tato činnost odráží zejména v časopisu U nás, který knihovna vydává od roku 1991. Ale také v práci s knihovním fondem, když se po roce 2000 cílevědomě zaměřila také na e-knihy a od roku 2011 se aktivně zapojila ve spolupráci s regionálními paměťovými institucemi do digitalizace zejména východočeské knižní a časopisecké produkce. Postupné změny v přecházení z tradičního knihovnického zpracování fondů i katalogů v souvislosti se zaváděním nových pravidel a technologií se jistě týkaly i dalších knihoven, v tomto sborníku je snad ojediněle zmapován jejich průběh. Podobně univerzální platnost má hodnocení změn na úsecích zpracování regionální
literatury, ať již na úseku katalogizace, bibliografie nebo digitalizace, ve kterých hraje hradecká knihovna organizační roli z pohledu země nebo kraje. Na rozdíl od podobných jubilejních sborníků je náš pojatý jako kronika, když z podkladů nejen výročních zpráv nebo archiválií dokázal zachytit vnitřní život jednotlivých činností knihovny. Sborník je tak ukázkou, jak se tvůrčí kolektiv pracovníků dovedl vypořádat se zvýšeným zájmem o její služby a zejména v novém tisíciletí se stal příkladem ve využívání všech dostupných zdrojů, jimiž rozšiřuje své knihovnické a informační služby.
Historie Městské knihovny Hodonín 1921–2020 Magda Švejcarová, Svatava Hýbnerová Svejcarova.magda@knihovnahod.cz, destske@knihovnahod.cz
Nositelem kulturního života v Hodoníně v 19. století byly české spolky. Mezi nejstarší spolky ve městě patřil čtenářsko-pěvecký spolek Svatopluk založený roku 1865 s prvním předsedou Františkem Ploskalem. Výbor spolku se dohodl na zřízení spolkové knihovny. Knihovna odebírala české časopisy a noviny. Podle záznamů o revizi z roku 1891 fond čítal 682 knih. Členové se nejprve scházeli v hostinci u Koprů, později v Besedním domě. Spolek byl přejmenován na Měšťanskou besedu a pokračoval v záměrech podporovat rozvoj v oblasti čtenářské, pěvecké a kulturní a zároveň se zaměřoval na pořádání divadelních představení. Čestnými členy spolku byli Tomáš Garrigue Masaryk nebo Joža Úprka. Podstatným přínosem pro hodonínské občany bylo zpřístupnění knihovny a čítárny v Besedním domě v březnu 1911. Čítárna zajišťovala všechny deníky, politické listy a významné revue ze všech vědních oborů.
První veřejná knihovna ve městě byla otevřena 1. července 1921 na základě Knihovního zákona z roku 1919. Byla umístěna ve dvou místnostech chlapecké školy na rohu Masarykova náměstí. K dispozici měla pouze 690 svazků knih a půjčovní doba byla stanovena na neděli od 9 do 11 hodin. Prvním knihovníkem se stal profesor Petr Princ. Prvním odborným knihovníkem působícím ve městě se stal pozdější básník Vojtěch Rozner (1905–1991) z Hýsel, absolvent Státní knihovnické školy v Praze. Další významnou osobností knihovnického světa, která v Hodoníně započala svou kariéru, byl Jaroslav Frey (1902–1983), knihovník a spisovatel, který se zaměřoval na práci se čtenáři, převážně s mládeží. Za jeho působení vzniklo oddělení pro děti a mládež, oddělení německé literatury, katalog knih. Po okupaci Československa v roce 1939 došlo k rozdělení knihovny na českou a německou. z historie knihoven 49
