portfolio by Natalie Sorokacova

soubor staveb

Praha hlavní nádraží

fa čvut

urbanismus

Kolín

fa čvut

bakalářský projekt

Bytový dům na Palmovce

fa čvut

občanská stavba

Most fa čvut

bytová stavba

Kokořín

fa čvut

základní ateliér

Dejvice

fa čvut

praxe

ateliér soubor staveb

Praha hlavní nádraží

FA ČVUT

ateliér Sosna-Filsak: Ing. arch. Vojtěch Sosna Ing. arch. Karel Filsak

Anotace

Zadáním bylo navrhnout dům na vymezené parcele, bez použití volného vnitrobloku a s požadavkem na umístění velkého společenského sálu.

Dům respektuje okolní rostlou zástavbu a koncepcí navazuje na fenomén pražských pasáží. Potenciální volný vnitroblok je plně zastavěn ale stále je průchozí pomocí pasáže, ze které jsou přístupné vícepatrové retailové prostory.

Celý objem je rozdělen do tří provozních částí-obchodní pasáž, sál a jeho navazující prostory a kanceláře.

Obchodní pasáž, která umožňuje průchod blokem, obsahuje obchody, které jsou dvou až tří podlažní, doplněné o malé jednopatrové provozovny. Ve středu parcely se

utváří na pasáži malé náměstí, které akcentuje vstup do sálu ale stále umožňuje průhled skrz celým domem.

Velkokapacitní sál pro zhruba 2000 lidí je umístěn ve 3np. Umístění v patře bylo zvoleno vzhledem k faktu, že pod domem prochází tunely metra C. Předsálí, které je přirozeně osvětlené z jižní fasády a dosvětlené atriem, slouží v době nekonání akcí jako kavárna. O patro výš je umístěn menší taneční sál a v poslední patře je otevřená terasa se zázemím a barem.

Severní část domu je nad pasáží využita pro kanceláře. Ve 2 a 3np jsou kanceláře propojeny přes schodiště s prostory sálu. Tyto kancelářské prostory jsou vyhrazeny pro pracovníky sálu, další patra kanceláří jsou uvažována jako open space.

4 retail-oblečení 5 zázemí ochranky 6 pasáž

lékárna

12 lobby kánceláří

hlavní sál

technické zázemí sálu

zákulisí

sklad baru

patro- správa sálů

ateliér urbanismu

Kolín

FA ČVUT

ateliér Cikán: prof. Ing. arch. Miroslav Cikán Ing. arch. Vojtěch Ertl

intro Řeka. Železnice. Lázně.

Prostor vymezený a protnutý třemi mosty. Starým Masarykovým mostem, který ústí do centra. Silničním mostem, který území protíná ve výšce. Železniční most, který vymezuje území z druhé strany. Přes polovinu území se táhne přístav a oplocené pozemky s neudržovanou neregulovanou zelení.

Místo, které je tak blízko ale svou prázdnotou tak daleko našim každodenním cestám a myšlenkám. Vágní terén na nejdůležitější cestě do města.

Na cestě z nádraží do centra, podél kolejí, podél břehu… analogicky by se dal přirovnat zaprášenému koutu za nábytkem v pokoji, který odsuneme, jen když nám tam něco spadne.

Toto místo ale není zcela prázdné v jeho zákoutích jsou malé náznaky o život. Prázdnota na toto místo přišla hlavně díky urbanistickému vývoji Kolína.

Po výstavbě železnice se břeh odříznul od vznikajícího města, které ho přenechalo průmyslovým organizacím, které ale v dnešní době již nezastupují velké procento v hospodářství. Prostor se tak opět stal převážně prázdným.

Analogicky je to tedy spíš byt, ve kterém se často střídají nájemníci. Taková tranzitní zóna.

Další překážkou tohoto nemísta jsou ochranná pásma, která chtě nechtě předurčují, co je v lokalitě možné a co ne. Místo je limitováno linií aktivní záplavové oblasti a ochranným pásmem železnice.

Návrh je poměrně radikální, posouvá nájezd na silniční most, aby vznikla dostatečná plocha pro umístění domů. Prostory pod nájezdem a mostem jsou využitá jako sportoviště - skate park, basketbalové hřiště a dětské hřiště.

Zároveň jsou pod částí mostu navrženy nové domy ve kterých jsou umístěny služby a obchody- například obchody se sportovním vybavením nebo kavárna.

Nové budovy pod mostem pomáhají vymezit nový prostor okolo lázní a ty tak mají z každé strany malé plácky.

Nová zástavba, která vyrůstá za silničním mostem směrem k železničnímu, navazuje na další novou čtvrť a vytváří aktivní ulici směrem do centra.

Domy mají směrem do ulice předepsaný aktivní parter, na opačné straně má každý stavební blok prostor pro zahradu, která navazuje bud na park nebo na sportoviště pod nájezdem.

Podél řeky je navržený park s mlatovými cestami pro pěší a cyklisty. Výsadba v parku by měla odpovídat prostředí, nejblíže řece vrby, olše, javory, které pomáhají zpevnit břeh řeky.

Za silničním mostem bytová zástavba končí a začíná volný prostor městského nábřeží v jehož pomyslném středu stojí budova lázní. Z nábřeží vybíhá lávka která se v oblouku stáčí na horní ostrov a pak dále pokračuje na druhý břeh kde vyústí na Podskalské nábřeží.

mezi silnicí a železnicí -bytové domy s aktivním parterem -zahradami směrem k řece

GSEducationalVersion

mezi silnicí a starým mostem -obnova lázní

GSEducationalVersion

mezi silnicí a starým mostem -odsunutí nájezdu -nábřeží

koordinace společné situace téma vágní terén spolupráce: Sára Trojovská

Prázdná místa a místa mezi místy, místa mimo naše trajektorie…tak by se dali shrnout oblasti, kterým jsme v Kolíně věnovali pozornost v našich návrzích. Místa, kterým se vyhýbáme, ležící mimo naše každodenní cesty, mimo naše mentální mapy. Pojem, který naše místa svazuje vychází z francouzského terrain vague- v překladu vágní terén. Ten byl v tomto kontextu poprvé použit filozofem a architektem Ignasi de Sola-Morales Rubio.

Zarostlé břehy řek, podivné lesíky, zarostlé parcely, ale i prapodivně (ne)vyřešená místa v srdci města, parkoviště na náměstí, slepé uličky, výhledy zakončené v plotu… místa, která jsou bez jasné funkce, která nepřináší děje.

Vznik vágního terénu ve městě Takový prostor může vzniknout několika mechanismy, jak tvrdí Radan Haluzík v knize Město naruby. Prázdná místa jsou mezery v časoprostoru města, město není gumové, instantní, nelze jej natahovat dle libosti a naší racionality a díky tomu vzniknout prostory bez jasného významu. Tato místa se posléze většinou spontánně zaplní vágními terény. Prostor může být své funkce zbaven i záměrně z důvodů kapacit nebo dočasné změny či potřeby. Často tyto prostory vznikají i jako vedlejší nechtěný produkt dobových urbanismů nebo jako vágní hranice mezi jednotlivými dobovými urbanismy. Dobré je zmínit i fakt, že vágní terén na prázdném místě může vzniknout i jako důsledek politické události, která ve společnosti může vyrýt trauma, a to pak následně blokuje potřebný vývoj. Poprvé vágní terény s jistotou zaznamenáváme v době růstu měst za hranice hradeb. Vytvořila se polarita mezi centrem a periferií.

Zpočátku bez vizuálních rozdílů, později vývoj směřuje k silné diferenciaci, vzájemnému oddělení. Zásadní roly v této fragmentaci městské struktury sehrál vývoj dopravní infrastruktury, nejdříve železniční, posléze automobilové. Město do značné míry přestává být cílem ale prostorem tranzitu. Současné město je vystavené kruté dynamice procesů, které v dějinách nemají obdoby a důsledkem je ztráta koordinace vnitřního rastru. Město již není homogenní struktura bloků, ulic a náměstí, ale je do značné míry zjizvené odumírajícími částmi, protrhané tranzitní infrastrukturou a vzniká tak prostor pro vágní terény. Hlavní důvod, proč se už roky snažíme tyto místa pojmenovat a pochopit jejich vznik vede k jednomu, a to k tomu, jak k nim přistupovat a využít jejich potenciál. S jistotou každý pozná prázdná místa okolo velkých dopravních tahů. Široké pásy nekoordinované zeleně, betonové nohy mostů a holé prostory pod nimi

„V existenciální geografii, kde místa nabývají významu ve vztahu k našim obavám a touhám, jsou prázdné prostory místy úzkosti i kreativního snění.“ (Michal Ajvaz) Jak už asi vyplývá vágní terén je nedílnou součástí města i přes to, že se ho snažíme vymazat z našich každodenních životů. Je důležité na tyto prostory nahlížet v širokém měřítku, a to především časovém. Každé místo má svou historii a i budoucnost. To že vágní terény vidíme jako zapomenutá místa nikoho a ničeho, neznamená že to tak bylo vždy a že to tak navždy bude.

-bakalářský projekt

Bytový dům na Palmovce

ateliér KohouTichý

Vedoucí práce: prof. Ing. arch. Michal Kohout

Konzultanti: doc. Ing. arch. David Tichý Ing. arch. Jan Hlavín, Ph.D. doc. Dr. Ing. Martin Pospíšil, Ph.D. doc. Ing. Stanislava Neubergová, Ph.D. doc. Ing. Lenka Prokopová, Ph.D. Ing. Radka Pernicová, Ph.D.

intro

Zadáním bylo navrhnout zástavbu v oblasti lidově nazývaném pentagon, který se nachází na Palmovce, která je součástí městské části Praha 8., a prověřit navrhované regulace z územní studie.

Pentagon je dlouhodobě problémovým místem a celkový návrh by měl do oblasti vnést nové příležitosti a podpořit aktivní rozvoj lokality.

Řešené objekty v bloku se nacházejí v jihozápadním cípu pentagonu a navazují na rozvíjející se kancelářské komplexy směrem do Karlína.

Cílem studie k bakalářské práci bylo navrhnout 2 nové stavby a 2 rekontrukce továrenských hal bývalé ledárny.

Tento blok je také jediný, pod který bylo možné umístit garáže.

Garáž vyrovnává výškovou změnu v terénu, která činí 2 metry a vyvyšuje část přízemí domu a jejich předzahrádky nad ulici.

Jednotky v přízemí jsem přístupné z přízemí přes předzahrádky, jednotky ve vyších partech jsou obsluhovány pavlačí ve 3 patře. Domem vedou tři prostupy, jeden uzavřený s výtahem, dva otevřené průchozí pouze s brankou.

Dům má 4 klasiká nadzemní podlaží a v pátem jsou malé penthousy, podporující vzhled malých domečků.

Historické haly jsou rozdělelny schodištěm ve středu na dvě části, zachovává se tak původní dělení.

Prostor je pak dělen na základě toho, zda je to prostor pro kancelářskou práci, kreativní práci, nebo slouží jako byt. Zachovám i počet podlaží a nepřistavuji žádné penthousy. Přízemí hal se snažím aktivovat, umístěním kanceláře, co-workingovým prostorem, nebo

uměleckým studiem. ve vyšších parterch se pak střídají byty a kanceláře.

Administrativní dům na západě má 7 podlaží v parteru na rohu obsahuje malou kavárnu, na druhé straně je prostor pro dvoupadlažní prodejnu. Domem prochází přes dvě patra prostup do vnitrobloku hal, kontrolovaný v zadná části plotem s brankou.

Kanceláře mají plošnou rozlohu cca 250m2 a využívají prancipu openspace, pro dvě kanceláře na paře jsou společné záchody přístupné z kominukačního jádra.

pohled na uliční fasádu nové obytné budovy

řez halami a novou obytnou budovou

LEGENDA

plastický detail

ateliér občanská stavba

Most FA ČVUT

ateliér Stempel Beneš

prof. Ing. arch. Ján Stempel

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

doc. Ing. arch. Jan Jakub Tesař Ph.D.

Ing. arch. Tomáš Zmek

intro

Administrativní budova je navržena na místo nynější pobočky české spořitelny. Společně s dalšími dvěma bloky doplňují zástavbu Mostu v části centra.

Bolavé místo v samém centru města, vylidněné náměstí a přilehlý park. Obchodní centrum uzavírá náměstí a neinteraguje s ním. Nová budova se otevírá především na náměstí a k divadlu, a snad by ožiliva prostor.

V parteru směrem k náměstí je restaurace, o úroveň výš směrem do ulice Jaroslava Průchy zase plocha pro maloobchod. Středem přízemí probíhá volně přístupný prostor, který spojuje restauraci,

vstup do kanceláří a malou kavárnu. Na každém kancelářském patře je několik atmosfér, rušné uličky mezi jednotlivými kancelářemi, open space části a vzdušná místa kolem atria.

Prostory jsou navrženy tak aby na patře mohlo fungovat více firem a bylo zde více verzí pracovních míst. V přízemí je i malá kancelář pro coworking , který je populární u mladých freelancerů.

Pro zajištění dostatku parkovacích míst má budova tři podzemní podlaží. Parkování na povrchu je zachováno pouze pro hosty divadla a návštěvníky obchodu.

Na fasádě je uplatněn pískovcový obklad, který je posazen na cihlový parter. Okna jsou zapuštěna hlouběji do fasády a mají vertikální větrací šachty.

situace

patro

typické patro

první

západní pohled

jižní pohled

severní pohled

ateliér bytová stavba koupaliště v Kokoříně

FA ČVUT

Konzultace: doc. Dipl. arch. Luis Marques prof. Ing. arch. Vladimír Krátký

intro

Zadáním bylo vytvořit návrh na obnovu bývalého prvorepublikového areálu.

Pozemek se nachází v údolí pod

Kokořínským hradem ve vesničce

Kokořínský důl.

Pozemek těsně přiléhá k hlavní silnici protínající vesnici. Návrh měl obsahovat ideu o celém areálu a pak detailnější návrh obytné budovy.

Můj návrh obsahuje jeden velký obytný dům při bazénu a 6 chat mimo areál. V rámci návrhu na obnovu koupaliště uvažuji areál jako uzavřený s placeným vstupem.

Pro údržbu slouží severní dvoukřídlá budova, která by obsahovala vstup, sprchy šatny a úložné skříňky.

Hlavním objektem je pavlačový dům, který přiléhá k oplocené části

východní stranou. Parter domu obsahuje na severu kancelářské místnosti, wc atd., ve středu je bar přístupný od bazénu. Vyšší patra obsahují pouze byty. Dům se hmotově doplňuje s bazénem v areálu. Bazén je forma prázdná, dům hmota plná. Zároveň použití betonu obě formy spojuje.

Druhým návrhem byl soubor chat, které jsou jihozápadně od pavlačového domu.

Chata má prostor o rozměrech 8*5 m. Představuje moji ideu o novodobém pojetí pronajímatelných chatiček na dětském táboře, v trochu velkorysejší verzi.

Nominace do soutěžní přehlídky

Druhá kúže

půdorys přízemí

příčný řez

řez chatou

půdorys chaty

základní ateliér

úkryt v Dejvicích

FA ČVUT

Konzultace: Ing. arch. Šárka Sodomková Ing. arch. Jana Děnge

...Bojím se ...jak dlouho tohle může ještě trvat?...večer jsem sbalila a druhý den dopoledne jsme opustili dům...

Celou cestu jsem měla dojem, že nás sleduje. U vchodu jsem netrpělivě přešlapovala ...ale hned za dveřmi vrátnice se ve mě rozlil pocit klidu.

Do chodby přeš latě procházelo

světlo a rozehrálo na stěnách klaviaturu.

Děti se hned rozeběhly do atriové zahrady, popadli míč a začali výskat. Já prošla přes chodbu k našemu novému bytu a odemkla dřevěné masivní dveře... v malé předsíni bylo šero, ale za rohem skříně se mi otevřel výhled.

Veliké okno pouštělo do místnosti mnoho světla, stromy a plot na zahradě kryly výhled na okolí a já s úlevou pustila tašky na zem...jsme schovaní a v bezpečí... nikdo nám neublíží. ”

půdorys

řez A-A´

Mothers home v Dejvicích

Jedná se o atriovou jednopodlažní stavbu se dvěma výškovými úrovněmi. Uvnitř se nachází zahrada, do které je vstup přes chodbu. Ta je spojující částí pro celý objekt a je z ní přístup do všech místností.

Z pěti bytových jednotek je přístup na jižní oplocenou zahradu. V

administrativním bloku v severní části jsou kanceláře, sklady a pokoj pro personál.

Účelem stavby je poskytnout týraným nebo opuštěným matkám s dětmi dočasný domov, pomoc a edukaci.