ZDAŘ BUH! Hned po zkuškach sem podepisal šachtu na deset roku a začal na dole Hlubina robit jak normalni hajer. Nastupil sem do zavaděci čety, kera vybavovala pracoviště před těžbou potřebnu techniku. Od te doby zavedu komukoli cokoli kamkoli a sem v tym fakt dobry. Fotr mi to doma ideově posvětil, bo pry v zavaděci četě se naučim fšecko potřebne ku temu, aby ze mě dobry haviř byl. A že mam mit furt v uctě přirodu aji s tu svatu Barborku, bo ona je ten anděl stražny v podzemi. Měl sem pocit, že ten muj velky fotr, jak starnul, tuš už byl jakysi vyměklejši, hned sem mu to tež řekl, on mi střelil vpysk a okamžitě sem změnil nazor. Ale každeho sem zdravil ZDAŘ BUH, bo haviři to tak robi, maximalně se to pokrati na jednodušši ZDAŘ a každy vi, že je v tym Buh, Barborka a aji dalši svati, co nad nami drži ten ochranny štit. To kurde na povrchu, to je ine kafe. Tam s nama ta přiroda tak necviči a tuš se mužeme zdravit aji veselejšim zpusobem. Bo my zme si to „ZDAŘ“ zjednodušili na uplně iny vyznam a ten je ZDUŘ. Podle jedneho podoben stvi z Bible, jak nam vysvětlil naš předak, je to přesně ve vyznamu „přej a bude ti přáno“. Teraz to vysvětlim, bo ten pozdrav je puvodně delši. Jak se dva haviři na povrchu potkaji, tuš jeden řika (a to je plna verze pozdravu): „ZDUŘ UD!“ A druhy mu odpovi: „I TVUJ CHUJ STUJ!“ Tu jasně vidiš tu povrchovu metamorfozu a radost ze života a celkovy vesely pohled na život hornika, bo aji ten hornik je enem člověk a jak je na povrchu, tuš furt mysli akorat na to jedno. Tu na tym mistě eště doporučuju fšeckym babam, co to teraz čtu. Byt tebu, děvucho, valim na penďoša a vjo do Ostravy, tam si, kurde, nabal jakehosi haviřa a poznaš, co si eště nepoznala. Bo haviř je v lužku zviře, ku čemu mu pomaha vyše uvedene přani všeckych jeho dvuch tisic spolupracovniku ze šachty a hlavně kolegu z useku. Jak sem už uvedl, tuš aji ja sem pod zemi kromě narodohospodařskych ukolu myslel tež na to jedno. Bo „to jedno“ je věčne tema cele partyje pod zemi. Ja sem byl v zavaděci četě nejmladši a tak sem posluchal, jak se chlapi bavi, co bylo doma, co stara, co děcka a tak. Tu sem se dověděl, že žensky doktor je v haviřštině jednoduše nazyvany „PITKOŘ“. To je uplně normalni slovo, tajak sukničkař je babjoř a kopač kanalu je gliňoř. To zajimave tema ženskeho zravotnictvi zavedl naš štajger Vladek, kery povidal, že jeho baba musi valit dneska do pitkořa, bo nevi, esli je těhotna a že je zvědavy, jak to dopadne. Řikal to uplně važně a žadny se temu nesmal! Ja sem do debaty 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179829
tež přispěl, se svojim spolužakem ze zakladky Miču, kery tež chce byt gynekologem a že se mu bude jeho povolani a poslani v haviřskem slangu určitě libit. Na to tema se rozvinula, kurde, živa dyskuza, bo každy s chlapu byl amaterskym nadšencem v tym vysněnym povolanim. Vladek ale po svačině ochladil naše viditelne vzrušeni, bo pry do pitkořa nechodi enem same mlade fajne baby a že tajak my doma nemyslime na uhli, tuš ani pitkoř doma isto na pipiny nemysli a tym trpi jeho chlapska podstata. Nad tym sem přemyšlel celu šichtu a slibil sem si, že jak to bude možne, tuš se na to spytam Miče. Teho dňa, jak bylo tema vytyčene, tuš sem se aji dozvěděl, že baby, jak maju svoje krvave obdobi, tuš nenosi vložky, ale podpičniky. Dalši dukaz teho, že haviř přesně vi, jak trefit hřebiček na hlavičku a že nazyva věci pravym menem. Dneska maju baby intymky na jedno aji vice použiti a eště su po použiti modre (v televizni reklamě) a je to cele jakesi jalove. Za nas, v zavaděci četě, tuš byla krev červena, vložka byla jednoznačně podpičnik a hotove. A navic, teho materialu v obchodach ani nebylo, kurde! Temu zme se rozčilovali hněvem spravedlivym, že naše fajne baby, děvuchy a slečny ty svoje podpičniky musi zhaňat těžko a jak ku temu jeden přide, bo plni plan, překračuje, vytrva a ony, božatka, si nemaju co dat do gatěk. Stejnak zme to nevyřešili, ale bylo nam u teho fajně, bo zme se utvrdili, že do dane problematyki vidime pohledem na slovo vzatych odborniku. Naš štajger Vladek nam ku fajrontu eště urobil taky poučny vzdělavaci vylet do biblickych času. Vykladal přiběh, kdy Eva zhřešila a Buh ji řikal, že za svuj hřich zaplati vlastni krvi. No a podle Vladka byla Eva pry baba šikovna a tak to s Bohem usmlouvala na měsični splatky. A pak se v babach vyznej, kurde. Musim se na tym mistě aji přiznat, že sem při te přiležitosti chlapsky zamlčel svoju skušenost, jak mi mama dala do slipu tu vložku, abysem na vlasni kužu poznal, jake to baby maju. U chlapu z roboty bysem ten zažitek nerozchodil, jakože autoryta v řiti a tak. Dneska to mam stejnak už v paži a možna mi to bude služit aji ku cti, tuš co. Byl tam s nami aji jeden stary haviř, co vyšňupal každu šichtu pul krabičky tabaku a co měl rok do duchodu. Tuš ten tež špicoval uši jak netopyr, ščuřil se u teho a nakonec povidal: „Synci, jak vas tak poslucham, tuš nevite, že po určitym věku už vam musi stačit enem poloha na bambeloka…“ Musim vysvětlit, že jak se v Ostravě cosik bambela, tuš to enem tak bezvladně visi a klati se ve v pruvanu. No a bambelok je ten naš nastroj, co se v posledni fazi života enem tež tak bambela, jak se tak řika, že stary chlap 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179829
de na malu stranu, chyti hrst chlupu a čeka, kery spusti. Tuš nas zajimalo, jaka je ta poloha na bambeloka, co isto ani slavny Uzel nezna. Dostali zme lakonycke haviřske vysvětleni: „Na bambeloka, to je raz „tam“ a raz do oka…“ Je mi jasne, že taky skutečně „poklesly“ humor vyvola na jedne straně dobru odezvu a na druhe straně ostentatyvni znechuceni. Vim, že co se povidalo a povida pod zemi, ma aji pod zemi zustat a tu na povrchu to nemusi byt spravně pochopene. Ale ja chcu, abys synku zachapal, že jak haviř pusti z huby jakesi ostřejši slovo, tuš to su jeho emoce a jinak je to normalni rovny člověk. Věčinou. Tuš na tym filozofickym živočišnym zakladě stal a padal v tych fajnych rokach cely naš pracovni aji civilni život a esencu teho sem dal do dalšiho slavneho songu: Song o plněni planu Jak ti sily nestači, jak se blbě dycha Jak se pateř protači, tuš buď chvilu sticha. Posluchej jak tvoje tělo cosik tobě řika Nevěř temu, co by chtělo, když pot ti z čela střika Splniš plan i překročiš, nepromeškaš chvilu Ku odměně nakročiš, spichaš rovno k cilu Vyčerpani nevnimaš, před očama vizu Chvališ nastroj, kery maš, chytaš dalši mizu Srce rychle zabuši, když si ve finale Unava ti nesluši, vstaneš, atakdale… Po vykonu tva odměna, jak smetana je hladka Je cela fajně zpěněna, bo z dilny mistra sladka V hospodě „U Bindlocha“, jak sem svoje songy testoval na lidech, tuš mi hospodsky řikal, že kdybysem byl v Rusku, tuš bysem měl meno Libid Libidovič Libidov. Mi to bylo stejnak fuk, mi se akorat libilo, jak posledni sloku 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179829