Památka sportovní architektury

K zániku odsouzená část historické budovy ovšem obsahuje i jeden veřejnosti poměrně neznámý, zato však mimořádně pozoruhodný prostor. Jedná se o tělocvičnu pod sálem v přízemí. K jejímu docenění došlo díky novým poznatkům, vzešlým z posledního zkoumání. Tělocvičný sál se rozkládá v rozsahu středního rizalitu a má rozměry 21‚6 × 11‚7 metrů. Strop ve výšce 6‚5 m vynáší čtyři dvojice dřevěných sloupů, usazené v přibližně 1 metr vysokých žulových podstavcích. Délkově je plocha sálu členěna na dvě užší pole po stranách a jedno širší ve středu. Zdobnost sloupů a přípor s profilovanými hlavicemi má gotizující charakter. Všechny tyto prvky zůstaly navíc zachovány navzdory pozdějším vestavbám. Dodnes je tak zřejmé, o jak působivý prostor a kvalitně řemeslně provedenou konstrukci se jednalo. Rostislav Švácha z Ústavu pro dějiny umění AV ČR, odborník na architekturu 19. a 20. století se k hodnotě tohoto sálu vyjádřil takto: „Je to rozhodně jedna z nejstarších turnerských tělocvičen na území českých zemí. Starší je jen v Brně od Augusta Prokopa, a ta byla později poničena požárem a byla Prokopem po roce 1877 přestavěná, takže starší než ta budějovická vlastně není. Podle mě jde v Českých Budějovicích o vzácnou památku sportovní architektury“. 4

Zdejší sál německé tělocvičné organizace Turnverein byl spolu se stejně starou, ale mnohem skromnější (a nedochovanou) sokolovnou při českém spolkovém domě Beseda, nejstarší tělocvičnou v jižních Čechách. Obě přitom byly zprovozněny v roce 1872. Jde také o vůbec první tělocvičnu u nás, která nebyla postavena jako samostatná budova, ale jako součást víceúčelového reprezentativního objektu. A navrhl ji Vojtěch Ignác Ullmann, autor i naší nejstarší tělocvičny vůbec – Sokola pražského, vybudovaného v letech 1862–1863.

Konstrukce tělocvičny je dokladem vysoké úrovně dobové řemeslné zručnosti, dnes již takřka zapomenuté technologie ruční tesařské a stavebně truhlářské výroby. Podle vyjádření Jiřího Blocha z Muzea staveb -

foto: lenka pužmanová, Robert Fuchs

ních řemesel v České Krumlově navíc prostor obsahuje nejrozsáhlejší pohledový trámový strop v jižních Čechách. 5 Citlivá obnova sálu by přitom snad nemusela být náročná a nákladná. Spočívala by v odstranění vložených příček a stropu z druhé poloviny 20. století. Jde o působivý autenticky dochovaný unikát, na nějž by snad České Budějovice mohly být právem hrdé. Cesty se ale naopak ubírají k jeho tichému zničení, spojenému navíc s razantní proměnou celého objektu.