Průzkum na téma
Potřeby dalšího vzdělávání osob věnujících se informačnímu vzdělávání V květnu 2010 proběl v rámci projektu NAKLIV průzkum s cílem zjistit potřeby a preference pracovníků jejichž pracovní náplň se týká oblasti informačního vzdělávání za účelem pořádání vzdělávacích akcí zaměřených na lektorství informačního vzdělávání. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaký je mezi dotazovanými zájem o další vzdělávání v oblasti lektorství pro informačního vzdělávání. Získávány byly také informace o preferovaných tématech a o formě vzdělávacích akcí, které by respondentům nejvíce vyhovovala.
Cílová skupina pokrývala všechny knihovníky a informační pracovníky z oblasti vysokoškolských knihoven, vyšších odborných škol a krajských knihoven. Otázky týkající se formy vzdělávacích akcí se zaměřovaly pouze na cílovovu skupinu projektu.
Výzkumnou metodou byl zvolen on-line dotazník a nástrojem pro sběr dat webové služba Easyresearch. Z celkového počtu 235 započatých responsí dokončilo dotazník 108 respondentů. Oslovení proběhlo formou přímého oslovení emailem a zasláním avíza do emailové konference VYSKA. Dotazník obsahoval tři tématické bloky: ▪▪ Otázky směřující k charakteristice respondentů (profesní zaměření, vztah k IV) ▪▪ Otázky vztahující se k obsahu případných vzdělávacích akcí ▪▪ Otázky vztahující se k formě případných vzdělávacích akcí
Graf 1: Rozvrstvení respondentů podle lokace instituce, ve které pracují (N=108) Nejvíce respondentů je zaměstnáno v instituci se sídlem v Jihomoravském kraji (28%), v Praze (21%) a v Olomouckém kraji (19%). Celkově lze sledovat vyšší zastoupení respondentů z Moravy a Slezska.
Graf 2: Rozvrstvení respondentů podle instituce, ve které pracují (N=108)
3 2
85
18 Vyšší odborná škola/ Knihovna VOŠ Vysoká škola/ Knihovna VŠ Krajská/ Vědecká/ NK/ NTK Jiná
Nejvíce respondentů (78%) pracuje na vysokých školách nebo vysokoškolských knihovnách. Druhou nejpočetnější skupinou (17%) jsou zaměstnanci krajských a vědeckých knihoven, popřípadě Národní knihovny či Národní technické knihovny. Pracovníci VOŠ nebo knihovny VOŠ a zaměstnanci jiných institucí (městská knihovna, knihovna kombinované střední školy a VOŠ) tvoří dohromady 5% respondentů.
Graf 3: Rozvrstvení respondentů podle pozice, kterou zastávají (N=108) Z celé skupiny respondentů pracuje • téměř 47% na pozici odborného knihovníka, • druhou nejpočetnější skupinou (32,5%) jsou vedoucí pracovníci, • referenčních pracovníků odpovědělo 8,5% a • zbývající skupinu (12%) tvoří jednak zaměstnanci, kteří nepracují v knihovně (vyučující), dále také knihovníci, kteří zastávají všechny pozice a další pracovníci (správci, vedoucí jednotlivých oddělení, rešeršéři atd.).
Graf 4: Vztah náplně práce k informačnímu vzdělávání (N=108) Náplň práce většiny z dotazovaných (81%) pokrývá i oblast informačního vzdělávání, zatímco 19% respondentů se problematice IV během své práce nevěnuje.
Graf 5: Předchozí účast na vzdělávací akci z oblasti IV (N=108) Více než polovina respondentů absolvovala nějaký kurz či seminář týkající se informačního vzdělávání. Nejčastěji uvedené semináře byly semináře pořádané IVIGem, MZK a dále také semináře absolvované v rámci VŠ studia.
Tabulka 1: Poměr účastníků vzdělávacích akcí vzhledem k institituci kde působí Zajímavým výsledkem je poměr pracovníků, kteří již absolvovali nějaký kurz či seminář z oblasti IV v závislosti na instituci, ve které pracují. Z pracovníků VŠ a knihoven VŠ se téměř polovina dosud neúčastnila žádné vzdělávací akce z oblasti IV, zatímco v krajských knihovnách se účastnilo vzdělávacích akcí přes 60% pracovníků.
Hodnoty v %
Ano Ne
VŠ knihovna 53,55 46,45
Graf 6: Preference z hlediska témat vzdělávacích akcí (N=108) Zájem o jednotlivá témata je velmi vyrovnaný. Nejvíce respondentů se zajímá o oblast nových médií v informačním vzdělávání. Ze všech dotazovaných vzešlo jedno nové téma, a to práce s EIZ. Preference jednotlivých témat jsou ve vztahu k pozicím, které respondenti zastávají, vyrovnané.
Krajské k./NK/NTK 61,1 38,9
Část věnovaná cílové skupině projektu Vybrané otázky průzkumu byly zaměřeny pouze na zaměstnance vysokých a vyšších odborných škol, a to včetně vysokoškolských knihoven a knihoven VOŠ mimo Prahu. Takto definovaný vzorek odpovídá relevantní cílové skupině projektu. Z celkového počtu 108 dokončených dotazníků je pro tento průzkum relevantních 69 responsí. Tyto otázky směřovaly k tématům, tak aby bylo možno semináře realizovat přesně podle požadavků cílové skupiny projektu.
Graf 7: Předchozí účast na vzdělávací akci z oblasti IV (N=69) Z námi sledované skupiny polovina respondentů neabsolvovala žádný kurz týkající se problematiky informačního vzdělávání. U druhé poloviny respondentů byla nejčastější odpověd Seminář IVIG, dále aktivity MZK a semináře při studiu. Nejčastěji navštěvované akce »» Seminář IVIG 17x »» Informační vzdělávání pořádané MZK Brno 6x »» Kurz práce s informacemi , seminář při studiu 6x »» Různé semináře k vyhledávání v databázích 5x »» Nebojme se e-learningu, další semináře AKVŠ 4x »» Seminář Train The Trainers 3x »» Komunikační dovednosti 2x »» Semináře ÚISK 2x
Graf 8: Zájem o absolvování vzdělávacích akcí (N=69) Většina z dotazovaných by měla zájem o další vzdělávání. Respondenti, kteří by se nechtěli zúčastnit vzdělávacích akcí, zastávají vedoucí pozice nebo pozice odborných knihovníků. Zájem o další vzdělávání není závislý na předchozím vzdělávání. Z dosavadního počtu 69 respondentů zůstalo po odfiltrování těch, kteří nemají zájem o další vzdělávání, 63 relevantních dotazovaných.
Graf 9: Zájem o získání certifikátu (N=63)
Graf 10: Preferovaná forma vzdělávacích akcí
Téměř polovina respondentů by si vybrala absolvování série seminářů s možností zisku certifikátu MŠMT.
Většina respondentů by dala přednost kombinaci prezenční a distanční formy. Samotný E-learning by si vybralo jen 5 respondentů.
15 30 18
16 S certifikátem Bez certifikátu Ani jedna z možností
5
42
Semináře E-learning Kombinace obou
Nejčastěji požadované místo konání seminářů je v Brně, Olomouci a Praze, a to jak u zájemců o účast na seminářích bez e-learningové výuky, tak i u zájemců o kombinaci obojího. Tabulka 2: Zájem o frekvenci seminářů u zájemců o semináře prezenční formou Hodnoty v %
Jednodenní seminář Dvoudenní seminnář
Jednou týdně 0 0
Jednou za dva týdny Jednou za měsíc Méně často 62,5 0
31,2 66,7
6,2 33,3
Zájemci o samostatné semináře (16 respondentů) studia by dali přednost absolvování jednodenního semináře jednou za dva týdny nebo dvoudenního semináře jednou za měsíc. I v dalších případech se ukazuje tendence k delší časové prodlevě mezi jednotlivými semináři než naopak. Tabulka 3: Zájem o frekvenci seminářů u zájemců o semináře kombinovanou formou Hodnoty v %
Jednodenní seminář Dvoudenní seminnář
Jednou týdně 11,9 0
Jednou za dva týdny Jednou za měsíc Méně často 35,7 11,9
45,2 52,4
7,1 35,7
Zájemci o kombinaci obou forem výuky (42 respondentů) by dali přednost pořádání seminářů jednou za měsíc, a to jak jednodenních, tak i dvoudenních.
Shrnutí a závěr Dotazovaná skupina se skládala především z pracovníků vysokých škol a vysokoškolských knihoven. Na základě výsledků dotazníkového šetření vyšlo najevo, že většina dotazovaných má zájem o další vzdělávání a zúčastnila by se vzdělávacích akcí v oblasti IV. Okolo poloviny respondentů již absolvovalo nějaký vzdělávací kurz v této oblasti. Většinou se jednalo o kurzy pořádané IVIGem. Mezi respondenty je největší zájem o oblast nových médií v informačním vzdělávání. Většina dotazovaných by zvolila absolvování série po sobě jdoucích seminářů s možností zisku certifikátu MŠMT, a to nejlépe formou kombinace seminářů a on-line výuky. Mezi preferovaná místa konání seminářů patří Brno, Praha a Olomouc. Zájemci o kombinaci by preferovali semináře pořádané jednou za měsíc, zájemci o čistě prezenční výuku by v případě jednodenních seminářů preferovali výuku jednou za dva týdny a v případě dvoudenních seminářů jednou za měsíc. Většina dotazovaných je ochotná věnovat on-line výuce 1-5 hodin týdně.
Spluúčast na průzkumu Mgr. Iva Zadražilová Bc. Jan Zikuška Mgr. Ladislava Suchá Monika Machovská Martina Snížková Tereza Honsová