STAN NOVINY
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
VSKÝ MORA
Rok 2014 rok p íle itostí pro v echny / str. 2-3
Projekt Podpora meziobecní spolupráce / str. 3-4
KRAJ
20 í .1/
JIHO
vydán
Ohlédnutí Dobrovolný svazek obcí Ti novsko / str. 5-6
Vranovsko ve stínu rakouských v trník ? / str. 7-8
14
Hledání silných témat pokra uje N kolik m síc se scházíme a debatujeme. Debatujeme o tom, ím bychom mohli oslovit na e voli e, na e p íznivce a na e leny. V minulosti jsme m li krásné a nosné téma RUD neboli rozpo tové ur ení daní. Krom pár starost z SSD a ODS, kte í byli zvyklí poslouchat vedení stran, tehdy ovlivn ných kmotry, lobisty a zástupci ty velkých m st, RUD podpo ili v ichni starostové v R. Výsledky jsou u znát. Nár st p íjm obcí je znatelný a tak m eme konstatovat, e to stálo za tu námahu. Ale co dál? ím chceme zaujmout potencionální voli e? Jako starostové, zastupitelé a p íznivci hnutí máme k e ení obrovskou kálu problém . V minulosti se na i zástupci v PS Parlamentu R museli zaobírat vnit ními problémy vládní koalice. To jim sebralo spoustu sil a mnohdy i chuti k e ení problém , které by mohly zajímat obce a m sta. Také starostové, kte í byli ochotni reagovat na výzvy k podpo e RUDu, jakoby u byli spokojeni s tím, e pen z je více a není nutné u nic e it. ivot jde dál, ale jde tam, kam bychom si p áli? V poslední dob se na nás n jak hrnou informace zvlá tní, zará ející a nep íjemné. ím dál více za íná být JIHOMORAVSKÝ KRAJ
nebezpe né stát se zastupitelem. S trestními oznámeními na starostu a zastupitele se roztrhl pytel. Ka dé rozhodnutí zastupitel je kriminalizováno a jsou podávána trestní oznámení. Dá se to pochopit v situaci, kdy si zastupitelé rozeberou za pusu obecní pozemky nebo jinak kradou. Ale pokud n co zastupitelé rozhodnou, opozici se to nelíbí a zastupitelé jsou kriminalizováni nebo alespo ti, co hlasovali jinak, ne se p edpokládalo, potom je n co patn . Ú edníci si vykládají zákony tak, jak se jim to hodí. Nap íklad dle výkladu ú ednice na krajském ú ad je pojem zpevn ná komunikace, komunikace, která je postavená dle norem, ádn zkolaudovaná a má v echny parametry dle norem. Dolo it to ov em nedoká e. e m e být zpevn ná místní komunikace recyklátem, není pra ná a je dostate n pevná, nebere ú ednice v potaz. A tím vzniká obcím problém. P i stavb RD musí být dle stavebního zákona sjezd z pozemku, na kterém d m stavíte, napojený na zpevn nou, ve ejn p ístupnou komunikaci. Ú edníci si to upravili na zkolaudovanou komunikaci s parkovi ti, výhybnami, to nami atd. A tak nyní nepovolí výstavbu dom v lokalit , kde je sice 50 let zpevn ná komunikace, ale proto e není asfaltová nebo ze zámkové dla by, neuznávají její existenci. pokra ování na str. 2 /1
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
J
Ý KRA
RAVSK
O JIHOM
Hledání silných témat pokra uje pokra ování ze str. 1
A t chto problém máme na obcích stovky. P imlouval bych se tedy, abychom se v na em hnutí vrátili k zásadním otázkám, které jsou pro obce a m sta d le ité. Pomáhejme starost m a zastupitel m. I kdy jsem zásadn pro lustrace, zvlá t u tak vysokých politik , kte í rozhodují o na í zemi, zárove jsem p esv d ený, e energie vkládaná do debat o tom, jestli je n kdo estébák, je opravdu zbyte ná. I v minulosti se e ily V ci ve ejné, pr vihy politik , jestli bude hejtman na dvou idlích, jestli vedení brn nské TOP 09 spolupracovalo s odvolanou editelkou Ú adu práce a nechávalo si vyplácet odm ny. I v dob , kdy projekt s názvem Místní sociální slu by, o kterém spoustu starost pochybovalo a který m l stát 70 milion , který po kozoval stávající sí Charity a nakonec stál místo i editelku ÚP.
meziobecní spolupráce, o které se jsou zde hned dva p ísp vky. Nebo jak ekologové z Rakouska cht jí zvelebit Vranov. Jaroslav alkovský starosta obce Zbý ov
Máme ur it d le it j í a zajímav j í témata. Nap íklad
Rok 2014 rok p íle itostí pro v echny Rok 2014 je rokem p íle itostí. Pro nás jako jednotlivce, pro na e hnutí STAN, pro m sta a obce, eskou republiku, ale také Evropu a sv t. Ve sv t se rozevírají n ky mezi bohatými a chudými, v n kolika státech zu í ob anské války, ke zdravotní pé i nebo alespo nezávadné pitné vod se stále nedostane více ne miliarda lidí. Ale kdy se podíváme pozorn ji, vidíme i nad ji. Nejbohat í lidé sv ta v nují stále hojn ji sv j majetek na dobré ú ely, jsme schopní vyráb t levnou elekt inu, lépe vzd lávat d ti celého sv ta, léka ská v da p ekra uje hranice zázrak prakticky denn a ka dý rok také klesá po et diktatur a diktátor na planet Zemi. P íle itostí pro sv t (OSN, státy, NGOs, nás samé) je ka dý rok zvý it procento lidí, kte í budou ít ve svobod , bezpe í a s dostupnou zdravotní pé í. Evropskou unii ekají volby do Evropského parlamentu. 2/
Je na sv domí ka dého politika z ka dé jednotlivé zem , jak se k mandátu postaví. Zda jako pan Ransdorf nebo aktivn . Na eské strany bych cht l apelovat, aby do EP nevysílali vyslou ilé kariérní politiky, nezvolené do stranických funkcí, nýbr osobnosti s opravdovým a hmatatelným programem. To je velká p íle itost. Vysílat do federální Evropy ty nejlep í z nás. V t inu legislativy p ejímáme z EU. Tak a je to legislativa opravdu kvalitní a pomáhá v em Evropan m. Ve volbách do Poslanecké sn movny Parlamentu R jsme sice prohráli, ale nijak drtiv . Nevypadli jsme z parlamentu, nýbr stali se d stojnou opozicí. Doufám, e jí budeme. Být dobrou opozicí je mo ná stejn d le ité jako být dobrou vládou. Vlád slo ené z na ich názorových oponent p eji úsp ch. Opravdu ze srdce. Nechci, aby se historicky znemo nili. Chci dobro pro tuto zemi. pokra ování na str. 3
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Rok 2014 rok p íle itostí pro v echny pokra ování ze str. 2
A kdy se pánové Sobotka, Babi a B lobrádek stanou tou nejlep í eskou vládou, budu jenom rád. Pomohou tím i nám. Budeme se muset o to víc zlep it, abychom je p í t porazili. To je p íle itost pro STAN. Pro v echny ostatní jsou to p edev ím leto ní komunální volby. N kte í z nás mandáty obhajují, n kte í o n usilují poprvé. Jinak se d lají volby na malé vesnici, jinak ve m st . V ude ale platí stejná pravidla. Usp je lov k s integritou, pracovitý a pracující, se zájmem o obec a osudy svých spoluob an . Takový lov k je schopen usp t i proti velkým stranám a jejich silnému finan nímu zázemí.
A to bych nám v em p ál. Nejen len m a sympatizant m hnutí STAN, ale v em lidem dobré v le. Abyste byli v roce 2014 zdraví Vy i va i blízcí, abyste se dokázali vyrovnat s t kostmi ivota a p es p eká ky zamí ili ke hv zdám. Abychom spole nou prací pomohli svým obcím i republice. Pamatujme, e p íle itosti na nás ekají ka dý den.
Jakub Krainer
Projekt Podpora meziobecní spolupráce Do projektu meziobecní spolupráce se podle dostupných informací zapojilo mnoho obcí (ORP) p ípadn Dobrovolných svazk obcí. Povinná témata Kdo by náhodou nev d l, o co se jedná, tak jde o projekt SMO R, jeho výsledkem mají být p edev ím konkrétní výstupy a to v oblastech základního kolství, sociálních slu eb a odpadového hospodá ství. Volitelné téma V t chto dnech mnozí z t ch co se zapojili, dostávají dotazníky. Jde v p evá né v t in o otázky a hodnocení spolupráce mezi sousedícími obcemi, smysluplnosti a funk nosti mikroregion . V podstat logické a smysluplné dotazy. P esto je jeden dotaz, p i kterém jsem se zastavil. V podstat jde o zhodnocení mo nosti n eho podobného, jako byl svého asu institut Okresního shromá d ní. Ti slu ebn star í jist v dí, co to znamená. Dovolím si práv u této mo nosti malé zamy lení. Vzpomínám si, e jsem v té dob , a zcela jist jsem nebyl sám, nesouhlasil s ru ením okresních ú ad . JIHOMORAVSKÝ KRAJ
D vod byl jednoduchý: ím dál do centra, tím h pro obec. Vznik kraj to potvrdil a trojkové obce to mohly pouze zmírnit, ne v ak zcela nahradit. S tím souviselo i práv ji vzpomínané okresní shromá d ní. Starostové si zde krom jiného sami hlasováním rozhodovali kde, co a za kolik. To nebylo to patné. Kdy zanikly okresy (mám takový pocit, e za p isp ní dne ního pana prezidenta, jen vznik kraj v té dob vydával za své vít zství), inicioval jsem u nás vznik dobrovolného svazku obcí. Zpo átku hlavn proto, aby se mohli potkávat a mluvit spolu o problematice lidé z obcí a m st bývalého okresu. Pomáhat si vzájemn e it problémy, konzultovat, vym ovat zku enosti. To bylo to podstatné, co nám v em po zániku okres tak n jak chyb lo. asem se ukázalo, e DSO m e být p ínosem pro své leny i v mnoha dal ích oblastech. Pokud jde o samotný projekt meziobecní spolupráce, a si ji o n m myslíme cokoliv, svým zp sobem smysl má. Nastavuje pravidla a specifikuje oblasti, v ní by obce mohli najít spole nou e a pokusit se n které zále itosti nejen spole n e it, ale i zjednodu it. Jde o to, jak to kdo pokra ování na str. 4 uchopí a doká e prom nit. /3
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
J
Ý KRA
RAVSK
O JIHOM
Projekt Podpora meziobecní spolupráce pokra ování ze str. 3
Je dob e, e projekt sleduje rovn zkvalitn ní ve ejné správy a její p iblí ení a následn pak i udr ení co nejblí e ob an m. Výhodou je, e SMO R poskytuje projektovým partner m organiza ní, právní ale i finan ní pomoc, nemluv o bezchybném profesionálním servisu. Na druhé stran , nebu me naivní. V mnoha p ípadech, cht lo by se íct v drtivé v t in , projekt vyu ili p evá n i Místní ak ní skupiny. Díky n mu m ou n jak p e ít do dal ího programovacího období, kdy u nebylo domy leno, e ne bude spu t no nové programovací
období (2014 - 2020), n kdo musí administrovat i b ící, ivé projekty. To si myslím, e je v naprostém po ádku. V ci nejsou ani erné ani bílé, ale barevné. A tohle není na závadu. Práv naopak. Výsledkem by p i tro e snahy mohl být návod, jak obce m ou mezi sebou dob e spolupracovat, p i em východiskem k tomu se jim stane jejich vlastní diskuse. A pokud je pravdou tolikrát proklamované, e se v ádném p ípad nejedná o postupné slu ování malých obcí, za pokus to jist stojí. Jozef Pavlík, místop edseda STAN JMK
Dr me si svá témata Sly el jsem, e se asto íká, e peníze le í na zemi. Nevím, zda to tak je v n jakém v t ím rozm ru, ale budeme-li se bavit v metaforách, tak tam jist le í i spoustu kvalitních témat, která se dají uchopit a zrealizovat. asto p emý lím, jak je mo né, e jsme dokázali prosadit RUD, ale nedokázali jsme to v bec politicky prodat. A co víc, nedokázali jsme ani lidi p esv d it o tom, e je to dob e p edev ím pro n a jejich obce. Jist , bylo to v období po ínající nebo i ji probíhající krize a to mnozí m li a dodnes mají starosti sami se sebou. P esto bylo málo sly et o tom, jak tenhle zákon je opravdu pro rozvoj m st a vesnic d le itý. Kdy mám být up ímný, mám dokonce pocit, e slova o tom, e sociální demokracie nep ipustí da na tichá vína, jsme sly eli víc a d razn ji, i kdy bylo jasné, e da nebude. Lidem se prodávala iluze, zatímco opravdové zbo í jim nebylo nabízeno s dostate nou razancí. Kdysi jsem navrhoval, abychom se pokusili ud lat maximum pro p ímou volbu starost , nebo alespo s nep im eným propo tem. Bylo mi e eno, e to není jednoduché, e se sice na tom pracuje, ale e chybí politická v le. Kdo jsou ti, co tu v li nem li? Dnes sledujeme Hnutí nezávislých, (to jsou ti, i díky nim jsme 4/
ztratili ve volbách) jak p icházejí s iniciativou a peticí za lep í propo et a p ímou volbu v ech zastupitel . Netva me se, e nejsou témata. Je jich kolem nás nespo et. Jen je zvednout. Nevím kolik z nás má osobní zku enost nap . s kancelá í pojistitel , která v mnoha p ípadech a nesmysln ztrp uje ivot ob an m této zem . A sta í málo. P ipravit zm nu zákona, která napraví tuto zále itost. A takhle by se dalo pokra ovat. Zcela ur it ka dý z nás najde ve svém a blízkém nebo vzdálen j ím okolí problémy, která pot ebují e ení a zleh í lidem ivot. asto jsou témata nejen krajská, ale i celostátní. Poj me to zkusit. Ne to za nás op t ud lá n kdo jiný a my se zase budeme jen divit.
Jozef Pavlík místop edseda STAN JMK
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Ohlédnutí Dobrovolný svazek obcí Ti novsko Dobrovolný svazek obcí Ti novsko byl zalo en v roce 2004 a po zm n okresních hranic a p íchodu obcí z okresu ár nad Sázavou do okresu Brno - venkov m l v roce 2007 celkem 42 lenských obcí. P edm tem innosti svazku je ochrana a prosazování spole ných zájm a spolupráce p i rozvíjení inností. K dne nímu dni se lenská základna sní ila, aktuální stav ítá 36 lenských obcí.
Jaké jsou nejvýznamn j í akce DSO? Svazek podpo il iniciativu obcí z okresu ár nad Sázavou p i vytvá ení kraj a p echodu t chto obcí do Jihomoravského kraje, kam spádov i historicky pat í. Prioritou bylo i vyslovení spole né podpory v otázce zachování ti novské nemocnice. Jediným v t ím projektem, realizovaným svazkem obcí, byl projekt pro komplexní informa ní a naviga ní infrastrukturu regionu Ti novsko pro turisty, realizovaný v roce 2011. M eme být s dosavadními výsledky práce spokojeni? Za 10 let innosti svazku je to alostn málo. V echny obce regionu e í stejnou problematiku dle svých mo ností a po svém. Spole n se mohla e it spousta oblastí a aktivit, jako nap íklad zachování a opravy kulturního d dictví, spole ná ochrana ivotního prost edí, koordinace a podpora významných investi ních akcí regionálního významu. Plní Ti nov jako sídlo ORP a p irozené spádové regionální centrum svoji roli? Pokud se podívám po ostatních regionech a porovnám se zku enostmi z obdobných center, tak musím konstatovat, e ur it je co vylep ovat. M sto samoz ejm plní svou funkci pro obce z hlediska státní správy, chybí zde v ak p idaná hodnota v podob poradenského JIHOMORAVSKÝ KRAJ
servisu pro obce. A to se týká p edev ím spole ného postupu p i obnov a financování regionálního rozvoje venkova. Co je cílem projektu Podpora meziobecní spolupráce? Cílem Projektu, který byl od leto ního roku na území ORP Ti nov spu t n, je vytvo it podmínky pro rozvoj dobrovolné spolupráce obcí, a to p edev ím v oblastech jejich samostatné p sobnosti. Byla vytipována t i témata, která se týkají v ech ob an - p ed kolní výchova a základní kolství, zaji t ní sociálních slu eb a odpadové hospodá ství. V jiných zemích spolupráce probíhá úsp n , pro se o to nepokusit i u nás? Chceme navázat na p edchozí zku enosti a zúro it snahy, které probíhají s men í i v t í intenzitou ji od po átku 90. let a vyústily ji v adu p íklad dobré praxe. Jaké jsou p ínosy projektu z hlediska jednotlivých typ obcí? Jak ukazují asto zmi ované p íklady z Francie, kde se formují spole enství obcí jak na úrovni metropolí, m st, tak i nejmen ích obcí, je meziobecní spolupráce p ínosná pro v echny velikostní kategorie obcí. P esto e idea Projektu staví na rozvoji ur itého území, na kterém se podílí obce daného území spole n , lze v podmínkách R p edpokládat, e fungující systémová meziobecní spolupráce bude mít z dlouhodobého hlediska nejv t í u itek zejména pro men í obce. Po kejme v ak se záv ry a na výsledky projektu. Jaká je souvislost projektu s p ípravou na dal í programovací období EU? Realizace Projektu nemá p ímou vazbu na dal í programové období EU. Faktem ale je, e bez zpracovaných analýz a relevantních dokument nelze v sou asné dob argumentovat ... pokra ování na str. 6 /5
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
J
Ý KRA
RAVSK
O JIHOM
Ohlédnutí Dobrovolný svazek obcí Ti novsko pokra ování ze str. 5
... jak sm rem k národním dota ním zdroj m, tak ani t m z Evropy. Zpracované dokumenty se tak mohou stát v rámci p ípravy na p í tí programovací období základem pro p ípravu integrovaných plán rozvoje území ORP, co je jeden z mo ných nástroj , zakotvený ve schválené Strategii regionálního rozvoje R. Jaká je základní role smluvního partnera SMO R p i realizaci projektu? Smluvní partner Svazu zajistí výb r a zam stná minitýmy (3-4 osoby) v území správního obvodu Ti nov, které budou p sobit p i podpo e meziobecní spolupráce. P íslu ní pracovníci pod metodickým vedením zpracují dokumenty za dané území, zorganizují dv velká setkání zástupc obcí k projednání p ipravených dokument , zajistí podmínky pro pr b nou komunikaci zástupc obcí v území v etn sb ru a vyhodnocení informací pro rozhodnutí o form budoucí meziobecní spolupráce. K emu budou slou it podklady, které budou v rámci projektu zpracovány? Týmy pracovník v území zpracují pod metodickým vedením Svazu základní dokumenty, které popí í, jaká je sou asná situace v jednotlivých územích správních obvod ORP z hlediska zaji ování základních ve ejných slu eb. Dále definují pot eby, které vyplývají jak z demografického vývoje, tak ze specifik konkrétního území a nastíní mo né varianty e ení v oblasti meziobecní spolupráce. Tyto dokumenty budou slou it jako podklad pro diskuse zástupc obcí nad mo nými variantami spolupráce. Od neformálního shromá d ní starost a po institucionalizovanou podobu meziobecní spolupráce formou specifického svazku obcí. Bude zále et jen na zástupcích obcí v daném území, pro kterou z variant se rozhodnou. 6/
Jaká je role tzv. motivujících starost , kte í cht jí podpo it my lenku meziobecní spolupráce v území? Projekt po ítá se zapojením silných osobností, které ponesou my lenku meziobecní spolupráce ve svém správním území, kde se tak budou podílet na úsp nosti projektu. Úkolem tzv. motivujícího starosty je zajistit komunikaci mezi starosty a zastupiteli jednotlivých obcí p i formování meziobecní spolupráce, spolupracovat s realiza ním týmem v území, í it informace o cílech projektu a motivovat vedoucí p edstavitele obcí k zapojení do projektu a k podpo e rozvoje meziobecní spolupráce na úrovni jejich území ORP. U motivujícího starosty se tedy o ekává, e jde o uznávanou osobnost v území, má p ehled o situaci v území a p edev ím má schopnost p esv d it své kolegy o smysluplnost i spolupráce obcí. S jakými partnery bude DSO spolupracovat? Hlavními partnery pro tým meziobecní spolupráce je p edev ím 59 obcí celého správního obvodu Ti nov. V území zárove pracuje 5 mikroregion , jejich zku eností je také t eba vyu ít. Od lo ského roku je zde i n kolik místních ak ních skupin. Budeme preferovat spolupráci p edev ím s t mi subjekty, které se budou chtít aktivn podílet na rozvoji nejenom m sta Ti nova, ale p edev ím celého regionu Ti novsko.
Radomír Pavlí ek místop edseda STAN JMK
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Vranovsko ve stínu rakouských v trník ? Dolnorakouské a jihomoravské ob anské iniciativy bijí na poplach. V lesích na samotné hranici bilaterálního Národního parku Podyjí / Thayatal plánují t i p íhrani ní rakouské obce Hardegg, Weitersfeld a Langau vystav t V trný park Sever (Windpark Nord). Celkem zde má vzniknout 26 a 31 v trných elektráren, ka dá o vý ce sloupu 150 metr s vrtulí dosahující vý ky 200 metr , a to na plo e 600 hektar ! U jen z pohledu na mapu rozmíst ní elektráren a p i uv dom ní si geomorfologického len ní krajiny v této oblasti je jasné, e V trný park Sever bude zna n viditelný na drtivé v t in území Vranovska a Bítovska. Nejbli í v trníky p ímo u moravsko-rakouské hranice budou vzdáleny pouhý jeden kilometr od zástavby afova! Dosavadní dominanty krajiny, kostelní v e, nep esahují vesm s vý ku 35 metr ! Jak asi budou p sobit dvousetmetroví v trní ob i v porovnání se starou kulturní krajinou p evzatou po minulých generacích?
Poplach je tedy oprávn ný Ve spolupráci s vranovskými hoteliéry jsme umístili na internet petici, která za pouhé t i týdny nasbírala více ne 3.300 podpis od ob an z celé eské republiky i ze zahrani í. Na 29. ledna jsme také svolali spole n se starostou Lubomírem Vedrou z Vranova nad Dyjí starosty v ech obcí z pohledov dot ené oblasti. Bylo podepsáno spole né prohlá ení adresované odpov dným ú ad m (Ú ad zemské vlády Dolního Rakouska, Krajský ú ad JmK, Ministerstvo P R, eská ambasáda ve Vídni). Dovolím si z tohoto prohlá ení ocitovat hlavní d vody na eho nesouhlasu: Lokalita p ímo sousedí s mikroregiony Vranovska a Jemnicka, které jsou ji od konce 19. století vyhledávanými cíli letních dovolených, s adou cenných p írodních scenérií ... pokra ování na str. 8
Takto by mohl degradovat oblíbený pohled na barokní perlu Podyjí vranovský zámek.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
/7
JIHOMORAVSKÝ KRAJ Tajemník Jihomoravské krajské organizace Jaroslav alkovský / e-mail: ouzbysov@politavi.cz / telefon: +420 603 223 531 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / I : 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz / telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 editelka hlavní kancelá e: Veronika Vendlová / telefon: +420 777 326 333
Jak se stát p íznivcem hnutí Starostové a nezávislí? P ipojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulá naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas. O p ijetí registrovaného p íznivce rozhoduje krajský výbor.
www.starostove-nezavisli.cz
http://twitter.com/STANcz
www.facebook.com/starostove
Vranovsko ve stínu rakouských v trník ? pokra ování ze str. 7
... a historických památek z oblasti lechtické a církevní architektury. Hosté z celé eské republiky i ze zahrani í sem ka doro n p ijí d jí p edev ím jako do venkovské a p írodní lokality. Jedine nost t chto míst podtrhuje mno ství vyhlídek s p irozeným p írodním pozadím bez ru ivých element moderní civilizace. Práv neporu ená p íroda, krajina a památky jsou hlavní devízou na í oblasti. Vzhledem k absenci pr myslu a extenzívního zem d lství jsou zdej í ob ané, které demokraticky zastupujeme, ve velké mí e závislí práv na cestovním ruchu a na podnikatelských aktivitách s ním spojených. Vzhledem k obrovským vertikálním rozm r m v trných elektráren by se v p ípad realizace vý e uvedeného zám ru stal dominantou p evá né v t iny vyhlídek a scenérií práv plánovaný V trný park Sever. Blízkost a zejména viditelnost obrovských technicko-pr myslových staveb zásadn zm ní celkový ráz krajiny. Dálkové pohledy do krajiny by ji nemohly být objektem atraktivních fotografií umís ovaných na prospekty lákající k náv t v oblasti. Obáváme se, e realizací uvedeného zám ru utrpí celé renomé na í oblasti jako to významné rekrea ní destinace. V d sledku toho poklesne prosperita podnikatelských subjekt v oblasti cestovního ruchu, a tím pádem povede k zvý ení ji tak nep íznivé 8/
nezam stnanosti v na em regionu. V dlouhodobé perspektiv m e v trný park podvázat ivot celé oblasti a akcelerovat vylid ování regionu jihozápadní Moravy. Upozor ujeme, e situace na rakouské stran Podyjí nebude v tomto ohledu odli ná. Nezbývá tedy ne doufat, e tento nebývale ostrý nesouhlas se zám rem v trného parku t sn za moravsko-rakouskou hranicí bude mít pat i nou odezvu a bude zohledn n ve v ech následných povolovacích ízeních. Klí ovým je zejména mezinárodní ízení SEA, které v této v ci ji vloni zahájilo pra ské ministerstvo ivotního prost edí. V nejbli ích dnech budeme také ve spolupráci s rakouskými odp rci stavby na e stanoviska medializovat v Rakousku.
Ji í Kacetl zastupitel m sta Znojma, len Okra lovacího spolku ve Znojm
STAN NOVINY
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
BRIKA
TNÍ RU Á T S O EL
Jak kandidovat v komunálních volbách 2014? / str. 2
Starostové: první rok na kraji / str. 5-6
20 í .1/
C
vydán
Komunální volby krok za krokem I. / str. 6-7
Pozvánka na VI. sn m / str. 8
14
Pro (znovu) kandidovat aneb Malé zamy lení nad rolí komunální politiky Struktura politické reprezentace má tvar klasické pyramidy: nejvíce lidí se jí ka dodenn v nuje na té nejni í úrovni, na obecních a m stských ú adech, ale nejd le it j í a nejsledovan j í rozhodnutí iní n kolik desítek lidí na pomyslné pi ce (kte í, jak ov em víme, nedosahují v dy práv pi kových kvalit). Co se tý e zájmu o práci v politice, n kdy se zdá, jako by se ta pomyslná pyramida trochu p evracela. Nejsnáze se v dy hledají zájemci o místa na kandidátkách do parlamentních voleb. P esv d it n koho o smysluplnosti práce pro obec bývá naopak n kdy dost obtí né. O to více si vá ím v ech, kdo asto i opakovan úsp n kandidují v komunálních volbách a pracují dennodenn pro své obce. Kdo e í v echno, co zam stnává i politiky naho e: nezam stnanost, dopravní obslu nost, infrastrukturu, romskou problematiku, vzd lání, zdravotní pé i, podporu kultury Jen s mnohem men ími lidskými i finan ními zdroji. Sám vím, jak je to n kdy t ké. Ale také v téhle armád obecních zastupitel , starost a místostarost vidím obrovskou nad ji pro budoucnost. Obroda politické kultury toti nep ijde shora. Nezachrání to ádný politický mesiá , a u se jmenuje Bárta, Babi nebo Okamura. Zm nu musejí p inést a p iná ejí - politici, kterým lidé vidí do talí e . Jestli e usp jí jako komunální politici a starostové, je to vysoká záruka jejich CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
schopností a také morální integrity, díky které snáze odolají známým nástrahám politiky krajské nebo parlamentní. Hnutí Starostové a nezávislí vsadilo práv na takové lidi. Na Vás. I p esto, e n kte í zástupci na eho hnutí v etn mne jsou poslanci parlamentu, co nám pomáhá prosazovat ivotn d le ité zájmy obcí, jako je RUD, regulace hazardu a odvody z n j, udr itelnost regionálního kolství, zachování po t atd., t i t na eho zájmu je stále v regionech a obcích. P edev ím proto, e obec, spolu s rodinou, má být první instancí pomoci a podpory; teprve kdy rodina a obec své mo nosti vy erpají, a zasahuje stát. Ten ov em musí rodinám a obcím dát dostate nou volnost, prost edky a kompetence, aby ú inn pomáhat mohly, dokud jsou problémy malé a e itelné. P eji Vám hodn sil a t stí p i e ení problém malých i t ch v t ích.
Petr Gazdík /1
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
Jak kandidovat v komunálních volbách 2014? V srpnu 2014 budou podávány k registraci tisíce kandidátních listin pro komunální volby. Voli i budou op t rozhodovat o tom, kdo bude spravovat na e obce a m sta na dal í ty i roky. Je brzy se na tyto volby p ipravovat ji dnes? Ne, jist e ne. Ka dý ob an m e kandidovat ve volbách do místního zastupitelstva a podílet se na správ svého m sta / obce. Hnutí Starostové a nezávislí proto soustavn zve ob any k aktivní ú asti ve volbách, na správ na ich region . P ivádíme do komunální politiky nové tvá e, podporujeme ty osv d ené a zku ené. Ji dnes se na nás obracíte s mnoha dotazy ohledn p ipravovaných voleb. Proto jsme pro vás p ipravili n kolik u ite ných rad a informací, které by nem ly ujít va í pozornosti. Hnutí Starostové a nezávislí poskytne v komunálních volbách svým len m a registrovaným p íznivc m podporu: poradenskou a organiza ní (rovn právní poradnu pro volby) propaga ní a grafickou finan ní p ísp vky na zabezpe ení voleb Rozsah podpory se odvíjí od prost edk , které získáváme podle zákona na na i innost. Hnutí v ak plánuje
vynalo it na komunální volby v leto ním roce ástku kolem 5 mil. K , které budou slou it na zabezpe ení vý e uvedených inností. Konkrétní rozpo et hnutí bude p ipraven v ervnu a je odvislý i od výsledku voleb do Evropského parlamentu. V íme, e spolupráce a podpora bude p ínosná a pom e dobré v ci. Cht l bych rovn v echny leny a registrované p íznivce s právem delegáta sn mu pozvat na VI. celorepublikový volební sn m hnutí Starostové a nezávislí dne 28. b ezna 2014 v Pr honicích u Prahy (hotel Floret). Na na em sn mu budeme nejen volit vedení hnutí na dal í t i roky, ale té diskutovat o komunálních a evropských volbách a s nimi souvisejícími tématy, v nich hnutí chce prezentovat své programové sm ování.
T íme se na setkání s Vámi.
Stanislav Pol ák místop edseda hnutí
Deset nej ast j ích otázek ke komunálním volbám 2014 1 Hodláme kandidovat v obecních volbách v íjnu 2014. Musíme sbírat pod petici podpisy ob an ? NE, hnutí Starostové a nezávislí m e podepsat vámi sestavenou kandidátku. Nebudete tak pot ebovat podpisy ob an pod petici, abyste mohli kandidovat. 2 M eme si zvolit, jaký chceme název na í kandidátky v obecních volbách, kdy budeme kandidovat s razítkem hnutí Starostové a nezávislí? ANO, zákon umo uje, abyste si jako sdru ení nezávislých kandidát a politického hnutí zvolili sv j název kandidátky, která pak bude tímto názvem ozna ena i na volebním lístku. Je tedy mo né, aby se kandidátka, podepsaná hnutím pokra ování na str. 3 Starostové a nezávislí, nazývala nap . Za obec krásn j í , Sportovci a v ela i atd. 2/
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Deset nej ast j ích otázek ke komunálním volbám 2014 pokra ování ze str. 2
3 Musíme být leny hnutí Starostové a nezávislí, abychom mohli v obecních volbách kandidovat? NE, hnutí není zalo eno na lenském principu. M ete kandidovat jako nestraníci nebo jako p íznivci hnutí. Tímto z stává p íznivec nezávislou osobou bez politické p íslu nosti a toto nestranictví pak m e mít vyzna eno rovn na kandidátní listin . 4 Mohu se stát je t
lenem hnutí Starostové a nezávislí?
V sou asné dob se ka dý, kdo souhlasí s programovým sm ováním hnutí, m e stát registrovaným p íznivcem, o p ihlá ce rozhoduje krajský výbor starost . Posta uje vyplnit jednoduchý formulá registrovaného p íznivce. lenství v hnutí je zpravidla ud lováno po 2 letech, kdy se zájemce o lenství stal registrovaným p íznivcem. 5 Mohou být na kandidátce, kterou zast e í hnutí Starostové a nezávislí, uvedeni i lenové jiných stran? ANO, stanovy umo ují i tuto mo nost. Sestavení kandidátky je odpov dností lidí v míst . D razn se v ak ádá neumís ovat na kandidátky leny KS M i jiných extremistických stran. 6 M eme u nás postavit více kandidátek? Mohou být postaveny samostatné kandidátky, jedna Nezávislí pro obec , podepsaná hnutím Starostové a nezávislí, a druhá nap íklad jiným hnutím? ANO, je to pouze na va í strategii, jakou zvolíte pro volby. Obecn platí, e je dobré, pokud si voli m e vybírat z v t ího mno ství kandidát . V p ípad zájmu jsme schopni zprost edkovat zast e ení dal ích kandidátek ve va em m st i obci, pokud se rozhodnete spole n s dal ími zájemci podat vícero kandidátek. Je rovn mo né, aby v míst byla postavena kandidátka Nezávislých kandidát podepsaná hnutím Starost a nezávislých a vedle ní i dal í kandidátka nezávislých kandidát . Hnutí vám m e pomoci podepsat kandidátku dal ím partnerským subjektem. V ka dém p ípad v ak je t eba tento spole ný p edvolební postup dohodnout v daném míst . 7 U nás v míst bude kandidátku sestavovat i TOP 09. Musíme sestavit jednu spole nou kandidátku? NE, m ete sestavit vlastní kandidátku nezávislých. Mohou tak kandidovat dv i více kandidátek paraleln . Je v ak nezbytné o volební strategii jednat s t mito dal ími partnery (TOP 09 i jinými nezávislými uskupeními). 8 Kdo mi podepí e kandidátní listinu pro obecní (m stské) volby a musí ji n kdo schvalovat? Na místní úrovni kandidátní listinu nikdo neschvaluje. Je tedy na starostovi i místním koordinátorovi v p ípad , jak si sestaví kandidátní listinu. Snahou hnutí je p ivést do komunální politiky co nejvíce ob an . O kvalit jednotlivých kandidát rozhodnou ob ané ve volbách, kte í nejlépe v míst své kandidáty znají. Proto hnutí neprovádí ádné lustrace i schvalování místních kandidátek. Sestavenou kandidátku podepí í v kraji zmocn ní p edstavitelé hnutí. pokra ování na str. 4
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
/3
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
Deset nej ast j ích otázek ke komunálním volbám 2014 pokra ování ze str. 3
9 Jakou konkrétní pomoc pro komunální volby od hnutí získám? Hnutí uhradí slu by gra cké agentury, která p ipraví vzory jednoduchých tiskovin pro obce a m sta. Do t chto vzor si snadno budete moci vepsat svoje texty, vlo it své obrázky (p jde o p ipravené tiskoviny ve známých formátech Word - doc, Adobe - pdf). Dále bude hnutí hradit odm ny vy len ným pracovník m (gra k m) za poskytování technické pomoci a organizaci kampan (p i problémech s p ípravou a tiskem místních plakát a tiskovin). Hnutí z izuje tým odborník (právník, organiza ní mana er, tiskový mluv í a politolog) pro pomoc v e ení zvlá tních a naléhavých situací ve volební kampani. Pen ní p ísp vky budou distribuovány podle po adavk krajských organizací v limitech schválených celostátními orgány. Dal í formy podpory budou záviset od rozpo tu hnutí, který bude sestaven po parlamentních volbách. 10 Jak bude zaji t no, e za hnutí Starost a nezávislých nebudou kandidovat v r zných koutech na í zem pochybní kandidáti? Hnutí p ipraví text hodnotového Patera, s nimi budou v ichni kandidáti seznámeni a po ádáni o souhlas s ním. Chceme tím zajistit, e v ichni kandidáti budou mít jistotu základních hodnot, které vyznávají v ichni kandidáti nominovaných hnutím. Tím se hnutí chce odli it od jiných stran, které razítka pro volby dávají komukoli. Text Patera schválí celostátní sn m hnutí v b eznu 2014.
Formy kandidátních listin pro komunální volby 2014 Pro komunální volby p edev ím v obcích a men ích m stech doporu ujeme u ít formy kandidátky Sdru ení nezávislých kandidát a hnutí Starostové a nezávislí (A) anebo samostatnou kandidátku hnutí Starostové a nezávislí (B). Takté je mo no sestavit koali ní kandidátku hnutí Starostové a nezávislí a jiné strany (TOP 09 aj.) - (C). Podrobné vzory budeme zve ej ovat p ed komunálními volbami. Za obec krásn j í (A) - název
Sdru ení nezávislých kandidát a hnutí Starostové a nezávislí - forma kandidátky
Výhody net eba shán t podpisy ob an pod petici lze zvolit libovolný název takové kandidátní listiny na kandidátku lze umístit nezávislé kandidáty z ad ob an obce na kandidátce mohou kandidovat i lenové jiných stran, pokud se tak v míst dohodnete
Nevýhody zákon po aduje, aby alespo jeden kandidát byl uveden za hnutí Starostové a nezávislí, to v ak neznamená, e by musel být lenem hnutí, m e být rovn nezávislý , av ak navr en na kandidátku hnutím Starostové a nezávislí pokra ování na str. 5
4/
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Formy kandidátních listin pro komunální volby 2014 pokra ování ze str. 4
Starostové a nezávislí (B) - název
hnutí Starostové a nezávislí - forma kandidátky
Výhody
Nevýhody
net eba shán t podpisy ob an pod petici jednoduchá forma (net eba d lit kandidáty na bez politické p íslu nosti, nezávislé kandidáty ) na kandidátku lze umístit jak nestraníky, tak i leny jiných stran, pokud se tak v míst dohodnete
Za obec krásn j í (C) - název
jisté omezení p edstavuje nemo nost volby jiného názvu kandidátky (ta se pak musí v dy jmenovat Starostové a nezávislí )
koalice hnutí Starostové a nezávislí a nap íklad strany TOP 09 - forma kandidátky
Výhody net eba shán t podpisy ob an pod petici lze zvolit název volební strany na kandidátku lze umístit jak nestraníky, tak i leny jiných stran, pokud se tak v míst dohodnete
Nevýhody je t eba nechat podepsat kandidátku od zmocn ných p edstavitel obou ( i více) stran slo it j í forma (pot eba rozd lit kandidáty mezi ob strany) kandidátka je slo ena na politické struktu e
Starostové: první rok na kraji Do vedení Libereckého kraje jsme jako politické hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK) p i li s cílem prosadit i na regionální úrovni otev enou a slu nou politiku vst ícnou k obyvatel m, obcím a m st m, neziskovému i podnikatelskému sektoru. První rok byl z na eho pohledu rokem otevírání kraje ve ejnosti. Zve ej ování smluv, objednávek a faktur, rozklikávací rozpo et, transparentní ú et, zve ej ování v ech podklad pro jednání zastupitelstva a jeho on-line p enosy umo ují obyvatel m mít své CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
zastupitele a výdaje kraje pod ve ejnou kontrolou. Zru ili jsme rozdávání pen z nechvaln známé jako porcování medv da , zavedli pravidla dota ního fondu stejná pro v echny adatele. V hospoda ení kraje jsme hledali rozumná úsporná opat ení tak, aby se neomezily slu by obyvatel m kraje, které zaji ujeme. Otev ené a férové sout ení ve ejných zakázek p ineslo za rok 2013 úspory ve vý i více ne 60 milion korun. Mohli jsme tak zahájit adu investic ... pokra ování na str. 6
/5
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
Starostové: první rok na kraji pokra ování ze str. 5
... a oprav krajského majetku investovali jsme do nemocnic, silnic, kol, domov d chodc celkem 433 milión korun. Hodn úsilí a ka dodenní práce jsme v novali zaji t ní pen z na dokon ení oprav silnic zni ených povodní v roce 2010. Úsp chem je, e vláda R v ervenci 2013 poskytla kraji na tento ú el 547 milion korun, a to pouze s 15% vlastní spoluú astí z rozpo tu kraje. I tak budou povodn 2010 pro kraj a jeho rozpo et je t v letech 2014 a 2015 znamenat celkem 587 milion korun ve výdajích. Spole n s navý ením splátek dluh z minulých období to proto budou pro hospoda ení kraje obtí né roky. N které problémy se ale p ece jen e í pomaleji, ne jsme o ekávali. Nastavení systému ízení a d sledné kontroly klí ových výdaj krajských organizací nebo zavedení spole ných nákup je teprve na za átku. Zatím také nedo lo k definitivnímu rozhodnutí o budoucnosti údr by rozsáhlé sít krajských silnic II. a III. t ídy, prodlu uje se i definitivní rozhodnutí o významné
dlouhodobé zakázce na autobusovou dopravu v kraji. Po zku enostech z komunální politiky na men ím m st i z opozice v krajském zastupitelstvu musím íct, e jsem neustále srovnával. V obcích a m stech se problémy podle mého názoru e í mnohem otev en ji a zodpov dn ji ne v krajském m ítku. Kdy jsem v minulém volebním období za il, e míra neschopnosti n kterých krajských politik p esahovala snesitelnou mez, byla to pro m i moje kolegy z SLK jasná výzva: Pokusíme se v ci d lat jinak. Pova uji proto anga má starost v krajské politice za logické pokra ování komunální politiky.
Martin P ta p edseda SLK, hejtman Libereckého kraje, starosta m sta Hrádek nad Nisou v letech 2002-2012
Komunální volby krok za krokem I. Poslední komunální volby se uskute nily v roce 2010 a ty dal í se nezadr iteln blí í, prob hnou p ibli n za p l roku. P i této p íle itosti je jist vhodné nahlédnout do zákona o volbách do zastupitelstev obcí a osv it si n která základní pravidla, jimi se volby do jediného orgánu obce, který zná na e Ústava, ídí. S nejd le it j ími normami se seznámíme v lánku, do jeho prvního dílu se práv za ítáte. Za n me nejobecn ji: volby do obecních zastupitelstev se konají ve lh t po ínající t icátým dnem p ed uplynutím ty letého funk ního období p edchozího 6/
zastupitelstva a kon ící dnem jeho uplynutí. K tomu dojde v polovin íjna p í tího roku. Volby (a p edev ím jejich termín) p itom vyhla uje prezident republiky, a to nejpozd ji 90 dn p ed jejich konáním. Krátce poté kon í p íle itost p edchozího zastupitelstva významn ovlivnit podobu voleb: nejpozd ji do 85 dn p ede dnem voleb toti m e stanovit po et len zastupitelstva p í tího (tato pravomoc vyplývá ze zákona o obcích) a eventuáln také stanovit po et volebních obvod a jejich hranice. pokra ování na str. 7
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Komunální volby krok za krokem I. pokra ování ze str. 6
P itom platí, e seznam vytvo ených volebních obvod , jejich popis, po ty len zastupitelstva obce, kte í mají být v jednotlivých volebních obvodech voleni, ale také pot ebný po et podpis pro nezávislého kandidáta a sdru ení nezávislých kandidát zve ejní starosta do 2 dn po vytvo ení volebních obvod na ú ední desce, pop ípad i zp sobem v míst obvyklým. S íslem 85 se v zákon o volbách setkáme p inejmen ím je t jednou, a to v ustanovení, podle n ho pov ený obecní ú ad zve ejní na ú ední desce, pop ípad zp sobem v míst obvyklým, nejpozd ji 85 dn p ede dnem voleb seznam obecních ú ad v obcích, kde jsou z ízeny alespo dva odbory, kterým se podávají kandidátní listiny p ímo, a seznam obcí, ze kterých se kandidátní listiny podávají p íslu nému pov enému obecnímu ú adu (hovo it budeme dále o registra ním ú adu). D le ité je, e práv registra nímu ú adu se nejpozd ji do 16.00 hodin 66 dn p ede dnem voleb podávají kandidátní listiny. P edlo ené kandidátní listiny registra ní ú ad následn ve lh t od 66 do 60 dn p ede dnem voleb p ezkoumá. Nemá-li kandidátní listina pot ebné nále itosti, vyzve registra ní ú ad písemn prost ednictvím zmocn nce volební stranu nebo nezávislého kandidáta (ano, v komunálních volbách m e kandidovat jednotlivec i zcela samostatn ) nejpozd ji 58 dn p ede dnem voleb, aby závady odstranil. Pokud volební strana do 53 dn p ede dnem voleb závady neodstraní, rozhodne registra ní ú ad ve lh t do 48 dn p ede dnem voleb o krtnutí kandidáta. Nedostatky ale m e mít i celá kandidátní listina v té e lh t proto m e registra ní ú ad rozhodnout nejen o její registraci, ale p ípadn také o jejím odmítnutí, nespl uje-li nále itosti podle zákona.
postup registra ního ú adu nále itým a svá práva se rozhodnou bránit soudní cestou, p ichází v úvahu registrace i na základ rozhodnutí soudu, nejpozd ji v ak 20 dn p ede dnem voleb. Je nabíledni, e registrace je d le itým aktem mj. je podmínkou pro vyti t ní hlasovacích lístk . I kandidát, který úsp n absolvoval celou dosavadní proceduru, m e z nejr zn j ích d vod pocítit pot ebu svého pasivního volebního práva nevyu ít. A zákon mu k tomu dává p íle itost, kdy ustanovuje, e kandidát se m e do 48 hodin p ed zahájením voleb své kandidatury písemn vzdát. P itom platí, e u kandidátních listin podaných politickými stranami, politickými hnutími nebo jejich koalicemi m e do 48 hodin p ed zahájením voleb písemn odvolat kandidaturu kandidáta té zmocn nec. Zákon nicmén nemyslí jen na kandidáty, ale také na voli e. Ka dý z voli si m e v ú edních hodinách na obecním ú ad ov it, zda je zapsán v seznamu; v této souvislosti m e po adovat dopln ní údaj nebo provedení oprav. Obecní ú ad je povinen do 48 hodin adateli vyhov t nebo mu v této lh t písemn sd lit d vody, pro ádosti vyhov t nelze. Seznam voli se uzavírá dva dny p ede dnem voleb v 16.00. A pak ji p ichází s nap tím o ekávaný den voleb. Lí ení klí ových pravidel ovládajících d ní následující po zapo etí hlasování se budeme v novat v p í tím ísle. Mgr. Jan Bartoni ka
V p ípad , e volební strana i kandidát neshledají CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
/7
POZVÁNKA na VI. sn m politického hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ Pátek 28. b ezna 2014, od 10:00 hotel FLORET PRAHA - Pr honice, Kv tnové nám. 391 Navr ený program Sn mu 1 2 3 4 5
6 7
8
9 10 11
P ivítání ú astník a pozvaných host , schválení navr eného programu a jednacího ádu (10:00 10:10) Zpráva o innosti a hospoda ení za rok 2013 (10:10 10.:25) Vystoupení pozvaných host (10:25 11:00) Výsledky reformy financování samospráv RUD (11:00 11:30) Komunální volby 2014 zásadové patero, program pro komunální volby, informa ní portál Chci kandidovat (11:30 - 12:15) Volba celostátního p edsedy hnutí (12:15 - 12:30) Volební blok A: volba místop edsed hnutí (12:30 13:00) P estávka: ob d (13.00 14.00) Tisková konference: 13.30 Volební blok B: volba len p edsednictva, volených len Celostátního výboru, volba dozor í rady a revizního smír ího výboru (14:00 15:00) Volby do Evropského parlamentu v koalici s TOP 09, program pro volby do EP (15:00 15:45) Zpráva rozhodcovského a smír ího výboru a dozor í rady (15:45 15:50) Záv re ná usnesení Sn mu (15:50 - 16:00), vyhotovení zápis , ukon ení sn mu
POKYNY K Ú ASTI NA SN MU / Registrace ú astník od 9:00. Mapka ní e. VI. Sn m hnutí je v nován shrnutí innosti za rok 2013, dále pak shrnutí reformy RUD s pozitivním dopadem na financování samospráv, volbám do Evropského parlamentu a nejvíce pak komunálním volbám v roce 2014. Sn m rovn zvolí své vedení pro dal í t íleté období. Pozváni na Sn m byli zástupci r zných demokratických stran a uskupení, významné osobnosti ve ejného ivota a dále pak p edsednictvo TOP 09. Ukon ení jednání se o ekává kolem 16:00.
Ú astnický poplatek 300,- K se platí p i p íjezdu na Sn m, zahrnuje ob d a ob erstvení. Hotel FLORET ( www.floret.cz ) se nachází v Praze Pr honicích, Kv tnové nám. 391, exit . 6 z D1 (viz mapka).
Ú astnit se Sn mu je oprávn n ten, komu takové právo ur ují stanovy hnutí (delegáti sn mu ze stanov) anebo zvolení delegáti krajských sn m . Ka dý delegát Sn mu obdr í nejpozd ji týden p ed konáním Sn mu na svoji emailovou adresu dokumenty projednávané na Sn mu. Kontakt na organizátorku Sn mu: Veronika Vendlová, editelka hlavní kancelá e hnutí, 777 326 333, veronika.vendlova@stanez.cz 8/
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014