PhDr. Martin Krčál, DiS. – Pavla Vizváry

se pak svobodně rozhodne, zda chce ve změnách definovaných kandidaturou pokračovat. Jedním z cílů brněnské kandidatury je a bude chápání kultury jako nástroje komunikace, který je zapotřebí využít k propojování lidí i oborů napříč.

Co dál?

Dle mnohých patriotů z řad široké i odborné veřejnosti zaznívá, že Brno již evropské město kultury v podstatě je a titul nutně nepotřebuje. I přesto jsme vybrali některé projekty z přihlášky, které bychom vám rádi představili blíže. Celý projekt kandidatury tzv. BidBook v grafickém provedení brněnského studia Neon je dostupný na webových stránkách www.brno2028.cz v české i anglické verzi a doprovází jej set herních karet ilustrovaných Terezou Bierskou. • Laboratoř Bílý dům – pod tímto názvem se v přihlášce zrcadlí projekt budoucího využití této jedinečné moderní architektury s cílem k rozšíření kulturní infrastruktury.

V Bílém domě by se v budoucnosti dle projektu propojily ozdravné aktivity i tvůrčí činnost v podobě ateliérů či terapeutických ordinací. Projekt navíc získal již letos podporu v podobě prestižního grandu

Bloombergovy nadace. Jedná se o iniciativu

Asphalt Art Initiative a k realizaci byl porotou vybrán projekt uměleckých intervencí určený pro předpolí Bílého domu. • Automat přání: Brněnské výstaviště – historická část areálu výstaviště oslaví v roce 2028 100. výročí a právě transformace této části do živé čtvrti – epicentra pro kulturní a společenské aktivity představuje jeden z klíčových projektů kandidatury Brno 2028. Pavilon Brno se profiluje jako budoucí

Muzeum módy, Pavilon Morava jako místo pro neexistující folklorní centrum,

Pavilon A jako zázemí pro Brno Biennale

Foundation zastřešující vícero brněnských bienálií, pro expozici architektury či jako sídlo Středoevropského institutu výstavnictví. • Janáček 100 – v roce 2028 je také 100. výročí úmrtí Leoše Janáčka, které dá vzniku nové stálé expozice věnované významnému skladateli.

Součástí přihlášky bylo celkem 40 projektů rozdělených do 4 programových linií.

Rezidence Café Kaprál

Výjimečným projektem, který zahájil svoji činnost již letos, je pilotní provoz literárního salónu Rezidence Café Kaprál. Jedinečně zachovaný byt brněnského básníka Zeno Kaprála (1941–2020), který je artefaktem sám o sobě, nabízí do listopadu bohatý program, který vznikal pod hlavičkou Brno 2028 ve spolupráci brněnských nakladatelství Druhé město, Větrné mlýny, Host, s Měsícem autorského čtení, časopisem Host a s Moravskou zemskou knihovnou. Zároveň se jedná o neopakovatelnou možnost, aby v Brně vznikl nový prostor vhodný v budoucnu také pro rezidenční pobyty určené literátům, překladatelům a básníkům, ale též pro literární setkání, čtení, besedy, knižní křty a další živé akce.

Pilotní program tohoto podzimu zahrnuje 15 akcí s kapacitou maximálně 30 osob. Vstup na jednotlivé večery je zdarma a vzhledem k tomu, že kapacita je omezená a program dbá na přístupnost pro všechny zájemce, jsou všechny pořady streamované na FB stránce Rezidence Café Kaprál. „Myšlenka Rezidence Café Kaprál je jedním z projektů brněnské kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury 2028, kterým do plně funkční a pestré městské infrastruktury ve spolupráci se zástupci zdejší scény společně stavíme projekt s dlouhodobou vizí. V Brně není žádný literární salon a nyní se díky kandidatuře naskytla jedinečná příležitost otevřít jej právě v tomto bytě. Pod hlavičkou Brno 2028, v rámci filozofie inkluzivního nerůstu, získá novou náplň několik objektů na různých brněnských adresách a byt Zeno Kaprála je jedním z těchto míst,“ uvádí programová ředitelka brněnské kandidatury Brno 2028 Marcela Straková.

Oči Brna přiblíží Jakuba Dvorského

Zuzana Komůrková Zuzana.Komurkova@mzk.cz

Od 1. listopadu do 22. prosince 2022 si budou návštěvníci Moravské zemské knihovny moci prohlédnout prezentaci další osobnosti v rámci multimediálního cyklu Oči Brna. Tentokrát představíme Jakuba Dvorského (narozen v roce 1978 v Brně), českého výtvarníka, kreslíře a tvůrce počítačových her.

Na vývoji her se poprvé podílel už v letech 1994–1995 jako grafik u hry Dračí Historie, kterou vytvořila vývojářská skupina NoSense. Poté se podílel i na dalších projektech této skupiny, na hrách Katapult a Asmodeus: Tajemný kraj Ruthaniolu. Tým se rozpadl v roce 1997. V letech 1997–2003 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Filmové a televizní grafiky u prof. Jiřího Barty, kde absolvoval svou první hrou Samorost. Po absolvování školy založil studio Amanita Design, které se specializuje na tvorbu počítačových her. Ty vznikají v programu Flash a daly by se charakterizovat jako logické 2D adventury s ploškovými animacemi. Do Amanita Design také odešla část již zmíněného týmu NoSense. Jeho nejznámější hry jsou Samorost 1, 2 a 3, Pilgrims a Machinarium.

Jakub Dvorský je výtvarníkem filmu a knihy Jana Svěráka Kuky se vrací, za což byl nominován na Českého lva. Debutovou hru Samorost lze vnímat jako emblém celého studia – název hry odkazuje nejen na nezvyklou „přírodní“ vizualitu, ale také na jeho postavení na trhu – tedy někoho, kdo si razí svou vlastní cestu. Nejen v tuzemsku je totiž úspěch striktně nezávislého vývojářského týmu neobvyklý. Díky úspěchům hry Samorost mohl Dvorský po studiu zůstat na volné noze. Hned po absolutoriu dostal zakázku od firmy Nike na interaktivní reklamu Rocketman, následoval herní videoklip pro americkou skupinu The Polyphonic Spree – The Quest for the Rest. Druhý díl Samorosta získal ocenění Nejlepší webové hry roku 2007. Stejně jako jedničku si ho lidé mohli zahrát na internetu, ovšem jen první polovinu, poslední tři úrovně hry už si museli fanoušci koupit. Dalším z významných počinů je také loutkový film pro děti, Kuky se vrací, Jana Svěráka. Lesní potvory a další loutky snímku pocházejí právě z Dvorského dílny.

Jedna z významných spoluprací přišla v roce 2008, kdy Dvorského studio vytvořilo hru pro BBC. Questionaut je krátká vzdělávací hra, která je určena hlavně anglicky hovořícím dětem školního věku, kterým má sloužit k procvičení jejich znalosti z angličtiny, matematiky a přírodních věd. Ve Velké Británii se dokonce používá jako pomůcka ve školách a byla nominovaná na cenu britské akademie BAFTA. Hra Machinarium (2009)