Síť vědeckých knihoven vznikla před 70 lety Jaromír Kubíček kubicek.jaromir@gmail.com
SVOBODOVÁ, Eva a kol. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. 24 894 dnů v životě knihovny. Hradec Králové: Studijní a vědecká knihovna, 2019. 310 s. ISBN 978-80-7052-137-3. Po osvobození nastoupil na Ministerstvo školství, věd a umění Jaroslav Drtina jako přednosta oddělení knihoven a prosadil svou koncepci ustavení samostatných vědeckých knihoven v sídlech vysokých škol. K tradičním knihovnám tohoto typu v Praze, Brně a Olomouci tak přibyly v roce 1949 státní vědecké knihovny v Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Liberci a postátněna byla také Slezská studijní knihovna v Opavě. Pro síť knihoven šlo o významný mezník a z nich jen královéhradecká si jubileum pravidelně připomíná. U příležitosti jejího 25., 40., 50. a 60. výročí zhodnotila svou činnost vydáním sborníku. Zatím co ty dosavadní sborníky měly ráz vzpomínek nebo konferenčních příspěvků, je nová sličná publikace vydaná k 70. výročí připomínaném v roce 2019, poměrně rozsáhlá a zpracovaná početným kolektivem současných i dřívějších pracovníků za vedení paní ředitelky. Jen třetina sborníku je věnovaná přehledu vývoje a výrazným změnám, spojeným se sídlem nebo technologiemi, včetně několika vzpomínek pamětníků. Nejpodstatnějším
48 recenze
mezníkem ve vývoji této kulturní instituce bylo, že se hradeckým podařilo uspět v programu výstavby knihoven a zahájení provozu v roce 2008 v nové, účelově postavené budově se stalo událostí š i r o k é k nih o v ni c k é veřejnosti. Těžiště sbor ní ku spočívá v popisu služeb knihovny a práci s knihov ním fondem. Postupně podle časových dekád se seznamujeme s rozšiřováním působnos ti této kultur ní a vzdělávací instituce a také s nárůstem fondu a způsobem jeho zpracování. Poměrně rozsáhlá je také dokumentární část příloh, v níž najdeme přetisk základních dokumentů, biografie ředitelů, přehled názvů knihovny, statistické ukazatele, inspirativní přehled projektů od roku 1997 a výběr literatury o knihovně. Při listování sborníkem jistě zaujme čtenáře podrobný výklad o tom, čeho v jednotlivých úsecích činnosti bylo dosaženo a jak tato činnost měla širší souvislosti, vyplývající ze spolupráce knihoven. To se projevuje nejen na úseku vzdělávací a kulturní činnosti, ve které přichází hradecká knihovna s vlastními kreativními nápady i zpracováním, jak se
