Knihovna roku 2020 ne tak suchopárně – Pavel Zajíc

Knihovna roku 2020 ne tak suchopárně

Pavel Zajíc zapa@knir.cz

Cenu ministra kultury ČR Knihovna roku jistě není potřeba čtenářům tohoto periodika představovat. Z pozice předsedy komise pro udělení tohoto ocenění v kategorii Základní knihovna mi proto dovolte zhodnotit loňský ročník. Rok tú zírou tú zírou se bezpochyby zapíše do paměti skrze pandemii a její důsledky na fungování lidského společenství. Nicméně jak vypadal v kontextu práce komise?

Všichni jsme si prošli první vlnou korona situace, která uzavřela společnost v průběhu jara na míru nejvyšší. Tudíž ve chvíli, kdy přišel červen a předseda komise, jako obvykle, by měl začít plánovat podmínky, za jakých se inspekční cesty po nominovaných knihovnách odehrají, nastala situace, kdy bylo nutné zvážit, zda cenu udělovat či nikoliv, nastavit kritéria pro nominace či představit si, jak posoudit knihovnu bez návštěvy v místě samém. Navíc soutěž Vesnice roku, na kterou je cena Knihovna roku bezprostředně navázána, nebyla vůbec vyhlášena. Z toho nově vyplynula možná účast některé z vesnických knihoven spadající do působnosti Městské knihovny v Praze. A tak po zvážení a promyšlení všech aspektů bylo rozhodnuto upravit podmínky pro nominace knihoven, cenu vyhlásit a doufat, že očekávaná druhá vlna pandemie nenastane již v posledním srpnovém týdnu.

Skok v čase. Máme 14 nominovaných knihoven ze všech krajů republiky, včetně Prahy, naplánovanou trasu, je poslední srpnový týden, komise se setkává na nádvoří Klementina. Vyrážíme. Před námi 1730 kilometrů.

Ve výčtu nás očekávají v knihovnách v Praze-Březíněvsi, Hradištku pod Medníkem, Vacově, Kozolupech, Vintířově, Kostomlatech pod Milešovkou, Žandově, Předměřicích nad Labem, Hodicích, Litobratřicích, Jaroměřicích u Jevíčka, Štěpánově u Olomouce, Bolaticích a Halenkově. Dlužno říci, a bude to platit i pro všechny knihovny, že každá je něčím unikátní, má své kouzlo. Tolikrát opakované, avšak stále platné rčení, že již pouhá nominace je pro knihovnu oceněním, není pouhou prázdnou frází.

A co jsme viděli a následně poté hodnotili? Knihovny, které: • mají silnou podporu vedení obce, ať už jde o finance na provoz, nebo rekonstruované prostory knihovny samotné. Zde je potřeba mluvit zejména o knihovnách ve Vacově,

Kostomlatech, Hodicích, Jaroměřicích,

Bolaticích či Halenkově, • prohlubují vztah obyvatel k místu, ve kterém žijí. Na tomto místě zmiňuji

Hradištko pod Medníkem, Kostomlaty,

Hodice, Jaroměřice, • úzce spolupracují se školami v místě.

Výrazně v obcích Vacov, Halenkov,

Předměřice, Bolatice a Jaroměřice, • jsou komunitním srdcem obce. Ta bijí v knihovnách v Hradištku, Vacově,

Kostomlatech, Hodicích, Jaroměřicích,

Bolaticích a Halenkově, • mají silnou, inspirativní a průběžně se vzdělávající osobnost knihovníka. Takové najdete v Hradištku, Kostomlatech,

Knihovna Březiněves

Hodicích, Litobratřicích, Jaroměřicích,

Bolaticích, Halenkově, • půjčují i jiné dokumenty než klasické knihy a časopisy. Na druhou stranu také knihovny, které mají obavu půjčovat například mluvené slovo, • mají své sídlo v budovách, jež jsou vzorně označeny, • své vnitřní prostory uzpůsobily tak, aby se v nich návštěvník cítil dobře. Nechybí v nich různá zákoutí pro delší pobyt s knihou přímo v knihovně, • zpravidla vydávají nějakou periodickou tiskovinu rekapitulující činnost knihovny nebo minimálně mají v obecních zpravodajích prostor vyhrazený informacím o knihovně, • mají aktualizované webové stránky obsahující online katalog, případně budují své profily na sociálních sítích, • jsou automatizovány. A výčtem všemožných maličkostí bych mohl pokračovat dále, nicméně čtení by to bylo méně a méně poutavé.

S kolegyněmi v komisi jsme každý večer diskutovali klady a zápory jednotlivých knihoven a občas mi vytanulo na mysli přísloví, že čert nikdy nespí a říkal si, čert nebo knihovník. Dovolte mi tedy představit komisi: Jaroslava Starcová – Krajská knihovna v Liberci, Jana Tomancová – Knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, Lucie Macháčková – Národní knihovna (předtím Městská knihovna Kutná Hora) a Lenka Drechslerová – Obecní knihovna Rapotín.

Každý z komisařů vstupuje do jednotlivé knihovny vyzbrojen osnovou pro hodnocení, fotoaparátem, otevřenýma očima a naslouchajícíma ušima tak, aby co nejvíce pochytil z toho, čím se chce knihovna a knihovník pochlubit, popřípadě, aby odhalil věci, které by za zmínku stály, ale jaksi se v rámci trémy, či jen s vědomím běžné samozřejmosti, na ně pozapomnělo. Pět párů očí a pět párů uší. Komise.

Na knihovnu je vyhrazeno 90 minut, všem se snažíme měřit stejně, nicméně ve chvíli, kdy jako předseda komise ohlásím, že musíme pokračovat v cestě, objeví se další škála problémů a aspektů, které je potřeba probrat, nicméně už se na ně nedostane.

A sotva se zabouchnou dveře auta, začne diskuse a porovnávání. Každá hlava komise viděla, slyšela a hlavně pochopila rozdílně a je potřeba si v tom udělat jasno. Poté je potřeba přistoupit k samostatnému bodování, protože na konci, až všechny knihovny budou navštíveny, nastane velké finále, kde body budou sečteny a podtrženy. A z nich se nám potom vyloupne ta pro letošek nejlepší knihovna.

Jaká jsme měli kritéria? • osobnost knihovníka, spolupráce se samosprávou, SKIP • umístění a vzhled knihovny, vybavení • postavení v obci, spolupráce se spolky, ZŠ, MŠ • regionální funkce – účast na poradách a vzdělávání • spolupráce v systému knihoven • práce s veřejností: dospělí, děti • kvalita fondu, způsob doplňování, výměnné soubory • PR – úroveň webové stránky, sociální sítě, on-line katalog • úroveň služeb – standard VKIS • služby pro hendikepované návštěvníky • rozvržení výpůjční doby (návštěvnost) • získávání finančních prostředků, granty

A jaké byly výsledky? Záměrně v tomto článku nebudu psát o tom, která knihovna zvítězila, protože to není to nejdůležitější. Primárně zůstává nejdůležitějším fakt, že všechny knihovny, které byly v roce 2020 nominovány, si zaslouží poděkování a uznání. Za to, že se v době, která spíše knihovnám nepřeje, snaží na malých obcích knihovny a knihovnictví dělat s invencí, fantazií, otevřené pro lidi všech věkových i názorových skupin.

Dovolte mi na závěr také poděkovat kolegyním, se kterými jsme v letech 2018-2020 tvořili tým, který si rozuměl, byl profesionální a zvládl všechny nástrahy, které práce v komisi může přinést. Štafetový kolík za komisi předávám.