Tereza Kimplová, Marta Kolaříková / Jak žít s těžkým zrakovým postižením?
vlastnost osobnosti. My se více přikláníme k pojmu „tvrdosti, tvrdošíjnosti“ namísto psychoticismu a domníváme se, že vysoké skóre v této škále může svědčit o tom, že v důsledku náročných požadavků kladených společností na osoby s handicapem se lidé se zrakovým postižením naučili být nezdolní. Také si myslíme, že výčet otázek, které jsou zahrnuty do škály P, již v dnešních měřítkách společnosti zcela neodpovídá rysům osobnosti s vysokým skórem P. Přikláněli bychom se, zjednodušeně řečeno, spíše k nekonvenční osobnosti stojící si za svým i za cenu neobliby, a neřídící se vždy zcela pravidly společnosti. Výzkumy platnosti škály byly prováděny zejména v 80. letech a dle našeho názoru došlo ve společnosti k posunu jistých hodnot a přesvědčení. Proti tomu ale stojí výsledek v kontrolní skupině, který byl v této škále s normou zcela v souladu a mluvil by jen pro snížení neuroticismu (u mužů) a zvýšenému L-skóre (u žen) u novodobých studentů.14 Na druhé straně jsou náplní otázek záležitosti, které se člověku se zrakovým postižením špatně určují, a i to se mohlo stát příčinou zvýšeného skóre ve škále P. Příkladem může být otázka, která tuto škálu sytí a na kterou probandi často neznali odpověď: „Snaží se Vám více lidí vyhnout?“ Nebo otázka „Zamykáte důsledně na noc svůj dům nebo byt?“, která se rovněž zasluhuje o zvýšení P-skóre a dnes by snad mohla plnit funkci opačnou apod. Ovšem to vše je jen spekulace a zcela určitě tyto názory nelze kvantifikovat. Osvědčil by se rozsáhlejší výzkum s reprezentativnějším vzorkem a větší kontrolou nad psychodiagnostickou metodou (např. jednotný systém aplikace). Za podnětný pokládáme nulový výsledný rozdíl mezi muži a ženami v hlavní skupině ve škále P. Oproti kontrolní skupině, kde vyšly „klasické rozdíly“ (muži skórují více než ženy), lze pohled zaměřit směrem k gender studiím a působení vlivu prostředí. Pokud bychom podrobili odpovědi osob v EPQ-r kvalitativní analýze, došli bychom oproti kontrolní skupině k rozdílným výsledkům, které byly při závěrečném vyhodnocování setřeny statistickým zpracováním. Např. na otázku 25. „Užíval byste léky, které mohou mít škodlivé či neobvyklé účinky?“ odpovídala většina lidí v hlavní skupině (HS) „ano“ – pravděpodobně ze zkušeností, na rozdíl od kontrolní skupiny (KS). Taktéž pochopitelnou se stává odpověď „ano“ na otázku 52. „Dělá vám starosti Vaše zdraví?“ Na otázku 76. „Chtělo se Vám někdy zemřít?“ odpovídala „ano“ většina probandů v HS oproti KS. Vzhledem k malému počtu respondentů nebylo možno rozdělit muže a ženy na nevidomé a se zbytky zraku (při srovnání s „normou“) zvlášť. Rovněž bychom 14
Jsme si vědomi toho, že testování se zúčastnily obtížně srovnatelné skupiny.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204292
Systém služeb
měli, dle našeho názoru, dělit probandy do více skupin, např. se zřetelem na zrakovou vadu, a nepoužívat jen „hrubého“ rozlišení tří skupin (nevidomí, slabozrací, lidé se zbytky zraku). To ostatně naznačuje nejen teorie, ale i další výzkumy. Zahraniční psychodiagnostické metody V zahraničí lze získat např. některé z metod zaměřených na funkční výstupy rehabilitace a kvalitu života slabozrakých a nevidomých: Visual Disability Inventory (Newman & Houser, 1991) Activities of Daily Vision Scale (Mangione et al., 1992) Visual Disability Assesment (Pesudovs & Coster, 1998) Michigan Commission for the Blind Funcional Assessment Scale (Niewenhuijsen, Frey, & Crews, 1991) Occupational Therapy Funcional ADL Assessment (Vlahakis, 1993) Functional Independente Measure for Blind Adults (Long, Crews, & Mancil, 2000) Functional Assessment Self-Report Inventory (Szlyk, Arditi, Coffey, Bucci, & Laderman, 1990, Szlyk et al., 1997) Assessment of Functional Vision Performance (Turco, Connolly, McCabe, & Glynn, 1994) National Eye Institute Visual Function Questionnaire (Mangione et al., 1998) Daily Living Tasks Depent on Vision (Hart, Chakravarthy, Stevenson, & Jamison, 1999) Reading Vision-Related Quality of Life Scale (Hazel, Petre, Armstrong, Benson, & Frost, 2000) Low Vision Quality-of-life Questionnaire (Wolffsohn & Cochrane, 2000) LoVIS functional test battery (Martin, Roosevelt, Bullimore, & Rasech, 1999) Self-Determination Exercise Scale VA-1315 15
Question in the VA-13 Functional Outcomes Survey VA-13 Since you have been discharged from the VA Blind Rehabilitation program, have you done the following: 1. Measured using common kitchen measuring device (such as measuring cups or spoons)? 2. Performed home maintenance (such as changed a lightbulb, painted something)? 3. Read mail (such as letters or bills)? 4. Watched television comfortably? 5. Assembler something (such as a toy of furniture)? 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204292
Tereza Kimplová, Marta Kolaříková / Jak žít s těžkým zrakovým postižením?
Ve Velké Británii byl na základě výzkumů psychologických proměnných, které hrají důležitou roli v procesu přizpůsobení se ztrátě zraku, v roce 1991 vytvořen dotazník nazvaný Nottingham Adjustment Scale (dále jen NAS). Jedná se o 55 otázek zaměřených na prožívání získaného zrakového postižení. Škála zachycuje symptomy deprese a úzkosti, ztráty sebehodnocení, postoje k postižení, místo sebeřízení atd. Škála byla statisticky prověřena a je prakticky využívána v rehabilitačních centrech pro zrakově postižené v Anglii (Dodds /1991/, Sobotková /1995/). Převod škály NAS (jejíž stručné normy a výsledky, jsme měli k dispozici díky I. Sobotkové, která ji získala přímo od A. Doddse v době svého aktivního působení v této oblasti) a aplikace v českých podmínkách byly ústředním tématem naší disertační práce (Kimplová, 2008). Přenos nového zahraničního testu vztahujícího se přímo k dané problematice do praxe by předešel mnohým problémům s přizpůsobováním dosavadních metod, které svým omezením znesnadňují psychologům práci a vedou ke zbytečnému zatěžování klienta. Přispěl by rovněž k rozšíření možností psychologických služeb. Proto přikládáme heslovitě výsledky této práce, pro bližší informace je nutno studovat z původního zdroje, tedy disertační práci s názvem „Převod a využití britské diagnostické metody Nottingham adjustment scale v psychologické praxi pro klienty se zrakovým postižením v České republice“ – Kimplová, 2008. Nottingham adjustment scale (NAS) „Při pokusu shrnout nejdůležitější aspekty zážitku nově osleplého (a tímto mám na mysli myšlenky a pocity, které klienti mají v době bezprostředně po náhlé ztrátě zraku jako protiklad k postupné ztrátě zraku) jsem si stanovil úkol vymyslet dotazník, který by usiloval o stanovení toho, nakolik počet tvrzení o zrakově postižených lidech a jejich nesnázích koresponduje s jejich vlastním vnímáním nebo s jejich myšlenkami a emocemi, které zažívají.“ (Dodds, 1991)
6. Familiarized yourself to a new area? 7. Communicated in writing (such as handwriting, typewriting, or word proccessing)? 8. Read a magazine or newspaper article or a book? 9. Crossed a street with a traffic light? 10. Generally avoided obstacles while walking? 11. Organized your supplies, tools, or kitchen utensils? 12. Paid your own bills? 13. Measured the size of something? 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204292