kompost 0K.qxd
1.2.2004
21:41
StrÆnka 98
KOMPOSTOVÁNÍ A PÉČE O PŮDU
Protože provzdušňování a okysličování i hlubších vrstev půdy zvyšuje její úrodnost, dělá to biozahrádkář kolmými a šikmými vpichy hlubokými 40 až 60 cm. Používáme k tomu špičatou kovovou tyč s průměrem asi 15 mm a s přivařenou nášlapovou ploškou. V lehkých půdách děláme vpichy do vzdálenosti 30 cm od sebe, ve středních 20 cm a v těžkých 10 cm od sebe. Vpichy nahrazují rytí, přičemž neničí půdní živočichy a mikroorganismy. Po půdě zbytečně nešlapeme a při obdělávání půdy a také při výsevu a výsadbě rostlin používáme ke vstupu na záhony širší desku. Šlapáním po půdě z ní vytlačujeme vzduch, čímž omezujeme život v půdě a zvyšujeme odpařování vody z půdy. Před setím a výsadbou rostlin, jakož i během jejich vegetace půdu mělce kypříme. Ničíme tím plevele, provzdušňujeme půdu a částečně zapravujeme do půdy i nastýlku nebo rostliny určené na zelené hnojení. Stlačení a válení půdy používáme v zahradě méně často, zejména při výsevu a výsadbě rostlin. Jeho úlohou je zhutněním půdy odstranit velké póry v povrchové vrstvě, nebo ty jí brání vzlínání vody a napomáhájí přesušení. Při výsevu drobných semen (mrkev, petržel, mák, náprstník, petúnie) povrch půdy mírně přitlačíme plochou destičkou. Po styku semen s půdou k nim rychleji proudí voda potřebná pro rašení a klíčení. Při přesazování a rozsazování sadby rostlin je třeba zeminu silně přitlačit ke kořínkům. Rostlinka musí stát rovně, pevně a vzpřímeně. Když ponecháme sazenici v kypré půdě, hůře se ujímá. Přitlačení půdy ke kořenům přesazených stromů a keřů má též svůj význam. Urychluje zakořeňování, brání vyviklání rostlin a předchází usazování půdy. Stlačení zemin při plnění pařeniš , zakořeňovačů, výsevních misek a květináčů je běžným a potřebným opatřením. Velmi kyprá zemina je totiž pro mladé rostlinky podobně nevhodným substrátem jako velmi ztužená půda.
16.1 Chyby při obdělávání půdy Člověk se učí nejen na vlastních chybách, ale i na chybách druhých. Proto věříme, že přehled nejčastějších chyb při obdělávání půdy umožní zahrádkářům, aby se vyhnuli neodborným zásahům.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180939
kompost 0K.qxd
1.2.2004
21:41
StrÆnka 99
Obdělávání půdy
Tab. 12 Nejdůležitější nářadí k obdělávání půdy v zahradě a oblast jejich použití Nářadí
Oblast použití
Rýč, rycí vidle Motyčka Kypřič Hrábě Hrobkovač Tlačítko Lopata, vidle
kypření a obracení půdy do různé hloubky mělké kypření středně hluboké kypření mělké kypření, urovnání nahrnování, rýhování celoplošné ztužení půdy manipulace s půdou, hnojem, kompostem, zbytky rostlin
Odpovídající zemědělské nářadí pluh plečka kultivátor brány oborávadlo válce nakladač
Tab. 13 Průměrné výkony při obdělávání půdy v zahradě Pracovní postup Rytí s rýčem lehké půdy těžké půdy Rytí s rycími vidlemi lehké půdy těžké půdy Hrabání Kypření půdy s kultivátorem Okopávání, tažná motyčka Okopávání, rotační kypřič
Výkon v m2/hod. 20 10 až 15 25 15 až 20 100 200 až 300 80 až 100 150 až 250
Pěstování zeleniny bez obdělávání půdy Pokud pěstujeme zeleninu, je třeba půdu pravidelně obdělávat. Hlouběji, na dva rýče, ke kořenové zelenině, na jeden rýč ke koš álové zelenině a jen rycími vidlemi k cibulové zelenině. Chyby se projevují deformací kořenů mrkve, vyvracením kedlubnů, malými cibulkami a také větším zaplevelováním.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180939
kompost 0K.qxd
1.2.2004
21:41
StrÆnka 100
KOMPOSTOVÁNÍ A PÉČE O PŮDU
Rytí velmi mokré nebo suché půdy Mokrá půda se lepí na nářadí a ničí se její struktura. Suchá půda vytváří velké hroudy a jejich mechanické rozrušování vytváří nestabilní půdní částice. Půda při obdělávání s přiměřeným obsahem vláhy se v období takzvané „půdní zralosti“ drobí na kvalitní strukturu. Nevhodné rytí ji naopak ničí. Neprokypření povrchu půdy za sucha a neztužení po výsevu Hráběmi nebo motyčkou prokypřený povrch půdy do hloubky 2 až 5 cm brání v suchém období urychlenému vypařování vody z půdy. Proto je třeba v létě po každém zavlažování povrch půdy prokypřit. V létě též rozrušujeme povrch suché půdy, aby do ní proudil vzduch. Naopak na jaře po výsevu půdu v řádcích přitlačíme deskou, aby voda z hlubších vrstev proudila nepřetržitě ke klíčícím semenům. Když se dopouštíme chyb, porost zasychá nebo nevzejde. Hloubkové rytí bez melioračního vyhnojení půdy Hloubkový zásah do půdy je třeba v zahradě vždy spojit s jejím zúrodněním. Proto hloubkové rytí na dva rýče využíváme k zapravení organických a průmyslových hnojiv (fosforečných a draselných), a také k vápnění kyselé půdy. Na méně úrodných půdách hloubkové rytí bez melioračního hnojení působí depresivně na růst rostlin. Kypření půdy pod ovocnými stromy a keři rýčem K zapravení mulče pod dřevinami používáme rycí vidle. nebo motyku. Méně tím poškozujeme povrchové drobné kořínky. Když rýč prosekává kořeny slabě rostoucích podnoží ovocných dřevin, chyba se znásobuje. U malin rýč přetíná odnože a brání zahuštění porostů. Vybírání štěrku a ponechání velkých kamenů při obdělávání půdy Tato chyba se projevuje zejména u jílovité půdy, kde drobný štěrk velikosti 1 až 2 cm vylepšuje provzdušnění půdy. Velké kameny stlačují půdu a brání proudění vody a rozvětvování kořenů rostlin. Uděláme chybu, když je zejména ze záhonu zeleniny všechny neodstraníme. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180939