Jaroslav Svěcený
slavné evropské housle fa m o u s e u r o p e a n v i o l i n s
Milí přátelé,
Dear friends,
básník s tragickým osudem Jiří Orten řekl, že déšť jsou housle pro básníka. Můj oblíbený spisovatel Karel Poláček zase napsal, že hudebníci sypou své tóny po pódiích a parketech. My dnes máme unikátní příležitost prohlédnout si díla vskutku umělecká. Umělecká nejen tím, jakému účelu sloužila, ale i tím, jak krásné, staré a drahocenné předměty to jsou. Právě z nich se sypaly ty nejkrásnější tóny, právě z nich pršely ty nejjímavější melodie. Přeji vám všem, aby i na vás ulpělo něco z melodických dešťů těchto nádherných hudebních klenotů.
Jiří Orten, the poet destined for tragedy, once said that rain was a poet’s violin. My favourite writer Karel Poláček wrote that musicians sprinkle their tunes on stages and dance floors. Today we have a unique opportunity to admire works that are truly artistic. First, in serving their musical purpose and second, in being beautiful, old and valuable articles. These were the instruments which sprinkled the most wonderful tunes, and rained tearful melodies. I hope you all take great enjoyment from the melodic rain pouring from these magnificent musical gems.
MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy
MUDr. Pavel Bém, Mayor of the City of Prague
2
Vážené dámy, vážení pánové,
Dear Ladies and Gentlemen,
právě jste otevřeli publikaci vydanou u příležitosti konání výstavy Slavné evropské housle – Praha 2009.
You have just opened a book published on the occasion of the exhibition “Famous European Violins – Prague 2009”.
Bylo mi pět let, když mě můj dědeček vzal poprvé do houslařské dílny. Připadal jsem si jako v pohádce a toužil si na všechny ty krásné housle zahrát. Fascinoval mě jejich úchvatný tvar, vůně houslařského laku, a když jsem zjistil, že ty 300 let staré také hrají... Začal jsem chodit do školy, denně cvičil na housle, často se do té pohádky vracel, a po čase zjistil, že mám chronickou houslovou závislost.
I was 5 when my grandfather took me to a violin maker’s workshop. I felt as if I was in a fairy tale and wanted to play all the beautiful violins. I was fascinated by their magnificent shapes and the smell of the violin varnish. I realised that these 300 year old instruments could be admired but also played. I started to go to school, practised the violin daily, often came back to that fairytale shop and soon discovered that I had a chronic dependence on violins.
Historie mistrovských houslí je spojena s lidskými příběhy a osudy, proto jsou následující stránky nejen o faktech, ale také o pocitech. Všechny zobrazené nástroje pocházejí ze soukromých sbírek, na řadu z nich se stále intenzivně hraje a koncertuje. Nesmírně si vážím všech přátel, kteří mně své housle či smyčce na tuto výstavu zapůjčili, chtěl bych jim opravdu ze srdce poděkovat, neboť díky nim mohla vzniknout také tato nadčasová knížka. Vím, že většina z vás byla na výstavě obrazů, soch, grafiky či architektury, takže knižní publikace či katalogy těchto uměleckých směrů dobře znáte. Ale svět unikátních houslí je stále ještě hodně zahalený tajemstvím, i když je také nedílnou součástí vývoje značné části lidstva. Věřte mi, opravdu stojí za poznání. Právě proto si moc přeji, abyste do něj nahlédli a nasáli tu úžasnou atmosféru takřka dokonalých uměleckých děl, na která se dá dívat i hrát. Každý z vás už určitě slyšel o slavných italských houslích, ale pro mnohé z vás bude velkým překvapením, že i Praha má neuvěřitelně bohatou houslařskou historii, která je navíc propojena s dalšími evropskými zeměmi, městy i městečky.
The history of master violins is connected with real people’s lives and destinies and that is why the following pages are not only about facts but also emotions. All the depicted instruments come from private collections; some are still frequently played. I greatly appreciate all my friends who lent me their violins or bows for this exhibition and I would like to express my gratitude because it is thanks to them that this timeless book could have been made. I know that most of you have visited exhibitions of paintings, sculptures, modern graphics, architecture, so you are familiar with books or catalogues of these types of art. However, the world of unique violins is still a bit of a mystery, even though definitely a part of the development of mankind. And trust me it is really worth learning more about. Therefore, I would like you to feast your eyes and soak up the splendid atmosphere of these almost perfect works of art which can be both seen and played. Each of you has surely heard about famous Italian violins but many of you might be surprised to learn that even Prague has a rich history of violin making connected with other European countries, cities and towns.
Přeji vám krásný zážitek. I wish you a wonderful experience.
Váš Jaroslav Svěcený, autor této publikace, kurátor výstavy a houslista
Yours, Jaroslav Svěcený Author of this publication, Exhibition Curator and Violinist
3
Riccardo Bergonzi *4. 6. 1961 Cremona Je živým důkazem toho, že Cremona má v houslařství nejen úžasnou minulost, ale také přítomnost a jistě skvělou budoucnost. Bergonziho inspirací pro stavbu houslí byl v mládí houslař Stefano Conia. Později se zapsal na školu Tvorby houslí, již dokončil roku 1979 s označením nejlepšího žáka roku. V témže roce jej vedení školy požádalo, aby nastoupil jako vyučující, a na tomto postu zůstal až do roku 1990. Riccardo Bergonzi věnuje své úsilí tvorbě houslí, viol, cell a kontrabasů, přičemž poznatky čerpal u mistrů, jako jsou Antonio Stradivari a Giuseppe Guarneri del Gesú. Výsledkem však je osobitý styl, který je na první pohled patrný u všech jeho mistrovských děl. Nástroje Riccarda Bergonziho mají opravdu krásný a nenucený vzhled i vše, co by špičkové italské housle měly mít: prvotřídní práci, překrásné dřevo a plný, nosný zvuk.
Riccardo Bergonzi (*4-6-1961 Cremona) Is living proof that Cremonese violin making has not only a wonderful past, but also present and undoubtedly an excellent future. Young Bergonzi drew inspiration for violin construction from the luthier Stefano Conia. Later he enrolled at the School of Violin Creation, and graduated in 1979 with honours as the best pupil of the year. The same year the school management offered him the post of teacher, where he stayed until 1990. Riccardo Bergonzi, influenced by masters such as Antonio Stradivari and Giuseppe Guarneri del Gesú, concentrates on the creation of violins, violas, cellos and contrabasses. His work bears characteristic features, noticeable at first glance in all of his masterpieces. Instruments of R. Bergonzi have a magnificent and natural appearance and boast everything that a first-rate Italian violin should have: top-class craftsmanship, outstanding wood and a full powerful sound.
16
Housle Riccarda Bergonziho postavené v Cremoně roku 1993 mají půvabnou, vizuálně nezaměnitelnou zadní desku. Celkový dojem umocňuje kvalitní oranžovočervený lak. The violin built by Riccardo Bergonzi in 1993, Cremona, has a charming unmistakable back plate. The overall impression is enhanced by good quality orange-red varnish.
17
Joannes Udalricus Eberle le *2. 7. 1699 Vils u Füssenu †2. 7. 1768 Praha Známý také jako Johann Ulrich či Jan Oldřich. Vyučil se ve Vilsu, pak odešel do Prahy k Tomáši Edlingerovi (1662–1729). Oženil se a měl 11 dětí, z nichž Václav Michal hal Eberle (*1738) zdědil jeho dílnu. Od r. 1728 pracoval J. O. Eberle v domě „U Bílého lva“ na Starém Městě. R. 1731 přesídlil do domu „U Strunařů“. R. 1767 se přestěhoěhoval do Konviktské č. 296, kde se později říkalo „U Eberlů“. ů“. J. O. Eberle se vyznačoval velmi pečlivou prací. Po většinu inu života považoval za vzor nástroje slavného Jacoba Stainera. nera. Stále však experimentoval, v detailech měnil model, výšku šku a klenutost houslí. Z posledních let jeho života se dochovaovaly i nástroje postavené podle Stradivariho či Amatiho, které dodnes znějí výborně ve velkých koncertních sálech. Zde de můžete vidět jeho typické klenuté nástroje s příjemným, m, čistým a barevným zvukem vhodným do menších prostor tor či na nahrávání. J. O. Eberle dokázal své nástroje i velmi mi dobře prodat. Kromě houslí stavěl i violy, violoncella, loututny, gamby, pětistrunné kvintony a také violy d’amour, jež ež jsou považovány za takřka nejkrásnější v celém evropském kém houslařství. Eberle patří mezi nejlepší houslaře 18. století. etí.
Joannes Udalricus Eberle (*2-7-1699 Vils near Füssen, †2-7-1768 Prague) Also known as Johann Ulrich or Jan Oldřich. He learned d the trade in Vils, then left for Prague to work under Tomáš máš Edlinger (1662–1729). He married and had 11 children. His son Václav Michal Eberle (*1738) inherited his workshop. p. From 1728 J. O. Eberle worked at “White Lion House” in n the Old Town. In 1731 he moved to “Stringmakers’ House” se” and in 1767 to Konviktská St. 296, later called “Eberles’”.. J. O. Eberle was a very diligent craftsman. For most of his life he considered Jacob Stainer’s instruments to be hiss inspiration. However, he kept experimenting, changing details, height and arching. In his last years he built instruments in Stradivari and Amati’s style, and these pieces sound excellent in large concert halls even today. Here one can see his typically arched violins of pleasant, clear and colourful sound suitable for smaller venues or for recording. Apart from violins, he also made violas, violoncellos, lutes, violas da gamba, five string quintons and violas d’amore, which are considered to be the most beautiful in European violin making. J. O. Eberle ranks among the best luthiers of the 18th century.
30
Housle Jana Oldřicha (Joanna Udalrica) Eberleho postavené v Praze roku 17?? s mistrovou vinětkou, ale s nečitelným přesným rokem výroby se dochovaly v neuvěřitelně původním stavu včetně originálního vsazovaného krku. The violin built by Jan Oldřich (Joannes Udalricus) Eberle in 17??, Prague, with the master label, but illegible year of production, has unbelievably survived in its original condition including the fitted-in neck.
31
Giuseppe Fiorini *1861 Bazzano u Boloni †1934 Mnichov Je zcela mimořádným zjevem italského houslařství své doby. Do Boloni přišel s rodiči r. 1867 a zpočátku byl žákem svého otce Raffaela (1828–1898), taktéž vynikajícího houslaře. Kolem r. 1881 už pracuje samostatně – zhotovuje výborná violoncella a housle, restauruje staré nástroje a zabývá se i obchodem. Z Itálie odjíždí na zkušenou do Německa, kde se oženil s dcerou Andrease Riegera, a r. 1899 zakládá firmu Rieger & Fiorini. Na počátku 1. světové války odchází G. Fiorini do Curychu a odtud zpět do Itálie, kde na sebe upozornil koupí pozůstalosti po Antoniu Stradivarim, kterou r. 1930 věnoval městskému muzeu v Cremoně, kde Stradivari žil a pracoval. Nástroje G. Fioriniho jsou mistrovsky dokonalá umělecká díla, v nichž se bezchybně snoubí estetická stránka s tónovými kvalitami.
Giuseppe Fiorini (*1861 Bazzano near Bologna, †1934 Munich) He was an exceptional personality of Italian violin making of his day. He came to Bologna with his parents in 1867 and at first was a pupil of his father Raffaele (1828–1898), also an excellent luthier. Around 1881 he already worked independently, making excellent violoncellos and violins and restoring old instruments. Later he went to Germany in search of experience and there married the daughter of A. Rieger. In 1899 he set up the Rieger & Fiorini Company. At the start of World War I G. Fiorini went to Zurich and then back to Italy, where he drew attention to himself by buying the inheritance left after A. Stradivari, which in 1930 he donated to the Town Museum in Cremona, where Stradivari lived and worked. G. Fiorini’s instruments are impeccable works of art, where aesthetic qualities go hand in hand with sound properties. He was a great Master.
34
Housle Giuseppa Fioriniho postavené v Mnichově roku 1907. Na spodní desce je uvnitř houslí vlepena vinětka tohoto znění: ANNO 1907 in München GIUSEPPE FIORINI BOLOGNESE. Je to nádherný nástroj zhotovený podle A. Stradivariho. Precizní práci podtrhuje transparentní oranžovočervený lak, který je lehce patinovaný tmavšími odstíny. The violin built by Giuseppe Fiorini in 1907, Munich. The back plate inside bears a label of this wording: ANNO 1907 in München GIUSEPPE FIORINI BOLOGNESE. It is a beautiful instrument based on a Stradivari model. The precision work is enhanced with transparent orange-red varnish with slightly darker shades.
35
Eugène Sartory *22. 9. 1871 Mirecourt †5. 3. 1946 Paříž Syn smyčcaře Josepha Eustacha Sartoryho, u něhož se krátce učil. Pak odešel do Paříže k Charlesi Peccattovi (1850–1918). Největší vliv na něj však měl Joseph Alfred Lamy (père), známý jako Lamy Père (1850–1919), u nějž dosáhl takových kvalit, že se v necelých 18 letech osamostatnil a otevřel si dílnu na bulváru Bonne Nouvelle 12 v Paříži. R. 1889 se oženil s A. M. J. Jacquetovou, dcerou houslaře. R. 1902 se přestěhoval do dílny na Faubourg Poissonnière 13 v 9. městském obvodu. Stal se jedním z nejvýznamnějších výrobců smyčců v historii. Francie, a hlavně Paříž je Mekkou smyčcařů. Od 1. poloviny 18. století zde pracovala celá plejáda slavných mistrů, počínaje legendárním Françoisem Xavierem Tourtem (1748–1835). R. 1911 se pařížští houslaři a smyčcaři stěhují blíže k Rue de Madrid, aby byli blízko nové konzervatoře, odkud měli spoustu zákazníků. Sartory nikoliv, r. 1912 se přestěhoval do Cité Trevisé 3, opět v 9. městském obvodu. O jeho krásná díla, která se stala vzorem pro řadu dalších mistrů, byl velký zájem. Sartoryho smyčce jsou pro své kvality dodnes vyhledávané špičkovými houslisty po celém světě. Kolekce mistrovských smyčců, kterou zde vidíte, obsahuje průřez jeho tvorbou.
Eugène Sartory (*22-9-1871 Mirecourt, †5-3-1946 Paris) Son and pupil of bow maker Joseph Eustach Sartory. After learning the trade, he left for Paris to work for Charles Peccatto (1850–1918). Eugène was mostly influenced by Joseph Alfred Lamy (père) (1850–1919), under whose guidance he achieved a quality allowing him early in life to open a workshop in Bonne Nouvelle Blvd, Paris. In 1889 he married A. M. J. Jacquet, a luthier’s daughter. In 1902 he moved to a workshop at Faubourg Poissonnière 13, Municipal District 9. He became one of the most significant violin bow makers in history. France and mainly Paris is the Mecca of bow makers. From the mid 18th century many famous masters worked there, such as François X. Tourte (1748–1835). In 1911 Paris violin and bow makers moved closer to Rue de Madrid, where their customers from a new conservatory were. Not so Sartory, in 1912 he moved to Cité Trevisé 3, again Municipal District 9. His beautiful work, inspired many craftsmen and was in great demand. To this day, for their quality, Sartory’s bows are sought after by top-class violinists worldwide. The collection of master bows, which one can see here, represents a cross-section of his production.
96
Eugène Sartory: houslový smyčec z 1. pracovní periody Eugène Sartory: Violin bow from his first production period
Eugène Sartory: houslový smyčec Eugène Sartory: Violin bow
97
Poděkování
Acknowledgement
Děkujeme všem partnerům a spolupracovníkům, bez jejichž pomoci bychom projekt „Slavné evropské housle – Praha 2009“ nemohli zrealizovat.
We wish to thank all the partners and co-workers without whose help we could not have staged the project “Famous European Violins – Prague 2009”.
Praha 30. září 2009
Prague September 30, 2009
Za sdružení SUBITON/MENHART Jaroslav Svěcený a Michal Franc
On behalf of SUBITON/MENHART Association Jaroslav Svěcený and Michal Franc
Partneři projektu/Project Partners
magistrat.praha-mesto.cz
www.ptas.cz
Pražská teplárenská je s hlavním městem Prahou úzce spjata nejen svým názvem, ale také svým působením jako největší dodavatel tepla pro Prahu. Podpora významných kulturních akcí je tudíž přirozenou součástí snahy Pražské teplárenské o zlepšení života v Praze. Je nám ctí, že můžeme pomoci přiblížit unikátní mistrovské hudební nástroje široké laické i odborné veřejnosti.
www.akem.cz
www.hswsignall.cz
foto, grafika, video
Pražská teplárenská (Prague Heating Plant) is closely connected with the Capital City of Prague not only with its name, but also its activities – as the largest heat supplier for Prague. Supporting important cultural events is therefore a natural component of the endeavour of Pražská teplárenská to improve life in Prague. We are honoured that we can help to bring the unique master music instruments closer to the general public as well as experts.
www.violin-hron.cz
www.scenografie.cz
Mediální partneři/Media Parters
www.literarky.cz
102
www.grandprinc.cz
www.anopress.cz
www.tiskarnadaniel.cz
HUDEBNÍ NÁSTROJE Obchodníci se starými vzácnými houslemi, violami, čely, kontrabasy a smyčci y Obchod byl založen roku 1990 y Naši zákazníci jsou housloví virtuosové - Jaroslav Svěcený, Josef Suk, Gabriela Demeterová, Pavel Šporcl y Zabýváme se obchodem a mistrovským restaurováním starých, vzácných smyčcových nástrojů a smyčců y V naší dílně pracuje mistr houslař pan Jaroslav Kohout
MUSICAL INSTRUMENTS Dealers in Fine Old and Antique Violins, Violas, Cellos, Double Basses & Bows y The shop was founded in 1990 y Our customers are violin virtuosos - Jaroslav Svěcený, Josef Suk, Gabriela Demeterová, Pavel Šporcl y We are engaged in the sale and expert restoration of rare old string instruments and bows y Mr. Jaroslav Kohout, master violin maker, works in our workshop
Jiří Hron, U ZLATÉHO KOHOUTA, Michalská 3, 110 00 Praha 1, tel./fax: +420 224 212 874, e-mail: hron@vol.cz, www.violin-hron.cz
návrhy a realizace interiérů a výstav, výroba dekorací a atypické reklamy / events, exhibitions & 3D advertising, design and production of interiors
Scenografie s.r.o., Černokostelecká 90, 100 00 Praha 10 – Strašnice tel.: +420 777 619 090, fax: +420 274 774 361, info@scenografie.cz, www.scenografie.cz
www.scenografie.cz
103