Jak se léčí alergie a atopie

Projevy alergie jsou dnes bohužel součástí života mnohých z nás. Kromě genetiky záleží také na prostředí a způsobu života, který určuje, jak moc se alergie projeví. Jaké jsou současné možnosti léčby alergických onemocnění?

Pojem atopie skrývá celou řadu atopických/ alergických onemocnění. Co tedy atopie znamená?

Atopie je zvýšená pohotovost k alergické reakci 1. typu, závislé na tvorbě „alergických“ protilátek typu IgE. Ne všechny alergické reakce jsou závislé na účasti těchto protilátek. Patří sem alergická rýma a zánět spojivek, většina pacientů s astmatem, ne však všichni. V samotném svém názvu má i jistý zánět kůže své označení jako atopická dermatitida. Například ta tzv. kontaktní není atopická, ale vzniká za účasti jiného mechanismu vzniku.

Koho můžeme zařadit do rizikové skupiny a proč?

Do rizikové skupiny patří děti, jejichž rodiče mají alergické onemocnění. Pokud je jeden rodič alergický, pak šance, že potomek bude trpět nějakou formou alergie, je až 40%, pokud jsou oba rodiče alergičtí, pak riziko stoupne až na 80 %. Není to však automatické. Přirozeně záleží na tzv. epigenetice, prostředí a způsobu života, v jehož rámci je konkrétní jedinec něčemu vystaven. Bude-li se úspěšně vyhýbat „alergizujícímu dráždění“, pak nemusí být tak postižen.

Můžete nám přiblížit pojem komorbidita v kontextu alergie?

Jaká další onemocnění do této skupiny spadají? Komorbidita je souběh onemocnění. Alergická rýma bývá často souběžná s alergickým zánětem spojivek. Až 30 % jedinců s alergickou rýmou pak má i astma a až 70 % astmatiků alergického typu má současně i alergickou rýmu. Komorbiditami astmatu bývá kromě rýmy i mimojícnový reflux žaludečních šťáv a pacienti mohou mít souběžně více alergických chorob. Někdy se hovoří o tzv. dermorespiračním syndromu (atopická dermatitida a astma bronchiale).

Pokud už člověk trpí nějakou alergickou chorobou, jaké jsou možnosti léčby? Která bývá nejefektivnější? Léčbu nelze v krátkosti popsat, protože musí být komplexní, nikoli jen farmakologická. Kromě léků máme k dispozici nesmírně důmyslnou imunoterapii alergenem (vztahuje se na pyly, roztoče a hmyzí alergeny). Kromě toho pak pro nejtěžší případy existuje biologická léčba, která zablokuje nějaký bod v mechanizmu následných, na sebe navazujících reakcí, takže se ono „výkonné rameno“ nemoci nemůže uplatnit, protože kroky reakce jdoucí po sobě nedojdou až do konce. Někdy bývá více takových terčů pro biologickou léčbu cílenou na tzv. cytokiny, kterými se buňky dorozumívají

Až 30 % jedinců s alergickou rýmou pak má i astma a až 70 % astmatiků alergického typu má současně i alergickou rýmu. na větší vzdálenost. Pokud se tato komunikace přeruší, pak to platí jako na vojně, bez spojení není velení.

Pokud pacient má atopické onemocnění, na jakého lékaře specialistu se může obrátit?

Atopickou dermatitidu řeší dermatolog a někdy alergolog. Alergickou rýmu a zánět spojivek řeší alergolog. Astma řeší v ČR pneumolog nebo alergolog. Například v USA může řešit astma praktický lékař, měl by však být technicky vybaven pro vyšetření a monitorování těchto stavů.

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest. Jaké jsou příčiny jeho vzniku?

Příčinou vzniku astmatu a někdy také jeho spouštěčem jsou alergie, znečištěné ovzduší, infekce dýchacích cest, chemické látky, silné emoce, stres, kouření a v neposlední řadě hraje roli také dědičnost. Vlastní příčinu vzniku u konkrétního pacienta často neurčíme. Jde o souhru komplexních patologických změn a interakcí.

Jakou roli hraje včasný záchyt onemocnění a vhodně zvolená léčba pro kvalitu života pacienta?

Včasný záchyt onemocnění je zcela zásadní. Pokud je léčba nasazena včas, pak se často předejde nevratným změnám na průduškách. Inhalační kortikosteroidy pak zabrání akutním potížím, nebo dokonce těžkým exacerbacím (výrazné zhoršení), které mohou u neléčeného pacienta

Astma: Kortikosteroidy nebo biologická léčba?

Astma se v České republice vyskytuje u 5–8 % populace, u dětí je to dokonce nad 10 %. Moderní medicína přináší řadu možností léčby, a tedy i pomoc pro velké množství pacientů. Zásadní roli v úspěšné léčbě ale hraje včasný záchyt onemocnění.

vést k častým návštěvám lékaře, vedou i ke zbytečným hospitalizacím včetně pobytů na jednotkách intenzivní péče či ARO. Na neléčené astma s častými exacerbacemi může člověk zemřít.

Jaké formy léčby mají pacienti k dispozici?

Pro všechny typy a tíže astmatu platí, že zásadními léčivy, které nesmí chybět, jsou inhalační kortikosteroidy (IKS). IKS vedou ke kontrole nemoci v 95 % případů. Jsou podávány inhalační formou, a je tedy nezbytné, aby pacient dobře zvládl inhalační techniku. Pacienti s nejtěžšími případy astma rezistentního na běžnou léčbu trpí častým zhoršením a lékaři pak uvažují o dlouhodobém nasazení kortikoidů v tabletách. Ale pozor! Kortikosteroidy podávané celkově mají řadu nežádoucích účinků (žaludeční vředy, osteoporóza, cukrovka, vysoký tlak, ztenčení kůže). Tyto pacienty by specializova- ní lékaři (pneumologové i alergologové) měli ihned poslat do některých z center pro těžké astma (NCTA), kde jsou nemocní dále došetřeni s cílem poznat specifickou formu astmatu (tzv. fenotyp).

Jak funguje biologická léčba a pro koho je vhodná?

Biologická léčba je léčba cílená, využívá tzv. monoklonální protilátky, které cílí na konkrétní dopředu určený fenotyp astmatu. Cílem biologické léčby je napomoci standardní inhalační léčbě uvést nemocného do stabilního stavu, tedy opět s kvalitním životem bez příznaků, exacerbací a nutnosti používání celkových kortikoidů.

Kde všude můžou pacienti po splnění daných kritérií dostat tuto formu léčby?

Biologickou léčbu je možné dostat v téměř 16 centrech pro těžké astma po celé České republice. Pacient musí naplnit kritéria pro úhradu této drahé léčby ze strany pojišťoven. Biologická léčba se pak podává většinou pod kůži, dnes obvykle 1–2x měsíčně.

Astmatici můžou mít i přidružená onemocnění. Jaká jsou nejčastější?

Přidružená onemocnění jsou u astmatu velmi častá. Mezi časté komorbidity patří nosní polypy, které biologická léčba může také krásně ovlivnit, chronická rýma, chrápání a poruchy dýchání ve spánku. Komplikací je také atopická dermatitida, kde lze opět využít biologické léčby. Některé pacienty trápí i pálení žáhy či reflux.