Trade Fair 82 příloha Biodynamické osvětlení Antonín Fuksa Biodynamic Lighting 88 příloha Kam směřuje vývoj oken pro energeticky úspornou výstavbu? Juraj Hazucha Where Does the Development of Windows for Energy Efficient Construction Aim? 94 příloha Výstavba a bezpečný provoz dětských hřišť Zdeňka Houžvičková Construction and Safe Use of Playgrounds
27 východiska Berlínské Baugruppe a jejich svépomocné vlastnosti Kristien Ring Berliner Baugruppen and Their Self-made Qualities
Obsah
ERA21 #02 2015 Společně
Normy vs. potřeby Normy pro bydlení versus skutečné potřeby. Bottom-up co-housing pro udržitelné a flexibilní bydlení budoucnosti ve východní Evropě en — Housing Norms Vs Real Needs. Bottom-up Co-housing for Sustainable and Resilient Housing Future in Eastern Europe Bence Komlósi, Zsófia Glatz
Normy zobecňují. Normy poukazují na to, co je běžné. Normy nás zastupují. Ale zastupují nás všechny? Normy vytváříme my. Psané normy vymáháme. Nepsanými normami se řídíme. Ale řídíme se jimi všichni? Normy odrážejí naše potřeby. Jak je to však s našimi specifickými potřebami? Má člověk vedle mne stejné potřeby jako já? Možná ano. Ale třeba ne. en
— Norms Generalise. Norms refer to what is common. Norms represent us. But all of us? Norms are created by us. Written norms are enforced. Non-written norms are followed. But by everybody? Norms reflect our needs. But what about our specific needs? Does the person next to you have the same needs? Maybe. But possibly not.
NORMY Při sociální integraci, bydlení či vytváření názoru nám normy usnadňují život. Pro ty, kteří patří ke „standardním vrstvám“ společnosti, nejsou normy jen užitečné, ale také pomáhají vymezit, co člověk chce a co se mu líbí. Život ve standardních normách je předvídatelný a lze jej plánovat. K uspokojení standardních vrstev není třeba zvláštního úsilí ani peněz. Je to podobné jako u velkovýroby – i ta je založena na normách a je efektivní a levná. Ale jak je to u lidí mimo tuto „standardní vrstvu“? Ti musejí buď přijmout to, co dané standardy nabízejí, anebo si vytvořit svou vlastní verzi normálnosti. NORMY A BYDLENÍ Jedním z nejdůležitějších aspektů našeho života je prostor, v němž žijeme, jemuž říkáme „domov“. Podobně, jako nám v určitých situacích pomáhají normy chování, ukazují nám normy bydlení způsob, jak žít „správně“. Tyto normy také ovlivňují trh s bydlením, který stejně jako každý jiný trh dává přednost předvídatelným zákazníkům, masové výrobě, nízkým rizikům a vysokému zisku. Developeři vycházejí z předpokládaných průměrných potřeb, běžného životní stylu a obvyklé velikosti domácností. Hovoří pak o bydlení pro „standardní vrstvy“ (standard strata). Bydlení pro „standardní vrstvy“ však nevyhovuje všem. Normy pro bydlení zastupují průměrné obyvatelstvo a nemohou nabízet vhodná řešení lidem se speciálními potřebami, například lidem, kteří žijí sami, ale raději by žili v malé komunitě, větším nebo vícegeneračním rodinám, lidem s nižšími příjmy nebo lidem se zdravotním omezením či seniorům. Hlavní dva hráči na trhu s bydlením, tedy stát a komerční investoři, příliš nestojí o práci navíc a o rizika spojená se službou speciálním vrstvám společnosti. Alternativy tedy závisejí na třetím možném aktérovi, soukromých iniciativách. Ti, kteří chtějí jít vlastní cestou, musejí jednat samostatně.
24
SEBEORGANIZACE Michael LaFond tvrdí, že „sebeorganizace přesahuje pojem ‚participace‘, upřednostňuje lokálně iniciované bottom-up procesy, jimiž se lidé mohou vyjádřit napřímo, rozvíjet komunitu a získat schopnost vytvářet vlastní struktury, například bytové projekty“.1 Sebeorganizované bottom-up (zdola nahoru) projekty jsou rysem funkční demokracie a udržitelného přístupu. Schémata vpravo ukazují, jakým způsobem mohou bottom-up projekty doplňovat procesy probíhající top-down (shora dolů, tj. stát a komerční investoři) a spoluvytvářet komplexnější a udržitelnější systém. SPOLUPRÁCE A BYTOVÉ PROJEKTY V bottom-up procesech je klíčovým faktorem spolupráce. Když jednotlivci spolupracují a kombinují své zdroje, jsou organizace a údržba jednodušší a výsledky mnohem promyšlenější. Co-housing, tedy spolupráce v oblasti bydlení, znamená způsob života založený na sociálních, ekonomických, ekologických a kulturních hodnotách společenství. LaFond to popisuje následovně: „Obyvatelé vytvářením společenství podporují zkvalitňování prostředí i mimo hranice svých projektů a napomáhají rozvoji svých měst. Experimentují s ekologickým bydlením a spolužitím, čímž šetří energii a další zdroje. Takovéto iniciativy spojují generace, budují inkluzivní prostředí a přinášejí nové, atraktivní styly života. Co-housing vyžaduje spolupracující a sebeorganizovanou sociální architekturu. Obyvatelům je společná vize života orientovaného na společenství tvořené kooperativním plánováním i sdílením každodenních zkušeností. Speciálně navržené prostory a koordinované aktivity podporují komunikaci v rámci společenství a interakci se sousedy. Struktura vlastnictví brání finančním spekulacím a pomáhá zajistit dlouhodobou dostupnost.“2 Protože iniciátory jsou budoucí obyvatelé, reagují bottom-up projekty na skutečné potřeby v podobě individuálních prostorových řešení, způsobů hospodaření a rozmanitých forem komunitního života. Vlastníci a uživatelé své potřeby definují společně. Zbaví se tím vnějších tlaků, což umožní společenskou diskuzi o normách bydlení a flexibilnější definici toho, co se za „normu“ považuje. ŠVÝCARSKO – VENEZUELA – MAĎARSKO Projekty spolubydlení většinou reagují na situaci skupin mimo „standardní vrstvy“ obyvatel, jejich zaměření se však v jednotlivých zemích výrazně liší. Například Švýcarsko, Venezuela a Maďarsko mají velmi odlišný historický a politický vývoj, který formoval způsoby myšlení svých obyvatel. Švýcarsko je „živou demokracií“3 a sebeorganizace a vyjadřování názoru zde má 700letou tradici. Bottom-up aktivity jsou tu běžným jevem, s čímž souvisí i vyšší frekvence komunitních
ERA21 #02 2015 Společně
top-down (shora dolů) vládní strategie centrální instituce rozvojové programy rozsáhlý vliv nastavení dotačních mechanismů spolupráce s komunitou
dlouhodobost
udržitelný rozvoj
škálovatelnost
vliv na vládu změna sociální politiky vhodný a opakovatelný účinek zapojení místních sítí kontrola občanskou společností decentralizované organizace komunitní (nevládní) projekty bottom-up (zdola nahoru)
1 Development zdola nahoru a shora dolů; modifikované schéma Olega Glubchikova a Anny Badyna; zdroj: Sustainable Housing for Sustainable Cities, UN-Habitat 2012, s. 64.
+
standardní rozvrstvení
normy
–
+
standardní rozvrstvení
normy –
2 Při použití systému zdola nahoru jsou normy flexibilnější; zdroj: archiv autorů.
nezávisle na státu a jeho penězích. Jednou z forem bottom-up přístupu k bydlení se zde stala ilegální sídliště. Zřejmě největší pozornosti se v posledních letech dostalo iniciativě Torre David, jejíž členové věnovali velké úsilí legalizaci svého squatu a stali se pozitivním příkladem pro Venezuelany v podobné životní situaci. Politická situace v Maďarsku je obdobná jako v ostatních postkomunistických zemích. Rozdělení moci mezi dvě hlavní politické strany, které se ve vládě pravidelně střídají, zde dále udržuje sociálně a ekonomicky nestabilní situaci. Všechny top-down rozvojové programy vydrží maximálně čtyři roky, než se moc opět přesune na druhou stranu. Demokratická tradice je pouze 25 let stará a i bottom-up aktivity, za komunismu potlačované, jsou zde čerstvým fenoménem. Už se ale začíná projevovat aktivita nové generace. Příkladem mohou být bottom-up iniciativy jako Critical Mass, Maďarské centrum soudobé architektury a Komunitní zahrady, které získaly podporu státu, samosprávy, nebo dokonce soukromých investorů. V oblasti bydlení je však počet bottom-up iniciativ velmi nízký, a to i přes potřebu dlouhodobě udržitelného a finančně dostupného bydlení, existenci nových typologií bydlení a intenzivního společenského života. Asi 7 % (přibližně 300 000) bytových jednotek je oficiálně družstevních, avšak bez vlastností typických pro jejich západoevropské protějšky. Nejsou komunitního typu, nevytvářejí sociální a kulturní interakce a nepřinášejí nové formy bydlení. Otázky bydlení je ovšem třeba naléhavě řešit. Mezi četné problémy patří sociální odcizenost, stárnutí populace, zastaralé typologie, strnulá byrokracie, nedostatek politické podpory a chybějící dlouhodobá strategie. Odpovědí by mohly být právě nezávislé, zdola iniciované co-housingové projekty. Příkladem může být iniciativa Közösségben Élni (Komunitní život), která se snaží o využití co-housingu jako nástroje k vytváření udržitelných forem bydlení v Maďarsku. Jejím cílem je výstavba komunitního bytového projektu s aktivní spoluúčastí obyvatel ve fázích plánování, výstavby i dlouhodobého provozu. Bottom-up iniciativy a společenská diskuze o normách nemusejí být určeny jen bohatým či chudým společnostem. Mohou být mnohem diferencovanější a reagovat na aktuální sociopolitickou, ekonomickou, ekologickou a kulturní situaci. Mohou nabídnout řešení záležitostí a problémů, které nelze řešit pomocí norem pro bydlení „standardní vrstvy“. Normy jsou pro zlepšování kvality života důležité, ale musejí se neustále vyvíjet. Překlad z angličtiny: Eva Císlerová Publikováno v časopise Trans24, ETH Curych, 2014. 1 Michael LaFond et al., ed. a překl.: CoHousing Cultures. Berlin, Jovis Verlag, 2012, s. 21. 2 Ibid., s. 17. 3 Termín „živá demokracie“ (living democracy) užívá americká spisovatelka a aktivistka Frances Moore Lappé, která jej považuje za perspektivní formu demokracie. 4 Analysis: How Hugo Chavez Changed Venezuela. In: BBC news, vyhledáno 8. 12. 2013, http://www.bbc.co.uk/world-latin-america-15240081.
bytových projektů. Hlavní motivací vzniku bottom-up iniciativ v oblasti bydlení (jako jsou družstva Karthago, Kraftwerk, nebo Dreieck) byla kulturní a sociopolitická nespokojenost a samozřejmě i potřeba finančně dostupného bydlení a služeb. Iniciativy reagují na proměny společnosti a snaží se o vytváření nových a dostupných typologií bydlení a způsobů života. Díky nepřetržité sociální diskuzi a také silné top-down podpoře se tyto nové typologie dokonce stávají součástí standardních norem. Naopak Venezuela, stát vedený Hugem Chávezem, dotovala sociální programy, jež sice získaly velkou politickou podporu nižších socioekonomických vrstev, ale byly bez dlouhodobých cílů a nebyly udržitelné ani strukturované.3 Navzdory jeho bytové politice zůstaly tisíce lidí bez střechy nad hlavou nebo bez možnosti získat dostupné bydlení, což je přinutilo jednat
Zsófia Glatz (*1982, Budapešť) vystudovala architekturu na Budapešťské technické a ekonomické univerzitě (2007) a na ETH v Curychu, v současnosti studuje na budapešťské technice postgraduálně. Předmětem jejího zájmu jsou možnosti sociálního bydlení v Maďarsku. Bence Komlósi (*1982, Budapešť) vystudoval architekturu na Budapešťské technické a ekonomické univerzitě (2009), kde v současnosti vyučuje, a na ETH v Curychu, postgraduálně studuje na Univerzitě umění a designu Moholy-Nagye v Budapešti. Zabývá se potenciálem družstev jako nástrojem k rozvoji udržitelného bydlení. Společně v roce 2012 založili platformu Közösségben Élni (Komunitní život) na podporu komunitně zaměřených skupin, které by chtěly v Maďarsku založit a realizovat své co-housingové domovy. Ve snaze oslovit širokou veřejnost píšou její členové články, pořádají semináře a workshopy, připravují příručku o co-housingu, podílejí se na výzkumných projektech. Díky zapojení do mezinárodních sítí shromažďují zkušenosti z existujících co-housingových projektů. www.kozossegbenelni.blogspot.ch
Teorie
Bence Komlósi, Zsófia Glatz
25