08 Ročník XXV / Cena 13 Kč
18. – 24. února 2014 / 7. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Uvnitř listu: přílohy Dobrá kniha, Perspektivy a TV program
VALENTÝN S PAPEŽEM
PERSPEKTIVY: RADOST EVANGELIA
P. KAREL SATORIA
Proč jsme církví a co má být na- Také na svatopetrském náměstí
ší prioritou? Strhující papežova exhortace odpovídá stylem, který tu ještě nebyl.
se slavil svátek zamilovaných. Svatý otec při něm chytal růži hozenou ze zástupu.
12
8–9
5
3
I
Kniha P. Marka Orko Váchy a P. Karla Satorii vyhrála literární anketu KT Dobrá kniha. S jedním z aktérů jsme hovořili.
TÉMA: POVOLÁNÍ
JIŘÍ TRÁVNÍČEK
Bílé šaty, smoking, klerika, nebo Brněnský literární historik a krihábit? Složité volbě životního povolání se tentokrát věnuje tematická dvoustrana.
tik poodhaluje tajemství našich čtenářských návyků: zkrátka co vlastně čteme a proč.
Ad limina – do Věčného města k hrobům apoštolů Chladem a deštěm uvítal Řím tři stovky poutníků, kteří po celý minulý týden doprovázeli české a moravské biskupy na jejich cestě za Svatým otcem. Příjemné předjarní počasí, jež v následujících dnech v Římě zavládlo, však přesně vystihovalo pozitivní atmosféru, která po celou dobu v českém táboře panovala. První kroky českých katolíků nemohly vést jinam než do srdce křesťanského světa – baziliky svatého Petra. Ve zdejší kryptě, do níž poutníci sestoupili zvláštním vchodem po malých schůdkách u sloupu svatého Ondřeje, pak poutníky přivítal český primas kardinál Dominik Duka. „Začínáme návštěvu u nástupce svatého Petra v podzemí svatopetrské baziliky. V této kryptě chceme vyjádřit veliký dík Petrově katedře,“ uvedl kardinál Duka. Ve své promluvě pak připomněl význam, jaký mělo papežství pro formování západní civilizace, zvláště při vzniku jejích univerzit a katedrál. „Západní civilizace je civilizací katedry Petrovy,“ prohlásil v této souvislosti kardinál. Z krypty se česká výprava přesunula zpět do nitra chrámu, k obrazu hlavního českého patrona svatého Václava. Zde poutníci zakončili první den své cesty zpěvem národní hymny. „Slyšet, jak se bazilikou svatého Petra rozléhá naše česká národní hymna, bylo mimořádně dojemné. Byla jsem z toho opravdu celá rozechvělá,“ líčila své dojmy jedna z poutnic, Alena Rosenauerová z Ústí nad Labem. (Pokračování na str. B) Čeští a moravští biskupové u hrobu kardinála Berana v podzemí chrámu sv. Petra.
Snímek Roman Albrecht
www.katyd.cz
Nakonec odcházeli všichni navýsost spokojeni
ZVEME KU POUTI TÉTO CO NEJSRDEČNĚJI VŠECHNY KATOLÍKY ČESKÉ NÁRODNOSTI, ZVLÁŠTĚ PAK UPŘÍMNÉ CTITELÉ MARIÁNSKÉ. JINÝCH NÁRODNOSTÍ NEODMÍTÁME. (Leopold Kolísek 1903)
Připojujeme se k provolání Leopolda Kolíska z roku 1903. Pojeďte s námi vzdát hold a poctu našim předkům. Při příležitosti 111. výročí první české vlakové pouti do Lurd z roku 1903 pořádá CK Aleš Kučera – Zlín
VLAKOVOU POUŤ DO LURD 2014. 23. 4. – 29. 4. 2014, cena 13 890,- Kč. info@ck-kucera.cz www.poutdolurd.cz, tel.: 777 21 21 75 Těší se na Vás tým CK Aleš Kučera – Zlín.
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
K apoštolským prahům. Takový je přesný význam slov ad limina. V čem konkrétně ale návštěva biskupů v Římě spočívá? O tom jsem si povídali s českým primasem kardinálem DOMINIKEM DUKOU.
Co je cílem návštěvy biskupů ad limina? Jednota církve se naplňuje v kontaktu s papežem a jeho úřadem. Obdobu „ad limina“ bychom mohli hledat už ve středověkých návštěvách papeže, ale jako pravidelný systém vizitace diecéze, kdy biskup jednou za pět roků má navštívit papeže a podat mu zprávu o stavu své diecéze, se tento systém ustavuje až po tridentském koncilu. V současné době se ale ad limina nechápe pouze jako úřední návštěva, ale jde o návštěvu, která je rovněž nesena vědomím církve apoštolské, tedy jako pouť k hrobům apoštolů.
než dvacet kapitol, zároveň ale nemá být delší než sto stran. Obsahuje řadu statistických údajů včetně tabulek a současně v ní má biskup vymezit priority do budoucna. Je to svého druhu inventura biskupova působení, ale nejen jeho, je to inventura života jeho diecéze. Jaký je vlastní průběh návštěvy ad limina? Přijdeme například na kongregaci pro klérus, kde se nám představí prefekt kongregace se svými spolupracovníky. Pak usedneme ke stolu, prefekt pronese úvodní proslov a následuje diskuse, během níž se nás ptá na řadu věcí a jeho spolupracovníci pak ještě kladou dodatečné otázky.
Třeba i nepříjemné? Příjemné i nepříjemné bylo už to psaní pro Řím. Při něm si člověk uvědomil, jak bohatá a aktivní je naše církev, ale také přitom každý z nás viděl, kde máme mezery. Pochopitelně, že i na ně přišla řeč.
Jaký je výstup z této návštěvy? Připravují se biskupové na tuto cestu? Papež nám předal svou zprávu. Během Půl roku před stanoveným datem musejí našeho společného setkání se pak věnoval řado Říma odeslat zprávu, která obsahuje více dě dalších otázek. Vím, že naše sdělovací pro
středky s napětím očekávaly, jak nás papež bude tepat za to, že jsme nenasytná a přebujelá církev. Papež ale na základě materiálů, které měl k dispozici, věděl, že zákon o majetkovém narovnání z nás bohatou církev nedělá, a zastal se nás. K tomu bych jen dodal, že když jsem si prohlížel biskupskou konferenci, neviděl jsem nenasytné preláty. Viděl jsem tam muže, kteří se blíží zralému věku, všichni z nich pocházejí z rodin perzekuovaných komunismem, z rodin, které byly zbaveny svého majetku, a řada jejích členů prošla vězením.
Co si ze setkání s papežem odnášíte? Musím se přiznat, že jsem měl z počátku obavy, jak se návštěva podaří, neboť papež zvolil formu setkání, při níž nebyla možnost bezprostředního kontaktu s jednotlivými diecézemi. Ukázalo se ale, že při té miliardě dvou stech milionů katolíků je asi nereálné myslet si, že by papež mohl získat detailní vhled do jednotlivých diecézí. Podařilo se však, že jsme mohli hovořit o těch nejdůležitějších otázkách, které nás zneklidňují. Byla to vlastně vzájemná výměna myšlenek mezi námi a papežem, takže jsme nakonec odcházeli všichni navýsost spokojeni. JIŘÍ PRINZ, Vatikán