KRIJÁJÓGA * Oldřich Luštinec 15.1.1970 Už dávno jsem Ti nepsal a snad bych nepsal ani nyní, ale dostal jsem zprávu, která mě zarmoutila. Že prý už ses také chopil krijájógy, která slibuje za den práce zkušenosti jako za 100 000 vtělení. Jsem nerad ironický, ale přece bych chtěl připomenout: 100 000 x 0 = ? Je to smutné, když lidé dychtiví něčeho chytají se bezhlavě každé nehoráznosti, aby dokázali, že jen zaslepenost je vede životem. Nabízel jsem vám dobré učení, jehož podstatou je sebepřetvoření v tom smyslu, aby tu byla podmínka pro vznik osvícení, moudrosti a vymanění ze sansáry, a to z vlastní vůle, metodicky, po vlastním rozhodnutí. Chcete se však vůbec přetvářet? Chcete ze sebe vymýtit všechno to, co vás dělá závislými na malé osobnosti a její nevědomosti? Ne! Vy chcete zůstat takoví, jakými vás učinila příroda a existenční předznamenání, a na to vrstvíte cokoli, jen když, cítíce zle, nemusíte z moci vůle cítit dobře a tak nějak dále a dále. S tou krijájógou se zdá, že Jiří logiku nepoužívá. Je podivuhodné, že se chce považovat za člověka s vědeckou autoritou. Neboť jak zjistil, že si za den odbyl 100 000 lidských vtělení? Nebo mu to dokázal Jógánanda dnem jako stotisíci vtěleními? Chce to tedy víru. Hodně víry, kterou lidé utíkající před skutečnostmi přenášejí z jedné věci na druhou, aby jako ten, kdo omráčen bludem, zaslepen vášní, spěl k vlastní zkáze, ke zkáze druhých, ke zkáze obou. Pokud vím, člověk může došplhat k vykoupení pouze prostřednictvím zkušeností. Vírou se tam vyšplhat nemůže, pokud když ho bolí břicho, tak to vnímá jako fakt. Ale – mluvím asi zbytečně. Když někde vznikne ničím nepodložená víra, nikdy ji není možno zviklat, jestliže na člověka neklade nějaké nároky. A tak tedy ta krijájóga je vaším osudím. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS166565
Mrzí mě, že jsem se kdy s vámi setkal. Za svého života jsem vyvinul poctivé úsilí, abych poctivě se snažícím pomohl; jelikož jsem žil v Evropě a nikoli v Indii, kde každá pitomost najde vždy živnou půdu, vyloučil jsem z nauky všechno, co by vyžadovalo jen slepou víru, a tak jsem jógu poevropštil, učinil ji rozumnou. Lidé však nejsou rozumní. Chlubí se rozumem, ale věří v chiméry, jestliže je vábí prostřednictvím jejich slabostí. To je neuvěřitelně primitivní postoj k životu. Rozeberme např. těch 100 000. Vtělení jsou poznamenána konkrétními osudy. Dejme tomu třeba chorobami. Máte snad vy krijájóginové za den nemocí za 100 000 vtělení? Umřeli jste za den 100 000x? Doufejme, že za 100 000 vtělení se bytost vyvine v mudrce, v mocnou bytost. Stalo se vám to za den. Tedy: za ten den není celkem nic, a proto říkám: stotisíckrát nic dá kolik? Nauka není jen pro lidi postrádající logiku. Ale v té krijájóze musí člověk zřejmě logiku tvrdě napadnout a bezohledně potlačit. Musí se svou inteligencí sestoupit na úroveň lidí zcela zaostalých. Proto krijájóga není zajímavá. Snad hračka, snad ničemná hračka, snad vnadidlo, snad prostředek, aby se dokázalo, že v duchovních naukách není nic cenného. Krijájóga je vynález Jógánandovců. Je obsažena v ezoterním učení o karmě, ale nedá se z ní udělat to, co z ní udělali Jógánandovci. Tak to mohou dělat dychtivé duše, které si pletou duchovní nauku s kšeftem a popularitou, něco, čemu se v Evropě nedaří, ale v Indii dosud ano, protože tam technika nezasáhla posledního venkovana. Až jej zasáhne, bude to třeba jako na Zábřezí, kde kterýsi člověk žijící od chléva do kuchyně tvrdil, že pánbůh není, to že on vždy věděl, ale teď už je to dokázáno příslušnými agitátory. Jsi, můj příteli, na omylné stopě jako Jiří. Škoda, že jsem se s vámi kdy setkal, protože bych už dnes sotva věděl, že tak mohou skončit lidé náležící mezi ty myslící. Nechť se Ti v krijájóze dobře vede. Já bych na Tobě chtěl práci, která by žádala především, abys odstranil předsudky víry a nevíry, a to by asi bylo pro Tebe nesmírně těžké. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS166565
JAKOB LORBER * Ladislav Kadeřábek 16.4.1973 Je mi nejasné, co Vás přimělo k tomu, abyste mi poslal toho Lorbera. Snad jste byl uchvácen křesťanským šílenstvím, že když do tebe někdo kamenem, ty do něho slovem božím. Ovšem Vy jste měl snad možnost mě poznat natolik, že se tohle všechno na mne nehodí. Skutečně! Reagoval jsem hned na tu zásilku tím, že Vám ji vrátím. Paní L. však se tomu dost bránila, a tak to tu zůstává. Pro příště jsem však rozhodnut i přes její odpor Vám to poslat okamžitě zpět. Nemám totiž vůbec žádný zájem na pitomých výmyslech nějakého snílka, jež snad mohou imponovat lidem s méněcennou myslivou schopností, ale v žádném případě mně. Slyšel jsem už tolik báchorek, že každá další mě popouzí proti tomu, kdo si je vymýšlí, i proti tomu, kdo z nich tyje a žije. Nebo jste snad nepochopil, že já žiju ve skutečnostech a nikoli v nesmyslech? Dobře vím, že existuje idiotské učení, jež jiní přijímají, aby z něho učinili svůj mravní korektiv, ale to všechno je k ničemu, neboť je to divadlo ctnosti. Ostatně, pokud vím, Bůh Otec nebude nikoho zkoušet, než ho přijme do nebe, zda ví, jak vymyšlený Kristus pán běhal někde po Středním Východě a něco tam dělal, co asi stejně za nic nestálo, když se to jeho křesťanství tak strašně blamovalo. Ale co. Raději skončím. MAGIE * Jiří Luštinec 10.7.1972 Pokud znám mystiku, nesmí být odlučována od magie. Její první fází je totiž právě magie, jež má mystikovi posloužit k vytvoření „ochranné zdi“, jež chrání mystika před zničením nepřáteli tu 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS166565