KRÁSNÁ I BEZBOŽNÁ TAJEMSTVÍ NAŠICH DĚJIN
Obdoba knížecí koruny Jak se však dostal nánosek s germánským bohem Odinem na přil bu svatého Václava? Doktorka Hejdová usoudila už podle odlišného původu železa nánosku a samotné přilby, že k ní byl připevněn dodatečně, zřejmě jako ozdobný prvek. Vzhledem k tomu, že se takto doplněná helma nedala vlastně nosit, musela už být vlastně záměrně vytvořenou relikvií, spojovanou s kultem svatého Václava. Motiv postavy na kříži mohl být tehdy považován za ukřižovaného Krista. Vždyť starogermánská mytologie byla patrně ve slovanském prostředí zcela neznámá. Motiv sebeobětování ve vyšším posvátném zájmu svým způsobem spojuje Odina, Krista i svatého Václava. Všichni tři se obětovali, aby vykoupili ostatní, alespoň tak by bylo možné jejich čin vysvětlovat. Byť třeba v případě vraždy svatého Václava nešlo ani tak o víru, jako o moc, o knížecí stolec. Svatý mučedník se z něj stal jaksi dodatečně. Vzkaz, skrytý v postavě, zobrazené na nánosku, mohl mít filozoficky širší dimenze, skrývat určité magické poselství. Jistě, my, kteří si potrpíme na duchovní záhady a tajemství, se rádi s takovými úvahami ztotožníme. Přesto si sám troufnu pochybovat, že by tehdejší křesťanští duchovní na dvoře knížete Boleslava II., kteří byli nepochybnými inspirátory této relikvie, uvažovali tak komplikovaně, aby Odina porovnávali s Kristem. Ačkoli v oblastech severní Evropy, kde byla tato legenda o Odinovi známá, posloužila po pokřesťanštění těchto oblastí k rychlejšímu šíření nové víry. Motiv Krista na kříži pak nahradil Odina, připíchnutého vlastním oštěpem k posvátnému jasanu. Nánosek s Odinem se k nám pravděpodobně dostal z Dánska, kde býval tento bůh velmi uctíván. Ostatně křesťanství se v této 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207363
Jan Bauer
severské zemi začalo prosazovat až od roku 965, tedy dva roky před tím, než ve vzdálených Čechách zemřel kníže Boleslav I. a na uvolněný trůn usedl jeho syn Boleslav II. A právě za Boleslava II., mimochodem zřizovatele pražského biskupství, se začíná v Čechách prosazovat kult svatého Václava. Nánosek byl možná součástí čelenky, dovezené právě z Dánska, jak by napovídalo Odinovo vyobrazení. Tuto čelenku pak kdosi nechal připevnit na starší kalotu, připisovanou knížeti Václavovi. Podle Anežky Merhautové se tak mohlo stát nedlouho před sepsáním Kristiánovy legendy, tedy někdy před rokem 992. Badatelka to tvrdí z toho důvodu, že právě Kristián poprvé zachytil už zmiňovaný motiv zářícího kříže na Václavově čele, který mohl právě nánosek připomínat. Původní nezdobená přilba mohla být, jak tvrdila doktorka Hejdová, „vlastnictvím Václavovým a jako bojová sloužila asi ještě nějaký čas po jeho smrti“. To by vysvětlovalo i její značné poškození, k němuž zřejmě došlo při nějaké prudké seči. Doktorka Merhautová tuto představu doplnila další, navýsost zajímavou hypotézou. Domnívá se totiž, že čelenka, jejíž součástí byl nánosek, mohla být podstatně starší. A nemusela pocházet z Dánska či ze severoněmeckých oblastí, vždyť Odinův kult se rozšířil i jinam. Tato historička dokonce tvrdí, že „čelenky přibližně takového druhu zdobily hlavy Merovejců (první královská dynastie franské říše – pozn. aut.) přibližně v sedmém století. Čelenka s podobným, v profilu zobrazeným nánoskem spočívá na hlavě anglosaského krále Eduarda Vyznavače, patrně z doby kolem roku 1065, zpodobněné na minci...“ To by ovšem znamenalo, že nešlo o nějakou obyčejnou čelenku, ale o symbol vladaře, panovníka, obdobu královské či knížecí koruny.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207363
KRÁSNÁ I BEZBOŽNÁ TAJEMSTVÍ NAŠICH DĚJIN
Dal-li takovou čelenku kníže Boleslav II. připevnit na starší přilbu, údajně používanou jeho strýcem, svatým Václavem, chtěl tak zdůraznit jeho patronaci celé zemi české – a vlastně předešel další přemyslovské a po nich lucemburské panovníky, kteří odvozovali legitimitu své vlády právě od svatého Václava. Kníže Václav byl trvalým nebeským správcem zemí Koruny české a ostatní panovníci je od něj měli jen propůjčeny. Tato složitá středověká symbolika vladařské cti, odpovědnosti, závazků a poslání byla však postupem času opomíjena a také pozapomenuta. V Čechách se objevilo až příliš mnoho uzurpátorů, kterým se vládnutí zalíbilo natolik, že se o ně nechtěli s nikým dělit, byť třeba jen symbolicky s nebeským patronem. A na nějaké skládání účtů už vůbec nepomysleli. A tak je dnes svatováclavská přilba vlastně němou výčitkou všem těm monarchům, prezidentům, protektorům a premiérům, kteří buď svatováclavskou tradici zneužívali, nebo se na ni dívali přezíravě a skrz prsty. Už proto, že ji nepochopili – nebo nechtěli pochopit.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207363