Toto dílo lze šířit za podmínek CC-BY-NC-SA 3.0 http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/3.0/cz
Inovace textu byla podpořena z projektu: Národní klastr informačního vzdělávání (NAKLIV) - podpora spolupráce, sdílení a transferu znalostí. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.4.00/12.0060
Journal Citation Reports přehledně: Producent: Thomson Reuters Obsah: vyčíslování impact faktorů („kvalitu“ vědeckých časopisů) Pokrytí: multidisciplinární Typ databáze: faktografická Přístup: placený URL: http://thomsonreuters.com/products_services/science/science_products/az/journal_citation_reports/
Co je Journal Citation Reports (JCR)? Databáze Journal Citation Reports je doplňkem citačního rejstříku Web of Science. Je také součástí známe platformy Web of Knowledge. Je tedy zřejmé, že se jedná o produkt společnosti Thomson Reuters, která JRC nyní vlastní. Původně jde však o produkt společnosti ISI (Institute for Scientific Information), kterou roku 1958 založil Eugene Garfield. Databáze je přímo určena k vyčíslování impact faktorů. V současnosti (2012) pokrývá přes 10000 odborných časopisů, které vydává asi 2600 vydavatelů v 238 vědních disciplínách z 84 zemích světa. Journal Citation Reports mají 2 edice, Sciences edition (přírodní vědy) a Social Sciences edition (společenské vědy). Statistika citovanosti se vytváří od roku 1997 do současnosti. Pro vydavatele je úspěchem, pokud je jejich časopis vůbec do databáze JCR přidán. Impaktované jsou totiž jen časopisy nejvyšší kvality.
Impakt faktor – vyčíslení kvality a prestiže vědeckého časopisu na základě citovanosti článku v něm publikovaných za určité období. Platí pravidlo čím vyšší číslo, tím vyšší kvalita časopisu. Impaktované jsou však pouze ty nejkvalitnější časopisy. Vzorec pro výpočet impakt faktoru: Počet citací v roce X za články publikované v letech X-1 a X-2 IF = ------------------------------------------------------------------------------Počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 a X-2
Databáze tak svým uživatelům přináší pokrytí nejvlivnějších časopisů z oblasti přírodních a společenských věd a jejich objektivní hodnocení založené na kvantifikovaných statistických údajích. Používané metriky jsou již zmiňovaný impact faktor a také Eigenfactor, který je dalším indikátorem kvality odborných časopisů. Přístup k Eigenfactoru je bezplatný a celá iniciativa je financována
Bergstromovou laboratoří působící na University of Washington. Další výhodou JCR je plné propojení s rozhraním Thomson Reuters Web of Knowledge.
Thomson Reuters: Historie společnosti Thomson Reuters sahá až do 18. století, přesněji do roku 1799, kdy bylo v Londýně založeno vydavatelství Sweet & Maxwell. Hlavní rozvoj však nastává v roce 1851, kdy se do Londýna přistěhoval němec Paul Julius Reuter, který šířil informace o cenách akcií. Zajímavé je to, že kombinoval různé technologie od telegrafu po flotilu asi 200 poštovních holubů. Díky tomu se staly Reuterovy informace známé jako rychlé, spolehlivé, nestranné a hlavně přesné. Ostatně i dnes je agentura Reuters považována za jednu z nejvýznamnějších zpravodajských agentur. Druhá polovina 19. století byla ve znamení expanze přes Atlantik do Ameriky a také do zemí Dálného východu. Důležitým rokem ve vývoji Reuters byl 1878, kdy Paul Julius Reuter ze společnosti ze zdravotních důvodů odešel. Nakonec zemřel v roce 1899 v Nice ve Francii. Reuters poté fungovala jako zaběhlá agentura, která se podílela například i na zpravodajství z obou světových válek. Pro společnost Thomson je nejdůležitější rok 1894, kdy se narodil Roy Thomson (pradědeček dnešního ředitele). V roce 1934 koupil Thomson první novinový deník The Timmins Press, následovaly i další akvizice jako například The Scotsman v roce 1953, jako první noviny vydávané na území Spojeného Království. Další podstatný rok je 1985, kdy se společnost Thomson začíná dotýkat i oblasti knihovnictví, když koupila společnost Gale, který byla tehdy předním producentem informací pro knihovny a školy. I v dalších letech Thomson nakupuje producenty informací. Velmi důležitý je rok 1992, kdy kupuje společnost ISI (Instituce for Scientific Information). V roce 2007 pak společnosti Thomson Corporation a Reuters Group PLC oznamují fůzi, ke které konečně dochází roku 2008 a od té chvíle obě korporace vystupují jako Thomson Reuters.
Jak lze Journal Citation Reports využít? V databázi je možné vyhledávat konkrétní časopisy nebo soubory impaktovaných žurnálů pro jednotlivé vědecké obory, vydavatele nebo země. Výsledky lze řadit podle několika kritérií, například je to název časopisu, impakt faktor, immediacy index, celkový počet citací nebo celkový počet článků. Dále je dostupná možnosti seřazení dat pro předmětové kategorie. V tomto případě se jedná spíše o souhrny, konkrétně souhrnný impact faktor, immediacy index nebo počet článků a časopisů v kategorii.
Důležitá data nám také může poskytnout impakt faktor za 5 let a také grafy s vývojovými trendy citovanosti. Ten lze také v různých kategoriích vizualizovat. Immediacy index – jeho úloha je podobná jako u impact faktoru, ale s tím rozdílem, že se jedná o index bezprostřední odezvy, který ukazuje, jak často jsou články vydané v daném roce citovány ještě v témže roce. Jedná se tedy o měřítko rychlosti odezvy. Rozdíl mezi immediacy indexem a impact faktorem je tedy v tom, že impact faktor vychází se zpožděním 3 a 5 let.
To jakým způsobem uživatel Journal Citation Reports využívá je samozřejmě ovlivněno tím, z jaké pozice do databáze přistupuje.
Knihovníci – mohou databázi používat jako podporu své profese, také může sloužit k hodnocení investic knihovny do informačních zdrojů. V případě univerzitních knihoven může také sloužit k mapování publikačních výstupů instituce.
Vydavatelé – v databázi mohou najít nástroj pro mapování trhu, sledování konkurence a na základě získaných dat například i hodnotit svou redakční politiku a popřípadě ji přizpůsobovat aktuální situaci. V neposlední řadě, také mohou nacházet nové příležitosti pro vydávání odborných časopisů.
Autoři a editoři – mohou zde nalézt nejvhodnější vlivný časopis, ve kterém se mohou pokusit publikovat své články.
Výzkumní pracovníci – databáze jim může sloužit jako zpětná vazba pro kvalitu vydaných článků, také jim může pomoci nalézt aktuální literaturu a řešené problémy v daném oboru.
Informační analytici – nacházejí zde důležitá data pro sledování bibliometrických a citačních trendů.
Databáze JCR však může sloužit také celým institucím. Jako příklad můžeme uvést zvyšování prestiže instituce, která má v databázi kvalitní a citované články. Další možnost využití je vyhodnocování investic do vědy a výzkumu dle publikačních výstupů. Ještě můžeme uvést možnost nalezení vhodného zdroje pro publikování institucionálních výstupů a také možnost porovnávání vlastních výsledků s konkurencí.
Jak v Journal Citation Reports vyhledávat? Jak již bylo zmíněno v databázi JRC je obsaženo více než 10000 velice prestižních odborných časopisů, které jsou rozděleny do dvou edic. Jedna je pro přírodní vědy a druhá pro společenské vědy. Jak vyhledávání v těchto časopisu začít je ukázáno na obrázku níže:
Vyhledávání časopisů
Po úspěšném vyhledání časopisu se nám zobrazí tabulka s několika, zejména numerickými údaji. Upřesnění umístění jednotlivých bodů je na obrázku na další straně. 1. Celková citovanost časopisu. 2. Již několikrát zmiňovaný impact faktor. 3. Immediacy index – index citační bezprostřední odezvy ještě v témže roce. 4. 5-letý impakt faktor – je to vlastně totéž co impact faktor, akorát je rozšířen na dobu sledování citací na 5 let. Je tedy možné získat reprezentativnější údaj v rámci delšího časového období. 5. Cited Half-life – jedná se o údaj, po kolika letech se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. 6. Citing Half-life: tento údaj napomáhá při hodnocení stáří většiny článků. 7. Eigenfactor – další metodika výpočtu citovanosti. 8. Další údaje o citacích a citovanosti časopisu, například trendy citovanosti. 9. Hodnocení časopisu v kontextu kategorií. 10. Propojení Journal Citation Reports a databáze Ulrichsweb.com. Databázi Ulrich's produkuje ProQuest Serials Solutions, poskytuje bibliografické informace o periodikách, ročenkách, nepravidelných pokračováních a dalších titulech z celého světa. Jedná se asi o 300 000 záznamů titulů (2011). Obsahuje údaje o vydavateli, klasifikaci a možnosti objednání. Tento zdroj informací je velice důležitý pro knihovníky, zejména akvizitéry.
Použité zdroje: Web of Knowledge *online+. © 2012 *cit. 2012-07-04+. Dostupné z: http://wokinfo.com Thomson Reuters. Thomson Reuters *online+. © 2012 *cit. 2012-07-04+. Dostupné z: http://thomsonreuters.com/ Journal Citation Reports. Portál elektronických informačních zdrojů [online]. 2012 [cit. 2012-07-04]. Dostupné z: http://ezdroje.muni.cz/prehled/zdroj.php?id=33&lang=cs Co je impakt faktor, citační index apod.?. Vysoká škola ekonomická v Praze *online+. © 2000 - 2012 [cit. 2012-07-04+. Dostupné z: http://www.vse.cz/obecne/impactfk.php3 Citační index a impakt faktor – příklady. Vysoká škola ekonomická v Praze *online+. © 2000 - 2012 [cit. 2012-07-04+. Dostupné z: http://www.vse.cz/obecne/impactfk.php3 Ulrichsweb.com. Albertina icome Praha *online+. © 2003-2010 [cit. 2012-07-04+. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkt.php?produkt=2688