H AVLÍČKŮV BROD
2018/02
potenciál urbanistického rozvoje
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
1
2
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
3
4
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
H AVLÍČKŮV BROD
2018/02
potenciál urbanistického rozvoje
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
5
6
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Chtěli bychom poděkovat Michalu Kohoutovi a Davidu Tichému za skvělé vedení, užitečné rady a podněty v průběhu této práce, a hlavně za energii vloženou do společného projektu. Děkujeme také městu Havlíčkův Brod za to, že nám vyšlo vstříc, ochotně s námi spolupracovalo a finančně podpořilo semestrální práce studentů. Jmenovitě potom Liboru Honzárkovi a Vladimíru Kučírkovi. Na závěr bychom rádi poděkovali i Mikoláši Vavřínovi a Adamu Halířovi za jejich spolupráci při zpracování dokumentu.
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
7
001 Havlíčkův Brod – ortofoto mapa [Česká republika, Vysočina]
8
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
9
A Úvod 12 A.1 Účel a použití dokumentu
15
A.2 Navigace dokumentem
16
A.3 Typologie
20
A.3.1 Základní kameny města
20
A.3.2 Tradiční typy veřejných prostranství.
24
A.3.3 Typologie zástavby
28
B Koncepce 36 B.1 Úvodní slovo
39
B.2 Role Havlíčkova Brodu
39
B.3 Potenciály města
40
C Analýzy 42
10
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
C.1 Části města a jejich charakter
44
C.2 Demografie
46
C.3 Využití území
48
C.4 Krajinná koncepce
50
C.5 Krajinná morfologie
52
C.6 Doprava
54
C.7 Morfologie zástavby
56
C.8 Typologie zástavby
60
C.9 Strategický plán města
62
D Potenciály 64
E Shrnutí
160
E.1 Závěr
163
D.1 Urbanistické rozvojové plochy
66
D.1.1 Sídliště - centrum
70
D.1.2 Sídliště Výšina a Pražská
74
D.1.3 Za léčebnou
78
F Dodatky
168
D.1.4 Údolí Rozkošského potoka
82
F.1 Bibliografie
170
D.1.5 Předmostí
86
F.2 Fotografie a ilustrace
172
D.1.6 Revitalizace okolí dráhy
90
F. 3 O autorech
174
D.1.7 Sídliště Žižkov
94
D.1.8 Masarykova
98
D.2 Parcely a rozvojové plochy
102
D.3 Veřejná prostranství
108
D.3.1 U Kateřiny
112
D.3.2 Smetanovo náměstí
116
D.3.3 Nádraží
120
D.3.4 Obchodní dům Alej
124
D.3.5 Pražská
128
D.4 Krajinné zásahy
132
D.4.1 Břehy Sázavy
136
D.4.2 Údolí Žabince
140
D.4.3 Augustiánský klášter
144
D.5 Brownfieldy a průmyslové areály
148
D.5.1 Areál Zetor
152
D.5.2 Za černým mostem
156
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
11
12
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
A.1 Účel a použití dokumentu
15
A.2 Navigace dokumentem
16
A.3 Typologie
20
A.3.1 Základní kameny města
20
A.3.2 Tradiční typy veřejných prostranství.
24
A.3.3 Typologie zástavby
28
A Úvod
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
13
14
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
A.1 Účel a použití dokumentu
PROČ VZNIKL /?/
ČÍM SE ZABÝVÁ /?/
Inspirací pro vznik dokumentu byl Manuál potenciálu rozvoje veřejných prostranství v Benešově. Bodem iniciace byla příležitost řešení nejcitelnějších problémů města v prostředí školního ateliéru Fakulty architektury ČVUT podpořená vedením města. V prvních fázích úvah a analýz vyvstala myšlenka vytvořit dokument, který městu pomůže se koncepčně a systematicky zaměřit na formování jasného obrazu vlastní identity, definovat silné a slabé stránky a nastínit potenciály rozvoje spolu s prvky udržitelnosti struktur města. Identifikace problematických lokalit a jejich hlubší analýza pak definovala jednotlivá zadání pro studentské práce.
Dokument se zabývá analýzami a specifikací jednotlivých potenciálů města. Úvod manuálu má z části edukativní charakter, zavádí a vysvětluje běžně používané pojmy z oblasti struktury města, které jsou základem pro další systematický rozbor města. Vymezuje typy veřejných prostranství, popisuje jejich hierarchii a vyzdvihuje jejich důležitost pro město. Dále brožura popisuje potenciály a silné stránky města, snaží se nastínit konkurenceschopnou image, která by měla být základem městské strategie a která bude město dostatečně reprezentovat. S udanou vizí je město dále analyzováno a výsledkem je „problémová mapa“.
JAK HO POUŽÍVAT /?/
PRO KOHO JE URČENÝ /?/
Manuál je členěn do několika kapitol. Úvod typologicky definuje jednotlivé stavební složky města. Následuje kapitola B Koncepce mapující možné potenciály města z pohledu obytnosti, kultury, svébytnosti a prosperity. Jsou zde rozvedena témata, která úzce souvisí se zkvalitněním jednotlivých odvětví zmíněných výše a nabízí možné směry, kterými by se město mohlo ubírat. Následující kapitola C Analýzy představuje výčet analýz, na základě kterých byla vybrána některá problematická místa Havlíčkova Brodu. Ta jsou v kapitole D Potenciály rozřazena do pěti podkapitol. Jednotlivým místům je vždy věnována karta s rozborem problematiky, SWOT analýzou a fotodokumentací s domácími i zahraničními referencemi možného řešení. Výběr témat byl ovlivněn vlastní zkušeností jednoho ze členů týmu, který v Brodu žije. Dokument lze používat jakožto vodítko a inspiraci s vědomím toho, že vznikl jako studentská práce. Ukazuje tedy možná řešení některých referenčních ploch ve městě, na základě kterých je možné pracovat s dalšími obdobnými problémy města.
Manuál je sepsán pro všechny aktéry, kteří se podílí na rozvoji města. Městské samosprávě nabízí pevný a koncepční základ obecného přístupu k městu, od kterého se odvíjí všechny ostatní konsekvence. Silná a stabilní vize může napomoci prioritizaci některých cílů (například ze strategického plánu), které se bez ní mohou zdát velmi formální až fádní. Manuál slouží i jako podklad a katalog pro jednotlivá zadání architektům a projektantům. Neméně důležitou roli může představovat pro širokou laickou veřejnost. Nabízí motivy pro zlepšení městského prostředí v okolí či jiný pohled na současný stav věcí. Soukromým investorům může posloužit jako inspirace pro jejich projekty.
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
15
A.2 Navigace dokumentem
název karty
identifikační kód
D.1.7
základní údaje
struktura: sídliště
umístění v rámci města
Sídliště Žižkov
plocha: 197 500 m2 proces: krajinářská nebo architektonická studie
struktura charakterizující typ výstavby v území plocha celková rozloha řešeného území proces způsob řešení návrhu lokality
Lokalita sídliště je, stejně jako je tomu u sídlišť Pražská a Výšina, chrakteristická obecnými problémy jako: monotónost a uniformita zástavby, technický a prostorový stav domů, typologická a sociální uniformita. Nachází se v klidné části Havlíčkova Brodu, jakoby vklíněná do zahradního města. Ze severu je ohraničená silničním obchvatem města, z jihu řekou Sázavou. Díky přirozené morfologii terénu si jednotlivé domy zachovávají pěkný výhled na řeku a vzájemně si nestíní. Svah poskytuje potenciál pro práci s teréními zlomy (přístavby s terasami, pohledově skrytrá parkovací stání aj.) Domy mají velmi příjemné měřítko a jejich prostorová struktura nabízí značný potenciál pro přeměnu nevyužitých zelených ploch.
popis současného stavu a budoucího potenciálu
V jeho středu vzniklo lokální cetrum s potravinami a hospodou, které se však nachází ve značně nevyhovujícím stavu. Návrh revitalizace centra a přiléhajícího veřejného prostranství vycházejícího z charakteru místa i potřeb obyvatel může pomoci dotvořit identitu sídliště, a tím napomoci identifikaci jeho obyvatel s prostředím, kde žijí.
S
morfologie terénu existence lokálního centra snadná dostupnost krajiny a řeky předškolní i školní zařízení v lokalitě
SWOT analýza způsob analýzy tématu spočívající v rozboru a hodnocení současného stavu z hlediska vnitřních faktorů, tzv. silných stránek (S), slabých stránek (W) a dále také z hlediska vnějších faktorů, tzv. příležitostí (O) a hrozeb (T)
číslo stránky
16
W
absence volnočasových aktivit horší dostupnost centra města starý bytový fond – absence výtahů nevzhovující předprostor školy
94
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Sídliště disponuje základní i mateřskou školou. Prostory mezi ZŠ a MŠ jsou ideální pro vznik místa na krátkodobou rekreaci, jako jsou parčíky, dětská hřiště, sportoviště aj. Předprostor školy by si zasloužil více otevřít. Měl by být jedním ze styčných bodů mezi veřejností a vzdělávací institucí. Měl by být vhodným k neformálnímu setkávání, k trávení volných chvil o přestávkách či čekání i k prezentaci školy samotné. Jižní část sídliště pod ul. Žižkova je charakteristická vysokým počtem garážových stání. Je tu ideální přístup k pěší a cyklistické stezce vedoucí podél vody a k ní přiléhajícím sportovním plochám. Podél severního obchvatu města se nachází velké plochy přinášející potenciál budoucího rozvoje lokality, který je podpořen i možností bezpečného přechodu obchvatu lávkou, a tak snadnému přístupu ke krajině.
O
revitalizace sídliště využití morfologie terénu rozvoj lokálního centra rozvoj volnočasových aktivity v navazujících lokalitách
T
stárnutí bytového fondu nekoncepční přístup nevhodné využití volných ploch
podrobná mapa lokality s vyznačením hranic a popisem důležitých prvků
garáže u silničního obchvatu města
ZŠ Konečná
dětské hřiště
MŠ Žižkov současná poloha lokáního centra
obytný dům s doplňkovými funkcemi v parteru – barvy-laky, železářství, obchod ul.
va ko
Žiž
sportovní areál Plovárenská
řeka Sázava
0
označení severu a měřítko mapy
50 m 100 m 150 m 200 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
95
barevné značení kapitoly
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
17
fotodokumentace lokality
číselné označení fotografie či inspirativního řešení a jeho stručný popis
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
022
Artikulace veřejných prostranství. Nejasné prostorové vymezení a neurčitý charakter veřejných prostranství sídlišť jsou spojeny s nesrozumitelností a špatnou obytnou kvalitou prostředí. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
022
022
Podoba lokálního centra. Současné lokální centrum s obchodem a hospodou je nutno oživit, doplnit mobilářem – dát mu jedinečný charakter. Utvořit příjemné místo pro setkávání lidí, hru dětí a odpočinek. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
022
Členění bloků. Sídlišti chybí hierarchie venkovních prostor. Vhodné vymezení bloků dopomůže k lepší čitelnosti prostředí. Vzniknout zde může park, hřiště, dvorky, zahrady aj. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
022 Zelená osa skrz sídliště s množstvím různých charakterů a nabídkou volnočasových aktivit. [Francie, Alfortville, The Grand Ensemble Park]
022
číslo stránky
96
barevné značení kapitoly
18
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
inspirativní příklady řešení
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Úprava parteru a jeho dorovnání na zvýšenou úroveň přízemních bytů. To vytváří domům polosoukromé a soukromé předzahrady a společné prostory s kultivovanou formou parkování. [Německo, Leinefelse, Südstad]
Nové sídlištní centrum s jedinečným obrazem. Nabídka různých funkčí a širokého využití veřejných prostranství. [Francie, Alfortville]
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
021
Koncepce parkování. Deficit parkovacích míst je velmi často nejpalčivějším problémem současných sídlišť. Je třeba k němu přistupovat nejen vhodnou reorganizací parteru sídlišť, ale i celkovou koncepcí mobility ve městě a podpory jiných druhů dopravy. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
021
021
Předprostor školy postrádá vhodné plochy pro pohyb dětí a rodičů. Nevhodně zvolené oplocení pozemku a podoba vstupní brány. Místo působí až nehostinně. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
021
Domy ve svahu. Díky morfologii terénu si domy nestíní výhledy. Navíc je díky terasovým rozdílům možnost zakomponovat terasy, nové byty ve „sklepě“, přistavěná parkovací stání aj. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
021
021
Nová organizace veřejného prostoru. [Nizozemsko, Amsterdam, Osdorp]
Předprostor školy s reprezentativním vzhledem příjemnou pěší plochou uzpůsobenou pro pobyt dětí. [Česká republika, Praha-Petrovice]
Soukromé zahrady na pochozí střeše garáže. [Velká Británie, Cambridge, Accordia]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
97
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
19
A.3 Typologie A.3.1 Základní kameny města
Dům
[Příklady: Dům]
Dům, potažmo parcela, tvoří základní stavební kámen města. Rozlišujeme různé typologie rodinných domů – samostatně stojící, dvojdomy, domy řadové a různé typologie domů bytových – dům v bloku, dům tvořící blok, liniový, deskový či bodový dům. Domy mohou mít různé umístění na pozemku, které přímo definuje jejich vztah s veřejným prostranstvím (ulice, náměstí či nábřeží).
rodina 3 - 5 osob
sousedé 50 osob
rozměr 6 - 12 m plocha ~ 75 m2
rozměr 15 - 30 m plocha ~ 150 m2
Blok Urbánní blok představuje základní jednotku struktury města. Je vymezen uliční čárou, která tvoří hranici uličního prostranství. Velikost hrany bloku se pohybuje od 70 do 200 metrů. Urbánní bloky mohou být zastavitelné a nezastavitelné (např. park). Urbánní blok může být zastavěn např. solitérními domy nebo zapojitelnou zástavbou tvořící kompaktní uliční frontu, případně areály. Území urbánního bloku má různý charakter přístupnosti (soukromé parcely, poloveřejné s režimem, volně přístupné veřejné) a funkční náplně (zahrady, prostory pro výrobní objekty, plácky, dětská hřiště, prostupy blokem, apod). Uliční a stavební čára ve své jednoznačnosti a čitelnosti umožňuje jednoduchou koordinaci zástavby na sousedních parcelách a tím jsou základním prvkem pro udržení dlouhodobé stability území. Takto organizovaná zástavba představuje čitelnou a jasně definovanou strukturu, která dokáže dobře reagovat na změny bez ztráty funkčnosti a má předvídatelný vývoj.
lidé z ulice 500 osob rozměr 80 - 120 m plocha ~ 2 ha
20
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Solitérní rodinný dům představuje nejindividuálnější formu bydlení. Je zpravidla umístěn uvnitř parcely, která je ohraničena plotem vymezujícím veřejnou ulici. [Česká republika, Všenory]
002
[Příklady: Blok]
Blok je tvořen individuální zástavbou rodinných domů. Jednotlivé soukromé parcely s domy jsou v přímém kontaktu a společně definují veřejný uliční prostor. Ten kvůli nižší hustotě osídlení plní převážně dopravní funkci. [USA, Texas, Killen]
005
Městský bytový dům přiléhá k veřejnému prostranství a spoluvytváří uliční frontu. Na živém nároží vzniká exponované křížení, podpořené umístěním kavárny v parteru. Dům tak pozitivně přispívá k prokrvení místa. [Holandsko, Amsterdam]
003
Townhouse ztělesňuje městskou formu individuálního bydlení. Stojí v souvislé zástavbě. Je charakteristický úzkou hlubokou parcelou. Jeho čelní fasáda zpravidla přiléhá k uliční čáře, případně má před sebou předzahrádku. Přízemí může sloužit k umístění veřejné funkce (obchod, ordinace). Za domem se nachází soukromá zahrada. [Švédsko, Landskrona]
004
Stavební blok v sousedství nestavebního. Kompaktní stavební blok je zde tvořen bytovými domy. Hmota domů definuje veřejnou ulici a převážně soukromý vnitroblok, který může být částečně zastavěný. Hustota obyvatel je vyšší, parter domů nabízí možnost umístění veřejných služeb. Ulice slouží jako plnohodnotný veřejný prostor se stromy, mobiliářem a místy zastavení. Nestavební blok představuje park, nezpevněná rekreační plocha. [Česká republika, Praha – Vinohrady]
007
006
Blok svou hmotou vymezuje vnější uliční prostor, jeho náplň a struktura je ale variabilní. Kombinuje současné trendy s historicky ověřenými principy. Může nabízet různou škálu typologií staveb, prostupnosti a soukromí. [Německo, Berlín]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
21
Lokalita
[Příklady: Lokalita]
Lokalita je vymezena na základě charakteristiky vycházející z historického vývoje, z polohy ve městě poblíž významného veřejného prostranství, z terénních reálií, z potřeb společnosti v dané době, z funkčního naplnění. Je tvořena jednotlivými jednotkami (urbánními bloky) a má svou hierarchii veřejných prostranství (nestavebních bloků), která spoluvytváří síť veřejných prostranství města. Lokalita by měla fungovat z hlediska vybavennosti jako soběstačný celek ve městě. Je tvořena komunitou lidí, kteří se navzájem ze svého okolí znají a sdílí spolu veřejný prostor daného místa.
lidé z okolí 1 500 osob
Historicky definovaná lokalita kompaktního jádra města. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
008
rozměr 150 - 300 m plocha ~ 10 ha
Město
[Příklady: Město]
Město se vyznačuje vyšší hustotou osídlení, větším počtem obyvatel, koncentrací zástavby, kompaktností. Město poskytuje svému okolí správní, vzdělávací, obchodní a kulturní zázemí. Složení obyvatel je různorodé. Zpravidla ve městě dominují sekundární a terciární hospodářská odvětví. Město není statické, ale živé. Je obrazem společenství lidí. Mělo by nabídnout rozličné formy veřejných prostorů pro různé způsoby využití tak, aby se s ním lidé mohli identifikovat. Město má být intenzivní. Je to protiklad k přírodní krajině, nemělo by ji svou rozpínavostí okupovat, naopak by mělo využívat svých vnitřních rezerv a zahušťovat se. Havlíkův Brod. Město je protnuto řekou a železniční tratí, která řeku kopíruje. Řeka představuje přirozenou bariéru, ale zároveň oživující dynamický prvek, který je s městem srostlý odjakživa. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
011
občané města min. 3 000 osob
22
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
009
Sídliště Výšina tvořící typologicky jednotnou lokalitu, vzniklou ve stejném časovém období. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
010
Kadaň představuje město podobné velikosti jako Havlíčkův Brod. Řeka tvoří dominantní přírodní prvek, který formoval vývoj historického jádra. [Česká republika, Kadaň]
013
012
Funkčně definovaná lokalita tvořená průmyslovými areály. Lokalita je dobře dopravně obsloužena železnicí a páteřní silnicí. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Valašské Meziříčí je svou rozlohou s Havlíčkovým Brodem srovnatelné. Městem protéká dvojice řek. Zároveň město představuje významný železniční uzel. Do okolí železnice a meandru řeky je koncentrována průmyslová výroba. [Česká republika, Valašské Meziříčí]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
23
A.3.2
Tradiční typy veřejných prostranství
Ulice
[Příklady: Ulice]
Ulice je základní lineární prvek veřejného prostranství. Na základě husté sítě ulic se území stává průchodné a živé. Ulice má dopravní funkci, ale především slouží k pohybu a pobytu lidí. Má tedy nabízet kvalitní bezbariérové podmínky pro komfortní chůzi, bezmotorovou dopravu, možnost zastavení a pobývání. Kvalitu ulice ovlivňuje kvalita použitých materiálů a jejich zpracování, náplň parterů okolních budov, použitý mobiliář a výsadba stromů. Dopravní uspořádání ulice a umístění technických objektů by mělo být těmto potřebám podřízeno. Charakter ulice má reflektovat její význam ve městě. Významné ulice (třídy) ve struktuře města jsou zpravidla širší, nabízí dostatek prostoru pro stromořadí, pobytové plochy a živý parter. Hierarchie ulic napomáhá k celkové orientaci a čitelnosti města.
Náměstí
Ulice tvoří základní prvek osnovy veřejných prostranství města. Významná městská třída slouží nejen k dopravnímu a pěšímu pohybu. Nabízí zejména živý, reprezentativní pobytový prostor s aktivním parterem. Důležitosti ulice odpovídá i materiálové provedení. [Praha, Karmelitská]
014
[Příklady: Náměstí]
Náměstí tvoří uzlový bod v kompozici veřejných prostranství města. Je důležitým orientačním bodem. Jedná se o veřejný prostor, nabývající různých podob v závislosti na velikosti, historickém vývoji, významu, poloze ve městě. Náměstí pak může mít charakter reprezentační, obytný, parkový apod. Pro město představuje náměstí nezastupitelnou funkci. Lidé ho využívají ke shromažďování, k oslavám, k vyjadřování názorů, konají se na něm společenské akce, koncerty, sportovní přenosy, trhy, poutě, slavnosti, atd. Zpravidla je lemováno domy s živým parterem, které posilují jeho důležitost. Jedná se o ohnisko života ve městě. O symbol, který město nebo lokalitu reprezentuje a se kterým se obyvatelé identifikují.
24
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Náměstí je prázdný prostor, který by měl umožnit variabilní využívání. Je-li povrch dobře vyřešen a udržován, vybízí ke spontánnímu posezení. Vodní prvek v letních měsích příznivě ovlivňuje klima. [Dánsko, Kodaň]
017
015
Pobytová část klidné městské ulice. Dostatek prostoru pro stromy, předzahrádku kavárny i odstavení kola. Vozovka v úrovni chodníku upřednostňuje pěší pohyb. [Pensilvánie, Pittsburgh]
016
Všechny prvky v prostoru náměstí by měly být v souladu s kompozicí celku. Lokální drobná náměstí mají potenciál stát se neformálním pobytovým prostranstvím a centrem místních aktivit obytné čtvrti. [Švýcarsko, Winterthur]
019
018
Zklidněná ulice mimo intenzivní městskou zástavbu. Převažuje dopravní funkce. Ve styku s chodníkem jsou soukromé pozemky odděleny nízkým plotem, který umožňuje pohled do zahrad. Pro pěšího tak ulice nepůsobí izolovaně a neosobně. [Velká Británie, Saffron Walden, Essex]
Nádraží je výsostná budova města. Často představuje to první, co návštěvník z města vidí. Má mít reprezentativní předprostor. Kompaktní prostranství, které nabízí škálu využití bez bariér přirozeného pohybu v podobě zábradlí apod. [Německo, Cáchy]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
25
Nábřeží
[Příklady: Nábřeží]
Nábřeží představuje veřejný prostor v nejbližším okolí řeky. Může mít přírodní, parkový, kamenný charakter. Řeka je dynamický krajinný prvek a vnáší do statické hmoty města napětí. Nabízí jedinečnou škálu veřejných prostranství, která se mění s charakterem toku a polohou vůči městu. Atraktivita nábřeží tkví jak ve vizuálním kontaktu s vodní hladinou, tak v možnosti přístupu k vodě. Nábřeží má velký pobytový potenciál. V kontaktu nejexponovanější části v blízkosti jádra města je vhodné, aby bylo tvořeno kamennou reprezentativní náplavkou, doplněnou městským mobiliářem. V místech, kde není řeka v přímém kontaktu se zástavbou, je žádoucí zachovat rekreační parkový charakter, případně původní přírodní charakter břehů.
020
Park
[Příklady: Park]
Řeka ve městě nabízí atraktivní pobytová prostranství. Kamenná náplavka v nejživější části má umožnit přístup k blízkosti vodní hladiny bez zbytečných bariér. Městský mobiliář a kvalitní materiály mají korespondovat s významem a reprezentativností místa. [Velká Británie, Londýn]
Parky představují hlavní prvky kultivované přírodní krajiny ve městě. Jsou tvořeny centrálními nebo lineárními převážně nezpevněnými plochami, doplněnými cestami a mobiliářem. Parky plní roli pobytových prostranství. Nabízí klidné spočinutí s přírodou, ale také aktivní sportovní vyžití. Parky se z hlediska hierarchie ve městě dají rozdělit na parky celoměstského významu, menší parky významné pro jednotlivé lokality, až po malé plácky v sousedství. Celoměstské parky s větší spádovostí umožňují dlouhodobější rekreaci. Nabízí zpravidla širokou škálu funkcí a rozdílné chraktery vegetace od volných zatravněných ploch po lesoparky. Parky lokálnějšího charakteru tvoří například předprostor významným budovám nebo slouží pro krátkodobý pobyt jako sousedské místo setkávání. Parky ve městě představují základní síť ekosystému. Zpravidla spadají do územního systému ekologické stability. Poskytují zázemí pro flóru i faunu, napomáhají ochlazování a zadržují vláhu.
26
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Hlavní městský park, který nabízí různá využití od posezení s výhledem do vegetace až po aktivní využití. Příjemný a srozumitelný detail odděluje jednotlivé funkce. [Česká republika, Pardubice, Tyršovy sady]
023
021
Cyklostezka u řeky. Stavební zásahy jsou minimalizovány na komunikaci s osvětlením a zpevněný břeh. Dobře tak vyniká zážitek z okolní přírody. [Česká republika, Kadaň]
022
Hřiště v parku nabízí sportovní vyžití na čerstvém vzduchu. Je vhodně integrováno do prostředí městského parku, díky absenci oplocení není výraznou bariérou. [Švédsko, Stockholm]
025
024
Podoba řeky, která ještě není v těsném kontaktu se zástavbou. Je vhodné pomocí minimálních zásahů umožnit výhled na řeku s posezením tak, aby nebyl narušen přírodní charakter břehů. [USA, Ansonia, Bald Eagle over Pine Creek]
Část parku, která nabízí přírodnější charakter. Jednota plochy není narušována cestami ani kultivací trávy sekáním. Atraktivnost místa je dána také morfologií terénu, který nabízí rozhled do parku. [Francie, Paříž, Parc de Buttes Chaumont]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
27
A.3.3 Typologie zástavby Historické město
[Příklady: Historické město]
Historické město bývá dlouhodobě vysoce stabilizovaným uzemím. Převážně se jedná o typ uspořádání klasického města. Měřítko je zpravidla malé a střední. Struktura zástavby je tvořena kompaktními bloky. Převažuje jasné a striktní ohraničení veřejného prostranství, které je vymezeno fasádami domů, zdmi nebo jinými způsoby oplocení. Parter se vyznačuje vysokou frekvencí vstupů na veřejná prostranství. Struktura je formována historickými cestami a zavedenými pěšími propojeními. Veřejné prostranství tvoří převážně úzké ulice a dlážděná náměstí, která vznikala převážně na křížení ulic nebo rozšířením ulice. Výskyt nestavebních bloků (parků) je nízký. Zástavbu tvoří zpravidla budovy orientované kratším průčelím do ulice, převážně s dvorkem. Významné budovy často vytvářejí dominanty o velikosti části – celého stavebního bloku.
Kompaktní město Kompaktní město bývá dlouhodobě vysoce stabilizovaným uzemím. Převážně se jedná o typ uspořádání klasického města. Struktura zástavby je tvořena většinou kompaktními bloky. Veřejné prostranství je ohraničeno fasádami domů. V parteru bývá vyšší frekvence vstupů ulice. Jedná se o plánem založenou strukturu s jasnou geometrizovanou kompozicí. Veřejné prostranství tvoří jednoznačně vymezené ulice a náměstí (doplněné parky). V ulicích se mohou vyskytovat stromořadí, výjimečně předzahrádky. Náměstí jsou tvořena převážně vynecháním bloku, jejich význam je zpravidla umocněn parkem nebo dominantou, případně dominantou veřejného vybavení. Zástavbu tvoří domy středního měřítka, vytvářejí vnitrobloky s rozmanitým stavebním i nestavebním využitím.
28
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Centrum města tvoří hlavní náměstí, lemované rostlou zástavbou domů na středověkých parcelách. Ta nabízí v důsledku občasné nepravidelnosti množství zákoutí a malých uliček. Součástí původně historického města je také modernistické sídliště na místě asanované zástavby. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
026
[Příklady: Kompaktní město]
Městský blok za Střední průmyslovou školou představuje charakteristický vzorek kompaktní části města. Městské domy po obvodu vymezují veřejné ulice a vnitroblok, který slouží převážně jako soukromé zahrady. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
029
Římskokatolická farnost. Historický objekt s reprezentativním předprostorem. Vzrostlé stromy a kvalitní použité materiály posilují pocit důležitosti a obytnosti. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Ulička Vrabčí trh – malé měřítko zástavby, kamenná dlažba a historizující prvky dodávají ulici romantiku a tajuplnost. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
027
028
030 Ulice Nádražní a Bělohradská. Městská zástavba domů držící uliční čáru. Živý parter přináší do ulice energii. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
031
Ulice Nádražní. Domy drží uliční čáru, podobnost fasád vytváří jednotný charakter. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
29
Zahradní město
[Příklady: Zahradní město]
Struktura zahradního města je stabilizovaným územím. Jedná se o typ uspořádání předměstí. Měřítko je malé až střední. Struktura zástavby je tvořena pravidelnými kompaktními bloky. Převažuje jasné ohraničení veřejného prostranství, které je vymezeno zpravidla plotem. Jedná se o plánem založenou strukturu s rozpoznatelnou kompozicí. Veřejné prostranství tvoří převážně ulice a náměstí. Zástavbu tvoří domy malého až středního měřítka v samostatných zahradách.
032 Žižkov – zahradní město. Urbánní bloky jsou vymezeny oplocením parcel. Domy jsou na parcele odstoupeny stejně od uliční čáry, vnitroblok tvoří jednotlivé soukromé zahrady přiléhající k objektům. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Sídliště Sídliště je struktura modernistická. Vznikala v 2. polovině 20. století a je krátkodobě stabilizovaným územím. Jedná se o typ uspořádání periferie. Měřítko je velké. Není jasné ohraničení veřejného prostranství. Jedná se o kompozici solitérů uprostřed nezastavěných částí stavebních bloků, které jsou parkově upraveny a jsou kombinovány se zpevněnými plochami cest a parkovišť a vytvářejí kontinuální prostor velkého měřítka – „park ve volné zástavbě“. Veřejná prostranství jsou komponovaná, nepravidelná, s osnovou komunikací s vyšší mírou automobilové dopravy na obvodu lokalit doplněna o vnitřní, převážně slepé obslužné komunikace. Náměstí zcela chybí a je zpravidla nahrazeno „centrálním parkem“. V tomto typu zástavby je značně ztížená přirozená orientace.
30
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
[Příklady: Sídliště]
Sídliště Výšina a Pražská je tvořeno deskovými domy, které svým měřítkem značně převyšují okolní zástavbu. Domy jsou na sebe ortogonálně napojeny a definují z části kryté pobytové plácky. Nezpevněné povrchy veřejného prostranství značně převyšují. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
035
033 Zahradní město – domy jsou odstoupeny od hranice pozemku. Oblast je převážně monofunkční. Není příliš myšleno na chodce. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
034 Ulice Roháče z Dubé – jedná se o typický příklad zklidněné obytné ulice. Charakter ulice by měl být tvořen tak, aby umožňoval volný pohyb chodců. Komunikace slouží zároveň jako prostor pro chodce. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Sídliště Žižkov – nedostatečná kapacita parkovacích ploch je řešena záborem veřejného prostranství. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
037
036
Sídliště Žižkov – nejednotná barevná koncepce fasád narušuje charakter sídliště. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
31
Satelitní zástavba Satelitní zástavba je fenomén porevolučních let, kdy se touha po vlastním rodinném domě potkala se svobodou a možnostmi stavebního trhu. Vyznačuje se velmi nízkou hustotou (15 obyv./ha), absencí vybavennosti a nekoncepčností navrženého urbanismu, který nezřídka tvoří slepá zakončení ulic ústící do polí. Tato výstavba, nazývaná též sídelní kaše, zabírá ornou půdu a rozšiřuje město do krajiny. Chybějící občanská vybavenost (školy, školky), služby, obchody, to vše má za následek závislost místních obyvatel na automobilech. Kvůli nízké hustotě obyvatel je pro město neefektivní zavádět linky MHD. Za vším je potřeba dojíždět, což neúčelně a neekologicky zatěžuje dopravu v centru města. V satelitní zástavbě chybí síť veřejných prostranství, jako jsou náměstí a parky. S kombinací levně použitých materiálů, vysokých neprůhledných plotů a absencí mobiáliáře místo působí neměstsky a neobytně.
[Příklady: Satelitní zástavba]
Rozpínání města do krajiny u městského obchvatu. Nízká hustota satelitní zástavby zapříčiňuje chybějící vybavenost. Veřejné prostranství je degradováno pouze na silnici sloužící k dopravní obslužnosti. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
038
Neúměrnou zátěž představuje sídelní kaše také pro městský rozpočet, který vynakládá na relativně malý počet obyvatel prostředky pro vybudování silnic, technické infrastruktury, osvětlení a údržbu.
Areály vybavenosti
[Příklady: Areály vybavenosti]
Struktura areálů vybavenosti jsou vymezeny pro urbánní vztahy v krátkodobě i dlouhodobě stabilizovaném území, popřípadě v doposud nestabilizovaném území. Typ uspořádání může být klasické město, předměstí, periferie v závislosti na sousedství. Jedná se o strukturálně a využitím autonomní celky, které jsou na struktuře města nezávislé. Uspořádání a měřítko zástavby je závislé na využití areálu, míra změn ve struktuře zástavby je vyšší. Areály vybavenosti se vyznačují nízkým procentem veřejných prostranství a nízkou frekvencí vstupů z veřejného prostranství. Prostranství v areálu je neveřejné, avšak s charakterem veřejného prostranství. Zastavění se liší v závislosti na využití. Areál ZŠ Wolkerova je jedním z uzavřených školích areálů ve městě. Pro obyvatele města nabízí pronajímatelná hřiště, čímž žije i mimo dobu vyučování. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
041
32
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
039
Nová výstavba sídelní kaše. Uliční síť zde vytváří slepá zakončení. Charakter zástavby je různorodý, lokalita tak nepůsobí celistvě. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
040
Pivovar Havlíčkův Brod představuje areál, který postupně srostl se strukturou města. Je přístupný návštěvníkům a poskytuje městu vybavenost. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
043 ZŠ Konečná – špatný příklad řešení vstupu do areálu veřejné instituce. Areál působí anonymně, předprostor není vhodně řešen pro shromažďování dětí. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
042
Komunikace je předimenzovaná, ulice působí nehostinně. Do širokého uličního profilu se vejde příjemný prostor pro chodce s chráněnou cyklostezkou, odstíněnou od silnice upravenou zelení se stromy. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
33
Výrobní areály
[Příklady: Výrobní areály]
Struktura areálů produkce je vymezena pro urbánní vztahy v krátkodobě stabilizovaném území. Převážně se jedná o typ uspořádání periferie. Jedná se o strukturálně a využitím autonomní celky, které jsou na struktuře města nezávislé. Strukturu tvoří bloky velkého měřítka jasně vymezené zdmi nebo jinými způsoby oplocení. Struktura produkčních areálů se vyznačuje téměř nulovým procentem veřejných prostranství, měřítkově různorodou strukturou zástavby a velmi nízkou frekvencí vstupů z veřejného prostranství – typicky jeden vjezd (s vrátnicí) na areál. Uspořádání a měřítko struktury zástavby je závislé na využití areálu, míra změn ve struktuře zástavby je vyšší. Přesto, že je míra změn ve struktuře větší, dopad na sousedící lokality je malý.
Čištička odpadních vod. Nepřístupný areál tvořící svou rozlohou zásah do krajiny. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
044
[Příklady: Dopravní infrastruktura]
Dopravní infrastruktura Jedná se o lokality, kde strukturu tvoří liniové silniční nebo železniční stavby, které jsou bariérou mezi lokalitami. Vyznačuje se absencí veřejného prostranství, minimální mírou prostupnosti, nulovou až nízkou mírou zastavění. Často svou činností vytváří zbytkové plochy ve svém okolí, které jsou složitě udržovatelné a negativně přispívají k obytnosti území.
Železniční síť tvoří bariéru v území. Terénní konfigurace v okolí železnice umožňuje přirozené překonání bariéry. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
047
34
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
045
Brownfield areálu Zetor tvoří rezervu v území s potenciálem rekultivace a přínosu nové energie do města. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
046
Kruhový objezd u výpadovky na Pardubice. Obchvat města představuje bariéru v přechodu z města do krajiny. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
049
048
Průmyslový areál v blízkosti řeky Sázavy. Svým vhodným umístěním v terénu působí skrytě. Je dopravně napojen na železniční infrastrukturu vlečkou. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Okolí dráhy trpí často nedostatečnou údržbou. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
35
36
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
B.1 Úvodní slovo
39
B.2 Role Havlíčkova Brodu
39
B.3 Potenciály města
40
B Koncepce
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
37
Pohled na Havlíčkovo náměstí [Česká republika, Havlíčkův Brod]
050
38
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
B.1 Úvodní slovo
B.2 Role Havlíčkova Brodu
Havlíčkův Brod (dříve Německý Brod) je okresní město, ležící v kraji Vysočina. Rozloha města činí 64,95 km2 a žije zde 23 200 obyvatel. Populační tendence je v současnosti mírně klesající. Město představuje významný dopravní uzel. Je situováno zhruba doprostřed České republiky, 23 km severně od krajského města Jihlava, nedaleko vede dálnice D1.
Havlíčkův Brod je okresní město, obec s rozšířenou působností, a jako takové má v rámci kraje nezastupitelnou pozici. Mělo by svým obyvatelům a nabízet kvalitní a spokojený život, vytvářet prostředí příznivé pro rozvoj regionu v oblasti podnikání a optimalizovat svou správu tak, aby sloužila efektivně občanům města a občanům okolních spádových oblastí.
Město leží na řece Sázavě v členité krajině Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce zhruba 420 m. n. m. Městem protéká několik potoků, které se do řeky vlévají a tvoří soustavu rybníků. Historie Havlíčkova Brodu sahá do 13. století, kdy přes řeku již fungoval chráněný brod a osada, která byla následně povýšena na město. Lokalita byla velmi významná, těžila se zde stříbrná ruda. Město bylo obehnáno hradbami, jejichž pozůstatky se stále ve městě nachází. V 15. století bylo město dobyto a vypleněno husity, to znamenalo definitivní konec těžby stříbra. V roce 1637 byl Brod povýšen na královské město. Rozmach nastal v 19. století budováním železnice a rozvojem průmyslu. Následoval urbanistický rozvoj města budováním vilových lokalit, ve druhé polovině 20. století třech modernistických sídlišť. V současnosti se město rozvíjí hlavně na západě. Vznikají nové lokality rodiných a bytových domů mezi městem a obcí Perknov, další výstavba je pak plánovaná severně od psychiatrické léčebny.
Pozorujeme, jak se role Havlíčkova Brodu v čase mění. Původně od místa poskytujícího ochranu a bezpečný přechod řeky, přes relativně samostatnou jednotku až po dnešní formu, kdy samo město především poskytuje služby svým občanům a představuje důležitou obec v rámci kraje. Současná pozice města by neměla bránit aktivnějšímu přístupu z jeho strany zejména v otázkách územního rozvoje, bez ohledu na politickou orientaci zastupitelstva. Role nebo také koncepce města je ucelenou vizí, kterou město samo sebe prezentuje a kterou se v rámci udržitelného vývoje snaží plnit. Správně tento obraz zformovat není vždy jednoduché, ale vždy je to důležité. Obecná myšlenka směřování se může velmi konkrétně promítnout například do jednotlivých cílů strategického a následně územního plánu. Promítá se i do aktivit městského života formou událostí, slavností, festivalů, veletrhů a konferencí.
Havlíčkův Brod
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
39
B.3 Potenciály města
MĚSTO OBYTNÉ
MĚSTO KULTURNÍ
Město má stabilizované centrum s kvalitně zrekonstruovaným hlavním náměstím. Chybí mu ale dodefinování některých lokálních center a míst setkávání, která mohou podpořit vznik sociálních vazeb a posílit vztah obyvatel k místu. Struktura města má být hustá a živá. Je proto potřeba zamezit rozpínání do krajiny, které oslabuje kompaktnost a intenzitu města.
Havlíčkův Brod jakožto okresní město zaujímá výsadní postavení v regionu, kde představuje kulturní a vždělanostní centrum.
V součané době trpí Havlíčkův Brod dopravní zátěží vedenou uvnitř kompaktního města. Ta je zapříčiněna jak nedostavěným obchvatem, tak rozpínáním do krajiny a stavbou suburbií, jejichž obyvatelé jsou závislí na dopravu autem. Město by se mělo snažit omezit automobilovou dopravu v centru, a podporovat alternativní způsoby dopravy a dotvořit síť cyklostezek. Nedostatek parkovacích míst, zejména na sídlištích, neblaze ovlivňuje funkčnost a obytnost ulic. Je na místě zaměřit se na tento problém, efektivněji využívat uliční profily a podpořit alternativní způsoby parkování tak, aby nedocházelo k záboru veřejných prostranství. Obytnost města do značné míry ovlivňuje také kvalita a četnost zeleně. Ta představuje funkční prvek k ochlazení města, zlepšuje kvalitu vzduchu, do jisté míry také omezuje hlučnost dopravy.
Ve městě jsou čtyři střední školy. V současné době vzdělávají zhruba 1600 studentů. Do budoucna je důležité vytvářet podmínky pro založení další střední školy, která rozšíří nabídku vzdělání a zatraktivní město pro život mladých lidí. Svou velikostí, významem v regionu a polohou v rámci republiky by město mělo usilovat o založení některé vysoké školy, případně umístění fakulty nějaké stávající školy. Takový krok by zásadně pozvedl prestiž města. Nabídka vysokoškolského vzdělání by přilákala množství mladých lidí a investic s tím souvisejících. Město by mělo nadále zvyšovat podporu pro rozličné kulturní a vzdělávací spolky a rozšiřovat jejich pestrost. Havlíčkův Brod má být více vidět na mapě kuturních akcí pro mladší obyvatele. Městu chybí významný letní hudební či filmový festival, který by se zařadil mezi důležité v rámci republiky. Silné a ikonické prostředí pro takovou akci může představovat řeka. Sázava je zásadní symbol města. Její břehy a vodní plocha představují ideální prostor pro založení tradice konání akcí tohoto typu. Jako alternativní prostor by mohly být využity také opuštěné výrobní objekty. Kulturní fenomén Havlíčkova Brodu představují také slavní rodáci, případně osobnosti, které ve městě během života působily. Jména jako Karel Havlíček, Josef Dobrovský, Jaroslav Hašek, Jaroslav Václav Stamic nebo Bedřich Smetana, ti všichni svým dílem kulturně obohatili národ. Město by se o odkaz těchto velikánů mělo starat a využít ho více při své propagaci.
40
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
MĚSTO SVÉBYTNÉ
MĚSTO PROSPERUJÍCÍ
Počet obyvatel Havlíčkova Brodu stagnuje a spíše se mírně snižuje. Shodně s celorepublikovým trendem dochází ke stárnutí populace. Pro Havlíčkův Brod to výhledově znamená problémy. Je proto velmi nutné zaměřit se na přílákání mladých lidí do města tak, aby nebyl narušen rozvoj města.
V kraji Vysočina, potažmo v Havlíčkově Brodě působí řada významných firem, které nabízí dostatečný počet pracovních příležtostí. Počet obyvatel města je ale stagnující. Pokud se má město nadále rozvíjet, musí pro nové potenciální obyvatele a firmy být atraktivní svou pestrou nabídkou. Musí vytvářet prostředí pro větší firmy, ale i start-upové projekty. Město by mělo pro tyto účely využít rezervy ve městě, nemělo by se nadále rozpínat do krajiny. Potenciál má lokalita v jihovýchodní části města. Další možný rozvoj představuje brownfield Zetor a Plastimat.
Havlíčkův Brod sice nemá republikově významné pamětihodnosti, ale co se týká žití ve městě, může nabídnout nesporné kvality. Město nabízí dostupné bydlení s velmi dobrým napojením na dálniční a železniční síť. V tomto smyslu se již delší dobu mluví o možném zavedení vysokorychlostní trati (VRT). Stavba VRT by znamenala značné zrychlení dopravy obyvatel, impulz pro nově příchozí a přilákání nových investorů. Přes negativní vlivy stavba představuje několikanásobně vyšší přínos. Město by se nemělo zříkat této příležitosti. Atraktivní přírodní celky uvnitř i vně města, veškeré služby, velmi dobré vzdělávací a zdravotní zázemí a dostatek pracovních příležitostí v regionu. Je potřeba tyto kvality propagovat navenek a posilovat svébytnost města. Je zásadní zlepšit komunikaci s veřejností, s předstihem dosatečně vysvětlovat a propagovat záměry města, vtáhnout obyvatele do procesu přípravy a průběhu projektů, participovat s obyvateli na jejich utváření a následně kvalitním a transparentním výběrem projekty realizovat. Pokud občan vidí následně zrealizovaný výsledek, na kterém se sám, byť třeba jen názorem podílel, je s projektem srozuměn a může se s ním ztotožnit, případně být na něj hrdý. Město tvoří lidé. Pokud má být město jedinečné a osobité, pak musí být nasloucháno požadavkům jeho obyvatel.
Vysočina je třetí nejméně navštěvovaný kraj. Havlíčkův Brod se navíc nemůže chlubit krajově významnou pamětihodností (zámek, hrad). Je pro něj tedy složitější oslovit potenciálního návštěvníka. Je potřeba cíleně pracovat na vyzdvihování kvalit města, kulturní a přírodní nabídky. To vyžaduje zlepšení prezentace na všech možných platformách (webové stránky, sociální sítě). Profesionální fotodokumentaci města, tak aby si návštěvník mohl na internetu prohlédnout pestrou škálu zajímavostí, které ve městě a i v jeho okolí může spatřit. Havlíčkův Brod je rodné město mnoha významných osobností, město řeky Sázavy. Město má kvalitně zrekonstruvané náměstí, galerii, krajské muzeum, kostel s jedním z nejstarších zvonů v Čechách, z části zachovalé historické opevnění, atraktivní lokality pro cyklisty v okolí. Je zde celá řada lokálních zajímavostí k oslovení návštěvníků. Je ale potřeba tyto atrakce zasadit do kontextu a prezentovat je jako celek. Ruku v ruce se s touto snahou musí zlepšovat servis. Město nemá dostatečně pestrou nabídku ubytovacích a stravovacích zařízení.
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
41
42
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
C.1 Části města a jejich charakter
44
C.2 Demografie
46
C.3 Využití území
48
C.4 Krajinná koncepce
50
C.5 Krajinná morfologie
52
C.6 Doprava
54
C.7 Morfologie zástavby
56
C.8 Typologie zástavby
60
C.9 Strategický plán města
62
C Analýzy
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
43
C.1 Části města a jejich charakter LOKALITY
Mapa zobrazuje lokality na území Havlíčkova Brodu. Zdroj – pochozí průzkum. Stav odpovídá roku 2018. Zdroj fotografií – Mapy.cz
Lokality tvoří základní členění vystavěného prostředí, které je definované na základě společné charakteristiky. Tím může být společný charakter či doba vzniku zástavby, spádovost ke společnému veřejnému prostranství či jiný výrazný prvek, který je pro ni charakteristický. Hranice lokalit jsou často výrazné. Jsou tvořeny komunikacemi, krajinnými prvky, či rozhraními různých druhů zástavby.
3
Areál léčebny
Psychiatrická léčebna v HB je druhá největší v ČR. Je tvořena solitérními nemocničními pavilony v parkově upraveném areálu.
7
Centrum
Těžiště města se nachází v historickém centru. Původní zástavba zůstala jen v okolí hlavního náměstí. Část centra v řece byla asanována a dnes je nahrazena modernistickou zástavbou.
11
Údolí Sázavy
Řeka Sázava, protékající městěm, má přístupných většinu břehů. Nalézají se na nich sportovní areály a vedou podél nich pěší a cyklistické stezky.
44
4
Na Losích
Lokalita táhnoucí se podél řeky s velkým sportovním areálem, vedle kterého stojí starý židovský hřbitov. Při silnici sídlištní zástavba z první pol. 20. století.
8
Kokořín
Lokalita s nízkopodlažní zástavbou, bývalé dělnické kolonie. Až na pár výjimek domy tvoří uliční čáru. Směrem k centru města vytváří domy menší bloky.
12
Vršovice
Lokalita tvořena nízkopodlažní zástavbou rodinných domů. Na severu přechází v zahrádkářské kolonie táhnoucí se podél Cihlářského potoka. Lokalitě chybí vybavenost.
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
1
Perknov
Vesnice Perknov se v posledních několika letech rozrostla o satelity sousedícího města. V západní části je stále zachovalá vesnická struktura zástavby
5
U Nemocnice
Na většině území převládá struktura zahradního města. V samotném centru stojí areál nemocnice. Pole mezi vesnicí a městem pomalu zarůstá satelitní zástavbou.
9
Brána města
Lokalita na severu tvoří vstupní bránu města pro všechny přijíždějící směrem od Kutné hory. Ta v současnosti není nijak reprezentativní, tvoří ji nízkopodlažní objekty pumpy a obchodních domů a pár rodinných domů.
Žižkov zahradní město
13
Nízkopodlažní zástavba rodinných domů. V centrální části domy řadové. Na severu při obchvatu roste nová zástavba. V jižní části směrem k centru přechází zástavba do domů bytových.
2
Rozkošský potok
Lokalita tvoří teoretické těžiště mezi Peknovem a HB. Má převážně krajinný charakter s několika menšími areály a malou residenční čtvrtí u silnice procházející lokalitou.
6 Sídliště Výšina a Pražská
Lokalita v kopci stoupajícím z centra. Východní část je tvořena deskovými, západní bodovými panelovými domy. V severní části je vklíněna nízkopodlažní zástavba.
10
U Cihláře
Původní dominantu území Cihlářský rybník lemuje téměř po celém obvodu rozlehlá zahrádkářská osada. Na západ se nachází areál garáží a skladových hal.
14
Sídliště Žižov
Lokalita sídliště Žižkov I a Žižkov II. Výstavbu zde tvoří panelové a činžovní domy. Sídliště ja jakoby vklíněno do souvislé zástavby rodinných domů. Je terasovitě uspořádáno nad řekou.
0
15
U Zetoru
Lokalita se nachází u nejvýchodnější části města a patří k nerozsáhlejším výrobním a skladovacím oblastem ve městě.
19
Za Černým Mostem
Lokalita za železniční tratí tvořena převážně výrobními a skladovacími areály, objekty zemědělské výroby a sídly firem.
16
Zahradní město
Lokalita zahradního města je sevřena sídlištěm ze západu a průmyslovými areály z východu. Přiléhá k jedné z hlavních radiál Žižkova ulice a je tvořena rozvolněnou zástavbou rodinných domů.
20
Údolí Žabince
Lokalita tvořena kombinací nízkopodlažní zástavby rodinných domů a domů bytových. Protéká jí potok Žabinec, podél kterého vede naučná stezka.
17
500 m 1 000 m
Vysočany
18
Lokalita je rozdělena říčkou Šlapanka na dvě části. Pro obě je charakteristická nízkopodlažní zástavba rodinných domů. V centru lokality se nachází průmyslový areál.
21
Humpolecká
1 500 m
2 000 m
Předmostí
Lokalita, která přímo navazuje na centrum města, sama ale tvoří hlavně dopravní uzel. Je tvořena kompaktní zástavbou bytových domů v blokové struktuře.
22
Lokalitě vévodí ulice Humpolecká, podél které se táhnou řadové rodinné domy doplněné o obchody a místní vybavenost. Lokalita je oddělena od zbytku města železnicí.
Letiště
Lokalita tvoří vstupní bránu města. Nachází se zde uzavřený areál sportovního letiště, golfového klubu a bývalých kasáren.
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
45
C.2 Demografie
Analýza demografie zachycuje důležité momenty týkající se struktury obyvatelstva ve městě a jejího vývoje. Z grafů je patrný problém úbytku obyvatel, kdy úbytek stěhování převyšuje přirozený přírustek a problém stárnutí populace. Oba problémy jsou běžnou záležitostí menších měst a oba si zaslouží velikou pozornost. Pro město je klíčovou otázkou udržení mladých lidí nebo přilákání mladých rodin, kterým tu nabídne kvalitní zázemí. S touto problematikou úzce souvisí plánovaná výstavba VRT (vysokorychlostní železnice), která by zlepšila dostupnost Prahy a Brna a tím redukovala potřebu lidí stěhovat se za prací. Další otázkou je stárnutí populace. Senioři vytváří poptávku po specifických formách bydlení, které většinou v rámci města nemají dostatečnou kapacitu nebo zatím ve městě neexistují. Situace bude dále gradovat a proto je potřeba, aby město
adaptovalo svou sociální politiku a snažilo se pokrýt zvyšující se poptávku. Z hlediska urbanistického je v rámci města analyzována sídelní hustota. Sídelní hustota je určitá kvantifikace potenciálu proudění energie v podobě pohybu a aktivit lidí pro určité území. Na základě toho se dá konstatovat, že lokality s vyšší hustotou budou vyžadovat lepší obsloužení občanskou vybaveností. Veřejné prostory v těchto místech slouží daleko většímu počtu účastníků veřejného života, než jak je tomu v místech s nízkou hustotou. Z logiky monocentrického města se pak hustota snižuje směrem od středu k okraji.
MAPA SÍDELNÍ HUSTOTY
Mapa zobrazuje počet obyvatel na hektar dané části města. Zdroj – data z webové aplikace ČSÚ – data ze SLDB pro základní sídelní jednotky. Stav odpovídá roku 2016.
190 ob/ha 125 ob/ha 75 ob/ha 45 ob/ha 30 ob/ha 15 ob/ha
0 150 m 300 m 450 m 600 m
46
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
ÚBYTEK OBYVATEL
Graf zobrazuje roční úbytek obyvatel v Havlíčkově Brodě mezi roky 2012 a 2016.
Zdroj – data z ČSÚ – data ze SLDB data. Stav odpovídá prosinci 2016.
úbytek obyvatel 85 75 65 55 45 35
2012
2013
2014
2015
2016
PRŮMĚRNÝ VĚK OBYVATEL
Graf zobrazuje vývoj průměrného věku v Havlíčkově Brodě mezi roky 2012 a 2016. Zdroj – data z ČSÚ – data ze SLDB. Stav odpovídá prosinci 2016.
průměrný věk 43 42 41 40 39 38 37
2012
2013
2014
2015
2016
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
47
C.3 Využití území
VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Mapa ukazuje současné využití jednotlivých pozemků a staveb. Zdroj – data Územní plán, vlastní průzkum. Stav odpovídá dubnu 2017.
Mapa znázorňuje využití území města. Je z ní patrné, že většina je převážně monofunkční (bydlení/výroba a sklady). V lokalitách sídlišť a zahradních měst chybí základní občanská vybavenost. Střed města je jediným místem, kde můžeme nalézt celou škálu funkcí, která jsou pro tvorbu kvalitního městského prostředí tak nezbytná. Velkou funční plochu v území tvoří Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod a na ni navazující areál nemocnice v severozápadní části města. Jižní hrana města je lemována areály výroby, průmyslu a skladů, a ke stejnému jevu pomalu dochází i podél silničního obchvatu města. V území se nachází velké množství garážových stání různě roztroušených po městě. Nějvětší je v severní části u silničního obchvatu. V okolí města se nachází oblasti zahrádkářských kolonií.
plocha bydelní plocha rekreace - zahrádkářské kolonie plocha rekreace - sport a tělovýchova plocha komerční a smíšená plocha zdravotnictví a sociální péče plocha vzdělávání a výzkumu plocha správy plocha výroby a skladování plocha ostatních areálů
48
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
0
250 m
500 m
750 m 1000 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
49
C.4 Krajinná koncepce PLOCHY ZELENĚ
Mapa zobrazuje typy zeleně a jejich rozmístění na území Havlíčkova Brodu. Zdroj – data GIS, Základní mapový projekt, vrstva Způsob využití pozemků. Stav odpovídá roku 2016.
Město Havlíčkův Brod je z větší části obklopeno polní hospodářskou krajinou. Rozlehlejší lesní plochy se nachází vyjma okolí Rozkošského potoka ve větší vzdálenosti od sídla, převážně severním směrem. Charakteristickým krajinným prvkem Havlíčkova Bordu jsou klíny zeleně, vstupující do města podél vodních toků. Nejvýznamnějším je zajisté park Budoucnost s protékajícím Cihlářským potokem a jeho rybníky. Dalším stěžejním krajinotvorným elementem je pak samotná řeka Sázava protékající ze západu na východ skrz město a k ní z jihu přidružené menší vodní toky Žabinec a Šlapanka, v jejíchž údolních nivách se nachází řada luk a menších lesních porostů.
pole les park louka sady, zahrady sídlištní zeleň vodní plochy
0 150 m 300 m 450 m 600 m
50
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT
biokoridory
Mapa zobrazuje hlavní strukturu územního systému ekologické stability, tzv. ÚSES, včetně dalších významných přírodních prvků určených k ochraně.
biocentra
Zdroj – Územní plán HB. Stav odpovídá květnu 2017. významné krajinné prvky
V samotném městě i v jeho bezprostředním okolí je vysoká koncentrace biocenter. Většina z nich se rozprostírá v okolí vodních toků a jsou tvořeny často nejrůznějšími lužními a břehovými porosty, mokřady či nivními loukami. Zvláště významnou lokalitou z hlediska ochrany je pak okolí vodního toku Šlapanka, které je přírodní památkou a žije zde například ohrožený pták Ledňáček říční.
Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000
1
Pivovarské rybníčky
2
Ďáblík u Občin
3
Ústavní park
1
Břevnický potok
4
Šlapanka Herlify–Mírovka
2
Šlapanka
5
Vojtěšský hřbitov
přírodní památky 1
památné stromy
Šlapanka
1
Lípa u Sv. Jána
2
1
1
3
5
1
1 2
0 150 m 300 m 450 m 600 m
4
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
51
C.5 Krajinná morfologie
TERÉNNÍ VÝŠKOPIS
Mapa ukazuje síť vrstevnic spolu s vybranými body terénní morfologie. Zdroj – data GIS, mapy.cz – turistická mapa. Stav odpovídá roku 2016.
Terén je v okolí Havlíčkova Brodu mírně kopcovitý. Nejvyšších bodů dosahuje na severní straně města v oblasti kolem Vršovic a dále v okolí Nového městského hřbitova. Na jižní straně, v oblasti zvané Skalka či Dolík jsou kopce mírnější a nižší. Kopcovitá krajina podél vodních toků pak prudce klesá a mění se v údolí kolem řeky Sázavy a dalších menších potoků. V samotném městě, jehož větší část leží v jižním svahu, jsou nejnižší body v okolí řeky a poté terén severně pozvolna stoupá. Prudká změna nastává až v oblasti parku Budoucnost, kde území přechází na západ do obytné zástavby a terén pak vrcholí v místě Vršovic, kde najdeme i z hlediska výškové morfologie výhodně postavený vodojem.
řeka Sázava
422 m. n. m
Nový hřbitov
493 m. n. m Vršovice
488 m. n. m
Skalka
463 m. n. m
Dolík
458 m. n. m
Dolík
4
Havlíčkovo nám.
435 m. n. m řeka Sázava
422 m. n. m 0
52
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
250 m
500 m
750 m 1000 m
Nový hřbitov
493 m. n. m
Vršovice
488 m. n. m
Havlíčkovo nám.
435 m. n. m
458 m. n. m
Skalka
463 m. n. m FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
53
C.6 Doprava
Doprava je velkým tématem, řeší se v dlouhých časových intervalech a má na město silný vliv. Analýza spíše konstatuje současné problémy (intenzity dopravy na hlavních radiálách) a znázorňuje dva důležité momenty – dostavba jihovýchodního obchvatu a stavba severozápadní spojky –místní komunikace spojující sever a západ města. Zatímco jihovýchodní obchvat s radostí očekává celé město, kolem severovýchodu se vedou diskuse a spory. Faktem je, že svou důležitostí jsou obě větve těžko porovnatelné, nicméně obě zlepší dopravní dostupnost ve městě.
Havlíčkův Brod se v některých lokalitách potýká s nedostatkem parkovacích stání nebo jejich nerovnoměrnou distribucí. Problematiku shrnuje a analyzuje Dopravní studie města Havlíčkův Brod, která sloužila jako podklad tohoto dokumentu. Problematikou parkování se zabývají rozbory dílčích ploch v dalších kapitolách, ty nastiňují rezervy ve veřejném prostranství, kde by se stání dala realizovat.
SCHÉMA DOPRAVNÍ INTENZITY
Schéma zobrazuje dopravní intenzitu ve špičce na důležitých tazích s naznačením vedení nových tras silnic. Zdroj – data z ŘSD a Google traffic Stav odpovídá prosinci 2016.
nízká
vysoká
0 150 m 300 m 450 m 600 m
54
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
MHD + Cyklisti Městská hromadná doprava pokrývá území města téměř kompletně. Otázkou je spíše vedení a frekvence linek, což v současnosti město řeší po zavedení nového systému. Preferovány by logicky měly být oblasti s nejvyšší sídelní hustotou a výrazné generátory dopravy – nejčastější cíle.
Cyklistická doprava je ve městě teprve ve svém zrodu, i přes výstavbu několika cyklostezek se nedá říci, že by ji město výrazně podporovalo. Síť cyklostezek zdaleka není kompletní, ale Brodu schází i mobiliář – stojany na kola v klíčových místech. Při dopravních uzlech, jako je například nádraží, se vyplatí zřídit i automatizované systémy, které velmi zvýší bezpečnost dlouhodobého uložení.
SCHÉMA DOSTUPNOSTI MHD
Schema zobrazuje dostupnost zastávek MHD – kruhy o poloměru 300 m v centru a 500 m na periferii. Zdroj polohy zastávek –TS Havlíčkův Brod. Stav odpovídá prosinci 2016.
0 150 m 300 m 450 m 600 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
55
C.7 Morfologie
Struktura města je nejvíce zahuštěna přirozeně v centru, kolem Havlíčkova náměstí. Relativně kompaktní zástavbu lze najít ještě bezprostředně za řekou Sázavou. Tradiční městský blok se ale v Havlíčkově Brodě vyskytuje jen velmi zřídka a zástavba směrem od centra rychle ztrácí soudržnost a přechází postupně v geometrické uspořádání rodinných domů či rozvolněnou skladbu sídlišť. Ve východní a jihovýchodní části pak město končí volnou strukturou průmyslových areálů.
SCHWARZPLAN
Mapa zobrazuje strukturu zástavby Havlíčkova Brodu. Zdroj – data GIS. Stav odpovídá roku 2016.
0 150 m 300 m 450 m 600 m
56
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
INVERZNÍ SCHWARZPLAN
Mapa zobrazuje strukturu veřejného prostoru Havlíčkova Brodu. Zdroj – data GIS, googlemaps.com, vlastní průzkum. Stav odpovídá roku 2016.
0 150 m 300 m 450 m 600 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
57
VÝŠKA ZÁSTAVBY
Mapa barevně rozděluje zástavbu podle počtu podlaží. Zdroj – vlastní měření podle Google Maps 2017- Street View. Stav odpovídá roku 2017.
Výšková hladina zástavby se ve středu města pohybuje kolem tří až čtyř nadzemních podlaží. V oblastech sídlišť pak stoupá na šest či výjimečně až devět pater. Oproti tomu území pokrytá zástavbou rodinných domů či průmyslových areálů se pohybují kolem jednoho až dvou nadzemních podlaží.
vysokopodlažní
1,1 %
středněpodlažní
9,1 %
přízemní
42,2 %
nízkopodlažní
47,6 %
podíl výšky zástavby podle plochy
vysokopodlažní
0,3 % přízemní
57,5 %
středněpodlažní
2,9 %
nízkopodlažní
39,3 %
podíl výšky zástavby podle počtu objektů
58
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
přízemní
1.NP – 1,5.NP
nízkopodlažní
2.NP – 3,5.NP
středněpodlažní
4.NP – 6.NP
vysokopodlažní
6.NP a více
0
250 m
500 m
750 m 1000 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
59
C.8 Typologie zástavby
TYPOLOGIE ZÁSTAVBY
Mapa rozlišuje zástavbu dle typologické specifikace do barevných ploch. Zdroj – dělení vypracováno na základě vlastního rozboru, specifikace interpretovány dle IPR, mapa upravena z katastru nemovitostí. Stav odpovídá roku 2018.
Město se jako vrstevnatá struktura skládá z různých typů zástavby, poplatných době svého vzniku. Pokud zde věc lehce generalizujeme, tak každá typologie vytváří pro sebe nějakým způsobem charakteristické obytné prostředí. Prakticky se liší ještě v závislosti na vzájemném umístění, geomorfologii atd., ale některé hlavní rysy jsou patrné vždy. V Havlíčkově Brodě, stejně jako v jiných městech, za sebou minulý režim zanechal několik výrazných zásahů do celkové koncepce města, zejména pak do historického jádra, které se pomalým rozvojem a drobnými obměnami utvářel celá staletí. Jedná se ale o určitý vývoj a i modernistické struktury v podobě socialistického sídliště v sobě nesou určité kvality. Při pohledu na mapu je možná ještě větším zásahem struktura zahradního města, ta ale zachovává určitá pravidla při vedení ulic, umisťování domů vůči uliční čáře atp., takže nebývá vnímána tak dramaticky. Obě tyto dominantní struktury se ve městě setkávají ve velmi ostrých přechodech a město je jimi tak velmi striktně zónováno.
historické město kompaktní město zahradní město sídliště satelitní zástavba areály vybavenosti uzavřené areály výroby a infrastruktury
60
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
0
500 m
1000 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
61
C.9 Strategický plán rozvoje města Havlíčkův Brod 2014 - 2020
Výtah ze Strategického plánu rozvoje města Havlíčkův Brod 2014 - 2020, který byl schválen zastupitelstvem města Havlíčkův Brod v dubnu 2014
Externí zpracovatel: BDO Advisory s.r.o. Strategický plán slouží pro dlouhodobé plánování rozvoje města. Jeho cílem je poskytnout veřejnému i soukromému sektoru základní představu o socioekonomickém směřování města. Strategický plán Havlíčkova Brodu se skládá ze tří základních celků, kterými jsou profil města Havlíčkův Brod, analytická část Strategického plánu a návrhová část Strategického plánu. Strategický plán rozvoje města vznikl s pomocí členů pracovních skupin vedoucích pracovníků města, vedoucích organizací zřízených a založených městem, odborníků na řešená témata a zástupců podnikatelského sektoru. Návrhová část strategického plánu vychází z Analytické části. Obecným cílem je být „přirozeným centrem regionu poskytujícím příjemné podmínky pro život svých občanů i návštěvníků města.“
Strategický plán - prioritní osy města rozdělené do strategických oblastní
62
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Seznam námětů ze strategického plánu, kterým město přiřadilo nejvyšší prioritu: 1 / Dopravní a technická infrastruktura
3 / Kvalita života
- realizace obchvatu města
- stabilizovaná síť MŠ, ZŠ, OU, SŠ a VŠ s dobrou úrovní
- zvýšení parkovacích kapacit
a různorodou nabídkou výuky
- vybudování cyklostezky do Perknova
- stabilita a podora sportovních, kulturních a zájmových
- realizace cyklostezky HB-Šmolovy
organizací a spolků
- zvýšení významu stanice, jako důležitého žel. uzlu v rámci
- rozvoj sociálních služeb ve vazbě na potřeby občanů
koncepčních příprav stavby vysokorychlostní trati
- podpora činnosti okresní nemocnice a psychiatrické
- čištění odpadních vod v osadách / místních částech
nemocnice - vznik pobytové služby pro osoby se zdravotním postiže-
2 / Životní prostředí
ním v regionu
- dlouhodobá koncepce a zkvalitňování odpadového hos-
- koncepce práce s os. ohrož. soc. vyloučením a soc.
podářství
vyloučenými a prim .prevence soc. patologických jevů
- zvýšení míry separace a využití odpadů
- nastavení spolupráce s IZS a dalšími preventivními slož-
- využití moderních technologií ke zvyšování účinnosti
kami a dokončení rozhlasového varovného systému
vytápění a větrání budov v majetku města - revitalizace parku Budoucnost
4 / Podnikání, cestovní ruch a efektivní úřad
- zlepšení péče o zeleň a následné zlepšení stavu zeleně
-vytvoření nových podnikatelských možností
na území města
- zlepšení komunikace mezi městem a podnikateli - vytvoření efektivního a úsporného úřadu - zefektivnění péče o majetek města - rozvoj místní Agendy 21 - realizace mezinárodního projektu “Zdravé město”
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
63
D.1 Urbanistické rozvojové plochy
66
D.1.1 Sídliště - centrum
70
D.1.2 Sídliště Výšina a Pražská
74
D.1.3 Za léčebnou
78
D.1.4 Údolí Rozkošského potoka
82
D.1.5 Předmostí
86
D.1.6 Revitalizace okolí dráhy
90
D.1.7 Sídliště Žižkov
94
D.1.8 Masarykova
98
D.2 Parcely a rozvojové plochy
102
D.3 Veřejná prostranství
108
D.3.1 U Kateřiny
112
D.3.2 Smetanovo náměstí
116
D.3.3 Nádraží
120
D.3.4 Obchodní dům Alej
124
D.3.5 Pražská
128
D.4 Krajinné zásahy
D.4.1 Břehy Sázavy
136
D.4.2 Údolí Žabince
140
D.4.3 Augustiánský klášter
144
D.5 Brownfieldy a průmyslové areály
64
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
132
148
D.5.1 Areál Zetor
152
D.5.2 Za černým mostem
156
D Potenciály
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
65
D1 Urbanistické rozvojové plochy
66
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Kapitola se zabývá stěžejními urbanistickými tématy ve městě. Jako podklad pro výběr sloužil územní a strategický plán města, pochozí průzkum a zpracované analýzy – analýza ÚP, dopravy, funkční analýza, analýza demografie, zeleně, morfologie, širších vztahů a historie. Na základě syntézy z těchto dat bylo vybráno osm urbanistických rozvojových ploch, přičemž navržená řešení lze do jisté míry aplikovat i na podobné případy v jiných částech města.
Vybrané plochy jsou charakteristické dlouhodobým horizontem realizace. Vzhledem k jejich rozloze je třeba při jejich řešení začít pracovat od celkového měřítka města např. koncepce mobility či koncepce zeleně a potom se postupně propracovat k detailu.
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
67
D
urbanistické rozvojové plochy plochy linie
68
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
0
200 m
400 m
600 m
800 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
69
D.1.1
Sídliště - centrum
struktura: historické město, sídliště plocha: 330 200 m2 proces: krajinářská nebo architektonická studie
Centrum města je vysoce stabilizovaným územím, které prošlo zásadní proměnou při asanaci okolí dnešního Smetanova náměstí, kde vzniklo modernistické sídliště různých charakterů. Sídliště na jih od Smetanova nábřeží, přiléhající k řece, tvoří řady čtyřpodlažních bytových domů, semknutých relativně blízko k sobě. Toto sídliště svou částí těsně přiléhá k historickému opevnění, k břehům řeky a je napojeno na původní rostlou zástavbu města. Sídliště sousedící se Smetanovým náměstím má charakter věžových domů o osmi podlažích, na straně přiléhající ke Smetanovu náměstí doplněnou o jednopodlažní „podnož“ se službami. Tradiční problém na celém území sídliště tvoří nedostatek parkovacích stání. Bylo by žádoucí, aby město zadalo vypracování studie mobility. Parkovací dům, umístěný poblíž centra, by místu velmi pomohl. Problematika mobility je důležitá také z hlediská chodců. Město se musí systematicky snažit tvořit bezbariérová propojení. Jižní část sídliště je propojena uličkami skrz rostlou zástavbu s Dolní ulicí. Jejich stav však neumožňuje bezproblémový pohyb. Stejně tak následné propojení cyklostezky vedoucí kolem řeky s chodníkem podél dětských hřišť před opevněním není provedeno berbariérově. Opevnění tvoří unikátní fenomén města. V současnosti je však jeho potenciál nevyužitý. Bylo by vhodné doplnit ho
S
vysoce atraktivní lokalita v rámci města dostupnost služeb blízkost zkultivovaných břehů řeky zachovalý původní ráz jižního sídliště
W
nedostatek parkovacích stání převážně na sídlišti nejasná bloková struktura na sídlišti kvalita veřejného prostředí nedosatek míst k setkávání 70
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
o mobiliář, vytvořit např. menší naučnou stezku s fotkami, zpřístupnit ho vytvořením cestičky, která ho bude lemovat a propojovat jednotlivá místa aktivit. V současnosti je prostor mezi sídlištěm a opevněním nevyužíván. Je to ideální místo pro vytvoření menších zahrádek, které by umožnily obyvatelům pěstovat plodiny a přinesly život i do těchto míst. Zároveň je důležité obnovit zaniklá hřiště, která v současnosti spíše hyzdí okolí nábřeží. Celkově je na sídlišti malý počet míst k zastavení. Stačí přitom mnohdy pouze umístit lavičku ke stromu. Tento malý zásah pak velmi přispívá k obytnosti sídliště. V centru mezi domy horní části sídliště se nachází plácek, který absolutně neposkytuje příjemný prostor k sezení ani místo, kam by maminky mohly chodit s dětmi. Prostor vyžaduje celkovou přestavbu, výměnu mobiliáře, umístění nových stromů, vytvoření plácku pro hraní míčových her nebo děstké hřiště. Tak jako tradičně sídlišti dominují jehličnaté stromy. Mělo by se postupně pracovat na jejich výměně za tradiční české listnaté stromy. Struktura sídliště v severní části trpí nesourodostí. Roh ulic Havlíčkova a Beckovského je v současné době okupován dřevěnou tržnicí a jednopodlažní nevzhlednou hernou. Takové objekty do centra nepatří, zejména ne na roh frekventované ulice Havlíčkova. Stavba městského domu na nároží místu výrazně prospěje a zjasní strukturu bloku.
O
zatraktivnění opevnění doplnění rekreačně sportovních funkcí dokončení rekonstrukce Smetanová náměstí revize parkování dle studie mobility, kvalitnější veřejný prostor
T
opuštěný dům „Skleňák“ na Smetanově náměstí neregulované zateplování, nesourodost fasád
ul. H
dřevěná tržnice
avlí č
aur a ce res t
ul. B eck
zanedbaný plácek
, slu
ovs kéh o
žby
kov a
Smetanovo náměstí
Havlíčkovo náměstí
problematické propojení parku a náměstí
ul. T rčk ova
ul. S
vato vojt ě
šsk
á
hradby
Na Hradbách
chybějící místo setkávání
ul.
VR
ám
ech
městský úřad
hra
dby
Ka
řeka S
ázava
lin
ov on
áb
řež
0
í
20 m
40 m
60 m
80 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
71
[Fotodokumentace současného stavu]
72
051 Prostor nábřeží je vysoce exponovaným a reprezentativním místem. Mělo by se investovat do jeho kultivace. Chybí zde bezbariérové propojení cyklostezky a chodníku na Kalinově nábřeží. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
052 Obranná věž opevnění v blízkosti sídliště. Bylo by vhodné doplnit prostor o cestu lemující opevnění. Na ní mohou být místa zastavení např. uvnitř věží s lavičkou, s informačním panelem mapujícím historický vývoj. [Česká republika, Havlíčkův Brod
053
Hřiště na míčové sporty je vhodně umístěné ale neudržované. Investice do veřejného prostoru a sportu v okolí sídliště a zatraktivnění městských hradeb je velmi potřebné. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
054
055 Veřejný prostor na sídlišti trpí množstvím parkovacích stání, která ho okupují. Chybí celková koncepce mobility . Zpevněné chodníky, kde lidé potřebují procházet, by měly být samozřejmostí. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
056 Dřevěná tržnice na nároží ulic Havlíčkova a Beckovského degraduje exponované místo. Naroží by mělo být podpořeno městským domem s aktivním parterem. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Křižovatka je zbytečně rozměrná. Potenciální místo propojení parku u hradeb a dolní pakové části Smetanova náměstí. Prostor by měl navádět chodce do parku. Izolační zeleň znesnadňuje prostupnost a působí zanedbaně. Skupinu menších jehličnanů by bylo vhodné nahradit listnatým stromem. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
057 Prostor mezi opevněním a panelovým domem je dnes prázdný. Z části by mohl být zaplňován drobnými funkcemi, například komunitní zahradou. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
058
059
Veřejné prostranství na sídlišti, které nemá jasně definované plochy. Špatný stav veřejného prostranství zapřičiňuje jeho nevyužívání a tím odcizení místních obyvatel od společného prostoru. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
060
Předprostor domu u Dlouhé ulice naproti uličce Na Valech. Tudy vede jedno z propojení na hradby a sídliště. Prostor tvoří klidné místo na rušné ulici. Bylo by vhodné vysadit zde strom, umístit lavičku a dotvořit bezbariérové propojení. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
062
061
Komunitní zahrada dává příležitost pěstování plodin a bylin lidem, kteří jinak tuto možnost nemají. [USA, New York]
Návrh definuje různé využití prostoru mezi domy. Vedle hřišť a míst k odpočinku také soukromé zahrady. [Německo, Kolín nad Rýnem]
Místo klidu na rušné ulici. Pěší cesta jemně přechází do zatravněných tvarovek, které vymezují prostor pro zastavení. [Španělsko, Barcelona]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
73
D.1.2
Sídliště Na Výšině a Pražská
struktura: sídliště, areály vybavenosti plocha: 345 700 m2 proces: krajinářská nebo architektonická studie
Lokalita s převážně sídlištní zástavbou je, stejně jako je tomu u ostatních sídlišť, chrakteristická obecnými problémy, které jsou: monotónost a uniformita zástavby, technický a prostorový stav domů, typologická a sociální uniformita, nedostatečná kapacita parkování. Skrze lokalitu prochází výrazná liniová bariéra Masarykovy ulice. Ulici není možné ve velké části její délky přejít – je nutné využít podchod. Hustota automobilové dopravy zatěžuje své okolí hlukem a prašností. Na ulici není možné parkovat a pohyb v jejím okolí není příjemný.
Velký potenciál s sebou nese budoucí zklidnění Masarykovy ulice díky dokončení obchvatu města. Mohla by tak vzniknou příjemná městská třída. Zelená plocha příhodně umístěna ve středu lokality nabízí volnou plochu pro vznik lokálního centra, parku s herními a sportovními plochami aj. Vzhledem k nedostatku místa na sídlišti je třeba přistupovat šetrně k otázce parkování a snažit se přijít s inovativními způsoby, které by napomohly ke zvýšení kapacity stání.
Sídliště Výšina /severovýchod/ vznikalo na konci 80. a začátku 90. let minulého století. V současné době na něm žijí zhruba tři tísíce lidí. Je známé hlavně díky chronickému nedostatku parkovacích míst, důsledkem čehož lidé parkují kde se dá. Domy mezi sebou nemají velké rozestupy, což komplikuje vytvoření dostatečných ploch pro stání.
Další potenciál přináší i plocha nynější zahradnické kolonie (naproti domovu pro seniory). Město v současnosti zamýšlí na toto místo umístit parkoviště či parkovací dům. Bylo by ale dobré se zamyslet, jestli neexistují i jiná, lepší řešení pro takto atraktivní lokalitu.
Sídliště Pražská /podél ulice Pražská/ vznikala v 60. a 70. letech minulého století. Je typická velkým množstvím bytů na malém prostoru. Trpí také provozem na frekventované Masarykově ulici.
Plochou pro rozvoj je i „zelené pole“ nad školou, které by radnice ráda přeměnila na sportovní zázemí ZŠ Nuselská, a které by bylo v odpoledních hodinách přístupné široké veřejnosti.
V lokalitě neexistuje centrum. Za vším je nutno docházet do středu města. Postrádá místa pro krátkodobou rekreaci, jako jsou parčíky, dětská hřiště, sportoviště aj.
S
snadná dostupnost do cetra města – pěší, MHD předškolní i školní zařízení v lokalitě prodejny potravin, supermarket v dochozí vzdálenosti sportovní hřiště ZŠ Wolkrova
W
chátrající veřejná prostranství ul. Masarykova jako bariéra v území nedostatečná kapacita parkovacích ploch nahuštěná zástavba neexistence lokálního centra a s tím spojené vybavenosti 74
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
O
revitalizace sídliště přestavbové transformační plochy v lokalitě zklidnění ul. Masarykova park v centru lokality
T
nekoncepční přístup ul. Masarykova zůstává bariérou nevhodné využití přestavbových a transformačních ploch
nákupní středisko
garáže u silničního obchvatu města
nová výstavba po roce 2 000
ul. Masarykova
domov pro seniory
zahrady domova pro seniory - přístupná pro veřejnost
á
k ražs
ul. P
pronajímatelná sportovní hřiště
MŠ a ZŠ Wolkrova
MŠ a ZŠ Nuselská
podchod park s kapličkou Kašpara Brtnického
pošta
0
50m 100m 150m
200m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
75
76
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
063
Členění bloků. Sídlišti chybí hierarchie venkovních prostor. Vhodné vymezení bloků dopomůže k lepší čitelnosti prostředí. Vzniknout zde může park, hřiště, dvorky, zahrady aj. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
064
065 Městská hromadná doprava na sídlišti. Vhodná koncepce a podpora městské hromadné dopravy může městu pomoci s deficitem parkovacích míst. Navíc zastávky koncentrují cestující a umožňují tak vznik dalších funkcí – pouliční knihovny, trafiky, kavárny, malého obchodu aj. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
066
067 Masarykova ulice tvoří bariéru v území města. Tak je v oblasti sídlišť ještě podpořená absencí přímého přechodu přes vozovku, chodec musí využít podchod. Její široký profil skýtá příležitost pro transfomaci v příjemnou městskou třídu. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
068
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Soukromé předzahrádky. [Německo, Neustadt, Oleanderweg]
Pouliční knihovny. [Praha, Bubeneč]
Zklidněná městská třída s možností přechodu chodců v úrovni vozovky. Je zde věnován dostatečný prostor pro bezpečný pohyb chodců a cyklistů. [Francie, Lyon, Mermoz ]
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
069 Koncepce parkování. Deficit parkovacích míst je velmi často nejpalčivějším problémem současných sídlišť. Je třeba k němu přistupovat nejen vhodnou reorganizací parteru sídlišť, ale i celkovou koncepcí mobility ve městě a podpory jiných druhů dopravy. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
070
071
Park s kapličkou Kašpara Brtnického poskytuje příležitost pro vznik nového cenného prostoru sídliště. Může zde vzniknout městský park s herními prvky, nová zástavba s občanskou vybaveností a část může být využita pro vhodně navržené plochy parkování. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
072
Kvalita nové výstavby. Domy stavěné po roce 2000 pouze kopírují sídlištní zástavbu se všemi jejími chybami. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
074
073
Nová organizace parkoviště se stromy a propustným povrchem stání pro lepší vsakování a odvod vody. [Francie, Strasbourg]
Přírodní parčík doplněný o herní plácek a zelené parkování. [Francie, Guitrancourt]
Blok poskytující soukromí a pohodu bydlení v zahradě sekundární prostupností. [Praha – Žižkov, Vackov]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
77
D.1.3
Za léčebnou
struktura: krajina plocha: 325 000 m2 proces: urbanistická soutěž, územní studie, regulační plán
Lokalita Za léčebnou se nachází na severní straně města v jižním až jihovýchodním svahu s dokonalým výhledem na údolí Sázavy. Velkým tématem zde je vybudování severozápadní silniční spojky, která bude toto území vyživovat a spojí ho se západní částí města – Rozkoší a Perknovem. Pro nízkou míru určujícího kontextu bude potřeba území zejména u jeho hranic výrazně regulovat. Lokalita má ambici stát se reprezentativním čelem města na jeho severní straně. Tento prvek v současnosti městu opravdu chybí a právě nový rozvoj je skvělou příležitostí tento stav zlepšit. Obecně se dá říci, že území je lemováno výraznými krajinými prvky – na východě pivovarské rybníčky, na jihu park psychiatrie, na západě Lázničkova stráň a na severu sad a zahrady zahradnictví, které tvoří krásný přechod do volné krajiny. Všechny tyto prvky by si zasloužily být součástí systému sídelní zeleně, aby jejich přirozená kvalita mohla obohatit kvalitu
S
poloha na vršku kopce s výhledem na údolí lemování významnými krajinnými prvky dobrá dopravní dostupnost výborná dostupnost vybavenosti
W
na měřítko města poměrně veliké rozvojové území současná společensko-politická situace s vedením spojky větší vzdálenost od centra
78
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
obývání celého území. Jejich hranice by neměly být blokovány vedoucí komunikační sítí, zejména hranice u Lázničkovy stráně. Lokalita je velmi výraznou částí veduty města a v případě zastavění bude také jednou z prvních věcí, které člověk uvidí při příjezdu do města ze severu. Díky svému rozsahu se může v budoucnu stát obrazem moderního Havlíčkova Brodu a proto zaslouží vysokou míru vynaložené energie ze strany města, aby tento obraz nebyl negativním. Rozdíl v přístupu je ve městě už nyní patrný v rostoucí lokalitě Rozkoš, kde vyšší míra participace města zajistila velmi povedenou a reprezentativní podobu městského bydlení, bohužel v kontrastu s neregulovanou divočinou sídelní kaše v jižní části lokality.
O
vznik rezidenční čtvrti s výrazným krajinným potenciálem na svých hranicích zlepšení komunikační sítě sousedního sídliště vytvoření oboustaraně výhodného vztahu s parkem léčebny
T
nekoordinovanost zásahu pro svoji prostorovou náročnost nedostatečná regulace a vznik sídelní kaše
městský hřbitov vodojem
zahradnictví
údolí Rozkošského potoka
čerpací stanice
nákupní středisko
kaskáda Pivovarských rybníčků
ul. Masarykova
areál psychiatrické nemocnice ZŠ a MŠ Wolkerova
0
50 m 100 m 150 m 200 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
79
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
075
Přechod zástavby do krajiny. Satelitní zástavba bohužel vytváří typicky ostrý přechod mezi městem a krajinou. Za hranou souvisle oplocených ploch se nachází rovnou pole, nic mezi tím. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
076
077
Krajinný ráz. V těchto místech by se měly stýkat dvě linie veřejné zeleně. Můžou mít charakter lineárních parků nebo ulic, měly by ale být zachovány krajinné linie podél potoka a podél hranice léčebny. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
078
Spojení s Rozkošským údolím. Lokalita přiléhá k hraně Rozkošského údolí, pro zachování jeho charakteru je proto důležitý citlivý přechod města do krajiny. Hranici by neměla tvořit svodidla silnice. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
080
079
80
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Průhledné ploty a předzahrádky navazují kontakt s ulicí a vytváří plynulejší přechod do krajiny. [Velká Británie, Cambridge, Accordia]
Bezúdržbová podoba pobytové louky. Pouze některé plochy jsou vymezeny k sezení, cestičky ve vysoké trávě ocení především děti. [Francie, Alfortville]
Park nemocnice decentně přechází do přírodního údolí. Cesta je velmi minimalistická, časem se ztratí mezi vzrostlými stromy. [Švédsko, Flemingsberg, Helix Hospital garden park ]
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
Návaznost struktury. V těchto místech by se měla napojit stávající uliční síť na strukturu sídliště. Narozdíl od něj by měla mít jasně definované přilehlé venkovní prostory. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
082
081
Příklad zástavby s vyšší hustotou a mírou kultivovanosti. Místo ušetřené při vedení obytné ulice se dá jinde využít daleko efektivněji. [Francie, Mantes la Jolie city, Val Fourré]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
81
D.1.4
Údolí rozkošského potoka
struktura: satelitní zástavba, výrobní areály plocha: 396 000 m2 proces: urbanistická soutěž, územní studie, regulační plán
Údolí Rozkošského potoka se vine ze Severu směrem k Sázavě, zprvu poměrně sevřené, při vstupu do města se rozevírá a vytváří asi 100 metrů široký pruh louky s potokem lemovaným stromy. Území je přirozeným rozhraním mezi Brodem a Perknovem, je přemostěno pouze ve dvou místech a Perknov tak vypadá jako odtržený. Místo bylo využíváno jako zázemí psychiatrické léčebny, ale nyní je majetková struktura roztříštěna a celé území je tak trochu zapomenuté. V současnosti mírně ožilo spolu s tématem severozápadního obchvatu, ze kterého ale v zápětí sešlo kvůli úspěšnému vzdoru okolních obyvatel. Stalo se z něj už jen téma místní komunikace – severozápadní spojky, která bude potřeba při rozvoji severozápadní části města. Samotné vedení spojky je pro řešení území klíčovou záležitostí. Stávající verze trasování je hlavně ve své části u léčebny a Rozkošského údolí problematická v každém případě. Nicméně varianta zahrnující trasu vedoucí přes údolí, nebo udolím samotným, bude velmi nákladná a urbanisticky té-
S
pozice na křížení cest kontakt s okolní krajinou přítomnost údolí s potokem veliké prostorové rezervy jihozápadní svah klidná lokalita výhled na údolí Sázavy
W
dostupnost pouze z jednoho směru uzavření struktury směrem z Perknova špatná prostupnost územím problematické majetkové a společenské vztahy
82
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
měř nezačlenitelná do města. Úvaha o vedení silnice přes areál léčebny má z urbanistického hlediska daleko větší potenciál, ale naráží na složité politické vyjednávání dvojice město – stát. Rozvoj údolí Rozkošského potoka je tedy velmi spjatý s územím Za léčebnou, proto by se vynaložená energie promítla do obou lokalit. Potenciál místa se skrývá hned v několika rovinách. Údolí je ve středové pozici mezi lokalitami Rozkoš a Perknov. Geometricky i z pohledu systematiky města je tato pozice významná. Při vzniku stmelující struktury, která dokáže obsáhnout komunikaci spojující ulici Rozkošská se severem města (ať už s mostem nebo bez), občanskou vybavenost, které je na západ od Masarykovy ulice nedostatek, a adekvátní formu městského bydlení, tak vznikne subcentrum městského významu – čtvrťové centrum. Zástavba by měla být určitě realizována ve vyšší hustotě, než v sousedních lokalitách, aby území dokázalo být vztažným bodem pro své okolí a poskytlo mu přidanou hodnotu.
O
vznik čtvrťového centra spojení struktury Brodu a Perknova citlivé zapojení spojnice se severem města vznik kvalitní rezidenční čtvrti v kontaktu s krajinou parkový charakter jižní části údolí veliké prostorové rezervy
T
necitlivý zásah stavbou silnice ještě větší odtržení Perknova nekoordinovaný rozvoj
Pomník Obětem mučení 2. světové války
vstup do údolí
řadové garáže
ul. Roz
košsk
á
potenciální hlavní vstupy do území
Rozkošský potok
sklady a výrobny (bývalé hospodářství léčebny)
autoservis
bývalá železniční vlečka s ocelovým mostem přes řeku
ul. Ledeč
ská
čerpací stanice
sklad
řeka Sázava rozvodna potenciální hlavní vstupy do území
0
50 m 100 m 150 m 200 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
83
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
Přechod město – krajina. I přes to, že zástavba je na rozhraní s krajinou, není přechod nijak citlivě řešen. Krajina je pro běžného chodce neprostupná a těžko využitelná ke krátkodobé relaxaci. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
084
085
Poloha lokálního centra. Současná podoba místa, kde by mělo vzniknout lokální centrum s vybaveností, vypadá takto. Místem bude pravděpodobně procházet místní komunikace, měl by však být zajištěn citlivý kontakt s krajinou. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
086
087 Vedení významné dopravní cesty. Současná podoba městského obchvatu – spojky mezi jednotlivými městskými výpadovkami, nemá s městskou ulicí nic společného, tvoří bariéru. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
088
083
84
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Jednoduchá parková úprava přiléhající louky může mít efekt razantního zlepšení obytnosti celého území, stačí štěrková cesta a záhon divokých květin. [Německo, Scharnhauser park, Stuttgart]
Nové sídlištní centrum s jedinečným obrazem. Nabídka různých funkčí a širokého využití veřejných prostranství. [Francie, Alfortville]
Ulice Na Pískách je poměrně frekventovanou cestou, která spojuje ulici Evropská a čtvrť Podbabu, tvoří páteř rezidenční lokality. [Česká republika, Praha, Hanspaulka ]
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
089
Obytné ulice. Satelitní výstavba, nebo také sídelní kaše, je typická svou rozmanitostí. Při volbě vhodné sítě ulic ale nemusí vznikat obratiště jako toto. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
090
091
Lidé a voda. Přítomnost potoka a rybníku v území je velmi cenným artiklem, který by neměl být nechán ladem. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
092
Návaznost území. Někdy tomu ani moc nechybí, historická stopa v sobě často nese čistou logiku a ještě k tomu nabídne krásné letité stromy. Místu stačí drobná úprava a přizpůsobení pro chodce. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
094
093
Příklad zástavby s vyšší hustotou a mírou kultivovanosti. místo ušetřené při vedení obytné ulice se dá jinde využít daleko efektivněji. [Velká Británie, Cambridge, Accordia]
Předprostor školy s reprezentativním vzhledem, příjemnou pěší plochou uzpůsobenou pro pobyt dětí. [Francie, Nantes, Bottière Chênaie]
Ulice s drobnými chodníčky lemované stromy, příjemné oddělení soukromých pozemků živými ploty a zídkami. [Velká Británie, Cambridge, Accordia]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
85
D.1.5
Předmostí
struktura: kompaktní a zahradní město, sídliště plocha: 154 198 m2 proces: urbanistická studie, regulační plán
Území Předmostí se nachází jižně od centra města, hned za řekou Sázavou a představuje vstupní bránu do historické části města. Struktura zástavby je zde poměrně různorodá, ale v principu by sa dala rozdělit na dvě základní typologie. Východ tvoří souhrn tradiční městské zástavby ve formě neukončených či neúplných městských bloků do nichž vstupuje několik výškových obytných objektů, typických například pro panelová sídliště. Směrem na západ, a to hlavně za ulicí Masarykova, která svým silným dopravím charakterem území výrazně rozděluje, se nachází souvislá struktura řadových, ale i solitérních rodinných domů, uspořádaných do bloků či řazených podél ulice Humpolecká.
V místě se nachází hned několik důležitých institucí města, jako je Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, katastrální úřad, Dopravní inspektorát policie ČR pro Havlíčkův Brod či úřad práce. Dále je zde několik ubytovacích zařízení a díky své poloze i relativně husté městské struktuře vyšší počet služeb i obchodů.
S
blízkost centru města potok Žabinec a nábřeží řeky Sázavy částečná struktura tradičního města slušný podíl služeb, obchodů i městských institucí
W
neukončené městské bloky, neúplná městská struktura dominance dopravy – Masarykova ulice, kruhový objezd chybějící ústřední veřejný prostor – lokální centrum
86
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Potenciál lokality se zjevně nabízí v dobudování chybějící městské struktury a tím pádem vytvoření kompaktního městského celku s vysokou hustotou obyvatel. To může dále vést k rozšíření jak společenských tak podnikatelských příležitostí v území. Prvním krokem k tomuto cíli je nepochybně plánovaná výstavba obchvatu města, který odlehčí dopravní zatížení v této lokalitě a umožní zklidnění a následnou humanizaci dopravního průtahu ulicí Masarykova. Je důležité držet na paměti, že pokud má být území fungující a prosperující součástí města, musí být dokomponováno a projektováno s ohledem především na pěší prostupnost, veřejné prostory lidského měřítka s vysokou diverzitou funkcí a příležitostí k nákupu, odpočinku i zábavě, a to vše v kombinaci s pestrými a kvalitními možnostmi k bydlení. Ulice Masarykova, Humpolecká, ale i neucelené městské bloky v okolí nabízejí pro tyto účely ještě dostatek volných kapacit. Prostory podél potoka Žabince i řeky Sázavy jsou pak ideálními místy pro rekreaci obyvatel, jak místních, tak v rámci celého města. Zvláště koridor kolem potoka Žabinec lze využit k pozdějšímu napojení na naučné stezky a poměrně rychlé dostupnosti do volné přírody jižně od města.
O
vznik lokálního centra dokomponování souvislé městské sktruktury vyšší míra rekreace v okolí potoka Žabinec zkvalitnění veřejných prostorů
T
ztížené podmínky dostupnosti pro pěší špatná orientace v prostředí
katastrální úřad hotel Slunce kruhový objezd kostel sv. Kateřiny ul. sar
Ma va yko
ul. Humpolecká
olní
ul. D
ul. ul.
čerpací stanice
Be
Ná
dra
žní
zru
čo va
střední průmyslová škola
dopravní inspektorát
úřad práce
0
50 m 100 m 150 m 200 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
87
[Fotodokumentace současného stavu]
Kompaktní zástavba se často rychle mění v menší a nižší struktury a postupně se rozplývá v nízkých objektech garáží. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
095
Chybějící strukturu města by bylo potřeba také dobudovat podél ulice Dolní, před hotelem Slunce a dále směrem ke křižovatce s ulicí Masarykova a Humpolecká. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
096
097 V důležitém místě nároží je umístěn novinový stánek, který rozhodně nepodporuje městský výraz a kompaktnost bloku. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Kruhový objezd tvoří bariéru pro pěší a není uzpůsoben pohodlnému předchodu pro pěší. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
098
88
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Kruhový objezd respektuje pohyb pěších, nabízí pohodlné přechody s ostrůvkem a povrchovou úpravou zvýrazňuje oddělené cyklistické pruhy. [Nizozemsko, Kerkrade]
099
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
100
Chybějící zástavba v nárožích vytváří nekompaktní strukturu. Zde je místo nárožního objektu umístěno parkoviště. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
101 Dům na nároží doplňuje strukturu města. Na exponovaném místě na rohu ulice nabízí potenciál komerčního parteru. [Německo, Berlín]
Místem protéká potok Žabinec, který přírodně obohacuje lokalitu. Břehy nabízí příležitosti k rekreaci a posezení místních obyvatel. Jejich potenciál však není plně využitý. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
103
102
Okolo potoka vede příjemná pěšina s možností posezení u vody. [Nizozemsko, Amsterdam]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
89
D.1.6
Revitalizace okolí dráhy
struktura: kompaktní město, výrobní areály plocha: 159 203 m2 proces: urbanistická studie, regulační plán
Lokalita se nachází jihovýchodně od centra Havlíčkova Brodu. Je vymezena především koridorem železniční tratě, který ji ze západní a východní strany odděluje od ostatních částí města. Ze severu poté tvoří přirozenou hranici řeka Sázava. V místě je mnoho druhů zástavby, od řadových rodinných domů přes větší městské domy až po velké samostatné objekty, jako je tomu například v případě supermarketu Kaufland, který spolu se svým parkovištěm zabírá významnou část území v lokalitě. Z hlediska městské struktury je zástavba často roztříštěná a nesourodá. Lze zde najít náznaky blokového uspořádání, to ovšem nepůsobí uceleně a z celkového městského bloku tak zůstávají pouze segmenty. Mezi nejvýznamnější objekty území patří nepochybně hala vlakového nádraží, a v těšné blízkosti se nacházející terminál nádraží autobusového. Obě nádraží tvoří stěžejní dopravní uzel města. Lokalita je bohužel díky přítomnosti koridoru dráhy z velké části odtržena od okolní struktury
S
významný komunikační uzel města částečná bloková struktura města relativní blízkost centru města a řece Sázavě
W
dráha z větší části izoluje lokalitu od zbytku města nekvalitní veřejný prostor a nedostatek ploch pro rekreaci velký podíl automobilové dopravy a parkovacích ploch
90
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
města a její potenciál jakožto jednoho z hlavních komunikačních bodů sídla je tak značně omezen. Na odvrácených stranách kolejiště směrem od řešeného území se pak nachází povětšinou výrobní či skladovací areály. Proto je jakákoliv další návaznost na okolní městskou strukturu ve formě pěšího podchodu či nadchodu komplikovaná a neefektivní. Je tedy klíčové zaměřit se v případě územní dostupnosti a konektivity na severozápadní stranu lokality. Důležité ulice Nádražní a Bělohradská je nutné zatraktivnit pro chodce, zajistit zde bezpečnou dopravu cyklistům a umožnit tak pohodlný a příjemný přístup k autobusovému a vlakovému nádraží pěšky i na kole. V neposlední řadě se zde v určitých místech nabízí možnost dostavby nedokončené blokové zástavby a vytvoření tzv. kompaktního města, které by svojí hustotou obyvatelstva a uspořádáním přispělo ke zvýšení úrovně občanské vybavenosti a dalo podnět k lepším podnikatelským či rekreačním příležitostem v lokalitě.
O
dokomponování souvislé městské sktruktury řádné propojení lokality se zbytkem města zkvalitnění veřejných prostorů
T
ztížené podmínky dostupnosti pro pěší a cyklisty špatná orientace v prostředí
ul. Bělo
hrads
řadová zástavba rodinných domů
ká
supermarket s parkovištem
ul. až dr
Ná parkoviště
ní autobusové nádraží
neúplná bloková zástavba
vlakové nádraží
ice
zn
le že or
rid
ko
pošta
0
50 m 100 m 150 m 200 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
91
[Fotodokumentace současného stavu ]
Ulice Nádražní směřující k železniční stanici postrádá souvislou zástavbu a dobře vyřešený profil komunikace s ohledem na cyklisty a příjemný pobyt pěších. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
104
Lokalita je z velké části oddělena od zbytku města koridorem železnice. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
105
Kompaktní zástavba je v lokalitě neúplná a netvoří tak uzavřené bloky, které by bylo možné využívat pro obyvatele domů. Místo toho se zde nachází parkovací plocha. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
106
107 Ulice Bělohradská nesplňuje parametry komunikace směřující od nádraží k centru města. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
92
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Ulice vedoucí k hlavnímu vlakovému nádraží v Hradci Králové. Profil ulice obsahuje cyklopruhy v obou směrech, kvalitní mobiliář a lemuje ho kompaktní zástavba města s komerčním parterem. [Česká republika, Hradec Králové]
108
[Fotodokumentace současného stavu ]
[Reference příkladů řešení ]
109 Parkoviště v okolí nádraží, ale i supermarketu, zabírají v území velké množství plochy, znepřehledňují prostředí a nepůsobí v lokalitě atraktivně a reprezentativně. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
110
Veřejný prostor je zanedbaný, monotónní a nenabízí příjemné prostředí pro chodce a cyklisty. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
112
111
Vhodně umístěný parkovací dům v blízkosti nádraží by mohl uvolnit plochu pro dokomponování městské struktury a vytvoření kvalitních veřejných prostranství. [Německo, Bad Hersfeld]
Profil ulice s chráněným cyklopruhem. Dobře umístěné stromořadí také zároveň poskytuje stín a v meziprostoru nabízí parkovací stání. [Německo]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
93
D.1.7
Sídliště Žižkov
struktura: sídliště plocha: 197 500 m2 proces: krajinářská nebo architektonická studie
Lokalita sídliště je, stejně jako je tomu u sídlišť Pražská a Výšina, chrakteristická obecnými problémy jako: monotónost a uniformita zástavby, technický a prostorový stav domů, typologická a sociální uniformita. Nachází se v klidné části Havlíčkova Brodu, jakoby vklíněná do zahradního města. Ze severu je ohraničená silničním obchvatem města, z jihu řekou Sázavou. Díky přirozené morfologii terénu si jednotlivé domy zachovávají pěkný výhled na řeku a vzájemně si nestíní. Svah poskytuje potenciál pro práci s teréními zlomy (přístavby s terasami, pohledově skrytrá parkovací stání aj.) Domy mají velmi příjemné měřítko a jejich prostorová struktura nabízí značný potenciál pro přeměnu nevyužitých zelených ploch. V jeho středu vzniklo lokální cetrum s potravinami a hospodou, které se však nachází ve značně nevyhovujícím stavu. Návrh revitalizace centra a přiléhajícího veřejného prostranství vycházejícího z charakteru místa i potřeb obyvatel může pomoci dotvořit identitu sídliště, a tím napomoci identifikaci jeho obyvatel s prostředím, kde žijí.
S
morfologie terénu existence lokálního centra snadná dostupnost krajiny a řeky předškolní i školní zařízení v lokalitě
W
absence volnočasových aktivit horší dostupnost centra města starý bytový fond – absence výtahů nevzhovující předprostor školy
94
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Sídliště disponuje základní i mateřskou školou. Prostory mezi ZŠ a MŠ jsou ideální pro vznik místa na krátkodobou rekreaci, jako jsou parčíky, dětská hřiště, sportoviště aj. Předprostor školy by si zasloužil více otevřít. Měl by být jedním ze styčných bodů mezi veřejností a vzdělávací institucí. Měl by být vhodným k neformálnímu setkávání, k trávení volných chvil o přestávkách či čekání i k prezentaci školy samotné. Jižní část sídliště pod ul. Žižkova je charakteristická vysokým počtem garážových stání. Je tu ideální přístup k pěší a cyklistické stezce vedoucí podél vody a k ní přiléhajícím sportovním plochám. Podél severního obchvatu města se nachází velké plochy přinášející potenciál budoucího rozvoje lokality, který je podpořen i možností bezpečného přechodu obchvatu lávkou, a tak snadnému přístupu ke krajině.
O
revitalizace sídliště využití morfologie terénu rozvoj lokálního centra rozvoj volnočasových aktivity v navazujících lokalitách
T
stárnutí bytového fondu nekoncepční přístup nevhodné využití volných ploch
garáže u silničního obchvatu města
ZŠ Konečná
dětské hřiště
MŠ Žižkov současná poloha lokáního centra
obytný dům s doplňkovými funkcemi v parteru – barvy-laky, železářství, obchod
a ov
ižk
Ž ul.
sportovní areál Plovárenská
řeka Sázava
0
50 m 100 m 150 m 200 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
95
96
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
113 Artikulace veřejných prostranství. Nejasné prostorové vymezení a neurčitý charakter veřejných prostranství sídlišť jsou spojeny s nesrozumitelností a špatnou obytnou kvalitou prostředí. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
114
115
Podoba lokálního centra. Současné lokální centrum s obchodem a hospodou je nutno oživit, doplnit mobilářem – dát mu jedinečný charakter. Utvořit příjemné místo pro setkávání lidí, hru dětí a odpočinek. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
116
117 Členění bloků. Sídlišti chybí hierarchie venkovních prostor. Vhodné vymezení bloků by pomohlo k lepší čitelnosti prostředí. Vzniknout zde může park, hřiště, dvorky, zahrady aj. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
118 Zelená osa skrz sídliště s množstvím různých charakterů a nabídkou volnočasových aktivit. [Francie, Alfortville, The Grand Ensemble Park]
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Úprava parteru a jeho dorovnání na zvýšenou úroveň přízemních bytů. To vytváří domům polosoukromé a soukromé předzahrady a společné prostory s kultivovanou formou parkování. [Německo, Leinefelse, Südstad]
Nové sídlištní centrum s jedinečným obrazem. Nabídka různých funkčí a širokého využití veřejných prostranství. [Francie, Alfortville]
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
119 Koncepce parkování. Deficit parkovacích míst je velmi často nejpalčivějším problémem současných sídlišť. Je třeba k němu přistupovat nejen vhodnou reorganizací parteru sídlišť, ale i celkovou koncepcí mobility ve městě a podpory jiných druhů dopravy. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
120
121
Předprostor školy postrádá vhodné plochy pro pohyb dětí a rodičů. Nevhodně zvolené oplocení pozemku a podoba vstupní brány. Místo působí až nehostinně. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
122
Domy ve svahu. Díky morfologii terénu si domy nestíní výhledy. Navíc je díky terasovým rozdílům možnost zakomponovat terasy, nové byty ve „sklepě“, přistavěná parkovací stání aj. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
124
123
Nová organizace veřejného prostoru. [Nizozemsko, Amsterdam, Osdorp]
Předprostor školy s reprezentativním vzhledem příjemnou pěší plochou uzpůsobenou pro pobyt dětí. [Česká republika, Praha-Petrovice]
Soukromé zahrady na pochozí střeše garáže. [Velká Británie, Cambridge, Accordia]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
97
D.1.8
Masarykova
struktura: sídliště, zahradní město, výrobní areály plocha: 137 000 m2 proces: urb. soutěž, územní studie, regulační plán(y)
Masarykova ulice je asi největším urbanistickým zásahem do města minulého režimu. Směrem od Jihlavy se nekompromisně zařezává do terénu, pokračuje pod železničním viaduktem, za křižovatkou velmi přísně odděluje ze západu strukturu zahradního města, pokračuje mostem přes Sázavu na vysoký násep a trochu neochotně se kroutí zbytkem města směrem na sever, kde mimo jiné nevybíravě odhaluje zadní trakty domů při ulici Pražská. Ve svém těsném okolí většinou vytváří nehostinné prostředí, kde se většina obyvatel nezdrží déle, než je nezbytně nutné. Z důvodu vysoké intenzity dopravy (kolem 17 000 voz./24 h) není úrovňové přecházení ve všech místech bezpečné, v minulosti proto byly vybudovány podchody pro chodce, které jsou opravdu nouzovým řešením dopravní situace. Naštěstí se zdá, že tento stav bude možné v dohledné době změnit. Spolu s dobudováním městského obchvatu (JV větve) se počítá s výrazným zklidněním tranzitní dopravy. Ulice by se tak mohla stát nečím, co není pouze špatně překonatelná bariéra, ale veřejným prostorem, který městu pomáhá a vyživuje ho, městskou třídou.
S
dominantní trasování – návaznost významných ulic prostorové rezervy přítomnost několika „zálivů“
W
intenzivní doprava terénní rozdíly v důsledku vedení komunikace arogantní postavení k městu
98
Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Při Masarykově ulici se nachází několik „zálivů“ – ploch, které jsou různě využívané, a které skýtají značný potenciál při realizace jejího zklidnění. Je to okolí křižovatky ulic Masarykova a U Cihláře na severu, kde se nachází autobazar, čerpací stanice a krkolomné spojení staré ulice Pražská s ulicí Masarykova. Díky přítomnosti obchodních domů je místo velmi živé. Dalším momentem je místo podchodu u ZŠ Wolkerova, trpící komplikovanou konstrukcí pěšího podchodu rušné silnice. Přiléhá k němu poměrně veliká plocha s ambicí stát se lokálním centrem. Asi nejdůležitějšími momenty jsou však plochy předmostí „u Billy“ a plocha parkoviště OD Alej. Obě jsou součástí centra města, což by člověk z jejich podoby nepoznal. V místech chybí definice nároží, mají problematický vztah k uliční čáře a špatnou podobu veřejných prostranství. Místo „cirkusplacu“, tvořící přechod do rekreační sportovní zóny, má prozatím čistý štít, případná struktura by však měla pečlivě zohlednit terénní konfiguraci a návaznost na Masarykovu ulici. Plochy nad pivovarem a pod Penny mají ambici lokálního významu.
O
vznik čtvrťového centra spojení struktury Brodu a Perknova citlivé zapojení spojnice se severem města vznik kvalitní rezidenční čtvrti v kontaktu s krajinou parkový charakter jižní části údolí veliké prostorové rezervy
T
necitlivý zásah stavbou silnice ještě větší odtržení Perknova nekoordinovaný přístup příliš reklamy
nákupní středisko
čerpací stanice garážový dům
podchod
obchody, restaurace
úřad
aryk
ova
okresní nemocnice
pivovar
Mas
podchod
SOŠ a VOŠ Zdravotní OD Alej
nemocniční park
restaurace, fitcentrum, HUB, klub
Billa
podchody pod mostem
hotel Slunce
čerpací stanice
SPŠ Stavební
ká
železniční viadukt
ul. Lidic
starý hřbitov s kostelem sv.Vojtěcha
0
50 m 100 m 150 m 200 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách
99
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
125
Nároží a uliční čára. V místě, kdy by nároží mělo být jasně definováno, chybí rohový dům. Uliční čára potom neurčitě plave a vzniká takováto mez. [Česká republika, Havlíčkův Brod, Masarykova ulice]
126 Dům s akcentem na nároží, s jasným vztahem k ulici, definovaným optickým oddělením prvních dvou podlaží, udává místu řád. [Česká republika, Brno]
127
Úrovně ulice. Na ulici se setkávají lidé a auta. Dnes už se jedno bez druhého neobejde a proto nadměrná segregace městu škodí. Změnou úrovní chodníků a silnice už ulice přestává být ulicí. [Česká republika, Havlíčkův Brod, Havlíčkova ulice]
128 Frekventovaný dopravní tah může mít městskou podobu. Domy od ulice sice mírně odstupují, ale stále s ní mají kontakt. [Švédsko, Malmö]
Plochy před obchody. Rozlehlá parkoviště podél silnice, častý obrázek ihned po příjezdu do města. V Havlíčkově Brodě to není jiné. [Česká republika, Havlíčkův Brod, Masarykova ulice]
130
129
100 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Obrácený koncept. Parkovací plocha je až za budovou obchodu nebo restaurace. Nezpůsobuje devastaci ulice, ale umožní její normální fungování. [Mexiko, Ensenada, Plaza Internacional]
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
131
Čerpací stanice. Čerpací stanice u centra města se vzhledem nijak neliší od kdejaké dálniční. Uniformita společnosti má přednost před zdravým rozumem. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
132
133 Prostory mezi domy. Problematické plochy v otázce vlastnictví nebo údržby. Prakticky nejsou ničí a to se odráží na jejich podobě. Celý prostor tak slouží nanejvýše k venčení psů. [Česká republika, Havlíčkův Brod, sídliště Pražská]
134
Parkování. Parkoviště při sídlištích bývají špatně organizovaná, funkčně přísně vymezena. Jejich provázanost s veřejným prostorem nefunguje a i zastaralé povrchy přestávají plnit svoji funkci. [Česká republika, Havlíčkův Brod, Masarykova ulice]
136
135
Minimalistická a přesto nevšední čerpací stanice, která vzhledem nikoho neurazí, naopak působí velmi kultivovaně. Péče byla věnována i drobné výsatbě v okolí. [Slovensko, Matuškovo, Čerpací stanice GAS]
Nenáročná úprava plochy mezi bytovými domy. Štěrkové a mlatové plochy minimalizují zahradní údržbu, stejně tak břízy a traviny. Díky relativně pevnému povrchu je prostor využitelný a obytný. [Švýcarsko, Zurich, Jardin Dufaux ]
Velmi volně pojatá parkovací stání přiléhají ke skateparku. Díky několika vhodně umístěným stromům a kusu trávy je přechod velmi přirozený. [Francie, Chartres, Chartres redevelopment]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 101
D2 Parcely a rozvojové plochy
102 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Kapitola se zabývá parcelami a menšími rozvojovými plochami. Těch se na území města nachází velké množství a nabízí tak značné územní rezervy.
Zdrojem pro výběr ploch byl především územní plán. Vybrány byly ty plochy, které se nachází v exponované pozici, mají problematické postavení z hlediska kontextu a návaznosti na strukturu města a nebo jsou důležité pro dotvoření obrazu Havlíčkova Brodu.
Vybrány byly ale i plochy, které územní plán jako rozvojové a přestavbové nestanovuje. Jejich podoba a charakter však neodpovídají jejich umístění v rámci města, případně je potřeba plochy zhodnotit jinak, než jsou v současnosti využívány. Město by se mělo chovat hospodárně a zodpovědně, a dávat přednost zaplnění těchto „jizev“ před rozpínáním do krajiny.
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 103
D
parcely a rozvojové plochy plochy
104 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
0
200 m
400 m
600 m
800 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 105
Plochy vymezené ÚP
název plochy 2.1
Čelo města – Masarykova, Sever
plocha
využití
[m ]
souhlas
odůvodnění
s využitím
2
15 100
OK
ano
29 350
OK
ne
v návaznosti na rybníčky by byla škoda vymezit celou 2.2
Plocha u Pivovarských rybníčků
plochu pro plošnou komerci, může být skloubena s bydlením – SM
2.3
Dvůr Na Výšině – u Penny
4 550
BH
ne
2.4
Plocha „Na Nebi”
23 550
SM
ano
2.5
2.11
2.13
2.14
2.15 2.17 2.18 2.19 2.20
Plocha při ulici Pražská – bývalá kotelna
Nároží ulic Masarykova a Ledečská
Plocha Na Losích – „cirkusplac“ u řeky
Plocha u řeky - rozšíření areálu TJ Jiskra Plocha u ulice Žižkova – za penzionem Star Nároží ulic Masarykova a Humpolecká Plocha u ulice Humpolecká Plocha na ulici Nádražní – za Kauflandem Plocha u kolejiště na Vysočanech
současná plocha může obsáhnout drobnou vybavenost a lépe spojit sídliště se supermarketem
nabízí vznik lokálního centra uvnitř sídliště, parková 5 150
OV
ano
úprava může být zčásti ponechána, specifikace plochy spíše SM plocha specifikovaná jako DS by na tomto místě měla
3 150
DS
ne
veliké problémy s napojením, vhodnější by byla specifikace SM nebo SC rozšíření sportovního areálu až k Masarykově ulici jen
9 500
OS
ne
podpoří ostrý předěl, po zklidnění je potřeba definovat uliční čáru – SM nová budova haly může být příjemně zakomponovaná
12 500
OS
ano
jako přechod do krajiny, předprostor obslouží cyklostezku u řeky
3 300
OM
ano
470
DS
ne
5 500
OM
ano
8 600
SM
ano
6 100
SM
ano
nároží by mělo být definováno rohovým domem, který v místě kdysi stával, pozice je však posunuta – SM
stanovená plocha OM prostor spíše využije pro sebe, 2.21
Plocha na návsi v Perknově
2 350
OM
ne
vhodnější OV nebo SM může místu efektivně dodat potřebnou energii
106 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Plochy nevymezené ÚP
název plochy 2.6
Nároží u kruhového objezdu na Pražské ulici
plocha
využití
600
souhlas
odůvodnění
s využitím
[m ] 2
SM, BH
ne
SM
ano
potenciální místo vzniku čtvrťového centra – potřeba služeb v parteru – SC nebo SM Jedná se o 2 parcely, které by měly být osazeny
2.7
Proluka v ulici Dobrovského
1 870
domy vytvářejícími reprezentativní čelo ulice spolu s ostatními
2.8 2.9
2.10
Obchodní akademie Skleňák – původně admin. budova škrobáren Nároží ulic Havlíčkova a Beckovského – tržnice a bary
1 400
SM
ne
1 300
SM
ano
1 850
SC
ne
objekt svým určením nevhodný pro bydlení, měla by zde sídlit veřejná instituce – škola/úřad/galerie
plocha je správně vymezena v ÚP, ale její současná podoba velmi oslabuje místo, na místě by měl stát rohový dům neadekvátní podoba okraje centra města, měla by
2.12
Blok Billa + plynárny
9 000
SC, OM
ne
být výrazně definována uliční čára – plocha spíše SM nebo SC
2.16
Proluka v ulici Nádražní
650
SC
ano
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 107
D3 Veřejná prostranství
108 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Kapitola se zabývá stávajícími centry a posílením a tvorbou nových center ve městě. Veřejná prostranství zobrazená na souhrnné mapě, byla vybrána na základě interpretace analýz v kombinaci s pěším průzkumem.
Město má hlavní městské centrum a několik spádových oblastních center. Tato centra však často neplní svou roli. V kapitole jsou vybrány charakteristické příklady a jejich možná řešení, která lze následně aplikovat na obdobná centra ve městě. Příklady jsou vybrány i z hlediska návaznosti na urbanistické rozvojové plochy v kapitole D.1.
Oproti velkým urbanistickým zásahům lze podobu veřejných prostranství zlepšit v rámci krátkodobého horizontu. Mohou tak vzniknout příjemná místa, která přinesou do města novou energii a lidé se v nich budou cítit dobře a pohodlně.
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 109
městské centrum čtvrťové centrum / potenciální čtvrťové centrum lokální centrum / potenciální lokální centrum
vytipovaná ohniska obchodní centrum D
veřejná prostranství
110 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
0
200 m
400 m
600 m
800 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 111
D.3.1
Smetanovo náměstí
struktura: sídliště vlastník: město, soukromí vlastníci plocha: 10 650 m2 proces: architektonická studie
Na náměstí, jakožto nejdůležitější městský veřejný prostor, mají být kladeny ty nejvyšší nároky. Je nutné zajistit jeho bezbariérovost. Každý obyvatel by měl mít možnost náměstí využívat. Setkává se zde pohyb chodců a cyklistů s auty. Je potřeba prostor koncipovat tak, aby se navzájem neomezovali a aby byl pohyb chodců vždy upřednostněn. Je důležité instalovat jednotný mobiliář a osvětlení. Dále je důležité klást důraz na použití kvalitních trvanlivých materiálů (kámen, mlat) a zpracování detailů, které podpoří obytnost a důležitost prostoru. Zároveň se vynaložená investice vrátí v lepší údržbě. Smetanovo náměstí tvoří jedno z hlavních veřejných prostranství v centru města. Vzniklo na místě původní zástavby po asanaci v 80. letech minulého století, kdy byl zbořen špalíček původních domů a celá západní řada domů, přiléhající k původním, nedochovaným hradbám města. Na tomto místě vyrostlo modernictické sídliště nerespektující měřítko původní zástavby. Věžové domy mají podnož přiléhající k parku, do které jsou umístěny služby. Smetanovo náměstí je koncipováno z větší části jako parkové. Jeho dolní část bude v budoucnu zrekonstruována podle architektonického návrhu Burian-Křivinka Architekti. Zároveň se hledá způsob jak naložit s horní částí náměstí.
S
blízkost Havlíčkova náměstí blízkost řeky cesta vedoucí na Havlíčkovo nám.– energie klidné místo odcloněné od dopravy
W
parkovací kapacity neutěšený stav horní časti náměstí dopravní obsluha zadních traktů domů v horní části nám. 112 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Současná podoba horní čaśti Smetanova náměstí nereflektuje potřeby místa. Slouží pouze jako hromadné parkoviště a místo pro sběr komunálního odpadu. Po zboření panelového domu, který bránil přímému propojení ulice Havlíčkovy s Havlíčkovým náměstím, vznikl atraktivní prostor, který by měl být využit jako stavební parcela a zároveň nabídnout volný prostor pro rozličné aktivity. V současné době město řeší komplikovanou situaci s městským sálem. Nový polyfunkční městský dům se sálem, který by nabídl rozličné možnosti kulturního využití, by v tomto možném domě našel důstojné místo. Zároveň by místu výrazně pomohl živý parter, nabízející například restauraci. Pro navýšení počtu parkovacích míst by nově vzniklý dům mohl nabídnout podzemní garáže, které by umožnily parkování i obyvatelům okolních domů. Důležité jsou pro prokrvení místa i další vstupy na náměstí. Ulička vedouci z parkoviště v horní časti Smetanova náměstí, která ústí do Horní ulice (a následně pokračuje do Příčné ulice), potřebuje zkultivovat a osvětlit. Ulice Smetanova náměstí, která je napojena na Horní ulici u domu Skaut klubu, by výměnou povrchu chodníků za kostky, doplněním lamp a stromořadí získala městský ráz, který v současnosti postrádá.
O
nové kulturní ohnisko – poptávka po městském sále využití domu „Skleňáku“ pro veřejnou funkci těsnější propojení parku u řeky se Smetanovým nám.
T
opuštěný dům „Skleňák“ - prodej, nejasné využití zhoršení možnosti parkování v důsledku zrušení parkoviště
Skaut klub
parkoviště
ul. Horní
ul. H
avlí č
Smetanovo náměstí
pozemkový úřad
ul. T rčko va
res t
aur ace
, slu
žby
ul. B
eck
ovs kéh o
kov a
Havlíčkovo náměstí
pošta
ul.
Trč kov a
0
20 m
40 m
60 m
80 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 113 park u řeky
[Fotodokumentace současného stavu]
137
Veřejný prostor před štítovou zdí budovy pozemkového úřadu lze využít k dočasným drobným akcím typu stánkového prodeje a osadit stromy, které ohraničí cestu na Havlíčkovo náměstí. [Česká republika, Havůíčkův Brod]
138
139 Nakládání s odpadem – kontejnery na komunální odpad by měly být skryté, případně na frekventovaném místě zahloubené pod povrch tak, aby nenarušovaly celkovou estetiku místa. [Česká republika, Havůíčkův Brod]
140 Zbytkové nezpevněné plochy tvořící předprostor zadních traktů domů lemujících Horní ulici. [Česká republika, Havůíčkův Brod]
141 Detail provedení. Při rekonstrukci horní části náměstí je nutné navázat na již zrekonstruované části v Havlíčkově ulici a před budovou České pošty. [Česká republika, Havůíčkův Brod]
142
114 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
„Skleňák“ – bývalá budova finančního úřadu je dnes neobydlená. Postupně stárne a hrozí, že ji město bude muset odprodat. Bylo by vhodné zrekonstruovat objekt tak, aby ctil své okolí a přesunout úředníky městské samosprávy zpět. Budova je na exponovaném místě, měla by mít významnou funkci. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Štítová slepá fasáda domu pozemkového úřadu je nevhodně orientována do exponovaného místa náměstí. Mohla by být využívána k uměleckým účelům nebo ozeleněna. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
143
Ulička vedoucí ze Smetanova náměstí mířící do Příčné ulice. Odstraněním nevzhledných betonvých květináčů a doplněním lamp veřejného osvětlení by se celkově pozvedla její atraktivita. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
144
145
Parkoviště v horní části Smetanova náměstí by mělo být nahrazeno reprezentativní budovou a volným veřejným prostorem. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
146
Ulice vedoucí severně na Smetanovo nám. působí neobytně. Je potřeba materiálově sjednotit povrchy s prostorem náměstí a předprostorem před budovou Skaut klubu a doplnit stromořadí s osvětlením. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
148
147
Klidná pěší ulice s kvalitním mobiliářem. [Portugalsko, Porto]
Otevřený prostor před občanskou budovou připravený na různorodé akce. Kvalitní materiály a mobiliář působí reprezentativním dojmem. [Švýcarsko, Meilen]
Přijemná městská ulice s kvalitními povrchy, stromy a možností parkování. [Francie, Charenton-le-Pont]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 115
D.3.2
U Kateřiny
struktura: kompaktní zástavba vlastník: město Havlíčkův Brod, soukromí vlastníci plocha: 35 631 m2 proces: urbanistická studie
Lokalita se nachází za mostem přes řeku Sázavu vedoucím na jih od centra města ulicí Dolní. Na tento most se beprostředně napojuje kruhový objezd ústící dále do ulic Humpolecká, Jihlavská a Nádražní. Podél ulice Humpolecká se nalézá prostor rozsáhlého parkoviště vedle Střední průmyslové školy stavební. Na protější straně pak najdeme hotel Slunce, který ve svém předprostoru skýta jak další parkovací plochu, tak restaurační zařízení. Důležitým bodem je pak také Kostel svaté Kateřiny v přímé blízkosti kruhového objezdu. Stav veřejného prostoru je v těchto jmenovaných místech bohužel nedostačující, nevytváří kvalitní prostředí pro pěší a ani neposkytuje významným způsobem příležitost k odpočinku či setkávání obyvatel. Silnou přítomnost v území najdeme v automobilové dopravě. Ta se projevuje hlavně četnými parkovacími plochami, které zabírají klíčová veřejná místa v lokalitě, a dále širokými koridory pro průjezd vozidel územím, které fungují jako fyzické i hlukové bariéry. Východiskem pro zlepšení veřejného prostoru v území je bezpochyby změna orientace z automobilové dopravy na upřednostnění chodců a obyvatel lokality. Je důležité alespoň částečně regulovat parkovací plochy ve prospěch veřejného prostranství pro posezení a odpočinek.
S
blízkost centru města vodní toky Sázava a Žabinec větší hustota obyvatelstva
W
nekoncepční či nehodící se zeleň nevhodné použití reklamy mnoho parkovacích ploch na úkor veřejného prostransví
116 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Změna povrchů v určitých místech by mohla v případě kvalitního dláždění přinést do lokality více městský charakter a vytvořit tak přirozené propojení s centrem města. Řada míst pak také obsahuje nekoncepční zeleň, která se svým charakterem často nehodí do tohoto území. Příkladem může být třeba výsadba jehličnatých stromů v okolí sídlištní výstavby, která se hodí spíše do prostředí lesů a může navozovat pro město cizí charakter. Reklama je také důležitým tématem. Například v předprostoru hotelu Slunce se nalézá mnoho barevných reklamních poutačů, které ruší kompaktní a jednotný dojem z veřejného prostoru. Pro člověka by mělo být území přehledné a harmonické, nikoliv zatíženo mnoha barevnými nápisy. Výrazným veřejným prostorem je pak zajisté také nábřeží řeky Sázavy, které by šlo více zpřístupnit a obohatit ho například i možností cyklistické dopravy. Lepší zpřístupnění a využití pro rekreační účely se nabízí také u potoka Žabinec. Okolí Kostela svaté Kateřiny by šlo pak zajisté zatraktivnit, vhodnou zelení odhlučnit od kruhového objezdu a směřovat jeho charakter spíše k nábřeží.
O
změna povrchů v klíčových místech území odpočinkové a setkávací plochy, lepší přístupnost Žabince zkvalitnění veřejného prostoru a mobiliáře lepší cyklodoprava v území a kolem řeky Sázavy
T
nepříjemný a nebezpečný veřejný prostor pro pěší nedostatek kvalitních veřejných míst pro setkávání
hotel Slunce
Kostel svaté Kateřiny
ul.
olní
parkovací plocha
Nád
raž n
í
ul. Jihlavská
ul. D
střední průmyslová škola
0
20 m
40 m
60 m
80 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 117
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
149
Parkoviště vedle střední průmyslové školy tvoří velkou monotónní plochu v území. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
150
151 Podél ulice Dolní chybí kvalitním veřejný prostor. Místo toho je zde pouze nekoncepční povrch zeleně a mnoho reklamních poutačů, které ruší celkový dojem z místa. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
152
153 Mobiliář ve veřejném prostoru je často ve špatném stavu či nešťastně umístěn. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
118 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Parkoviště tvořící zároveň centrální veřejný prostor určený k posezení a setkávání obyvatel. [Německo, Lebach, Bitscher Platz]
Oddělená pěší a cyklistická cesta od vozovky spolu s jemným doplněním zelení a zatravňovací dlažbou. [Francie, Bourgoin-Jallieu]
[Fotodokumentace současného stavu]
154 Nehodící se zeleň. V okolí sídliště se nachází mnoho jehličnanů, které svým charakterem nezapadí do městského prostředí. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Okolí Kostela sv. Kateřiny by potřebovalo zatraktivnit kvalitním veřejným prostorem směřujícím ke břehu Sázavy. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
156
[Reference příkladů řešení]
Listnaté stromy působí ve městském prostředí přirozeněji a lépe chrání před povětrnostními vlivy a deštěm. [Německo, Würzburg]
155
Veřejný prostor před kostelem tvoří trvanlivý mobiliář a jemně strukturovaná dlažba vytvářející městský výraz. [Francie, Saint-Flour]
157
Dětská hřiště v okolí sídliště plní svojí roli dobře a fungují jako jedno z mála veřejných míst pro setkávání obyvatel a hru dětí. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
158
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 119
D.3.3
Nádraží
struktura: kompaktní město vlastník: město Havlíčkův Brod plocha: 53 100 m2 proces: urbanistická, architektonická studie
Území se nachází jihovýchodně od centra Havlíčkova Brodu za řekou Sazavou. Je vymezeno především koridorem železniční tratě, který jej ze západní a východní strany odděluje od ostatních částí města. Ze severu poté tvoří hranici ulice Bělohradská. Místo slouží jako stěžejní dopravní uzel města. Nachází se zde hlavní vlaková stanice Havlíčkův Brod spolu s nádražím autobusovým. Dále území silně charakterizuje objekt supermarketu s rozsáhlou venkovní parkovací plochou. Do těchto prvků poté vstupují tradiční městské domy, které svojí strukturou utváří neucelené či nesouvislé městské bloky. Předprostor železniční stanice představuje především zpevněná asfaltová plocha určená automobilové dopravě v kombinaci se zeleným ostrůvkem kruhového objezdu, který ovšem skýtá pouze neupravený porost s křovinami. Jako pozitivní se jeví výsadba krátké aleje stromů na západní straně, navazující částečně dále do ulice Nádražní. Ta prostoru dodává určité členění, určuje směr k nádražní hale a může v budoucnu poskytovat i cenný stín.
S
významný dopravní uzel města blízkost vlakového a autobusového nádraží možnosti stravování v okolí
W
odlehlá lokace vzhledem k centru města nadvláda motorové dopravy na úkor pěších nedostatek relaxačních ploch v návaznosti na nádraží chybí důstojné propojení s centrem
120 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Základním východistem řešení tohoto území je jeho kvalitní napojení na zbytek městské struktury. Je důležité vytvořit příjemné pěší spojení centra města s nádražím. Musíme myslet na to, že okolí vlakové a autobusové stanice bude jedno z prvních míst, které potencionální návštěvník po příjezdu do Havlíčkova Brodu uvidí. Mělo by být proto reprezentativní, dobře čitelné a jasně ukazovat směr, kterým se chodec dostane přes řeku do nitra města. Momentálně je místo pokryto mnoha odstavnými a parkovacími plochami, role chodce tak zůstává trochu v pozadí. Úprava ulic a prostorů spojujících centrum s nádražím, jejich zatraktivnění, určení jasné hierarchie a zajištění bezpečné pěší cesty by mělo být jednou z hlavních priorit tohoto místa. Dalším tématem k řešení je samotný předprostor nádraží. Ten bohužel momentálně nedisponuje kvalitní veřejnou plochou, která by sloužila pro odpočinek a posezení lidí, čekajících na příchozí či odchozí spoj. Je proto klíčové zajistit zkvalitnění tohoto veřejného prostoru, který má ponteciál do budoucna přebrat roli lokálního čtvrťového centra.
O
příjemné pěší propojení s centrem odpočinkové plochy pro čekající cestující vyšší míra reprezentace, vstupní bod do města zkvalitnění veřejného prostoru, vytvoření lokálního centra
T
ztížené podmínky dostupnosti pro pěší špatná orientace v prostředí
ul. Bělo
hrads
ká
parkoviště supermarketu supermarket
ul.
autobusové nádraží ní
až dr
Ná
pošta
předprostor vlakového nádraží
hala vlakového nádraží
0
25 m
50 m
75 m 100 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 121
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
159 Předprostor nádražní haly. Místo je definováno hlavně příjezdem pro motorová vozidla. Zeleň neposkytuje dostatečné možnosti pro odpočinek a relaxaci při čekání na vlakové či autobusové spojení. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
160
Zeleň před vchodem do nádražní haly. Přestože stromová alej dobře odděluje pěší spojení od vozovky, místo není dostatečně reprezentativní a neskýtá uspokojivý počet míst k posezení. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
162
161
Ulice Nádražní vedoucí ke stanici. Spojení nádraží s městem hraje v hierarchii sídla vždy důležitou roli, která se však v tomto případě nepromítá do podoby a kvality veřejného prostoru. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
163
122 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Předprostor nádraží v Hradci Králové upřednostňuje pěší a cyklisty před automobilovým provozem. Kromě příjemného veřejného prostoru nabízí například kompaktní parkovací věž pro kola. [Česká republika, Hradec Králové]
Předprostor mezi autobusovým a vlakovým nádražím v holandském Enschede tvoří jednoduché řady stromů na velkoformátové zpěvněné dlažbě. Rozmístění stromů poskytuje stín a možnost příjemného posezení. Vedle se nachází rozsáhlé parkoviště pro kola. [Nizozemsko, Entschede]
[Fotodokumentace současného stavu]
Autobusové nádraží. Objekt nádraží je z větší části obklopen parkovišti a stejně jako jeho vlakový protějšek trpí nedostatkem kvalitního veřejného prostoru, který by oživil a zpříjemnil čekání na spoj. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
[Reference příkladů řešení]
Nádraží v Kloboukách u Brna nabízí prosklenou čekárnu se zázemím pro cestující a drobným občerstvením. Důležitý je také okolní veřejný prostor, jenž se skládá z kvalitních prvků a materiálů. [Česká republika, Klobouky u Brna]
164
165
166 Předprostor supermarketu. Parkoviště před supermarketem leží na jednom z možných pěších spojení do centra města a vytváří tak pro chodce nepříjemné a nepřehledné prostředí. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
167
Supermarket Billa v Litomyšli, jenž přímo navazuje na autobusový terminál, skýtá předprostor tvořený příjemným parkem pro posezení a odpočinek. [Česká republika, Litomyšl]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 123
D.3.4
Obchodní dům Alej
struktura: zahradní město, areál vybavenosti vlastník: COOP jednota, kraj, město plocha: 6 200 m2 proces: architektonická studie, regulační plán
OD Alej je významným obchodním centrem ve městě. Odpovídá tomu jeho umístění a velikost, ale zdaleka ne jeho kultivovanost. Pozice na křížení ulice Masarykova a ulice Havlíčkova domu dává vyjímečné postavení, které však není plně využito. Místo funguje více pro řidiče, než pro pěší (a to navíc ne moc dobře - komplikovaný výjezd). Samotný obchodní dům je posazený velmi hluboko za uliční čarou Masarykovy ulice, prostor před ním vyplňuje převážně parkoviště, jehož severní část je v mírném svahu. Plocha parkoviště se tak možná stává větší dominantou, než samotný obchodní dům. Jelikož je v tomto místě východní hrana Masarykovy ulice v podstatě hranicí centra města, neměly by se tu vyskytovat takto veliké holé plochy. Ty výrazně nabourávají měřítko celé lokality a degradují tak dojem z celého města. Očekávané zklidnění hlavní dopravní tepny může kompletně změnit tvář tohoto prostoru. Rozsáhlý nezastavěný pozemek má možnost pomoci definovat dnes nedokončený urbánní blok klasickými městskými prvky jako je nároží a souvislá řada domů. V případě zásahu lze vyřešit i prakování způsobem, který je pro město přívětivější, než tato plocha. Je tak potenciální investorskou příležitostí, která svým rozsahem nemá v centru obdobu.
S
pozice na křížení cest dobrá dostupnost veliká koncentrace lidí vysázená alej veliké prostorové rezervy
W
zanedbané chodníky neupravený předprostor dominance parkoviště příliš reklamy
124 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Daleko lépe se dům k městu staví svou jižní fasádou. Není zde myšlena sama podoba fasády, ale předprostor ustoupený od Havlíčkovy ulice. Přes svoji dlouhodbou zanedbanost má opravdu veliký potenciál stát se místem, které Havlíčkovu ulici výrazně oživí svým zapojením a vznikem reprezentativního veřejného prostoru. Plácek před vstupem z Havlíčkovy ulice by byl dalším korálkem na cestě k náměstí a podpořil by tak logiku struktury, která se v tomto místě formuje desítky let. Takový zásah by výrazně ovlivnil i vnitřní fungování samotného domu, uzpůsobení nové situaci by ale vzhledem k velmi volné vnitřní dispozici nemělo být problém.
O
doplnění Masarykovy ulice po zklidnění kultivace v reprezentativní městské OD posílení vztahu k Havlíčkově ulici
T
ponechání v současném stavu degradace úseku Havlíčkovy ulice v úseku u OD
střední a vyšší odborná škola
obchod
Ale ji
ul. Husova
ul. K
parkoviště OD Alej
ul. M
asa
ryko va
parkoviště zaměstnanců + zásobování
obchodní dům Alej
tržnice
ul. H
avlí č
vstup do obchodního domu z Havlíčkovy ulice
kov a
obchody
0
20m
40m
60m
80m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 125
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
168
Nový kabát Havlíčkovy ulice. Význam Havlíčkovy ulice, jedné z městských radiál, postupně narůstá tím, jak se zlepšuje okolí Havlíčkova náměstí. I tato část by zasloužila převléct do nového kabátu. [Česká republika, Havlíčkův Brod, Havlíčkova ulice]
169
170
Stromořadí. Stromořadí zlepšuje mikroklima v ulicích, v létě poskytuje ochranu před sluncem. Jak je patrné ze skladby slova, tvoří ho řada stromů (obvykle min.4 stromy) se stejnými rozestupy. Nedodržení pravidla řady kazí celý efekt. [Česká republika, Havlíčkův Brod, Havlíčkova ulice]
171
Reprezentativní vstup. Redukce reklamních poutačů vstupu velmi pomohla. Přesto přítomnost parkoviště, benzínové pumpy a terénní rozdíl z něj hlavní vstup nedělají i když je tak koncipován. Dům se odvrací od Havlíčkovy ulice. [Česká republika, Havlíčkův Brod, OD Alej]
173 Jasně definovaný reprezentativní vstup do obchodního domu. Auta před ním nemají žádné místo, plocha patří chodcům - je zde prostor pro zahrádku kavárny apod. [Česká republika, Opava, OC Breda]
172
126 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Vkusná kamená dlažba, její obměna pro rozlišení plochy parkovacího stání, nízké kamenné obruby a zvýšení vozovky do úrovně chodníku v místě, kde je to potřeba. Tak má vypadat ulice v centru. [Česká republika, Havlíčkův Brod, ulice Boženy Němcové]
Na Letné lze vidět krásná stará stromořadí, ale i ta je potřeba časem obnovovat. [Česká republika, Praha, Letná]
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
174 Podoba parkoviště. Plocha před obchodním domem je prosta vymezených cest pro pěší a chybí zde zeleň. Na první pohled je jasné, že auto má přednost před chodcem. V centru města by to měl být ale chodec. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
175
Zapojení do ulice. Obchodní dům je od Havlíčkovy ulice odstoupen až za linii starých lip. Prostor by se mohl stát plnohodnotným rozšířením celé ulice a to včetně vstupu do OD. Pokud by místo bylo zařízeno vhodným mobiliářem, určitě by přilákalo více lidí. [Česká republika, Havlíčkův Brod, OD Alej]
177
176
Příklad parkoviště, které se přes léto nestane nepříjemnou výhní. Je příjemné na pohled v okolí zvlčuje a ochlazuje mikroklima. Koncepce takového parkování zlepšuje situaci města jako tepelného ostrova. [Dánsko, Kodaň, University of Copenhagen]
Jednoduchý, drobný a čistý obchodní dům, který se zapojuje do života na ulici a poskytuje svůj předprostor autobusové zastávce. Stačí drobná čistá dlážděná plocha. [Slovensko, Brezno, Obchodny dom Brezno]
178 Obchodní
dům využívající a zároveň obohacující své okolí. [Dánsko, Kodaň, market Torvehallerne]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 127
D.3.5
Pražská
struktura: sídliště, historické město vlastník: město plocha: 5 300 m2 proces: architektonická studie, regulační plán
Veřejné prostranství tvoří křižovatka ulic Pražská, Síldliště Pražská, Chotěbořská a Dobrovského, vedoucí přímo z hlavního náměstí. Nachází se na místě přechodu z historického města do sídliště. Stojí zde Městský úřad a v blízkosti se nachází pošta, potraviny a další menší obchody. Křižovatka je svou polohou ideálním místem pro vznik centra okolních lokalit. Navíc tvoří pomyslný předprostor vstupu do historické části města a měla by tomu tam svou podobou odpovídat. Předprostor městského úřadu by měl být styčným bodem mezi veřejností a městem. Měl by působit otevřeně a nabízet informace o dění ve města. Prostranství nemá jasně vymezené hranice. Dotvoření nedokončených nároží by prospělo nejen k vytvoření hranic veřejného prostranství, ale vhodně zvolené využití pomůže podpořit význam samotného centra.
S
spádovost místa přítomnost veřejné instituce kumulace funkcí na jednom místě
W
nízký počet služeb kvalita veřejného prostoru přítomnost neměstkých řešení (kruhový objezd)
128 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Okolní zelené plochy by měly být vizuálně sjednoceny s veřejným prostorem a doplněny vhodným mobiliářem. Toto vizuální sjednocení by mělo pokračovat dále ulicí Dobrovského směrem do centra a utvořit tak reprezentativní a kvalitní vstup do centra města. Parkovací plochy podél silnic by měly být vhodně zakomponovány do veřejného prostoru. Křižovatka je v současné chvíli tvořena kruhovým objezdem a lemována zábradlím pro znemožnění přechodu mimo k tomu určená místa. Kruhový objezd by měl být nahrazen obyčejnou křižovatkou, kde plocha silnice i chodníku jsou v jedné rovině a umožňují tak volný pohyb nejen vozidel, ale i chodců a cyklistů. Zvolením vhodného materiálu povrchu a zvednutím výškové úrovně vozovky dopomůžeme ke zklidnění provozu.
O
vznik čtvrťového centra vznik reprezentativní městské třídy vznik prostoru pro komunikaci s veřejností vznik nových služeb a funkcí
T
místo nebude atraktivní (pro veřejnost/pro obchodníky) nepovedené posílení centra nekoncepční přístup
ul. K okoř
ínsk
ul. Re y
nkova
á
pošta
ul. B
rigád
nick
á
Městký úřad –
á
k ražs
ul. P
obor evidence obyvatel a matrik
obchod
bořská
ul. Chotě
á
kruhový objezd před úřadem
ul. Sídl. Pražsk
Výzkumný ústav bramborářský
ul. Dobrovs
kého
nedokončená nároží
0
20 m
40 m
60 m
80 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 129
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
Městský úřad komunikuje s navazujícím veřejným prostranstvím, působí tak otevřeněji a zvyšuje atraktivitu i samotného prostranství. [Francie, Guitrancourt]
179
Předprostor úřadu působí uzavřeně, není reprezentativní. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
180
181
Kruhový objezd není městotvorným prvkem. Zabírá místo a není vhodný jako ukončující prvek cesty z hlavního náměstí města. Tvoří bariéru volnému pohybu chodců. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
182
183 Plácek je místem s potenciálem zastavení. Měl by být vizuálně sjednocený s veřejný prostorem před úřadem, vhodně doplněný mobiliářem a případně infopanely k popisu dění ve městě. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
184
130 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Křižovatka ulic se zvednutou plochou křižovatky do úrovně chodníku umožnující volné přecházení všemi směry. Kontrastně barevné či materiálové řešení povrchu vozovky donutí řidiče v místě křižovatky zbystřit a přispůsobit svou jízdu. [Nizozemsko, De Kaden]
Plácek se zakomponováním vzrostlých stromů do návrhu. Působí kultivovaným dojmem. [Španělsko, Salobreña]
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
185
Parkoviště podél ulice mezi zelenými ostrůvky trávy a rozpraskaným asfaltem působí zuboženým dojmem. Mělo by dojít k zakomponování parkovacího stání do profilu ulice, aby se tak stala jeho zamýšlenou součástí. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
186 Městská třída vedoucí k náměstí. Veřejné prostranství je jasně vymezené s pronajímatelnými partery domů. Ulici dominují stromy. [Maďarsko, Sopron]
Nedokončené nároží. Jedná se o exponované nároží naproti úřadu. Navržený dům by měl respektovat uliční čáru a výšky okolní zástavby. Ideálním řešením by byl bytový dům nebo kanceláře s pronajímatelným parterem. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
188
187
Nový dům doplňující velmi malou nárožní parcelu. Spodní část tvoří pronajímatelné kanceláře se společnou kuchyní. Horní část je obytná. Dům má střešní terasu se zahrádkou a bazén. [Francie, Strasbourg]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 131
D4 Krajinné zásahy
132 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Kapitola se zabývá významnými krajinnými útvary na území města. Definuje jejich význam pro město, jejich využitelnost a případnou ochranu. Nabízí podněty pro posílení vztahu města k krajině v intravilánu.
Mimo řeku Sázavu, jakožto nejvýznamnějšího fenoménu města, řeší údolí potoka Žabince, kde město přechází pozvolně do krajiny, a prostor Augustiniánského kláštera, který je nyní veřejnosti nepřístupný.
Pro park Budoucnost již v současnosti existuje studie a proto se neobjevuje v detailnějších rozborech.
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 133
D
krajinné zásahy plochy
134 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
0
200 m
400 m
600 m
800 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 135
D.4.1
Břehy Sázavy
struktura: krajina, historické město, kompaktní město, zahradní město, sídliště, areály plocha: 1 400 000 m2 proces: krajinářská studie, krajinářská soutěž
Řeka Sázava odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní oblast Středočeské pahorkatiny. Celková délka řeky činí 225,9 km, přičemž Havlíčkův Brod se nachází na jejím 163., kde je již její údolí otevřené a řeka pozvolna meandruje. Na území Havlíčkova Brodu se do ní vlévá malá řeka Šlapanka a potok Žabinec. Zástavba se na sever od řeky díky silné konfiguraci terénu zvedá a naskýtá se tak krásný výhled na celé údolí. Přestože řeka protéká různými částmi města a mezi nimi i samotným historickým středem, město se k řece nijak nevztahuje. Mimo asfaltové pěší a cyklistické stezky, která je přerušovaná a někdy vede podél obou, někde jen po jednom z břehů, se v okolí řeky nic neděje. Obrovský potenciál vodního prvku ve měste tak není vůbec využit. Ve východní části území za železničním mostem protéká řeka místem až s lesoparkovým chrakterem. V tomto místě se nachází jedena z mála pěších lávek přes řeku. Místo má velký potenciál stát se městským parkem s herními prvky a místy pro klidné posezení. Směrem na východ je potom situovaný sportovní areál Plovárenská, který je velmi povedeně provedený a nabízí velké
S
pozice ve středu města klidná řeka v širokém údolí s pozvolnými meandry příhodná morfologie terénu návaznost na výnamné krajinné prvky ve městě
množství volnočasových aktivit. Přesto ani zde nedochází k žádnému záměrnému kontantu s vodní hladinou. Dalším místem kterým řeka protéká je potom městské centrum. Od pěší lávky z nádraží po most u sv. Kateřiny by mohlo vzniknout krásné nábřeží s promenádou. Charakter břehů Kalinova nábřeží by si potom zasložil větší úvahu, hlavně kvůli velké blízkosti sídliště. Může zde pokračovat promenáda z centra či vzniknout více parková úprava s přístupem k vodě. Nemenším potenciálem je potom i „cirkusplac“ před sportovní halou. Vzhledem k výškovému rozdílu k ulici Masarykova, by toto místo mohlo mít z větší části spíše přírodní charakter a doplnit tak rekreační potenciál Sázavy. Směrem k Perknovu by břehy řeky měly zachovat svůj přírodní charakter s pěší stezkou s měkkým povrchem. Řeka má pro město opravdu obrovský potenciál v přílivu nové energie. Vhodné propojení struktury města s vodou, využitím všech potenciálů, které okolí řeky nabízí a podporou rekreace může vzniknout jedinečné místo. Nicméně prvním krokem při přípravě projektu proměny nábřeží by měl být průzkum, který zjistí, jakou podobu nábřeží by obyvatelé města nejvíce přivítali.
O
rekreační potenciál turistický potenciál potenciál přílivu nové energie do města kulturní potenciál potenciál vvtvoření vztahu mezi městem a řekou
W
nevyužitý potenciál malý počet mostů a lávek nesystematicky provedená cyklostezka
136 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
T
nekoncepční přístup nevyužití potenciálů různých charakterů břehů kooperace s povodím Vltavy
“cirkusplac” centum
sportovní areál
Kalinovo nábřeží
kulturní dům Ostrov sportovní areál Plovárenská
lávka sportovní areál
most ulice Masarykova most sv. Kateřiny lávka nádraží - centrum
nádraží
Plovárenská jez
0 150 m 300 m 450 m 600 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 137
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
Plovárenská – jez. Řeka protéká parkově upravenou zelení se vzrostlými stromy. Nachází se zde skautská klubovna a dnes již značně zanedbané dětské hřiště. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
190
189
Lesopark se vzdělávacími a herními prvky. Štěrkový povrch cesty je vhodně zvolen vzhledem k charakteru okolní zeleně. [Německo, Berlín, Wald.Berlin.Klima]
Široký profil s jasným vymezením prostoru pro cyklisty a pro pěší. [Paříž, Lyon, řeka Rhône]
191
Asfaltová cyklostezka podél Sázavy. Stezka se sama o sobě k řece nijak neváže. A i přes šířku, kterou břeh řeky nabízí, není stezka vhodně navržena pro pohodlný a bezpečný pohyb cyklistů a chodců zároveň. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
192
Centrum města. Břeh řeky se stále stejnou úpravou. Místo má potenciál stát se oblíbeným a vyhledávaným místem nejen pro místní, ale i pro turisty. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
194 Kamenné nábřeží s parkovou úpravou jako ideální řešení pro malé město. Různá místa vybízející k posezení a možnosti otevření hospod, kaváren či menšího občerstvení s přímým výhledem na vodní hladinu. [Švýcarsko, Zurich, Limmat]
193
138 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
Kalinovo nábřeží. Parková úprava břehů, která má hodně daleko do označení nábřeží. Místu dodává jedinečný charakter přítomost historického opevnění. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
196
195
Cirkusplac je v současnosti neutěšený plácek před sportovním areálem. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
197
Perknov. Přírodní charaker břehů bez možnosti pokračovat v cestě podél řeky. Velkou nevýhodou je i malý počet lávek a mostů, který by umožňoval přechod řeky a více tak podpořil život kolem ní. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
199
Řešení podobné situace se sídlištní zástavbou navazující na říční koryto. Řeka je zde zpřístupněna pomocí jednoduchého schodiště, které vybízí k zastavení. [Česká republika, Litomyšl]
Možné využití prázdné louky s napojením na pěší a cyklistickou promenádu a sportovní areál. [Francie, řeka Elron, Les Jardins de la Palud]
198
Štěrková cesta vedená podél říčního ramene. I přes přírodní charakter břehů je cesta a její okolí upravované a nabízí příjemnou alternativu pro odpolední procházku. [neznámé]
200
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 139
D.4.2
Údolí Žabince
struktura: zahradní město, výrobní areál, krajina plocha: 354 500 m2 proces: urbanistická studie, regulační plán
Údolí Žabince se na Sázavu napojuje z jihu města. Je drobného měřítka, poměrně úzké a zaklikacené, takže při průchodu působí až roztomile. V rámci města se jedná asi o nejpozvolnější přechod města do volné krajiny. V místě se nachází zejména rezidenční zástavba, rekreační areál zahrádkářské kolonie a také průmyslový areál škrobáren a bývalého Motorpalu. Hranice mezi jednotlivými funkčními plochami dle ÚP je velmi ostrá. To je zapříčiněno i tím, že území je ve východo-západním směru téměř neprostupné. Územím podél hranice průmyslového areálu je vedena územní rezerva, která by měla zajistit spojení údolí s ulicí Čechova, a tím prostupnost výrazně podpořit. Některé plochy k tomuto prostupu přiléhající však nejsou nijak předdefinovány a jsou ponechány jako plocha ZO – izolační zeleň. Vzhledem k přírodnímu rázu okolí tohoto koridoru je na místě řešení právě přechodu město / krajina a ponechání izolační zeleně v tomto místě stojí minimálně za zvážení. Izolační zeleň často bývá z pohledu městské důležitosti až na okraji zájmu a její údržba probíhá spíše z nutnosti. Na místo toho by přechod do krajiny mohl být tvořen zástavbou individuálního nebo i drobného hromadného bydlení,
S
malé měřítko přírodní ráz, přítomnost vody prostorové rezervy blízkost centru
W
omezená dostupnost neudžovaný areál Motorpalu návaznost v krčku u Masarykovy ulice pole fotovoltaiky ve městě
140 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
lemujícího novou ulici. Styk s krajinou by pak byl zprostředkován právě zahradami těchto domů, orientovanými na jih až jihovýchod. Takové situace by mohl využít i majitel průmyslového areálu a současně nevyužívané plochy na jihozápadě efektivně transformovat. Areál zakomponovaný do struktury města má pohledu veřejného života daleko vyšší hodnotu, než areál izolovaný. I z toho důvodu stojí za zvážení transformace východní hranice areálu, kde je v současnosti pouze nevyužívaná louka nad potokem Žabincem. Dalším významným tématem v území je středně a dlouhodobá rekreace. Údolí je na jihu města jedinou lokalitou, která to umožnujě a zasloužila by pro tento účel více přizpůsobit. Samotná hráz přehrady představuje obrovský potenciál, přitom dnes je její spodní část kompletně zarostlá nálety a na horní části je přístup k vodě velmi problematický. V úvahu připadá i zřízení drobného přístřešku jako zázemí pro posezení, koupání nebo bruslení na přehradě. Celkově se jedná o minimální zásahy, které by místo ohromně pozvedly.
O
drobné doplnění zástavbou lepší propojení na centrum a Sázavu hlavní rekreační oblast na jihu města kultivace okolí hráze přehrady
T
rozpínání průmyslu zástavba v charakteru satelitu necitlivý prostup do Čechovky
průmyslový areál BTech (bývalý Motorpal) potok Žabinec
ul. U
Bor ové
rybářské sádky
ul.
Na
Riv
iéř e
zástavba rodinných domů v prudkém svahu
železniční přejezd
závodiště koní
železnice (směr Humpolec)
hráz přehrady
záhrádkářská kolonie
přehrada Žabinec
0
50 m 100 m 150 m 200 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 141
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
201 Krajinný charakter ulic. Ulice vedoucí v údolí májí díky své klikatosti příjemné drobné měřítko a protože tu nejezdí žádná auta, jsou vhodné například na vycházky. Přístup k Žabineckému potoku by ale mohl být přívětivější. [Česká republika, Havlíčkův Brod, ulice U Borové]
202
203
Čelo areálu. Charakter vstupu do průmyslového areálu nevlídně působí už z dálky. Samotná definice hranic a vstupu není vůbec jasná a degradující povrchy to ještě podporují. Chybí cesta po levém břehu potoka. [Česká republika, Havlíčkův Brod, bývalý Motorpal]
204
205 Vycházková cesta. Levý břeh potoka Žabince je v území průmyslových areálů v podstatě brownfieldem. Mohla by zde vést příjemná vycházková cesta vybavená mobiliářem, který po celé délce potoka chybí. [Česká republika, Havlíčkův Brod, ulice U Borové]
206
142 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Přechod z asfaltky na polní cestu vedoucí k zahrádkářské kolonii je naprosto přirozeným přechodem města do krajiny. Místu se dá vytknout jen údržba mostku a povrchů. [Česká republika, Havlíčkův Brod, ulice Na Riviéře]
Čelo průmyslového areálu může být krásné. Motivuje lidi chodit do práce pěšky nebo nasednout na kolo a hlavně nikoho neodpuzuje při procházce. [USA, Minesota, Mineapolis, pivovar Surly]
Decentní využití území podél malého potoka. Stačí drobné úpravy mlatová cesta a pár laviček. [Francice, Chartres, Chartres urban redevelopment]
–
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
207
Prostupnost a využitelnost krajiny. Přestože město v těchto místech již přechází ve volnou krajinou, cesty by měly být upravené a schůdné i za špatného počasí. [Česká republika, Havlíčkův Brod, cesta k přehradě]
208
Přístup k vodě. Přehrada Žabinec, největší vodní plocha ve městě má veliký rekreační potenciál. Její břehy jsou však návštěvníkům špatně přístupné a tudíž prakticky uzavřené. [Česká republika, Havlíčkův Brod, přehrada Žabinec]
210
209
Jednoduchá a trvanlivá podoba cesty do přírody. Zpřístupnění místa lidem přináší do lokality energii. [Francie, Lyon, Vallon Park]
Jednoduchá a téměř bezúdržbová dřevěná paluba rázem zpřístupní vodní hladinu. Ať už v létě na koupání nebo v zimě na bruslení. [Francie, Amiens, Jardin des rives]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 143
D.4.3
Augustiniánský klášter
struktura: historické město plocha: 14 800 m2 proces: krajinářská studie, architektonická studie
Augustiniánský klášter s kostelem sv. Rodiny stojí na konci Horní ulice. Byl postaven v barokním stylu řádem augustiniánů, kteří přišli do města v 2. pol. 17. st. Výraznou pečeť mu vtiskl sochař Ignác Rohrbach z Chrudimi. Je autorem hlavního oltáře, který je zasvěcen sv. Rodině, s obrazem od Siarda Noseckého, dále oltáře Pět ran Kristových, který je symbolem řádu augustiniánů a v Čechách existuje pouze tento jeden exemplář. Augustiniáni ve městě vypomáhali v duchovní správě, ve vedení lékárny a od r. 1735 řídili i nově vzniklé gymnázium Kateřiny Barbory Kobzinové. Josefínské reformy ale působení augustiniánů v Brodě ukončily a konvent byl v roce 1807 zrušen. V r. 1815 bylo do budovy konventu přesunuto gymnázium, které od r. 1885 patří pod státní správu.
Klášter a jeho prostory mají velice specifickou atmosféru, působí klidně a vyváženě, přináší tak do města jedinečnou atmosféru. Využitím těchto prostor pro potřeby finančního úřadu se město okrádá o jedinečné a nevšední prostory. Větší otevřenost a možnost vstoupit by oživila nejen klášter uvnitř, ale i veřejné prostory před klášterem samotným. Rajský dvůr má velký potenciál stát se příjemným místem k zastavení. V klášteře by se mohli konat různorodé kulturní akce – divadlo, promítání, výstavy, trhy aj.
Začátkem 20. století došlo k přestavbě budovy pro potřeby státních úřadů a tomuto účelu slouží doposud, sídlí zde finanční úřad. V klášterním kostele se konají koncerty a další kulturní akce, příležitostně i bohoslužby.
Finanční úřad, který v těchto prostorách působí těžkopádně, by se mohl přestěhovat zpět do administrativní budovy „Skleňák“ na Smetanově náměstí. Než k tomu dojde, je možné nyní prázdnou budovu opravit a optimalizovat tak její stav přímo pro potřeby úřadu, které nyní postrádá.
S
poloha v centru jedinečná atmosféra kláštera zachovalý stav
W
značný zásah při přesunu finančního úřadu do kláštera
144 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Prostory kláštera by mohly být využity pro více účelů – kanceláře, sál, knihovna, volnočasové aktivity pro děti, dospělé i seniory. Pronajímatelnými jednotkami by se mohlo podařit vnést do této části města čilý městský ruch.
O
vyzvednutí někdejší slávy kláštera vytvoření příjemného místa pro setkávání vznik nových aktivit oživení centra města zdroj financí z pronájmu prostor
T
nedostatek financí pro přesunutí fin. úřadu nedostatečná atraktivita nových prostor
Měšťanský pivovar
Husův sbor
bzin ové . Ko ul. B
ul. Dobrovs
kého
ul. P. F. Led vinky
Okresní soud
ul. Za kostel s
v. Rodin
ul. Husova
klášt
erem
y
kaple sv. Kříže Augusti ánský kláštěr
ZŠ Štáflova
ul. Št
áflov a
parkoviště gymnázium
Havlíčkovo náměstí
0
20 m
40 m
60 m
80 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 145
[Fotodokumentace současného stavu]
211
Areál kláštera je dnes využitý pro potřeby finančního úřadu. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
212
Předprostor někdejšího kláštera. Místo propojení veřejného prostoru do jednolité plochy je předprostor nevhodně oddělen řetízkovým zábradlím. Nešťastně zvolené místo pro výlep plakatů výrazně kazí výraz klášterních budov. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
214
213
Zadní ulice kolem kláštěra. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
215
146 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Kostel sv. Rodiny. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Kvalita detailu. Velmi pěkně řešený uliční profil v ulici Štáflova. Doplnění ulice stromořadím zjemňuje její plně vydlážděný charakter. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
[Reference příkladů řešení]
Řešení vstupní brány do prostor historické zástavby. [Německo, Schmalkalden]
216
Kvalitně řešené veřejné prostranství před kostelem. [Německo, Borken, Church square St. Remigius]
217
Rajský dvůr. [Česká republika, Olomouc]
219
218
Veřejně přístupný rajský dvůr s bylinkovou zahrádkou. [Francie, Poitiers]
Kvalita detailu. [Nizozemí, Oldenzaal, St. Plechelmussquare]
220
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 147
D5 Brownfieldy a průmyslové areály
148 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Kapitola se zabývá brownfieldy a průmyslovými areály na území města. Jako brownfieldy označujeme areály, které již svou funkci neplní. Proto představují potenciál a možnou rezervu v růstu města.
V Havlíčkově Brodě se nachází velké množství výrobních a skladovacích areálů. Většina jich je koncentrována na východě a jihovýchodě města. Řada menších průmyslových areálů je rozmístěna v okolí městského obchvatu.
V kapitole jsou rozebrány dvě nejdůležitější průmyslové zóny na území města. Výrobní areál Zetor a jeho okolí, který představuje v rámci své výhodné polohy k budoucímu obchvatu města možný potenciál přeměny a nové nabídky městu. Dále monofunkční území Za Černým mostem tvořící bránu do města směrem od Jihlavy.
Rozvoj těchto území je nutné vždy koordinovat s investory a s vědomím důležitosti ochrany krajiny. FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 149
D
urbanistické rozvojové plochy plochy linie
150 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
0
200 m
400 m
600 m
800 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 151
D.5.1
Areál Zetor
struktura: výrobní areály plocha: 560 220 m2 proces: urbanistická, architektonická studie
Nejvýchodnější část města je tvořena svislým pásem skladovacích a výrobních objektů rozprostírajících se od severu nad rychlostní komunikací č.34 a pokračující směrem na jih až po meandr řeky Sázavy. Střed lokace tvoří kruhový objezd s dvěma supermarkety a jejich parkovišti. Svoje objekty zde potom vlastí Správa a údržba silnic, Vodovody a kanalizace Havlíčkova Brodu či Státní okresní archiv. Nejseverněji za rychlostní komunikací se pak nachází například střelnice či objekty Obchodní akademie a hotelové školy Havlíčkova Brodu. Jižní část tvoří naopak dva vělké průmyslové areály. Ten nejrozsáhlejší, pozemek továrny Zetor, je momentálně ze značné části nevyužívaný a jeho výrobní haly i okolí postupně chátrají. V těsné blízkosti prochází významná turistická stezka, cesta K. H. Borovského, která propojuje centrum Havlíčkova Brodu s dalšími sídelními celky na východ od města. Dalším klíčovým prvkem v území je řeka Sázava, která v této jižní části meandruje a přináší sebou široký pás vegetace táhnoucí se podél jejích břehů. Toho je často využíváno při venčení psů či reakreačních procházkách místních obyvatel. Příjemným zastavením na takové procházce pak může být podnik Vymazlená kavárna, nacházející se v těsné blízkosti brownfieldu Zetor. Ten slouží pro setkávání a posezení místních, maminek s dětmi či jen náhodných kolemjdoucích a momentálně zde hraje roli důležitého komunitních bodu.
S
okolí řeky Sázavy s chráněným biocentrem cesta K. H. Borovského vedoucí do centra dobré nákupní možnosti v místních supermarketech kavárna při areálu Zetor jako místo setkávání
W
neudržovaný veřejný prostor, neatraktivní pro pěší neprostupnost území, mnoho oplocených areálů veřejnému prostoru dominuje automobilová doprava nejsevernější část je odříznuta rychlostní komunikací 152 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Potenciálů pro rozvoj této lokality najdeme hned několik. Důležitou událostí bude nepochybně výstavba jihovýchodního obchvatu města, která se území přímo dotýká. Napojení bude umístněno na kruhovém objezdu za hypermarketem Albert. Tento obchvat by měl nejenže odlehčit centru Havlíčkova Brodu od průjezdné a tranzitní dopravy, ale lépe také tuto východní část sídla zpřístupnit a napomoci tak vzniku nových stavebních či revitalizačních příležitostí. Jedním z úkolů by mělo být nalezení nového účelu momentálně nepoužívaných a chátrajících průmyslových areálů, jako jsou například objekty společnosti Zetor. Bylo by vhodné je transformovat do podoby více otevřené a přívětivé a aktivovat tím tak společenský život v těchto místech. Klíčové je ale také nalezení nového ekonomicky a ekologicky uržitelného využití. V jižní části lokality hraje významnou roli krajina a s ní spojená řeka Sázava. Zde je silný potenciál posilnění rekreačního významu zeleného pásu kolem řeky a zkultivování místa kolem železničního mostu. Turistická cesta K. H. Borovského by si zasloužila nepochybně také větší péči a pozornost, stejně jako vodní plocha Kafíčko u areálu Zetor.
O
napojení na budovaný obchvat transformace areálu Zetor důstojné zakončení zeleného pásu podél řeky humanizace okolí kruhového objezdu a supermarketů
T
chátrání opuštěných areálů výskyt squatů a nebezpečných míst pro pěší odtržení lokality od zbyteku města znehodnocení krajiny jihovýchodním obchvatem
obchodní akademie a hotelová škola
domov mládeže
restaurace a penzion napojení obchvatu na kruhový objezd
supermarket Lidl
vodní plocha Kafíčko
hypermarket Albert kavárna
plánovaná trasa jihovýchodního obchvatu bývalý průmyslový komplex Zetor cesta K. H. Borovského
jez
0
100 m
200 m
300 m
400 m
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 153
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
221
Vodní plocha Kafíčko. Břehy nejsou nijak udržované a upravené, je zde nedostatek možností posezení u vody a tím pádem místo ztrácí svůj potenciál relaxačního a setkávacího bodu v území. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
222
223 Cesta kolem řeky. Pěšina, která vede podél řeky Sázavy, nedisponuje dostatečnou pěší úpravou a v určitých místech je dokonce chodcům nebezpečná. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
224
Cesta K. H. Borovského. Tato turistická stezka, významně spojující centrum s dalšími sidelními celky na východ od města, nemá v území přiměřenou váhu a působí mezi industriálními areály zapadle. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
225
154 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Suhrovické rybníky nabízí příjemné posezení u vody ve formě malých dřevěných mol vstupujících k vodě. Člověk zde může pozorovat vodní hladinu, ptactvo, vyskakující ryby, a nebo si dopřát svačinu. [Česká republika, Suhrovice, okres Mladá Boleslav]
Břehy řeky Perreux tvoří široké dřevěné cesty v kombinaci s kultivovanou zelení a místy pro zastavení a pozorování vodní hladiny. [Francie, Paříž, Perreux-sur-Marne]
[Fotodokumentace současného stavu]
[Reference příkladů řešení]
226 Brownfield Zetor. V jižní části území se nachází již nefunkční průmyslový areál, který svojí rozlohou představuje bariéru. Zároveň však nabízí určitý potenciál pro transformaci. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
227
228 Neprostupnost. Jeden z problémů území je četný výskyt oplocených areálů, které nutí chodce ke zdlouhavému obcházení, aby se dostali ke svému cíli. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
229
Korporátní kampus společnosti Urban Outfitters představuje úspěšnou revitalizaci bývalých lodních doků na plně funkční ústředí oděvní společnosti. Lze zde také najít pracovní prostory pro začínající společnosti či jednotlivce. [USA, Philadelphia]
Krajinný park Duisburg Nord se rozkládá v místě bývalého průmyslového areálu na těžbu uhlí. Jeho návštěvníci mohou územím volně procházet a pozorovat dnes již nepoužívané průmyslové objekty. [Německo, Duisburg]
Napojení obchvatu. Budoucí obchvat se má napojit na kruhový objezd za hypermarketem Albert a pokračovat dále na sever rychlostní komunikací č.34 [Česká republika, Havlíčkův Brod]
230
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 155
D.5.2
Za černým mostem
struktura: výrobní areály plocha: 1 116 079 m2 proces: urbanistická studie
Lokalita se rozprostírá v jihovýchodní části Havlíčkova Brodu za spojením přes železniční trať tzv. Černým mostem. Je charakterizovaná svým průmyslovým zaměřením a tvoří ji téměř výhradně pouze výrobní a skladovací objekty spolu s administrativními sídly zde působících společností. Těžištěm je východní část podél železniční tratě, kde je hustota a koncentrace zástavby nejvyšší. Ve své jižní části lokalita skrývá relativně velkou plochu územní rezervy, která je momentálně využívaná pro zemědělské účely. Z jihu poté průmyslové areály uzavírá Stříbrný potok a ze západu se k lokalitě připojuje rychlostní silnice č.35. Průmysl je zde různorodého charatekteru, mírně ovšem převažují společnosti se zaměřením na automobilové odvětví, jako jsou autoservisy, pneuservisy, prodejny autodílů, automobilů či čerpací stanice. Ty jsou orientovány především podél rychlostní komunikace na západě území. Dále se jedná o firmy zaměřené na stavebnictví a dodávku stavebních materiálů. Najdeme zde ale také zemědělské odvětví, textilní společnosti či v neposlední řadě společnosti přepravní či spediční. Většina těchto subjektů se shlukuje do jakýchsi solitérních areálů podél hlavních komunikací. Ty pak mohou obsahovat jednu či více společností a jejich strukturu tvoří především nízké, ale rozlehlé jednopodlažní haly, garáže či jiné skladovací objekty. Součástí těchto areálů je nezřídka také vícepatrová administrativní budova.
S
blízkost železnice vysoce specializované území dopravní napojení na rychlostní komunikaci č.38
W
téměř výhradně monofunkční prostředí pro pěší neatraktivní neprostupnost území, mnoho uzavřených areálů
156 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
V srdci lokality, směrem k jihu, se nachází velké územní rezervy, vhodné například pro vybudování objektů sdíleného zázemí společností či zelené oblasti pro snížení ekologické zátěže a odpočinek zaměstnanců. Je vhodné určitým způsobem rozbít přirozenou monofunkčnost takto průmyslově orientované lokality a přinést zde elementy, které zajistí, aby místo nepůsobilo dále odtrženě či nepřátelsky a stalo se pokud možno co nejvíce plnohodnotnou součástí města. V neposlední řadě je rozumné se věnovat také vztahu ke krajině a okolní přírodě. Z jihu se k území přimyká Stříbrný potok se svými rybníky a nedaleko na západ protéká potok Žabinec. Je důležité tyto krajinné prvky respektovat, nastavit jasná pravidla vztahu k nim a dbát na jejich ochranu jak při současném stavu či případném budoucím rozvoji lokality.
O
rezervy pro další rozvoj uvnitř území koncept sdíleného zázemí společností zlepšení logistické efektivnosti
T
devastace krajiny vlivem průmyslové činnosti kontaminace vodních zdrojů postupná separace od zbytku města
jídelna supermarket
ubytovna
čerpací stanice
územní rezervy
0
100 m Lihovarský rybník FA ČVUT –
Stříbrný potok
200 m
300 m
Ústav nauky o budovách 157
[Fotodokumentace současného stavu]
231 Špatný stav komunikací. Vlivem těžké automobilové dopravy jsou komunikace mnohdy zničené a často nenabízí ani ideální parametry uzpůsobené jejich využívání. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Územní rezervy. V srdci lokace se nachází velké územní rezervy, které ale nutně nemusí být využity pouze pro rozšiřování již existujícího průmyslu. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Chybějící pěší spojení. Nadvláda automobilové dopravy v lokalitě působí nepřátelsky pro chodce a jejím důsledkem je také například chybějící pěší spojení napříč územím. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
232
Uprostřed nově budovaného centra společnosti Apple se bude nacházet více téměř 12 hektarů přírodního parku sloužícího pro všechny zaměstnance společnosti k oddechu a relaxaci. [USA, California]
233
234
235 Průmyslové objekty jsou v určitých místech ve špatném stavu či již neslouží svému účelu. V takových případech je vhodné najít řešení jejich renovace či revitalizace, aby dále nechátraly. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
236 Lokální pivovar, který vznikl v bývalých industriálních prostorách a funguje společně s restaurací a barem. [Argentina, Cordoba]
158 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
[Fotodokumentace současného stavu]
237 Neprostupnost území. Přirozeně je většina průmyslových areálů oplocených. Chybí však také druhořadý systém pěších propojení a území se tak zůstává často neprostupné. [Česká republika, Havlíčkův Brod]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 159
E.1 Závěr
160 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
163
E Shrnutí
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 161
Štáflova chalupa [Česká republika, Havlíčkův Brod]
238
162 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
E.1 Závěr
Dokument potenciálů rozvoje se ve svém obsahu snaží podchytit různé aspekty ovlivňující stávající stav a možný vývoj v budoucích letech. Nehledě na různá konkrétní doporučení, která byla v dokumentu uváděna, je třeba při navrhování a správě města dbát na základní nástroje. „Město by mělo být živé a různorodé, mělo by integrovat funkce, a vytvářet tak pro lidi lákavá a bezpečná místa. Město definují převážně stavby. Ty jsou s městem spojeny v místě přirozeného kontaktu – v parteru. Vhodná kombinace předchozího přirozeně ovlivňuje lidi, kteří tak mají chuť setrvat ve veřejném prostoru delší dobu. Jsou to právě lidé, kteří obohacují prostor a dodávají mu energii. Město by mělo být zřídlem smyslových vjemů, které člověka upoutávají. A protože se lidské vnímání odvíjí od porovnávání stavů – změny, měla by jejich frekvence být dostatečná. Takové vjemy poskytuje prostředí, kde převažují kratší vzdálenosti, změny směrů, křížení tras či vzájemné frontální orientace budov apod. Člověk je schopen maximum vjemů vstřebávat jen do určité rychlosti svého pohybu. Při chůzi vnímá jedinec ostatní chodce, interaguje s okolním prostředím, má možnost se zastavit a spočinout na místě. Žije své město. Proto je důležité, aby bylo při utváření města postavení chodce vždy prioritou.“ dánský urbanista Jan Gehl.
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 163
MĚSTSKOST A URBÁNNÍ ROZVOJ
KRAJINA A ZELEŇ
Dobře fungující město se vyznačuje silnou intenzitou, hustotou a polyfunkčností. Takovým městem by měl Havlíčkův Brod být, a to na celém svém území.
V kraji Vysočina, potažmo v Havlíčkově Brodě působí Havlíčkův Brod je malebně zasazen do zvlněné krajiny Vysočiny. Zeleň se propisuje do města a poskytuje příjemné prostředí, stín a vláhu. Je potřebné systematicky investovat a pracovat na údržbě a doplňování zeleně. Město v současnosti nemá dokument, který by koncepčně řešil přístup k systému územní zeleně. Takový dokument stanoví hlavní zelené osy, potenciální místa pro založení nových parků a propojení města s okolní krajinou. Nastaví jasný systém údržby zeleně. Celoměstský park Bodoucnost čeká v dohledné době renovace. Ve městě je ale zapotřebí více míst lokánějšího charakteru, která nabídnou obyvatelům možnost relaxace a sportovního vyžití v kratší docházkové vzdálenosti.
Je potřeba obezřetně nakládát s územními rezervami, snažit se zahuštovat město zevnitř, koncentrovat svou energii a využívat rezervy ve stávající struktuře. Rozpínání do krajiny je nejen nehospodárné a nepotřebné, ale nezodpovědné. Potenciál v rozvoji představují monofunční průmyslové a skladovací areály, které již v současnosti neplní svůj původní účel. Je žádoucí využít vynaloženou energii do stavby objektů, existující zasíťování, dobré napojení na infrastrukturu k tomu, aby se areálům vdechl nový život. Město se v současné době rozšiřuje hlavně na západě. Vzniká zde rezidenční čtvrť, která definitivně propojí Perknov se strukturou města. Je potřebné zaměřit se na polyfunkčnost místa a vytvoření svébytné části města s veřejnými prostranstvými a vybavenností. Za tímto účelem by bylo žádoucí nechat zpracovat regulační plán. V podobné situaci je plánovaná zástavba nad psychiatrickou léčebnou. Tvorbou regulačního plánu se město vyvaruje výstavbě sídelní kaše.
Významným fenoménem Havlíčkova Brodu je řeka Sázava. Její břehy představují hlavní přírodní útvar ve městě. Chybí však koncepční přístup k využití řeky a břehů, přístupy k vodě a větší množství lávek pro pěší a cyklisty. Důležité téma představuje také zeleň na sídlištích. Koncepce modernistické zástavby spočívala v zasazení domů do parků. V dnešní době ale množství zeleně představuje zátěž pro město. Kvantita jde na úkor kvality. Je zapotřebí celková koncepce revitalizace sídlišť, kdy úprava zeleně bude hrát zásadní roli. Okolní krajina má velký rekreační potenciál. Je potřebné pracovat na propojování města s krajinou, překonávání dopravních bariér, údržbě cest v krajině a posilování významu turistických tras propojujících město s krajinou.
164 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
OBYTNOST
MOBILITA
Obytnost je zásadní pro život ve městě. Lidé mají mít chuť trávit v kvalitním veřejném prostoru co nejvíce času, nejen nezbytné minimum. Zlepšování stavu veřejných prostranstvích posílí vztah obyvatel k městu. Město v současnosti neposkytuje pestrost veřejných prostranství. Funkční je v tomto směru Havlíčkovo náměstí, z části Smetanovo náměstí. Je potřeba doplňovat další místa setkávání, plácky pro grilování, místa pro hraní dětí, zákoutí pro posezení se sousedy či parčíky a oživovat jednotlivé lokality.
Havlíčkův Brod je v centru regionu a představuje tranzitní bod. Jednotlivé zájmy a děje se ve městě protínají a přináší významnou dopravní zátěž. V současné době se připravuje realizace jihovýchodní části městského obchvatu. To představuje velký potenciál v úbytku dopravy vedené skrz město. Nyní je ideální čas pro zpracování koncepce mobility, která pomůže určit jednotnou strategii města.
V současnosti Havlíčkův Brod zatěžuje automobilová doprava. Město by se mělo snažit v co nejvyšší míře upřednostňovat pěší a bezmotorovou dopravu na úkor individuální automobilové. S pomocí Koncepce, mobility by se město mělo zaměřit na kolizní místa, zklidnění dopravy v ulicích, vytváření bezbariérového prostředí a řešení parkování. Obytnost je ovlivněna prostupností území. Ve městě se nachází několik významných bariér (řeka, železnice, obchvat). Kocepce mobility by měla navrhnout další místa k překonání bariér a prokrvení uliční sítě.
S úbytkem dopravy je nutné rehabilitovat místa, která jsou intenzivním automobilovým provozem nejvíce zasažena. Například ulici Masarykova, která dnes tranzitní dopravou trpí nejvíce. Je potřebné vrátit ji městu a vytvořit z ní městskou třídu. Dále prostor Předmostí, ten představuje bránu do historického centra. V současnosti je ale v podstatě degradován na kapacitní kruhový objezd. Souběžně je důležité podporovat alternativní formy dopravy vytvořením generelu cyklodopravy. Jednotlivé cyklotrasy a cyklostezky by měly propojovat všechny lokality ve městě s centrem, řekou a okolní krajinou. Je vhodné také revidovat trasy MHD. Usnadnit její využitízejména pro starší obyvatele například vytvořením okružní trasy, propojující důležitá místa ve městě (nádraží, centrum, nemocnice, apod.)
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 165
IDENTITA A PREZENTACE
KONCEPČNOST
Nalezení konkrétní vize Havlíčkova Brodu je nezbytné pro jeho další koncepční rozvoj. Ujasnění si toho, jakoupozici má město v regionu a v čem je jedinečné, jenutný předpoklad k tomu, aby se mohlo lépe prezentovat.
Pro kvalitní růst města je stěžejní kvalita projektů. Základem je definice kvalitního zadání. Ta se neobejde bez celkové vize města a zařazení projektu do širšího kontextu. Koncepčnost šetří energii a finance do budoucna. Následuje výběr zpracovatele. Je důležité nepohlížet pouze na cenu za projekt. Existují nastroje k výběru kvalita projektů, jako architektonické soutěže či výběrová řízení, která nejsou zaměřená pouze na cenu. Tyto aspekty může pomoci definovat osoba městského architekta
Je důležité zaměřit se na systematickou propagaci klíčových kulturních, společenských a historických aspektů města. Dnešní doba otevírá nové možnosti v prezentaci a propagaci. Relativně malá vynaložená energie v systematickém používání sociálních sítí a webových stránek se mnohonásobně vyplatí vysokým efektem pokrytí. Nelze však účelně postupovat bez jednotné grafiky města, kvalitních internetových stránek a fotografií. Město se navenek prezentuje skrz nejvíce exponovaná místa. Je proto žádoucí se na tato místa zaměřit a zkvalitňovat je. Hlavní náměstí je zdařile zrekonstruováno, tam ale město nekončí. K prvnímu kontaktu návštěvníka s městem dochází často na vlakovém nádraží. Budova nádraží a její předprostor nemá v současnosti reprezentativní podobu. Chybí informační místo propagující město, následná cesta z nádraží do centra je nejasná. Město by mělo mít ujasněný koncept turistických prohlídek, zaměřených na kulturu, pamětihodnosti nebo volný čas. Havlíčkův Brod je atraktivní například svou řekou, historickým centrem s kostely, klášterem, Štáflovou chalupou a dochovanými hradbami. Nesmazatelný otisk ve městě zanechali i jeho význační rodáci.
166 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
V současné době je v České republice zhruba 80 měst obcí, které mají svého městského architekta. Jde poměrně o nový trend, který však přináší nepochybně řadu pozitiv pro chod města. Městský architekt svou erudicí napomáhá k ochraně architektonických, urbanistických a obytných hodnot města. Zajišťuje dohled nad připravovanými projekty města a koordinuje efektivní vynakládání veřejných prostředků na rozvoj města. Funguje také jako moderátor jednotlivých zájmů v území. Komunikuje s občany, konzultuje zájmy investorů a zapojuje širší odbornou veřejnost do řešení problémů města. V neposlední řadě se pak podílí na zadávání a tvorbě důležitých koncepčních dokumentů města.
Pohled na gotické opevnění [Česká republika, Havlíčkův Brod]
239
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 167
168 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
F.1 Bibliografie
170
F.2 Fotografie a ilustrace
172
F. 3 O autorech
174
F Dodatky
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 169
F.1 Bibliografie
Prameny a literatura
Elektronické zdroje
GEHL, Jan. Města pro lidi. Brno: Partnerství, 2012. ISBN 978-80-260-2080-6.
Celostátní sčítání dopravy [online] Ředitelství silnic a dálnic, 2016. [cit. 2018-02-15]. Dostupné z: http://scitani2016. rsd.cz/pages/map/default.aspx
HAVLÍČEK, T., Klabík, L., Klapka, T. Manuál potenciálů rozvoje veřejných prostranství v Benešově [online]. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 2017. [cit. 2017-10-18] Dostupné z: https://issuu.com/ manualybenesov KOHOUT, M., TICHÝ, D., TITTL, F., KUBÁNKOVÁ, J., DOLEŽALOVÁ, Š., Sídliště a jak dál?. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Ústav nauky o budovách, 2016. ISBN 978-80-01-05905-0.
Melková, P., Manuál tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy. © IPR/SDM/KVP, Praha, 2014–09. ISBN 978-80-87931-11-0.
Google [online]. [cit. 2017-11-22]. Dostupné z: www.google.cz Google maps [online]. [cit. 2017-11-22]. Dostupné z: www.maps.google.com Havlíčkův Brod - oficiální web města [online]. [cit. 2017-1122]. Dostupné z: www.muhb.cz Havlíčkův Brod - trasy MHD [online] TS Havlíčkův Brod, 2016. [cit. 2018-02-15]. Dostupné z: http://www.tshb.cz/ assets/File.ashx?id_org=200142&id_dokumenty=3454 Mapy [online]. [cit. 2017-11-22]. Dostupné z: www.mapy.cz Sčítání lidu, domů a bytů [online]. Český statistický úřad, 2016. [cit. 2018-02-15]. Dostupné z: https://www.czso.cz/ csu/czso/scitani-lidu-domu-a-bytu Strategický plán rozvoje města Havlíčkův Brod 2014 – 2024 [online] Havlíčkův Brod, 2004. [cit. 2017-11-22]. Dostupné z: http://www.muhb.cz/strategicky-plan-rozvojemesta-havlickuv-brod-2014-2024/ds-28330 Strukturální typologie [online]. IPR, Praha, 2016. [cit. 2017-02-15]. Dostupné z: http://plan.iprpraha.cz/uploads/ assets/106/20160122_MPP_Textova_cart_verze_1.1/2_ Oduvodneni_MPP/2.1_Textova_cast/2.1.1_Textova_cast/ od09.3_1c)_komplexn%C3%AD%20odůvodněn%C3%AD_ urbanistická%20koncepce_00.pdf Územní plán Havlíčkův Brod [online]. Havlíčkův Brod, 2014. [cit. 2017-11-22]. Dostupné z: http://www.muhb.cz/uzemni-plany/ds-27613 Veřejná prostranství v Metropolitním plánu [online]. IPR, Praha, 2016. [cit. 2017-02-15]. Dostupné z: http://plan. iprpraha.cz/uploads/assets/106/20160122_MPP_Textova_cart_verze_1.1/2_Oduvodneni_MPP/2.1_Textova_cast/2.1.1_Textova_cast/od09.3_1c)_komplexn%C3%AD%20odůvodněn%C3%AD_urbanistická%20 koncepce_00.pdf Wikipedia [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné z: www.wikipedia.org
170 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 171
F.2 Fotografie a ilustrace
Autoři fotografií Agence Babylone: 148 Åke Eson Lindman : 003 Alan Jensen/Bureau B+B stedebouw en landschaparchitectuur: 220 Alison Brooks Architects: 090 Anders Tessing: 080 Archiv kraje Vysočina: 050 Balázs Danyi / Hetedik Műterem architects: 186 BASE Landscape Architecture: 224 Bořivoj Čapák / RAW: 126 Bruel – Delmar: 078, 086, 092 Claudia Dreyße/wbp Landschaftsarchitekten: 216 Diener & Diener / Diener & Diener architects: 004 David Lefranc: 025 Eugeni Pons/ Dominique Coulon & associés: 188 Gautier+Conquer Architectes: 068 Hélene Binet: 103 Charles Delcourt: 136, 206 Chloe Forsman: 112 Christa Panick: 229 Ioana Marinescu, Ute Zscharnt: 101 Jan Cindr: 222 Jean-Luc Valentin/Stefan Forster Architekten: 064 Jesús Torres García: 184 Jiří Zelenka: 189 Jörg Hempel Photodesign, Kai Kasugai/HH+F Architekten Hentrup Heyes + Fuhrmann: 019 Julia Goldschmidt, Cristina Naranjo / Stefan Forster Architekten: 114 Julien Falsimagne: 072, 082, 116, 118, 180 Karolína Chvojková: 027, 028, 037, 043, 063, 065, 067, 069, 071, 073, 105, 111, 113, 115, 119, 121, 179, 191, 197 Kryštof Pikard: 036, 046, 049, 051, 052, 053, 054, 055, 056, 057, 059, 061, 096, 097, 098, 102, 117, 125, 127, 133, 135, 137, 138, 139, 140, 141, 143, 145, 153, 154, 158, 168, 169, 170, 181, 193, 195, 199, 221, 223, 225, 226, 228, 239 Lara Swimmer: 277 Libor Teplý: 165 Lisa Farkas: 155 Luis García: 130 172 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Markéta Ondrušková: 218 Matthias Zepf: 084 Mavo Landschaften: 134 Paul Crosby: 204 Peter Wich, Landscape Architect, terra.nova landscape architecture: 217 Petr Vozáb: 030, 031, 033, 034, 040, 045, 075, 083, 085, 091, 131, 201, 202, 203, 205, 207, 209 PPP: 173 Raban Haaijk: 182 Renaud Ducher: 152 Snug architects 2015: 124 Stefan Marquardt: 110 Studio Vulkan, landezine.com: 146 Šmídová landscape architects: 122 Tomáš Manina, Architekti Šebo Lichý s. r. o.: 177 Thomas Oles: 175 Tomáš Rusín, Ivan Wahla, Lukáš Vágner/architekti RAW: 167 Tomáš Souček: 132 Tom Wilkinson: 076 UNIT architekti: 074 URBICUS Ltd./Jean-Marc Gauliers: 198 Úřad MČ Praha 6: 066 Vanschagen architecten: 120 Wagon-landscaping architects: 219 Winkelmeier/hochC Landscape Architects: 190 Wikipedia.org: 238
Satelitní snímky
Autoři analýz
© archiv Havlíčkův Brod: 001, 008, 009, 010, 011, 026, 029, 032, 035, 038, 041, 044, 047 © 2018 Google maps: 006, 012, 013, © 2016 Satellite images, DigitalGlobe: 005, 007
Karolína Chvojková Kryštof Pikard Michal Sommer Petr Vozáb
Jiné zdroje
Schémata
© actionquarterly.com: 058, © archiweb.cz: 002, © arquitectes.cat, Lola: 60, 62 © Insitu: 157 © Ilex: 208 © pinterest.com: 014, 015, 017, 018, 022, 023, 024, 070, 192, 194, 200 © 2018 Google: 020, 021, 196, 210, 211 © 2018 Google maps: 007, 016, 042, 048, 077, 088, 094, 095, 099, 100, 104, 106, 107, 108, 109, 129, 128, 142, 147, 149, 150, 151, 156, 159, 160, 161, 162, 163, 164, 166, 172, 174, 176, 212, 213, 214, 215, 230 © 2018 Mapy.cz: 039, 079, 081, 087, 089, 093, 123, 171, 183, 185, 187 © mowwgli.com : 144 © natalietamara.co.uk: 178
Karolína Chvojková Jason Hill / piktogramy
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 173
F.3 O Autorech Jsme studenti posledního ročníku magisterského studia Fakulty architektury ČVUT. Havlíčkův Brod jsme si vybrali na popud jednoho z nás, který z Brodu pochází. Zpracovali jsme tento dokument potenciálů, jakožto výchozí bod pro naše diplomní projekty. Doufáme, že bude zastupiteli města, investory a obyvateli ve velké míře využíván a pozitivně tak přispějeme k rozvoji a zlepšení kvality města.
Bc. Petr Vozáb vozabpe@gmail.com [Česká republika, Havlíčkův Brod]
Bc. Kryštof Pikard pikard.krystof@seznam.cz [Česká republika, Praha]
174 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
Bc. Michal Sommer michalsommer@gmail.com [Slovenská republika, Banská Bystrica]
Bc. Karolína
Chvojková karolina@chvojka.net [Česká republika, Říčany]
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 175
H AVLÍČKŮV BROD potenciál urbanistického rozvoje
České vysoké učení technické v Praze Fakulta architektury Ústav nauky o budovách Ateliér Kohout Tichý
autorský tým: Bc. Karolína Chvojková, Bc. Kryštof Pikard, Bc. Michal Sommer, Bc. Petr Vozáb grafický design: Bc. Karolína Chvojková
první vydání 2018 / 176 stran
176 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje
FA ČVUT – Ústav nauky o budovách 177
178 Havlíčkův Brod – potenciál urbanistického rozvoje