Město v krajině 2117
vize Východního Města ATU Barbora Pilcová Ivo Urbánek Leona Vítková Atelier Klokočka - Zdráhalová Fakulta architektury ČVUT 2016
2
Město v krajině 2117
02 pohyb
03 krajina
�04 - 09
�10 - 19
�20 - 27
04 prostor
05 lidé
06 čas
vymezení čtvrtí občanská vybavenost
iniciace rozvoje růst krajinných pásů růst města
�44 - 49
�50 - 55
01 kontext kontext východního města analýza swot demografické scénáře
grid hierarchie cest hlavné veřejná prostranství příklady zástavby a typologie �28 - 43
město krátkých vzdáleností spojení s centrem města zelená mobilita začlenění dopravních staveb
krajinné pásy voda v krajině rekreace zemědělství
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
Oblast Východního Města byla začleněna do území Prahy jako územní rezerva pro výstavbu sídlišť, ale tento záměr nebyl nikdy realizován a území zůstává rozdrobeno do jednotlivých sídel vesnického charakteru. Území se nachází na rozhraní města a krajiny. Východní Město je součástí zeleného rozhraní, které je fyzickým oddělením města od okolní aglomerace. Navrhujeme plán rozvoje, který je opakem současné suburbánní výstavby. Naším cílem je vytvořit plán pro růst kvalitního městského prostředí pomocí principů, které jsou aplikovatelné i v jiných částech Prahy. Základní mřížka cest tvořená městskými třídami (vertikální) a důležitými spojnicemi (horizontální) zajistí prostupnost a propojitelnost území. Definujeme rozhraní krajiny a města, tak aby hranice byla jasná ve všech fázích rozvoje.
∑ soutisk �30 - 31
3
4
�1
Město v krajině 2117
kontext
kontext východního města
Východní Město
analýza SWOT
Řešené území je vymezeno dopravními stavbami: Štěrboholskou spojkou na západě, železničními tratěmi na severu a jihu a hranicí Prahy na východě. Do území spadají obce Štěrboholy, Dolní Měcholupy, Běchovice, Dubeč, Koloděje, Uhříněves, Hájek, Královice a Újezd nad Lesy.
demografické scénáře
�1 Jednotlivé sídla stále ještě nejsou srostlicí periferie bez konce. Jednotlivé obce mají vlastní radnici a jsou samostatnými městskými částmi.
�2 Územím Východního Města je na rozhraní města a volné krajiny. V blízkosti se nachází Klánovický les a Hostivařský park. Hustá síť malých vodních toků, rybníků a menších přírodních parků jsou hodnoty, které je vhodné dále posilovat a rozvíjet.
Oblast Východního Města byla začleněna do území Prahy jako územní rezerva pro výstavbu sídlišť. S ohledem na převládajícím západní větry a existující průmyslovou zónu nebyla tato část Prahy nikdy plně rozvinuta a území zůstává rozdrobeno do jednotlivých sídel vesnického charakteru. Území se vyhnula extenzivní suburbanizace, která zásadně ovlivnila kupříkladu západní části města. Západní část řešeného území je v součané době navrženo jako rozvojové, s předpokládaným vznikem plnohodnotné městské čtvrti v tradiční, méně intenzivní kompaktní zástavby. Má převažovat funkční využití pro bydlení včetně potřebné vybavenosti a pracovních příležitostí. Iniciován je vznik nového sídelního útvaru v dílčích etapách výstavby. [�Územní plán hl. m. Prahy - koncept] Východní Město je součástí zeleného rozhraní, které je fyzickým oddělením města od okolní aglomerace. Území se nachází na rozhraní města a krajiny, procházejí jím výrazné výpadovky, jsou zde konce linek hromadné dopravy. Východní město se nachází v oblasti s velkým deficitem parků. [�Koncept odůvodnění Metropolitního plánu, IPR Praha 2014]
5
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
Silné stránky
Slabé stránky
dopravní dostupnost do centra
dopravní zátěž
přírodní parky
charakter suburbie
turistické trasy
neprostupnost krajinou
�S
�W
Příležitosti
Hrozby
přírodní koridory
nové bariéry dopravních staveb
technologocký park
nekontrolované rozrůstání do krajiny
průmyslové zóny
nedostatečné občanské vybavení
budoucí investice do rozvoje
�O
�T
Horní počernice
ČERNÝ MOST
dolní počernice technologický park běchovice
štěrboholy
újezd nad lesy dolní měcholupy
dubeč
koloděje
průmyslová zóna uhříněves
6
Město v krajině 2117
demografický scénář: Významný úbytek obyvatelstva
13
11 10 9 8 7
2100
2080
2060
2040
2020
2000
1980
6 1960
populace (miliony)
12
� United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division (2015). World Population Prospects: The 2015 Revision. http://esa.un.org/unpd/wpp
Při současném demografickém vývoji lze předpokládat postupný úbytek a stárnutí obyvatelstva především v menších a středně velkých evropských městech, mezi které Praha patří. Největší hrozbou tohoto scénáře je další řídnutí hustoty města, která současně s nižší ekonomickou produktivitou může způsobit kolaps některých městských funkcí a služeb. [�Cities of tomorrow Challenges, visions, ways forward, European Commision 2011] V případě tohoto scénáře je nutné soustředit energii do obnovy a údržby v mezích stávajících městských struktur, plýtvavé rozrůstání sídel do krajiny musí být okamžitě zastaveno. Do budoucna lze předpokládat odstranění některých předimenzovaných modernistických a postmoderních struktur, které dožijí své funkce rychlého bydlení a stanou se nevyhovující zátěží pro město. To skýtá šanci pro odstranění jednotlivých domů, které svou velikostí narušily měřítko tradiční vesnické zástavby.
Tato nultá fáze je především šancí pro znovuobjevení vnitřních kvalit historických obcí a ukončení plýtvání s našimi omezenými zdroji.
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
demografický scénář: Stagnace obyvatelstva
13 12 11 10 9 8 7
2100
2080
2060
2040
2020
2000
1980
6 1960
populace (miliony)
7
� United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division (2015). World Population Prospects: The 2015 Revision. http://esa.un.org/unpd/wpp
Scénář vychází z pravděpodobnostního mediánu, kdy počet obyvatel České republiky lehce poklesne a poté se ustálí na hodnotě kolem deseti milionů. V průběhu prvních desetiletí lze očekávat pokračující tendence suburbanizace, která však již bude pod kontrolou platného metropolitního plánu, jenž upřednostňuje zahušťování vnitřních lokalit města. Se vzrůstajícími prostorovými požadavky na bydlení lze však očekávat další tendence rozrůstání města do krajiny. Cílem bude usměrnit a začlenit tento rozvoj k existujícím historicky rostlých sídel tak, aby nenarušil jejich charakter a naopak ho posílil. Nová zástavba by měla sestávat z převážně samostatných nízkopodlažních domů umístěných na přiměřeně velkých parcelách přirozeně napojených na současnou strukturu obce.
Tento scénář vychází z koncepční studie o území [�koncepční rozvaha o území Východního města, IPR Praha 2014] a je plně reflektován do první fáze návrhu.
8
Město v krajině 2117
demografický scénář: Významný nárůst obyvatelstva
13
Možná změna demografického chování obyvatelstva nebo nárůst imigrace - ať už vnější nebo vnitřní, bude mít za následek dramatické zvýšení populace.
11 10 9 8 7
2100
2080
2060
2040
2020
2000
1980
6 1960
populace (miliony)
12
� United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division (2015). World Population Prospects: The 2015 Revision. http://esa.un.org/unpd/wpp
I za předpokladu plného využití vnitřních rozvojových ploch města lze očekávat tlak na rozrůstání města do krajiny. Východní město je z historických důvodů nejméně urbanizovanou periferií města, a proto je zde potenciál pro růst nejvyšší. Největší výzvou tohoto scénáře je vytvoření kvalitního městského prostředí, které nebude jen parazitovat na centrálních částech metropole, ale bude plnohodnotnou součástí městského organismu. Pro celkový úspěch a budoucnost Prahy jako globálního města je důležité vymezení vhodných podmínek k takovému růstu. Pro zachování současných krajinných kvalit východního města je nutné vymezit přesné hranice zastavitelného území, které budou - v souladu s Metropolitním plánem Prahy [�Koncept odůvodnění Metropolitního plánu, IPR
Praha 2014] - nepřekročitelné a známé ve všech fázích projektu. Nové město se přirozeným způsobem váže na historické struktury a cesty; paměť místa nesmí být vymazána. Růst města je současně vyrovnáván růstem a rozvojem přírodních krajinných pásů. Živé a zdravé město může dlouhodobě prosperovat jen vedle zdravého a stabilního přírodního zázemí. Tento scénář je podrobně popsán v druhé až čtvrté fázi, časové rozmezí fází je pouze orientační. [�kapitola ČAS] Cílem je navržení obecně přijatelných principů, které bude možné postupně vyplňovat v čase.
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
9
10
�2
město krátkých vzdáleností rychlé spojení s centrem města zelená mobilita začlenění dopravních staveb
�3 Osobní železniční doprava v metropolitním regionu Prahy. Východní město leží mezi dvěma tratěmi, severní je hlavní železniční koridor.
�4 Systémy příměstské železnice: německý a rakouský a švýcarský S-Bahn, dánský S-tog a české Esko. Pražské linky S byly integrovány do systému PID roku 2007.
�5 Současné zóny Pražského integrovaného Systému. Východní město leží v tarifní zóně P, srovnatelné se systémy metra, tramvají a autobusů.
Město v krajině 2117
pohyb I přes relativně krátké vzdálenosti je pohyb přes východní město závislý především na individuální automobilové a autobusové hromadné dopravě. Jednotlivé vesnice jsou, především v zimních měsících, nedostatečně propojené a těžko přístupné jinak než automobilem. Dobré město se vyznačuje prostorovou blízkostí. Rozhodujícím rysem městského života je možnost setkávat se v krátkém čase s různými lidmi na různých místech. [�Sídelní kaše, Hnilička 2012] Strategie města krátkých vzdáleností ovlivní celkovou urbanistickou strukturu výstavby města. Takové město je navrhováno dostatečně husté, veřejné prostory jsou navrhovány s důrazem na lidské měřítko [�Města pro lidi, Gehl 2012] a funkce města se musí vhodně mísit, aby nevznikaly velké monofunkční zóny. Příměstská železnice Řešené území se nachází mezi dvěma existujícími železničními tratěmi. Jižní trať je využívána především pro příměstskou železnici ve směru na Říčany a Benešov, severní ve směru na Úvaly, Český Brod a Kolín a je zároveň I. tranzitním koridorem a lze očekávat jeho další rozvoj a zrychlování tratě. Obě trati poskytují pohodlnou a rychlou dopravu do centra Prahy. Tento potenciál je potřeba dál rozvíjet a železnici plně zakomponovat do systému MHD po vzoru systémů S-Bahn budováním nových zastávek a snižováním intervalů spojů. Východní město bude i při svém růstu dostatečně propojeno s centrem města bez nutnosti rozšiřování pomalejšího a dražšího systému metra. Projekt vysokorychlostní trati napojující se u Běchovic je další příležitostí k rozvoji technologického parku, který se může stát klastrem vědomostní ekono-
miky celoměstského významu a může iniciovat rozvoj v celé oblasti východního města. [�kapitola ČAS] V území navrhujeme dvě nové vlakové zastávky: mezi Dolními Měcholupy a Uhříněvsí na jižní trati a mezi Běhovicemi Střed a Újezdem nad Lesy na severní trati. Běchovice se mohou stát přestupním uzlem i pro dálkovou dopravu s navázaností na výstavbu vysokorychlostní trati a technologického parku. Malešická větev trati lze použít i pro přímé vlakové propojení jižní a severní části Východního města a mohla by se stát atraktivním přestupovým uzlem na stanici metra A - Hostivař. Železniční stanice a zastávky mají potenciál stát se místními centry ekonomických aktivit. Pro plné využití a posílení tohoto potenciálu navrhujeme vzájemné propojení těchto uzlů hlavními třídami - tedy ulicemi s největší energií. [�kapitola PROSTOR]
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
11
12
Město v krajině 2117
Individuální doprava
�6 Územím Východního města prochází významná část návrhu dostavby Pražského okruhu (dálnice D0), která propojí novou mimoúrovňovou křižovatku u Běchovic s dokončenou u Dobřejovic na jihu.
Dostavba Pražského okruhu (dálnice D0) je jednou z metropolitních priorit a zasáhne do velké části řešeného území. Pro zmírnění zatížení způsobené novou dálnicí navrhujeme prodloužit navrhovaný tunel tak, aby nezasáhl navrhovaný Dubečský krajinný pás, který se tak stane velkorysým ekoduktem. Za nejlepší možné řešení považujeme zahloubení zbytku dálnice a vytvoření zelených bariér, které zmírní hluk a znečištění do takové míry, aby se mohlo nové město rozvíjet i v blízkosti dálnice. Mimoúrovňové dálniční křížení a sjezdy budou řešeny částečným zahloubením a odstíněny také zelenými bariérami. Plánované obchvaty Dolních Měcholup a Běchovic - Újezdu nad Lesy v první fázi vzniknou jako dvouproudové extravilánové komunikace [�koncepční rozvaha o území Východního města, IPR Praha 2014] a postupem času se začlení do městské struktury jako tranzitní ulice s alejí a uvolní přetížené cesty procházející historickými centry obcí.
silnice v korytu silnice na povrchu silnice na na pilířích hlavní třída spojnicová silnice
mimoúrovňové křížení
V křížení s cyklostezkami a biokoridory je navrženo vedení těchto tras pod úrovní automobilových komunikací a budou využity také pro vedení vodních toků procházejících územím. Hlavní městské třídy jsou i hlavními dopravními tepnami a jsou navrženy v dostatečné šířce pro zachování pobytovosti ulic. [�kapitola PROSTOR] Ostatní, převážně rezidenční ulice jsou navrženy ve zklidněném dopravním schématu jako zóny 30.
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
13
�7 Typický řez silnicií spojující jednotlivé obce, kolem které se vysadí alej a zřídí pěší a cyklostezky.
�8 Typický řez ulice obchvatu Běchovic. Z původně extravilánová tranzitní ulice se růstem města stane intravilánová silnicí s alejí. Obslužné a rezidenční ulice vedou paralelně.
�9 Typický řez dalničním okruhem v místě řídké zástavby. Dálnice je vedena sníženým korytem přírodního charakteru a odstíněna zelenou bariérou.
� 10 Typický řez dalničním okruhem v místě husté zástavby. Dálnice je vedena sníženým zpevněným korytem s paralelními cestami.
14
Město v krajině 2117
Městská hromadná doprava Jihovýchodní město může plně využít potenciálu příměstské železnice při pohybu do centra Prahy. Vlakové stanice a zastávky budou propojeny radiálním systémem městské hromadné pouliční dopravy. Radiální systém může navázat na koncové stanice metra stanic B - Černý mostem a stanice C - Háje. � 11 Radiální systém MHD propojí Východní město se sousedními lokalitami - Černým mostem a Horními Počernicemi na severu a s Horními Měcholupy až Chodovem na jihu.
Trasy hromadné dopravy jsou navrženy jako lineární a jsou vedeny na hlavních třídách nebo významných spojnicích kopírující historické cesty. Zastávky systému jsou primárně navrhovány u významných veřejných prostranství, v místech křížení cest, tedy v oblastech s nejvyšším potenciálem pro hustou zástavbu. Další zastávky jsou doplněny podle standardních docházkových vzdáleností - 400 metrů v kompaktní blokové zástavbě a 800 metrů v rozvolněné individuální zástavbě. [�Regionální plán Pražské integrované dopravy, ROPID 2012] Dobré rozmístění zastávek je základním předpokladem pro udržení kvalitní služby MHD.
� S o r
hlavní třída
železniční stanice
spojnicová silnice
MHD zastávka
železniční trať
docházková vzdálenost 800 m docházková vzdálenost 400 m
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
15
Cyklodoprava a pěší trasy
� 12 Současná síť cyklotras je značně roztříštěná, na okrajích Prahy řídká. Praha na svoji cyklistickou revoluci stále čeká.
podélné cyklotrasy příčné cyklotrasy
Společně se systémem městské hromadné dopravy tvoří tzv. zelenou mobilitu města a jsou klíčové pro zdravý a udržitelný rozvoj města. V první fázi [�kapitola ČAS] navrhujeme propojení stávajících vesnických struktur novou sítí cyklostezek a pěších cest podél stávájících silnic, které jsou přeměněny na komunikace s alejí. Toto řešení má pomoct bezpečnému a rychlému spojení místních obcí. Dnešní možnosti propojení těchto vesnic jsou v kritickém stavu. Většinou zde vedou silnice, které jsou určeny primárně pro automobilovou dopravu. Nepřiléhá k nim žádný peší pruh či chodník a pro běžného chodce nejsou bezpečné. Dále zakládáme novou cyklo a peší trasu podél potůčků Rokytka a Říčanka. Jsou součástí krajinných útvarů ÚSES, které v první fázi doplňujeme a tvoříme funkční biokoridory a biocentra [�kapitola KRAJINA]. Tyto stezky zároveň propojují jižní a severní železniční tratě. Tímto návrhem jsme dokázali vytvořit prostupnost krajiny, aniž bychom ji výrazně narušili.
S dalšími fázemi, kdy postupně roste nová městská struktura, vznikají i nové cyklotrasy a pěší chodníky. Krajinné pásy jimi budou v poslední fázi kompletně propojeny jak se zástavbou příčně, tak i v podélném směru s železničními tratěmi. Šířky cyklostezek se pohybují v rozměru od 1 m - 2 m.
16
Město v krajině 2117
V krajinných pásech se nacházejí místa, která jsou protnuta silniční dopravou. Konkrétně se jedná o nové doplnění Pražského okruhu. Veškeré turistické trasy a cyklostezky povedou pod rychlostními komunikacemi. V případě protnutí cyklostezky s městskou třídou nebo dopravou zatíženou ulicí budou řádně označené přechodem pro chodce a semafory.
� 13 Redway v Milton Keynes, Velká Británie
Cyklostezky vedou krajinnými pásy a spojují železniční stanice. Přizpůsobením vozového parku pro cestující s koly lze docílit lepší dostupnosti do centra.
� 14 Kodaňské příměstské vlaky uzpůsobené pro cestování s kolem, Dánsko.
Prvním krokem ku zvýšení prostupnosti území bude vybudováním cyklostezek podél existujících komunikací. Pěší a cyklo trasy v krajině můžou být i přírodního charakteru.
15 � Landschaftspark Cospuden, Německo � 16 cyklostezka, New York City, USA
Návštěvník bude mít na výběr z více turistických tras. Cesty, které jsou krátké či dlouhé, cesty, které lidem nabízí rekreační využití, cesty, které vedou podél vodního toku nebo podél svahu přes exponované pohledy na krajinu.
17 � Cyklostezek Bečva - vsetínská strana
17
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková � 18 cesta s alejí, Lancken - Granit, Německo
silniční obchvat odstíněný zelení, Uherský Brod � 19 � 20 rezidenční ulice, zóna 30, ulice Václava Kovaříka, Běchovie II
� 21 dálnice Ronda de Dalt, Barcelona, Španělsko
dálnice Ronda de Dalt, Barcelona, Španělsko � 23 � 22 sdílený prostor, Hamont, Belgie
18
Město v krajině 2117
dálnice v tunelu
Pražský okruh
dálnice v korytu
hlavní třída
rychlodráha
spojnicová silnice
železniční trať
železniční stanice
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
19
20
03 krajinné pásy voda v krajině rekreace zemědělství
Město v krajině 2117
krajina Lidská společnost a krásy přírody by se měly prožívat společně. [Ebenezer Howard]. Novodobé studie zjistily, že blízkost přírody má na člověka pozitivní psychické i fyzické účinky, které pomáhají navodit psychickou pohodu, zlepšují zdraví a často také produktivitu práce. Výzkumy také zdůrazňují důležitost vitamínu G, efekt zeleného prostředí v obytné zástavbě na zdraví, duševní pohodu a sociální bezpečnost. [�Vital Cities not Garden Cities, FSP 2015]
Typologie krajin uvnitř pásů bude rozlišena na lesní, luční, nivní, zemědělskou krajinu, atd., čímž bude zajištěna diverzita rostlin a živočichů. Převážnou část území bude tvořit volná krajina s minimálním zásahem člověka spíše než krajina typu městských parků. Do krajinných pásů jsou též zahrnuta i velká dopravní tělesa jako dálnice a více úrovňové křižovatky, kde tvoří zelenou protihlukovou a smogovou bariéru.
Krajinné pásy
� 23 Území Východního města leží mezi významnými přírodními parky Klánovický les (Klánovice - Číhadla) a Hostivař - Záběhlice. Navržené krajinné pásy propojí tyto chráněné parky v severojižním směru.
Ve východní části Prahy je v současné době nedostatečné množství parků a krajinná kompozice Prahy je tedy neucelená [�koncepční rozvaha o území Východního města, IPR Praha 2014]. Zásadním pilířem našeho projektu je definování, rozšíření a rekultivování krajiny v návaznosti na vodní toky a existující ÚSES. Jedním z principů zástavby Východního města je také porozumění efektu vitamínu G, tedy maximální možná propojenost a návaznost města s krajinou. Současně s fázováním Východního města bude tedy rozvíjena také přilehlá krajina, jejíž funkce a podoba bude vymezena v rámci nově ustanovených krajinných pásů. V počáteční fázi dojde ke stabilizaci, mírnému rozšíření, případně zprůchodnění existujících biocenter a biokoridorů, které společně tvoří ÚSES. Během druhé až čtvrté fáze se krajina postupně zahušťuje a vytvoří krajinné pásy, ktéré budou sloužit k rekreaci, zemědělství a také jako přirozené útočiště pro určitá rostlinná i živočišná společenstva.
� 24 Příklad regenerace intenzivně zemědělsky používané krajiny na krajinu přírodního charakteru. conceptlandscape.tumblr.com
21
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
� 25 Území Východního města spadá do povodí říčky Rokytky. Území podél Rokytky jsou pravidelně ohrožovány povodní. Soustava rybníků a retenční nádrží společně s krajinnými úpravami pomůže zadržet vodu v krajině a zmírní tak dopady přívalových dešťů a období sucha.
� 26 Deregulace vodních toků je hlavním nástrojem v boji proti povodním a vysychání krajiny. Ilustrace ze středoškolské učebnice přírodopisu.
Voda v krajině
Rekreace
Východní město je charakteristické množstvím vodních prvků a toků v krajině, které jsou důležité pro živé organismy v lokalitě. Retenční nádrž Slatina je významným ornitologickým územím, a proto je vhodné ponechat tomuto místo co nejvíce přírodní ráz. Součástí projektu je také obnovení rybníka v Běchovicích, který má svůj původ již v 18. století a slouží k zadržení vody v krajině.
Krajiny uvnitř pásů jsou napojeny na navrhovanou strukturu zástavby systémem stezek a cyklostezek, které jsou zároveň propojujícím prvkem mezi jednotlivými pásy. Některé z cest nabízí také dlouhé procházkové turistické tratě podél vodních toků, údolími či lesíky. Systém stezek dále doplňují místa k odpočinku a relaxaci, která jsou umístěna u významných krajinných prvků jako jsou tůně, potoky, rybníky, exponované pohledy či parkově upravené plochy.
V současné době je velká část vodních toků regulována (napřimování, prohlubování a tím vynucené opevňování koryt vodních toků). Regulace způsobuje zrychlení odtoku povodňových průtoků a větší škody v níže položených územích. Důsledkem je zmenšení zásob podzemní vody a biologická degradace niv. Naším záměrem je revitalizace těchto toků. Revitalizované koryto vodního toku by mělo mít přiměřeně malou kapacitu (velké vody se rozlévají do nivy), mírný podélný sklon, rozvlněnou trasu (meandrování) a více členitý profil. Revitalizace toku může přinést významné efekty v oblasti protipovodňové ochrany. Umožnění neškodného přirozeného rozlivu, který zpomaluje rychlost proudění a podporuje akumulaci vody, povede ke zmírnění kulminace povodňových vln v níže položených místech. Retenční a akumulační schopnost nivy lze podpořit obnovou říčních ramen, tvorbou přírodě blízkých paralelních koryt, vytváření tůní v nivě toku a výsadbou vhodných doprovodných dřevin. Dalším významným efektem, který může přinést vhodně provedená revitalizace je obnova ekosystémů, vázaných na přirozené vodní toky a údolní nivy, podpora procesu samočištění (zlepšování kvality vody v toku) a obnova kontinuity říčního prostředí, zejména pak s ohledem na migrační prostupnost vodních toků. [�učebnice přírodopisu pro SŠ]
Dalším typem rekreace jsou také udržované zatravněné plochy, které slouží jako veřejná hřiště, a přírodní koupací jezera (biotopy). Na základě principu umísťování škol [�kapitola Lidé] jsou školy často situovány na rozhraní zástavby a krajiny s hřišti zasazenými do krajinného pásu. Městské zemědělství V oblastech vymezených krajinnými pásy se také nachází kvalitní zemědělská půda a ovocné sady. Cílem návrhu je nejen definovat nové parky, ale také zachovat část krajiny k zemědělským účelům. Tato pole či sady by pro vhodnou manipulaci měla mít jednotlivá pole dostatečně velkou plochu.
22
Město v krajině 2117 � 27 revitalizace koryta Moravské Sázavy
28 � revitalizovaný potok, Orlické Záhoří
� 29 přírodní turistická trasa, lesopark v Yprách, Belgie
� 30 meditační místo, Transylvánie,Rumunsko
31 � jabloňový sad, jižní Morava
23
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
32 � pobytová louka, Mont-Evrin Park, Francie
� 33 Thalie Park, Chalon-sur-Saône, Francie
34 � komunitní zahrada namísto zahrádkářské kolonie Kaisermühlen, Vídeň, Rakousko
24
Město v krajině 2117
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
25
26
Město v krajině 2117
les, intenzivní městský park pole, sady louka, mokřady, nivy voda
cesty v parku
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
27
28
04
Město v krajině 2117
prostor
grid
Grid
hierarchie cest
V celém územím definujeme základní mřížku cest, která zajišťuje propojení mezi vlakovými zastávkami a skrz krajinné pásy. Navazuje na stávající cesty, které byly formovány po staletí. Tato základní mřížka - tedy směřování hlavních cest musí být dodržováno ve všech fázích ať už bude výstavba probíhat v řádu let nebo desetiletí.
hlavní veřejná prostranství příklady zástavby a typologie
Hierarchie cest Hlavními městskými třídami území se stanou nové severojižní spojnice vlakových zastávek z Běchovic do Horních Měcholup, z Uhříněvsi do nové stanice Blatov u Újezdu nad Lesy a stávající spojnice Štěrbohol a Horních Počernic. Významné nadále zůstanou historické urbanistické osy Kutnohorská a Českobrodská vedoucí podél železničních tratí. Tyto třídy mají potenciál stát se ulice s největší energií - jako živé ulice s prosperujícím parterem s kompaktní a dostatečné hustou zástavbou, podpořené sítí MHD. [�kapitola POHYB] Významné ulice protínají nové městské třídy s historickými jádry obcí a zajišťují propojení v příčných směrech, tedy i skrz krajinné pásy. Zpravidla sledují stopu již existujících cest. Průsečíky těchto ulic s třídami definují hlavní veřejné prostranství. Zástavba kolem těchto ulic je proměnlivá s ohledem na vzdálenost od přirozených center území a morfologii. Pravidelné rozmístění těchto cest vytváří území přibližně stejné velikosti a charakteru městských čtvrti, pro které je navrhována občanská vybavenost. [�kapitola LIDÉ] � 36 N. John Habraken, Notes on Hierarchy in Form, 1984
Ostatní ulice mřížky navrhujeme s ohledem na morfologii území a s návazností na existující rezidenční ulice obcí.
Tato nejnižší úroveň gridu je však pouze návrhová a může se měnit v čase podle aktuálních prostorových potřeb společnosti. Nikdy ale nesmí narušit smysl mřížky, čímž je kvalitní propojení v rámci celého území. Dopravně inženýrské stavby celoměstského významu, jakou je dokončení Městského okruhu, není v gridu zahrnut, protože nevytváří uliční prostor a nikdy nebude obyvatelnou součástí města. Hlavní veřejná prostranství Městské centra jsou navrženy na křížení městských tříd s významnými ulicemi, u kterých vzniknou hlavní náměstí - veřejné prostory jako místa pro pobyt a potkávání a jako centra lokálního obchodu a služeb. Umístění na křížením cest umožní přirozenou orientaci v celém Východním městě. Krajinné pásy jsou hlavním přírodním útvarem řešeného území. Menší městské parky budou rozmístěny v rámci mřížky podle potřeb obyvatelstva a s ohledem na navrhovanou hustotu, stejně jako menší náměstí.
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
Příklady zástavby Pro demonstraci funkčnosti mřížky jsme vybrali tři lokality a rozpracovali jejich zastavění. Hlavními použitými typologickými jednotkami v gridu jsou: 180 os/ha
Městský blok a ¾ blok Podél hlavních tříd, center a dopravních uzlů. 3-4 patrová zástavba. Přízemí obsahuje parter podle lokality bloku. Vnitroblok je řešen jako pobytový polosoukromý prostor. Návrhová hustota: 180 os/ha
60 os/ha
Řadová zástavba a townhouses Podél významných spojnic a nedaleko center. 2-3 patrová zástavba. V přízemí přísluší domu předzahrádka do ulice a soukromá zahrada za domem. Návrhová hustota: 60 os/ha
40 os/ha
Samostatné rodinné domy Ve větších vzdálenostech od center, hlavních tříd a významných spojnic. Tvoří klidné rezidenční oblasti. 2 patrová zástavba Každému domu přísluší vlastní zahrada. Návrhová hustota: 40 os/ha
20 os/ha
Vily V blízkosti krajinných pásů, na místech bez dopravního zatížení. 2 patrová zástavba Dou přísluší velkorysá zahrada. Návrhová hustota: 20 os/ha
37 � schéma postupného řídnutí zástavby
29
30
∑
Město v krajině 2117
soutisk
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
31
32
Město v krajině 2117
� 38 Winnenden, Německo � 39 meditační místo, Transylvánie,Rumunsko
40 � krajinářské úpravy parku, Culemborg, Nizozemsko
� 41 pobytový prostor u řeky, Valenje, Slovinsko
� 42 rozhraní přírody a zástavby, Ottawa, Kanada
33
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
� 43 pěší přechod přes říčku, Bottière Chênaie, Francie
44 � voda jako součást náměstí, Nancy, Francie 45 � rezidenční ulice, Winnenden, Německo
� 46 parkovácí stání, Staubach, Rakousko
� 47 obytný veřejný prostor, Ottawa, Kanada
34
Město v krajině 2117
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
35
36
Město v krajině 2117
bloková zástavba (3-4 podlaží) u bloky, městské domy (3-4 podlaží) řadové domky (2 podlaží) rodinné domky, vily (2 podlaží)
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
37
38
Město v krajině 2117
� 48 Běchovice, nová zástavba, návrh Běchovice se rozšiřují o nově navrženou zástavbu, která navazuje na stávající. V urbanistickém návrhu jsme chtěli posílit propojenost obou částí Běchovic, ale zároveň zprovoznit biokoridor, který zde zajišťují vodní toky Rokytka a Říčanka. Propojenost jsme dokázali přidáním stezek do krajinného pásu a tím zajistili bezpečný přechod z jedné části do druhé příjemným prostředím. Novější část, Běchovice 2, se obalují novou strukturou. Mezi křižovatkou Pražského okruhu a zástavbou bude dostatečná přírodní bariéra, tzn. zalesněná krajina. Směrem k dálnici se hustota zástavby zjemňuje (rodinné domy a vily) a směrem k centru se zhušťuje (řadové domy a bloky). Běchovice a Vlnoděje protíná obchvat, který má oslabit provoz na silnici Českobrodská. Oddělení od bydlení je řešeno proniknutím krajinného pásu do zástavby. Skrz Běchovice je vedena důležitá třída, která území propojuje s železničními trasami.
[�kapitola DOPRAVA]
Za důležitou osu považujeme směr z vlakové zastávky do centra přes obytnou zástavbu s obslužným parterem. Obnovujeme původní rybník, který má svůj původ již v 18.stol. Jeho funkcí je zadržovat vodu v krajině a zkvalitňovat život v obytné zástavbě.
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
39
40
� 49 Vlnoděje, nová zástavba, návrh Vlnoděje je nově vystavená čtvrť. Skrz čtvrť vede dálnice, která v místě začínající struktury míří do koryta. Přes koryto jsou vedeny lávky a díky tomuto návrhu je zajištěno propojení s další čtvrtí. Dálnice dále putuje přes krajinný pás. Tam ale vjíždí do tunelu a nenarušuje místní přírodu. Zástavba se směrem ke krajinnému pásu zjemňuje (rodinné domy, vily, řadovky) a směrem k centru a k důležité komunikaci se zástavba zhušťuje (bloky). Čtvrť se rozvíjí u stávající obce Dubeč. U hranice mezi původní a novou zástavbou jsme zachovali přirozený přechod navržením rodinných domů.
Město v krajině 2117
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
41
42
Město v krajině 2117 50 � Podlesí, nová zástavba, návrh
Čtvrť Podlesí vzniká taktéž, jako Vlnoděje, nově. Na této čtvrti je zajímavé, že její centrum hraničí se vstupem do krajinného pásu. Leží na důležité dopravní spojnici. Výhodou polohy náměstí je částečné vložení vybavenosti do krajinného pásu. Školní hřiště a sportoviště bude mít své místo blízko školy, ale zároveň bude v přírodě odděleno od dopravy. Podél dopravní spojnice, která sousedí s krajinným pásem, navrhujeme třípatrové tzv. městské domy, které jsou podobné rodinným domům nebo řadovkám, ale jejich hustota zastavěnosti pozemku je větší a tímto upozorňujeme na důležitost komunikace. Dlaším důležitým dopravním spojením v území je Pražský okruh. Ve struktuře je schován za valy v korytě a je obklopen pásem keřů a stromů pro odhlučnění od dopravy či snížení prašnosti . Pro zajištění propojenosti s dalšími čtvrtěmi je přes dálnici veden průjezdný most. Směrem k dálnici se zástavba zjemňuje, objevují se zde řadovky a rodinné domy. K náměstí navrhujeme blokovou zástavbu. Uprostřed struktury se nachází zalesněný park určený k rekreaci obyvatel.
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
43
44
Město v krajině 2117
lidé
05 vymezení čtvrtí
Vymezení čtvrtí
Čtvrtě a jejich vybavenost
občanská vybavenost
Území je rozděleno na jednotlivé čtvrtě. Jejich hranice se vymezují na základ docházkové vzdálenosti k veřejné vybavenosti čtvrti. Každá čtvrť je vybavená tak, aby veškerá vybavenost byla přístupná do 15 min pěší chůzí.
V každé čtvrti je funkce administrativní, zdravotní a školní.
počet obyvatel
mateřské školy
25 20
úřad městské části
základní školy
15 10 5
sport
střední školy
0
rekreace
služby
kultura
poliklinika
� 51 graf občanské vybavenosti
Základ pro hranice čtvrtí jsou stávající obce. Ty se rozšiřují v první fázi [�kapitola ČAS]. Zaobalí se, definují své hranice a poté na ně v dalších fázích začíná navazovat další zástavba. Hraniční čára je definována komunikacemi navržené mřížky.
Do administrativní složky patří správa obcí či sociální služby. Základní složka pro funkci školní jsou mateřské školy a 1. stupeň základní školy. Další stupně školních zařízení se do čtvrtí přidávají na základě jejich rozlohy a počtu obyvatel. Taktéž je to se zdravotnickým zařízením, a to je poliklinika či nemocnice. [�Jan Jehlík, Rukověť urbanismu] Tato vybavenost se soustřeďuje poblíž center čtvrtí, které leží na důležitých dopravních spojnicích území. Dochází k lepší propojenosti mezi jednotlivými čtvrtěmi. Centra jsou zároveň umístěna tak, aby docházková vzdálenost vyhovovala potřebám obyvatele. Centra jsou výjimečnými místy čtvrtě a proto si také zaslouží kvalitní veřejný prostor. To zajišťuje náměstí, které má být setkávacím, odpočinkovým a reprezentativním prostorem.
3,5 3 2,5 2 1,5 1
V první fázi se rozvíjejí především exisutující sídla. S rostoucím počtem obyvatel se musí rozvíjet i veřejná vybavenost.
0,5 0
mateřská škola
základní škola
střední škola
� 52 graf rozložení škol ve čtvrtích
Nově vznikající čtvrtě rostou nejdříve se základní vybaveností, jako je mateřská škola, městský úřad či ordinace lékaře. V konečné čtvrté fázi čtvrtě dosahují plné vybavenosti, dle hustoty obyvatel.
� 53 graf velikosti jednotlivých čtvrtí
45
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková 54 � Kulturní akce na náměstí
Union Street - Urban Orchard, Londýn, Velká Británie � 55 56 � Veřejný prostor v Sydney, Austrálie
Veřejná knihovna na ulici, New York, USA � 57
46
Město v krajině 2117
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
47
48
Město v krajině 2117
čtvrť 1 (spojení Jahodnice a Dolních Počernice) počet obyvatel: 10 000, hustota obyvatel: 51 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, základní škola, střední škola, poliklinika, kultura, rekreace, sport, úřad městské části
čt p h vy la p ú
čtvrť 2 (Štěrboholy) počet obyvatel: 7 500, hustota obyvatel: 55 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, základní škola, poliklinika, rekreace, sport, úřad městské části čtvrť 3 počet obyvatel: 4 500, hustota obyvatel: 78 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, rekreace, sport, úřad městské části čtvrť 4 (Dolní Měcholupy) počet obyvatel: 5 000, hustota obyvatel: 56 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, základní škola, poliklinika, rekreace, sport, úřad městské části
čtvrť 6 (Vlnoděje) počet obyvatel: 8 460, hustota obyvatel: 89 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, základní škola, střední škola, poliklinika, kultura, rekreace, sport, úřad městské části
čtvrť 7 (Dubeč) počet obyvatel: 6 500, hustota obyvatel: 49 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, základní škola, poliklinika, kultura, rekreace, sport, úřad městské části čtvrť 13 (Podlesí) počet obyvat hustota obyv vybavenost: la, služby, čtvrť 9 střední ško (rozšíření Uhříněvsi) kultura, re počet obyvatel: 7 000, úřad městské hustota obyvatel: 56 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, základní škola, poliklinika, kultura, rekreace, sport, úřad městské části
čtvrť 8 počet obyvatel: 8 000, hustota obyvatel: 76 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, základní škola, střední škola poliklinika, kultura, rekreace, sport, úřad městské části
čtvrť 10 (rozšíření Uhříněvsi) počet obyvatel: 4 000, hustota obyvatel: 51 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, rekreace, sport, úřad městské části
zástavba hranice čtvrti lokální centrum čtvrti
docházková vzdálenost 800 m
centrum čtvrti
docházková vzdálenost 400 m
čtv poč hus vyb by, pol spo
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
čtvrť 5 (Běchovice) počet obyvatel: 9 800, hustota obyvatel: 52 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, základní škola, poliklinika, rekreace, sport, úřad městské části
ha ola, ka, rt,
a škola, linika, úřad
čtvrť 18 počet obyvatel: 6 500, hustota obyvatel: 84 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, základní škola, střední škola, poliklinika, kultura, rekreace, sport, úřad městské části čtvrť 19 počet obyvatel: 4 500, čtvrť 1 1 hustota obyvatel: 56 ob./ha počet obyvatel: 10 500, vybavenost: mateřská škola, hustota obyvatel: 76 ob./ha služby, základní škola, povybavenost: mateřská škola, liklinika, kultura, rekreace, služby, základní škola, střední sport, úřad městské části škola, poliklinika, kultura, rekreace, sport, úřad městské čtvrť 20 části (Koloděje)
počet obyvatel: 6 500, čtvrť 12 hustota obyvatel: 56 ob./ha počet obyvatel: 9 500, vybavenost: mateřská škola, 13 hustota obyvatel: 74 ob./ha služby, základní škola, poesí) vybavenost: mateřská škola, liklinika, kultura, rekreace, obyvatel: 9 500, služby, základní škola, posport, úřad městské části ta obyvatel: 74 ob./ha liklinika, kultura, rekreace, enost: mateřská ško- sport, úřad městské části užby, základní škola, čtvrť 14 ní škola, poliklinika, (Hájek) a, rekreace, sport, počet obyvatel: 2 000, městské části hustota obyvatel: 60 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, poliklinika, úřad čtvrť 21 počet obyvatel: 4 000, městské části hustota obyvatel: 61 ob./ha vybavenost: mateřská škola, 1. st. základní školy, služby, čtvrť 15 lékař, rekreace, sport, úřad počet obyvatel: 10 000, městské části hustota obyvatel: 69 ob./ha vybavenost: mateřská škola, služby, základní škola, poliklinika, kultura, rekreace, čtvrť 16 sport, úřad městské části (Královice) počet obyvatel: 1 800, čtvrť 17 (rozšíření Uhříněvsi) hustota obyvatel: 58 ob./ha počet obyvatel: 18 000, vybavenost: mateřská škola, hustota obyvatel: 60 ob./ha služby, 1.st základní školy, vybavenost: mateřská škola, služpoliklinika, kultura, rekreby, základní škola, střední škola, ace, sport, úřad městské poliklinika, kultura, rekreace, části sport, úřad městské části
49
50
Město v krajině 2117
čas
06
růst obcí stabilizace ÚSES - založení krajinných pásů rozšíření ekotonů
rekonstrukce silnic spojující jednotlivé obce
obchvat Dolních Měcholup
cyklostezka Horní Měcholupy - Dubeč - Běchovice
založení alejí, cyklostezek a pěších cest u silnic
obnovení rybníku Punčoška v Běchovicích
cyklostezka Horní Měcholupy - Dolní Počernice
deregulace Hostavického potoka
rekonstrukce vodních toků, meandry a tůně
cyklostezka Říčany - Koloděje - Běchovice
dokončení Malého Háje - srůst Štěrbohol a Měcholup
2017�
další etapy rekonstrukce parku Slatina
Během iniciační fáze bude kladen důraz na identifikaci hodnot v řešené oblasti a jejich podpora či ochrana. Dále zde dojde k zahuštění a rozvoji stávajících obcí, který se během 25ti leté etapy téměř dokončí. V této době jsou také existující silnice doplněny o aleje stromů a cyklostezky a vytvářeny nové cyklostezky podél vodních toků. V krajině se stabilizuje ÚSES, například pomocí rozšíření ekotonů či zprůchodněním nefunkčních biokoridorů.
51
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
dokončení Městského okruhu, dálnice D0 rozšiřování krajinných pásů
spojnice Horní Počernice - Běchovice
otevření technologického parku u Běchovic
srůst Běchovic a Újezdu u Lesa
spojnice Uhříněves - Běchovice
cyklostezky Štěrboholy - Dubeč - Koloděje
obchvat Běchovic
založení městských tříd
cyklostezky D. Měcholupy - Dubeč - Koloděje
cyklostezka Říčany - Koloděje - Běchovice
žel. zastávka Blatov (Újezd nad Lesy)
založení rekreačních bodů v krajinném pásu
růst Dubečku u Kutnohorské
žel. zastávka Uhříněves - průmyslová zóna
V tomto období budou zrealizovány velké dopravní stavby a to plánovaná část Pražského okruhu a nové rychlostní silnice (obchvat Běchovic a obchvat Dolních Měcholup). Tento projekt vnímá jako velký potenciál linky S městské hromadné železniční dopravy a ve druhé fází výstavby budou tyto linky posíleny a doplněny o nové zastávky. Na energii železnic naváží nově vzniklé spojnice mezi nimi, hlavní třídy, které se stanou důležitými tepnami budoucí zástavby.
Růst obcí bude v této fázi již dokončen a na místech významného křížení stávajících cest budou postupně vznikat nová centra a sídla.
2042�
Krajinné pásy se budou i nadále rozšiřovat a to zejména kolem Slatiny a také kolem nově vzniklých dopravních těles. Dále budou také vznikat nové "příčné" cyklostezky, které zajistí lepší propojení mezi jednotlivými sídly a také utvoří základ pro cesty krajinnými pásy.
52
Město v krajině 2117
rozšiřování a intenzifikace krajinných pásů růst zástavby kolem křížení cest
růst zástavby kolem hlavních tříd
trať rychlovlaku, přestupní stanice Běchovice
nové trasy spojující obce přes krajinné pásy
růst technologického parku - univerzitní kampus
srůst Koloděje - Újezd nad Lesy
2067�
Dochází k růstu sídel především podél hlavních tříd a jejich center. Technologický park v Běchovicích zažívá rozkvět a podporuje kraj v rozvoji a inovacích. Krajinný pás nadále roste a v rámci něj se nově vymezuje také zemědělská krajina, tedy pole a sady. Dále jsou posilovány příčné spojnice území (západ - východ), které ve formě cyklostezek procházejí také parky. Uvnitř krajinných pásů budou v této fázi vybudovány také body rekreace, jejichž umístění vychází ze stezek parky a z polohy významných krajinných prvků.
53
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
růst obcí k hranicím krajinných pásů dokončení gridu
2092�
přestavby a zahušťování původních sídel
Zástavba v řešené oblasti dosáhne svého plného rozsahu a navržená struktura se pomalu zaplní. V této fázi dosáhnou krajinné pásy finálního tvaru a rozsahu.
první lidská kolonie na Marsu
�2117
54
Město v krajině 2117
1. fáze (0-25 let) 2. fáze (25-50 let) 3. fáze (50-75 let) 4. fáze (75-100 let)
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
55
56
+
Město v krajině 2117
model
Barbora Pilcová, Ivo Urbánek, Leona Vítková
57