Bachelor Thesis by Miroslav Krejcir

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

BYTOVÝ DŮM VE VRŠOVICÍCH ATELIÉR LÁBUS - ŠRÁMEK 2013 - 2014

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

VEDOUCÍ PROJEKTU: VYPRACOVAL:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA Miroslav Krejčíř

ARCHITEKTONICKÁ STUDIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

BYTOVÝ DŮM VE VRŠOVICÍCH ATELIÉR LÁBUS - ŠRÁMEK 2013 - 2014

ATZBP OBSAH ATZBP.1

TECHNICKÁ ZPRÁVA

ATZBP.2

VÝKRESOVÁ ČÁST: PŮVODNÍ STUDIE

ATZBP.2.1 ATZBP.2.2 ATZBP.2.3 ATZBP.2.4 ATZBP.2.5 ATZBP.2.6 ATZBP.2.7 ATZBP.2.8 ATZBP.2.9

Schwarzplan Půdorys: 1 PP, 1 NP Půdorys: 2 NP Půdorys: 6 NP Pohled: Jižní fasády Pohled: Západní fasády Pohled: Severní fasády Řez Vizualizace

ATZBP.3

VÝKRESOVÁ ČÁST: UPRAVENÁ STUDIE (VÝCHOZÍ)

ATZBP.2.1 Schwarzplan ATZBP.2.2 Půdorys: 1 PP ATZBP.2.3 Půdorys: 1 NP ATZBP.2.4 Půdorys: 2 NP ATZBP.2.5 Půdorys: 6 NP ATZBP.2.6 Pohled: Jižní fasády ATZBP.2.7 Pohled: Západní fasády ATZBP.2.8 Pohled: Severní fasády ATZBP.2.9 Řez ATZBP.2.10 Vizualizace

ČÁST ATZBP

ARCHITEKTONICKÁ STUDIE

VEDOUCÍ PROJEKTU:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA

KONZULTANT:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA

VYPRACOVAL:

Miroslav Krejčíř

ATZBP.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Projekt se zabývá návrhem na dostavbu proluk dvou sousedních bloků v severní části pražských Vršovic. Na jižní straně větší, trojúhelníkovité proluky se nachází menší náměstí, nazývané “Tržíček”. Ten v dnešní době funguje přebážně jako parkoviště, avšak místní občanské sdružení na něm pořádá i kulturní akce spojené s trhem navazujícím na místní po několik desetiletí přerušenou tradici. Hmotové řešení dostavby vychází z myšlenky propojení sousedních bloků rozdělených severojižně orientovanou dlážděnou cestou. Místní obyvatelé tuto cestu frekventovaně využívají, a proto je žádoucí tuto možnost propojení Francouzské ulice s Tržíčkem zachovat. Přes nedostavěný trojúhelníkovitý blok v současnosti vede vyšlapaná cesta zvedající se přes cihlovou zídku nad úroveň Tržíčku zhruba o 3 m.

V prvním návrhu se tedy objevuje ochoz okolo jižní fasády celého bloku. Hmota nových bytových domů klesá směrem k jihozápadu, což umožňuje efektivněji přivádět sluneční světlo do bytů směrem z vnitrobloku. Na větší proluku jsou navrženy 3 bytové objekty, v každém 3 byty na patře, na menší proluku pak pouze jediný objekt - rovněž se 3 byty na patře. Studie bakalářské práce se zaměřuje na jihozápadní objekt větší trojúhelníkovité proluky. Parter prvního návrhu nabízí možnost pronájmu 2 komerčních prostor s navrženou dispozicí zázemí a vzhledem k použitému sloupovému systému rovněž možnost další úpravy dispozic - ať už pro obchodní, restaurační či kancelářské účely. Díky možnosti využívání jižního světla se byty nemusejí potýkat s problémy spojenými s nedostatečným osluněním. Okolní sedlové střechy jsou v návrhu interpretovány měnícím se objemem nejvyššího, ustupujícího podlaží s lodžiemi. Druhý návrh se snaží změkčit rozhraní mezi Tržíčkem a dostavbou proluky, a sice “prodloužením” objektu o jedno podlaží níže a zkrácením ochozové zídky. Druhý návrh je výchozím materiálem pro tvorbu stavební dokumentace.

STAVEBNÍ DOKUMENTACE

PRŮVODNÍ ZPRÁVA

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

KOORDINAČNÍ SITUACE

DOKLADOVÁ ČÁST

D.1 Průvodní list bakaláře D.2 Prohlášení bakaláře E

ARCHITEKTONICKO-STAVENÍ ČÁST

F1.1 Technická zpráva F1.2 Výkresová část F1.2.1 Situace F1.2.2 Půdorys: Základy F1.2.3 Půdorys: 1 PP F1.2.4 Půdorys: 1 NP F1.2.5 Půdorys: 2 NP F1.2.6 Půdorys: 3 NP F1.2.7 Půdorys: 6 NP F1.2.8 Půdorys: Střecha F1.2.9 Řez: AA’ F1.2.10 Řez: BB’ F1.2.11 Řez: CC’ F1.2.12 Pohled: Jižní fasáda F1.2.13 Pohled: Západní fasáda F1.2.14 Pohled: Severní fasáda F1.2.15 Knihovna detailů F1.2.16 Knihovna skladeb F1.2.17 Knihovna podlah F1.2.18 Tabulky prvků F2

F2.2.1 F2.2.2 F2.2.3 F2.2.4 F2.2.5 F2.2.6

Výkres Výkres Výkres Výkres Výkres Výkres

tvaru: tvaru: tvaru: tvaru: tvaru: tvaru:

Základová deska Strop 1 PP Strop 1 NP Strop 2 NP Strop 5 NP Střešní deska

POŽÁRNÍ BEZPEČNOST

F3.1 Technická zpráva F3.2 Výkresová část

REALIZACE STAVBY

E.1 Technická zpráva E.2 Situace F1

STATIKA

F2.1 Technická zpráva F2.2 Výkresová část

F3.2.1 Situace F3.2.2 Půdorys: F3.2.3 Půdorys: F3.2.4 Půdorys: F3.2.5 Půdorys: F4

1 1 2 6

PP NP NP NP

TECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ BUDOVY

F4.1 Technická zpráva F4.2 Výkresová část F4.2.1 Koordinační situace F4.2.2 Koordinace instalačních F4.2.3 Koordinace instalačních F4.2.4 Koordinace instalačních F4.2.5 Koordinace instalačních F4.2.6 Koordinace instalačních

rozvodů: rozvodů: rozvodů: rozvodů: rozvodů:

1 PP 1 NP 2 NP 6 NP Střecha

I INTERIÉR I.1 Technická zpráva I.2 Výkresová část I.2.1 Schodišťový prostor: Půdorys I.2.2 Schodišťový prostor: Severní pohled I.2.3 Schodišťový prostor: Jižní pohled I.2.4 Schodišťový prostor: Východní pohled I.2.5 Schodišťový prostor: Západní pohled I.2.6 Schodišťový prostor: Zábradlí I.2.7 Kuchyň: Půdorys, Jižní pohled I.2.8 Kuchyň: Západní pohled, Severní pohled

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

A.1

Identifikační údaje

Název stavby: Místo stavby: Okres: Katastrální území: Fáze projektu: Datum vyhotovení: A.2

Bytový dům ve Vršovicích Praha 10 - Vršovice, proluka mezi ulicemi Moskevská a Krymská Hlavní město Praha Praha 10 - Vršovice Dokumentace pro stavební povolení 30. května 2014

Základní charakteristika stavby a její užití

Jedná se o soubor bytových domů se společnými podzemními garážemi a samostanými obchodními partery. V řešeném objektu se v úrovni 1 NP nachází 1 obchodní plocha, vstupní prostor bytového domu a technické místnosti s částí hromadných garáží, které pokračují do úrovně 1 PP. Ve zbylých nadzemních podlažích se nacházejí byty dispozic 4 + kk, 3 + kk a 2 + kk. V řešeném objektu o 6 NP a 1 PP je projektováno celkem 15 bytů.

BYTOVÝ DŮM VE VRŠOVICÍCH ATELIÉR LÁBUS - ŠRÁMEK 2013 - 2014

A.3

Kapacity stavby

Plocha pozemku: Zastavěna plocha: Obchodní plocha: Užitná plocha: Byt typu 2 + kk: Byt typu 3 + kk: Byt typu 4 + kk:

ČÁST A

PRŮVODNÍ ZPRÁVA

A.4

3500 m2 (plocha řešené proluky a přilehlých řešených prostor) 1900 m2 (půdorysná plocha všech obejktu řešené proluky) 190 m2 (plocha obchodního parteru řešeného objektu) 2800 m2 (užitný parter, hromadné garáže) 70 m2 110 m2 160 m2

Údaje o území, stavebním pozemku a majetkoprávních vztazích

Lokalita se nachází v území s převážně bytovou zástavbou o 5-6 NP. V současnosti pozemek nemá přímé využití. Parcela je nyní rozdělena mezi několik majitelů s jiným stavebním záměrem, a proto je velmi nesnadné území majetkoprávně sjednotit. A.5

Údaje o geologických průzkumech a napojení na inženýrské sítě

Geologická sonda pro stavbu nebyla provedena, avšak podle geologických a historických map lze počítat s únosným břidlicovým podložím nesoucí zbytky původní zástavby z konce 19. století. Hladina podzemní vody se podle grafických údajů České geologické služby v území vyskytuje zhruba 4 m pod povrchem terénu. Napojení řešeného objektu k inženýrským sítím je provedeno v ulici Krymské. VEDOUCÍ PROJEKTU: VYPRACOVAL:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA Miroslav Krejčíř

A.6

Věcné a časové vazby na okolí a související investice

Stavba bytového domu není podmíněna dokončením jiných staveb.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

B.1

ARCHITEKTONICKO STAVEBNÍ ŘEŠENÍ

B.1.1 Charakteristika objektu Projekt se zabývá dostavbou proluky v Praze 10 - Vršovicích. Svažité trojúhelníkovité území vymezují ulice Moskevská (východ), Krymská (severozápad) a Kodaňská (jihovýchod) a dále pak menší náměstí nazývané místními obyvateli “Tržíček” (jih). Na celé území proluky jsou navrženy 3 bytové domy s obchodním parterem a společnými garážemi s polorampovým systémem. Tato bakalářská práce se zabývá jihozápadním objektem souboru. Řešený objekt má 1 podzemní a 6 nadzemních podlaží. Parkovací plocha je situována především do suterénu a částečně do parteru. V rámci jihozápadního bytového domu parter slouží hlavně obchodnímu účelu. V úrovních 2 NP - 6 NP je umístěno celkem 15 bytů.

BYTOVÝ DŮM VE VRŠOVICÍCH ATELIÉR LÁBUS - ŠRÁMEK 2013 - 2014

B.1.2

Dopravní řešení

Soubor bytových domů přímo sousedí s ulicí Moskevskou, kterou je vedena tramvajová trať. Nejbližší stanice metra, Náměstí Míru, je dostupná jejím prostřednictvím během 8 minut. V rámci území proluky jsou pro obytele souboru 3 bytových domů projektovány hromadné garáže se systémem poloramp. Objekt na druhé straně severojižní spojky disponuje vlastním parkovacím systémem. Vjezd do garáží se nachází v západní fasádě objektu. Příjezdová cesta se napojuje na ulici Krymskou v jejím zlomu, což zaručuje větší zorný úhel řidiče a tedy vyšší přehlednost křižovatky. Vzdálenost vjezdu od ulice Krymské je 20 m, přijíždějící automobily mohou v případě nutnosti ve vjezdu zastavit, aniž by blokovaly okolní provoz.

ČÁST B

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

B.1.3

Urbanistické řešení

VEDOUCÍ PROJEKTU: VYPRACOVAL:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA Miroslav Krejčíř

Okolní neoklasicistní zástavba je opatřena často bohatě zdobenou štukovou fasádou, působící značně plasticky. Jako interpretace plasticity je zvolena fasáda z režného zdiva. Režné zdivo lze ve Vršovicích rovněž najít i na několika starších průmyslových budovách.

Hlavním výrazovým prostředkem, který byl při návrhu uplatněn, je přiznání materiálových vlastností jednotlivých prvků s důrazem na jejich statické chování a celkový tektonický výraz. B.1.5 Dispoziční řešení

B.1.6

Obvodový plášť

Pohledová vrstva fasády, režné zdivo POROTHERM KLINKER, je od tepelné izolace oddělena větranou mezerou o tloušťce 35 mm. Ždivo je ve výškovém úseku patra neseno kotevní lištou HALFEN a stabilizováno kotevními háky HALFEN. Tepelná izolace, minerální vlna ISOVER MAXIL, je potažena pojistnou hydroizolační vrstvou a kotvena k nosné obvodové monolitické stěně pomocí úchytných terčů.

B.1.7

Dělící konstrukce

V rámci objektu jsou použity dva zděné dělící systémy. Pro prostory s vyššími nároky na vzájemné odhlučnění (mezibytové příčky, obalová konstrukce vzduchotechnické šachty) je použit systém POROTHERM 19 AKU. Pro oddělení prostorů bez větších akustických nároků je zvolen systém POROTHERM 11,5 P + D.

B.1.8

Podlahy

Pro prostory určené ke společnému užívání jsou projektovány podlahy s odolnými nášlapnými vrstvami typu pandomo či epoxidová pryskyřice litá na roznášecí vrtsvu betonové mazaniny s kari sítí. V soukromých prostorách bytů jsou projektovány podlahy s našlápnou vrstvou z dřevěných vlysů či pandoma. Místnosti s mokrým provozem jsou opatřeny odolnější nášlapnou vrstvou z epoxidové pryskyřice.

B.1.9

Povrchové úpravy vnitřních konstrukcí

Ve společných prostorách se nejvíce uplatňuje pohledový beton, v případě zakrytí tepelně izolační přizdívky ve schodišťovém prostoru je na její povrch nanesena tenkovrstvá stěrka bílé barvy. Obytné místnosti bytů jsou opatřeny vápenocementovými omítkami, jejich haly pak ponechány v provedení pohledového betonu. Mokré provozy jsou opatřeny nástěnnou dlažbou.

Výpně otvorů

Výplně fasádních otvorů budou provedeny jako hliníkové prvky s černým lakem firmy SCHÜCKO s požadavkem na Umax = 1,2 Wm-2K-1.

Řešený objekt je příčně rozdělen nosnými prvky do sektorů o šířce 6-8 m, což umožňuje hospodárné zacházení s konstrukčními materiály, snadnou manipulaci v garážích a dostatečnou šířku fasády bytů. V řešeném objektu se v úrovni 1 NP nachází 1 obchodní plocha, vstupní prostor bytového domu a technické místnosti s částí hromadných garáží, které pokračují do úrovně 1 PP. Ve zbylých nadzemních podlažích se nacházejí byty dispozic 4 + kk, 3 + kk a 2 + kk.

B.1.10

B.1.11

Doplňkové konstrukce

Prefabrikovaná schodišťová ramena jsou doplněna a prvek ocelového zábradlí. V prostoru schodišťového zrcadla je konstrukce zábradlí kotvena prostřednictvím ocelových stojek do boku prefabrikátu (viz kapitola I - Interiér). Zábradlí je na stavbě montováno z připravených dílů: stojky s přivařeným styčníkovým plechem pro ocelévé pásnice, ocelová pásnice s vyvrtanými otvory pro montáž madla, dubové madlo.

B.1.12

Vybavení vestvěným interiérovým zařízením

V kuchyních jsou osazeny linky s vestavěnými spotřebiči.

B1.1.13

Tepelně technické vlastnosti konstrukcí, hydroizolační systém

Obvodový plášť je zateplen minerální vlnou na bázi čediče v tloušťce 150 mm. Ve skladbě stěny “vápenocementová omítka (25 mm), železobeton (200 mm), tepelná izolace ISOVER MAXIL (150 mm), větraná mezera (35 mm), režné zdivo POROTHERM KLINKER (115 mm)” konstrukce dosahuje součinitel prostupu tepla U = 0,21 Wm-2K-1 (požadovaná hodnota Umax = 0,25 Wm-2K-1) a vyhovuje tedy požadavku ČSN 73 0540. Objekt je založen na základové vaně o tloušťce vodorovných konstrukcí 510-650 mm a svislých (v tvarových přechodech dojezdů výtahových šachet) 300 mm. Vana je vybetonována přes hydroizolační souvrství (kryté ochrannou vrstvou 50 mm betonové mazaniny) na základové desce o tloušťce 100 mm. Fóliový hydroizolační systém je prostřednictvím nivelační vrstvy nanesené na pilotové stěně vyveden minimálně 300 mm nad úroveň terénu.

B1.1.14

Předpokládaný vliv stavby a jejího užívání na životní prostředí

Bytový dům bude produkovat odpadní splaškové vody. Je předpokládané běžné znečištění. Znehodnocená voda bude odváděna jednotným potrubím do kanalizačního řadu.

B.2

STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

B.2.1

Konstrukční systém

Objekt je opatřen pažením pilotové stěny a následně založen na základové vaně o tloušťce vodorovných konstrukcí 510-650 mm a svislých (v tvarových přechodech dojezdů výtahových šachet) 300 mm. Po obvodu hydroizolační vany funguje přes nivelační betonovou vrstvu pilotová stěna jako nosič hydroizolace. Nosný systém budovy je projektován jako kombinovaný stěnový a sloupový s příčnou orientací. Průvlaky jsou skryty v objemu stropních desek. Stropy o tlošťce 300 mm jsou podpírány v rastru max 8000 mm. V úrovni 5 NP je stropní deska ztenčena na 150 mm z důvodu dosažení lepších parametrů pro konstrukci pochozí střechy. Na stejnou tloušťku jsou projektovány mezipodesty.

B.2.2

Vertikální komunikace

V objektu jsou navržena prefabrikovaná schodišťová ramena s dodatečně neupravovanou nášlapnou vrstvou. Prefabrikáty jsou uloženy na monolitickké podesty. Aby se předešlo šíření kročejového hluku, jsou ramena od podest dilatována pružnými podložkami a podesty od svislých nosných konstrukcí tlumícími kapsami. Výtahová šachta je částečně prosklená. Vodící konstrukce jsou kotvený k obvodové nosné stěně pomocí silentbloků. Vzhledem k nížším nárokům na kapacitu výtahu (obsluha 15 bytů) je zvolena kabina o rozměrech 1100 mm x 1400 mm.

B.3

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ BUDOVY

B.3.1 Vnitřní vodovod Připojení bytového domu na vodovodní řad je provedeno pomocí odbočky. Přípojka je dále do objektu vedena v nezámrzné hloubce. Hlavní uzávěr vody spolu s vodoměrnou soustavou je uložen v místnosti pro přípojky v 1 PP. Každý provoz připojený na vnitřní vodovod je vybaven vlastním uzávěrem a měřičem spotřebované vody. Zásobování provozů bytového domu teplou vodou zajišťuje na kotel napojený akumulační zásobník o kapacitě 1000 l. Pro zvýšení kvality teplé vody je v objektu zřízeno cirkulační potrubí. Stoupací potrubí vnitřního vodovodu je uloženo v instalačních šachtách, odkud je v rámci patra voda distribuována ke spotřebním místům. Požární vodovod vychází ze zařízení rozdělovače a sběrače v 1 PP. Ze suterénu je pod stropem veden do instalační šachty, odkud jeho stoupací potrubí přecházído drážky v železobetonové stěně, a to v rozmezí 1 NP - 6 NP. Ventily požárního vodovodu se nacházejí v blízkosti výtahové šachty.

B.3.2

Vnitřní kanalizace

Objekt je napojen na jednotný kanalizační řad vedený v hloubce 4,5 m pod povrchem terénu celkem 3 přípojkami. Hlavní ležaté kanalizační potrubí o profilu je zavěšeno pod stropem 1 PP. Před vyústěním mimo objekt je potrubí svedeno nad úroveň podlahy a jeho vertikální úsek nese účel revizní šachty. Zde se sjednotí vedení splaškové a dešťové vody. Ležaté potrubí splaškové kanalizace je v rámci provozů ukládáno do instalačních předstěn, odkud je sváděno do stoupacího potrubí uloženého v instalační šachtě. Dostatek vzduchu uvnitř splaškové kanalizace zajišťuje vyvedení stoupacího potrubí nad střechu objektu a dále samostatné přivětrávací stoupací potrubí. Plochá střecha je rozdělena do 3 sektorů. Každý z nich je odvodněn samostatným stoupacím potrubím dešťové kanalizace. B.3.3 Vnitřní plynovod Vnitřní plynovod podle návrhu slouží pouze pro zásobování objektu topným médiem. Hlavní uzávěr plynu se nachází v místnosti s přípojkami v 1 PP. Vedle hlavního uzávěru se na přípojce v rámci objektu nachází plynoměr. Další uzávěr plynu je umístěn před kotlem. B.3.4 Elektrorozvody Přípojková skříň s hlavním elektroměrem a hlavním domovním jističem se nachází ve fasádní nice u hlavního vstupu do bytové části objektu ve výšce 600 mm nad zemí. Společný elektroměr bytové části objektu je umístěn v zádvěří jejího hlavního vstupu, elektroměr obchodního parteru pak v nice před vstupem do provozního zázemí. V rámci každého obytného podlaží je ve společném prostoru zřízena nika obsahující elektroměr všech náležejících bytů. B.3.5 Vytápění Objekt je vytápěn 2 plynovými kotli (tepltní spád pro byty 50 °C/40 °C, teplotní spád pro obchodní parter 90 °C/70 °C) umístěnými v suterénní kotelně. Distribuce teplé vody je organizována systémem rozdělovačů a sběračů. Obchodní parter využívá k předání tepla konvertory uložené v podlaze o tloušťce 150 mm v podokenních žlabech zakrytých mřížkou. V bytech je navrženo systémové podlahové vytápění Schlüter BEKOTEC.

B.3.6 Vzduchotechnika Pro větrání hromadných garáží je navržen podtlakový systém se samostatnou přívodní a odvodní větví pro každé “polopatro”. Technická místnost vzduchotechniky hromadných garáží je umístěna v úrovni 1 NP. Přívodní i odvodní potrubí vzduchotechnické jednotky je vyvedeno nad úroveň střechy bytového domu. Obchodní parter je vybaven vlastní vzduchotechnickou jednotkou s vyústěním na západní fasádu parteru. Technická místnost vzduchotechniky obchodního parteru se nachází v bezprostřední blízkosti vzduchotechniky hromadných garáží. Každý byt je připojen na 2 stoupací odvodní potrubí ústící nad úroveň střechy bytového domu. Znehodnocený vlhký vzduch z koupelny a toalety je tak odváděn separovaně od mastného vzduchu z kuchyní a nedochází k infiltraci jednotlivých provozů. Schodišťový prostor je větrán přímo, a to francouzskými okny umístěnými na podestách a mezipodestách.

B.4

REALIZACE STAVBY

V současnosti nese svažitý pozemek proluky převážně travnatý porost. Pouze v jeho západní a severní části se nachází několik vzrostlých stromů, z nichž bude pro provedení stavby nutno několik odstranit. Pod vrstvou ornice (tloušťka vrstvy cca 0,650 m) a žlutohnědé jílovité hlíny (tloušťka vrstvy cca 1,250 m) se objevuje únosná a stabilní břidlice zvětralá do hloubky 2 m svého objemu. Vzhledem k pevnosti břidlice nelze aplikovat klasické pažící systémy, a proto je pro zajištění stavební jámy zvolena pilotová stěny tloušťky 150 mm, jež bude po následném zarovnání využita jako přizdívka nesoucí svislou hydroizolaci. Hladina spodní vody se nachází cca 4 m pod povrchem terénu, tedy nad úrovní základové spáry, a tudíž bude nutné provést odvodňovací opatření.

B.5

INTERIÉROVÝ PRVEK

Předmětem návrhu je schodišťový prostor (zábradlí, chodba, výtahová šachta) a kuchyňský kout bytu s dispozicí 2 + kk.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

BYTOVÝ DŮM VE VRŠOVICÍCH ATELIÉR LÁBUS - ŠRÁMEK 2013 - 2014

ČÁST C

KOORDINAČNÍ SITUACE

VEDOUCÍ PROJEKTU: VYPRACOVAL:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA Miroslav Krejčíř

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

BYTOVÝ DŮM VE VRŠOVICÍCH ATELIÉR LÁBUS - ŠRÁMEK 2013 - 2014

ČÁST D

DOKLADOVÁ ČÁST

VEDOUCÍ PROJEKTU: VYPRACOVAL:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA Miroslav Krejčíř

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

E OBSAH E.1

TECHNICKÁ ZPRÁVA

E.1.1 E.1.2 E.1.3 E.1.4 E.1.5 E.1.6

Postup výstavby Návrh zdvihacího prostředku Návrh zajištění a odvodnění stavební jámy Návrh trvalých záborů, vazby na dopravní infrastrukturu Ochrana životního prostředí během výstavby Bezpečnost a ochrana zdraví během výstavby

E.2

VÝKRESOVÁ ČÁST

E.2.1

Situace

E.1

TECHNICKÁ ZPRÁVA

BYTOVÝ DŮM VE VRŠOVICÍCH ATELIÉR LÁBUS - ŠRÁMEK 2013 - 2014

E.1.1

Postup výstavby

Projekt předpokládá dostavbu proluky v Praze 10 - Vršovicích souborem bytových domů se společnými suterénními garážemi. Jediným stávajícím objektem pozemku je tzv. “Polívkův dům” nacházející se v severním cípu trojúhelníkovitého pozemku. V současnosti nese svažitý pozemek proluky převážně travnatý porost. Pouze v jeho západní a severní části se nachází několik vzrostlých stromů, z nichž bude pro provedení stavby nutno několik odstranit. Pod vrstvou ornice (tloušťka vrstvy cca 0,650 m) a žlutohnědé jílovité hlíny (tloušťka vrstvy cca 1,250 m) se objevuje únosná a stabilní břidlice zvětralá do hloubky 2 m svého objemu. Vzhledem k pevnosti břidlice nelze aplikovat klasické pažící systémy, a proto je pro zajištění stavební jámy zvolena pilotová stěny tloušťky 150 mm, jež bude po následném zarovnání využita jako přizdívka nesoucí svislou hydroizolaci. Hladina spodní vody se nachází cca 4 m pod povrchem terénu, tedy nad úrovní základové spáry, a tudíž bude nutné provést odvodňovací opatření.

ČÁST E

REALIZACE STAVBY

Hrubé terénní úpravy

- demoliční práce (objekt obchodu s elektronikou, vzrostlé stromy) - sejmutí ornice

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA

Zemní práce

KONZULTANT:

Ing. Michal Pánek

VYPRACOVAL:

Miroslav Krejčíř

- odebrání sondy podloží - zajištění stability Polívkova domu dle pokynů statika (trysková injektáž podloží)

VEDOUCÍ PROJEKTU:

- provedení pilotové stěny pro zajištění stavební jámy - vyhloubení stavební jámy - provedení drenážního systému stavební jámy

Základové konstrukce

podkladní betonová vrstva provedená na vyrovnaný povrch vyrovnání nerovností pilotové stěny (betonová mazanina, nosič hydroizolace) nanesení vodorovné hydroizolace nanesení svislé hydroizolace provedení základové vany (beton C 30/37, výztuž B 500 A, 650 mm)

Kompletační konstrukce spodní stavby

- plášť pochozí ploché střechy

obvodové stěny s prostupy médií (beton C 30/37, výztuž B 500 A, 200 mm) schodišťová jádra (beton C 30/37, výztuž B 500 A, 200 mm) sloupy (beton C 30/37, výztuž B 500 A, 300 mm x 1000 mm) stropní desky (beton C 30/37, výztuž B 500 A, 300 mm) pojezdové rampy (beton C 30/37, výztuž B 500 A, 300 mm)

- obvodové stěny (beton C 30/37, výztuž B 500 A, 200 mm) - příčné nosné stěny (beton C 30/37, výztuž B 500 A, 200 mm) - stropní desky (beton C 30/37, výztuž B 500 A, 300 mm) Kompletační konstrukce vrchní stavby

- těžký obvodový plášť z režnného zdiva (větraná mezera 35 mm) - klempířské práce (instalace parapetů, oplechování) - zámečnické práce (instalace zábradlí)

Čisté terénní úpravy

- provedení chodníků - vysázení zeleně

E.1.2

Přehled zdvihaných břemen

hodnoty převzaty z technických listů produktů firem DOKA a Wienerberger

Navržen jeřáb LIEBHERR 200 EC-H 10 Litronic.

Skladovací plochy

Manipulační plochy

- plocha určená k ošetřování bednění (3 m x 7 m)

Zázemí stavby

- administrativní centrum (2 kontejnery) - zázemí zaměstnanců (4 kontejnery) - hygienické zázemí (6 mobilních toalet s příslušenstvím)

Návrh zdvihacího prostředku

betonovací koš s rukávcem (2800 kg) bednění stěny (1,35 m x 3,3 m, 260 kg) bednění sloupu (0,9 m x 3,3 m, 180 kg) ocelová výztuž (předpoklad 500 kg na 1 svazek) největší prefabrikované schodišťové rameno (2500 kg) prefabrikovaný betonový fasádní panel (500 kg) paleta s keramickými tvarovkami (1400 kg)

Hrubá vrchní stavba

Vnější povrché úpravy

Hrubá spodní stavba

plášť nepochozí ploché střechy příčky (Porotherm AKU, P+D, 115 mm x 497 mm x 238 mm) osazení stvebních otvorů trasování rozvodů TZB hrubé podlahy (bez povrchové úpravy) instalace podhledů v prostoru obchodního parteru v 1 NP

skládka skládka skládka skládka

ocelové výztuže (5 m x 8 m) bednění (10 m x 18 m) keramických tvarovek (6 m x 3 m) prefabrikátů (6 m x 3 m)

Dokončovací konstrukce -

provedení povrchových úprav stěn čisté podlahy tesařské práce (instalace parapetů) zámečnické práce (instalce zábradlí)

E.1.3

Návrh zajištění a odvodnění stavební jámy

Vzhledem k charakteru podloží nelze provést klasické ražené pažení stavební jámy pomocí štětovnic, a proto je zvolen systém zajištění pomocí pilotové stěny (průměr piloty 250 mm). Stabilita Polívkova domu bude před započetím výkopových a následných stavebních prací zvýšena pomocí tryskové injektáže. Jeho jižní stěna bude sloužit jako nosič ztraceného bednění projektovaného přiléhajícího objektu bytového domu a garáží. Zavodnění stavební jámy hrozí hlavně ze severní část parcely, která se vůči hladině podzemní vody nachází nejníže. Pro odvod vody prosakující do stavební jámy bude zřízen systém vrtů vedený podél jejího obvodu. Z vrtů bude voda mechanicky odečerpávána.

E.1.4

Návrh trvalých záborů, vazby na dopravní infrastrukturu

Pro trvalý zábor je vymezeno celé území proluky včetně tzv. “bezejmenné spojky” vedoucí severojižně podél západní fasády Polívkova domu, území “Tržíčku” a části západního chodníku ulice Moskevské (viz výkres REA-001). Pro zásobování staveniště bude sloužit jižní jednosměrný příjezd směrem od západu z ulice Krymské v severní oblasti Tržíčku. V tomto prostoru trvalého záboru se zároveň nacházejí skládky stavebního materiálu a administrativní centrum staveniště. Pro výjezd vozidel ze stavby je určeno severní jednosměrné vyústění Tržíčku do ulice Kodaňské a obousměrná návaznost na ulici Moskevskou.

E.1.5

Ochrana životního prostředí během výstavby

Staveniště se nachází v rámci městské struktury, a proto je nutné brát zřetel na jeho hlučnost. Ta podléhá hygienickým předpisům a její nejvyšší přípustná hodnota v době od 6 do 22 hodin nesmí překročit hladinu 65 dB. Tato hladina je měřena 2 m před fasádou nejbližšího bytového objektu. Hlučnost lze omezit zejména výběrem typů a intenzitou použití staveništní techniky, a sice nejen kvůli snížení hladiny akustického tlaku, ale také pro snížení objemu exhalací výfukových plynů produkovaných právě staveništní technikou. Hlučnost lze částečně regulovat použitím mobilních oplocujících plechových zástěn umístěných kolem staveniště. Souhrně platí zákaz provádění stavebních prací v době nočního klidu vymezného městem v době od 22 do 6 hodin. Pro mobilní techniku bude v rámci staveniště zřízena plocha umožňující její čištění, zejména pak pro automobily převážející zeminu. Pro zamezení nadměrné prašnosti budou na pojezdouvou plochu trvalého záboru dočasně instalovány betonové panely. Únik prachu do okolí rovněž částečně omezí plechové zástěny rozmístěné po obvodu staveniště. Pro čištění bednění bude zřízena plocha se zpevněným povrchem zamezujícím vsakování odbedňovacích olejů. Stejné opatření bude případně uplatněno i při doplňování či skladování pohonných hmot. Se zbytky chemikálií bude nakládáno jako s nebezpečným odpadem, ostatní odpad bude tříděn. Nevyužitý beton bude odvezen zpět do betonárny. Voda z výplachu automixů bude po přefiltrování vypuštěna do splaškové kanalizace.

E.1.6

Bezpečnost a ochrana zdraví během výstavby

Rizika Mezi největší rizika vyskytující se během procesu provádění stavby patří zejména úrazovost během výškových prací, jež bude snížena zřízením ochranného zábradlí na lešeních a exponovaných místech stavby. Při pracích, u kterých nelze zajistit bezpečnost práce společnou ochrannou konstrukcí, budou pracovníci používat osobní zajištění (postroje, karabiny). Dalším značným rizikem je možnost pádu těles z konstrukcí. Jako clona vůči nim poslouží samotná konstrukce lešení. Pracovníci jsou povinni nosit při práci na staveništi ochrannou helmu. Další riziko představuje neodborné zacházení se staveništní technikou a nekoordinovaná manipulace s konstrukcemi. Před odbědňováním svislých konstrukcí musí být zaručena dostatečná pevnost betonu (alespoň 70 % konečné pevnosti), odbedňování vodorovných konstrukcí smí být provedeno pouze po posouzení statikem s vydáním jeho souhlasu. Bednění poté bude uloženo na předem určené místo. Svařování na stavbě nesmí probíhat za mokra. V případě zhoršení povětrnostních podmínek je nutné výškové práce ukončit.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Podle zákona č. 309/2006 Sb. upravujícím požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci je zadavateli, investorovi nebo stavebníkovi předepsána povinnost určit potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti v případě, že na stavbě budou působit zaměstnanci více než jednoho zaměstnavatele . Vzhledem k předpokládané účasti více firem na procesu provádění stavby tohoto bytového domu bude nutné určení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, a to smluvní formou prostřednictvím zadavatele, investora nebo stavebníka. Dalšími faktory určujícími nutnost určení koordinátora jsou nutnost obdržení stavebního povolení pro zahájení vystavby a pracnost provedení díla. Od pracnosti 3750 NH je splněna další podmínka pro jeho nutné určení. Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi Koordinátor zpracovává plán bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi pro daný projekt v součinnosti s projektantem výstavby. Povinnost vypracovat plán vzniká na základě následujících faktorů, které projekt bytového domu zahrnuje, a plán proto musí být vypracován. Stavbu realizuje více zhotovitelů. Celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den. Osoby působící na staveništi jsou vystaveny zvýšenému ohrožení života a poškození zdraví, a to zejména kvůli pracím prováděným ve výškách nad 10 m a manipulaci s těžkými betonovými stavebními díly.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

BYTOVÝ DŮM VE VRŠOVICÍCH ATELIÉR LÁBUS - ŠRÁMEK 2013 - 2014

ČÁST F1

ARCHITEKTONICKO-STAVEBNÍ ČÁST

VEDOUCÍ PROJEKTU:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA

KONZULTANT:

Ing. Marcela Koukolová

VYPRACOVAL:

Miroslav Krejčíř

OBSAH

F1.1

TECHNICKÁ ZPRÁVA

F1.1.1 F1.1.2 F1.1.3 F1.1.4 F1.1.5 F1.1.6

Charakteristika objektu Dopravní řešení, doprava v klidu Zásady urbanistického, architektonického a dispozičního řešení Konstrukční a technické řešení stavby Tepelně technické vlastnosti konstrukcí, hydroizolační systém Vliv stavby na okolní prostředí

F1.2

VÝKRESOVÁ ČÁST

F1.2.1 F1.2.2 F1.2.3 F1.2.4 F1.2.5 F1.2.6 F1.2.7 F1.2.8 F1.2.9 F1.2.10 F1.2.11 F1.2.12 F1.2.13 F1.2.14 F1.2.15 F1.2.16 F1.2.17 F1.2.18

Architektonická situace Půdorys: Základy Půdorys: 1 PP Půdorys: 1 NP Půdorys: 2 NP Půdorys: 3 NP Půdorys: 6 NP Půdorys: Střecha Řez: AA Řez: BB Řez: CC Pohled: Jižní fasáda Pohled: Západní fasáda Pohled: Severní fasáda Knihovna detailů Knihovna skladeb Knihovna podlah Tabulky prvků

F1.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA F1.1.1 Charakteristika objektu Projekt se zabývá dostavbou proluky v Praze 10 - Vršovicích. Svažité trojúhelníkovité území vymezují ulice Moskevská (východ), Krymská (severozápad) a Kodaňská (jihovýchod) a dále pak menší náměstí nazývané místními obyvateli “Tržíček” (jih). Na celé území proluky jsou navrženy 3 bytové domy s obchodním parterem a společnými garážemi s polorampovým systémem. Tato bakalářská práce se zabývá jihozápadním objektem souboru.

Řešený objekt má 1 podzemní a 6 nadzemních podlaží. Parkovací plocha je situována především do suterénu a částečně do parteru. V rámci jihozápadního bytového domu parter slouží hlavně obchodnímu účelu. V úrovních 2 NP - 6 NP je umístěno celkem 15 bytů. Vnitroblok stavby je opatřen zelení a dlážděnými chodníky spojující “bezejmennou” spojku s vedlejšími vchody objektů. Mezi zachovanými vzrostlými stromy jsou instalovány lavičky. Území vnitrobloku slouží pro krátkodobéourekreaci zejména lidí žijících v přilehlých objektech.

F1.1.2

Dopravní řešení, doprava v klidu

F1.1.3

Zásady urbanistického, architektonického a dispozičního řešení

Území proluky bylo ještě počátkem 20. století zastavěno obytnými objekty menšího měřítka, které však s realizací okolní mohutnější zástavby vymizely a “nový” Polívkův dům se tak stal jediným objektem území. Stává se cípem trojúhelníkovité parcely, jež je chápána jako součást většího bloku obytných domů protnutá severojižní spojkou. Na jižní straně proluky se nachází rovněž trojúhelníkovitý prostor tzv. Tržíček, jenž původně skutečně sloužil prodeji. Místní občanské sdružení na něm dnes pořádá kulturní akce a sezónní trhy. Tento veřejný prostor je nyní jakýmsi ostrůvkem obehnaným dopravní komunikací. Tendencí projektu je připojit prostor Tržíčku k proluce a integrovat ho tak více do místního dění. Okolní neoklasicistní zástavba je opatřena často bohatě zdobenou štukovou fasádou, působící značně plasticky. Jako interpretace plasticity je zvolena fasáda z režného zdiva. Režné zdivo lze ve Vršovicích rovněž najít i na několika starších průmyslových budovách. Řešený objekt je příčně rozdělen nosnými prvky do sektorů o šířce 6-8 m, což umožňuje hospodárné zacházení s konstrukčními materiály, snadnou manipulaci v garážích a dostatečnou šířku fasády bytů.

F1.1.4

Základy

Konstrukční a technické řešení stavby

Celé území proluky se nachází na stabilním břidlicovém podloží s hladinou podzemní vody v úrovni 4 m pod povrchem terénu. Objekt je založen na základové vaně o tloušťce vodorovných konstrukcí 510-650 mm a svislých (v tvarových přechodech dojezdů výtahových šachet) 300 mm. Vana je vybetonována na základové desce o tloušťce 100 mm. V místech kontaktu vodorovné desky se schodišťovým ramenem je připraven žlab pro osazení schodišťového ramene. Svislé konstrukce Ve všech svislých nosných konstrukcích se uplatňuje beton C 30/37 (XC3) a ocelová výztuž třídy B 500 A. Obvodové stěny jsou provedeny jako monolitické (tloušťka 200 mm) a probhají do výšky 6 podlaží. Pouze v 5 NP se obvodová stěna zalamuje o 1470 mm směrem do dispozice bytů kvůli umístění lodžií. Příčné nosné stěny jsou rovněž projektovány jako monolitické (tloušťka 200 mm). Sloupový systém (půdorysný rozměr sloupu 300 mm x 1000 mm) byl zvolen v provozech vyžadující minimální dělení prostoru, tedy v garážích a obchodu. Osové půdorysné uspořádání sloupů odpovídá osovému půdorysnému uspořádání příčných nosných stěn, takže jsou všchny sloupy zatíženy centricky. Pro svislé nenosné konstrukce je zvoleno systémové zdivo POROTHERM.

Vodorovné konstrukce

Ve všech vodorovných nosných konstrukcích se uplatňuje beton C 30/37 (XC3) a ocelová výztuž třídy B 500 A. Mezipodestové desky jsou rovněž navrženy jako monolitické (tloušťka 150 mm), na něž budou přes pružné podložky tlumící následné kročejové vibrace ukládány prefabrikovaná schodišťová ramena. V místech kontaktu vodorovné desky se schodišťovým ramenem je připraven styčníkový plech pro spojení obou konstrukcí. V instalačních šachtách jsou instalovány nenosné vodorovné konstrukce oddělující požární úseky.

Vertikální komunikace

Obvodový plášť

Střešní plášť

Pro omezení namáhání hydroizolační vrstvy provozem příležitostně pochozí střechy byla zvolena inverzní skladba. Sklon 2 % zaručuje spádovací vrtsva z betonové mazaniny, na níž je přes hydroizolační souvrství uložen extrudovaný polystyren ISOVER STYRODUR o tloušťce 200 mm. Ochranná a přitěžovací vrstva kačírkového násypu je na tepelnou izolaci uložena prostřednictvím pojistně hydroizolačního souvrství.

Dělící konstrukce

Povrchové úpravy vnitřních konstrukcí

F1.1.5

Tepelně technické vlastnosti konstrukcí, hydroizolační systém

Obvodový plášť je zateplen minerální vlnou na bázi čediče v tloušťce 150 mm. Ve skladbě stěny “vápenocementová omítka (25 mm), železobeton (200 mm), tepelná izolace ISOVER MAXIL (150 mm), větraná mezera (35 mm), režné zdivo POROTHERM KLINKER (115 mm)” konstrukce dosahuje součinitel prostupu tepla U = 0,21 Wm-2K-1 (požadovaná hodnota Umax = 0,25 Wm-2K-1) a vyhovuje tedy požadavku ČSN 73 0540. Výplně fasádních otvorů budou provedeny jako hliníkové prvky s černým lakem firmy SCHÜCKO s požadavkem na Umax = 1,2 Wm-2K-1. Objekt je založen na základové vaně o tloušťce vodorovných konstrukcí 510-650 mm a svislých (v tvarových přechodech dojezdů výtahových šachet) 300 mm. Vana je vybetonována přes hydroizolační souvrství (kryté ochrannou vrstvou 50 mm betonové mazaniny) na základové desce o tloušťce 100 mm.

Fóliový hydroizolační systém je prostřednictvím nivelační vrstvy nanesené na pilotové stěně vyveden minimálně 300 mm nad úroveň terénu. F1.1.6

Předpokládaný vliv stavby a jejího užívání na životní prostředí

Bytový dům bude produkovat odpadní splaškové vody. Je předpokládané běžné znečištění. Znehodnocená voda bude odváděna jednotným potrubím do kanalizačního řadu.

KNIHOVNA DETAIL女

KNIHOVNA SKLADEB

KNIHOVNA PODLAH

TABULKY PRVK女

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

OBSAH

F2.1

TECHNICKÁ ZPRÁVA

F2.1.1 Použitá literatura F2.1.2 Charakteristika objektu F2.1.3 Základy F2.1.4 Svislé konstrukce F2.1.5 Vodorovné konstrukce F2.1.6 Schodiště F2.1.7 Lodžie F2.1.8 Výpočty F2.2

VÝKRESOVÁ ČÁST

BYTOVÝ DŮM VE VRŠOVICÍCH ATELIÉR LÁBUS - ŠRÁMEK 2013 - 2014

F2.2.1 F2.2.2 F2.2.3 F2.2.4 F2.2.5 F2.2.6

Výkres Výkres Výkres Výkres Výkres Výkres

ČÁST F2

F2.1

TECHNICKÁ ZPRÁVA

STATIKA

F2.1.1

tvaru: tvaru: tvaru: tvaru: tvaru: tvaru:

Základová deska Strop 1 PP Strop 1 NP Strop 2 NP Strop 5 NP Střešní deska

Použitá literatura

HOŘEJŠÍ, J. - ŠAFKA, J. Statické tabulky. 1. vydání. Praha : Nakladatelství technické literatury, 1987. 684 s.

VEDOUCÍ PROJEKTU:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA

KONZULTANT:

doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.

VYPRACOVAL:

Miroslav Krejčíř

F2.1.2

Charakteristika objektu

Z konstrukčního hlediska se jedná o kombinovaný sloupový a stěnový železobetonový monolitický systém. Sloupy (půdorysný rozměr 300 mm x 1000 mm) se uplatňují v suterénu a částečně v parteru, nosné stěny (tloušťka 200 mm) pak částečně v parteru a především v nadzemních podlažích obsahujících byty. Nosnými prvky objektu jsou obvodové stěny, sloupy a příčně orientované železobetonové stěny v nadzemních podlažích.

F2.1.6 Schodiště V objektu budou použita prefabrikovaná schodišťová ramena ukládaná na monolitické vodorovné konstrukce prostřednictvím styčníkových plechů a pružných podložek tlumícímch kročejové vibrace. Únosnost schodišťového ramene by měla být dle doporučení ČSN EN 1991-1-1 vzhledem k typické stropní desce 2x únosnější.

F2.1.3 Základy F2.1.7 Lodžie Celé území proluky se nachází na stabilním břidlicovém podloží s hladinou podzemní vody v úrovni 4 m pod povrchem terénu. Objekt je založen na základové vaně o tloušťce vodorovných konstrukcí 510-650 mm a svislých (v tvarových přechodech dojezdů výtahových šachet) 300 mm. Vana je vybetonována přes hydroizolační souvrství (kryté ochrannou vrstvou 50 mm betonové mazaniny) na základové desce o tloušťce 100 mm. V místech kontaktu vodorovné desky se schodišťovým ramenem je připraven žlab pro osazení schodišťového ramene.

F2.1.4

Svislé konstrukce

Ve všech svislých konstrukcích se uplatňuje beton C 30/37 (XC3) a ocelová výztuž třídy B 500 A. Obvodové stěny jsou provedeny jako monolitické (tloušťka 200 mm) a probhají do výšky 6 podlaží. Pouze v 5 NP se obvodová stěna zalamuje o 1470 mm směrem do dispozice bytů kvůli umístění lodžií. Příčné nosné stěny jsou rovněž projektovány jako monolitické (tloušťka 200 mm). Sloupový systém (půdorysný rozměr sloupu 300 mm x 1000 mm) byl zvolen v provozech vyžadující minimální dělení prostoru, tedy v garážích a obchodu. Osové půdorysné uspořádání sloupů odpovídá osovému půdorysnému uspořádání příčných nosných stěn, takže jsou všchny sloupy zatíženy centricky.

F2.1.5

Vodorovné konstrukce

Ve všech vodorovných konstrukcích se uplatňuje beton C 30/37 (XC3) a ocelová výztuž třídy B 500 A. Pro dimenzování stropní desky (tloušťka 300 mm) bylo v podélnám směru zvoleno statické schéma spojitého nosníku o 3 polích. Vzhledem k poměru stran téměř 1:2 se v případě obousměrně pnuté stropní desky příčný směr uplatní v měnší míře než v podélném směru, proto není výztuž v příčném směru dimenzována na ohybový moment vznikající na prostém nosníku o stejném rozpětí. Pro výpočtové snížení účinku ohybového momentu je uvažován nižší koeficient ohybového momentu (viz Statické tabulky). Dimenzování desek vždy podléhá výpočtovému zatížení vlastní tíhou a dále normovému zatížení vyvolanému typem provozu dle ČSN ENV 1991-2-1. Mezipodestové desky jsou rovněž navrženy jako monolitické (tloušťka 150 mm), na něž budou přes pružné podložky tlumící následné kročejové vibrace ukládány prefabrikovaná schodišťová ramena. V místech kontaktu vodorovné desky se schodišťovým ramenem je připraven styčníkový plech pro spojení obou konstrukcí.

Lodžie jsou navrženy pouze v posledním nadzemním podlaží. Vzhledem k jejich konstrukční povaze pochozí střechy se značně zvedá požadavek na tloušťku kompletačních konstrukcí. Zároveň je však žádoucí snížení výškového rozdílu mezi úrovní pochozí plochy vnitřní dispozice bytu a úrovní pochozí plochy lodžie, proto stropní deska nesoucí lodžii v jejím půdorysném průmětu mění svoji tloušťku na 150 mm.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

OBSAH

F3.1

TECHNICKÁ ZPRÁVA

F3.1.1 Použitá literatura F3.1.2 Popis objektu F3.1.3 Požární úseky, stupeň požární bezpečnosti F3.1.4 Stavební konstrukce a požární odolnost F3.1.5 Únikové cesty F3.1.6 Odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor F3.1.7 Zařízení pro protipožární zásah F3.1.8 Výpočty F3.2 BYTOVÝ DŮM VE VRŠOVICÍCH ATELIÉR LÁBUS - ŠRÁMEK 2013 - 2014

VÝKRESOVÁ ČÁST

F3.2.1 Situace F3.2.2 Půdorys: F3.2.3 Půdorys: F3.2.4 Půdorys: F3.2.5 Půdorys:

F3.1 ČÁST F3

POŽÁRNÍ BEZPEČNOST

1 1 2 6

PP NP NP NP

TECHNICKÁ ZPRÁVA

F3.1.1

Použitá literatura

POKORNÝ, M. Požární bezpečnost staveb - Sylabus pro praktickou výuku. verze 01_2010_12. Praha : České vysoké učení technické, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb, 2010. 92 s.

VEDOUCÍ PROJEKTU:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA

KONZULTANT:

Ing. Daniela Bošová, Ph.D.

VYPRACOVAL:

Miroslav Krejčíř

F3.1.2

Popis objektu

Na území trojúhelníkovité proluky v Praze 10 - Vršovicích je projektován soubor 3 bytových domů s obchodním parterem a společnými suterénními garážemi. Svažité území vymezují ulice Moskevská (východ), Krymská (severozápad) a Kodaňská (jihovýchod) a dále pak menší náměstí nazývané místními “Tržíček” (jih). Tato bakalářská práce se zabývá jihozápadním objektem souboru. Řešený objekt má 1 podzemní a 6 nadzemních podlaží. Parkovací plocha je situována především do suterénu a částečně do parteru. V rámci jihozápadního bytového domu parter slouží hlavně obchodnímu účelu. V úrovních 2 NP - 6 NP je umístěno celkem 15 bytů.

Nosnou konstrukcí tvoří monolitický železobeton, nenosné dělící konstrukce keramické tvárnice (Porotherm). Schodišťová ramena jsou projektována jako prefabrikovaná a uložená na monolitické podesty. Fasáda je zateplena minerální vlnou a její pohledová část je provedena z lícového zdiva (Porotherm). Vzhledem k povaze použitých materiálů je konstrukční systém vyhodnocen jako nehořlavý. Požární výška objektu je 16,5 m.

F3.1.3

tabulka č. 2: Požární odolnost konstrukcí

F3.1.5

Požární úseky, stupeň požární bezpečnosti

Rozdělení objektu západního bytového domu na požární úseky je popsáno v tabulce č. 1. Stupeň požární bezpečnosti byl pro každý samostatný požární úsek klasifikován na základě normativního výpočtového požárního zatížení. Instalační šachty spadají do přilehlého požárního úseku. Oddělenost požárních úseků v rámci instalční šachty je zajištěna protipožárními ucpávkami. V rámci provozu garáží a obchodního parteru je navrženo samočinné hasící zařízení v podobě sprinklerů. Místnost s nádrží sprinklerového zařízení a komorou pro záložní zdroj energie se nachází v dispozici sousedního objektu.

tabulka č. 1: Výpočtové požární zatížení a stupeň požární bezpečnosti

F3.1.4

Stavební konstrukce, požární odolnost

Obvodové stěny jsou opatřeny nehořlavou tepelnou izolací na bázi minerálního vlákna (typ DP1) a pohledovou vrstvou režného zdiva (typ DP1), takže torzní stín budovy není předmětem posouzení. Požadovaná a skutečná požární odolnost konstrukcí posuzovaného objektu je popsána v tabulce č. 2.

Únikové cesty

V rámci řešeného objektu se nachází 1 chráněná úniková cesta typu A probíhající provozem bytového domu z úrovně 1 PP do úrovně 6 NP. Tato chráněná úniková cesta přímo přiléhá na evakuované požární úseky. Její délka nepřesahuje maximální hodnotu 120 m a splňuje požadavek na minimální šířku 1100 mm (dáno počtem únikajících osob, viz tabulka č. 3). Chráněná úniková cesta je přímo větraná. Samočivně otevíravá okna jsou napojena na záložní zdroj energie nacházejícící se v dispozici sousedního objektu. Její prostor je dále vybaven fotoluminiscenčním značením směru úniku a nouzovým osvětlením se zabudovaným vlastním zdrojem energie. Při úniku z provozu garáží je nutné použít nechráněnou únikovou cestu pro překonání vzdálenosti k nejbližšímu komunikačnímu jádru, tedy chráněné únikové cestě typu A. Díky možnosti úniku komunikačními jádry ostatních objektů sdílející hromadné garáže, tedy více směry, lze brát v úvahu mezní délku úniku 40 m. Tato mezní délka nebude naplněna ani z nejvzdálenějšího bodu provozu garáží.

Obchodní parter na chráněnou únikovou cestu není napojen a únik z něj probíhá jedním směrem přímo na volné prostranství před objektem bytového domu. Délka úniku nepřekročí mezní hodnotu 35 m a šířka evakuačního otvoru (900 mm) vyhovuje požadavku na minimálních 825 mm. Pro oba provozy předpokládající shromažďování osob vyhověla podmínka rychlosti evakuace. Doba evakuace je kratší než doba zakouření.

tabulka č. 3: Obsazenost objektu osobami

F3.1.6

tabulka č. 4: Poměr požárně otevřených ploch vůči ploše fasády

tabulka č. 5: Odstupové vzdálenosti

Odstupové vzdálenosti

U provozů opatřených sprinklerovým zařízením (hromadné garáže, obchodní paretr) odpadá požadavek na posouzení odstupových vzdáleností stejně jako u vstupu na střechu, který je umístěn do chráněné únikové cesty. Jedinými posuzovanými požárními úseky jsou byty o požárním zatížení 40 kg/m2. Požárně otevřená plocha bytů nabývá následující formáty:

okno s běžným parapetem: francouzské okno: dveře lodžie: prosklená stěna lodžie:

1250 mm x 1500 mm 1250 mm x 2250 mm 900 mm x 2250 mm 3363 mm x 2250 mm

Tabulka č. 4 určuje způsob posouzení požárně otevřených ploch v závisloti na poměru jejich plochy vůči ploše náležejícího úseku fasády. Tabulka č. 5 určuje minimální odstupové vzdálenosti od okolních objektů. Ty jsou v projektu dodrženy v plné míře.

F3.1.7

Zařízení pro protipožární zásah

Vnitřní zásahové cesty nemusejí být řešeny z důvodu opatření provozu přesahujícího půdorysnou plochu 200 m2 (hromadných garáží) samočinným hasícím zařízením a dále z důvodu možnosti přístupu k objektu ze 2 stran. V blízkosti objektu se nacházejí 2 hydranty. Každý byt je vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace požáru. Jedná se o kouřový hlásič s vlastním napájením instalovaný v zádvěří bytu. V rámci každého podlaží obytné části řešeného objektu je na chodbě schodišťového prostoru intsalován vnitřní hydrant a 1 přenosný hacící prostředek typu 21 A (práškový). Pro další provozy bylo výpočtem stanoveno množství přenosných hasících prostředků následovně:

úsek sklepních kójí VZT (garáže) VZT (obchodní parter) strojovna výtahu kotelna místnost s přípojkami kočárkárna sklad odpadu zádvěří hlavního vstupu

1 1 1 1 1 1 1 1 1

x x x x x x x x x

21 21 21 55 27 13 21 13 21

A (práškový) A (práškový) A (práškový) B (na bázi CO2) A (práškový) A (práškový) A (práškový) A (práškový) A (práškový)

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

OBSAH

F4.1

TECHNICKÁ ZPRÁVA

F4.1.1 Charakteristika objektu F4.1.2 Vnitřní vodovod F4.1.3 Vnitřní kanalizace F4.1.4 Vnitřní plynovod F4.1.5 Elektrorozvody F4.1.6 Vytápění F4.1.7 Vzduchotechnika

BYTOVÝ DŮM VE VRŠOVICÍCH ATELIÉR LÁBUS - ŠRÁMEK 2013 - 2014

ČÁST F4

TECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ BUDOVY

VEDOUCÍ PROJEKTU:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA

KONZULTANT:

doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc.

VYPRACOVAL:

Miroslav Krejčíř

F4.2

VÝKRESOVÁ ČÁST

F4.2.1 F4.2.2 F4.2.3 F4.2.4 F4.2.5 F4.2.6

Koordinační situace Koordinace instalačních Koordinace instalačních Koordinace instalačních Koordinace instalačních Koordinace instalačních

F4.1

TECHNICKÁ ZPRÁVA

F4.1.1

rozvodů: rozvodů: rozvodů: rozvodů: rozvodů:

1 PP 1 NP 2 NP 6 NP Střecha

Charakteristika objektu

Projekt se zabývá dostavbou proluky v Praze 10 - Vršovicích. Svažité trojúhelníkovité území vymezují ulice Moskevská (východ), Krymská (severozápad) a Kodaňská (jihovýchod) a dále pak menší náměstí nazývané místními obyvateli “Tržíček” (jih). Na celé území proluky jsou navrženy 3 bytové domy s obchodním parterem a společnými garážemi s polorampovým systémem. Tato bakalářská práce se zabývá jihozápadním objektem souboru. Řešený objekt má 1 podzemní a 6 nadzemních podlaží. Parkovací plocha je situována především do suterénu a částečně do parteru. V rámci jihozápadního bytového domu parter slouží hlavně obchodnímu účelu. V úrovních 2 NP - 6 NP je umístěno celkem 15 bytů. Napojení bytového domu na veřejnou infrastrukturní síť bude provedeno z ulice Krymské (vodovodní řad, jednotný kanalizační řad, nízkotlaký plynovodní řad a nízkonapěťové elektrické vedení). Každá přípojka je v místě prostupu konstrukcí opatřena chráničkou. Hlavní ležaté potrubí vnitřního vodovodu, kanalizace a vytápění je zavěšeno pod stropem 1 PP, odkud se větví do instalačních šachet. Plynovodní přípojka slouží pouze pro účely vytápění. Připojení k elektrickému vedení je zajištěno v úrovni parteru.

F4.1.2 Vnitřní vodovod Připojení bytového domu na vodovodní řad je provedeno pomocí odbočky. Přípojka je dále do objektu vedena v nezámrzné hloubce. Hlavní uzávěr vody spolu s vodoměrnou soustavou je uložen v místnosti pro přípojky v 1 PP. Každý provoz připojený na vnitřní vodovod je vybaven vlastním uzávěrem a měřičem spotřebované vody. Zásobování provozů bytového domu teplou vodou zajišťuje na kotel napojený akumulační zásobník o kapacitě 1000 l. Pro zvýšení kvality teplé vody je v objektu zřízeno cirkulační potrubí. Stoupací potrubí vnitřního vodovodu je uloženo v instalačních šachtách, odkud je v rámci patra voda distribuována ke spotřebním místům. Požární vodovod vychází ze zařízení rozdělovače a sběrače v 1 PP. Ze suterénu je pod stropem veden do instalační šachty, odkud jeho stoupací potrubí přecházído drážky v železobetonové stěně, a to v rozmezí 1 NP - 6 NP. Ventily požárního vodovodu se nacházejí v blízkosti výtahové šachty. F4.1.3 Vnitřní kanalizace Objekt je napojen na jednotný kanalizační řad vedený v hloubce 4,5 m pod povrchem terénu celkem 3 přípojkami. Hlavní ležaté kanalizační potrubí o profilu je zavěšeno pod stropem 1 PP. Před vyústěním mimo objekt je potrubí svedeno nad úroveň podlahy a jeho vertikální úsek nese účel revizní šachty. Zde se sjednotí vedení splaškové a dešťové vody. Ležaté potrubí splaškové kanalizace je v rámci provozů ukládáno do instalačních předstěn, odkud je sváděno do stoupacího potrubí uloženého v instalační šachtě. Dostatek vzduchu uvnitř splaškové kanalizace zajišťuje vyvedení stoupacího potrubí nad střechu objektu a dále samostatné přivětrávací stoupací potrubí. Plochá střecha je rozdělena do 3 sektorů. Každý z nich je odvodněn samostatným stoupacím potrubím dešťové kanalizace.

F4.1.4

Vnitřní plynovod

Vnitřní plynovod podle návrhu slouží pouze pro zásobování objektu topným médiem. Hlavní uzávěr plynu se nachází v místnosti s přípojkami v 1 PP. Vedle hlavního uzávěru se na přípojce v rámci objektu nachází plynoměr. Další uzávěr plynu je umístěn před kotlem.

F4.1.5 Elektrorozvody

Přípojková skříň s hlavním elektroměrem a hlavním domovním jističem se nachází ve fasádní nice u hlavního vstupu do bytové části objektu ve výšce 600 mm nad zemí. Společný elektroměr bytové části objektu je umístěn v zádvěří jejího hlavního vstupu, elektroměr obchodního parteru pak v nice před vstupem do provozního zázemí. V rámci každého obytného podlaží je ve společném prostoru zřízena nika obsahující elektroměr všech náležejících bytů.

Hlavní elektrický rozvaděč s jističemi je umístěn v zádveří bytového domu. Dílčím elektrický rozvaděčem s jističemi je pak vybaven obchodní parter, všechny byty a technické místnosti. F4.1.6 Vytápění Objekt je vytápěn 2 plynovými kotli (tepltní spád pro byty 50 °C/40 °C, teplotní spád pro obchodní parter 90 °C/70 °C) umístěnými v suterénní kotelně. Distribuce teplé vody je organizována systémem rozdělovačů a sběračů. Obchodní parter využívá k předání tepla konvertory uložené v podlaze o tloušťce 150 mm v podokenních žlabech zakrytých mřížkou. V bytech je navrženo systémové podlahové vytápění Schlüter BEKOTEC. F4.1.7 Vzduchotechnika Pro větrání hromadných garáží je navržen podtlakový systém se samostatnou přívodní a odvodní větví pro každé “polopatro”. Technická místnost vzduchotechniky hromadných garáží je umístěna v úrovni 1 NP. Přívodní i odvodní potrubí vzduchotechnické jednotky je vyvedeno nad úroveň střechy bytového domu. Obchodní parter je vybaven vlastní vzduchotechnickou jednotkou s vyústěním na západní fasádu parteru. Technická místnost vzduchotechniky obchodního parteru se nachází v bezprostřední blízkosti vzduchotechniky hromadných garáží. Každý byt je připojen na 2 stoupací odvodní potrubí ústící nad úroveň střechy bytového domu. Znehodnocený vlhký vzduch z koupelny a toalety je tak odváděn separovaně od mastného vzduchu z kuchyní a nedochází k infiltraci jednotlivých provozů. Schodišťový prostor je větrán přímo, a to francouzskými okny umístěnými na podestách a mezipodestách.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

BYTOVÝ DŮM VE VRŠOVICÍCH ATELIÉR LÁBUS - ŠRÁMEK 2013 - 2014

I OBSAH I.1

TECHNICKÁ ZPRÁVA

I.1.1 I.1.2

Schodišťový prostor Kuchyň

I.2

VÝKRESOVÁ ČÁST

I.2.1 I.2.2 I.2.3 I.2.4 I.2.5 I.2.6 I.2.7 I.2.8

Schodišťový prostor: Půdorys Schodišťový prostor: Severní pohled Schodišťový prostor: Jižní pohled Schodišťový prostor: Východní pohled Schodišťový prostor: Západní pohled Schodišťový prostor: Zábradlí Kuchyň: Půdorys, Jižní pohled Kuchyň: Západní pohled, Severní pohled

I.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA I.1.1 Schodišťový prostor ČÁST I

INTERIÉR

VEDOUCÍ PROJEKTU:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA

KONZULTANT:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA

VYPRACOVAL:

Miroslav Krejčíř

Prostor je bohatě prosvětlen dvojicí francouzských oken umístěných na podestě a mezipodestě. Schodiště je dvouramenné s rovnoběžnými rameny, každým o šířce 1100 mm a zrcadlem o šířce 200 mm, do nějž je bočně kotveno zábradlí. Pohledový beton je aplikován jednak na nášlapnou vrstvu schodiště a dále na vnitřní povrch obvodové stěny. Na stěně nesoucí vchody do bytových jednotek je nanesena bílá tenkovrstvá stěrka. V rámci podesty, mezipodesty a chodby vedoucí k bytům je pro nášlapnou vrstvu použito jemné pandomo. Dilatační spáry podlahy kolem stěn jsou kryty ocelovou lištou průřezu “L” o 100 mm x 25 mm 0,6 mm. Výrazným prvkem prostoru je ocelové zábradlí s dubovým madlem. Stojky jsou v prostoru zrcadla kotveny z boku schodišťového ramene k jeho každému druhému stupni pomocí dvojice šroubů a chemické kotvy. Skrz otvory ve stojkách jsou provlečena ocelová lana ve svislých roztečích 100 mm a ke krajním stojkám připevněna svíracími šrouby. Madlo je ke stojkám připevněno samořeznými vruty prostřednictvím přivařeného ocelového pásku. Po obvodu je schodiště opatřeno madlem shodným s madlem zábradlí, je však mechanicky kotveno přímo do stěny. Chodbu od schodiště odděluje monolitická “atika” zvedající se do výšky 850 mm nad podlahou přímo ze stropní desky. Stejnou zídkou je opatřena a výtahová šachta. Zídka je ukončena dubovým parapetem o tlošťce 50 mm a je kotvena chemicky.

Výtahová šachta je nad monolitickou atikou od schodiště oddělena jednoduchým čirým sklem vsazeným do černě lakovaného hliníkového rámu. Spodní usazení prosklení splývá s úrovní horního líce dubového parapetu. Obdobný systém se uplatňuje i na zasklení nad zídkou schodiště. I.1.2 Kuchyň Pro návrh byla zvolena menší kuchyň bytu typu 2 + kk. Základním skladebným modulem skříní je šířka 600 mm, pro jednotku s dřezem 800 mm. Kuchyňský nábytek je proveden z MDF desek překrytých dýhou svěltého dřeva. V severní části kuchyně jsou skříňky nad laminovou pracovní deskou opatřeny skleněnými dvířky odlehčujícími hmotu kuchyňské linky. Nad varnou deskou vystupuje nerezová digestoř. Ve stejném materiálu je provedena také lednice a vodovodní kohout. Pracovní plocha je osvětlena bodovými světly umístěnými zespoda horních skříněk. V protější části kuchyně jsou umístěny skříňky s vyvýšenou plochou sloužící pro barové sezení při rychlém občerstvení. Pracovní plochu této části osvětluje parabolická halogenová lampa zavěšená na strop. Jídelní stůl se nachází dále směrem do obývací části místnosti.