Pán prstenů: Prsteny moci

Laokoon Šperk

MARTIN DVOŘÁK

Zatím jsem viděl prvních šest dílů. Po čtvrtým díle jsem si říkal, že se půjdu pobodat. Po tom šestým si říkám, že v budoucnu už asi přežiju i náraz atomovky do ksichtu. Ale na ČT běží nějaká hovadina s Čvančarkou, takže mi asi nezbývá než toho Pána prstenů teda dokoukat… Pátek už se blíží… mám chřipku… nemůžu ven… už to běží…

ZDENĚK BRDEK Rozvinutost hudebního žánru by se dala posuzovat podle toho, jak pestrou škálu subvariant nabízí. Rap by se z tohoto pohledu jevil určitě jako jeden z nejrychleji se rozvíjejících, přičemž své místo tu má i tzv. alternativa. Alternativní rap se v českém prostředí projevuje vlivem zakladatelské formace WWW především využitím elektro-industriálních zvuků a „básnickými“ texty vyhýbajícími se běžným rapovým klišé. Do této škatulky můžeme zařadit i brněnské duo Laokoon (Jiří Machů, Mikuláš Hamerla), které letos vydalo své druhé album nazvané Šperk. V mnohém Laokoon navazují na svůj dva roky starý debut: písně jsou poměrně krátké, beaty masité, zpěv zastřený autotunem. Snad jen texty zachycující mentální stavy mladé generace jsou méně hermetické. Kapela, zdá se, nepřináší do svého subžánru mnoho nového –WWW prostě byli první