Tady a teď

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, je nám tu dobře. Objednáváme si další piva a hovoříme s panem vrchním, ze kterého se klube současně pan majitel. Vypráví nám o dalších prostorách provozovny, přičemž naši pozornost nejvíce upoutává existence rozlehlých, historických sklepů pod námi. Vládce čepu nám přes navozené přátelství s přicházejícím Radimem nevychází vstříc. Pochutiny k pivu dnes nejsou, z oběda nic nezbylo. Mimochodem, denní menu zde tvoří důležitou část tržeb, která držela při pandemii covidu hospodu nad vodou.

„Báro, Báro, vždyť jsme tady s tebou. Báro, Báro, vždyť si říkala, že máš přítele,“ nese se lodí restaurantu a k nám se kutálí další kruhy. Všímáme si, že u každého obsazeného stolu sedí vždy jedna žena. Co nám to má říci, netušíme. U našeho stolku horlivě řešíme nabídku, kvalitu a cenu potravin v zahraničních řetězcích typu Jednota a porovnáváme s tím, co nacházíme v lokálních regálech. Buďto máme i přes plynulý přísun tekutého chleba hlad, nebo nám táhne na čtyřicet, nebo obojí dohromady. Cé je správně!

Nad otázkou „dáte pátý?“ se pozastavujeme a sami sebe se ptáme, zda-li jsme tohoto úkolu hodni, abychom si v oka tiku odpověděli: Ja, wir sind würdig solches Auftrags! Současně s cinknutím našich půllitrů se odhodlaně ozývá muž v bílém: „Já se dneska naleju jako piča!“ aby se mu dostalo reakce: „Ty se ale každej den nalejváš jako píča.“ „Pojď k nám, srabe!“ nechává si slovo gentleman v bílém, zvolává na pana vrchního, mlátí přitom plechovým táckem o stůl a signalizuje objednávku dalších panáků. Krásný tady a teď u těch Ortů, co vám budeme povídat.

Dění nás pohlcuje; jediné, co víme, je, že dopijeme a půjdeme. Je čas. Asi. Srdečně se loučíme s panem vrchním i štamgasty, kteří se též začínají pomalu trousit ke svým domovům. Děláme krok do tmy. Cedule pohřebních služeb nám svítí na cestu, dáma močí na chodník, je hezká noc. Sedáme na bicykly a jedeme, dáma si sedá na chodník a stále močí. Několik očí z okolních balkónků nás doprovází až k rohu Lidické. K Ortům se dozajista vrátíme, a to nejen kvůli autentické atmosféře a dobrému pivu, ale i ze zvědavosti na denní menu. Tak zas někdy někde, čtenářko a čtenáři. Milujeme vás!

Veronika Krabatschová a Kristýna Appel

instrumentace týče, opět naplno využívá své hrdlo, v němž prostě musí mít dynamit! Čím Fossora překvapí, je podivuhodně pestrá škála emocí, jimiž Björk své elegické písně zaobaluje. Album střídá nálady v takové kadenci, jakou jsme u Björk naposledy slyšeli na konci 90. let. Ostatně idea tohoto konceptuálního alba vznikala během pandemie, což mělo řadu úskalí, například cestování. Björk zásadně chtěla nahrávat doma na Islandu, ale kvůli závazkům všude po světě to nebylo jen tak (snad odtud pramení aspoň půl tuctu hudebních inspirací včetně chorálových, které lze na albu snadno detekovat jako odvozené od islandského folkloru, proto návrat ke kořenům) a je zdokumentováno, že smyčcové pasáže zpěvačka programovala ve své oblíbené kavárně, aby nemusela být zavřená doma… Fossora má hodně co sdělit, a i když to (jako obvykle) u Björk není znatelné hned na první dobrou, opět se ve své hudbě dokázala posunout poněkud jiným směrem, ale zůstat svá. Při sdělování niterných témat to zřejmě ani jinak nejde a to je hlavní síla hudby, kterou Björk komponuje.

Minirecky

Björk Fossora

MARTIN DVOŘÁK Nechce se tomu skoro věřit, ale Björk vydala už desátou desku –a opět je to záležitost více než vynikající! A opět je to záležitost částečně též smutná. Zatímco poslední dvě alba Björk byla z podstatné míry žalozpěvem ohledně partnerského rozchodu s mužem, jenž byl otcem zpěvaččiných dvou dětí, aktuální Fossora reflektuje smrt matky, jakkoliv stejnou měrou pojmenovává i přežití a v jisté míře také environmentální témata, s nimiž je dichotomie smrt/přežití jasně svázaná. Hudební rukopis, jímž se Björk proslavila a který ve své exkluzivitě a nenapodobitelnosti boří veškeré konvence, zpěvačka dodržela i na své novince. Opět si hraje s méně obvyklými rytmy, opět překvapuje kreativitou, co se hudby XIV: Die Südböhmische kleine Musikwelle něné o soprán mladičké Karolíny Koukolové. Ta nedávno dokončila studia na konzervatoři a dnes se již plně věnuje pěvecké kariéře a spolupracuje rovněž s těmito „smyčci“. Poetická skladba, znějící jako název kapely, se line coby poněkud rychlejší Smetanova Moldau . S ohledem na složení nástrojů se však spíše jedná o typickou „vykrádačku“ kapely Apocalyptica . Textově je tato formace cell nicméně originální. Popuštěná uzda fantazie na konci dokonce dovolí, že se lyrická subjektka ponoří do vody a splyne s okolo plavenými kládami. Zde předkládám závěrečný úryvek: Schwarzbach je řeka snů / bystřina jiskrná / Řekl bys potok, pche! / Kolik klád ale splavila / Ze Zlaté Ktiše / až k soutoku s Malší / Vlasy sepnu si mašlí / stanu se kládou / a alou Černou / rychle / na rechle . Pro českého posluchače poněkud matoucím dojmem působí název písně Glußschluß , který někdo může interpretovat jako skleněný konec. Píseň je však zpívána v šumavském nářečí němčiny, tzv. böhmerwaldes Deutsch, a ve skutečnosti se jedná o skleněný zámek –Glaßschloß. Je ale třeba dodat, že tato kapela nemá absolutně žádnou budoucnost, takže vlastně není jasné, proč o ní píšu. Podle nově zvolené Rady pro kontrolu jazykové vyváženosti bude v blízké budoucnosti navrženo přejmenování nevhodného pojmenování řeky, města, a tedy i kapely. I tu písničku budou muset holky přepsat… spojení s hudebním minimalismem přinášejí podmanivou směs textu a muziky. Snadno zapamatovatelná slova skladby Einfach (Jednoduše) znějí člověku ještě několik dní po koncertu: Ein Kain / kein Abel . Není asi posluchač, který by neusnul při dvaadvacetiminutové monotónní ukolébavce Gemma haya (Pojďme do hajan). Ostřejším dojmem zase působí logopedická skladba Klar und deutlich (Jasně a zřetelně). Poněkud zmateně nicméně vyznívá nedokončená skladba Babel Písně o Kleti si převážně při vatře zpívá lokální vokální soubor nenapravitelných abstinentů z Červeného Dvora Kelti z Kleti, vystupující v německojazyčných oblastech pod názvem Die Kelten aus dem Schöninger . Přírodní lyrika naplno zazní v jejich skladbě Der verbrannte Wald (Spálený les). Kromě pyromanie však ve svých textech tematizují i další závislosti, které jim jsou blízké, včetně prokrastinační rádobymuzikologie. Pěkná pecka z hor v zimním hávu je rovněž jejich drsnější a hlasově nápaditá dvouhodinová skladba s delšími gradačními pomlkami ticha Die gesperrte Schwebebahn (Zaseklá lanovka). Vtipná a zároveň experimentální je pak píseň, chtělo by se říci nomen omen: Das Dynstrument (volně přeloženo Beznástroj), v níž opravdu jedinými instrumenty jsou monotónně praskající oheň a Karlův traktor. Z Deutsch Beneschau (Benešova nad Černou) a okolí je dívčí kvarteto čtyř cell Schwarzbach , které kromě čistě instrumentálních skladeb produkuje i písně dopl -

KAROL PODZIMEK VE SPOLUPRÁCI S RAKOUSKÝM MUZIKOLOGEM ING. KARLEM HERBSTLEM Hele, die Südböhmische kleine Musikwelle / Jděte už s tím do… rýmuje si přisprostle přímo na přebalu nové, druhé desky Totentanz zwei makarónsky tříčlenné hudební seskupení Helden aus dem Totentanz (Hrdinové z tance smrti). Tato kapela se nedávno vyrojila v českobudějovické čtvrti, dříve německojazyčné vsi Mladenitz (Mladé). Kupodivu vzali tito staří kořeni kořeny své obce za své a většinu písní pějí německy. Hardcorová píseň Steinramme (Kamenné beranidlo) je poctou známé východoněmecké kapele. O legendární historické události vypráví píseň Spartakus aus Oberplan (Spartakus z Horní Plané). Výrazný textem s táhlými metalovými sóly na elektrickou kytaru se vyznačuje rovněž Eine Jungfrau auf dem Hochficht (Panna na Smrčině). Pro změnu česky hrají na jazykové hře založenou skladbu Sebe-me-neger , která ještě čeká na německou verzi: Che, che, che / chce, chce, chce, / se ti být / Schwarzenegrem // Che, che, che / jsi jen negrem / sebenegrem / otročíš // To není chyba otrokáře / Von je jen / menegrem / je to jeho přirozenost // Ty ses předposral / Ty otročíš // Takového, jaký jsi / tě jen přijal // Che, che, che / chce, chce, chce / se ti být… Další vyrojená kapela jsou Die Wespe (Vosy) z Gojau (Kájova u Českého Krumlova). Cizí jí nejsou především biblické motivy, které ve