LISTOPAD
2012
ZÁVISLÍ První sólisté baletu ND Nikola Márová a Alexandre Katsapov tančí metropolí
NA PRAZE
EDITORIAL
Praha je ta nejlepší značka
FOTO LUCIE ROBINSON
MONIKA MUDRANINCOVÁ, VEDOUCÍ CITY LIFE
„NEJVĚTŠÍM LUXUSEM by pro mě bylo zůstat v Praze o den déle, jen sedět a dívat se kolem.“ Patrick Louis Vuitton, potomek slavné rodiny, se kterým najdete o pár stránek dál rozhovor, dobře ví, co je luxus. Věřím mu, stejně jako věřím Nikole Márové a Alexandru Katsapovovi, hvězdnému baletnímu páru z naší obálky, který se mi přiznal, že je na Praze doslova závislý. Jenomže ve svém soukromém zběsilém závodě, jak být co nejlepší v práci i doma, často zapomínám, v jakém městě vlastně žiji. Praha je sice krásná, ale mně hoří uzávěrka a dceři musím koupit zimní boty. Vím, že nejsem sama. Žijeme a pracujeme v Praze, ale nemáme na ni čas. Časopis CITY LIFE je luxusním metropolitním magazínem deníku MF DNES věnovaným Praze. Chceme vám ukázat Prahu jako město, které stojí za to znovu a znovu prožívat a milovat. Věříme, že ve světě značek je Praha jedna z těch nejlepších. Všechny materiály v CITY LIFE jsou inspirovány Prahou. Hlavní téma se věnuje fenoménu Pařížské ulice a fashion story jsme fotili na pozadí pražského podzimu. Nechali jsme se pozvat na business lunch do několika pražských restaurací a zkoumali jsme, kolik stojí v Praze krásný výhled. Z Prahy jsme vyrazili na výlet do Swarovského městečka Wattens v Rakousku a v rubrice auto jsme nechali Jitku Čvančarovou testovat vůz v pražských ulicích. A nakonec jsme se vydali po stopách Jože Plečnika, slovinského architekta, který zanechal v Praze nesmazatelnou stopu. Při přípravě CITY LIFE jsme spolu s kolegy potkali řadu lidí, kteří stejně jako Patrick Louis Vuitton vědí, že pravým luxusem nejsou peníze. Mnohem víc si úspěšní lidé cení čas, umění, ale také dobrý skutek. Proto jsme spojili CITY LIFE s Nadací Terezy Maxové. Část prostředků, které jsme získali od inzerentů, tak poputuje na podporu dětí z dětských domovů, které chtějí na vysokou školu. Přeji vám příjemné čtení a více času na Prahu.
5
INTERVIEW
Patrick Louis Vuitton
KUFR JE ALBUM VZPOMÍNEK
LUXUS PRO NĚJ NEJSOU PENÍZE, ALE ČAS. PATRICK LOUIS VUITTON, POTOMEK RODINY LOUIS VUITTON, SE ZAMILOVAL DO PRAHY, ALE ZATÍM SI JI NESTIHL TEXT JANA CIGLEROVÁ FOTO LOUIS VUITTON POŘÁDNĚ VYCHUTNAT. Když jste byl před pár lety v Praze, řekl jste, že největším luxusem by pro vás byla možnost zůstat o den déle a jen sedět a dívat se. Už se vám to povedlo? Bohužel ne, ale doufám, že budu mít brzy příležitost to napravit. Praha je kouzelná. Plná historie, krásných budov a tajemných příběhů. Říkáte brzy – takže se do Prahy chystáte přijet? To závisí na tom, jestli si některý z českých klientů bude přát objednat ode mě zavazadlo na zakázku a raději než v mé pracovně ve Francii se bude chtít setkat v Praze. Váš prapradědeček začínal jako výrobce kufrů. Dnes stojí kufr s jeho jménem desítky až stovky tisíc korun. Co je na nich tak speciálního? Kufry a zavazadla jsou z mnoha důvodů vzácné předměty – kvůli tomu, co se v nich přepravuje, a také kvůli práci, péči a důmyslnosti, která byla vložena do jejich výroby. Vyrobit opravdu kvalitní kufr není nic jednoduchého. I skoro čtyřicet let poté, co jsem pro Louis Vuitton začal pracovat, se kufry vyrábějí stejně pracným způsobem. Všechna zavazadla a další zakázková výroba pochází z dílen, v jakých je začal můj prapradědeček vyrábět už v roce 1859. Kolik generací před vámi se vlastně živilo výrobou kufrů a tašek? Patřím už do páté generace naší rodinné dynastie.
8
Musel vás někdo přesvědčovat, abyste zůstal v rodinné firmě, nebo to bylo automatické? Jsem jedináček, byl jsem proto jediným kandidátem na pozici, která zaručovala, že rodinný podnik zůstane v rukou Vuittonových. Když jsem byl mladý, fi rmu řídila moje babička Madame Gaston-Louis Vuitton a byla to ona, kdo mě přivedl k výrobě kufrů, tašek a zavazadel. Kolik vám tehdy bylo? Dvaadvacet. Do učení jsem nastoupil na začátku sedmdesátých let. Bydleli jsme v Asnières, kousek od dílen, kde jsem se později vyučil. Neměl jste nikdy potřebu vydat se jinou, vlastní cestou? Měl. Chtěl jsem být původně veterinářem a žít na venkově. Jenže to se u mé rodiny nesetkalo s velkým pochopením. Dědeček Gaston předpokládal, že přeci jen nastoupím na jeho místo ředitele rodinného podniku. Ale já se nestal rovnou ředitelem, naopak. Vypracoval jsem se od píky a zastával jsem každou pozici v dílně a ve fi rmě. Abych mohl společnost vést, musel jsem řemeslo ovládnout do posledního detailu. Teď navrhujete pro speciální klientelu zavazadla na míru. Pamatujete si, co jste vyrobil vůbec poprvé? Samozřejmě. Byl to kufr na hi-fi soupravu pro japonského dirigenta.
9
FASHION
nikola & alexandre
MÓDA
PODZIM/ZIMA 2012—2013 TEXT
MODELOVÉ
PRVNÍ SÓLISTÉ BALETU NÁRODNÍHO DIVADLA NIKOLA MÁROVÁ A ALEXANDRE KATSAPOV
MONIKA MUDRANINCOVÁ
FOTO
JIŘÍ TUREK
MAKE-UP
PRODUKCE
BOHUMILA ČIHÁKOVÁ
MARGITA SKŘENKOVÁ, MAYBELLINE NY
STYLING
VLASY
DUŠAN CHRÁSTEK
LABEL.M – TONI&GUY
alexandre
košile Marks & Spencer, 849 Kč / kalhoty Corneliani, 8 400 Kč / kravata ETRO, Pařížská 18, 2 310 Kč / propínací svetr Ermenegildo Zegna, 20 770 Kč / boty Dolce & Gabbana, 10 730 Kč / bekovka Corneliani, 4 600 Kč / hodinky Tommy Hilfiger, Klenoty Aurum, 7 750 Kč
nikola
košile Ralph Lauren Collection, 27 890 Kč, kravata Ralph Lauren, 4 990 Kč, jezdecké kalhoty Ralph Lauren Collection, 30 990 Kč, kožešinová bunda MONCLER Gamme Rouge, 63 790 Kč — vše Obsession / pásek Louis Vuitton, 11 300 Kč / boty Valentino, Pařížská 17, 25 000 Kč / náušnice 59 990 Kč a prsten 129 900 Kč (brilianty a kámen rubelit) — vše Klenoty Aurum
37
GOURMET
Můj business lunch SERVIS, SOUKROMÍ, ATMOSFÉRA: TO JSOU NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VĚCI, PODLE KTERÝCH SI MÍSTO PRO PRACOVNÍ OBĚDY VYBÍRAJÍ ÚSPĚŠNÍ LIDÉ. DŮLEŽITÁ JE ALE I SEZONNÍ NABÍDKA NEBO PŮVOD SUROVIN DO KUCHYNĚ. PRÁVNIČKA JANA HRSTKOVÁ, MANAŽER PETR HÝL A MAJITELKA OBCHODŮ S MÓDOU LENKA VEJVALKOVÁ PŘEDSTAVUJÍ TEXT STANISLAVA PECKOVÁ FOTO MICHAL SVÁČEK, MF DNES PODNIKY, KDE MAJÍ SVŮJ OBLÍBENÝ STŮL.
Essensia / Petr Hýl
Výběr asijských specialit v bento boxu.
Číňané si dávají ubrousek pod talíř. Neradi jedí příborem, jen hůlkami a jídlo musí být nakrájené na malé kousky – na stejky si nepotrpí. 56
PETR HÝL JE ZAKLADATELEM a výkonným předsedou Čínského investičního fondu, jež pomáhá českým podnikům uspět na tamním trhu. Právě ze stejné země pochází i hodně jeho obchodních partnerů. A restaurace Essensia v hotelu Mandarin Oriental na Malé Straně, kam nejčastěji chodí na obchodní schůzky, je podle něj jediný podnik v Praze, kde třeba umí připravit čínskou snídani. „Je speciální v tom, že je teplá. Můžeme si dát knedlíčky dim sum nebo polévku,“ říká. Jelikož Hýl žije střídavě v Číně a v Praze, všímá si jistých specifi k týkajících se stravovacích návyků Číňanů: „My jsme zvyklí dávat si ubrousek na klín, oni si ho dávají pod talíř. Neradi jedí příborem, jen hůlkami a jídlo musí být nakrájené na malé kousky – na velké stejky si nepotrpí. Během konzumace pijí obvykle tvrdý alkohol, takže žádný sekt snad jen červené víno,“ vypráví. Podle něj platí, že kdyby Číňan u stolu nepil, vyjde to nastejno jako by Čech tvrdil, že nebude u oběda jíst. Další z věcí, na které dbá, je servis na nejvyšší úrovni, předvídavá obsluha a soukromí. Což je nutnost, když stoluje s diplomaty. Stejný podnik si oblíbili také američtí význační politici: v Mandarin Orientalu hostili i například Condoleezzu Riceovou.
57