K at o l ický
týde ník
0 8
/
2 1.
–
2 7.
ú n o ra
2 01 2
Z
domova
ze
za hra ni čí
/
1
Kterak Češi „dobyli“ Věčné město Kardinálský dekret a biret obdržel od Benedikta XVI. pražský arcibiskup Dominik Duka OP při veřejné konzistoři spolu s 21 dalšími církevními představiteli z celého světa. Slavnost se konala na sklonku minulého týdne ve svatopetrské bazilice ve Vatikánu. O účast na obřadu byl mezi poutníky z celého světa tak velký zájem, že se ani zdaleka nevešli do baziliky. Tlačenice, které se šlo v davu čekajícím na vstup do svatyně sotva vyhnout, postupně nabývala na intenzitě. Většinou však nechyběl úsměv na tvářích. „Je to paráda,“ pochvalovali si dva teenageři z Česka, kteří ale už měli jisté, že je bazilika nemine. Poutníci pocházeli z různých míst světa, zvlášť nápadní byli Rumuni se svými beranicemi a vlaječkami a také Kanaďané s javorovým listem. Ačkoli Američanů zde bylo také hodně, své národní vlajky – jinak často užívané – si tentokrát s sebou zřejmě nevzali. „Měl jsem možnost se s vaším novým kardinálem pozdravit před dvěma dny v jedné římské restauraci při večeři,“ sděluje nám s nadšením kněz John z amerického státu Wisconsin. „Kéž ho i celou církev v Česku provází Boží požehnání,“ dodává s úsměvem. Oč méně byli vidět Američané, o to víc na sebe upozorňovali Češi se svými vlaječkami. V bazilice jimi mával dokonce i bavorský europoslanec Martin Kastler. A českou přítomnost umocnil pomocný papežský ceremonář Radek Tichý, který byl určen, aby latinsky zazpíval evangelium. Šlo o zcela výjimečnou slavnost, což dokládá i to, že při ní nebyli jenom noví kardinálové uve-
„Rohlíky brání kardinálovi při vjezdu do Vatikánu,“ poznamenal s humorem kardinál Duka v autě, když jsme byli zdrženi na hranici církevního státu při bezpečnostní kontrole zásobovacím vozem. Netrvalo to však dlouho a nový český občan Vatikánu už přijímal gratulace v impozantní budově opatřené na střeše slunečními kolektory, která je určena především pro papežovy generální audience konané v zimním období.
Arcibiskup Dominik Duka přijímá od papeže kardinálský biret a požehnání. deni do svých funkcí, ale papež také povýšil k oltářní úctě sedm nových svatých. NAROZENI K VYŠŠÍM VĚCEM Papež Benedikt XVI. si vysloužil dlouhý potlesk už svým příchodem do baziliky. Přítomným českým poutníkům to připomnělo podobně spontánní potlesk, který zazněl na palubě letadla na cestě do Říma – to když pilot při přeletu nad zasněženými alspskými vrcholky naklonil letadlo, aby se cestující mohli pokochat krásou, kterou prý jen tak
Schwarzenberg jednal ve Vatikánu O česko-vatikánské smlouvě a návštěvě papeže v ČR jednal minulý pátek ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ve Vatikánu. S tajemníkem Svatého stolce pro vztahy se státy arcibiskupem Dominiquem Mambertim se shodli, že česko-vatikánskou smlouvu budou řešit až poté, co bude dokončen proces majetkového narovnání českého státu s církvemi. Dále mluvili o pronásledování křesťanů na Blízkém východě a o potřebě jejich mnohem důslednější ochrany.
Ministru Schwarzenbergovi se zatím nedostalo ujištění o cestě papeže Benedikta XVI. na Velehrad v roce 2013 u příležitosti oslav 1 150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Mamberti upozornil, že letos čeká hlavu Vatikánu náročná cesta na Kubu a do Mexika a že program na příští rok ještě není hotový. O víkendu se pak ministr Schwarzenberg zúčastnil i jmenování arcibiskupa Duky kardinálem. (čtk, tok)
znovu neuvidí. V obou těchto případech – v letadle i předním chrámu křesťanstva – mohla poutníkům vytanout na mysli také známá slova kardinála Špidlíka: „Jsme narozeni k vyšším věcem.“ Česká přítomnost v Římě byla pak obzvlášť patrná při odpolední eucharistické bohoslužbě v chrámu sv. Řehoře VII., kterou pro šest set shromážděných poutníků sloužil kardinál Duka a koncelebrovali kardinál Vlk, biskup Vokál, biskup Malý, biskup Kajnek a několik desítek kněží včetně Pavla Dokládala,
Snímek AP předsedy Fatimy Koclířov, který sem přivezl nejen množství dospělých poutníků z královéhradecké diecéze, ale i mládežnickou scholu. ROHLÍKY UCPALY VJEZD Jedna akce rychle střídala druhou. Ještě že redaktorovi KT nabídl tiskový mluvčí pražského arcibiskupa pozvání do kardinálského auta. Jen tak se mohl včas dostat do auly Pavla VI., kde byla příležitost novopečeným hodnostářům oblečeným do roucha jasně červené barvy poblahopřát.
Na Prahu ten den zaútočilo podle historiků 62 letounů B-17, které shodily během pouhých pěti minut přes 152 tun bomb. Zahynulo na sedm set lidí, téměř zničeno bylo starobylé opatství Emauzy Na Slovanech, zasažena byla ale celá oblast na pravém břehu Vltavy směrem k Vinohradům, Nuslím a Vršovicím. Mnoho lidí bylo za-
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
sypáno v troskách domů, proto se hned rozeběhly záchranné práce. Márnice nestačily svou kapacitou, a tak byly jako dočasné sklady ostatků kvůli chladu využity i kostely – například chrám sv. Ignáce na Karlově náměstí, jak ukazuje jeden ze snímků. OMYL, KTERÝ STÁL STOVKY ŽIVOTŮ Nálet na Prahu byl přitom omylem, který zapříčinila chyba navigace a špatná viditelnost. Letadla totiž letěla jinam. „Americké bombardovací letectvo se toho dne mělo zaměřit na Drážďany, kde chtělo napadnout seřazovací nádraží. Tím měl být dovršen úder spojeneckého letectva, který byl zahájen už předešlé noci náletem britského bombardovacího letectva,“ popisu-
První mše svatá s kardinálem Dominikem Dukou v ČR se uskuteční 25. února v 11 hodin ve svatovítské katedrále v Praze.
Vizitky i káva proti farní anonymitě Kostel, v němž se nikdo nemusí cítit jako cizinec – kde takový najít? Ve snaze přiblížit se tomuto cíli budou nadcházející postní dobu prožívat věřící ve zlínské farnosti sv. Filipa a Jakuba. Využít k tomu mohou několik možností. S nápadem na sedm kroků, které mají v budování farního společenství pomoci, přišel farář P. Ivan Fišar. „Doporučuji věřícím, aby si sedali vedle někoho, koho neznají. Také je dobré, když se nevážou na nějaké ‚své‘ místo,“ říká duchovní správce. Důležitým a praktickým krokem je podle něj snaha neobsa-
zovat krajní místo v prázdné lavici, což ostatním znemožňuje, aby si přisedli. Kněz také farníky vybízí, aby si vyrobili vizitky a nosili je do kostela s sebou. „Když někdo přichází k vám do lavice, můžete se na něj usmát a podat mu ruku. Pokud se neznáte, můžete se šeptem představit a případně si vyměnit vizitky. Za toho člověka se pak lze modlit i po svatém přijímání nebo při večerní modlitbě,“ uvádí duchovní správce další bod a dodává: „Vše je ovšem potřeba udělat v tichu, abychom nerušili ty, kdo se modlí.“ I modlitba a touha milovat Boha a každého člověka
Bomby zničily před 67 lety i emauzské opatství 14. února 1945 se v Praze krátce po poledni rozezněly sirény. Protože byly plané poplachy časté, lidé tomu nevěnovali příliš pozornost. Ale jen do chvíle, než z nebe začaly padat bomby. Pak vypukla panika. Zkázu Prahy v nových detailech ukazuje unikátní soubor snímků fotografa Stanislava Maršála, které nedávno vydal Vojenský historický ústav.
NEJSME TAK MALÍ „Mám velkou radost a skromnou hrdost,“ prohlásil na úvod večerní recepce v budově českého Velehradu v Římě ministr zahraničí ČR Karel Schwarzenberg v souvislosti se jmenováním pražského arcibiskupa kardinálem. Středisko Velehrad doslova praskalo ve švech. Hosté si pochutnali na dobrém jídle, ale s pitím to bylo už horší, neboť přizvaná italská firma podcenila žízeň českých hostů – a tak se začala tvořit fronta na nápoje skoro jako do baziliky. Nakonec se vše v dobré obrátilo, když firma personálně posílila poté, co jí při obsluze začali pomáhat sami hosté. „Český národ je sice malý, ale v papežových očích nevýznamný není,“ konstatuje další den na letišti kardinál Miloslav Vlk a dodává: „Jen pomysleme, kolik máme národních světců. Kdo to má? Jen pomysleme, že máme kapli sv. Václava ve svatopetrské bazilice. Kdo to má? Jen pomysleme na to, že náš kardinál Beran je pohřben společně s papeži. Kdo to má?“ MARTIN T. ZIKMUND
je historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu. DRÁŽĎANY PROTI NEONACISMU Zatímco si v Praze dnes na nálet vzpomene jen málokdo, v Drážďanech se každoročně jeho výročí stává vítanou záminkou k pochodu a demonstraci neonacistů. Ten letošní se ale obešel bez násilností, protože dosud nejmasovější odpor proti tomuto pochodu přiměl příznivce extrémní pravice pochod předčasně ukončit. Zhruba patnácti stům pravicových radikálů se totiž vydalo v ústrety přes šest tisíc lidí z Drážďan i okolí, na vše dohlíželo okolo čtyř tisíc policistů. Oběti připomněl v osmnáct hodin také zvuk všech drážďanských zvonů a symbolické spojení
tisíců rukou, které tak udělaly kruh kolem města. Ještě před rokem byla ale situace úplně jiná. Střety mezi neonacisty a jejich odpůrci přerostly v mohutnou pouliční řež. Policie musela nasadit vodní děla a slzný plyn. Demonstranti zapalovali popelnice, vytvářeli ohnivé barikády ze dřeva a pneumatik polévaných hořlavinami, nakonec začali vytrhávat chodníkovou dlažbu a na policii vrhali déšť kamení. Při spojeneckém bombardování Drážďan v únoru 1945 zahynulo za dva dny 25 tisíc lidí a krajní pravice to označuje za „bombový holokaust německého národa“. Každoroční připomínka této události je pro ni pak vítanou příležitostí k vlastnímu zviditelnění. (tok)
v kostele totiž k vytváření farního společenství patří. Více prostoru k rozhovoru je podle P. Fišara před kostelem. „Nebo lze druhého pozvat na kávu do farního klubu,“ dodává kněz, který se inspiroval slovy papeže Jana Pavla II.: „Chceme-li být věrni Božímu plánu a zároveň odpovědět na hluboké touhy světa, musíme učinit církev domovem a školou společenství.“ První možností zhodnotit dosavadní výsledky bude podle něj o Velikonocích. „Těším se, že mi lidé napíší a podělí se o to, jaké zkušenosti udělali a třeba i kolik rozdali a přijali vizitek,“ uzavírá farář. JIŘÍ GRAČKA
Pastor bude německým prezidentem Evangelického pastora a bojovníka za občanská práva v bývalé NDR Joachima Gaucka nominují německá vládní koalice a dvě nejsilnější opoziční strany na prezidenta Spolkové republiky Německo. Jeho zvolení je tak v podstatě jisté, neboť tyto strany disponují absolutní většinou hlasů v zákonodárném sboru, který německého prezidenta volí. Pastor Joachim Gauck je oblíbený a respektovaný i proto, že Němcům pomohl vyrovnat se s nedávnou minulostí – stál v čele úřadu pro dokumentaci činnosti někdejší tajné policie Stasi. Gauck se o prezidentské křeslo ucházel už v roce 2010, tehdy ale zvítězil Christian Wulf. Ten ovšem minulý pátek odstoupil pod tíhou afér z doby, kdy byl premiérem spolkové země Dolní Sasko. (čtk, tok)