Leibniz | mlýn Dále se musí nutně přiznat, že percepci a to, co na ní závisí, nelze vysvětlit z mechanických důvodů, tj. z tvarů a pohybů. Kdybychom si mysleli nějaký stroj, který by byl zařízen tak, že by dokázal myslet, vnímat a percipovat, mohli bychom si jej při zachování těchto vztahů myslet zvětšený tak, že bychom do něj mohli vstoupit jako do nějakého mlýna. Předpokládáme-li to, pak, kdybychom prohlíželi jeho vnitřek, nenašli bychom v něm nic než kusy, které na sebe narážejí, nikdy něco, z čeho by bylo možné vysvětlit percepci. Je ji tedy nutno hledat v jednoduché substanci, nikoli ve složeném či ve stroji. Zdroj: LEIBNIZ, Gottfried Wilhelm (1982): Monadologie a jiné práce. Praha: Svoboda, 158–159. Přeložil J. Husák.
destilát: vnímající stroj pozorovaný zvenku — nacházíme jen mechanicky spojené části ▽ vnímající stroj pozorovaný zevnitř — nacházíme jen mechanicky spojené části princip: Vnímající objekt by obsahoval pouze mechanicky spojené části. teze: Mentální vlastnosti jsou vnitřními vlastnostmi jednoduché substance.
# fyzikalismus # metafyzika # mysl
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189960
Lehrer | pan přesnoměrný Předpokládejme, že jistá osoba – pan Přesnoměrný – podstoupí operaci mozku u experimentálního chirurga, který vymyslel malé zařízení, jež je velmi přesným teploměrem a zároveň počítačem schopným vytvářet myšlenky. Toto zařízení, říkejme mu teplotač, je implantováno do Přesnoměrného hlavy tak, že špička zařízení, ne větší než špendlíková hlavička, nepozorovaně vystupuje nad povrch hlavy, kde slouží jako čidlo přenášející informaci o teplotě do výpočetního systému ukrytého v mozku. Toto zařízení pak opakovaně vysílá do mozku zprávu, díky níž si vytváří povědomí o teplotě zaznamenané vnějším čidlem. Předpokládejme, že teplotač je velmi spolehlivý, a tudíž je povědomí o teplotě správné. Jde tedy o spolehlivý proces tvorby přesvědčení a patřičně fungující kognitivní schopnost. Nyní si konečně představme, že pan Přesnoměrný nemá ani zdání, že mu byl do hlavy vložen teplotač, a pouze zběžně se pozastavuje nad tím, proč tak nutkavě přemýšlí o teplotě. Nikdy však nezkontroloval teploměr, aby zjistil, zda jsou jeho myšlenky o teplotě správné. Prostě je nevědomě přijímá, což je další vliv teplotače. Tedy myslí si a přijímá, že teplota je právě 40 stupňů – což je skutečně pravda. Ví to? Zdroj: LEHRER, Keith (2000): Theory of Knowledge. Boulder: Westview Press, 163– 164.
98
# definice # externalismus # znalost
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189960
destilát: pravdivé přesvědčení vzniklé spolehlivým procesem — znalost ▽ pan Přesnoměrný nezná původ svého přesvědčení o teplotě — nemá znalost princip: Pravdivé přesvědčení vzniklé spolehlivým procesem by nebylo znalostí. teze: Externalismus není vhodnou teorií znalosti.
# definice # externalismus # znalost
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189960