Bohem zapovězené místo jménem Praha

Moji milí, pevně věřím, že se všichni shodneme na tom, že Brno skutečně předčí Prahu. A kdo si myslí něco jiného, tak si to po přečtení tohoto článku již myslet nebude.

Praha je větší než Brno a to přináší enormní problémy. Je složité řídit celou Prahu, proto nelze zorganizovat spoustu věcí. Další problém spočívající ve velikosti je systém dopravy jak veřejné, tak soukromé. Tam se totiž cestuje z obyčejného bodu A do ještě obyčejnějšího bodu B minimálně hodinu. Mysleli si, že po výstavbě magistrály a otevření tunelu Blanka (mimochodem, ten se otevřel po 13 letech od zahájení stavby. Trochu dlouho, že?) bude systém dopravy lepší. Omyl. Celá Praha je plná stojících aut, která vypouští spousty škodlivých emisi. A hovořit o Pražském okruhu? Jen a pouze škoda slov.

Pěší chůze po Praze je plná nástrah. Davy turistů za vámi a další před vámi. Nic si nelze prohlédnout. Všude lidé namačkaní na sebe. Rádi byste prošli, jenže máte smůlu. Pozor, je tu riziko, že vás turisté umlátí svými foťáky. A když se vám podaří se jim vyhnout, tak hned další skupinka po vás chce, abyste je vyfotili. A protože jste slušně vychovaní občané z jižní Moravy, tak jim vyhovíte. Reakce Pražanů by pravděpodobně nebyla tak vstřícná.

Chcete si zajít do katedrály sv. Víta. Na první pohled se to může zdát jako nenáročná akce. Jenže před vstupem do komplexu Pražského hradu se musíte podrobit bezpečnostní kontrole. Víte, že máte vše v pořádku, ale stejně jste ve stresu. Zato v Brně vás nikdo před vstupem do památky nezdržuje. Prošli jste kontrolou, stres odeznívá. Vejde do katedrály a nevěříte svým očím. Turnikety a poplatek za vstup! Zaplať pánbůh za Petrov zdarma a bez turniketů.

Směle pokračujete Prahou dále. Dostáváte hlad. V dálce vidíte vysvobození v podobě stánku s trdelníky. S radostí jdete blíže. Přijdete ke stánku a už vás definitivně přešel smích. Za obyčejný trdelník si tu totiž inkasují více než 100 Kč. Snažíte se usmát na prodavače a jdete dál. Na rohu se objeví silueta stánku s klobásami.