Tr krajánek 2015 02 unor cteni by Martin Maryška

OBSAH / ÚVODNÍK /2

OBSAH: Úvodník 2 Masopust 3 Výročí a významné dny 4 Čeští svatí a patroni 5 Pohádka 6–7 Křížovky 8 Říkanky a hádanky 9 Kam s dětmi v Istanbulu 10–11 Omalovánka 12–13 Krajánkova knihovna 14–15 Zpívánky 16 Čtení na pokračování 17 Krajánkův lexikon 18–19 Český zeměpis 20 Putování za chutěmi 21 Krajánkovo tvoření 2 2–23 Dětské centrum 24

Redakce časopisu Krajánek: Barbora Aydın Eva Sevinçli Hana Moualla Ivana Kaçmaz Jitka Lores Zákoucká Kateřina Balunová Marie Švédová Mirka Čechovská Monika Tutucu Radka Çelik Soňa Alfieri Soňa Klimešová Titulní stranu připravila: Magdaléna Sevinç Jazyková korekce: Lucie Yakut, Kristýna Vávrová Grafická úprava: Radka Çelik, Ivana Kaçmaz Odpovědná redaktorka: Radka Çelik Kontakt: krajanek@krajaneistanbul.cz

Nazdárek kašpárek, milé děti! Určitě znáte spoustu pohádek, že? Která je vaše nejoblíbenější? Spousta holčiček má ráda pohádky s princeznami. Možná, že i vy, holčičky, si občas oblečete krásné šaty, na hlavu si dáte korunku, byť jen papírovou, a představujete si, že bydlíte ve veeelikém království. A co vy, kluci? Kdybyste si mohli vybrat, jakou pohádkovou postavou byste byli? Hrdinným rytířem nebo princem, který ze zakleté věže vysvobodí princeznu? Jestli nevíte, nevadí! V únorovém vydání Krajánka si totiž zahrajeme na pohádku „Hrnečku vař“ a zkusíme si uvařit krupicovou kaši. Mňam, taky se vám sbíhají sliny, jen co na ni pomyslíte? Hlavně si zopakujte, jak tu kaši zastavit, aby se v ní neztratilo celé Turecko, panečku, to by bylo nadělení! Až budete mít bříška plná téhle dobroty, zalezte do postýlek a poproste maminku, ať vám přečte zbytek Krajánka. Stejně jako každý měsíc, i tentokrát se máte na co těšit – čtení na pokračování, tipy kam jet na výlet nebo třeba povídání o významných osobnostech a mnohem, mnohem víc!

Mějte se pohádkově! Krajánkova redakce

ro tento svátek, který začínal po Třech králích a prosvětlil lidem jinak šedivou zimu, platilo, že je vše vzhůru nohama. Byl to čas hlučného rozpustilého veselí a radovánek a také bohatých pokrmů. Ukončovala jej takzvaná Popeleční středa, kterou pro křesťany začíná čtyřicet dní půstu před Velikonocemi. V Čechách a na Moravě na mnoha místech znovuobnovují tradici lidových masopustních slavností: pořádají se masopustní maškarní bály a hlavně masopustní průvod masek neboli maškar. Každá má svůj důležitý význam. Často, pro větší legraci, muži oblékají ženské kostýmy a naopak. Průvod chodí po celé vesnici doprovázen muzikou a zastaví se před každým domem. V takovém průvodu nesmí určitě chybět: LAUFER: Velí celému průvodu. Obvykle má bílý oblek pošitý pestrobarevnými odstřižky látek a špičatou čepici.

va vyskočí znovu na nohy, kapela může zase zvesela spustit.

zdroj

MEDVĚD: Této masce se přisuzuje význam magické plodnosti, a proto si s ním na každé zastávce průvodu musí zatancovat paní domu nebo také svobodná děvčata. ŽID: Jeho dlouhý tmavý kabát je pošit pruhy látek, peřím nebo penízky. Obličej pokrývá maska s velkým zobákovitým nosem červené barvy. Nosí s sebou pytel s množstvím haraburdí, které prodává po staveních. KOMINÍK: Nosí do domu štěstí, tančí s děvčaty, vymetá trouby a komíny a každého pro štěstí umaže sazemi. CIKÁNKA: Čte z dlaně osud a za odměnu vyžaduje peníze. Tančí s hospodářem a všemi mládenci.

zdroj

TURCI: Obvykle jsou čtyři, dva modří a dva červení, a poznají se podle velmi vysokých čepic s barevnými pentlemi a papírovými růžemi. O masopustu ale neloupí a nedrancují, nýbrž tancují – spolu mezi sebou i s přítomnými děvčaty. RAS: Povolání člověka, který chodil po vesnici zabíjet králíky, likvidovat zdechliny, utrácet nemocná zvířata, ale i léčit lidi. Jako maškara má vždy okolo pasu obtočenou šňůru buřtů. Neodmyslitelně k němu patří jeho KOBYLA. Ras ji v každém stavení nabízí ke koupi, a když ji nikdo nechce, bývá na konci průvodu „utracena“. Ale nebojte, tak smutně přece nemůže veselý masopust skončit! Kobyla proto dostává štamprle pálenky na oživení, a sotzdroj: maškary, koblihy

Během průvodu muzikanti hrají písničky na přání, maškary dovádějí, tančí a recitují masopustní říkadla, takzvané koledy. Za to jim náleží výslužka a něco dobrého na posilnění i na zapití. Poté, co obejde celou vesnici, průvod končí na předem stanoveném místě, kde „na oko“ porazí kobylu (nebo někde pochová basu), což znamená úplný konec tanečních a hudebních veselic.

3/ MASOPUST

Masopust (na Moravě se můžete setkat s výrazem fašank) bylo v minulosti období rozverného veselí v období zimy. Víme o něm, že má své dávné kořeny v pohanských rituálech a některých řeckých a římských slavnostech a křesťané si jej pak předělali podle svých potřeb.

VÝROČÍ A VÝZNAMNÉ DNY /4

4. února

25. února

1620

1842

se narodila

se narodil

Božena

Karl Fridrich

NĚMCOVÁ

MAY

———–——–—

—————–—–

atřila ke skupině významných českých spisovatelů 1. poloviny 19. století. Náměty ke psaní sbírala od prostých lidí, kteří jsou zároveň hrdiny jejích příběhů. Dětství prožila v Ratibořicích ve východních Čechách, kde se také odehrává děj jejího nejznámějšího románu, Babička. Také psala povídky (např. Divá Bára) a pohádky (Princ Bajaja, Chytrá horákyně, Sůl nad zlato).

yl jedním z nejčtenějších spisovatelů v Německu. Proslul zejména svými příběhy o indiánském náčelníkovi Vinnetouovi a jeho příteli Old Shatterhandovi, za kterého se také začal vydávat. Psal i příběhy z Orientu, ty nejdříve publikoval v časopise do roku 1892, poté také knižně. Jeho výpravné příběhy byly pravděpodobně jakousi „záplatou“ na jeho nešťastný život.

27. února 1849 se narodil

Václav Beneš TŘEBÍZSKÝ ———————-

yl to český spisovatel a katolický vlastenecký kněz – buditel. Napsal několik povídkových sbírek, románů a také pohádek pro děti. Ve svých knihách popisoval české historické postavy, jako například Elišku Přemyslovnu nebo Václava I., a události českých dějin, jako například období třicetileté války (1618–1648).

14. února slaví svátek Valentýn a s ním všichni zamilovaní!

odle legendy měl svatý Valentýn léčitelskou moc danou Ježíšem. Křesťané se radovali, avšak v pohanech jeho způsob léčení vyvolával hněv. Proto jej jednoho dne chytili a zabili. Dnem jeho mučednické smrti byl pravděpodobně 14. únor 269. Tělo svatého Valentýna je pohřbeno v Římě. V Praze, v Bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě, je možné shlédnout relikviář se světcovou lopatkou pouze 14. 2.

větec nebo také svatý je člověk, který za svého života neudělal nikdy nic, co by se Pánu Bohu nelíbilo. Například pomáhal starším lidem, zastával se slabších a snažil se také pomoci chudým v nouzi. Takový člověk dokázal konat i zázraky. Někteří předpovídali budoucnost, jiní zase byli obdařeni mocí léčit druhé. Častokrát se světci stávali lidé, kterým říkáme mučedníci. Ti za pravdu a dobro položili vlastní život. Pokud jim někdo přikázal, aby udělali špatnou věc, raději zemřeli. Podle svatých dostaly jména také některé kostely, kaple, kláštery nebo třeba nemocnice. To proto, abychom na ně nezapomněli a připomínali si všechno dobré, co vykonali. Z Prahy známe chrám sv. Víta a z Brna například nemocnici sv. Anny. Když se podíváme na obrázky, na kterých je svatý Jan Nepomucký nebo svatá Barbora, vidíme, že mají nad hlavou zlatý kruh. Takovému kruhu říkáme svatozář. Legendy vypráví, že svatí měli za svého života kolem sebe zář, kterou nebylo možné přehlédnout. Každý světec má také své místo v kalendáři. 28. září si tak připomínáme svatého Václava, 4. července svatého Prokopa nebo 15. června svatého Víta. Nesmíme taky zapomenout, že svatými nemusejí být pouze lidé, ale také věci. Známe mši svatou, která je nejdůležitější modlitbou. Kříž, na kterém umřel Ježíš Kristus, je znám jako svatý Kříž a Otce, Syna a Ducha svatého nazýváme Svatou Trojicí.

ěkteří světci se stali ochránci nějakého místa, území, osob nebo třeba lidských činností. Takového světce potom nazýváme patronem. Své patrony mají jednotlivé země. Patronem Španělska je svatý Jakub, patronkou Francie Jana z Arku, Polska svatý Gorazd. A kdopak je patronem Českých zemí a prvním patronem u nás vůbec? Přece svatý Václav, český král z rodu Přemyslovců. Své patrony mají i samotná města. Patronem Prahy je svatý Vít, patronkou Kutné Hory svatá Barbora, která také dohlíží na všechny horníky, tesaře, slévače a kuchaře. Pokud byste se, děti, chtěly stát třeba včelařem a bojíte se, že vás včely popíchají, tak žádné obavy. Bude na vás dohlížet sv. Prokop, který je patronem všech včelařů. Na lékaře dává pozor sv. Lukáš a piloty ochraňuje v oblacích sv. Josef Kopertinský.

Tak co, děti, už znáte odpověď na otázku? Je svatý Václav světcem, patronem, nebo obojím?

Nejznámějšími českými světci a patrony jsou svatá Anežka, sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Cyril a Metoděj, sv. Hedvika, sv. Jan Nepomucký, sv. Jan Sarkander, sv. Prokop, sv. Vít, sv. Vojtěch, sv. Zikmund a sv. Barbora.

5/ ČEŠTÍ SVATÍ A PATRONI

Je sv. Vaclav svetec, patron, nebo obojí? To je preci ceský svetec a patron! Už jste nekdý, deti, slýselý takovou vetu a ríkalý jste si, kdo to jsou ti svetci a patroni? Zkusíme se tomu podívat na žoubek.

POHÁDKA /6

Jak se stal Matěj Cvrček doktorem Na motivy pohádky Václava Beneše Třebízského Doktor práv najal posluhovače Matěje Cvrčka se ženou. Mnoho práce u doktora nebylo. Matěj nosil na stůl při hostinách a žena udržovala pokoje. Jednou po hostině Matěj ohryzl kůstku a zhluboka si zavzdychl. Učený pán si toho povšiml. „Proč sis vzdychl? Svěř se mi, a bude-li to v mé moci, pomohu ti,“ promluvil pán vlídně. „Proto jsem si vzdychl, milostpane, že já ubohý jsem po celý svůj život chudý a páni doktoři nic nedělají a dobře si vedou. Kdybych se byl také narodil doktorem.“ Matěj si zavzdychl. „To by sis musil dát jinak hřbet vymrskat, milý Matěji, než by ses stal doktorem. Nech takových myšlenek,“ radil moudrý pán. Matěj večer přišel domů a šel ke strouze, kde uřezal pruty do otýpky. „Ženo, těmi pruty mě šlehej do zad, pokud neřeknu dost,“ poručil pak. Když to už nemohl déle vydržet, ženu zastavil a šel zase k doktorovi. „Žena mi vymrskala hřbet, a nyní bych prosil o knihu. To šlehání nepostačí k doktorství,“ pravil. Doktor mu půjčil knihu v latině. Druhý den Matěj nevyšel, seděl u knihy obrácené hlavou dolů, bedlivě do ní hleděl a obracel list po listu až do konce. Dělaly se mu před očima mžitky nad kolečky a čárkami; ale Matějova skálopevná vytrvalost vše překonala, ač neznal ani jediného písmenka. Celý týden

k doktorovi nepáchl, zapomněl na povinnosti. Když si pak vyšel, tvářil se učeně, jako by veškerou vědu spolkl. Službu už u doktora nezastával, i ženě zapověděl chodit na výdělek. Po nějakém čase rozhlásil král, že se mu ztratil drahocenný prsten, a zval k sobě učence svého vladařství, aby poradili, kde ho najít. Matěj se to dověděl a pospíšil si ke králi. V zámku se shromáždil velký počet učenců, ale radili se marně. „Aby mé zkoumání mělo výsledek, králi, dej mi, prosím, zvláštní pokoj,“ hovořil Matěj ke králi. Uměl si pomoci z nouze, ale nechtěl před ostatními prozradit svůj nedoktorský rozum. Vladař mu vyhověl a dvořanům řekl, tento že se mu zdá nejmoudřejší. Matějovi předložili velké knihy – rozevřel jednu z nich, ani si nevšimnul, že je vzhůru nohama. K poledni se král učenců poptával, zdali se nedopátrali výsledku. Navštívil potichu i Matěje a viděl, jak sedí zamyšlen s hlavou podepřenou o ruku u rozevřené knihy. „Pane, jak to, že čtete pozpátku?“ otázal se Matěje. „Nemohu jinak, milostivý králi. Chceme-li dostat ztracenou věc nazpět, musíme se vším pozpátku, i s knihami,“ odpověděl Matěj. Když král odešel, povídal si Matěj: „Je ke dvanácté a ani zmínka o obědě. Zavřou zde člověka bez jídla.“ Sotva to dopověděl, objevil se sluha s polévkou. „Á - tu je už jeden!“ Matěj zvolal. Sloužící zbledl, přišel ke svým druhům a pověděl jim, že onen doktor vypátral prsten. Jak otevřel dveře, zavolal učenec na něho, že jeden už tu je. Nechtěl jít znovu nahoru, poslal s masem druhého. Sotva se druhý objevil na prahu, doktor vykřikl totéž. „Á - tu je druhý,“ pochvaloval si Matěj; sluha

7/ POHÁDKA

si nevšiml, jak učenec otvíral ústa na maso. Poděšen seběhl do kuchyně. „O všem ví, prožluklý doktor,“ bědoval a po utrápených obličejích všech se rozlila umrlčí bledost. „Nezbývá než učence uplatit, aby králi nic nepověděl. Jinak by naše životy byly tytam,“ navrhoval první. Druzí souhlasili, peníze pro doktora dali třetímu, který nesl pečeni. Lokaj nebyl ještě ve dveřích, když Matěj zavolal z plna hrdla: „Á - tu je třetí!“ Zděšený sluha padl na kolena a vyznával se, že si s přáteli prsten přivlastnili, a podával mu veliký váček tolarů. Matěj, u něhož nebylo o dobrý nápad nouze, pokáral sluhy zloděje; pro peníze zamhouřil oči a pravil k lokaji: „Chyť krocana, přines ho i s prstenem, dám mu klenot do volete. Zloděj bude on!“ Sluhům se ulehčilo a přinesli Matějovi krocana. Klenot se octl v jeho voleti, a pak ho pustili na dvůr. Před králem pak Matěj Cvrček vystoupil a pánovitým hlasem začal: „Přineste krocana s šedočernými skvrnami po krku!“ Matěj vzal nůž, zařízl do hrdla a sáhl do volete. Obrátil se ke dvěma učencům a poručil jim, aby prsten vyndali. Všichni se podivili důmyslu Matěje Cvrčka, král jej obdaroval a dal ho dovézt domů se slávou. Po čase sezval král velmože vladařství a knížata ze sousedství. Mezi hostinou se chlubil učencem, který důvtipně nalezl ztracený prsten. Panstvo nechtělo královi věřit a učinili sázku o hrabství, uhodne-li proslulý učenec, co ukryjí mezi dvěma mísami. I

poslal král pro Matěje. „Nedovedl bych, co mi uloží. Jen bůh je všemohoucí, že mě tenkrát neopustila moudrost, to bylo jiné,“ vymlouval se Matěj. „Budete viset, pane, nepřijdete-li; o celé hrabství tu běží, a kdyby král prohrál, anebo kdybyste se vy nedostavil, vedlo by se vám stejně,“ povídal posel. Matěj tedy musel do zámku. Panstvo čekalo učence v hodovní siní. Matěj ani nedýchal, byl bledý jako stěna. Přinesli na stůl dvě mísy do sebe poklopené, panovník promluvil: „Shromáždění páni nevěří vašemu umění, chtějí se přesvědčit, zdali vpravdě zasluhujete vaší pověsti. Je vám uloženo uhodnouti, co je uschováno mezi těmi mísami.“ Matěj zbledl víc, přejel si čelo, mávl nad mísami rukou a zabručel: „Cvrčku – “ „Výborně, cvrček je tam,“ volalo panstvo a tleskalo. Odkryli vrchní mísu a cvrček vyskočil. Matěj pochopil. „Cvrčku, budeš viset,“ chtěl říci, ale další slova mu přerušila šlechta potleskem. Král vyhrál v sázce hrabství a dal je Matěji s ženou do smrti k užívání, že zachránil jeho čest a nepotupil své umění. Než Matěj umřel, ještě králi mnohokrát pomohl.

VOLNOČASOVKY /8

A znáte tenhle? Při hodině matematiky. Učitel se ptá dětí kolik je 3x2. Pepíček se přihlásí a povídá: „Pane učiteli na stropě je komár!“ Učitel odpoví: „Tak ho zašlápni a nevyrušuj!“ zdroj

Tentokrát si vyluštěte křížovku pro doplnění jedné známé únorové pranostiky. Jak že to bylo? Únor bílý, …(tajenka). Podle legendy doplňte slova do očíslovaných políček křížovky.

1 2 3 4 5 6 7 8

1. vrch

Dny v týdnu srovnejte tak, jak jdou správně po sobě, a dostanete název krásné květiny, která se tulí. :)

2. stavení na statku 3. oděv, který má dvě nohavice

ČTVRTEK

4. kde roste obilí

SOBOTA ÚTERÝ

5. kostlivec 6. sázíme do ní květiny

NEDĚLE

PÁTEK

7. vesnický dům

8. kolébka nářečně

STŘEDA

PONDĚLÍ

Paci, paci, pacičky, to jsou moje ručičky. Ťapy, ťapy, ťapičky, to jsou moje nožičky. Ručky, aby dělaly, nožky, aby běhaly. Očka, aby viděly, ouška, aby slyšely. Pusinka je na papání a nosánek na čmuchání. Mám dvě uši k naslouchání a dvě oči na koukání, dvě nožičky na chození a dvě ruce na mazlení.

zdroj

Před každým záda nahrbí. Utajit ji je nesnadné. Obrací věci naruby a jazyk po ní upadne. Má krátké nohy, ohava. S pravdou to vždycky prohrává.

H á d a nky

lež

Je vrtkavé, hned je, hned není. Do dlaní těžko je k zachycení. Chvíli se zdrží, hned zas chvátá, říká se, že prý je muška zlatá. štěstí

smích

zdroj

Jazyk ol amy Jiří řeže dříví z dřínu, tři sta řízů za vteřinu, Jiří řeže dříví z břízy, za vteřinu čtyři řízy. Zebru zebou zuby, zubr se zas zubí. zdroj

9/ VOLNOČASOVKY

Říkanky pro nejmenší krajánky

KAM S DĚTMI V ISTANBULU /10

stanbul je město s velmi dlouhou a bohatou historií, a díky tomu i s řadou krásných historických památek, které stojí za to navštívit. Možná si říkáte, že historie je velká nuda, ale rádi vás, děti, vyvedeme z omylu: každé místo má totiž svá ukrytá tajemství, která se spolu s vámi chystáme objevit. Tak co, přidáte se k nám?

Mapa: Adresa: Telefon: Otevírací doba Vstup: Web:

Istanbul – Sultanahmet Yerebatan Caddesi 1/3, Istanbul – Sultanahmet 0212 512 1570 denně kromě pondělí, od 8:30 do 16:00 hod. cizinci 20 TL, Turci 10 TL www.yerebatan.com

Baziliková cisterna je jednou z největších a nejkrásnějších vodních nádrží nacházejících se v podzemí Istanbulu. Na první pohled jde o malou nenápadnou budovu, která však ve svém podzemí ukrývá opravdový poklad. V Istanbulu existuje hned několik desítek podzemních antických cisteren, ale pouze tato nádrž je otevřena veřejnosti.

zdroj

není divu, že jí Turci také někdy místo cisterny (yerebatan sarnıcı) nazývají podzemním palácem (yerebatan sarayı). Strop podpírá 336 mramorových sloupů uspořádaných ve 12 řadách po 28 sloupech. Každý sloup je 9 metrů vysoký a vzdálenost mezi nimi je kolem 5 metrů. V zadní části cisterny nalezneme dva podstavce zdroj:zákaz1, zákaz2, zákaz3, země, knihovna,

ve tvaru hlav Medúz. Medúzy byly podle řeckých legend bohyně vody. Když v roce 1453 dobyli Osmani Istanbul, neměli prý podle legendy o této cisterně ani tušení. Trvalo jim celých sto let, než zjistili, že lidé v okolí spouštěli do otvorů svých domů vědra a vytahovali je plné vody, někdy dokonce i s rybami. Symetrické sloupořadí se speciálním osvětlením a tajemná atmosféra podzemí činí toto místo tou nejpodivuhodnější atrakcí Istanbulu.

zdroj

11/ KAM S DĚTMI V ISTANBULU

zdroj

Při návštěvě budeme procházet podzemními prostory za tónů příjemné hudby a zvuků kapající vody. Stojí za to vědět, že svou podobu získala cisterna v 6. století n. l. proto, aby dodávala vodu nedalekému paláci. Protože je tak rozlehlá (138 metrů × 64,6 metrů),

OMALOVÁNKA /12

13/ OMALOVÁNKA

KRAJÁNKOVA KNIHOVNA /14

je kastelánem na zámku Hrubý Rohozec. Je také autorem čtyř J iříknih:Holub Kolik váží Matylda, Vzpoura strašidel, Zádušní mše za hraběnku a Jak se zbavit Mstivý Soni. Věnuje se také cestování do zajímavých lokalit jako průvodce. Seznamte se tedy s tvůrcem knih pro děti, ve kterých má anakonda dovoleno posvačit paní učitelku…

Mys lí m , ž e h u m or za ča l c hy b ě t ce l k ov ě ...Jiří Holub v bleskovém rozhovoru Dobrý den Jirko, proč rád cestujete? Co Vám to dává? Cestování považuju za jednu z nejdůležtějších částí mého života. Je hrozně fajn uvědomit si, že je na světě tolik krásných míst. Někdy mě mrzí, že už se asi nedá zažít takové to dobrodružství jako ještě třeba před sto, dvěma sty lety, ale na druhou stranu jsem rád, že můžu cestovat teď. Až někdo vymyslí čudlík, který se zmáčkne a člověk bude v momentě na druhém konci světa, to už asi ztratí tu atmosféru, kterou pro mě má cestování dnes. A to nejdůležitější – díky cestování si hrozně moc uvědomuju, jak moc rád to mám v té naší maličké zemičce.

Kastelán, cestovní průvodce, spisovatel… Vypadá to, že si umíte plnit sny… Jaký další sen máte?

Zámek Hrubý Rohozec

Jé, toho by ještě bylo. Chtěl bych se podívat do vesmíru, naučit ježka abecedu, vyměnit zámek za hrad, přečíst znovu všechny knížky, co jsem miloval jako malej kluk, toho by se našlo… Člověk podle mě nesmí ustrnout a být spokojený jen s tím, co má.

Mám rád knížky autorů z Latinské Ameriky, knížky vtipné, knížky smutné, knížky, u kterých si po přečtení řeknu „tak tohle je věc, kterou bych chtěl hrozně moc napsat já”. Čtu všechno, všude a co nejčastěji. Číst mě baví, ale jsem stará vojna – mám rád knížky na papíru, elektronická podoba mi pořád nějak „nevoní”. Ale snažím se to změnit, to zase jo!

Myslíte si, že českým knížkám pro děti chybí humor?

Myslím, že humor začal chybět celkově! Mám pocit, že se v současném světě pořád jen kritizuje, a když se někdo vymkne kontrole tím, že napíše něco jinak a vesele, hned se najde deset frňousů, kteří ostatním vysvětlí, proč by se to mělo upravit a sterilovat a hlavně, ať to někoho nepohorší! Nemám to rád. Nechci tak psát, to se raději nechám pořád od někoho kritizovat!

zdroj

15/ KRAJÁNKOVA KNIHOVNA

Co rád čtete?

ZPÍVÁNKY / 16

Maškarní ples text: Zdeněk Svěrák, hudba: Jaroslav Uhlíř, video C G F C Nejlepší plesy jsou maškarní, C G F C půjdeme s Denisou za pár dní, G F C G s maskami sklízíme úspěchy, F G C předloni byly jsme za blechy. REFRÉN: To jsme se na plese nasmály, holky nám dělaly naschvály. Asi je vyvedlo z nálady, že máme tak skvělé nápady. Loni to bylo dost náročný, s Denisou byly jsme za kvočny. Úspěch byl fakticky veliký, Denisa měla však čmelíky. REFRÉN Lucka šla do plesu za jedli, hasiči ji ale vyvedli. Když máte hořlavé jehličí, tak vám to zakážou hasiči. REFRÉN

Na plese Radku jsme potkaly, Radka šla za krásku z Podskalí, alespoň byla v tom domnění, nikdo to nevěděl kromě ní. REFRÉN Katka šla za žlutou ponorku, barva se roztekla v tom horku. Mysleli, že je to kánoe, nebo ta archa co má Noe.

2x REFRÉN

Napsala: Markéta Pilátová, nakladatelství Meander

pokračování minulého dílu

atínek tam volal a domluvil s paní učitelkou Michalskou, aby mohla Kiko chodit do její třídy. Paní učitelka Michalská už je čekala před školou. Řekla jim anglicky: „Dobrý den,“ – protože tatínek i Kiko anglicky uměli, a česky ještě ne. Kiko si nervózně povytáhla svoje námořnické modro-bíle pruhované tričko a stáhla si víc červené gumičky na culících. Tatínek se rozloučil, paní učitelka vzala Kiko za ruku a dovedla ji do třídy. Tam Kiko představila dětem. To bylo ze všeho nejhorší. Všechny ty oči, které se na Kiko nevěřícně dívaly a jako by říkaly: „Japonská holka, to tady ještě nebylo!“ Paní učitelka dětem řekla: „To je Kiko, pochází z Japonska a umí mluvit zatím jenom anglicky. Chtěla by se ale naučit česky, a tak bude s námi chodit do školy. Chovejte se k ní hezky, děti!“ Ze zadní lavice se šeptem, ale tak aby to všichni slyšeli, ozval Lukáš Mařata: „Ta má ale šikmý oči!“ Kiko sice nerozuměla, co ten vytáhlý kluk v zadní lavici říká, ale podle toho, jak se všichni začali smát, poznala, že to asi bylo o ní a že to asi nebylo zrovna nic hezkého. Úplně celá zčervenala. To už ji ale paní učitelka posadila do prostřední lavice k Evě Zázvorkové a protivného Lukáše vyvolala k tabuli a zadala mu ten nejtěžší matematický příklad, jaký si mohla vymyslet. Kiko mezitím sáhla opatrně do kapsy své modré mikiny. A jak se Lukáš vracel od tabule, celý zakaboněný, protože příklad spočítal špatně a dostal pětku, hodila po něm Kiko hrst něčeho lesklého a barevného. Lukáš nejdřív překvapeně uhnul, pak se ale společně se všemi dětmi ve třídě po těch barevných věcičkách, které se leskly na podlaze, vrhnul, div se nepřerazil o lavici.

„Ale no tak, děti, co je to, okamžitě se vraťte všichni na svá místa!“ tleskala rozčileně paní učitelka Michalská svýma drobnýma rukama. „Tak honem, bude to?“ Děti se neochotně nasoukaly zpátky do lavic a některé z nich držely v dlaních malé papírové hvězdičky. I Eva Zázvorková jednu ukořistila. Položila si ji na linkovaný sešit a okouzleně si ji prohlížela. Kiko dělala jako by nic. O přestávce Kiko nakreslila do sešitu hvězdičku a k ní otazník. Eva se nad obrázek sklonila a hned k němu připsala: HVĚZDIČKA. Kiko pokývala hlavou. Eva řekla slovo nahlas. Kiko ho zopakovala a Eva ji pochválila. Usmály se na sebe. Kiko pak vytáhla z jedné kapsy zlatý proužek papíru a z druhé hotovou papírovou hvězdičku. „Jé!“ vydechla okouzleně Eva. Kiko vzala opatrně do ruky papírový proužek a udělala na něm uzel. Pak ho přimáčkla a začala skládat hvězdičku. Měla ji na to šup hotovou a dala ji Evě jako dárek. Ale to už zvonilo a přišla paní učitelka Michalská a měli další hodinu. Kiko sice ničemu nerozuměla, ale líbilo se jí poslouchat, jak paní učitelka v bílém, trochu umazaném plášti, mluví. Sledovala ji a po očku i děti a pokoušela se poznamenat si některá slova do sešitu. Po vyučování pak šla ze školy na zámek s tatínkem. Eva jí ale napsala na papír: 15:00 a nakreslila k tomu velikánské zámecké dveře. Kiko pochopila, že se s ní chce sejít. Měla ohromnou radost. Vůbec si nepředstavovala, že se s někým skamarádí tak rychle. Určitě za to můžou origami! Maminka jí totiž říkala, že skládačky origami mají čarovnou moc a přivolávají kamarády. A měla pravdu!

Pokračování příště

17/ ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ

Část třetí

KRAJÁNKŮV LEXIKON / 18

abcd

Milí krajánci,

letí to jako voda v řece a již tu máme druhý měsíc nového roku. Školní rok se přehoupl do své druhé poloviny a začínají jarní či pololetní prázdniny. Krajánek si pro vás připravil zase nová zajímavá slovíčka, která vybral ze svých stránek a moc se těší, jak se je spolu naučíte. Klidně si kartičky vystřihněte a slovíčka se učte hrou. Lépe si je zapamatujete. Přejeme vám příjemnou zábavu!

doktor

gezgin

lékař

cestovatel

yazar spisovatel

kale bekçisi

kastelán

uşak

bilim adamı

sluha

učenec

hırsız

kızıl derili

zloděj

indián

fare myš

cvrček

kısrak

kobyla

hindi krocan

světec

SRDEČNĚ BLAHOPŘEJEME

aziz

ayı

müzik grubu

kapela

medvěd

irmik muhallebi krupicová kaše

karnaval

karneval

maske maska

19/ KRAJÁNKŮV LEXIKON

cırcır böceği

ČESKÝ ZEMĚPIS / 20

zdroj

lzeň je čtvrtým největším městem v České republice. Bylo založeno v roce 1295 na soutoku řek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže českým králem Václavem II. V dnešní Plzni žije okolo 170 000 obyvatel. Historické jádro města bylo v roce 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Mezi cenné stavební památky patří zejména gotický chrám sv. Bartoloměje, renesanční radnice, barokní arciděkanství, františkánský klášter a židovská synagoga. Na přelomu 19. a 20. století zde byly postaveny významné stavby, např. městské divadlo, muzeum, Měšťanská beseda nebo 18 ojedinělých domů vyzdobených sgrafity. Ty navrhl Mikoláš Aleš. V 19. století byly v Plzni založeny známé průmyslové firmy – strojírenský závod Škoda, kde se dodnes vyrábí dopravní prostředky a průmyslové stroje, a Plzeňský Prazdroj, kde se vaří piva Prazdroj a Gambrinus. Město Plzeň dokonce dalo jméno typu piva, které je všude ve světě známé jako Pilsen podle německého názvu města. Plzeň byla v roce 2015 zvolena hlavním městem kultury, a stala se tak součástí jednoho z nejznámějších projektů Evropské unie. Již v lednu byl slavnostním cere-

moniálem odstartován celoroční festival více než 600 kulturních akcí – divadel, koncertů či výstav. První část ceremoniálu byla nazvána Prameny a zdroj: tvořily ji čtyři průvody reprezentující to nejlepší, co Plzeň nabízí, a zároveň symbolizující 4 řeky, které Plzní protékají.

Druhá část slavnostního zahájení dostala poetické jméno Symfonie zvonů— poslechněte si. Během ceremoniálu poprvé po sedmdesáti letech na katedrále sv. Bartoloměje zazněly znovu ulité zvony, které byly zničeny během druhé světové války. Třetí část slavnostního zahájení nesla název Otevřená Plzeň a změnila ulice města v pěší zónu, ve které si návštěvníci mohli zajít třeba do ledového baru. Plzeň při této příležitosti také vydala speciální pamětní mince s motivem akce.

Cože? Tuto říkanku že dobře znáte? Inu, je to pravda. České maminky ji svým dětem říkávají ještě jako úplně malým miminkům, sotva se umějí pousmát!

le jestlipak také víte, jakoupak to kašičku ta myšička svým malým písklatům vařila? Je to jedna z nejmilovanějších, proto má také vícero názvů: krupicová kaše a pohádka mládí. Proč pohádka mládí? Protože ji děti milují, a i dospělí vzpomínají, jak jim ji ta jejich maminka také připravovala, a dostanou na ni okamžitě převelikou chuť! A my bychom se ji dnes mohli spolu naučit, co říkáte?

Na jednu porci si připravte : 1 hrnek mléka (asi 250 ml) 2 vrchovaté lžíce krupičky 1 lžíce másla 1 lžíce cukru špetku soli

Mléko nalijeme do hrnce a osolíme. Zahříváme ho, a když už je trochu teplé, přidáme lžíci másla a pomalu přisypeme krupičku. Stále mícháme, aby se netvořily hrudky. To je na celém, jinak velice jednoduchém receptu, nejdůležitější. Zmenšíme plamen, vmícháme cukr a ještě asi 2 minuty provaříme. Stále mícháme! Kdyby se vám kaše zdála moc hustá, přilejte ještě malinko mléka. No a pak už jen horkou kaši nandáme na talíře, dáme navrch plátek másla a ochutíme podle vlastní chuti. Vaše maminky si na rozpuštěné máslo obvykle sypaly cukr a kakao. Můžeme ale použít i hoblinky čokolády, ořechy, nějaké ovoce, skořicový cukr, těch variant je veliké množství: prostě co má kdo nejraději! A teď, když jsme se tak pěkně namlsali, musím vám něco důležitého říct. Určitě už jste si, milé děti, všimly změny názvu vaší oblíbené rubriky. Dnes jsme se naučili jeden z nejstarších a nejrozšířenějších českých pokrmů. Ale protože se říká: jiný kraj, jiný mrav (a samozřejmě také úplně jiná kuchyně!), napadlo mě, jak to asi chodí u vás doma?! Čtou mě děti z Turecka, ze Španělska, z Itálie, to bude asi spousta rozdílných dobrot! A tak jsem si řekl, že se do všech těchto zemí vydám, abych vyzkoušel nové chutě a něčemu novému sebe i vás přiučil. Dříve se tomu říkalo „jít do světa na zkušenou“. Takže od dalšího čísla se můžete těšit na nové, možná trochu neobvyklé, ale zajímavé recepty! Tak já si jdu sbalit svůj putovní raneček a na shledanou příště!!!

21/ PUTOVÁNÍ ZA CHUTĚMI

Vařila myšička kašičku na zeleném rendlíčku…

KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ / 22

bdobí masopustu kdysi bývalo obdobím hojnosti, pořádaly se zabíjačky, tancovačky a slavily se svatby. Na konci masopustu pak lidé pořádali průvody masek. Tyto průvody mají velice starou tradici a určitě je znáte pod jménem karneval. Víte, kde se slaví největší karneval na světě? Přece ve městě Río de Janeiro v Brazílii! Olé! Abychom se na karneval dobře připravili, budeme potřebovat zejména veselou masku. Tak si ji společně vyrobíme.

Budeme potřebovat: nůžky tvrdý papír velikosti A3 vodovky sešívačku děrovačku látkovou gumičku Postup: Nejdříve se zamyslíme nad tím, jaké zvíře si budeme chtít vyrobit. Jak vypadá? Jaké jsou jeho základní znaky? Jak je zbarvené? Potom si na tvrdý papír tužkou nakreslíme základní tvar masky, který bude asi 35 cm široký a 33 cm vysoký. Základní tvar masky vypadá takto: zdroj:návod a obrázky, masky 1, masky 2

Následně zahneme a přeložíme přes sebe spodní části masky, měl by nám tak vzniknout tvar brady. Jakmile se nám to povede, postupně sešívačkou spojíme části k sobě. Pak totéž uděláme s vrchní částí tak, aby vzniklo čelo. Dáme pozor, aby byly otvory na oči správně umístěné, a raději si masku vyzkoušíme ještě před tím, než části spojíme k sobě. Vodovkami vymalujeme zvířecí tvář a necháme uschnout. Namalujeme také uši a po uschnutí přicvakneme k masce sešívačkou.

Nakonec děrovačkou uděláme otvory po stranách masky a upevníme gumičku tak, aby nám maska dobře držela na hlavě. Místo gumičky můžeme použít také pásek měkkého papíru, který připevníme sešívačkou.

Masku tedy máme hotovou, nezbývá než vyrazit na karnevalovou oslavu! Jaké zvířátko je to tvoje?

23/ KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ

Vystřihneme základní tvar, otvory pro oči a nastřihneme také třikrát dolní část podle naznačených čar. Podle toho, jaké jsme si vymysleli zvíře, nakreslíme a vystřihneme také uši, vousy, hřívu nebo cokoli dalšího podle potřeby.

SÁŇKY, SNÍH A SNĚHULÁK Dětské centrum v lednu

Letos jsme se sešli poprvé 18. ledna. Workshop Sáňky, sníh a sněhulák se nesl v zimním duchu, i když rtuť na teploměru vystoupala na 14 °C. To nás ale neodradilo a čtyři páry

šikovných rukou se pustily do lepení, stříhání a vybarvování lyžaře a sněhuláka. A pak jsme práci vyměnili za oddych a přečetli jsme si zimní pohádku o Rukavičce.

GALERIE TALENTŮ - DĚTI DĚTEM Projekt připravovaný Občanským sdružením HISTORYo. s. ve spolupráci s Dětským fondem OSN- UNICEF. Přihlásit se může každé dítě ve věku do 16 let. Základem připravovaného projektu jsou dětské obrázky s tématy:  SPORTY OČIMA DĚTÍ  ZVÍŘATA OČIMA DĚTÍ  KROJE, TANCE A ZVYKY NÁRODŮ OČIMA DĚTÍ  SVĚT KOLEM NÁS OČIMA DĚTÍ Obrázky musí být odeslány do 30. 6. 2015. Výsledkem budou krásně vypravené knihy a internetový portál. Z výtěžku bude směřována podpora na UNICEF, dětské aktivity aj. Bližší informace o projektu najdete na www.galerietalentu.cz.

MALUJEME PO SÍTI Český rozhlas vyhlašuje už 20. ročník mezinárodní výtvarné soutěže pro děti ve věku 5—15 let Malujeme po síti. Vytvořte něco nového nebo pošlete svoji nejoblíbenější keramiku, obrázek či jinou práci, kterou máte schovanou v šuplíku. Na tématu nezáleží, letošní ročník bude pestrý, ale hlavně co nejlepší! Práce je třeba zaslat do 31. 3. 2015 na adresu: Český rozhlas – Centrum uměleckých těles, soutěží a přehlídek Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, heslo: To nejlepší k výročí soutěže

Podmínky soutěže a další detaily najdete na webu Českého rozhlasu.