Magazín by LMC

MAGAZÍN

Eva Jiřičná

Jako manažerka jsem strašná!

Nevyužitý benefit, který vám přivede více lidí

Jak (NE)plánovat

Jak se time management stal špatným pánem

TOP hlášky tohoto vydání

hrkavarna.cz O byznysu a lidech

VYCHUTNEJTE SI U ŠÁLKU KÁVY NÁZORY OSOBNOSTÍ

Made by „Jako manažerka jsem strašná.“

Human Relations vzdělávání a seberozvoj rozhovory a postřehy inspirace ze zahraničí leadership a management

Architektka Eva Jiřičná o svém manažerském stylu.

„Příliš mnoho time (a jiného) managementu škodí.“ Michaela Dombrovská o (ne)plánování.

„Tak tohle já vážně nedávám.“ Martin Hudeček o spolupráci s mladou generací.

Str. xz

snídaně HR kavárny

Máte k tomu co říct? Tvořte HR kavárnu spolu s námi. Napište nám na redakce@hrkavarna.cz 2

Eva Jiřičná Jako manažerka jsem strašná!

Jaká byla vaše první zakázka na volné noze? Potkala jsem člověka, který po mně nejdřív chtěl přemístit příčku mezi pokoji svých synů. Později jsem pro něj navrhovala

„V životě jsem nikoho nevyhodila.“

byt, který se objevil v různých magazínech, a já najednou dostala nálepku návrhářky interiérů. Předtím jsem pracovala

Lidé ji znají jako světoznámou architektku pendlující mezi Londýnem, Prahou a kterýmkoli jiným místem na světě, kde se zrovna staví podle jejích návrhů. Jaká je ale Eva Jiřičná jako manažerka? „Strašná,” říká o sobě ona sama.

na multimilionovém projektu přístavu v Brightonu, kde jsme stavěli vlnolamy, přístavní hráze a podobně velké stavby. Z tohoto obrovského projektu, na kterém jsem strávila deset let, jsem najednou začala navrhovat interiéry. Přitom když mi dřív všichni říkali, že bych jako žena měla dělat interiéry, odsekávala jsem, že ty tedy nikdy dělat nebudu.

Co musí mít kancelář, aby se vám v ní dobře pracovalo? Opravdu je to tak strašné?

Lidi, se kterými si rozumím. Nejtěžší je naučit se tolerovat

Jsem absolutně nejhorší manažerka, jaká může

proti tomu nedůležité. V životě si nejvíc cením toho, že jsem

být. Za manažerku se nepovažuji. Pracuji s kolegy

nemusela nikoho vyhodit. Nejde o to, že bych potkávala

jako součást týmu. Samozřejmě zodpovídám za

jen schopné lidi. Nikdo ale není stoprocentně dobrý nebo

to, co dělají. Neumím ale dávat rozkazy, v životě

stoprocentně špatný. Důležité je, že při sobě v důležitých

jsem nikoho nevyhodila. A obchodnice jsem ještě

chvílích s mými spolupracovníky stojíme a pomůžeme si.

horší. Mám, jak říkala moje maminka, obchodní

Než jsem založila vlastní studio, pracovala jsem ve firmě,

nesmysl. Poslat někomu účet? Čtrnáct dní nad

kde nás bylo osmdesát. Ani tam jsem nezažila, že bychom se

tím přemýšlím, několikrát cenu zredukuju…

pomlouvali nebo se nesnášeli. Můj tehdejší šéf, syn admirála

V příštím životě mi to snad půjde líp.

a válečný voják, nikoho netrestal za chybu. Na nikoho neřval,

své spolupracovníky a naučit se s nimi vycházet. Ostatní je

nekritizoval, snažil se situaci řešit. Od něj jsem se naučila, jak čelit problémům. Všichni neustále zažíváme různé situace, kdy

Jak to jde dohromady s tím, že máte vlastní, už dlouho fungující architektonické studio? Vlastně hned dvě, jedno v Londýně, druhé v Praze.

Sama od sebe bych se do vlastního byznysu

do různých částí Anglie a začaly tam znova. Mně se

nepustila. V roce 1980 jsem ale přišla o práci ve velké

z Londýna nechtělo. Protože jsem se ale vypracovala dost

architektonické firmě – po několikaletém projektu se

vysoko, nechtěl mě nikdo zaměstnat – byla jsem moc

rozdělila na tři různé firmy, které se odstěhovaly

drahá. Tak jsem začala pracovat sama na sebe.

se něco pokazí. V takových chvílích je nejdůležitější pracovat s lidmi, kteří mají srdce na správném místě. Mozek je také důležitý, ale srdce mnohem víc.

Kdybyste měla dát jednu radu firmám, které řeší nové kanceláře, jaká by to byla?

Spousta lidí pracuje v kancelářích typu open space. Jakou s nimi máte zkušenost vy?

Věnujte pozornost světlu. Světlo je ten nejdůležitější element,

Já vlastně v jiném než otevřeném prostoru nikdy nepracovala.

který na lidi psychologicky působí a vytváří náladu. Nejlepší

I mé architektonické studio je navržené jako open space.

je, když nás světlo obklopuje jako v přírodě, aniž bychom je

Neřešili jsme, že bychom nechtěli pracovat v jednom prostoru.

vědomě vnímali. Zkombinovat denní a umělé světlo je pak to

Řešili jsme ale, že jeden chtěl sedět u okna, jiný na druhém

nejtěžší. Ideální je stav, ve kterém neřešíte, odkud svítí světlo,

konci kanceláře. Věčným problémem je klimatizace. Půlce

jak si máte sednout, aby vám nic nestínilo nebo nesvítilo do

kanceláře je zima, druhá půlka neustále otvírá okna. Kancelář

monitoru. Pokud se to nepodaří, žádná designová světla visící

budoucnosti je podle mě i taková, ve které se lidé nebudou

ze stropu to nezachrání.

hádat o teplotu v místnosti.

„Přeplněnost je bohužel obecný trend.“ S tím, jak sílí trend práce odkudkoliv, objevuje se i trend sdílených stolů. Dovedete si představit, že byste neměla vlastní teritorium v podobě jednoho pracovního místa? V tom se dá těžko generalizovat. Sdílené stoly mohou představovat řešení třeba pro konzultanty, kteří cestují po celém světě, sbalí notebook a je jim jedno, kde pracují. Já mám na stole spoustu vzorků materiálů, věcí k dořešení – byla bych zoufalá, kdybych měla pokaždé sedět u jiného stolu.

Jako předsedkyně poroty soutěže Zasedačka roku jste viděla na osmdesát českých kanceláří. Vypozorovala jste v nich nějaký společný trend? Přeplněnost – materiálem, věcmi, barvami. Jakoby znamenalo, že více je lépe. Ve skutečnosti je to často přesně naopak. Architekt by měl být schopen už v návrhu vyhazovat nadbytečné věci a držet disciplínu. Stejně jako v životě – problémy, které máte a nepotřebujete, musíte zahodit. Jen tak se můžete soustředit na to důležité. Při navrhování interiérů je to podobné. Architekt musí být schopný eliminovat, aby posílil hlavní myšlenku: aby se lidé cítili v kanceláři dobře. Přece jen tam všichni strávíme více času než kdekoli jinde.

Lenka Mydlová Garantka HR kavárny a štastná zaměstnankyně LMC, kde zastřešuje content marketing

Celý rozhovor s Evou Jiřičnou najdete na hrkavarna.cz.

a interní komunikaci. Miluje cesty do všech koutů světa, aranžování květin, jógu a příběhy skryté v knížkách.

Kanceláře

plné barev Ne nudným kancelářím

nápadů foto: Amazon

Mezinárodně uznávaná architektka Eva Jiřičná poukazuje v rozhovoru na předchozích stránkách na přeplněnost a přílišnou barevnost českých kanceláří. Co si při pohledu na prostory vybraných finalistů soutěže Zasedačka roku myslíte Vy?

DO PRÁCE NEBO DO KAVÁRNY? Vejdete do firmy, čekáte recepci a místo toho se ocitnete v kavárně. Domácí se mísí s hosty, neformální atmosféra se prolíná s byznysovými rozhovory. Navíc prostor se dá variabilně přestavět, aby na celofiremní setkání nemusela firma využívat cizí prostory. Etnetera

PROBEREM TO V SAUNĚ V zasedačce, která vypadá jako sauna, jen těžko můžete zachovávat přehnaně formální tón. Skrz.cz

KONTEJNER NEBO ZASEDAČKA? Jak velký je ve skutečnosti přepravní kontejner, který křižuje svět a přiveze vám třeba banány? Dostatečně velký na to, abyste jich pár umístili do původně industriálního prostoru a změnili je na prostorné zasedačky nebo kuchyňku. Social Bakers 12

VOLÁNÍ DÁLEK V modrobílé zasedačce Santorini se i závažná jednání změní v prázdninovou pohodu. BDO

UČEBNA JAKO DNA JAZYKOVKY Nejlépe se naučíte šprechtit v učebně Berlín, čínština vám nejlépe poleze do hlavy v učebně Peking. Channel Crossings Které firmy mají nejzajímavější kanceláře? Výsledky soutěže Zasedačka roku budou známé v únoru 2016. Zasedackaroku.cz

HOME OFFICE je jen jedna forma práce odkudkoliv

Co nového ses musela ty i tví kolegové naučit? V podstatě vidím tři základní oblasti nového stylu práce: Klíčové byly a jsou technologie. Museli jsme se naučit pracovat se sdílenými dokumenty, neposílat si e-maily s přílohou, pracovat se Skype, sdílet kalendáře a další praktické vychytávky.

uvedla, že ano. Pak jsme zjišťovali očekávání studentů – 53 % předpokládá, že práce odkudkoli bude normální, až nastoupí do práce. To je velký rozdíl mezi realitou a očekáváním. Určitou překážku vidím i ve stylu řízení. Lidé jsou často zvyklí dělat to, co jim řekne manažer, a když to dokončí, čekají na další zadání. Když chybí proaktivita, ochota přicházet s novými nápady a vymýšlet vlastní způsob, jak nalézt řešení, pak je těžké dát lidem samostatnost a prostor. Ale to vše se dá změnit.

Jsi zkušená manažerka, poznáš, kdo, Podle mne to souvisí i s výchovou ve škole, žáci jsou zvyklí jak a kdy pracuje. Měla jsi přesto dělat, co se jim řekne, ne si sami hledat svou cestu k řešení. někdy tendenci své lidi kontrolovat, Co sis díky novému způsobu práce když je přímo nevidíš? jako manažerka uvědomila? Naučila jsem se neřídit lidi direktivně, ale přes konzultace.

S Lenkou Čábelovou o tom, jak s týmem zrušili klasické „od - do“ U tohoto rozhovoru mi došlo, že bylo naprosto zbytečné realizovat ho osobně. S Lenkou jsem si mohla povídat přes Skype. Její odpovědi by byly stejné, neuhnula by mi z žádné. A ušetřila bych cestu za domnělou touhou potkat se tváří v tvář na hodinu rozhovoru.

Poznám z postupu práce a pak samozřejmě z jejího výsledku,

Naučilo mne to obrovskému respektu k ostatním lidem a jejich

jak na tom byli a jsou. Vždy se přece můžu průběžně ptát,

potřebám. I já musím svou práci plánovat tak, abych je pokud

podívat se přes sdílenou obrazovku, jak vypadá nějaký

možno nemusela rušit v časech, které si stanovili pro sebe.

dokument. Samozřejmě člověk vždy musí druhého poznat,

Naučila jsem se, vlastně my všichni jsme se naučili otevřeně

každý funguje trochu jinak a potřebuje jinou míru podpory.

mluvit o svých potřebách. A to není málo.

I já jsem dělala a dělám chyby, pořád se učíme. Líbí se mi, že rozhovory přes Skype nejsou nijak formální, je to pouhý konverzační nástroj a občas si přes den jen napíšeme,

Lenka Mrázová: Pracuješ ve firmě, která koncept práce odkudkoli razí poměrně intenzivně… Lenka Čábelová: Ano, jsme jedni z prvních, ale rozhodně nejsme jediní. Jsme technologická firma, takže jsme zvyklí na dynamické změny a neustálé novinky a asi je dokážeme

setkávat s lidmi, s týmem, diskutovat, tvořit, oponovat nápady,

jak se daří, co je nového – i doma, v rodině. E-mail je proti tomu

jednat s klienty, s dodavateli. A pro někoho, kdo doma nemá

mnohem formálnější, proto se nám i do rozhovorů přes Skype

klid, je to stále místo na jeho koncentrovanou práci.

vrátila bezprostřednost osobního kontaktu.

„Odpovědnost a důvěra jsou dvě strany jedné mince.“

„Lidé si práci odkudkoli často neumí představit.“

přijímat rychleji. Dnes v práci odkudkoli nemáme žádná omezení. Museli jsme pro to ale vytvořit vhodné procesy, od školení přes schvalování až po užívání sdíleného kalendáře či Skype verze u každé schůzky. Každý tým si potřebuje nastavit svá vlastní pravidla komunikace a fungování.

Popíšeš mi blíže, jak nyní funguje tvůj tým? Stanovili jsme si, který den se chceme všichni potkávat

Prošla jsi během adaptace na práci odkudkoliv nějakou změnou?

v kanceláři, přičemž jsme samozřejmě respektovali naše individuální potřeby. Domluvili jsme si, že odpověď na e-mail se očekává v běžný pracovní den – i když někdo pracuje třeba

Co se kolem mne změnilo, je prostředí kanceláře. Není to už jen

večer či o víkendu. Každou schůzku máme plánovanou tak, aby

jedno fixní místo, kam bych chodila pracovat a seděla u stále

vždy existovala varianta připojení i jen jednoho účastníka přes

stejného stolu. Má jinou funkci. Je to místo, kam se chodím

Skype.

Kde jsou tedy v nás všech bariéry proti zavádění práce na dálku, proč to kolem sebe nevidím častěji? Ber v úvahu, že v Česku je desktop stále nejrozšířenější počítačové řešení pro práci v malých a středních firmách. Už jen to tě váže k pracovnímu stolu. Podle našich studií si 42 %

Lenka Čábelová

Lenka Mrázová

Manažerka komunikace

Garantka HR kavárny,

a CSR v Microsoftu v ČR.

inspirátorka, mentorka,

Vytváří a sdílí příběh o tom,

anděl osvícení v pekle

jak nové technologie

čísel a předpisů kolem

a možnost pracovat

nás s více než 20letou

odkudkoli pomáhají

zkušeností s prací

zvyšovat výkon a zlepšují

v korporátním světě

propojování osobního

daňového poradenství,

a pracovního života.

auditu, ACCA.

lidí v českých malých a středních firmách může vybrat, odkud pracují. Není to malé číslo, ale stále nejnižší ze 16 evropských

Celý rozhovor najdete na stránkách HR kavárny.

zemí, které jsme sledovali. Ptali jsme se také dvou set českých HR manažerů, jestli umožňují práci odkudkoli – desetina

František Dalecký

Jarek Procházka

S FRANTIŠKEM DALECKÝM o vzdělávání, které se zásadně proměňuje a šíří se online Jarek Procházka: Pojďme začít základní otázkou. Co vše patří do online vzdělávání?

například desktopové aplikace. MOOC musejí být

František Dalecký: V nejširším pojetí je to každé

a další interaktivní prvky. Druhé „O“ ve zkratce

vzdělávání, které probíhá s využitím internetu

znamená zdarma, jednoduše přístupné a k nalezení.

a technologií, používají se i synonyma jako e-learning

Dnes však existuje hodně placených variant, takže to

či digitální vzdělávání. Mým hlavním zájmem jsou MOOC

pak nejsou zcela čisté MOOC, ale trend je spojovat

Proč by se tedy firmy měly o online vzdělávání zajímat? Co jim může dát?

kurzy (Massive Open Online Courses) a další vzdělávací

s tímto konceptem i placené verze. Možná se tak děje

aplikace.

Na toto téma byla zaměřena zajímavá studie

i proto, že například Coursera, jeden z lídrů trhu, sice

společnosti Roland Berger nazvaná Corporate learning

poskytuje kurzy zdarma, ale certifikát si musíš zaplatit.

goes digital. Jedna z důležitých potřeb, kterou odhalila,

Takže i MOOC má nějaký komerční model v pozadí,

byla návratnost investic a měřitelnost vzdělávání.

jehož smyslem je zajistit jistou udržitelnost takových

Ostatně na loňské konferenci Kvalita ve vzdělávání

platforem. Provoz a tvorba takového systému pro

sdílela Jana Trdá z firmy Erudio Patria výzkum, který

miliony lidí přistupujících z celého světa totiž něco

ukazoval, jak firmy a HR špatně pracují s vyhodnocením

stojí. Tím se dostáváme i k tomu M ve zkratce, což značí

efektivity vzdělávání. Hodnocení je totiž často založeno

Zmínil jsi různé pojmy, jaký je tedy rozdíl mezi e-learningem a MOOC? E-learning je spíše širší pojem, kategorie zahrnující i využívání technologií, které nejsou nutně na internetu,

naproti tomu vždy online, to je to jedno „O“ ve zkratce. Jedná se o specifický formát online kurzů, obsahujících

„massive“ a počítá se zde se stovkami, ale spíše tisíci

jen na emoční zpětné vazbě a méně na reálném přínosu

určité funkce, jako jsou videa, diskuze, kvízy, testy

studujících kurzů.

pro firmu. Online vzdělávání je lépe měřitelné, lze ho rychle změnit podle aktuálních potřeb a také šetří čas a peníze. Úspora probíhá nejen díky možnosti přístupu kdykoliv a odkudkoliv, ale také tím, že kurz je absolvován v momentě, kdy je skutečně potřeba (justin-time), a také tím, že se jedná o destiláty nejlepšího know-how. Často se tedy člověk z hodinového videa naučí tolik jako na celodenním školení. Vstřebávat nahuštěné a kondenzované informace bez omáčky a úvodu je třeba zvykem velmi zaměstnaných lidí. Naprosto neoddiskutovatelnou věcí je pak otázka kvality. Když si firma vybere kurzy z Harvardu, těžko se s nimi bude srovnávat místní lektor.

Kdo by měl být ve firmě vlastníkem a hybatelem vzdělávání online, aby nebylo roztříštěné, ale naopak systémové, přispívalo k rozvoji dané role a vykazovalo výše zmíněné výhody? Může to vůbec ještě být HR?

aby lidé byli sebe-motivovaní. Realita bývá trochu víc

businessmani. Coursera i Udacity byly založeny lidmi,

komplikovaná tím, že se o vzdělávání ve firmě zajímá

kteří předtím působili na Stanfordu. Potřeba původně

více lidí: HR, linioví manažeři, někde dokonce i CEO

vzešla z akademické sféry, ale dnes leží velmi silně

a vedení firmy.

na straně celoživotního vzdělávání zaměstnanců a rozvíjejí ji specializované firmy. Jedna z nich, Coursera,

převádět odpovědnost za vzdělávání na jednotlivce

A co samotný zaměstnanec? Proč by se měl o vzdělávání online zajímat? Co z toho má?

– tedy samotného zaměstnance. Nabízejí mu daleko

Téměř každý zaměstnanec má za sebou formální

flexibilnější programy a jistou „politiku otevřených

školní vzdělání, ale to už dnes samo o sobě nestačí.

dveří“. Chceš tenhle online kurz? Zaplatíme ti ho.

Zaměstnanci si pak rozšiřují kvalifikaci v rámci

Chceš tuhle konferenci? Jeď tam. Ale odpovědnost

celoživotního vzdělávání. Pokud člověk nic takového

je na daném člověku, HR mu nevytváří komplexní

nedělá, jeho hodnota na trhu práce začne klesat.

vzdělávací plán. Je to samozřejmě také tím, že technik,

V celoživotním vzdělávání jsou ale možnosti značně

odborník nebo ajťák má mnohdy specifické potřeby,

limitované. Můžeš jít zpět do formálního vzdělávání

které HR nemusí chápat. Takže HR nastavuje jakýsi

(vyšší vzdělání, nadstavba, univerzita) nebo využít

korporátní vzdělávací framework – informační zdroje,

interních a externích kurzů, které nabízí tvůj

metody, formáty, politiky a strategie vzdělávání a každý

zaměstnavatel. Zaměstnanci ale na nic z toho nemívají

člověk si svůj plán tvoří a mění průběžně sám. Člověk

čas, buď kvůli samotné práci, rodině, nebo mají jiné

odpovědný za vzdělávání se tak přesunuje spíše do role

zájmy a nabídnuté možnosti často neodpovídají jejich

jakéhosi kurátora, který říká, co je možné, co existuje

potřebám. Právě v tomto kontextu je online vzdělávání

(knihovna či wiki kurzů, newsletter novinek), ale

jedním z nejlepších nástrojů, a to jak z pohledu šíře

konečnou podobu si vytváří sám zaměstnanec.

výběru, tak z pohledu kvality, efektivnosti a flexibility.

Zajímavý trend, který vnímám, je snaha firem

Ohromně přínosný je také prvek časové aktuálnosti

Takže HR v tomto novém modelu nastavuje jen tu formu? Např. tyto online a tyto prezenční kurzy od těchto poskytovatelů, nebo je určuje i obsahově, takže určitým rolím předfiltruje daný obsah? Myslím si, že by HR mělo dělat obojí. Ale více než systémová věc je to otázkou kultury dané firmy. Ideálem je učící se organizace, ale pokud se člověk vzdělávat nechce, pak budu velmi složitě nastavovat jakýkoli systém a je jedno, jestli jde o prezenční či online vzdělávání. Naopak, u vzdělávání online je spíše třeba,

učení, tzv. just-in-time learning. Danou informaci či dovednost získám v momentě, kdy ji potřebuji, nečekám na vypsaný kurz nebo ji nesbírám do zásoby. Mnohdy mi stačí pouze určitá informace, kvůli níž nemusím absolvovat celý kurz.

nedávno zveřejnila studii, v níž zkoumala cíle lidí, kteří

Tyto sítě pomáhají k šíření povědomí a akceptaci

se u nich dále vzdělávají. Většina z lidí uvedla, že je to

online vzdělávání. Absolventi online kurzů si dávají

kvůli kariérním důvodům, nikoliv akademickým nebo

certifikáty na své profily a zaměstnavatelé to začínají

osobním. Takže online kurzy lidem globálně skutečně

vnímat jako jistou signalizaci toho, že člověk danou věc

pomáhají v jejich kariéře. Firmy samotné se v této

umí. Propojení Lynda.com s LinkedInem posune díky

oblasti posléze také zapojily, nejen jako uživatelé,

informacím, které obě platformy mají, tuto oblast asi

ale i jako tvůrci obsahu. Touto formou vzdělávají své

nejdál. Budou moci připravovat kurzy, které jsou na trhu

zákazníky a také šíří svoji značku a dobré jméno. Pro

aktuálně potřeba, a u konkrétní pozice mohou dokonce

firmy je online vzdělávání i velmi dobrým nástrojem HR

zobrazit, jaké dovednosti a informace člověk potřebuje,

marketingu. V poslední době se hodně zapojují rovněž

a hned mohou uchazeči tyto kurzy nabídnout. To je

neziskovky a instituce, ale většinu obsahu poskytují

zřejmě budoucnost tohoto propojení.

stále univerzity.

Když hovoříme o možnostech využít kvalitní kurzy třeba z Harvardu nebo Stanfordu, je naprosto nezbytné jazykové vybavení. Není to pro české firmy hlavní omezení? Probíhají třeba nějaké lokalizace světových kurzů? Ano, takové omezení určitě existuje a v ČR na tom

Celý rozhovor najdete v měsíčním tématu HR kavárny - Technologie mění HR.

František Dalecký

s angličtinou pořád nejsme zrovna nejlépe. Probíhá ale

Kromě výuky na Masarykově univerzitě stojí

i lokalizace, takže u některých kurzů např.

za portálem Mimo školu a aktuálně také rozvíjí

na Coursera.org již české titulky najdete, o překlad jiných částí kurzů (studijní materiály, kvízy, diskuze) však bez znalosti angličtiny přijdete. Faktem však je, že

Kdo je hybatelem změn na poli online vzdělávání ve světě? Jsou to samotné firmy, vzdělávací společnosti, nebo dokonce univerzity?

Můžeš na závěr říct, jak se ve světě propojuje online vzdělávání třeba s profesními sociálními sítěmi typu LinkedIn? Kam až to může vést?

na studium kurzu stačí často nízká úroveň angličtiny, a je-li studující opravdu motivovaný, může si jazyk

online vzdělávací portál Seduo.cz. Jarek Procházka Garant HR kavárny, kouč a mentor v IT, lektor soft skills, vášnivý skialpinista.

prostřednictvím kurzů v mnohém zlepšit. A pak je tu ještě Seduo.cz, kde jsou všechny kurzy v češtině.

Ve světě rozjely oblast masového online vzdělávání univerzity, resp. akademici, z nichž se stali

Dopis sobě

nesvědčí o vlastní důležitosti, ale spíše o neschopnosti si vše rozvrhnout nebo

Jednoduše

odhadnout své síly. A kromě toho je Každý první leden sama sobě píšu dopis. Kromě mnoha jiného (třeba proměn životní vize) jsou v něm tři priority (někdy ještě dále rozepsané) pro další rok. Dopis zůstává zalepený a bude pro mě překvapením na Silvestra, priority si ale přepíšu do diáře. Stanou se mottem nadcházejícího období. Kdykoli se pak cítím zavalená prací nebo přetížená příležitostmi, které bych si neměla nechat ujít, snažím se na jakoukoliv aktivitu podívat skrze ony priority. Podporuje

Příliš mnoho time (ale i jakéhokoli jiného) managementu prostě škodí. Někdy je lepší nechat vše plynout a získat odstup, například se pořádně vyspat. Kreativní nápady jsou fajn, ale počítají se jen ty, kterým se dá říkat

charitě se taky počítá, a někdy i mění svět. Nejlepší šéfové a šéfky jsou rodiče malých dětí. Nikoli proto, že splnili své životní poslání nebo se naučili organizovat chaos, ale proto, že obvykle odcházejí včas vyzvednout své potomky ze školek a škol a vedou i své podřízené k tomu, aby pracovali zejména v době k tomu určené.

přes mnoho chyb a uklouznutí jsem nakonec došla k tomu, že méně je opravdu více. Raději umět jeden cizí jazyk, ale pořádně. Raději pracovat na jednom projektu, ale dovést jej až ke zdárné realizaci. Raději odmítnout honorovanou práci navíc, ale strávit víkend s rodinou apod. Zjednodušování se pro mě stalo životním stylem. Věřím, že mít své záležitosti přehledné a v pořádku, mi pomáhá na ničem příliš

jednu z nich? Pokud ne, odmítám nové

mě ještě čeká. Zjednodušování dává

Mít, či nemít (plán)

Začínat každý pracovní den tím, že si stanovím prioritu k vyřízení, jsem se naučila v jižních zemích. Díky tomu se pak dalším úkolům nebo povinnostem

projekt. Občas je třeba prostě popadnout výrobní nástroj a pustit se do díla. A důležitá je také (a hlavně) pohoda, radost a dobrý pocit z prožitého dne.

hlavní mám už splněno. Jakkoli se

Time management však není třeba zatracovat se vším všudy. Každý z nás by si měl z pouček sestavit vlastní koktejl toho, co mu nejlépe vyhovuje a funguje. Pro inspiraci nabízím vlastní recept, který je možno si upravit dle vlastní chuti.

den začít a věnovat tomu náležitý čas bez

doporučuje, aby to byla jedna záležitost, nestresuji se tím. Pokud jsou dvě či tři, tak to tak prostě je. Jde hlavně o to, aby byly ten den zvládnutelné, pak právě jimi vyrušování.

Jeden z mých přátel mi kdysi řekl, že rubáš nemá kapsy. A právě na něj jsem

Hybaj

naplno uvědomila, že čas, který mám k dispozici, opravdu není nekonečný. Trávím-li ho se špatnými lidmi nebo zbytečnostmi, uniká nenávratně a na úkor toho, na čem (mi) záleží. Nedělat někdy vůbec nic a být sám/sama je také důležité, ale vysloveně ztracený čas je skutečně ztracený. A to je i takový, který

nad povinnost. I na tohle je dnes možné skutečný minimalismus je jedinečný – každý si ho tvoříme po svém, s důvěrou v sebe a se sebou v souladu. Rodí se ze srdce, hlavu provětrává v oblacích a nohy drží pevně na zemi. Ať už smícháte všechny doporučené přísady, přidáte vlastní nebo některé vynecháte, tak hlavně ať vám výsledek vyhovuje, prospívá a chutná. Jde totiž – bez přehánění – o život. Na zdraví!

trávím snahou naplnit představu někoho jiného. Přirovnání k rubáši varuje před jakýmkoli zbytečným hromaděním, nejen věcí, zážitků, titulů, projektů, pochval, ale i plánů. Proto si své plány ještě po

domů

mému životu lehkost, povyšuje radost si najít odbornou pomoc, nicméně

si vzpomněla v době, kdy jsem si poprvé

věnuji v klidu, ve zbývajícím čase; to

Trávit čas plánováním času zní jako protimluv, přesto se o to mnoho z nás pokouší. Neměli bychom ale podléhat dojmu, že čas lze řídit. Plyne zcela bez ohledu na nás a vliv máme pouze na to, jakým způsobem s ním zacházíme – tedy jak řídíme sami sebe.

na lekci jógy nebo věnovat část dne

Experimentováním, hloubáním a také

nelpět, užít si přítomnost a těšit se, co

To nejdůlež itější především

Proč se time management ze sluhy stal špatným pánem

oblastí. Postavit domek z lega, zajít si

to, do čeho se hodlám pustit, (alespoň) závazky snáze či bez lítosti.

JAK (NE)PLÁNOVAT

práce jen jednou z důležitých životních

Michaela Dombrovská

ránu trochu proškrtávám, obvykle u šálku

Garantka HR kavárny, autorka knih

horké kávy a s chladnou hlavou. Je to

Pravidla pozitivního sobectví a Kreativní

přece jen můj den.

diář, pracuje v redakci právního nakladatelství. Má ráda vůni kávy a cest

Ukončit práci včas jsem se naopak učila

do neznáma.

na severu. Přesčasy a přepracovanost

práce dojíždět. Navíc se spousta profesí nedá na dálku vůbec

AS: Bavili jsme se s lidmi, kteří mají práci, je jim přes třicet,

vykonávat. Podle mě by bylo optimální, aby lidé čas v práci

ve firmě pracují alespoň sedm let, jsou vysoce postavení

ně tak zajímavé?

co nejvíce využili vlastní prací a zůstalo jim dost prostoru

manažeři nebo specialisté. Nikdo si na začátku rozhovoru

na rodinu. Aby se nejezdili domů jen vyspat, jako se to děje

nedovedl představit, že by změnil práci. Během rozhovoru ale

Michal Kalousek (MK): Každý nápad, který má šanci na

třeba v Kladně, Kolíně, Berouně, které si díky tomu vysloužily

všichni do jednoho popsali, za jakých podmínek by to udělali.

úspěch, staví na bolesti lidí. A dojíždění a čas v práci mezi

přezdívku „noclehárny Prahy”. Je vlastně smutné, že si tam lidé

A tyto informace nemají personalisté šanci zjistit. Tihle lidé

takové bolesti dnešních lidí podle mě patří. Před sto lety

koupí dům, založí rodinu, a pak musí dny trávit prací jinde, aby

nepůjdou na web a nebudou hledat práci. Mnohdy ani nevědí,

trávili lidé v práci 10 až 12 hodin, v porovnání s dneškem

si na své vysněné bydlení vydělali.

co vlastně mají hledat, a v inzerátech psaných jak přes kopírák

Chcete lidi zbavit dojíždění – fakt je to pro

se zas tak moc nezměnilo. Přitom efektivita práce stoupá.

se neorientují. Nečekáme, že takoví lidé budou odpovídat na

Proč potom lidé nepracují méně? Život má člověk jen jeden

desítky nabídek měsíčně. Dobrá nabídka ve smyslu zajímavé

a náš čas tady je natolik cenný, že je škoda trávit jej cestou do práce.

NEVYUŽITÝ BENEFIT, KTERÝ FIRMÁM PŘIVEDE VÍCE LIDÍ? Celkem 1,2 milionu Čechů denně dojíždí za prací, většina z nich tráví cestováním více než 30 minut. „Těmto lidem podle různých průzkumů klesá kvalita života,” říká Michal Kalousek z inovační agentury Direct People, který spolu se společností LMC vyvíjí mobilní aplikaci Práce za rohem, jež by měla tuto bolest vyléčit. „Firmy často argumentují tím, že jejich práce je natolik zajímavá, že lidem stojí za to za ní dojíždět. Jenže práce, kterou lidé můžou v různých firmách dělat, se zas tak neliší. Ta půlhodina dvakrát denně je natolik vyčerpávající, že by lidé raději zvolili podobnou práci v místě bydliště. Klidně i za méně peněz, protože ty peníze navíc stejně mnohdy utratí za benzin,” dodává Alfred Simuna, Business Development Director z LMC.

Chcete oslovit lidi, kteří zrovna práci mají a jinou nehledají. To je opravdu jen blízkost pracoviště zláká k odpovědi na pracovní

Zbavit lidi času, který stráví ve vlaku, autobusu nebo autě zní dobře. Nenaznačuje ale personalistům neochota lidí dojíždět určitou lenost a nedostatek ambicí?

inzerát?

Alfred Simuna (AS): Říkáme lidem, že získají hodinu

nos a nevysílíme je samotným hledáním, zvětšujeme šanci, že

MK: Lidi blízkost práce a bydliště oceňují. Při hledání na pracovních portálech téměř vždy hledají podle místa pracoviště. Pokud jim tedy naservírujeme nabídku přímo pod

denně navíc, kterou můžou strávit jinak. To neznamená,

odpovědí na práci, kterou mají za rohem. Žádný zázračnější

že budou třeba míň pracovat, ale stráví ji smysluplněji než

recept nemáme.

cestováním do práce. Taky jsme zjistili, že lidé neznají firmy

práce, dostatečného ohodnocení a solidní firmy za rohem třeba přijde jen jednou za rok.

Jak to tedy bude fungovat? MK: Naše aplikace by měla fungovat jako takový kamarád v kapse, který na sebe upozorní, když zrovna ví o něčem zajímavém. Lidé se na vytipovanou nabídku podívají a hned na ni odpovědí. Nemusejí celí unavení z práce zapínat večer počítač a hledat vhodné inzeráty. Navíc lidé, kteří jsou zaměstnaní, většinou nemají životopis a nechtějí zjišťovat, jak

kolem svého bydliště a nevědí, jaké pracovní příležitosti kolem nich jsou. Krátkou vzdálenost do práce tak mohou firmy použít jako zásadní benefit. Získají nového zaměstnance a zároveň lidem nabídnou benefit, o který stojí. Peněz mají lidé relativně dost, benefity jsou ve firmách podobné, ale mít to blízko do práce, to je benefit, který teď 1,2 milionu lidí nemá a chce.

Neodbouralo by bolest v podobě dojíždění více nabídek práce z domova? MK: Lidí, kteří občas pracují z domova, přibývá, pořád ale představují menšinu. I oni však musejí celkem často do

Alfred Simuna

Michal Kalousek

se píše motivační dopis. My se snažíme všechny tyto bariéry

Nepotřebují CV nebo motivační dopis, protože jej doporučil

odbourat. U nás budou mít všichni jednu šablonu, která to

někdo, komu věří. Něco podobného bychom chtěli dokázat

všechno zrychlí.

i na on-line platformě.

2,5

1,5 mil

variantou mít na lidi aspoň kontakt a základní údaje, nebo jej nemít vůbec. Podle mě doba nahrává tomu, že personalisté budou dostávat o lidech méně počátečních informací a bude na nich se s lidmi spojit a zjistit od nich víc.

Zásah trhu Webové portály

70 %

Práce za rohem

MK: V ČR dojíždí do práce více než 30 minut 1,2 milionu lidí. Android, který běží na 89 % chytrých telefonů. Internet v nich

Ø250

má téměř 100 % lidí. Platformu iOS přidáme od 1. čtvrtletí

hod

z mobilu, věříme, že si z telefonu budou chtít najít i práci.

MK: Dnes v zásadě existují dva světy. Lidé, kteří akutně

nebude. Lidé tedy musí na nabídku práce odpovědět hned,

AS: Jinak než jako mobilní aplikace tato služba dostupná nebudou si ji moct prohlédnout a pak se k ní třeba u stolního

a testů. Mluvíme o zjednodušení CV, v zásadě ale myslíme hlavně formu. Obsah zůstane stejný, personalista pořád uvidí vzdělání, zkušenosti. Jde o to, aby lidé, kteří nemohou nebo nechtějí vzhledu CV věnovat čas, nebyli znevýhodněni proti ostatním. Personalisté ovšem musí vycházet zaměstnaným lidem vstříc – třeba dobou pohovoru. Zaměstnaných lidí, kteří

platu za práci bližší k domovu

LIDÉ

1,2 mil

lidí déle než 30 minut

Po práci jsou

hledání práce bylo pro lidi co nejrychlejší.

Změnit práci ale není jednoduchý proces, pro hodně lidí je to velká životní událost. A vy mi tvrdíte, že lidi jen tak během pěti minut odpovědí na pracovní nabídku z telefonu…

jsou ochotní změnit práci, je víc než těch, kteří práci zrovna

AS: Pracujeme s předpokladem, že pokud by lidé věděli

teď hledají. Často přitom platí, že nejlepší nabídka rovná se

o nabídce podobné práce, se stejným nebo lepším finančním

nejbližší nabídka.

ohodnocením, minimálně by se na ni podívali nebo

5 Probírat se záplavou nabídek je úmorné

FIRMY

lidé nevyhled ávají

Únava po práci a cestování

počítače vrátit. Zásadně zjednodušujeme celý proces, aby

také složitější vyžadovat od nich nějaké větší akce. Až si firmu na pohovoru a návštěvě osahají, pustí se s chutí i do úkolů

Do práce cestuje

nových kandidátů, kteří se dnes personalistům schovávají.

Není to spíš tak, že firmy chtějí, aby lidé projevili zájem jako první?

přistupovat jinak. Tito lidé jsou na začátku pasivnější, proto je

10–20 %

2016. Věříme, že potenciál je tedy dostatečný a přivede hodně

něj přistupuje z telefonu. Díky tomu, že na něj lidé chtějí zírat

práci mají, baví je a zrovna jinou nehledají, ale musejí firmy

20 %

Přes 60 % lidí používá chytré telefony. Aplikaci spouštíme pro

Dobrým ukazatelem je třeba Facebook. Více než 80 % lidí na

potřebují práci a musejí se o ni u firem ucházet. K lidem, kteří

hledající práci

500

CV, nebudou je mít jak rozlišit. V zásadě se ale rozhodují mezi

mil

500

AS: Personalisté namítají, že jakmile budou mít lidé stejná

Službu chcete spustit čistě jako aplikaci pro chytré telefony. Ty ale zatím nemají všichni. Pro kolik lidí služba reálně bude?

0,5

mil

500

Jednu šablonu? Tímhle zjednodušením ale z lidí tvoříte neoriginální šedou masu, ne?

0,5

Na hledání

3 4

Napsat životopis je

lidi, co p ráci nehledají Všechny inzeráty se jeví

2 Spoléhají na to, že si inzeráty lidé najdou sami

Najít zajímavou

Lidé nemají zájmu vždy vyžadují CV

? Lidé nemohou využít volného pro hledání práce

nezávazně odpověděli. Protože práci akutně nehledají, nečekají pak, že se jim personalista ozve a bude s nimi

Co to tedy pro personalisty bude znamenat?

pracovat dál. Ta nabídka práce přitom nemusí být skvělá

AS: Je to podobné, jako když dnes někdo někoho doporučí.

ale v tom, že je prostě blíž.

Zmíníte se o svém známém, který pracuje v nějaké firmě

pouze ve smyslu zajímavějšího nebo lépe placeného místa, Praha

a dělá tam nějakou práci. A jen na základě kusých informací personalista nebo manažer řeknou, jestli ho chtějí vidět.

Tak tohle já vážně nedávám Tak tohle je vážně hrůza. Chaos. Výměna informací žádná nebo neúplná. Veškerá komunikace přesunuta na Facebook či ještě lépe Facebook Messenger. Jeho prostřednictvím si vyměňujeme nejen informace, ale i dokumenty či vzory smluv. Primární je „tady a teď“.

Nestačíme se měnit dostatečně rychle

Naučte se balancovat na hraně

Myslel jsem si, že chápu, jak dnešní doba

Co bych tedy doporučil jako první

mění naše návyky, jaké klade nároky

krok? Začněte učit, dostaňte se na

a jak je nutné se jim přizpůsobit. Mýlil

akademickou půdu a pracujte se

jsem se. Byl jsem akademik, který si čte

studenty. Staňte se mentory mladých

o změnách, ale sám se nemění nebo se

podnikatelů v podnikatelských

mění nedostatečně.

inkubátorech. Zorganizujte festival,

Takže takhle vypadá naše budoucnost? Takto se cítí člověk, který prožil většinu své kariéry v době, kdy telefon ležel na stole a zprávy se zakládaly do šanonů? Už mu rozumím. Sám se dostávám

Žádné zápisy z jednání, žádné plánované milníky, pojmenované výstupy. Komunikace, která plynule přechází mezi pohodou a zlobou. Silné emoce, které účastníci dokáží během několika minut spláchnout do propasti dějin, a jede se dál. Jasný je jen konečný cíl a rozpočet. Všechno ostatní je plovoucí. Tak toto je ta dynamika? ptám se sám sebe. Tak vypadá spolupráce s generací XY? Pomoc, tohle já asi nezvládnu. Ono to ale nikoho nezajímá, prostě to musím zvládnout, najít cestu, jak se připojit. Před rokem jsem se dal na denní studium na katedře Produkce DAMU. Na této fakultě jsem pět let působil jako pedagog a řekl jsem si, že musím lépe poznat specifika daného oboru, lidi, kteří se v něm pohybují, a problémy, které řeší. Cíl tedy plním, poznávám, jak vypadá produkce divadelního představení. A nepřestávám se divit. Musím zapomenout na to, co jsem se doposud naučil, v čem jsem dobrý. Jsem zpět ve školní lavici a začínám znovu. Mí kolegové

do podobné role a se mnou 99 % současných manažerů. Víme, že svět se mění, chápeme, že na tuto změnu musíme reagovat, a dokonce si většinou

výstavu, komunitní setkání. Povídejte si se svými dětmi a učte se od nich. Začněte studovat něco, co přímo nesouvisí s vaší dosavadní praxí. Zapomeňte na distanční formy vzdělávání. V těch se dostanete do party stejných lidí, jakými jste vy sami. Musíte jít do denní formy, stát se součástí skupiny lidí, kteří prožívají svá studijní léta.

Martin Hudeček Generální ředitel společnosti ORBIT,

uvědomujeme, že cesta je v angažmá

Budete se učit nový jazyk, budete čelit

akreditovaný systemický kouč, dříve

nové generace. Generace, která je na tuto

potřebě prosadit se v naprosto nových

pedagog, nyní student katedry Produkce

dynamiku adaptovaná.

podmínkách, přijdete o své dosavadní

DAMU, zakládající člen týmu HR kavárny,

výhody. Budete každý den balancovat

vytrvalostní běžec. Má talent na neotřelý

na hraně. A o to tady jde, naučit se

pohled na svět, rád staví mosty mezi

balancovat, znovu a znovu nacházet

světy, které spolu zdánlivě nemají nic

rovnováhu. Věřte mi, je to sakra těžká,

společného. Fascinuje jej schopnost

a současně krásná práce. Oni jsou

člověka tvořit. Obklopuje se lidmi, kteří

prostě skvělí, jen je musíme pochopit

mu připomínají, kolik se toho ještě musí

a přizpůsobit se.

naučit a prožít.

Moje osobní zkušenost však říká: Nejsme připraveni. Nevíme, jak řídit ty, kteří nechtějí být řízeni. Nechápeme, jak hluboce budeme muset změnit sami sebe.

jsou o deset až patnáct let mladší než já. Jsou nemilosrdní a očekávají, že se přizpůsobím. Naslouchají mi, přesto si nakonec udělají věci po svém. Nutí mě přemýšlet o sobě a přehodnotit mé manažerské návyky. Umožňují mi naplnit smysl mého studia.

OSOBNÍ PŘÍSTUP PŘI HLEDÁNÍ PRÁCE

Pořád to zní celkem abstraktně. K čemu jinému bys to přirovnal? Hodně podobně fungují třeba e-shopy. Když si poprvé přijdete koupit třeba foťák, nabízí vám e-shop spoustu jiných produktů. Když tam přijdete podruhé, rovnou uvidíte

Se šéfem Jobs.cz o tom, jak se proměňuje nejznámější kariérní portál Představte si, že vás pošlou do archivu najít informace třeba o tom, jak ve vašem městě probíhal v 17. století masopust. Přestože víte, co hledáte, možná v archivu danou informaci nenajdete, protože nepochopíte systém, jakým archiváři řadí informace. Prostě nebudete vědět, podle čeho a kde hledat. Podobně i na pracovních portálech se vám může stát, že vám unikne zajímavá pracovní nabídka – jen proto, že vhodnou práci hledáte podle jiných kritérií než těch, které při zadávání použili personalisté. Robert Plemátl a jeho tým teď pracují na tom, aby lidé při hledání práce museli co nejméně přemýšlet a přitom viděli co nejvíce vhodných inzerátů.

převážně fotoaparáty a jejich příslušenství. Nebo posloucháte on-line rádia a podle toho, co si pouštíte, dostáváte doporučení na podobné stanice, písničky nebo zpěváky, které byste sami možná neobjevili. Na Jobs.cz teď začínáme s doporučováním podobných pozic, do budoucna bychom takto mohli doporučovat i vhodné firmy, projekty nebo spolupracovníky.

Roberte, na čem tedy pracujete? Celý letošní rok byl pro nás velká výzva. Spolu s ekonomikou výrazně vzrostl počet volných míst, na Jobs.cz jich nyní máme o 30 % více než loni. Před námi ležel nelehký úkol, jak personalistům na více pozic přivést kvalitní lidi. Velkou podzimní kampaní jsme se snažili rozhýbat i lidi, kteří momentálně práci nehledají. Kromě toho jsme řešili, jak na webu dovést lidi co nejkratší cestou přímo k nejlepším pracovním příležitostem. V tomto případě jsme vsadili na tak zvané personalizované doporučování.

Co přesně to znamená?

zajímá. Podle jejich chování na webu,

Lidé běžně přijdou na Jobs.cz, zadají

pak doporučujeme vhodné pracovní

obor a lokalitu, kde chtějí pracovat,

nabídky. Každý tak uvidí mírně odlišné

a postupně procházejí všechny

pozice, přitom ale jen takové, které jej

odpovídající nabídky. Než najdou ty,

skutečně zajímají.

aniž by museli něco někam zadávat, jim

které jim vyhovují a na které odpoví, musí projít desítky až stovky inzerátů. Tento

To připomíná Velkého

způsob je časově hodně náročný a ještě

bratra...

nedávno se mohlo stát, že vhodní lidé nenašli odpovídající nabídku, protože

Není se čeho bát, sledování probíhá

hledali podle jiných kritérií, než jak je

anonymně, sesbíraná data nikomu

daná pozice zařazená. Věřili jsme, že

nepředáváme a anonymně je také

existuje i jednoduší cesta, jak objevit

vyhodnocujeme. Tento postup nám

zajímavou pracovní pozici. Začali jsme

pomáhá lépe poznat, co lidi zajímá, ať už

proto sledovat, jak se lidé na Jobs.cz

jako jednotlivce, tak jako skupinu, a lépe

chovají – na co se dívají a jaká práce je

jim potom ukazovat vhodné inzeráty.

ROBERT PLEMÁTL V LMC má na starosti produkty, které personalistům pomáhají najít správné zaměstnance (Jobs.cz, Prace.cz, Práce za rohem). Svůj volný čas nejraději tráví s rodinou, navštěvuje živé koncerty, hraje na klávesové nástroje a zajímá se o produkci elektronické hudby.

Chcete nabízet lidem pozice podle toho, jak se chovají, ne podle toho, jaké obory a profese označí za zajímavé. Nestane se ale pak, že některé inzeráty vůbec neuvidí? Vládne mylná představa, že když například pozici programátora ukážeme všem programátorům, zvýšíme počet nástupů do firmy. Inzerát si sice prohlédne více lidí, ale neodpoví na něj. Zatímco my teď zvyšujeme počet odpovědí. Díky anonymnímu sledování chování lidí a rozprostření dat dokážeme ukázat inzerát lidem, které skutečně zajímá. Naopak jej neukážeme lidem,

které třeba nezajímá daná firma nebo

pozice se mu líbí a až poté mu nabízet

lokalita nebo náplň práce nebo cokoliv

konkrétní práci.

jiného, co nedokážeme rozpoznat.

Budou v budoucnu lidé moci hledat i podle toho, co umí? Bez toho, že by třeba znali názvy pozic nebo věděli, jakou profesi nebo obor mají hledat? Tohle je přesně směr, kterým uvažujeme. Je pravda, že někteří lidé nevědí, co přesně hledat. Mají totiž širší záběr, zkušenosti z více oborů a mohou je uplatnit ve více profesích. Nevědí ale, kde

Jak nový způsob vyhledávání, resp. doporučování, ovlivní práci personalistů? Pomůže jim dostat více lidí na pohovor. Přitom to nemusí znamenat, že dostanou mnohonásobně více odpovědí na inzerát. Přivedeme jim ale lidi, které jejich inzerát opravdu zajímá a je pro ně relevantní. Výrazně se tak zvyšuje šance, že si kandidáta vyberou na pohovor. Určitě jim to nepřidělá práci, není potřeba, aby cokoliv měnili.

Jak moc hrozí, že se lidem vedle inzerátu, který si prohlížejí, zobrazí i inzerát konkurenční firmy? Je to podobné, jako když se v jednom městě potkají McDonalds a KFC. Dokud je tam jen jeden z nich, třeba McDonalds, chodí všichni lidi k němu. Jakmile přijde do města KFC, otevře si provozovnu hned vedle McDonalds. Ví totiž, že lidé už jsou zvyklí na to místo chodit. Nakonec se stane to, že lidé jednou zajdou na burger do McDonalds, podruhé na křidýlka do KFC. Nakonec je to dobré pro oba, protože lidé jsou zvyklí chodit na jedno

začít. Pomocí pár kliknutí, jednoduchým

místo a vybrat si, na co zrovna mají chuť.

průvodcem nebo třeba hrou bychom

Se zobrazováním pozic konkurence to

chtěli zjistit, co to je za člověka, jaké

bude podobně.

Jak to myslíš?

Už teď máme informace o lidech, kteří

Pokud se jednomu člověku ukáže

registrovaní. Někteří lidé si ale inzeráty

konkurenční nabídka, jinému, který

jen prohlížejí, neodpovídají na ně.

hledá primárně u konkurence, se zase

Budeme jim tak schopní říct, zda je

zobrazí nabídka jiné firmy. Jde tak

Jobs.cz vhodná platforma, kde určité

trochu o takový výměnný obchod.

lidi hledat a nastavíme tak správná

Děje se to vlastně už dnes. Nabídek je

očekávání ohledně možného počtu

dost a lidé si mezi nimi vybírají. Nový

odpovědí. Nebo v řádu let budeme

způsob doporučování inzeráty ukáže

schopní odhadnout pravděpodobnost,

konkrétnímu člověku, a protože lidé jsou

s jakou lidé, kteří odpoví na inzerát,

různí, zobrazí se jim různé pozice.

v dané firmě zůstanou. Možností je celá

To budete mít o lidech ještě víc dat, než už máte. Budou z nich něco mít i personalisté? Budeme jim třeba schopní říct, kolik

odpovídají na inzeráty a jsou u nás

řada, postupně je budeme prozkoumávat a uvádět na trh. Věřím, že nás v tomto ohledu čeká zajímavá budoucnost a mnoho nápadů na další využití, o kterých dnes ani netušíme.

vhodných lidí mohou na Jobs.cz oslovit.

Vraťte do práce barvy Taky máte občas pocit, že je vaše práce šedivá jak nepovedený zimní den? Popadněte do ruky pastelky, uvařte si šálek dobrého kafe a dovolte si na chvíli vypnout. Nikdy nevíte - ty nejlepší pracovní nápady se mnohdy rodí právě ve chvílích, kdy na práci úplně zapomenete.

NENASTAL ČAS VYMĚNIT ŠEDOU RUTINU ZA PRÁCI, DÍKY KTERÉ BUDE VÁŠ ŽIVOT O NĚCO BAREVNĚJŠÍ?

Řekněte s námi NE nudě v práci NE fádnímu HR. NE konferencím bez nápadu. NE strojené korporátní komunikaci. NE nudnému čtení. Jednou za čas vám tímto magazínem zpříjemníme pracovní chvíle. Abyste měli po ruce kvalitní čtení, až budete potřebovat na chvilku vypnout. Nebo si měli čím vysušit boty, až se projdete sněhovou břečkou. Anebo prostě jen tak. Vaše LMC a HR kavárna

Raději online než papír? hrkavarna.cz/magazin Dělíte se o magazín s kolegy nebo šéfem? Napište si o více výtisků, rádi vám je pošleme. redakce@hrkavarna.cz